Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 29/2010 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé

Datum vyhlášení 15.03.2010
Uzavření smlouvy 11.10.2004
Platnost od 01.01.2010
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

29

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2004 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident ji ratifikoval.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 100 dne 1. ledna 2010 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

Dohoda podle svého článku 100 nahradila dnem vstupu v platnost ve vztazích mezi Tádžickou republikou a Evropským společenstvím Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 19891).

České znění Dohody ve znění uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie se vyhlašuje současně.


DOHODA O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI

kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII,

dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

TÁDŽICKÁ REPUBLIKA

na straně druhé,

PAMĚTLIVY vazeb mezi Společenstvím a jeho členskými státy a Tádžickou republikou a společně sdílených hodnot,

UZNÁVAJÍCE, že Společenství a Tádžická republika si přejí posílit tyto vazby a vytvořit partnerství a spolupráci, které by upevnily a rozšířily vztahy navázané v minulosti, zejména Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a obchodní a hospodářské spolupráci, podepsanou dne 18. prosince 1989,

BEROUCE V ÚVAHU vůli Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky upevňovat politické a hospodářské svobody, které tvoří samý základ partnerství,

UZNÁVAJÍCE v této souvislosti, že podpora nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Tádžické republiky přispěje k zachování míru a stability ve Střední Asii,

BEROUCE V ÚVAHU vůli stran podporovat mezinárodní mír a mezinárodní bezpečnost a mírové řešení sporů a spolupracovat za tímto účelem v rámci Organizace spojených národů a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

VZHLEDEM k pevnému odhodlání Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky naplňovat v plném rozsahu všechny zásady a ustanovení obsažené v Závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), v závěrečných dokumentech z následných zasedání v Madridu a ve Vídni, v dokumentu bonnské konference KBSE o hospodářské spolupráci, v Pařížské chartě pro novou Evropu, v helsinském dokumentu KBSE z roku 1992 pod názvem „Výzvy ke změně“ a v jiných základních dokumentech OBSE,

PŘESVĚDČENY o prvořadé důležitosti právního státu a dodržování lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, vytvoření pluralitního systému se svobodnými a demokratickými volbami a ekonomické liberalizace zaměřené na vytvoření tržního hospodářství,

PŘESVĚDČENY, že plné uplatňování této dohody o partnerství a spolupráci je jednak závislé na pokračování a dosažení politických, hospodářských a právních reforem v Tádžické republice a na zavádění faktorů, které jsou nezbytné pro spolupráci, zejména v souvislosti se závěry Bonnské konference KBSE, a jednak k nim rovněž přispívá,

PŘEJÍCE SI podpořit pokračování procesu vnitřního usmíření, započatého v Tádžické republice na základě moskevských mírových dohod,

PŘEJÍCE SI v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda, povzbuzovat proces regionální spolupráce se sousedními zeměmi za účelem podpory prosperity a stability v regionu,

PŘEJÍCE SI zahájit a rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu,

UZNÁVAJÍCE A PODPORUJÍCE vůli Tádžické republiky navázat úzkou spolupráci s evropskými orgány,

BEROUCE V ÚVAHU nezbytnost podporovat investice v Tádžické republice, zejména v odvětví energetiky a vodního hospodářství, potvrzujíce oddanost Společenství a jeho členských států a Tádžické republiky Evropské energetické chartě a plnému provádění Smlouvy o energetické chartě a Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích,

BEROUCE V ÚVAHU ochotu Společenství poskytnout potřebnou sociální a hospodářskou spolupráci a technickou pomoc, která zahrnuje i boj proti chudobě,

MAJÍCE NA ZŘETELI prospěšnost dohody pro postupné prohloubení přátelských vztahů mezi Tádžickou republikou a širší zónou spolupráce v Evropě a v sousedních regionech, jakož i její postupné zapojení do otevřeného mezinárodního obchodního systému,

BEROUCE V ÚVAHU závazek smluvních stran liberalizovat obchod v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a že Společenství vítá záměr Tádžické republiky přistoupit k WTO,

VĚDOMY SI potřeby zlepšit podmínky, které ovlivňují podnikání a investice, a podmínky v oblastech jako usazování společností, zaměstnanost, poskytování služeb a pohyb kapitálu,

PŘESVĚDČENY o tom, že tato dohoda vytvoří nové klima pro jejich hospodářské vztahy, a zejména pro rozvoj obchodu a investic, které jsou nezbytné pro ekonomickou restrukturalizaci a technickou modernizaci,

PŘEJÍCE SI zahájit úzkou spolupráci v oblasti ochrany životního prostředí, berouce přitom v úvahu vzájemnou závislost stran v této oblasti,

UZNÁVAJÍCE, že spolupráce při prevenci a kontrole nedovoleného přistěhovalectví, mezinárodního organizovaného zločinu a obchodu s drogami a při boji proti terorismu představují prioritní cíle této dohody,

PŘEJÍCE SI zahájit kulturní spolupráci a spolupráci v oblasti vzdělávání a rozvíjet výměnu informací,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Tímto se zakládá partnerství mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé. Cíle tohoto partnerství jsou:

— podporovat nezávislost a svrchovanost Tádžické republiky,

— podporovat úsilí Tádžické republiky při upevňování její demokracie a při rozvoji jejího hospodářství a dokončení přechodu k tržnímu hospodářství,

— poskytnout vhodný rámec pro politický dialog mezi stranami, který umožňuje rozvoj úzkých politických vztahů,

— podporovat obchod a investice, zejména v odvětví energetiky a vodního hospodářství, a harmonické hospodářské vztahy mezi stranami a tím podpořit jejich udržitelný hospodářský rozvoj,

— vytvořit základ pro spolupráci v oblasti legislativní, hospodářské, sociální, finanční, civilní vědecké, technologické a kulturní.

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

Dodržování demokracie a základních lidských práv, jak jsou vymezena především Všeobecnou deklarací lidských práv, Chartou Organizace spojených národů, Helsinským závěrečným aktem a Pařížskou chartou pro novou Evropu, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje zásadní prvek této dohody.

Článek 3

Strany se domnívají, že je pro jejich budoucí prosperitu a stabilitu nezbytné, aby nové nezávislé státy vzniklé rozpuštěním Svazu sovětských socialistických republik (dále jen „nezávislé státy bývalého Sovětského svazu“) udržovaly a rozvíjely vzájemnou spolupráci v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s mezinárodním právem a v duchu dobrých sousedských vztahů, a pro podporu tohoto procesu vyvinou veškeré úsilí.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG

Článek 4

Mezi stranami se zavádí pravidelný politický dialog, který mají v úmyslu rozvíjet a prohlubovat. Doprovází a upevňuje sbližování mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, podporuje politické, sociální a hospodářské změny probíhající v této zemi a přispívá k vytvoření nových forem spolupráce. Politický dialog:

— posiluje vazby mezi Tádžickou republikou a Společenstvím a jeho členskými státy, a tím i společenstvím demokratických národů. Hospodářské sbližování dosažené na základě této dohody povede k intenzivnějším politickým vztahům,

— povede k rostoucímu sbližování postojů k mezinárodním otázkám společného zájmu a tím zvýší bezpečnost a stabilitu v regionu,

— předpokládá, že strany budou usilovat o spolupráci v otázkách významných pro dodržování zásad demokracie a respektování, ochranu a podporu lidských práv, zejména práv osob náležejících k menšinám, a v případě potřeby o těchto otázkách pořádají konzultace.

Strany považují šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, státy i nestátními subjekty, za jednu z nejvážnějších hrozeb, které ohrožují mezinárodní stabilitu a bezpečnost. Strany se tedy dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že na vnitrostátní úrovni budou dohlížet na úplné respektování a provádění závazků, ke kterým se smluvně zavázaly v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešířeni, jakož i na další své mezinárodní závazky v této oblasti. Strany se dohodly, že toto ustanovení tvoří základní prvek této dohody a bude součástí politického dialogu, který bude tyto prvky doprovázet a přispívat k jejich rozvoji.

Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

— přijmou opatření, aby podepsaly nebo ratifikovaly všechny ostatní související mezinárodní nástroje nebo k nim přistoupily aby plně je uplatňovaly,

— zavedou účinný systém vnitrostátních kontrol při vývozu, které se budou týkat vývozu i tranzitu zboží spojeného se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly konečného použití z hlediska zbraní hromadného ničení u technologií dvojího použití, a zavedou účinné sankce pro případ porušení vývozních kontrol. Tento dialog může probíhat na regionálním základě.

Článek 5

Na úrovni ministrů probíhá politický dialog v rámci Rady pro spolupráci zřízené článkem 77 a při dalších příležitostech podle vzájemné dohody.

Článek 6

Další postupy a mechanismy politického dialogu zavedou strany především v těchto formách:

— pravidelná setkání na úrovni vyšších úředníků mezi zástupci Společenství a jeho členských států na jedné straně a zástupci Tádžické republiky na straně druhé,

— plné využívání diplomatické cesty mezi stranami, zejména vhodných kontaktů na dvoustranné i mnohostranné úrovni, včetně při zasedáních Organizace spojených národů, OBSE či jiných organizací,

— jakékoli jiné prostředky, včetně možnosti setkání odborníků, které mohou přispět k upevnění a rozvoji politického dialogu.

HLAVA III

OBCHOD SE ZBOŽÍM

Článek 7

1. Strany si vzájemně udělí doložku nejvyšších výhod ve všech oblastech, které se týkají:

— dovozních a vývozních cel a poplatků, včetně metod výběru těchto cel a poplatků,

— ustanovení o celním odbavení, tranzitu, skladech a překládce,

— daní a ostatních vnitrostátních poplatků jakéhokoli druhu, které se přímo nebo nepřímo vztahují na dovážené zboží,

— způsobů platby a převodu těchto plateb,

— předpisů upravujících prodej, nákup, dopravu, distribuci a používání zboží na vnitrostátním trhu.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na:

a) výhody poskytnuté s cílem vytvořit celní unii nebo zónu volného obchodu nebo na základě vytvoření takové unie nebo zóny,

b) výhody poskytnuté určitým zemím v souladu s pravidly WTO a s dalšími mezinárodními dohodami ve prospěch rozvojových zemí,

c) výhody poskytnuté sousedním zemím za účelem usnadnění příhraničního styku.

3. Odstavec 1 se nepoužije během přechodného období, které skončí pět let po vstupu v platnost této dohody, na výhody stanovené v příloze I, které Tádžická republika poskytuje jiným státům vzešlým z rozpuštění SSSR.

Článek 8

1. Strany souhlasí s tím, že nezbytnou podmínkou pro dosažení cílů této dohody je zásada svobody tranzitu zboží.
V této souvislosti každá strana zajistí přes své území neomezený tranzit zboží pocházejícího z celního území nebo určeného pro celní území druhé strany.

2. Mezi oběma stranami platí pravidla stanovená v čl. V odst. 2, 3, 4 a 5 GATT 1994.

3. Pravidly stanovenými v tomto článku nejsou dotčena zvláštní pravidla dohodnutá mezi stranami, která platí pro zvláštní odvětví, zejména dopravu, nebo zvláštní výrobky.

Článek 9

Aniž jsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z mezinárodních smluv o dočasném dovozu zboží, jimiž jsou obě strany vázány, poskytne každá strana druhé straně osvobození od dovozních cel a poplatků na dočasně dovezené zboží, a to v případech a podle postupů stanovených jakoukoli jinou mezinárodní smlouvou v této oblasti, kterou je strana vázána, a v souladu se svými právními předpisy. Je třeba vzít v úvahu podmínky, za nichž dotyčná strana přijala závazky vyplývající z takové smlouvy.

Článek 10

1. Zboží pocházející z Tádžické republiky se dováží do Společenství bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 12, 15 a 16 této dohody.

2. Zboží pocházející ze Společenství se dováží do Tádžické republiky bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, aniž jsou dotčeny články 12, 15 a 16 této dohody.

Článek 11

Obchod se zbožím se mezi stranami uskutečňuje za tržní ceny.

Článek 12

1. Pokud je určitý výrobek dovážen na území jedné ze stran v takovém zvýšeném množství nebo za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit újmu domácím výrobcům podobných nebo přímo si konkurujících výrobků, mohou Společenství nebo Tádžická republika, podle toho, které strany se tato situace týká, přijmout vhodná opatření v souladu s následujícími podmínkami a postupy.

2. Před přijetím jakýchkoli opatření nebo v případech, na které se vztahuje odstavec 4, co nejdříve po jejich přijetí poskytne Společenství nebo Tádžická republika Radě pro spolupráci všechny potřebné informace s cílem najít řešení přijatelné pro obě strany, jak je uvedeno v hlavě XI.

3. Jestliže strany nedosáhnou dohody na základě takových konzultací do 30 dnů po informování Rady pro spolupráci o akcích za účelem vyřešení situace, může strana, která požádala o konzultace, omezit dovoz dotyčných výrobků nebo přijmout jiná vhodná opatření v takovém rozsahu a po takovou dobu, jaká je nezbytná pro zabránění škodě nebo pro její napravení.

4. Za kritických okolností, kdy by odklad způsobil těžko napravitelné škody, mohou strany přijmout opatření před uskutečněním konzultací, avšak za podmínky, že konzultace budou navrženy bezprostředně po přijetí těchto opatření.

5. Při výběru opatření podle tohoto článku upřednostní strany taková opatření, která co nejméně narušují dosažení cílů této dohody.

6. Tímto článkem není nijak dotčeno přijetí antidumpingových nebo vyrovnávacích opatření kteroukoli ze stran v souladu s článkem VI GATT 1994, s Dohodou o provádění článku VI GATT 1994, s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nebo se souvisejícími vnitrostátními právními předpisy.

Článek 13

Strany se zavazují upravit ustanovení této dohody o vzájemném obchodu se zbožím podle okolností, zejména podle situace vzniklé budoucím přistoupením Tádžické republiky k WTO. Rada pro spolupráci může stranám doporučit takové úpravy, které mohou být v případě přijetí provedeny na základě dohody stran v souladu s jejich postupy.

Článek 14

Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat nebo ochranou rostlin, ochranou přírodních zdrojů, ochranou národního bohatství umělecké, historické nebo archeologické hodnoty nebo ochranou duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví nebo předpisy týkajícími se zlata a stříbra. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi stranami.

Článek 15

Obchod s textilními výrobky podle kapitol 50 až 63 kombinované nomenklatury upravuje samostatná dvoustranná dohoda. Po ukončení platnosti uvedené dohody se na textilní výrobky bude vztahovat tato dohoda.

Článek 16

Obchod s jaderným materiálem se řídí ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. V případě potřeby upraví obchod s jaderným materiálem zvláštní dohoda uzavřená mezi Evropským společenstvím pro atomovou energii a Tádžickou republikou.

HLAVA IV

USTANOVENÍ O PODNIKANÍ A INVESTICÍCH

KAPITOLA I

Pracovní podmínky

Článek 17

1. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v každém členském státě usilují Společenství a členské státy o to, aby zajistily, že státní příslušníci Tádžické republiky dovoleně pobývající a zaměstnaní na území členského státu nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s vlastními státními příslušníky dotčeného členského státu, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání.

2. S výhradou právních předpisů, podmínek a postupů platných v Tádžické republice usiluje Tádžická republika o to, aby zajistila, že státní příslušníci členského státu dovoleně pobývající a zaměstnaní na území Tádžické republiky nebudou diskriminováni na základě státní příslušnosti ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky, pokud jde o pracovní podmínky, odměnu nebo propuštění ze zaměstnání.

Článek 18

Rada pro spolupráci posoudí, jakým způsobem lze zlepšit pracovní podmínky podnikatelů v souladu s mezinárodními závazky stran, zejména závazky uvedenými v dokumentu bonnské konference KBSE.

Článek 19

Rada pro spolupráci vydává doporučení pro provádění článků 17 a 18.

KAPITOLA II

Podmínky pro usazování a činnost společností

Článek 20

1. Společenství a jeho členské státy poskytnou při usazování tádžických společností ve smyslu čl. 22 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované společnostem kterékoli třetí země.

2. Aniž jsou dotčeny výhrady uvedené v příloze II, poskytnou Společenství a jeho členské státy pro činnost dceřiných společností tádžických společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost společností Společenství.

3. Společenství a jeho členské státy poskytnou pro činnost poboček tádžických společností usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované pro činnost poboček společností z kterékoli třetí země.

4. Tádžická republika poskytne při usazování společností Společenství ve smyslu čl. 22 písm. d) zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované tádžickým společnostem nebo společnostem kterékoli třetí země, podle toho, které je příznivější.

5. Tádžická republika poskytne pro činnost dceřiných společností nebo poboček společností Společenství usazených na svém území zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované tádžickým společnostem nebo jejich pobočkám, nebo společnostem nebo pobočkám společností kterékoli třetí země, podle toho, které je příznivější.

Článek 21

1. Článek 20 se nevztahuje na leteckou, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu.

2. Pokud však jde o činnosti, které provozují lodní dopravci při poskytování služeb mezinárodní námořní dopravy, včetně kombinované dopravy, která zahrnuje námořní dopravu, umožní každá strana společnostem druhé strany podnikatelskou přítomnost na svém území formou dceřiných společností nebo poboček, a to za podmínek usazování a činnosti, které nejsou méně příznivé než podmínky, které poskytla svým vlastním společnostem nebo dceřiným společnostem či pobočkám společností kterékoli třetí země, podle toho, které jsou výhodnější.
Mezi tyto činnosti patří mimo jiné:

a) uvádění na trh a prodej služeb námořní dopravy a souvisejících služeb prostřednictvím přímého styku se zákazníky, od cenových nabídek až po fakturaci, bez ohledu na to, zda jsou tyto služby poskytovány nebo nabízeny samotným dodavatelem služeb nebo je poskytují dodavatelé služeb, se kterými má prodejce služeb uzavřeny stálé obchodní dohody;

b) nákup a využívání všech dopravních nebo souvisejících služeb, včetně služeb všech druhů vnitrostátní dopravy, zejména vnitrozemské vodní, silniční a železniční dopravy, které jsou nezbytné pro zajištění integrovaných služeb, a to na vlastní účet nebo na účet zákazníků (a k dalšímu prodeji zákazníkům);

c) příprava podkladů pro přepravní, celní nebo jiné doklady týkající se původu a povahy přepravovaného zboží;

d) poskytování obchodních informací všemi prostředky, včetně počítačových informačních systémů a elektronické výměny dat (s výhradou nediskriminačních omezení v oblasti elektronických komunikací);

e) uzavírání obchodních dohod, včetně kapitálové účasti a zaměstnávání pracovníků vybraných na místě (nebo zahraničních pracovníků s výhradou příslušných ustanovení této dohody) s místním lodním dopravcem;

f) jednání jménem společností, mimo jiné při organizování zastávek plavidla, nebo je-li to třeba, při převzetí nákladu.

Článek 22

Pro účely této dohody se:

a) „společností Společenství“, popř. „tádžickou společností“, rozumí obchodní společnost, která byla založena v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Tádžické republiky, a která má své sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území Společenství, popř. na území Tádžické republiky. Pokud však společnost založená v souladu s právními předpisy členského státu, popř. Tádžické republiky, má na území Společenství, popř. Tádžické republiky, pouze své sídlo, považuje se za společnost Společenství, popř. tádžickou společnost, pokud má její činnost skutečnou a nepřetržitou vazbu s hospodářstvím jednoho z členských států, popř. Tádžické republiky;

b) „dceřinou společností“ rozumí společnost, která je první společností účinně ovládána;

c) „pobočkou“ společnosti rozumí provozovna, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, např. jako rozšíření mateřské společnosti, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími osobami, takže tyto osoby, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřskou společností, jejíž správní ústředí se nachází v zahraničí, nemusí jednat přímo s touto mateřskou společností, ale mohou uzavírat obchody v provozovně, která je rozšířením mateřské společnosti;

d) „usazováním“ rozumí právo společností Společenství nebo tádžických společností, jak jsou vymezeny v písmenu a), zahájit hospodářskou činnost vytvořením dceřiných společností a poboček v Tádžické republice nebo ve Společenství;

e) „činností“ rozumí vykonávání hospodářských činností;

f) „hospodářskými činnostmi“ rozumí průmyslové nebo obchodní činnosti a výkon svobodných povolání.

Pokud jde o mezinárodní námořní dopravu, včetně kombinované dopravy, která se zčásti skládá z dopravy námořní, státní příslušníci členských států, popř. Tádžické republiky, usazení mimo Společenství, popř. Tádžickou republiku, a společnosti provozující lodní dopravu usazené mimo Společenství, popř. Tádžickou republiku, a ovládané státními příslušníky členského státu, popř. státními příslušníky Tádžické republiky, požívají výhod plynoucích z této kapitoly a z kapitoly III, pokud jsou jejich plavidla registrovaná v tomto členském státě, popř. v Tádžické republice, a to v souladu s odpovídajícími právními předpisy těchto států.

Článek 23

1. Bez ohledu na další ustanovení této dohody se straně nebrání v tom, aby přijala ochranná opatření, včetně opatření na ochranu investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, či opatření pro zajištění integrity a stability finančního systému. V případech, kdy tato opatření nejsou v souladu s ustanoveními této dohody, nesmí být používána jako prostředek, jak se vyhnout závazkům strany vyplývajícím z této dohody.

2. Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by strana měla povinnost zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo chráněné informace, které mají veřejné subjekty.

3. Pro účely této dohody se „finančními službami“ rozumějí činnosti uvedené v příloze III.

Článek 24

Ustanovení této dohody nebrání tomu, aby strana přijala opatření nezbytná k tomu, aby zabránila obcházení svých opatření ohledně přístupu třetích zemí na svůj trh za pomoci ustanovení této dohody.

Článek 25

1. Bez ohledu na kapitolu I této hlavy je společnost Společenství usazená na území Tádžické republiky, popř. tádžická společnost usazená na území Společenství, oprávněna zaměstnávat nebo mít zaměstnány prostřednictvím jedné ze svých dceřiných společností nebo poboček, v souladu s právními předpisy platnými v hostitelské zemi usazení, na území Tádžické republiky, popř. Společenství, zaměstnance, kteří jsou státními příslušníky členských států Společenství, popř. Tádžické republiky, za předpokladu, že takoví zaměstnanci jsou klíčovým personálem, jak je definován v odstavci 2 a že jsou zaměstnáni výhradně těmito společnostmi, dceřinými společnostmi nebo pobočkami. Povolení k pobytu a pracovní povolení platí pro tyto zaměstnance pouze po dobu výkonu tohoto zaměstnání.

2. Klíčovým personálem výše uvedených společností (dále jen „organizace“) jsou „osoby převedené v rámci společnosti“, jak jsou vymezeny v písmenu c), které náležejí do následujících kategorií, a to za předpokladu, že organizace je právnickou osobou a že dotčené osoby jí byly zaměstnány nebo byly společníky (nikoli většinovými akcionáři) této organizace alespoň po dobu jednoho roku před tímto převedením:

a) vedoucí pracovníci organizace, kteří především řídí podnik a kteří jsou pod obecným dohledem a vedením představenstva či akcionářů nebo rovnocenných osob a jejichž úkoly spočívají v

— řízení podniku, jeho oddělení či útvaru,

— dohledu nad prací a kontroly práce ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců,

— osobním oprávnění přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění a v přijímání jiných opatření ohledně zaměstnanců;

b) osoby pracující v organizaci, které mají mimořádné znalosti nepostradatelné pro služby poskytované podnikem, jeho výzkumné vybavení, technologie nebo řízení. Posouzení těchto znalostí může odrážet kromě znalostí specifických pro podnik také vysokou úroveň kvalifikace související s druhem práce nebo obchodu, které vyžadují zvláštní technické znalosti, včetně členství v profesích vyžadujících povolení;

c) „osobou převedenou v rámci společnosti“ se rozumí fyzická osoba, která pracuje v organizaci na území strany a která je dočasně převedena v souvislosti s výkonem hospodářských činností na území druhé strany; dotčená organizace musí mít hlavní provozovnu na území strany a převedení se musí uskutečnit do podniku (pobočky, dceřiné společnosti) této organizace skutečně provádějícího podobné hospodářské činnosti na území druhé strany.

Článek 26

1. Strany vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnuly přijímání takových opatření nebo vykonávání takových činností, které by zpřísnily podmínky pro usazování a činnost společností obou stran navzájem ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody.

2. Tento článek se nedotýká článku 34: případy uvedené v článku 34 se řídí výlučně jeho ustanoveními.

3. V duchu partnerství a spolupráce a v souvislosti s článkem 40 informuje vláda Tádžické republiky Společenství o svých záměrech předložit nové právní předpisy nebo přijmout nové správní předpisy, jež mohou zpřísnit podmínky pro usazování a činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství v Tádžické republice ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody. Společenství může od Tádžické republiky požadovat návrhy těchto právních nebo správních předpisů a vést o nich konzultace.

4. V případech, kdy by zavedení nových právních či správních předpisů Tádžickou republikou zpřísnilo podmínky pro činnost dceřiných společností a poboček společností Společenství usazených v Tádžické republice ve srovnání se situací existující ke dni podpisu této dohody, nebudou se tyto právní či správní předpisy po dobu tří let od jejich vstupu v platnost vztahovat na dceřiné společnosti a pobočky již usazené v Tádžické republice v okamžiku vstupu tohoto předpisu v platnost.

KAPITOLA III

Přeshraniční poskytování služeb mezi Společenstvím a Tádžickou republikou

Článek 27

1. V souladu s touto kapitolou se strany zavazují podniknout kroky nezbytné k tomu, aby společnostem Společenství a tádžic-kým společnostem, které jsou usazeny na území strany, která není totožná se stranou osoby, pro niž jsou služby určeny, postupně dovolily poskytovat služby, a vezmou přitom v úvahu rozvoj odvětví služeb na území obou stran.

2. Rada pro spolupráci vydá doporučení pro provádění odstavce 1.

Článek 28

Strany spolupracují s cílem rozvíjet tržně orientované odvětví služeb v Tádžické republice.

Článek 29

1. Strany se zavazují účinně provádět zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním základě.

a) Výše uvedeným ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, které platí pro jednu nebo druhou stranu této dohody. Linie, které nejsou členy konference, mohou provozovat svou činnost v soutěži s konferencí, pokud dodržují zásadu korektní hospodářské soutěže na obchodním základě.

b) Strany potvrzují svůj závazek zachovat prostředí svobodné soutěže jako základní rys obchodu s volně loženým pevným a kapalným nákladem.

2. Při provádění zásad uvedených v odstavci 1 strany:

a) nebudou od vstupu této dohody v platnost používat žádná ustanovení o sdílení nákladu, která jsou součástí dvoustranných dohod uzavřených mezi členskými státy Společenství a bývalým Sovětským svazem;

b) nezavedou do budoucích dvoustranných dohod s třetím zeměmi ujednání o sdílení nákladu, kromě výjimečných situací, kdy by společnosti provozující liniovou námořní dopravu z jedné ze stran této dohody jinak neměly účinnou příležitost ucházet se o obchod do dotčené třetí země a z ní;

c) v budoucích dvoustranných dohodách zakáží systém sdílení nákladu v případě volně loženého pevného a kapalného nákladu;

d) při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě.

3. Každá strana zejména poskytne lodím provozovaným státními příslušníky nebo společnostmi druhé strany mimo jiné zacházení ne méně příznivé, než jaké poskytuje vlastním lodím, pokud jde o přístup do přístavů otevřených mezinárodní dopravě, využívání infrastruktury a pomocných námořních služeb těchto přístavů, a dále pokud jde o související poplatky, celní vybavení a určení přístaviště a infrastruktury pro nakládku a vykládku.

Článek 30

S cílem zajistit koordinovaný rozvoj dopravy mezi stranami přizpůsobený jejich obchodním potřebám mohou být podmínky pro vzájemný přístup na trh a pro poskytování služeb v silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravě, a případně i v letecké dopravě, upraveny zvláštními dohodami, které budou v případě potřeby sjednány stranami po vstupu této dohody v platnost.

KAPITOLA IV

Obecná ustanovení

Článek 31

1. Tato hlava se použije s výhradou omezení odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.

2. Nepoužijí se na činnosti, které jsou na území kterékoli strany spojeny, byť i příležitostně, s výkonem veřejné moci.

Článek 32

Pro účely této hlavy nebrání žádné ustanovení této dohody stranám v používání jejich právních a správních předpisů, které upravují vstup a pobyt, práci, pracovní podmínky, usazování fyzických osob a poskytování služeb za předpokladu, že je nebudou používat takovým způsobem, aby omezily nebo odstranily výhody vzniklé kterékoli straně na základě určitého ustanovení této dohody. Tímto ustanovením není dotčeno používání článku 31.

Článek 33

Kapitoly II, III a IV se vztahují rovněž na společnosti, které jsou společně ovládány a výlučně vlastněny tádžickými společnostmi a společnostmi Společenství.

Článek 34

Zacházení ohledně odvětví nebo opatření upravených ve Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS), které poskytne jedna strana druhé straně podle této dohody, nesmí být jeden měsíc před dnem vstupu GATS v platnost příznivější než zacházení poskytnuté touto první stranou na základě ustanovení GATS, a to pokud jde o každé odvětví či dílčí odvětví služeb a způsob jejich poskytování.

Článek 35

Pro účely kapitol II, III a IV se nepřihlíží k zacházení poskytnutému Společenstvím, jeho členskými státy nebo Tádžickou republikou na základě závazků sjednaných v dohodách o hospodářské integraci v souladu se zásadami článku V GATS.

Článek 36

1. Doložka nejvyšších výhod udělená v souladu s touto hlavou se nevztahuje na daňová zvýhodnění, která strany poskytují nebo budou poskytovat v budoucnosti na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových ujednání.

2. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by bránila stranám podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění a jiných daňových ujednání nebo podle domácích daňových předpisů přijímat nebo uplatňovat opatření zaměřená na zabránění daňovým únikům a vyhýbání se daňové povinnosti.

3. Ustanovení této hlavy nelze vykládat tak, že by při uplatňování jejich daňových předpisů bránila členským státům nebo Tá-džické republice rozlišovat mezi daňovými poplatníky, kteří nejsou ve shodné situaci, zejména pokud jde o místo pobytu.

Článek 37

Aniž je dotčen článek 24, nelze žádné ustanovení kapitol II, III a IV vykládat tak, že by opravňovalo:

— státní příslušníky členských států vstupovat nebo pobývat na území Tádžické republiky a státní příslušníky Tádžické republiky vstupovat nebo pobývat na území Společenství v jakémkoli postavení, zejména jako akcionář nebo společník ve společnosti, vedoucí pracovník nebo zaměstnanec této společnosti či dodavatel nebo příjemce služeb,

— dceřiné společnosti nebo pobočky tádžických společností ve Společenství k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Společenství státní příslušníky Tádžické republiky,

— dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství v Tádžické republice k tomu, aby zaměstnávaly nebo daly zaměstnat na území Tádžické republiky státní příslušníky členských států,

— tádžické společnosti nebo dceřiné společnosti nebo pobočky tádžických společností ve Společenství poskytovat tádžické státní příslušníky, aby pracovali pro jiné osoby a pod vedením těchto osob na základě dočasných pracovních smluv,

— společnosti Společenství nebo tádžické dceřiné společnosti nebo pobočky společností Společenství poskytovat státní příslušníky členských států na základě dočasných pracovních smluv.

KAPITOLA V

Běžné platby a kapitál

Článek 38

1. Strany se zavazují, že povolí veškeré platby na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně mezi rezidenty Společenství a Tádžické republiky spojené s pohybem zboží, služeb nebo osob prováděným v souladu s touto dohodou.

2. Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, počínaje dnem vstupu této dohody v platnost strany zajistí volný pohyb kapitálu týkající se přímých investic uskutečněných ve společnostech, které byly založeny v souladu s právními předpisy hostitelské země, investic uskutečněných v souladu s kapitolou II a likvidace a repatriace těchto investic a veškerého zisku z nich pocházejícího.

3. Aniž je dotčen odstavec 2 nebo 5, počínaje vstupem této dohody v platnost nebudou zaváděna nová devizová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami s ním spojenými mezi rezidenty Společenství a Tádžické republiky a nedojde ke zpřísnění platných předpisů.

4. Strany povedou konzultace za účelem usnadnění pohybu druhů kapitálu jiných než uvedených v odstavci 2 mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, aby podpořily cíle této dohody.

5. Dokud nebude dosaženo plné směnitelnosti tádžické měny ve smyslu článku VIII Článků Dohody o Mezinárodním měnovém fondu (MMF), může Tádžická republika v rámci tohoto článku za výjimečných okolností uplatnit devizová omezení spojená s poskytnutím nebo přijetím krátkodobých a střednědobých finančních úvěrů, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tato omezení zavedena vůči Tádžické republice při poskytnutí těchto úvěrů a v jakém jsou přípustná na základě statusu Tádžické republiky v MMF. Tádžická republika uplatní tato omezení nediskriminačním způsobem. Omezení musí narušovat naplňování této dohody co možná nejméně. O zavedení a o všech změnách těchto opatření informuje Tádžická republika bezodkladně Radu pro spolupráci.

6. Pokud za výjimečných okolností vzniknou nebo hrozí kvůli volnému pohybu kapitálu mezi Společenstvím a Tádžickou republikou vážné obtíže při provádění devizové nebo měnové politiky ve Společenství nebo v Tádžické republice, může Společenství, nebo Tádžická republika, aniž jsou tím dotčeny odstavce 1 a 2, na dobu nejvýše šesti měsíců přijmout ochranná opatření ohledně pohybů kapitálu mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, jestliže jsou tato opatření bezpodmínečně nezbytná.

KAPITOLA VI

Ochrana duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví

Článek 39

1. Na základě tohoto článku a přílohy IV pokračuje Tádžická republika ve zlepšování ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví tak, aby do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost zajistila úroveň ochrany podobnou té, která existuje ve Společenství, včetně účinných prostředků k prosazení těchto práv.

2. Do konce pátého roku po vstupu této dohody v platnost přistoupí Tádžická republika k mnohostranným smlouvám o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví, které jsou uvedeny v odstavci 1 přílohy IV, jichž jsou členské státy smluvními stranami nebo které členské státy fakticky uplatňují podle odpovídajících ustanovení těchto smluv. Při provádění tohoto ustanovení poskytne Společenství veškerou možnou podporu.

HLAVA V

LEGISLATIVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 40

1. Strany uznávají, že důležitou podmínkou pro posílení hospodářských vztahů mezi Tádžickou republikou a Společenstvím je sblížení stávajících a budoucích právních předpisů Tádžické republiky s právem Společenství. Tádžická republika se snaží zajistit, aby se její právní předpisy postupně staly slučitelnými s právními předpisy Společenství.

2. Sbližování právních předpisů se týká zejména těchto oblastí: celní právo, právo obchodních společností, bankovní právo a právo ostatních finančních služeb, účetnictví a daně obchodních společností, duševní vlastnictví, ochrana zaměstnanců na pracovišti, finanční služby, pravidla hospodářské soutěže včetně souvisejících otázek a postupů ovlivňujících obchod, zadávání veřejných zakázek, ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin, životní prostředí, ochrana spotřebitele, nepřímé zdanění, technické předpisy a normy, právní a správní předpisy pro oblast jaderné technologie, doprava a elektronické komunikace.

3. Společenství poskytne Tádžické republice technickou pomoc pro provádění těchto opatření, která může mimo jiné zahrnovat:

— výměnu odborníků,

— včasné poskytování informací, zejména o dotčených právních předpisech,

— organizování seminářů,

— vzdělávání pracovníků zabývajících se návrhy a prováděním právních předpisů,

— pomoc při překladech právních předpisů Společenství v dotčených odvětvích.

4. Strany se dohodly, že prozkoumají prostředky uplatňování svých právních předpisů o hospodářské soutěži sladěným způsobem v případech, kde je dotčen obchod mezi nimi.

HLAVA VI

HOSPODÁŘSKÁ SPOLUPRÁCE

Článek 41

1. Společenství a Tádžická republika zahájí hospodářskou spolupráci s cílem přispět k procesu hospodářské reformy a obnovy a k udržitelnému rozvoji Tádžické republiky. Tato spolupráce upevní stávající hospodářské vazby ve prospěch obou stran.

2. Politiky a další opatření jsou připravovány tak, aby podpořily hospodářské a společenské reformy a restrukturalizaci hospodářského a obchodního systému v Tádžické republice, a řídí se požadavky udržitelnosti a harmonického společenského rozvoje; současně se do nich v plném rozsahu začlení ohledy na životní prostředí a boj proti chudobě.

3. Za tímto účelem se spolupráce soustředí zejména na hospodářský a společenský rozvoj, na rozvoj lidských zdrojů, podporu podnikání (včetně privatizace, investic a rozvoje finančních služeb), na zemědělství a potravinářství (včetně bezpečnosti potravin), vodní hospodářství, energetiku (včetně vodních elektráren) a civilní jadernou bezpečnost, ochranu zdraví a boj proti chudobě, dopravu, poštovní služby, elektronické komunikace, cestovní ruch, ochranu životního prostředí, přeshraniční činnosti a regionální spolupráci.

4. Zvláštní pozornost je věnována opatřením, která umožní posílení ekonomického potenciálu Tádžické republiky a regionální spolupráce.

5. Ve vhodných případech mohou být hospodářská spolupráce a další formy spolupráce upravené v této dohodě podporovány technickou pomocí poskytnutou Společenstvím, přičemž se vezmou v úvahu odpovídající nařízení Rady Společenství týkající se technické pomoci nezávislým státům bývalého Sovětského svazu, priority dohodnuté v rámcovém programu týkajícím se technické pomoci, kterou poskytuje Společenství Střední Asii, a jejího uplatňování v Tádžické republice, a stanovené koordinační a prováděcí postupy. Tádžická republika může také využívat další programy Společenství v souladu s odpovídajícími nařízeními přijatými Radou.

Článek 42

Spolupráce v oblasti obchodu se zbožím a službami

Strany vzájemně spolupracují s cílem zajistit, aby mezinárodní obchod Tádžické republiky probíhal v souladu s pravidly WTO. Společenství poskytne Tádžické republice za tímto účelem technickou pomoc.

Tato spolupráce zahrnuje konkrétní otázky přímo související se zjednodušením obchodu, zejména s cílem pomoci Tádžické republice harmonizovat své právní a správní předpisy s pravidly WTO, a tak co nejdříve splnit podmínky přistoupení k této organizaci. Mezi ně patří:

— vytváření obchodní politiky a s tím související otázky, včetně plateb a clearingových mechanismů,

— vypracování návrhů souvisejících právních předpisů.

Článek 43

Průmyslová spolupráce

1. Spolupráce se zaměří zejména na podporu:

— rozvoje podnikatelských vztahů mezi hospodářskými subjekty obou stran, včetně malých a středních podniků,

— účasti Společenství na úsilí Tádžické republiky o restrukturalizaci průmyslu,

— zlepšení řízení,

— zlepšení jakosti průmyslových výrobků a jejich přizpůsobení mezinárodním normám,

— rozvoje výkonné výrobní a zpracovatelské kapacity v odvětví surovin,

— rozvoje vhodných obchodních pravidel a praktik včetně uvádění výrobků na trh,

— ochrany životního prostředí,

— konverze zbrojního průmyslu,

— odborné přípravy zaměstnanců.

2. Tímto článkem není dotčeno uplatňování pravidel Společenství v oblasti hospodářské soutěže, která platí pro podniky.

Článek 44

Podpora a ochrana investic

1. S přihlédnutím k pravomocem a působnosti Společenství a členských států usiluje spolupráce o vytvoření prostředí příznivého domácímu i zahraničnímu soukromému investování, především vytvořením lepších podmínek pro ochranu investic, pro převod kapitálu a výměnu informací o investičních příležitostech.

2. Mezi cíle spolupráce patří zejména:

— ve vhodných případech uzavření dohod mezi členskými státy a Tádžickou republikou o zamezení dvojího zdanění,

— vytvoření příznivých podmínek pro získání zahraničních investic do tádžického hospodářství,

— vypracování stabilního a přiměřeného obchodního práva a podmínek obchodu a výměna informací o zákonech, jiných předpisech a správních postupech v oblasti investic,

— výměna informací o investičních příležitostech, mimo jiné ve formě obchodních veletrhů, výstav, obchodních týdnů a jiných akcí.

Článek 45

Veřejné zakázky

Strany spolupracují, aby vyvinuly podmínky pro otevřené a konkurenční zadávání zakázek na dodávky zboží a služeb, zejména prostřednictvím nabídkového řízení.

Článek 46

Spolupráce v oblasti norem a posuzování shody

1. Spolupráce mezi stranami podporuje vyrovnání s mezinárodně sjednanými kritérii, zásadami a pokyny, které se dodržují v oblasti metrologie, norem a posuzování shody, aby se usnadnil pokrok směrem k vzájemnému uznávání posuzování shody a aby se zlepšila jakost tádžických výrobků.

2. Za tímto účelem strany usilují o spolupráci při projektech technické pomoci, které:

— podpoří vhodnou spolupráci s organizacemi a institucemi, které se specializují v těchto oblastech,

— podpoří používání technických předpisů Společenství a uplatňování evropských norem a postupů posuzování shody,

— umožní předávání zkušeností a technických informací v oblasti řízení jakosti.

Článek 47

Hornictví a suroviny

1. Strany se zaměří na zvýšení investic a obchodu v oblasti hornictví a surovin, včetně neželezných kovů.

2. Spolupráce se zaměří zejména na:

— výměnu informací o rozvoji v odvětví hornictví a v odvětví neželezných kovů,

— vytvoření právního rámce pro spolupráci,

— obchodní otázky,

— přijetí a uplatňování právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,

— odbornou přípravu,

— bezpečnost v těžebním průmyslu.

Článek 48

Spolupráce v oblasti vědy a techniky

1. Strany podporují spolupráci v oblasti civilního vědeckého výzkumu a techického vývoje na základě vzájemné výhodnosti a s přihlédnutím k dostupnosti zdrojů na základě přiměřeného přístupu ke svým programům a s výhradou vhodné úrovně účinné ochrany práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

2. Spolupráce v oblasti vědy a techniky zahrnuje:

— výměnu vědeckých a technických informací,

— společné činnosti v rámci vědeckého výzkumu a technického vývoje,

— činnosti odborné přípravy a programy mobility pro vědce, výzkumníky a techniky obou stran zapojené do vědeckého výzkumu a technického vývoje.

Pokud má tato spolupráce formu činností zahrnujících vzdělávání nebo odbornou přípravu, uskutečňuje se v souladu s článkem 49.

Na základě dohody mohou obě strany spolupracovat oblasti vědy a techniky jinými formami.

Při uskutečňování této spolupráce se věnuje zvláštní pozornost přesunu vědců, inženýrů, výzkumníků a techniků, kteří jsou nebo byli zapojeni do výzkumu nebo výroby zbraní hromadného ničení, do jiných odvětví.

3. Spolupráce podle tohoto článku se uskutečňuje na základě zvláštních ujednání sjednaných a uzavřených v souladu s postupy přijatými každou ze stran a obsahujících, mimo jiné, vhodná ustanovení o právech duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví.

Článek 49

Vzdělávání a odborná příprava

1. Strany spolupracují s cílem zvýšit úroveň všeobecného vzdělání a odborné kvalifikace v Tádžické republice, a to jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru.

2. Spolupráce se zaměří zejména na:

— modernizaci systémů vyššího vzdělávání a odborné přípravy v Tádžické republice, včetně systému certifikace vysokoškolských vzdělávacích institucí a vysokoškolských diplomů,

— odbornou přípravu vedoucích pracovníků ve veřejném i soukromém sektoru a státních úředníků v prioritních oblastech, které budou určeny,

— spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a mezi vzdělávacími institucemi a podniky,

— mobilitu učitelů, absolventů škol, správních zaměstnanců, mladých vědců a výzkumníků a mladých lidí,

— podporu výuky v oblasti evropských studií v rámci příslušných institucí,

— výuku jazyků Společenství,

— postgraduální odbornou přípravu konferenčních tlumočníků,

— odbornou přípravu novinářů,

— odbornou přípravu školitelů.

3. Případná účast jedné strany v různých programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy druhé strany se bude posuzovat v souladu s jejími vlastními postupy a v případech potřeby se následně vytvoří institucionální rámec a plány spolupráce vycházející z účasti Tádžické republiky v programu Společenství TEMPUS.

Článek 50

Zemědělství a potravinářství

Cílem spolupráce v této oblasti je uskutečnění agrární reformy a reformy agrárních struktur, modernizace, privatizace a restrukturalizace zemědělství, živočišné výroby, potravinářství a odvětví služeb v Tádžické republice, rozvoj domácích a zahraničních trhů pro tádžické produkty za podmínek zajišťujících ochranu životního prostředí a s přihlédnutím k nezbytnosti zlepšit zabezpečení dodávek potravin a také rozvoj zemědělského průmyslu, zpracování a distribuce zemědělských produktů. Strany mají rovněž za cíl postupné sbližování tádžických norem s technickými předpisy Společenství ohledně průmyslových a zemědělských potravinářských produktů, včetně hygienických a rostlinolékařských norem.

Článek 51

Energetika

1. Spolupráce se uskutečňuje v rámci zásad tržního hospodářství a Evropské energetické charty a rozvíjí se ve světle postupující integrace evropských energetických trhů.

2. Spolupráce se soustředí na formulaci a rozvoj energetické politiky. Mimo jiné zahrnuje:

— zlepšení v oblasti řízení a regulace odvětví energetiky v souladu s tržním hospodářstvím,

— zlepšení dodávek energie, včetně bezpečnosti dodávek, způsobem, který je příznivý z ekonomického i ekologického hlediska,

— podpora úspor energie a energetické účinnosti a provedení Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích,

— modernizace energetické infrastruktury,

— zlepšení energetických technologií při dodávce a konečné spotřebě pro všechny druhy energie,

— řízení a technickou odbornou přípravu v odvětví energetiky,

— přepravu a přenos energetických materiálů a produktů,

— zavedení celé řady institucionálních, právních, daňových a dalších podmínek, které jsou nezbytné pro podporu zvýšení obchodu a investic v odvětví energetiky,

— rozvoj vodních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů energie.

3. Strany si vyměňují odpovídající informace o investičních projektech v odvětví energetiky, a zejména v oblasti výroby energetických zdrojů a výstavby a obnovy ropovodů a plynovodů nebo jiných prostředků pro přepravu energetických produktů. Strany přikládají zvláštní důležitost spolupráci u investic v odvětví energetiky a způsobu jejich regulace. Spolupracují s cílem co nejúčinněji provést ustanovení hlavy IV a článku 44, pokud jde o investice v odvětví energetiky.

Článek 52

Životní prostředí a lidské zdraví

1. Majíce na paměti Evropskou energetickou chartu a prohlášení z konference v Lucernu z dubna 1993 a z konference v Sofii z roku 1995 s přihlédnutím ke Smlouvě o energetické chartě, a zejména k jejímu článku 19, a k Protokolu k energetické chartě o energetické účinnosti a souvisejících ekologických hlediscích strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti životního prostředí a zdraví obyvatelstva.

2. Spolupráce se zaměřuje na ochranu životního prostředí a boj proti všem formám znečišťování a zahrnuje zejména:

— účinné sledování znečištění a hodnocení životního prostředí; systém informací o stavu životního prostředí,

— boj proti místnímu, regionálnímu a přeshraničnímu znečišťování ovzduší a vody,

— obnovu životního prostředí,

— udržitelnou, účinnou a z hlediska životního prostředí šetrnou výrobu a využití energie,

— bezpečnost průmyslových zařízení,

— klasifikaci chemikálií a bezpečné zacházení s nimi,

— kvalitu vody,

— snižování produkce odpadu, jeho recyklaci a bezpečné odstranění, provádění Basilejské úmluvy, až bude podepsána,

— dopad zemědělství na životní prostředí, půdní eroze, chemické znečištění,

— ochrana lesů,

— zachování biologické rozmanitosti, chráněných oblastí a udržitelného využívání a řízení biologických zdrojů,

— územní plánování, včetně plánování výstavby a urbanistického plánování,

— využívání ekonomických a daňových nástrojů,

— změnu globálního klimatu,

— vzdělávání v oblasti životního prostředí a uvědomělý vztah k němu,

— provádění Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, uzavřené v Espoo, až bude podepsána.

3. Spolupráce se uskutečňuje prostřednictvím:

— plánování postupu v případě katastrof a jiných nouzových situací,

— výměny informací a odborníků, včetně informací a odborníků zabývajících se přenosem čistých technologií a bezpečným a životnímu prostředí příznivým využíváním biotechnologií,

— činností společného výzkumu,

— sbližování právních předpisů s normami Společenství,

— spolupráce na regionální, včetně spolupráce v rámci Evropské agentury pro životní prostředí, a na mezinárodní úrovni,

— rozvoje strategií, zejména týkajících se globálních a klimatických otázek a zaměřených na dosažení udržitelného rozvoje,

— studií o vlivu na životní prostředí.

4. Strany usilují o rozvoj spolupráce v otázkách lidského zdraví, a zejména prostřednictvím technické pomoci při předcházení infekčním nemocem a boji proti nim a při ochraně matek a malých dětí.

Článek 53

Doprava

Strany rozvíjejí a upevňují svou spolupráci v oblasti dopravy.

Cílem této spolupráce je mimo jiné restrukturalizace a modernizace dopravních systémů a sítí v Tádžické republice; rozvoj a případné zabezpečení slučitelnosti dopravních systémů v souvislosti s rozvojem globálnějšího dopravního systému; identifikace a zpracování prioritních projektů a úsilí o přilákání investic potřebných pro jejich uskutečnění.

Spolupráce zahrnuje:

— modernizaci řízení a provozu silniční dopravy, železnic a letišť,

— modernizaci a rozvoj infrastruktury silnic, železnic, letišť a vodních cest a pomocných systémů navigace včetně modernizace hlavních tras společného zájmu a transevropských spojení pro výše uvedené druhy dopravy, zejména v souvislosti s projektem TRACECA,

— podporu a rozvoj kombinované dopravy,

— podporu společných programů výzkumu a vývoje,

— přípravu legislativního a institucionálního rámce pro rozvoj a provádění dopravní politiky mimo jiné zaměřené na privatizaci odvětví dopravy,

— zjednodušení postupů pro všechny formy dopravy v této oblasti.

Článek 54

Elektronické komunikace a poštovní služby

Smluvní strany v rámci svých pravomocí a působnosti rozšíří a upevní spolupráci v těchto oblastech:

— vypracování politik a pokynů pro rozvoj odvětví elektronických komunikací a poštovních služeb,

— formulace zásad tarifní politiky a marketingu v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb,

— uskutečnění převodu technologie a know-how, včetně evropských technických norem a certifikačních systémů,

— podpora rozvoje projektů pro elektronické komunikace a poštovní služby a získávání investic,

— zvýšení účinnosti a kvality poskytování elektronických komunikačních a poštovních služeb, mimo jiné prostřednictvím liberalizace činností dílčích odvětví,

— pokročilé používání elektronických komunikací, zejména v oblasti elektronického převodu finančních prostředků,

— řízení elektronických komunikačních sítí a jejich optimalizace,

— vhodný regulační základ pro poskytování elektronických komunikačních a poštovních služeb a pro využívání spektra rádiových kmitočtů,

— odborná příprava v oblasti elektronických komunikačních a poštovních služeb pro činnost v tržních podmínkách.

Článek 55

Finanční služby a daňové instituce

1. Cílem spolupráce v oblasti finančních služeb je především usnadnit zapojení Tádžické republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání. Technická pomoc se zaměří na:

— rozvoj akciového trhu a trhu s cennými papíry,

— rozvoj bankovních služeb, rozvoj společného trhu úvěrových zdrojů, zapojení Tádžické republiky do všeobecně přijímaného systému vzájemného vypořádání,

— rozvoj pojišťovacích služeb, které by mimo jiné vytvořily příznivý rámec pro účast společností Společenství při zakládání společných podniků v odvětví pojišťovnictví v Tádžické republice, jakož i rozvoj pojištění vývozních úvěrů.

Tato spolupráce přispěje zejména k rozvoji vztahů mezi stranami v oblasti finančních služeb.

2. Strany spolupracují na rozvoji daňového systému a daňových institucí v Tádžické republice. Tato spolupráce zahrnuje výměnu informací a zkušeností v daňové oblasti a odbornou přípravu pracovníků podílejících se na vytváření a provádění daňové politiky.

Článek 56

Restrukturalizace a privatizace podniků

Strany uznávají, že privatizace má zásadní význam pro udržitelnou hospodářskou obnovu zásadní důležitost, a dohodly se na spolupráci při rozvoji nezbytného institucionálního, právního a metodického rámce. Zvláštní pozornost bude věnována spořádanosti a průhlednosti průběhu privatizačního procesu, výměně informací a zkušeností a vhodné odborné přípravě v investiční politice.

Technická pomoc se zaměří zejména na:

— další rozvoj institucionální základny v rámci vlády Tádžické republiky s účelem pomoci při stanovení a řízení procesu privatizace,

— další rozvoj privatizační strategie vlády Tádžické republiky, včetně právního rámce a prováděcích mechanismů,

— podporu tržních přístupů k využití a požívání půdy,

— restrukturalizaci podniků, které dosud nejsou připraveny na privatizaci,

— rozvoj soukromého podnikání, zejména v oblasti malých a středních podniků,

— rozvoj investičních fondů.

Cílem této spolupráce je přispět k podpoře investic Společenství v Tádžické republice.

Článek 57

Regionální rozvoj

1. Strany posílí spolupráci v oblasti regionálního rozvoje a územního plánování.

2. Za tímto účelem strany podporují výměnu informací o regionální politice a politice územního plánování a o metodách vypracovávání regionálních politik mezi státními, regionálními a místními orgány, přičemž zvláštní důraz se klade na rozvoj znevýhodněných oblastí.
Dále podporují přímé styky mezi odpovídajícími regionálními a veřejnými organizacemi, které odpovídají za plánování regionálního rozvoje, mimo jiné s cílem vyměňovat si informace o způsobech, jak podporovat regionální rozvoj.

Článek 58

Spolupráce v sociální oblasti

1. V oblasti zdraví a bezpečnosti rozvíjejí strany vzájemnou spolupráci s cílem zlepšit, mimo jiné, úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků.
Tato spolupráce zahrnuje:

— vzdělávání a odbornou přípravu v otázkách zdraví a bezpečnosti, přičemž se zvláštní pozornost věnuje vysoce rizikovým odvětvím činnosti,

— rozvoj a podporu preventivních opatření pro boj proti ne-mocem z povolání a proti jiným onemocněním souvisejícím s prací,

— prevenci vážných nehod a nakládání s jedovatými chemikáliemi,

— výzkum rozvoje informací a znalostí o pracovním prostředí a zdraví a bezpečnosti pracovníků.

2. V oblasti zaměstnanosti zahrnuje spolupráce zejména technickou pomoc při:

— optimalizaci trhu práce,

— modernizaci služeb zaměřených na hledání zaměstnání a poradenských služeb,

— plánování a řízení programů restrukturalizace,

— podpoře rozvoje místní zaměstnanosti,

— výměně informací o programech pružného zaměstnání, zejména programů motivujících k samostatné výdělečné činnosti a podporujících podnikání.

3. Strany věnují zvláštní pozornost spolupráci v oblasti sociální ochrany, kam náleží zejména spolupráce při plánování a provádění reforem sociální ochrany v Tádžické republice.
Cílem těchto reforem je vyvinout v Tádžické republice metody ochrany, které jsou vlastní tržnímu hospodářství a zahrnují všechny významné formy sociální ochrany.

Článek 59

Cestovní ruch

Strany posílí a rozvinou vzájemnou spolupráci, která zahrnuje:

— usnadnění cestovního ruchu,

— rozšíření toku informací,

— převod know-how,

— prostudování možností pro společné činnosti,

— spolupráci mezi oficiálními orgány cestovního ruchu, včetně přípravy propagačních materiálů,

— odbornou přípravu pro rozvoj cestovního ruchu.

Článek 60

Malé a střední podniky

1. Strany usilují o rozvoj a posílení malých a středních podniků a jejich sdružení a o spolupráci mezi malými a středními podniky ve Společenství a v Tádžické republice.

2. Spolupráce zahrnuje technickou pomoc, a to především v těchto oblastech:

— rozvoj právního rámce pro malé a střední podniky,

— rozvoj vhodné infrastruktury pro podporu malých a středních podniků, podpora komunikace mezi malými a středními podniky jak v rámci Tádžické republiky, tak mimo ni, školení malých a středních podniků v dovednostech nezbytných pro získání přístupu k financování,

— odborná příprava v oblastech marketingu, účetnictví a kontroly jakosti výrobků.

Článek 61

Informace a komunikace

Strany podporují vývoj moderních metod nakládání s informacemi, včetně médií, a podporují účinnou vzájemnou výměnu informací. Za prioritu se považují programy zaměřené na poskytování základních informací o Společenství a Tádžické republice široké veřejnosti, včetně případného přístupu do databází při plném dodržování práv duševního vlastnictví.

Článek 62

Ochrana spotřebitele

Strany zahájí úzkou spolupráci zaměřenou na dosažení slučitelnosti svých systémů ochrany spotřebitele. Tato spolupráce zahrnuje zejména výměnu informací o legislativní činnosti a o institucionální reformě, vytvoření stálých systémů vzájemného informování o nebezpečných výrobcích, zlepšení informovanosti spotřebitele zejména o cenách a vlastnostech nabízených produktů a služeb, rozvoj výměn mezi zástupci zájmů spotřebitelů, větší slučitelnost politik ochrany spotřebitele a organizaci seminářů a odborných stáží.

Článek 63

Cla

1. Cílem spolupráce je zajistit dodržování všech předpisů, které mají být přijaty v souvislosti s obchodem a poctivým obchodem, a dosáhnout sblížení celního systému Tádžické republiky s celním systémem Společenství.

2. Spolupráce zahrnuje zejména:

— výměnu informací,

— zdokonalování pracovních metod,

— zavedení kombinované nomenklatury a jednotného správního dokladu,

— zjednodušení kontrol a formalit při přepravě zboží,

— podporu zavádění moderních celních informačních systémů,

— organizování seminářů a odborných stáží. Technická pomoc se poskytuje podle potřeby.

3. Aniž jsou tím dotčeny jiné formy spolupráce uvedené v této dohodě, zejména v hlavě VIII, je vzájemná pomoc mezi správními orgány stran v celních záležitostech upravena v protokolu připojeném k této dohodě.

Článek 64

Spolupráce v oblasti statistiky

Cílem spolupráce v této oblasti je vyvinutí výkonného statistického systému, který poskytuje spolehlivé statistiky potřebné pro podporu a sledování procesu sociální a hospodářské reformy a pro přispění k rozvoji soukromého podnikání v Tádžické republice.

Strany spolupracují zejména v těchto oblastech:

— přizpůsobení tádžického statistického systému mezinárodním metodám, normám a klasifikaci,

— výměna statistických informací,

— poskytování makroekonomických a mikroekonomických statistických informací, které jsou nezbytné pro provádění a řízení hospodářských reforem.

Společenství poskytne k tomuto účelu Tádžické republice technickou pomoc.

Článek 65

Ekonomie

Strany usnadní proces sociální a hospodářské reformy a koordinaci hospodářské politiky vzájemnou spoluprací směřující k lepšímu pochopení základních prvků svých hospodářství a plánu a provádění hospodářské politiky v tržním hospodářství. Za tímto účelem si strany vyměňují informace o makroekonomických výkonech a výhledech.

Společenství poskytne technickou pomoc s cílem:

— pomoci Tádžické republice v procesu hospodářské reformy poskytnutím odborného poradenství a technické pomoci,

— podporovat spolupráci mezi ekonomy k urychlení převodu know-how nezbytného pro návrh hospodářské politiky a zajistit značné rozšíření výzkumu souvisejícího s touto politikou,

— zlepšit schopnost Tádžické republiky vytvářet ekonomické modely.

HLAVA VII

SPOLUPRÁCE V OTÁZKÁCH DEMOKRACIE A LIDSKÝCH PRÁV

Článek 66

Strany spolupracují ve všech otázkách ohledně zavádění a upevňování demokratických institucí, včetně institucí, které jsou třeba k posílení právního státu a ochrany lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodním právem a se zásadami OBSE.

Tato spolupráce se uskutečňuje formou programů technické pomoci, které jsou zaměřeny mimo jiné na pomoc při přípravě návrhů odpovídajících právních a správních předpisů, uplatňování těchto předpisů, fungování soudnictví, role státu v otázkách justice a na fungování volebního systému. Ve vhodných případech může být jejich součástí i odborná příprava. Strany podporují styky a výměny mezi svými státními, regionálními a soudními orgány, členy parlamentů a nevládními organizacemi.

HLAVA VIII

SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI PROTIPRÁVNÍCH ČINNOSTÍ A PŘI PREVENCI A KONTROLE NEDOVOLENÉHO PŘISTĚHOVALECTVÍ

Článek 67

Strany zahájí spolupráci zaměřenou na prevenci protiprávních činností, například:

— protiprávní činnosti v oblasti hospodářství, včetně korupce,

— protiprávních transakcí s různým zbožím, včetně průmyslového odpadu, a nedovoleného obchodu se zbraněmi,

— padělání.

Spolupráce ve výše uvedených oblastech vychází ze vzájemných konzultací a z úzké součinnosti. Bude poskytnuta technická a správní pomoc včetně pomoci v těchto oblastech:

— vypracování vnitrostátních právních předpisů v oblasti prevence protiprávních činností,

— zakládání informačních center,

— zvýšení výkonnosti organizací zabývajících se prevencí protiprávních činností,

— odborná příprava zaměstnanců a rozvoj výzkumné infrastruktury,

— vypracování vzájemně přijatelných opatření zabraňujících protiprávním činnostem.

Článek 68

Praní peněz

1. Strany se dohodly, že je nezbytné vynaložit úsilí a spolupracovat, aby se zabránilo zneužívání jejich finančních systémů k legalizaci výnosů z trestné činnosti obecně, a zejména z trestných činů souvisejících s drogami.

2. Spolupráce v této oblasti zahrnuje správní a technickou pomoc za účelem vypracování vhodných norem zaměřených proti praní peněz, které jsou rovnocenné s normami, jež v této oblasti přijalo Společenství a mezinárodní fóra, včetně Financial Action Task Force (FATF).

Článek 69

Boj proti drogám

V rámci svých pravomocí a působnosti spolupracují strany při zvyšování účinnosti a výkonnosti politik a opatření zaměřených proti nedovolené výrobě a distribuci a omamných a psychotropních látek a obchodu s nimi, včetně prevence zneužívání prvotních chemických látek, a dále při podpoře prevence a snižování poptávky po drogách. Pokud jde o kontrolu chemických prekursorů a jiných základních látek používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek na základě norem přijatých Společenstvím a příslušnými mezinárodními orgány, například orgány Chemical Action Task Force (CATF). Spolupráce v této oblasti je založena na vzájemných konzultacích a úzké koordinaci mezi stranami, pokud jde o cíle a opatření, která je nutno přijmout v různých oblastech souvisejících s drogami.

Článek 70

Spolupráce v oblasti přistěhovalectví

1. Strany potvrzují důležitost, kterou přisuzují společnému řízení migračních proudů mezi svými územími. Aby posílily svou spolupráci, zahájí široký dialog o všech otázkách týkajících se migrace, zejména nedovoleného přistěhovalectví, převaděčství a obchodu s lidmi, jakož i zahrnutí otázek migrace do vnitrostátních strategií sociálního a hospodářského rozvoje oblastí původu migrantů.

2. Spolupráce bude založena na vyhodnocení specifických potřeb, které bude probíhat na základě vzájemné konzultace stran a bude provedena v souladu s platnými právními předpisy Společenství a vnitrostátními právními předpisy. Zaměří se zejména na:

a) hlubší příčiny migrace,

b) vypracování a provedení vnitrostátních právních předpisů a postupů v otázce mezinárodní ochrany, aby splňovaly podmínky Ženevské úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a protokolu k ní z roku 1967 a ostatních souvisejících mezinárodních nástrojů a aby byla zajištěna zásada nenavracení,

c) pravidla pro přijímání, práva a postavení vpuštěných osob, rovné zacházení a integraci oprávněně pobývajících cizích státních příslušníků, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření boje proti rasismu a xenofobii,

d) vypracování účinné preventivní politiky proti nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství a obchodu s lidmi, včetně otázky prostředků boje proti zločineckým sítím a organizacím převaděčů a obchodníků s lidmi a ochrany obětí před tímto typem obchodu,

e) návrat osob protiprávně se zdržujících na území některého státu a jejich zpětné přebírání za lidských a důstojných podmínek, včetně podpory dobrovolného návratu, v souladu s odstavcem 3,

f) oblast víz, zejména v otázkách společného zájmu,

g) oblast kontrol na hranicích, zejména pokud jde o organizaci, odbornou přípravu, osvědčenou praxi a veškerá jiná opatření uplatňovaná v terénu a popřípadě poskytnutí vybavení při zohlednění možného dvojího užití tohoto vybavení.

3. V rámci spolupráce vedoucí k prevenci a zvládnutí nedovoleného přistěhovalectví se strany dohodly, že přijmou zpět své nedovolené přistěhovalce. Za tímto účelem:

— Tádžická republika souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, kteří se protiprávně zdržují na území členského státu, a to na žádost tohoto členského státu a bez dalších formalit,

— a každý členský stát Evropské unie souhlasí se zpětným přebíráním svých státních příslušníků, kteří se protiprávně zdržují na území Tádžické republiky, a to na její žádost a bez dalších formalit.

Členské státy Evropské unie a Tádžické republiky vybaví své státní příslušníky doklady totožnosti vhodnými pro tyto účely.

Strany se dohodly, že na požádání jedné z nich a v co nejkratší době uzavřou dohodu upravující konkrétní závazky Tádžické republiky a členských států Evropského společenství týkající se zpětného přebírání, včetně povinnosti přebírat zpět státní příslušníky jiných zemí a osoby bez státní příslušnosti.

Pro účely této dohody se „stranami“ rozumí Evropské společenství, všechny členské státy a Tádžická republika.

Článek 71

Boj proti terorismu

Strany potvrzují důležitost boje proti terorismu a v souladu s mezinárodními dohodami a svými právními předpisy se dohodly na spolupráci při prevenci a potlačování teroristických činů. Spolupracují zejména:

— v rámci plného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1373a jiných rezolucí OSN, mezinárodních smluv a jiných mezinárodních nástrojů v této věci,

— výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem,

— výměnou názorů na prostředky a metody používané při boji proti terorismu včetně technických oblastí a odborné přípravy a výměnou zkušeností s prevencí terorismu.

HLAVA IX

KULTURNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 72

Strany se zavazují podporovat, povzbuzovat a usnadňovat kulturní spolupráci. Ve vhodných případech mohou být předmětem spolupráce programy kulturní spolupráce Společenství nebo takové programy jednoho či více členských států a lze rozvíjet další činnosti společného zájmu.

HLAVA X

FINANČNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 73

Za účelem dosažení cílů této dohody a v souladu s články 74, 75 a 76 využívá Tádžická republika dočasnou finanční pomoc poskytovanou Společenstvím jako technickou pomoc formou grantů.

Článek 74

Tato finanční pomoc se poskytuje v rámci programu TACIS a v souladu s odpovídajícím nařízením Rady. Tádžická republika může také využívat další typy pomoci Společenství podle svých potřeb. Zvláštní pozornost bude věnována koncentraci pomoci, koordinaci pomocných nástrojů a vazbě mezi různými typy humanitární pomoci, pomoci na obnovu a rozvojové pomoci Společenství. Boj proti chudobě bude začleněn do programů Společenství.

Článek 75

Cíle a oblasti finanční pomoci Společenství se určí v rámcovém programu odrážejícím priority dohodnuté mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, přičemž se přihlédne k potřebám Tá-džické republiky, k absorpčním schopnostem odvětví a k postupu reformy. Strany o tom informují Radu pro spolupráci.

Článek 76

Za účelem umožnění optimálního využití dostupných zdrojů zajistí strany, aby se příspěvky pomoci Společenství poskytovaly v úzké součinnosti s příspěvky z jiných zdrojů, kterými jsou například členské státy, další země a mezinárodní organizace, jako
například Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj a Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

HLAVA XI

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 77

Zřizuje se Rada pro spolupráci, která dohlíží na provádění této dohody. Schází se pravidelně na ministerské úrovni. Schází se ve lhůtách, které si sama určí, a nejméně jednou za dva roky. Zkoumá veškeré důležité otázky vznikající v rámci této dohody a veškeré další dvoustranné nebo mezinárodní otázky společného zájmu pro dosažení cílů této dohody. Rada pro spolupráci může také po dohodě stran vydávat vhodná doporučení.

Článek 78

1. Rada pro spolupráci se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a z členů vlády Tádžické republiky na straně druhé.

2. Rada pro spolupráci přijme svůj jednací řád.

3. Funkci předsedy Rady pro spolupráci střídavě vykonává zástupce Společenství a člen vlády Tádžické republiky.

Článek 79

1. Radě pro spolupráci je při výkonu jejích funkcí nápomocen Výbor pro spolupráci složený ze zástupců členů Rady Evropské unie a členů Komise Evropských společenství na jedné straně a ze zástupců vlády Tádžické republiky na straně druhé, zpravidla na úrovni vyšších úředníků. Funkci předsedy Výboru pro spolupráci střídavě vykonává Společenství a Tádžická republika.
Rada pro spolupráci ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro spolupráci, mezi něž patří příprava zasedání Rady pro spolupráci, a dále stanoví způsob práce výboru.

2. Rada pro spolupráci může přenést jakoukoli ze svých pravomocí na Výbor pro spolupráci, který zajišťuje kontinuitu mezi jednotlivými zasedáními Rady pro spolupráci.

Článek 80

Rada pro spolupráci může rozhodnout o vytvoření dalších zvláštních výborů nebo orgánů, které jí mohou být nápomocny při výkonu jejích funkcí, a určí jejich složení a povinnosti, jakož i způsob jejich práce.

Článek 81

Při zkoumání otázek vzniklých v rámci této dohody ve vztahu k ustanovení, které se týká článku některé z dohod zakládajících WTO, přihlíží Rada pro spolupráci v co největší míře k výkladu, který k dotyčnému článku obecně zastávají členové WTO.

Článek 82

Zřizuje se Parlamentní výbor pro spolupráci. Představuje fórum členů tádžického parlamentu a Evropského parlamentu, kde se scházejí a vyměňují si názory, zejména na otázky týkající se politického dialogu na parlamentní úrovni. Schází se ve lhůtách, které si sám určí.

Článek 83

1. Parlamentní výbor pro spolupráci se skládá z členů Evropského parlamentu na jedné straně a z členů tádžického parlamentu na straně druhé.

2. Parlamentní výbor pro spolupráci přijme svůj jednací řád.

3. Parlamentnímu výboru pro spolupráci střídavě předsedá Evropský parlament a tádžický parlament v souladu s ustanoveními přijatými v jeho jednacím řádu.

Článek 84

Parlamentní výbor pro spolupráci může od Rady pro spolupráci požadovat významné informace týkající se provádění této dohody; Rada pro spolupráci výboru tyto informace následně předá.

Parlamentní výbor pro spolupráci bude informován o doporučeních Rady pro spolupráci.

Parlamentní výbor pro spolupráci může Radě pro spolupráci vydávat doporučení.

Článek 85

1. V rámci působnosti této dohody se každá ze stran zavazuje, že zajistí, aby fyzické a právnické osoby druhé strany měly bez diskriminace ve srovnání s jejími vlastními státními příslušníky přístup k příslušným soudům a správním orgánům stran, aby mohly hájit svá osobní a majetková práva, včetně práv týkajících se duševního, průmyslového nebo obchodního vlastnictví.

2. V rámci svých pravomocí a působnosti strany:

— povzbudí přijetí rozhodčího řízení pro řešení sporů vzniklých na základě obchodních transakcí a spolupráce, které provedly hospodářské subjekty Společenství a Tádžické republiky,

— souhlasí s tím, že v případech, kdy se spor předloží k rozhodčímu řízení, si každá strana sporu, s výjimkou případů, kdy předpisy rozhodčího centra vybraného smluvními stranami stanoví jinak, může zvolit svého vlastního rozhodce bez ohledu na jeho státní příslušnost a že předsedající třetí rozhodce nebo jediný rozhodce může být státním příslušníkem třetího státu,

— doporučí svým hospodářským subjektům, aby si po vzájemné dohodě vybraly právo, jímž se řídí jejich smlouvy,

— podpoří použití rozhodčích pravidel vypracovaných Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a podpoří vedení rozhodčího řízení v rozhodčím centru signatářského státu Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřené dne 10. června 1958 v New Yorku.

Článek 86

Tato dohoda nebrání straně, aby v rámci svých pravomocí a působnosti přijala opatření:

a) která považuje za nezbytná pro zabránění úniku informací v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy,

b) která se týkají výroby zbraní, střeliva nebo válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje nebo výroby nezbytné pro obranné účely za předpokladu, že tato opatření nenarušují podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o výrobky, které nejsou výhradně určeny pro vojenské účely,

c) která považuje za zásadní pro vlastní bezpečnost v případě závažných vnitřních nepokojů ohrožujících zachování práva a pořádku, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti,

d) která považuje za nezbytná pro dodržování svých mezinárodních povinností a závazků při kontrole průmyslového zboží a technologií dvojího užití.

Článek 87

1. V oblastech upravených touto dohodou, a aniž jsou dotčena zvláštní opatření v ní obsažená:

— úprava uplatňovaná Tádžickou republikou vůči Společenství nesmí působit diskriminaci mezi členskými státy, jejich státními příslušníky nebo jejich společnostmi či podniky,

— úprava uplatňovaná Společenstvím vůči Tádžické republice nesmí působit diskriminaci mezi státními příslušníky Tádžické republiky nebo jejími společnostmi či podniky.

2. Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat odpovídající ustanovení svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří nejsou ve shodné situaci, pokud jde o místo pobytu.

Článek 88

1. Kterákoli strana může předložit Radě pro spolupráci jakýkoli spor ohledně provádění nebo výkladu této dohody.

2. Rada pro spolupráci může urovnat tento spor formou doporučení.

3. V případě, že spor není možné urovnat podle odstavce 2, může kterákoli ze stran oznámit druhé straně jmenování dohod-ce; druhá strana poté musí do dvou měsíců jmenovat druhého do-hodce. Při používání tohoto postupu se Společenství a členské státy považují za jednu stranu sporu.
Třetího dohodce jmenuje Rada pro spolupráci.
Doporučení dohodců se přijmou většinou hlasů. Tato doporučení nejsou pro strany závazná.

Článek 89

Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí a vhodnými cestami povedou konzultace a projednají veškeré záležitosti, které se týkají výkladu nebo provádění této dohody či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi nimi.

Tímto článkem nejsou žádným způsobem dotčeny ani ovlivněny články 12, 88 a 94.

Rada pro spolupráci může stanovit procesní pravidla pro urovnávání sporů.

Článek 90

Zacházení poskytnuté Tádžické republice podle této dohody nesmí být v žádném případě příznivější než zacházení, které si členské státy poskytují navzájem.

Článek 91

Pro účely této dohody se výrazem „strany“ rozumí Tádžická republika na jedné straně a na straně druhé Společenství, členské státy nebo Společenství a členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 92

Smlouva o energetické chartě a protokoly k ní se po svém vstupu v platnost použijí na otázky upravené v této dohodě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je to v nich stanoveno.

Článek 93

Tato dohoda se uzavírá na počáteční období deseti let, po jehož uplynutí se automaticky prodlužuje vždy o rok, pokud ji žádná ze stran šest měsíců před uplynutím její platnosti písemným oznámením druhé straně nevypoví.

Článek 94

1. Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná ke splnění svých závazků podle této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů vyjádřených v této dohodě.

2. Domnívá-li se některá ze stran, že druhá strana neplní své závazky vyplývající z této dohody, může přijmout vhodná opatření. Předtím, s výjimkou zvlášť naléhavých případů, poskytne Radě pro spolupráci všechny související informace, které jsou nezbytné pro důkladné posouzení situace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany.
Při výběru opatření musí být dána přednost těm, která nejméně naruší fungování této dohody. Tato opatření se na žádost druhé strany bezodkladně oznámí Radě pro spolupráci.

Článek 95

Přílohy I, II, III a IV a protokol tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 96

Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty na základě této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva jim poskytnutá na základě stávajících dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé, s výjimkou oblastí, které náležejí do pravomoci Společenství, a aniž jsou dotčeny závazky členských států vyplývající z této dohody v oblastech, které náleží do jejich pravomoci.

Článek 97

Tato dohoda se na jedné straně vztahuje na území, na která se vztahují Smlouvy o založení Evropského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, za podmínek stanovených v těchto smlouvách, a na straně druhé na území Tádžické republiky.

Článek 98

Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

Článek 99

Prvopis této dohody, sepsaný v jazyce anglickém, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, německém, nizozemském, polském, portugalském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a tádžickém, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen u generálního tajemníka Rady Evropské unie.

Článek 100

Tuto dohodu schválí strany v souladu se svými postupy.

Tato dohoda vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce, který následuje po dni, kdy strany oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie, že postupy uvedené v prvním podod-stavci byly dokončeny.

Svým vstupem v platnost, a pokud se týká vztahů mezi Tádžickou republikou a Společenstvím, nahrazuje tato dohoda Dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a Svazem sovětských socialistických republik o obchodu a hospodářské a obchodní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 18. prosince 1989.

Článek 101

V případě, že do dokončení postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost, začnou být použitelné určité části této dohody na základě prozatímní dohody mezi Společenstvím a Tádžickou republikou, souhlasí strany s tím, že za těchto okolností se výrazem „den vstupu této dohody v platnost“ označuje den, kdy vstoupí v platnost prozatímní dohoda.

SEZNAM PŘIPOJENÝCH DOKUMENTŮ

Příloha I - Informativní seznam výhod poskytovaných Tádžickou republikou nezávislým státům bývalého Sovětského svazu v souladu s čl. 7 odst. 3

Příloha II - Výhrady Společenství v souladu s čl. 21 odst. 2

Příloha III - Finanční služby podle čl. 23 odst. 3

Příloha IV - Smlouvy o duševním, průmyslovém a obchodním vlastnictví podle článku 39

Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.


Hecho en Luxemburger, el once de octubre del dos mil cuatro.
V Lucemurku dne jedenáctého října dva tisíce čtyři.
Udfærdiget i Luxembourg den elevte oktober to tusind og fire.
Geschehen zu Luxemburg am elften Oktober zweitausendundvier.
Kahe tuhande neljanda aasta oktoobrikuu üheteistkümnendal päeval Luxembourgis.
’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις ένδεκα Οκτωβρίου δύο χιλώδες τέσσερα.
Done at Luxembourg on the eleventh day of October in the year two thousand and four.
Fait à Luxembourg, le onze octobre deux mille quatre.
Fatto a Lussembourgo, addi’ undici ottobre duemilaquattro.
Luksemburgā, divi tūkstoši ceturtā gada vienpadsmitajā oktobrī.
Priimta du tūkstančiai ketvirtų metų spalio vienuoliktą dieną Liuksemburge.
Kelt Luxembourgban, a kétezer-negyedik év október havának tizenegyedik napján.
Magћmul fil-Lussemburgu fil-ћdax-il jum ta’ Ottubru fis-sena elfejn u erbgћa.
Gedaan te Luxemburg, de elfde oktober tweeduizendvier.
Sporządzono w Luksemburgu dnia jedenastego października roku dwutysięcznego czwartego,
Feito em Luxemburgo, em onze de Outubro de dois mil e quatro.
V Luxemburgu jedenásteho októbra dvetisícštyri.
V Luxembourgu, enajstega októbra dva tisoč štiri.
Tehty Luxemburgissa yhdentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaneljä.
Som skedde i Luxemburg den elfte oktober tjugohundrafyra.
Ин Созишнома дар шахри Люксембург 11 октябри соли 2004 ба имзо расид.

Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallone, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französisch Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Thar cheann Na hÉireann
For Ireland

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћar-Repubblika ta’ Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Por las Comunidades Europeas
Za Evropská společenství
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Euroopa ühenduste nimel
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Eiropas Kopienu vārdā
Europos Bendrijų vardu
Az Európai Közösségek részéről
Gћall-Komunitajiet Ewropej
Voor de Europese Gemeenschappen
W imieniu Wspólnot Europejskich
Pelas Comunidades Europeias
Za Európske spoločenstvá
Za Evropské skupnosti
Euroopan yhteisöjen puolesta
På Europeiska gemenskapernas vágnar

Аз чониби Чумхурии Точикистон

Poznámky pod čarou

1) Úř. věstník L 68, 15. 3. 1990, s. 3.


PŘÍLOHA I

INFORMATIVNÍ SEZNAM VÝHOD POSKYTOVANÝCH TÁDŽICKOU REPUBLIKOU NEZÁVISLÝM STÁTŮM BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU V SOULADU S ČL. 7 ODST. 3.

1. Běloruská republika, Republika Kazachstán, Kyrgyzská republika, Ruská federace: neuplatňují se cla.

2. Na zboží přepravované v souladu s dohodami o průmyslové spolupráci se zeměmi Společenství nezávislých států se nevztahuje daň.

3. Osvědčení o shodě u sériové výroby, na jehož základě se vydává vnitrostátní osvědčení o shodě, se uznává ve všech zemích Společenství nezávislých států.

4. Existuje zvláštní systém běžných plateb se všemi zeměmi Společenství nezávislých států.

5. Existují zvláštní podmínky tranzitu dohodnuté se všemi zeměmi Společenství nezávislých států.

PŘÍLOHA II

VÝHRADY SPOLEČENSTVÍ V SOULADU S ČL. 21 ODST. 2

Hornictví

V některých členských státech se může požadovat koncese pro důlní a těžební činnost v případě společností, které nejsou ovládány subjekty Společenství.

Rybolov

Přístup k biologickým zdrojům a lovištím v mořských vodách nacházejících se pod svrchovaností a jurisdikcí členských států Společenství a jejich vytěžování jsou možné pouze pro rybářská plavidla plující pod vlajkou členského státu Společenství a registrovaná na území Společenství, pokud není stanoveno jinak.

Nákup nemovitostí

V některých členských státech podléhá omezením nákup nemovitostí společnostmi, které nejsou společnostmi Společenství.

Audiovizuální služby včetně rozhlasu

Národní zacházení v oblasti výroby a distribuce, včetně vysílání a dalších forem přenosu pro veřejnost, může být vyhrazeno pro audiovizuální díla, která splňují určitá kritéria původu, což ale vylučuje rozhlasovou vysílací infrastrukturu pro přenos takových audiovizuálních děl.

Služby svobodných povolání

Služby vyhrazené fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky členských států. Za určitých podmínek mohou tyto osoby zakládat společnosti.

Zemědělství

V některých členských státech se neuplatňuje národní zacházení pro společnosti, které nejsou ovládány subjekty Společenství a které chtějí založit zemědělský podnik. Nákup vinic společnostmi, které nejsou ovládány subjekty Společenství, podléhá oznámení, popř. povolení.

Služby tiskových kanceláří

V některých členských státech platí omezení pro zahraniční účast v nakladatelstvích a v rozhlasových a televizních společnostech.

PŘÍLOHA III

FINANČNÍ SLUŽBY PODLE ČL. 23 ODST. 3.

Finanční službou je každá služba finanční povahy, kterou nabízí poskytovatel finančních služeb strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti:

A. Veškeré služby pojišťovací a služby související s pojištěním

1. Přímé pojištění (včetně soupojištění):

i) životní

ii) jiné než životní.

2. Zajištění a retrocese.

3. Zprostředkování pojištění, například služby makléřů a agentů.

4. Pomocné služby související s pojištěním, například služby v oborech poradenství, pojistné matematiky, posuzování rizika a likvidace škody.

B. Bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění)

1. Přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti.

2. Půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních operací.

3. Finanční leasing.

4. Veškeré služby plateb a převodů peněz, včetně kreditních a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek.

5. Poskytování záruk a příslibů.

6. Obchodování na vlastní účet nebo na účet klientů, na burze, mimoburzovním trhu nebo jinak:

a) s nástroji peněžního trhu (šeky, směnky, vkladové listy atd.),

b) s peněžními prostředky v cizích měnách,

c) s deriváty, jako jsou mimo jiné termínované obchody a opce,

d) s kurzovými a úrokovými nástroji, například swapy či forwardovými termínovými smlouvami,

e) s převoditelnými cennými papíry,

f) s ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů.

7. Účast při emisích všech druhů cenných papírů, včetně upisování a umisťování jako zástupce (veřejně nebo soukromě) a poskytování souvisejících služeb.

8. Peněžní makléřství.

9. Správa aktiv, jako například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, služby úschovy, uložení a správy.

10. Zúčtovací a clearingové služby pro finanční aktiva, včetně cenných papírů, derivátových produktů a dalších obchodovatelných nástrojů.

11. Poradenské, zprostředkovací a další pomocné finanční služby pro všechny činnosti uvedené v bodech 1 až 10, včetně úvěrových referencí a analýz o úvěrové důvěryhodnosti, investičního a portfoliového průzkumu a poradenství, poradenství při akvizicích a v otázkách restrukturalizace a strategie společností.

12. Poskytování a přenos finančních informací, zpracování finančních údajů a s tím související software od poskytovatelů jiných finančních služeb.

Z definice finančních služeb jsou vyloučeny tyto činnosti:

a) činnosti centrálních bank nebo jiných veřejných institucí v rámci provádění měnové politiky a politiky směnných kurzů;

b) činnosti prováděné centrálními bankami, státními subjekty, ministerstvy nebo veřejnými institucemi na účet vlády nebo s vládní zárukou, s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s těmito veřejnými subjekty;

c) činnosti, které tvoří součást zákonného systému sociálního nebo důchodového zabezpečení, s výjimkou případů, kdy tyto činnosti mohou provádět poskytovatelé finančních služeb v soutěži s veřejnými subjekty nebo soukromými institucemi.

PŘÍLOHA IV

SMLOUVY O DUŠEVNÍM, PRŮMYSLOVÉM A OBCHODNÍM VLASTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 39

1. ČI. 39 odst. 2 se vztahuje na tyto mnohostranné smlouvy:

— Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (Řím, 1961),

— Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek (Madrid, 1989),

— Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin (Ženevský akt, 1991)

2. Rada pro spolupráci může doporučit, aby se čl. 39 odst. 2 vztahoval na další mnohostranné smlouvy. Hrozí-li v oblasti duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví obtíže, které ovlivňují obchodní podmínky, uskuteční se na žádost kterékoli strany naléhavé konzultace, jejichž cílem je dosažení vzájemně uspokojivého řešení.

3. Strany potvrzují význam, který přikládají závazkům vzniklým na základě těchto mnohostranných smluv:

— Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967, pozměněn v roce 1979),

— Smlouva o patentové spolupráci (Washington, 1970, ve znění z roku 1979, pozměněna v roce 1984),

— revidovaná Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (1886, naposledy pozměněná v roce 1979),

— Smlouva o známkovém právu (Ženeva, 1994).

4. Od vstupu této dohody v platnost poskytne Tádžická republika společnostem a státním příslušníkům Společenství v oblasti uznávání a ochrany duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytnuté kterékoli třetí zemi na základě dvoustranných dohod.

5. Odstavec 4 se nevztahuje na výhody poskytnuté Tádžickou republikou třetí zemi na základě účinné vzájemnosti a na výhody poskytnuté Tádžickou republikou jiné zemi bývalého SSSR.


PROTOKOL

o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

a) „celními předpisy“ všechny právní a správní předpisy platné na území smluvních stran, které upravují dovoz, vývoz, tranzit zboží a jeho umístění do určitého celního režimu, včetně opatření pro zákaz, omezení a kontrolu přijatých těmito stranami;

b) „dožadujícím orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen smluvní stranou a který podává žádost o pomoc v celních záležitostech;

c) „dožádaným orgánem“ příslušný správní orgán, který byl pro tento účel určen smluvní stranou a který obdrží žádost o pomoc v celních záležitostech;

d) „osobními údaji“ veškeré informace týkající se určitého nebo určitelného jednotlivce;

e) „operací porušující celní předpisy“ jakékoli porušení či pokus o porušení celních předpisů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Smluvní strany si vzájemně pomáhají v oblastech spadajících do jejich pravomoci při zajišťování správného uplatňování celních předpisů, zejména za účelem prevence, vyšetřování a stíhání operací porušujících tyto předpisy, a to způsobem a za podmínek stanovených v tomto protokolu.

2. Pomoc v celních záležitostech, jak je upravena v tomto protokolu, se vztahuje na správní orgány stran, které jsou příslušné pro provádění tohoto protokolu. Nejsou jí dotčeny předpisy, jimiž se řídí vzájemná pomoc v trestních věcech. Nevztahuje se ani na informace získané při výkonu pravomocí na základě žádosti soudního orgánu, s výjimkou případů, kdy uvedený orgán sdělení těchto informací povolí.

Článek 3

Pomoc na žádost

1. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán poskytne všechny potřebné informace, které dožadujícímu orgánu umožní zajistit správné uplatňování celních předpisů, včetně informací o zjištěných nebo plánovaných operacích, které porušují nebo by mohly porušovat tyto předpisy.

2. Na žádost dožadujícího orgánu mu dožádaný orgán sdělí:

a) zda bylo zboží vyvezené z území jedné smluvní strany řádně dovezeno na území druhé smluvní strany, a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno,

b) zda bylo zboží dovezené na území jedné smluvní strany řádně dovezeno na území druhé smluvní strany, a případně uvede celní režim, do kterého bylo zboží propuštěno.

3. Na žádost dožadujícího orgánu podnikne dožádaný orgán v rámci svých právních předpisů nezbytné kroky, které zajistí zvláštní sledování:

a) fyzických nebo právnických osob, u kterých existuje důvodné podezření, že provádějí nebo prováděly operace porušující celní předpisy,

b) míst, kde se zboží skladuje nebo může skladovat způsobem, který vyvolává důvodné podezření, že je určeno pro operace porušující celní předpisy,

c) pohybů zboží, který vyvolává důvodné podezření, že toto zboží je určeno pro operace porušující celní předpisy,

d) dopravních prostředků, u kterých existuje důvodné podezření, že byly nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 4

Pomoc bez žádosti

V souladu se svými právními předpisy a ostatními právními nástroji si strany z vlastního podnětu navzájem poskytnou pomoc bez předchozí žádosti, považují-li to za nezbytné pro správné uplatňování celních předpisů, zejména pokud získají informace o:

— činnostech, které představují nebo se jeví jako operace porušující celní předpisy a které mohou být předmětem zájmu druhé smluvní strany,

— nových způsobech nebo metodách používaných při provádění operací porušujících celní předpisy,

— zboží, o němž je známo, že je předmětem operací porušujících celní předpisy,

— fyzických nebo právnických osobách, u kterých existuje důvodné podezření, že se podílejí nebo podílely na operacích porušujících celní předpisy,

— dopravních prostředcích, u kterých existuje důvodné podezření, že byly, jsou nebo mohou být použity při operacích porušujících celní předpisy.

Článek 5

Oznámení a doručení

Na žádost dožadujícího orgánu přijme dožádaný orgán v souladu se svými právními předpisy veškerá opatření nezbytná pro:

— doručení všech dokumentů a

— oznámení všech rozhodnutí

dožadujícího orgánu, která spadají do oblasti působnosti tohoto protokolu, adresátovi bydlícímu nebo usazenému na jeho území. Na žádosti o doručení nebo oznámení se v tomto případě použije čl. 6 odst. 3.

Článek 6

Forma a obsah žádostí o pomoc

1. Žádosti podle tohoto protokolu se podávají písemně. K žádosti se přikládají doklady potřebné k jejímu vyřízení. V případě potřeby lze z důvodů naléhavosti přijmout i ústní žádost, která však musí být bezodkladně potvrzena písemně.

2. Žádosti podle odstavce 1 obsahují tyto informace:

a) dožadující orgán podávající žádost,

b) požadované opatření,

c) předmět a důvod žádosti,

d) dotčené právní předpisy a jiné právní skutečnosti,

e) co nejpřesnější a nejúplnější údaje o fyzických nebo právnických osobách, které jsou cílem šetření,

f) přehled významných skutečností a dosud provedených šetření.

3. Žádosti se podávají v úředním jazyce dožádaného orgánu nebo v jazyce pro něj přijatelném.

4. Pokud žádost nesplňuje formální náležitosti, lze žádat o její opravu nebo doplnění; lze však nařídit předběžná opatření.

Článek 7

Vyřizování žádostí

1. Za účelem vyhovění žádosti o pomoc dožádaný orgán v rámci své pravomoci a dostupných zdrojů postupuje tak, jako by jednal z vlastního ponětu nebo na žádost jiných orgánů téže strany, to znamená, že předá informace, které již má k dispozici, a provede odpovídající šetření nebo zajistí jejich provedení. Toto ustanovení platí rovněž pro každý jiný orgán, kterému dožádaný orgán žádost předal podle tohoto protokolu, protože nemohl konat sám.

2. Žádosti o pomoc se vyřizují v souladu s právními předpisy a ostatními právními nástroji dožádané strany.

3. Náležitě zmocnění úředníci smluvní strany mohou se souhlasem druhé strany a za podmínek jí stanovených získat od úředníků dožádaného orgánu nebo jiného orgánu, za který dožádaný orgán odpovídá, informace o operacích, které porušují nebo mohou porušit celní předpisy, pokud tyto informace dožadující orgán potřebuje pro účely tohoto protokolu.

4. Úředníci strany mohou být, po dohodě s druhou smluvní stranou a za jí stanovených podmínek, přítomni vyšetřováním prováděným na území této druhé strany.

Článek 8

Forma předávaných informací

1. Dožádaný orgán seznámí dožadující orgán s výsledky vyšetřování ve formě dokumentů, ověřených kopií, zpráv a podobně.

2. Dokumenty podle odstavce 1 lze nahradit elektronicky zpracovanými informacemi v jakékoli formě plnícími stejný účel.

3. Originály dokumentů a spisů jsou požadovány, pouze pokud by ověřené kopie byly nedostačující. Předané originály jsou vráceny co nejdříve.

Článek 9

Výjimky z povinnosti poskytnout pomoc

1. Strany mohou odmítnout poskytnutí pomoci stanovené v tomto protokolu, pokud by její poskytnutí:

a) pravděpodobně ohrozilo svrchovanost Tádžické republiky nebo členského státu, který byl požádán o pomoc podle tohoto protokolu,

nebo

b) pravděpodobně ohrozilo veřejný pořádek, bezpečnost nebo jiné zásadní zájmy, zejména v případech uvedených v čl. 10 odst. 2,

nebo

c) představovalo porušení průmyslového, obchodního nebo profesního tajemství.

2. Dožádaný orgán může poskytnutí pomoci odložit, jestliže by narušilo probíhající vyšetřování, stíhání nebo řízení. V tom případě se dožádaný orgán s dožadujícím orgánem dohodne, zda je pomoc možná za předpokladů nebo podmínek, které může dožádaný orgán vyžadovat.

3. Žádá-li dožadující orgán o pomoc, kterou by sám nemohl poskytnout, byl-li by o ni požádán, upozorní na tuto skutečnost ve své žádosti. O způsobu, jak naložit s takovou žádostí, rozhodne dožádaný orgán.

4. Rozhodnutí o odmítnutí pomoci a jeho odůvodnění se bezodkladně oznámí dožadujícímu orgánu.

Článek 10

Výměna informací a zachování důvěrnosti

1. Všechny údaje sdělené v jakékoli formě na základě tohoto protokolu jsou důvěrné nebo vyhrazené povahy v závislosti na předpisech platných v každé ze stran. Vztahuje se na ně úřední utajení a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle odpovídajících právních předpisů strany, která je obdržela, a odpovídajících předpisů použitelných pro orgány Společenství.

2. Výměnu osobních údajů lze provádět pouze v případě, že se strana získávající tyto údaje zaváže chránit je alespoň způsobem rovnocenným ochraně pro takový případ ve straně, která údaje poskytla.

3. Získané informace lze použít pouze pro účely tohoto protokolu. Žádá-li jedna strana o použití těchto informací pro jiné účely, musí si vyžádat předchozí písemný souhlas orgánu, který informace poskytl. Tyto informace mohou rovněž podléhat omezením, která tento orgán stanoví.

4. Odstavec 3 nebrání využití informací v soudním nebo správním řízení, které je následně zahájeno pro porušení celních předpisů. Toto použití informací se ihned oznámí příslušnému orgánu, který informace poskytl.

5. Strany mohou ve svých protokolech, zprávách a svědeckých výpovědích a v soudním řízení a stíhání použít jako důkazy informace získané a dokumenty konzultované v souladu s tímto protokolem.

Článek 11

Znalci a svědci

1. Úředník dožádaného orgánu může být pověřen, aby v mezích uděleného pověření vystoupil jako znalec nebo svědek v soudním nebo správním řízení týkajícím se záležitostí uvedených v tomto protokolu v pravomoci druhé strany a aby předložil předměty, dokumenty nebo jejich ověřené kopie, kterých je pro řízení třeba. Předvolání k takovému řízení musí výslovně uvést, v jaké záležitosti a v jaké funkci nebo postavení bude úředník vyslechnut.

2. Pověřenému úředníkovi se poskytne ochrana, kterou zaručují stávající právní předpisy úředníkům dožadujícího orgánu na jeho území.

Článek 12

Náklady pomoci

Strany se vzdávají všech vzájemných nároků na náhradu nákladů vzniklých podle tohoto protokolu, s výjimkou případných nákladů na znalce a svědky a nákladů na tlumočníky a překladatele, kteří nejsou zaměstnáni ve veřejné službě.

Článek 13

Uplatňování

1. Uplatňování tohoto protokolu se svěřuje ústředním celním orgánům Tádžické republiky na jedné straně a příslušným útvarům Komise Evropských společenství, případně celním orgánům členských států na straně druhé. Ty rozhodnou o všech praktických opatřeních a ujednáních, které jsou nezbytné pro provádění tohoto protokolu, přičemž vezmou v úvahu platné předpisy v oblasti ochrany údajů. Mohou doporučit příslušným orgánům změny, které by podle jejich názoru měly být v tomto protokolu provedeny.

2. Strany se vzájemně konzultují a následně se informují o podrobnostech prováděcích předpisů, které jsou přijaty v souladu s tímto protokolem.

Článek 14

Jiné dohody

1. Vzhledem k pravomocem Evropského společenství a členských států ustanovení tohoto protokolu:

— nedotýkají se povinností přijatých smluvními stranami v rámci jakékoli mezinárodní smlouvy,

— doplňují dohody o vzájemné pomoci, které byly nebo budou uzavřeny mezi členskými státy a Tádžickou republikou, a

— nedotýkají se předpisů, které upravují předávání informací získaných v oblastech působnosti této dohodoy, jež by mohly mít význam pro Společenství, mezi příslušnými útvary Komise a příslušnými orgány členských států.

2. Odchylně od odstavce 1 mají ustanovení této dohody přednost před ustanoveními dohod o vzájemné spolupráci, které byly nebo budou uzavřeny mezi členskými státy a Tádžickou republikou, pokud jsou ustanovení těchto dohod neslučitelná s tímto protokolem.

3. K otázkám použitelnosti tohoto protokolu povedou smluvní strany konzultace, aby záležitost vyřešily v rámci Výboru pro spolupráci zřízeného článkem 79 této dohody.


ZÁVĚREČNÝ AKT

Zplnomocnění zástupci:

BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

ČESKÉ REPUBLIKY,

DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO,

ESTONSKÉ REPUBLIKY,

ŘECKÉ REPUBLIKY,

ŠPANĚLSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY,

IRSKA,

ITALSKÉ REPUBLIKY,

KYPERSKÉ REPUBLIKY,

LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

LITEVSKÉ REPUBLIKY,

LUCEMBURSKÉHO VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÉ REPUBLIKY,

MALTSKÉ REPUBLIKY,

NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÉ REPUBLIKY,

POLSKÉ REPUBLIKY,

PORTUGALSKÉ REPUBLIKY,

REPUBLIKY SLOVINSKO,

SLOVENSKÉ REPUBLIKY,

FINSKÉ REPUBLIKY,

ŠVÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvních stran Smlouvy o založení EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ a Smlouvy o založení EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „členské státy“, a

EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII, dále jen „Společenství“,

na jedné straně a

zplnomocnění zástupci TÁDŽICKÉ REPUBLIKY

na straně druhé,

kteří se sešli v Lucemburku dne 11. října 2004 k podpisu Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“), přijali tyto dokumenty:

dohodu včetně příloh a tento protokol:

Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky přijali následující společná prohlášení připojená k tomuto závěrečnému aktu:

Společné prohlášení o osobních údajích.

Společné prohlášení k článku 5 dohody.

Společné prohlášení k článku 13 dohody.

Společné prohlášení k pojmu „ovládání“ v čl. 22 písm. b) a článku 33.

Společné prohlášení k článku 32 dohody.

Společné prohlášení k článku 39 dohody.

Společné prohlášení k článku 94 dohody.

Zplnomocnění zástupci členských států Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky vzali na vědomí prohlášení Komise a Rady Evropské unie o doložce o návratu a zpětném přebírání nedovolených přistěhovalců (článek 70) připojené k tomuto závěrečnému aktu.

Zplnomocnění zástupci členských států a Společenství a zplnomocnění zástupci Tádžické republiky vzali dále na vědomí následující výměnu dopisů připojenou k tomuto závěrečnému aktu:

Výměna dopisů mezi Společenstvím a Tádžickou republikou o usazování společností.


Hecho en Luxemburger, el once de octubre del dos mil cuatro.
V Lucemurku dne jedenáctého října dva tisíce čtyři.
Udfærdiget i Luxembourg den elevte oktober to tusind og fire.
Geschehen zu Luxemburg am elften Oktober zweitausendundvier.
Kahe tuhande neljanda aasta oktoobrikuu üheteistkümnendal päeval Luxembourgis.
’Eγινε στο Λουξεμβούργο, στις ένδεκα Οκτωβρίου δύο χιλώδες τέσσερα.
Done at Luxembourg on the eleventh day of October in the year two thousand and four.
Fait à Luxembourg, le onze octobre deux mille quatre.
Fatto a Lussembourgo, addi’ undici ottobre duemilaquattro.
Luksemburgā, divi tūkstoši ceturtā gada vienpadsmitajā oktobrī.
Priimta du tūkstančiai ketvirtų metų spalio vienuoliktą dieną Liuksemburge.
Kelt Luxembourgban, a kétezer-negyedik év október havának tizenegyedik napján.
Magћmul fil-Lussemburgu fil-ћdax-il jum ta’ Ottubru fis-sena elfejn u erbgћa.
Gedaan te Luxemburg, de elfde oktober tweeduizendvier.
Sporządzono w Luksemburgu dnia jedenastego października roku dwutysięcznego czwartego,
Feito em Luxemburgo, em onze de Outubro de dois mil e quatro.
V Luxemburgu jedenásteho októbra dvetisícštyri.
V Luxembourgu, enajstega októbra dva tisoč štiri.
Tehty Luxemburgissa yhdentenätoista päivänä lokakuuta vuonna kaksituhattaneljä.
Som skedde i Luxemburg den elfte oktober tjugohundrafyra.
Ин Созишнома дар шахри Люксембург 11 октябри соли 2004 ба имзо расид.

Pour le Royaume de Belgique
Voor het Koninkrijk België
Für das Königreich Belgien

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallone, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.
Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waals Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.
Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französisch Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

Za Českou republiku

På Kongeriget Danmarks vegne

Für die Bundesrepublik Deutschland

Eesti Vabariigi nimel

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Por el Reino de España

Pour la République française

Thar cheann Na hÉireann
For Ireland

Per la Repubblica italiana

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Latvijas Republikas vārdā

Lietuvos Respublikos vardu

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

A Magyar Köztársaság részéről

Gћar-Repubblika ta’ Malta

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Für die Republik Österreich

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Pela República Portuguesa

Za Republiko Slovenijo

Za Slovenskú republiku

Suomen tasavallan puolesta
För Republiken Finland

För Konungariket Sverige

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Por las Comunidades Europeas
Za Evropská společenství
For De Europæiske Fællesskaber
Für die Europäischen Gemeinschaften
Euroopa ühenduste nimel
Για τις Ευρωπαϊκές Κοινότητες
For the European Communities
Pour les Communautés européennes
Per le Comunità europee
Eiropas Kopienu vārdā
Europos Bendrijų vardu
Az Európai Közösségek részéről
Gћall-Komunitajiet Ewropej
Voor de Europese Gemeenschappen
W imieniu Wspólnot Europejskich
Pelas Comunidades Europeias
Za Európske spoločenstvá
Za Evropské skupnosti
Euroopan yhteisöjen puolesta
På Europeiska gemenskapernas vágnar

Аз чониби Чумхурии Точикистон


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O OSOBNÍCH ÚDAJÍCH

Strany jsou si při používání této dohody vědomy nutnosti vhodné ochrany fyzických osob při zpracovávání osobních údajů a volném pohybu takových údajů.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 5

Dohodnou-li se smluvní strany, že okolnosti vyžadují setkání na nejvyšší úrovni, taková setkání se mohou uskutečnit ad hoc.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 13

Dokud Tádžická republika nepřistoupí k WTO, strany konají konzultace ve Výboru pro spolupráci o politice dovozních cel Tádžické republiky, včetně změn celní ochrany. Tyto konzultace se nabízejí především před zvýšením celní ochrany.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K POJMU „OVLÁDÁNÍ“ V ČL. 22 PÍSM. B) A ČLÁNKU 33

1. Strany potvrzují svou vzájemnou shodu na tom, že otázka ovládání závisí na skutkových okolnostech konkrétního případu.

2. Společnost se například považuje za „ovládanou“ jinou společností, a tedy za její dceřinou společnost, jestliže:

— druhá společnost drží přímo nebo nepřímo většinu hlasovacích práv, nebo

— druhá společnost má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního orgánu, řídícího orgánu nebo dozorčího orgánu a je současně akcionářem nebo společníkem dceřiné společnosti.

3. Strany nepovažují výčet kritérií uvedený v odstavci 2 za vyčerpávající.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 32

Samotnou skutečnost, zeje požadováno vízum pro fyzické osoby určitých stran a že pro fyzické osoby jiných stran se vízum nepožaduje, nelze považovat za skutečnost omezující nebo odstraňující výhody vyplývající z určitého závazku.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 39

Strany souhlasí s tím, že pro účely této dohody se za duševní, průmyslové a obchodní vlastnictví považují zejména autorská práva včetně autorských práv k počítačovým programům a práva příbuzná, práva k patentům, průmyslovým vzorům, zeměpisným označením včetně označení původu, ochranným známkám výrobků a služeb, topografiím integrovaných obvodů a dále ochrana proti nekalé soutěži, jak je uvedena v článku l0bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, a ochrana nezveřejněných informací o know-how.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ K ČLÁNKU 94

1. Za účelem jeho správného výkladu a praktického používání se strany dohodly na tom, že výraz „zvlášť naléhavé případy“ uvedený v článku 94 této dohody označuje případy jejího závažného porušení jednou ze stran. Za závažné porušení této dohody se považuje:

a) vypovězení této dohody, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva, nebo

b) porušení zásadních prvků této dohody uvedených v článku 2.

2. Strany se dohodly, že za „vhodná opatření“ uvedená v článku 94 se považují opatření přijatá v souladu s mezinárodním právem. Jestliže jedna strana přijme opatření v případě zvláštní naléhavosti podle článku 94, může se druhá strana uchýlit k postupu pro řešení sporů.

PROHLÁŠENÍ KOMISE A RADY EVROPSKÉ UNIE O USTANOVENÍ O NÁVRATU A ZPĚTNÉM PŘEBÍRÁNÍ NEDOVOLENÝCH PŘISTĚHOVALCŮ (ČLÁNEK 70)

Článkem 70 není dotčeno vnitřní rozložení pravomocí mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy, pokud jde o uzavírání dohod o zpětném přebírání.


VÝMĚNA DOPISŮ

mezi Evropským společenstvím a Tádžickou republikou o usazování společností

A. Dopis vlády Tádžické republiky

Vážený pane,

dovoluji si odvolat se na dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 16. prosince 2003.

Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Tádžická republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Tádžické republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Tádžické republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Tádžické republice.

V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností nepřijme Tádžická republika opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s tádžickými společnostmi nebo společnostmi z třetí země.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za vládu Tádžické republiky


B. Dopis Evropské společenství

Vážený pane,

děkuji Vám za dopis s dnešním datem tohoto znění:

„dovoluji si odvolat se na dohodu o partnerství a spolupráci parafovanou dne 16. prosince 2003.

Jak jsem již zdůraznil v průběhu jednání, poskytuje Tádžická republika společnostem Společenství, které jsou usazeny a vyvíjejí svou činnost v Tádžické republice, svým způsobem výsadní postavení. Vysvětlil jsem, že tento postoj odráží vůli Tádžické republiky všemi prostředky podporovat usazování společností Společenství v Tádžické republice.

V této věci si Vám dovoluji potvrdit, že během období mezi dnem parafování této dohody a dnem vstupu v platnost příslušných článků upravujících usazování společností nepřijme Tádžická republika opatření nebo předpisy, které by ve srovnání se situací stávající ke dni parafování této dohody mohly vést k diskriminaci nebo k prohloubení stávající diskriminace společností Společenství ve srovnání s tádžickými společnostmi nebo společnostmi z třetí země.

Byl bych Vám zavázán, kdybyste potvrdil přijetí tohoto dopisu.“

Potvrzuji přijetí tohoto dopisu.

Přijměte prosím, vážený pane, ujištění o mé nejhlubší úctě.

Za Evropské společenství

Přesunout nahoru