Objednat předplatné
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 86/2007 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Reviznímu aktu Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy)

Datum vyhlášení 28.12.2007
Uzavření smlouvy 29.11.2000
Ratifikace Smlouvy 26.04.2002
Platnost od 13.12.2007
Profil dokumentu
více
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

Obsah

ČÁST VI - ŘÍZENÍ O STÍŽNOSTI (Čl. 106 - Čl. 112a)
ČÁST VII - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (Čl. 113 - Čl. 134a)
ČÁST IX - ZVLÁŠTNÍ ÚMLUVY (Čl. 142 - Čl. 149a)
Oddíl II - Uznávání (Čl. 9 - Čl. 11)

86

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí,

kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí vyhlášená pod č. 69/2002 Sb. m. s. o přijetí Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva), č. 4/2006 Sb. m. s. a č. 6/2006 Sb. m. s. o přijetí změn a doplňků Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy)

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. listopadu 2000 byl v Mnichově přijat Revizní akt Úmluvy o udělování evropských patentů (Evropské patentové úmluvy) z 5. října 19731), naposledy revidované k 17. prosinci 1991.

S Revizním aktem vyslovil souhlas Parlament České republiky.

Listina o přístupu České republiky k Reviznímu aktu, podepsaná prezidentem republiky dne 26. dubna 2002, byla uložena u vlády Spolkové republiky Německo, depozitáře Revizního aktu, dne 30. dubna 2002.

Podle čl. 6 Revizního aktu se předběžně použije článek 1 body 4 - 6 a 12 - 15, článek 2 body 2 a 3, a články 3 a 7.

Revizní akt vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odst. 1 dne 13. prosince 2007 a tímto dnem vstoupil v platnost i pro Českou republiku. Ve smyslu článku 3 odst. 2 je nové znění Úmluvy o udělování evropských patentů nedílnou součástí Revizního aktu.

Anglické znění a český překlad Revizního aktu se vyhlašují současně. Zároveň se vyhlašuje anglické znění a český překlad nového znění Úmluvy o udělování evropských patentů platného k datu vstupu Revizního aktu v platnost.


PŘEKLAD

REVIZNÍ AKT

ÚMLUVY O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ (EVROPSKÉ PATENTOVÉ ÚMLUVY) Z 5. ŘÍJNA 1973, NAPOSLEDY REVIDOVANÉ K 17. PROSINCI 1991,

z 29. listopadu 2000

Preambule

SMLUVNÍ STÁTY EVROPSKÉ PATENTOVÉ ÚMLUVY,

DOMNÍVAJÍCE SE, že spolupráce evropských zemí na základě Evropské patentové úmluvy a jediné řízení o udělení patentu, které úmluva vytváří, přispívá značně k právní a ekonomické integraci v Evropě,

PŘEJÍCE SI podporovat stále účinněji inovaci a ekonomický růst v Evropě položením základů dalšího rozvoje patentového systému,

PŘEJÍCE SI, ve světle rostoucího mezinárodního charakteru patentového systému, přizpůsobit Evropskou patentovou úmluvu technickému a právnímu vývoji, k němuž došlo od doby jejího uzavření,

DOHODLY SE NA NÁSLEDUJÍCÍM:

Článek 1

Změna Evropské patentové úmluvy

Evropská patentová úmluva se mění takto:

1. Za článek 4 se vkládá nový článek 4a:

Článek 4a

Konference ministrů členských států

Konference ministrů členských států, odpovědných za oblast patentů, se schází nejméně jednou za pět let k projednání otázek týkajících se organizace a evropského patentového systému.

2. Článek 11 se mění takto:

Článek 11

Jmenování vyšších úředníků

(1) Prezident Evropského patentového úřadu je jmenován rozhodnutím správní rady.

(2) Viceprezidenti jsou jmenováni rozhodnutím správní rady po poradě s prezidentem.

(3) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu včetně jejich předsedů jsou jmenováni na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu rozhodnutím správní rady. Po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu mohou být rozhodnutím správní rady jmenováni opětovně.

(4) Disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům uvedeným v odstavci 1 až 3 vykonává správní rada.

(5) Správní rada po konzultaci s prezidentem Evropského patentového úřadu může také jmenovat jako členy velkého stížnostního senátu právní členy národních soudů nebo quasi soudních orgánů smluvních států, kteří mohou i nadále působit jako soudci na národní úrovni. Jsou jmenováni na dobu tří let a mohou být jmenováni opětovně.

3. Článek 14 se mění takto:

Článek 14

Jazyky Evropského patentového úřadu, evropských patentových přihlášek a jiných dokumentů

(1) Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina.

(2) Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků nebo, je-li podána v některém jiném jazyce, přeložena do jednoho z úředních jazyků, v souladu s prováděcím předpisem. V průběhu řízení před Evropským patentovým úřadem lze tento překlad uvést do souladu se zněním přihlášky, jak byla podána. Není-li požadovaný překlad podán včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(3) Úřední jazyk Evropského patentového úřadu, v němž je evropská patentová přihláška podána nebo do kterého byla přeložena, se bude používat jako jazyk řízení ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.

(4) Osoby fyzické nebo právnické, které mají bydliště nebo hlavní sídlo ve smluvním státě, jehož úřední jazyk je jiný, než angličtina, francouzština nebo němčina, a příslušníci tohoto státu, kteří mají bydliště v zahraničí, mohou podávat písemnosti, které je třeba předložit ve stanovené lhůtě, v úředním jazyce tohoto státu. Předloží však překlad do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Není-li písemnost, která nepatří k podlohám evropské patentové přihlášky, podána v předepsaném jazyce nebo není-li včas podán požadovaný překlad, má se za to, že písemnost nebyla podána.

(5) Evropské patentové přihlášky se zveřejňují v jazyce řízení.

(6) Evropské patentové spisy se zveřejňují v jazyce řízení a obsahují i překlad nároků do obou ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(7) Ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu se zveřejňují:

(a) Evropský patentový věstník;

(b) Úřední list Evropského patentového úřadu.

(8) Zápisy do Evropského patentového rejstříku se provádějí ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu. V případech pochybnosti je závazným zápis v jazyce řízení.

4. Článek 16 se mění takto:

Článek 16

Přijímací oddělení

Přijímací oddělení je příslušné k provádění vstupního a formálního průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.

5. Článek 17 se mění takto:

Článek 17

Rešeršní oddělení

Rešeršní oddělení jsou příslušná k vyhotovení zpráv o evropské rešerši.

6. Článek 18 se mění takto:

Článek 18

Průzkumová oddělení

(1) Průzkumová oddělení jsou příslušná k průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.

(2) Průzkumové oddělení se skládá ze tří technických členů. Projednáním až do konečného rozhodnutí je však zpravidla pověřen jeden člen oddělení. Ústní jednání probíhá před celým průzkumovým oddělením. Průzkumové oddělení je doplněno o právního člena, vyžaduje-li to podle jeho názoru povaha rozhodnutí. V případě rovnosti hlasuje rozhodující hlas předsedy průzkumového oddělení.

7. Článek 21 se mění takto:

Článek 21

Stížnostní senáty

(1) Stížnostní senáty jsou příslušné k projednávání stížností proti rozhodnutím přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení a právního oddělení.

(2) V případě stížnosti proti rozhodnutí přijímacího oddělení nebo právního oddělení je stížnostní senát tvořen třemi právními členy.

(3) V případě stížnosti proti rozhodnutí průzkumového oddělení je stížnostní senát tvořen:

(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, týká-li se rozhodnutí zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo udělení, omezení nebo zrušení evropského patentu a bylo-li vydáno průzkumovým oddělením tvořeným méně než čtyřmi členy;

(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno průzkumovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti;

(c) třemi právními členy v ostatních případech.

(4) V případě stížnosti proti rozhodnutí odporového oddělení je stížnostní senát tvořen:

(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným třemi členy;

(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti.

8. Článek 22 se mění takto:

Článek 22

Velký stížnostní senát

(1) Velký stížnostní senát je příslušný:

(a) k rozhodování právních otázek, které mu byly předloženy stížnostními senáty;

(b) k zaujímání stanovisek k právním otázkám, které mu byly předloženy prezidentem Evropského patentového úřadu za podmínek stanovených v článku 112.

(c) k rozhodování o žádostech o revizi rozhodnutí stížnostních senátů za podmínek stanovených v článku 112a.

(2) V řízeních podle odstavce 1a) a b) je velký stížnostní senát tvořen pěti právními a dvěma technickými členy. V řízení podle odstavce 1 c) je velký stížnostní senát tvořen třemi nebo pěti členy, jak stanoví prováděcí předpis. Ve všech řízeních je předsedou právní člen.

9. Článek 23 se mění takto:

Článek 23

Nezávislost členů senátů

(1) Členové velkého stížnostního senátu a stížnostních senátů jsou jmenováni na dobu pěti let a mohou být po tuto dobu ze svých funkcí odvoláni jen ze závažných důvodů a jen přijme-li takové rozhodnutí správní rada na návrh velkého stížnostního senátu. Nehledě na první větu, skončí funkční období členů senátů jejich rezignací nebo odchodem do důchodu v souladu se služebním řádem stálých zaměstnanců Evropského patentového úřadu.

(2) Členové senátů nemohou být členy přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení nebo právního oddělení.

(3) Ve svých rozhodnutích nejsou členové senátů vázáni žádnými pokyny a řídí se pouze ustanoveními této úmluvy.

(4) Jednací řády stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se vydají v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu. Podléhají schválení správní radou.

10. Článek 33 se mění takto:

Článek 33

Pravomoci správní rady ve stanovených případech

(1) Správní rada je oprávněna měnit tato ustanovení:

(a) lhůty stanovené touto úmluvou;

(b) části II až VIII a část X této úmluvy, za účelem jejich uvedení do souladu s mezinárodní smlouvou týkající se patentů nebo předpisy Evropského společenství týkajícími se patentů;

(b) prováděcí předpis.

(2) Správní rada je oprávněna v souladu s touto úmluvou přijmout nebo změnit tato ustanovení:

(a) finanční řád

(b) služební řád stálých zaměstnanců a zaměstnanecké podmínky ostatních zaměstnanců Evropského patentového úřadu, mzdový tarif, jakož i druhy a pravidla pro poskytování dalších výhod;

(c) penzijní řád a zvyšování penzijních dávek v souladu se zvyšováním platů;

(d) poplatkový řád;

(e) svůj jednací řád.

(3) Nehledě na ustanovení článku 18 odstavec 2 je správní rada oprávněna rozhodnout na základě zkušenosti, že v některých případech budou průzkumová oddělení tvořena jedním technickým členem. Toto rozhodnutí lze odvolat.

(4) Správní rada je oprávněna pověřit prezidenta Evropského patentového úřadu jednat a s jejím souhlasem uzavírat dohody jménem Evropské patentové organizace se státy, s mezivládními organizacemi a s dokumentačními středisky zřízenými na základě smluv s těmito organizacemi.

(5) Správní rada nemůže přijmout rozhodnutí podle odstavce 1(b):

- týkající se mezinárodní smlouvy, před vstupem této smlouvy v platnost;

- týkající se právního předpisu Evropských společenství, před jeho vstupem v platnost nebo, stanoví-li tento předpis lhůtu pro implementaci, před uplynutím této lhůty.

11. Článek 35 se mění takto:

Článek 35

Hlasování

(1) S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3 přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících smluvních států.

(2) Tříčtvrtinová většina hlasů zastoupených a hlasujících států se vyžaduje pro rozhodnutí, která je správní rada oprávněna přijímat podle článku 7, článku 11 odstavec 1, článku 33 odstavce 1(a) a (c) a 2 až 4, článku 39 odstavec 1, článku 40 odstavce 2 a 4, článku 46, článku 134a, článku 149a odstavec 2, článku 152, článku 153 odstavec 7, článku 166 a článku 172.

(3) Pro rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle článku 33 odstavec 1b), se vyžaduje jednomyslnost hlasujících smluvních států. Správní rada přijme taková rozhodnutí jen tehdy, jsou-li zastoupeny všechny smluvní státy. Rozhodnutí přijaté na základě článku 33 odstavec 1 b) nenabudou účinnosti, prohlásí-li smluvní stát do dvanácti měsíců ode dne rozhodnutí, že si nepřeje být rozhodnutím vázán.

(4) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

12. Článek 37 se mění takto:

Článek 37

Krytí výdajů

Rozpočet Organizace je hrazen:

(a) vlastními prostředky Organizace;

(b) platbami smluvních států na základě získaných udržovacích poplatků za evropské patenty v těchto státech;

(c) v případě potřeby zvláštními finančními příspěvky smluvních států;

(d) případně příjmy uvedenými v článku 146.

(e) případně - a pouze pro hmotné investice - půjčkami od třetích osob, zajištěnými pozemkem nebo budovami;

(f) případně financováním zvláštních projektů třetími osobami.

13. Článek 38 se mění takto:

Článek 38

Vlastní prostředky organizace

Vlastní prostředky Organizace zahrnují:

(a) všechny příjmy z poplatků a jiných zdrojů a také rezervy Organizace;

(b) prostředky Penzijního rezervního fondu, které se považují za zvláštní kategorii příjmů Organizace, určenou na podporu penzijního plánu Organizace poskytováním vhodných rezerv.

14. Článek 42 se mění takto:

Článek 42

Rozpočet

(1) Rozpočet Organizace je vyrovnaný. Je sestavován v souladu s obecně přijímanými zásadami, stanovenými ve finančním řádu. V případě potřeby mohou být sestaveny rozpočty pozměňující či doplňkové.

(2) Rozpočet se sestavuje v zúčtovací jednotce, stanovené finančním řádem.

15. Článek 50 se mění takto:

Článek 50

Finanční řád

Finanční řád upravuje zejména:

(a) způsob sestavení a plnění rozpočtu, jakož i předkládání a revize účtů;

(b) způsoby a postup, podle nichž smluvní státy poskytují Organizaci platby a příspěvky stanovené v článku 37 a zálohy stanovené v článku 41;

(c) předpisy o odpovědnosti účetních a úředníků uvolňujících finanční prostředky a opatřeních k jejich kontrole;

(d) sazby úroků uvedených v článku 39, 40 a 47;

(e) způsob výpočtu příspěvků placených na základě článku 146;

(f) složení a úkoly rozpočtové komise, kterou vytvoří správní rada.

(g) obecně přijímané zásady účetnictví, na nichž mohou být rozpočet a roční finanční zprávy založeny.

16. Článek 51 se mění takto:

Článek 51

Poplatky

(1) Evropský patentový úřad může vybírat poplatky za každý úřední výkon nebo řízení, prováděné podle této úmluvy.

(2) Jiné lhůty pro placení poplatků, než jsou stanoveny touto úmluvou, stanoví prováděcí předpis.

(3) Stanoví-li prováděcí předpis, že má být zaplacen poplatek, pak jsou rovněž uvedeny důsledky nezaplacení tohoto poplatku včas.

(4) Poplatkový řád stanoví zejména výši poplatků a způsoby jejich placení.

17. Článek 52 se mění takto:

Článek 52

Patentovatelné vynálezy

(1) Evropské patenty se udělují na vynálezy ve všech oblastech techniky, pokud jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné.

(2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména:

(a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;

(b) estetické výtvory;

(c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;

(d) podávání informací.

(3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových.

18. Článek 53 se mění takto:

Článek 53

Výluky z patentovatelnosti

Evropské patenty se neudělují:

(a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo “veřejnému pořádku“ nebo morálce, přičemž využití vynálezu nelze za takové považovat jenom proto, zeje zákonem nebo nařízením zakázáno ve všech smluvních státech nebo v některém z nich;

(b) odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané.

(c) způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle; toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech.

19. Článek 54 se mění takto:

Článek 54

Novost

(1) Vynález se považuje za nový, není-li součástí stavu techniky.

(2) Stav techniky obsahuje všechno, co bylo zpřístupněno veřejnosti písemným nebo ústním popisem, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem podání evropské patentové přihlášky.

(3) Za součást stavu techniky se považuje rovněž obsah evropských patentových přihlášek v původně podaném znění, jejichž datum podání předchází den uvedený v odstavci 2 a které byly k tomuto dni nebo po tomto dni zveřejněny.

(4) Odstavce 2 a 3 nevylučují patentovatelnost látky nebo směsi, která je součástí stavu techniky, pro použití při způsobu uvedeném v článku 53(c), pokud její použití při způsobu uvedeném v onom odstavci není součástí stavu techniky.

(5) Odstavce 2 a 3 rovněž nevylučují patentovatelnost jakékoli látky nebo směsi uvedené v odstavci (4) pro jakékoli zvláštní použití při způsobu uvedeném v článku 53(c), pokud toto užití není součástí stavu techniky.

20. Článek 60 se mění takto:

Článek 60

Právo na evropský patent

(1) Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán; nelze-li určit stát, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, použije se právo státu, na jehož území je podnik, k němuž zaměstnanec náleží.

(2) Vytvořilo-li vynález nezávisle na sobě několik osob, náleží právo na evropský patent osobě, jejíž evropská patentová přihláška má nejstarší datum podání, pokud byla tato přihláška zveřejněna.

(3) Pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem se má za to, že přihlašovatel je oprávněn uplatnit právo na evropský patent.

21. Článek 61 se mění takto:

Článek 61

Evropská patentová přihláška podaná neoprávněnými osobami

(1) Je-li rozhodnutím, které nabylo právní moci, přiznáno právo na udělení evropského patentu osobě, která není přihlašovatelem, může tato osoba v souladu s prováděcím předpisem:

(a) pokračovat místo přihlašovatele v řízení s patentovou přihláškou jako s přihláškou vlastní;

(b) podat novou evropskou patentovou přihlášku na stejný vynález nebo

(c) požádat o zamítnutí přihlášky.

(2) Pro novou přihlášku podanou podle odstavce 1 b) se použije přiměřeně ustanovení článku 76 odstavec 1.

22. Článek 65 se mění takto:

Článek 65

Překlad evropského patentu

(1) Každý smluvní stát může stanovit, že není-li evropský patent tak, jak byl udělen, pozměněn nebo omezen Evropským patentovým úřadem, vyhotoven v některém z jeho úředních jazyků, musí přihlašovatel nebo majitel patentu předložit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví překlad uděleného, pozměněného nebo omezeného patentu do některého z jeho úředních jazyků podle své volby nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka. Lhůta pro předložení překladu činí tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení, omezení nebo zachování evropského patentu v pozměněné podobě v Evropském patentovém věstníku, nestanoví-li příslušný stát delší lhůtu.

(2) Každý smluvní stát, který přijal ustanovení podle odstavce 1, může stanovit, že majitel patentu musí ve lhůtě tímto státem určené zaplatit v plné výši nebo zčásti náklady na zveřejnění tohoto překladu.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že nejsou-li dodržena ustanovení přijatá na základě odstavců 1 a 2, považuje se evropský patent v tomto státě od počátku za neúčinný.

23. Článek 67 se mění takto:

Článek 67

Práva plynoucí z evropské patentové přihlášky po zveřejnění

(1) Ode dne zveřejnění zajišťuje evropská patentová přihláška přihlašovateli ve smluvních státech určených ve zveřejněné přihlášce prozatímní ochranu podle článku 64.

(2) Každý smluvní stát může stanovit, že evropská patentová přihláška nezajišťuje ochranu podle článku 64. Ochrana plynoucí ze zveřejnění evropské patentové přihlášky však nemůže být menší než ochrana, kterou právo příslušného státu spojuje s povinným zveřejněním národních patentových přihlášek bez průzkumu. V každém případě každý stát stanoví alespoň, že ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky se může přihlašovatel domáhat náhrady přiměřené okolnostem od každého, kdo v tomto smluvním státě využíval vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, pokud by podle národního práva byl odpovědným za porušení národního patentu.

(3) Každý smluvní stát, jehož úředním jazykem není jazyk řízení, může stanovit, že prozatímní ochrana podle odstavce 1 a 2 je účinná až od doby, kdy překlad nároků do některého z úředních jazyků podle volby přihlašovatele nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka:

(a) byl zpřístupněn veřejnosti způsobem stanoveným národním právem, nebo

(b) byl sdělen tomu, kdo v tomto státě vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, využívá.

(4) Je-li evropská patentová přihláška vzata zpět, považována za vzatou zpět nebo je-li pravomocně zamítnuta, má se za to, že účinky uvedené v odstavci 1 a 2 nikdy nenastaly. Totéž platí pro účinky evropské patentové přihlášky ve smluvním státě, jehož určení bylo vzato zpět nebo se považuje za vzaté zpět.

24. Článek 68 se mění takto:

Článek 68

Účinek zrušení nebo omezení evropského patentu

V tom rozsahu, v jakém byl evropský patent zrušen nebo omezen v řízení o odporu nebo o omezení či zrušení, má se za to, že evropská patentová přihláška a na ni udělený patent od počátku nemají zcela nebo zčásti účinky uvedené v článcích 64 a 67.

25. Článek 69 se mění takto:

Článek 69

Rozsah ochrany

(1) Rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské patentové přihlášky je vymezen nároky. K výkladu nároků se však použije i popis a výkresy.

(2) Pro období do udělení evropského patentuje rozsah ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky vymezen nároky, obsaženými ve zveřejněné přihlášce. Evropský patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o odporu, omezení nebo zrušení, však zpětně určuje ochranu vyplývající z evropské patentové přihlášky, pokud tím není ochrana rozšířena.

26. Článek 70 se mění takto:

Článek 70

Autentické znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu

(1) Znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce řízení je autentickým zněním ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem a ve všech smluvních státech.

(2) Jestliže však byla evropská patentová přihláška podána v jazyce, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu, je toto znění přihláškou tak, jak byla podána, ve smyslu této úmluvy.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že překlad do úředního jazyka tohoto státu ve smyslu této Úmluvy se považuje v tomto státě za autentické znění, s výjimkou zrušovacího řízení, pokud z evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce překladu vyplývá ochrana užší, než je ochrana vyplývající z této přihlášky nebo z tohoto patentu v jazyce řízení.

(4) Každý smluvní stát, který přijme ustanovení podle odstavce 3:

(a) musí umožnit přihlašovateli nebo majiteli patentu podat opravený překlad evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Tento opravený překlad nemá právní účinky, dokud nebyly splněny přiměřeně podmínky stanovené smluvním státem podle článku 65 odstavec 2 a článku 67 odstavec 3;

(b) může stanovit, že každý, kdo v tomto státě v dobré víře začal využívat vynález nebo vykonal za tím účelem účinné a vážné přípravy, přičemž toto využívání neznamenalo porušení přihlášky nebo patentu ve znění původního překladu, může i poté, co nabyl účinků opravený překlad, bezplatně v tomto využití ve svém podniku nebo pro potřeby tohoto podniku pokračovat.

27. Článek 75 se mění takto:

Článek 75

Podání evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška může být podána:

(a) u Evropského patentového úřadu nebo

(b) připouští-li to právo smluvního státu, a s výhradou článku 76 odstavec 1, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu. Každá přihláška takto podaná má stejný účinek, jako by byla podána v tentýž den u Evropského patentového úřadu.

(2) Ustanovení odstavce 1 nebrání použití právních předpisů, které ve smluvním státě:

(a) platí pro vynálezy, které s ohledem na povahu jejich předmětu nemohou být předány do zahraničí bez předchozího souhlasu příslušných orgánů tohoto státu, nebo

(b) stanoví, že každá přihláška musí být nejprve podána u národního úřadu, nebo podmiňují přímé podání u jiného orgánu předchozím souhlasem.

28. Článek 76 se mění takto:

Článek 76

Evropské rozdělené přihlášky

(1) Každá evropská rozdělená přihláška se podává přímo u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Může být podána pouze na předmět, který nepřesahuje obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění; splňuje-li tento požadavek, považuje se rozdělená přihláška za podanou ke dni podání dřívější přihlášky a požívá práva přednosti.

(2) Všechny smluvní státy určené v dřívější přihlášce v době podání evropské rozdělené přihlášky se považují za určené i v rozdělené přihlášce.

29. Článek 77 se mění takto:

Článek 77

Předání evropských patentových přihlášek

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu předá Evropskému patentovému úřadu evropské patentové přihlášky, podané u tohoto úřadu nebo u jiného příslušného orgánu tohoto státu, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Žádná evropská patentová přihláška, jejíž předmět byl utajen, se Evropskému patentovému úřadu nepředává.

(3) Každá evropská patentová přihláška, která nebyla předána Evropskému patentovému úřadu včas, se považuje za vzatou zpět.

30. Článek 78 se mění takto:

Článek 78

Náležitosti evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška obsahuje:

(a) žádost o udělení evropského patentu;

(b) popis vynálezu;

(c) jeden nebo několik nároků;

(d) výkresy, na něž odkazuje popis nebo nároky;

(e) anotace a splní podmínky stanovené v prováděcím předpise.

(2) Evropská patentová přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a poplatku za rešerši. Není-li přihlašovací poplatek nebo poplatek za rešerši zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

31. Článek 79 se mění takto:

Článek 79

Určení smluvních států

(1) Všechny smluvní státy této úmluvy v době podání evropské patentové přihlášky se považují za určené v žádosti o udělení evropského patentu.

(2) Určení smluvního státu může podléhat zaplacení poplatku za určení.

(3) Určení smluvního státu lze vzít zpět kdykoli do udělení evropského patentu.

32. Článek 80 se mění takto:

Článek 80

Den podání

Dnem podání evropské patentové přihlášky je den, kdy byly splněny požadavky stanovené prováděcím předpisem.

33. Článek 86 se mění takto:

Článek 86

Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku

(1) Udržovací poplatky za evropské patentové přihlášky se platí podle prováděcího předpisu Evropskému patentovému úřadu. Tyto poplatky se platí za třetí a každý další rok, počítáno ode dne podání přihlášky. Není-li udržovací poplatek zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(2) Povinnost platit udržovací poplatky končí zaplacením poplatku splatného za rok, v němž je zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu.

34. Článek 87 se mění takto:

Článek 87

Právo přednosti

(1) Každý, kdo řádně podal

(a) v některém státě nebo pro některý stát, který je smluvním státem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví

nebo

(b) v některém státě nebo pro některý stát, který je členem Dohody o zřízení Světové obchodní organizace,

přihlášku vynálezu s žádostí o patent nebo o užitný vzor nebo osvědčení o užitečnosti, nebo jeho právní nástupce, požívá pro účely podání evropské patentové přihlášky na tentýž vynález práva přednosti, a to po dobu dvanácti měsíců ode dne podání první přihlášky.

(2) Za přihlášku, která zakládá právo přednosti, se uznává každá řádná národní přihláška podle národního práva státu, kde byla podána, nebo podle dvoustranných či mnohostranných smluv, včetně této úmluvy.

(3) Za řádnou národní přihlášku se považuje každá přihláška, která postačuje ke zjištění dne, kdy byla podána, bez ohledu na její další osud.

(4) Za první přihlášku, od jejíhož dne podání běží prioritní lhůta, se považuje pozdější přihláška, která má stejný předmět jako dřívější první přihláška podaná ve stejném státě nebo pro stejný stát, pokud tato dřívější přihláška byla ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, opuštěna nebo zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí a aniž z ní přetrvala nějaká práva, a pokud nebyla podkladem k uplatnění práva přednosti. Tuto dřívější přihlášku nelze pak již použít jako podklad pro uplatnění práva přednosti.

(5) Došlo-li k prvnímu podání u úřadu průmyslového vlastnictví, na který se nevztahuje Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4, jestliže podle sdělení vydaného prezidentem Evropského patentového úřadu uznává tento orgán, že první podání učiněné u Evropského patentového úřadu zakládá právo přednosti za podmínek a s účinky, které jsou rovnocenné podmínkám a účinkům stanoveným Pařížskou úmluvou.

35. Článek 88 se mění takto:

Článek 88

Uplatnění práva přednosti

(1) Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, musí předložit prohlášení o právu přednosti a další požadované dokumenty, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Pro evropskou patentovou přihlášku lze uplatnit několik práv přednosti, i když pocházejí z různých států. Několik práv přednosti lze případně uplatnit i pro každý nárok. Je-li uplatněno několik práv přednosti, pak se lhůty, které počínají běžet ode dne vzniku práva přednosti, počítají od nejstaršího data.

(3) Uplatňuje-li se pro evropskou patentovou přihlášku jedno nebo několik práv přednosti, pokrývá právo přednosti pouze ty prvky evropské patentové přihlášky, které jsou obsaženy v přihlášce nebo v přihláškách, z nichž se právo přednosti uplatňuje.

(4) Nejsou-li některé prvky vynálezu, pro něž se uplatňuje právo přednosti, obsaženy v nárocích uvedených v dřívější přihlášce, může být právo přednosti i přesto přiznáno, pokud jsou tyto prvky z podloh dřívější přihlášky jako celku výslovně patrné.

36. Článek 90 se mění takto:

Článek 90

Průzkum při podání a průzkum na formální náležitosti

(1) Evropský patentový úřad zjišťuje v souladu s prováděcím předpisem, zda přihláška splňuje podmínky pro přiznání data podání.

(2) Nelze-li na základě průzkumu podle odstavce 1 přiznat datum podání, neprojedná se přihláška jako evropská patentová přihláška.

(3) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání, zkoumá Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem, byly-li splněny požadavky článku 14, 78 a 81, případně článku 88 odstavec 1 a článku 133 odstavec 2, jakož i další požadavky stanovené prováděcím předpisem.

(4) Zjistí-li Evropský patentový úřad při provádění průzkumu podle odstavce 1 nebo 3 nedostatky, které mohou být odstraněny, poskytne přihlašovateli možnost tyto nedostatky odstranit.

(5) Není-li nedostatek zjištěný při průzkumu podle odstavce 3 odstraněn, přihláška se zamítne. Týká-li se nedostatek práva přednosti, má jeho nedodržení za následek ztrátu tohoto práva pro přihlášku.

37. Článek 91 se vypouští.

38. Článek 92 se mění takto:

Článek 92

Vyhotovení zprávy o evropské rešerši

Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem vyhotoví a zveřejní zprávu o evropské rešerši ve vztahu k evropské patentové přihlášce na základě patentových nároků a s náležitým přihlédnutím k popisu a výkresům.

39. Článek 93 se mění takto:

Článek 93

Zveřejnění evropské patentové přihlášky

(1) Evropský patentový úřad zveřejní evropskou patentovou přihlášku co nejdříve

(a) po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, nebo

(b) na žádost přihlašovatele před uplynutím této lhůty.

(2) Evropská patentová přihláška se zveřejní současně s evropským patentovým spisem, nabude-li rozhodnutí o udělení patentu účinnosti před uplynutím lhůty uvedené v odstavci (l)(a).

40. Článek 94 se mění takto:

Článek 94

Průzkum evropské patentové přihlášky

(1) Na základě žádosti provede Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem průzkum, zda evropská patentová přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za průzkum.

(2) Není-li žádost podána včas, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

(3) Vyplývá-li z průzkumu, že evropská patentová přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, tak často, jak je to nutné, aby podal své připomínky a, s výhradou článku 123 odstavec 1, upravil přihlášku.

(4) Neodpoví-li přihlašovatel včas na jakékoli sdělení průzkumového oddělení, považuje se přihláška za vzatou zpět.

41. Články 95 a 96 se vypouštějí.

42. Článek 97 se mění takto:

Článek 97

Udělení nebo zamítnutí

(1) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška a vynález, k němuž se vztahuje, splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o udělení evropského patentu, jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím předpise.

(2) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška nebo vynález, k němuž se vztahuje, nesplňuje požadavky této úmluvy, zamítne přihlášku, pokud tato úmluva nestanoví jinou sankci, než je zamítnutí.

(3) Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto udělení v Evropském patentovém věstníku.

43. Článek 98 se mění takto:

Článek 98

Zveřejnění evropského patentového spisu

Evropský patentový úřad zveřejní evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.

44. Název části V. se mění takto:

ČÁST V.

ŘÍZENÍ O ODPORU A OMEZENÍ

45. Článek 99 se mění takto:

Článek 99

Odpor

(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku může každý proti tomuto patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor v souladu s prováděcím předpisem. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.

(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.

(3) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.

(4) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.

46. Článek 101 se mění takto:

Článek 101

Projednání odporu - Zrušení nebo zachování evropského patentu

(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem, zda alespoň jeden důvod pro podání odporu podle článku 100 brání zachování evropského patentu. Během tohoto průzkumu vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že alespoň jeden důvod pro podání odporu brání zachování evropského patentu, zruší patent. Jinak zamítne odpor.

(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, patent a vynález, který je jeho předmětem,

(a) splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené prováděcím předpisem;

(a) nesplňují požadavky této úmluvy, zruší patent.

47. Článek 102 se vypouští.

48. Článek 103 se mění takto:

Článek 103

Zveřejnění nového evropského patentového spisu

Dojde-li k zachování evropského patentu v pozměněné podobě ve smyslu článku 101 odstavec 3(a), Evropský patentový úřad zveřejní nový evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o rozhodnutí ve věci odporu v Evropském patentovém věstníku.

49. Článek 104 se mění takto:

Článek 104

Náklady

(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů.

(2) Řízení o stanovení nákladů je upraveno prováděcím předpisem.

(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.

50. Článek 105 se mění takto:

Článek 105

Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení

(1) Každá třetí osoba může, v souladu s prováděcím předpisem, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, prokáže-li tato třetí osoba, že

(a) proti ní bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, nebo

(b) poté, co ji majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájila tato třetí osoba proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.

(2) Přípustný vstup do řízení se projedná jako odpor.

51. Za článek 105 se vkládají nové články 105a, 105b a 105c:

Článek 105a

Žádost o omezení nebo zrušení

(1) Na žádost majitele může být evropský patent zrušen nebo omezen změnou nároků. Žádost se podává Evropskému patentovému úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za omezení nebo zrušení.

(2) Žádost nelze podat, dokud probíhá ve vztahu k evropskému patentu řízení o odporu.

Článek 105b

Omezení nebo zrušení evropského patentu

(1) Evropský patentový úřad zkoumá, zda byly splněny požadavky stanovené v prováděcím předpise pro omezení nebo zrušení evropského patentu.

(2) Má-li Evropský patentový úřad za to, že žádost o omezení nebo zrušení evropského patentu splňuje tyto požadavky, rozhodne omezit nebo zrušit evropský patent v souladu s prováděcím předpisem. Jinak zamítne žádost.

(3) Rozhodnutí omezit nebo zrušit evropský patent platí pro evropský patent ve všech smluvních státech, pro které byl udělen. Účinnosti nabývá ke dni oznámení rozhodnutí v Evropském patentovém věstníku.

Článek 105 c

Zveřejnění pozměněného evropského patentového spisu

Je-li evropský patent omezen podle článku 105b odstavec 2, zveřejní Evropský patentový úřad pozměněný evropský patentový spis co nejdříve poté, co bylo oznámení o omezení zveřejněno v Evropském patentovém věstníku.

52. Článek 106 se mění takto:

Článek 106

Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost

(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.

(3) Právo podat stížnost proti rozhodnutím týkajícím se rozdělení nebo stanovení nákladů v řízení o odporu může být omezeno prováděcím předpisem.

53. Článek 108 se mění takto:

Článek 108

Lhůta a forma stížnosti

Stížnost se podává v souladu s prováděcím předpisem u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Do čtyř měsíců od doručení rozhodnutí se v souladu s prováděcím předpisem podává odůvodnění stížnosti.

54. Článek 110 se mění takto:

Článek 110

Projednání stížnosti

Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zdají lze vyhovět. Projednávání stížnosti se provádí v souladu s prováděcím předpisem.

55. Za článek 112 se vkládá nový článek 112a:

Článek 112a

Žádost o revizi velkým stížnostním senátem

(1) Každý účastník řízení o stížnosti, který byl nepříznivě dotčen rozhodnutím stížnostního senátu, může podat žádost o revizi rozhodnutí velkým stížnostním senátem.

(2) Žádost lze podat jen z těchto důvodů:

(a) na rozhodnutí se podílel člen stížnostního senátu při porušení článku 24(1) nebo přesto, že byl vyloučen na základě rozhodnutí podle článku 24(4).

(b) na rozhodnutí se podílela osoba, která nebyla jmenována členem senátu;

(c) došlo k podstatnému porušení článku 113;

(d) v řízení o stížnosti došlo k jinému závažnému procesnímu pochybení, jak je uvedeno v prováděcím předpisu;

(e) rozhodnutí mohlo být ovlivněno trestným činem, zjištěným za podmínek uvedených v prováděcím předpisu.

(3) Žádost o revizi nemá odkladný účinek.

(4) Žádost o revizi se podává s odůvodněním, v souladu s prováděcím předpisem. Žádost podle odstavce 2(a) až (d) se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost podle odstavce 2(e) se podává do dvou měsíců po zjištění trestného činu a v každém případě nejpozději do pěti let od doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení stanoveného poplatku.

(5) Velký stížnostní senát prověří žádost o revizi v souladu s prováděcím předpisem. Je-li žádost přípustná, zruší velký stížnostní senát napadené rozhodnutí a obnoví řízení před stížnostním senátem v souladu s prováděcím předpisem.

(6) Každý, kdo v určeném smluvním státě v dobré víře v období mezi rozhodnutím stížnostního senátu, které je předmětem revize, a zveřejněním oznámení o rozhodnutí velkého stížnostního senátu o žádosti o revizi, využíval vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

56. Článek 115 se mění takto:

Článek 115

Připomínky třetích osob

V řízeních před Evropským patentovým úřadem může po zveřejnění evropské patentové přihlášky každá třetí osoba v souladu s prováděcím předpisem předložit připomínky k patentovatelnosti vynálezu, jehož se týká přihláška nebo patent. Tato osoba se nestává účastníkem řízení.

57. Článek 117 se mění takto:

Článek 117

Dokazování

(1) V řízení před Evropským patentovým úřadem jsou přípustné zejména tyto důkazní prostředky:

(a) výslech účastníků;

(b) vyžádání informací;

(c) předložení listin;

(d) výslech svědků;

(e) znalecký posudek;

(f) ohledání na místě;

(g) písemné místopřísežné prohlášení.

(2) Postup při provádění tohoto dokazování stanoví prováděcí předpis.

58. Článek 119 se mění takto:

Článek 119

Doručování

Rozhodnutí, předvolání, oznámení a sdělení doručuje Evropský patentový úřad z moci úřední v souladu s prováděcím předpisem. Vyžaduj í-li to mimořádné okolnosti, lze doručení provést prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.

59. Článek 120 se mění takto:

Článek 120

Lhůty Prováděcí předpis stanoví:

(a) lhůty, které je nutno dodržet v řízeních před Evropským patentovým úřadem a které nejsou stanoveny touto úmluvou;

(b) způsob počítání lhůt, jakož i podmínky, za kterých mohou být tyto lhůty prodlouženy;

(c) minimální a maximální délku lhůt, které stanoví Evropský patentový úřad.

60. Článek 121 se mění takto:

Článek 121

Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce

(1) Nedodrží-li přihlašovatel lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, může požádat o pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Pokračování v řízení je vyloučeno pro lhůty uvedené v článku 87 odstavec 1, článku 108 a 112a odstavec 4, jakož i lhůty pro podání žádosti o pokračování v řízení a navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit pokračování v řízení pro další lhůty.

61. Článek 122 se mění takto:

Článek 122

Restitutio in integrum

(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání této lhůty zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a případné další požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Navrácení práv je vyloučeno pro lhůtu pro podání žádosti o navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit navrácení práv pro další lhůty.

(5) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

(6) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení práv i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.

62. Článek 123 se mění takto:

Článek 123

Změny

(1) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu lze během řízení před Evropským patentovým úřadem provést změny v souladu s prováděcím předpisem. V každém případě má přihlašovatel z vlastního podnětu alespoň jednu možnost pozměnit přihlášku.

(2) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření jejich předmětu nad rámec obsahu přihlášky v původně podaném znění.

(3) V evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření ochrany z něj vyplývající.

63. Článek 124 se mění takto:

Článek 124

Informace o stavu techniky

(1) Evropský patentový úřad může v souladu s prováděcím předpisem vyzvat přihlašovatele, aby poskytl informaci o stavu techniky, k němuž bylo přihlédnuto v řízeních o národním nebo regionálním patentu a který se týká vynálezu, který je předmětem evropské patentové přihlášky.

(2) Nevyhoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě výzvě podle odstavce 1, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

64. Článek 126 se vypouští.

65. Článek 127 se mění takto:

Článek 127

Evropský patentový rejstřík

Evropský patentový úřad vede evropský patentový rejstřík, do kterého se zapisují údaje uvedené v prováděcím předpisu. Žádný zápis do evropského patentového rejstříku se neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Evropský patentový rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí.

66. Článek 128 se mění takto:

Článek 128

Nahlížení do spisů

(1) Spisy týkající se evropské patentové přihlášky, která nebyla dosud zveřejněna, lze poskytnout k nahlédnutí pouze se souhlasem přihlašovatele.

(2) Kdo prokáže, že přihlašovatel proti němu uplatnil práva z evropské patentové přihlášky, může nahlédnout do spisu i před zveřejněním této přihlášky a bez souhlasu přihlašovatele.

(3) Po zveřejnění evropské oddělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 může každý nahlédnout do spisu dřívější přihlášky i před jejím zveřejněním a bez souhlasu přihlašovatele.

(4) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky lze do spisu týkajícího se této přihlášky a patentu na jejím základě uděleného nahlédnout na žádost, s výhradou omezení stanovených prováděcím předpisem.

(5) Ještě před zveřejněním evropské patentové přihlášky může Evropský patentový úřad sdělit třetím osobám nebo zveřejnit údaje uvedené v prováděcím předpisu.

67. Článek 129 se mění takto:

Článek 129

Periodické publikace

Evropský patentový úřad vydává periodicky:

(a) Evropský patentový věstník, který obsahuje údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva, prováděcí předpis nebo prezident Evropského patentového úřadu;

(b) Úřední list, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace týkající se této úmluvy a jejího provádění.

68. Článek 130 se mění takto:

Článek 130

Výměna informací

(1) Není-li v této úmluvě nebo v národním právu uvedeno jinak, Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států, si na žádost sdělují veškeré užitečné informace o evropských i národních patentových přihláškách a patentech, jakož i o řízeních, která se jich týkají.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro předávání informací na základě pracovních dohod mezi Evropským patentovým úřadem a:

(a) ústředními úřady průmyslového vlastnictví jiných států;

(b) mezivládními organizacemi pověřenými udělováním patentů;

(c) jinou organizací.

(3) Předávání informací podle odstavců 1 a 2(a) a (b) nepodléhají omezením uvedeným v článku 128. Správní rada může rozhodnout, že ani předávání informací podle odstavce 2(c) nepodléhá omezením uvedeným v článku 128, pokud příslušná organizace pokládá předané informace až do zveřejnění evropské patentové přihlášky za důvěrné.

69. Článek 133 se mění takto:

Článek 133

Obecné zásady zastupování

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení podle této úmluvy zastoupen kvalifikovaným zástupcem.

(2) Fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště nebo sídlo některém smluvním státě, jsou zastoupeny kvalifikovaným zástupcem a jednají jeho prostřednictvím ve všech řízeních podle této úmluvy s výjimkou podání evropské patentové přihlášky; prováděcí předpis může stanovit další výjimky.

(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, mohou být v řízení podle této úmluvy zastoupeny zaměstnancem, který nemusí být kvalifikovaným zástupcem, ale je zmocněn v souladu s prováděcím předpisem. Prováděcí předpis může stanovit, zda a za jakých podmínek může zaměstnanec právnické osoby zastupovat také jiné právnické osoby, které mají hlavní sídlo v některém smluvním státě a mají s ní ekonomické vazby.

(4) Prováděcí předpis může stanovit zvláštní ustanovení o společném zastupování účastníků jednajících společně.

70. Článek 134 se mění takto:

Článek 134

Zastupování před Evropským patentovým úřadem

(1) Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních podle této úmluvy mohou pouze kvalifikovaní zástupci, zapsaní do seznamu vedeného za tím účelem Evropským patentovým úřadem.

(2) Každá osoba fyzická, která

(a) je příslušníkem některého smluvního státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce v některém smluvním státě;

(c) složila evropskou kvalifikační zkoušku,

může být zapsána do seznamu kvalifikovaných zástupců.

(3) Během jednoho roku ode dne, kdy nabyl účinnosti přístup státu k této úmluvě, může o zápis do tohoto seznamu požádat také fyzická osoba, která

(a) je příslušníkem tohoto státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce ve státě, který přistoupil k úmluvě, a

(c) je oprávněna zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví tohoto státu. Tam, kde takové oprávnění není podmíněno požadavkem zvláštní odborné kvalifikace, musí tato osoba takto působit v tomto státě alespoň pět let.

(4) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčeními o splnění podmínek uvedených v odst. 2 nebo 3.

(5) Osoby zapsané do seznamu kvalifikovaných zástupců jsou oprávněny zastupovat ve všech řízeních podle této úmluvy.

(6) Každá osoba zapsaná do seznamu uvedeného v odstavci 1 je oprávněna mít pro výkon činnosti kvalifikovaného zástupce sídlo v každém smluvním státě, v němž probíhají řízení podle této úmluvy, s přihlédnutím k protokolu o centralizaci, který je přílohou této úmluvy. Orgány tohoto státu mohou odejmout toto oprávnění jen v jednotlivých případech a jen za použití národních předpisů na ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Před přijetím takového opatření musí být konzultován prezident Evropského patentového úřadu.

(7) Prezident Evropského patentového úřadu může udělit výjimku z:

(a) požadavku odstavce 2(a) nebo 3(a), za zvláštních okolností;

(b) požadavku odstavce 3(c) druhá věta, poskytne-li přihlašovatel důkaz, že získal příslušnou kvalifikaci jiným způsobem.

(8) Stejným způsobem jako kvalifikovaný zástupce může v řízeních podle této úmluvy zastupovat i advokát oprávněný působit v některém smluvním státě a mající v tomto státě své sídlo, v tom rozsahu, v jakém je oprávněn působit v tomto státě jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentových. Ustanovení odstavce 6 se použije přiměřeně.

71. Za článek 134 se vkládá nový článek 134a:

Článek 134a

Institut kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem

(1) Správní rada je oprávněna vydat a změnit ustanovení týkající se:

(a) Institutu kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem, dále jen Institutu;

(b) kvalifikace a výcviku vyžadovaných pro přijetí k evropské kvalifikační zkoušce a provádění této zkoušky;

(c) disciplinární pravomoci tohoto Institutu nebo Evropského patentového úřadu vůči kvalifikovaným zástupcům;

(d) povinnosti mlčenlivosti kvalifikovaného zástupce a práva kvalifikovaného zástupce odmítnout zveřejnit v řízení před Evropským patentovým úřadem obsah sdělení mezi kvalifikovaným zástupcem a jeho klientem nebo jinou osobou.

(2) Každá osoba, zapsaná do seznamu kvalifikovaných zástupců uvedeného v článku 134 odstavec 1, je členem Institutu.

72. Článek 135 mění takto:

Článek 135

Žádost o provedení národního řízení

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:

(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odstavec 3;

(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět nebo je evropský patent zrušen.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1(a) se žádost o konverzi podává u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, kde byla podána evropská patentová přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost přímo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(3) V případech uvedených v odstavci 1(b) musí být žádost o konverzi podána u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(4) Účinek evropské patentové přihlášky uvedený v článku 66 zaniká, není-li žádost o konverzi podána včas.

73. Článek 136 se vypouští.

74. Článek 137 se mění takto:

Článek 137

Formální náležitosti konverze

(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 135 odstavec 2 nebo 3 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.

(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;

(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.

75. Článek 138 se mění takto:

Článek 138

Důvody ke zrušení

(1) S výhradou článku 139 může být evropský patent zrušen s účinkem pouze na území smluvního státu z těchto důvodů:

(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný podle článků 52 až 57;

(b) nepopisuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě oddělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;

(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena; nebo

(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odstavec 1 právo.

(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, omezí se patent odpovídající změnou patentových nároků a částečným zrušením.

(3) V řízení před příslušným soudem nebo orgánem ve věci platnosti evropského patentu má majitel patentu právo omezit patent změnou nároků. Takto omezený patent je podkladem pro řízení.

76. Článek 140 se mění takto:

Článek 140

Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti

Články 66, 124, 135, 137 a 139 se použijí přiměřeně i pro užitné vzory a osvědčení užitečnosti a pro jejich přihlášky ve smluvních státech, jejichž právo upravuje tyto druhy ochrany.

77. Článek 141 se mění takto:

Článek 141

Udržovací poplatky za evropský patent

(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odstavec 2.

(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.

78. Za článek 149 se vkládá nový článek 149a:

Článek 149a

Jiné dohody mezi smluvními státy

(1) Nic v této úmluvě neomezuje právo některých nebo všech smluvních států uzavírat zvláštní dohody v jakýchkoli otázkách týkajících se evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů, které podle této úmluvy podléhají národnímu právu a řídí se jím, jako například

(a) dohoda o zřízení evropského patentového soudu, společného členským státům -účastníkům dohody;

(b) dohoda o zřízení útvaru, společného členským státům - účastníkům dohody, který vydává na žádost národních soudů nebo quasi-soudních orgánů posudky o otázkách evropského nebo harmonizovaného národního patentového práva;

(c) dohoda, podle níž se smluvní státy - účastníci dohody zcela nebo zčásti vzdají překladů evropských patentů podle článku 65;

(d) dohoda, podle níž smluvní státy - účastníci dohody stanoví, že překlady evropských patentů podle článku 65 mohou být podávány u Evropského patentového úřadu a jím zveřejňovány.

(2) Správní rada je oprávněna rozhodnout, že:

(a) členové stížnostních senátů nebo velkého stížnostního senátu mohou působit v evropském patentovém soudu nebo společném útvaru a zúčastnit se řízení před tímto soudem nebo útvarem v souladu se zněním takové smlouvy;

(b) Evropský patentový úřad vybaví společný útvar personálem, prostorami a vybavením, nezbytným pro plnění jeho povinností, a výdaje tohoto útvaru budou hrazeny zcela nebo zčásti Organizací.

79. Část X úmluvy se mění takto:

ČÁST X

MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY PODLE SMLOUVY O SPOLUPRÁCI V OBLASTI PATENTŮ - PŘIHLÁŠKY EURO-PCT

Článek 150

Použití Smlouvy o spolupráci v oblasti patentů

(1) Smlouva o spolupráci v oblasti patentů z 19. června 1970, dále jen PCT, se použije v souladu s ustanoveními této části.

(2) Mezinárodní přihlášky podané podle PCT mohou být předmětem řízení před Evropským patentovým úřadem. V těchto řízeních se použijí ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní, doplněná o ustanovení této úmluvy. Jsou-li ustanovení této úmluvy v rozporu s ustanoveními PCT, mají přednost ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní.

Článek 151

Evropský patentový úřad jako přijímací úřad

Evropský patentový úřad působí jako přijímací úřad ve smyslu PCT, v souladu s prováděcím předpisem. Článek 75(2) platí přiměřeně.

Článek 152

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum

Evropský patentový úřad je orgánem pro mezinárodní rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu PCT, v souladu s dohodou mezi Organizací a Mezinárodním úřadem Světové organizace duševního vlastnictví, pro přihlašovatele, kteří jsou příslušníky smluvního státu této úmluvy nebo v něm mají sídlo. Tato dohoda může stanovit, že Evropský patentový úřad je také orgánem pro jiné přihlašovatele.

Článek 153

Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo úřad zvolený

(1) Evropský patentový úřad je

(a) úřadem určeným pro každý smluvní stát této úmluvy, pro který platí PCT, který je určen v mezinárodní přihlášce a pro který si přihlašovatel přeje získat evropský patent, a

(b) úřadem zvoleným, zvolil-li přihlašovatel stát určený podle pododstavce (a).

(2) Mezinárodní přihláška, pro kterou je Evropský patentový úřad úřadem určeným nebo zvoleným a které bylo přiznáno mezinárodní datum podání, je rovna řádné evropské přihlášce (Euro-PCT přihláška).

(3) Mezinárodní zveřejnění Euro-PCT přihlášky v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu nahrazuje zveřejnění evropské patentové přihlášky a je oznámeno v Evropském patentovém věstníku.

(4) Je-li Euro-PCT přihláška zveřejněna v jiném jazyce, předloží se překlad do jednoho z úředních jazyků Evropskému patentovému úřadu, který jej zveřejní. S výhradou článku 67 odstavec 3 je prozatímní ochrana podle článku 67 odstavec 1 a 2 účinná až ode dne tohoto zveřejnění.

(5) Euro-PCT přihláška se projedná jako evropská patentová přihláška a považuje se za součást stavu techniky podle článku 54 odstavec 3, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 3 nebo 4 a v prováděcím předpisu.

(6) Zpráva o mezinárodní rešerši vyhotovená ve vztahu k Euro-PCT přihlášce nebo prohlášení ji nahrazující a jejich mezinárodní zveřejnění nahrazují zprávu o evropské rešerši a oznámení o jejím zveřejnění v Evropském patentovém věstníku.

(7) Pro každou Euro-PCT přihlášku podle odstavce 5 se vyhotoví doplňující zpráva o evropské rešerši. Správní rada může rozhodnout, že se nevyžaduje doplňující zpráva o evropské rešerši nebo že se snižuje poplatek za rešerši.

80. Články 154,155,156,157,158,159,160,161,162 a 163 se vypouštějí.

81. Článek 164 se mění takto:

Článek 164

Prováděcí předpis a protokoly

(1) Nedílnou součástí této úmluvy je prováděcí předpis, Protokol o uznávání, Protokol o výsadách a imunitách, Protokol o centralizaci, Protokol o výkladu článku 69 a Protokol o doplnění stavu zaměstnanců.

(2) V případě rozporu mezi ustanoveními této úmluvy a ustanoveními prováděcího předpisu mají přednost ustanovení úmluvy.

82. Článek 167 se vypouští.

Článek 2

Protokoly

1. Protokol o výkladu článku 69 EPC se mění takto:

Protokol o výkladu článku 69

Článek 1

Obecné zásady

Článek 69 by neměl být vykládán vtom smyslu, že by měl být rozsah ochrany vyplývající z evropského patentu pojímán tak, zeje vymezen úzkým a doslovným zněním nároků a že popis a výkresy slouží pouze k odstranění nejednoznačnosti nároků. Nelze jej však vykládat ani v tom smyslu, že nároky slouží pouze jako vodítko a že skutečnou ochranu lze rozšířit i na to, co podle názoru odborníka a se zřetelem k popisu a k výkresům zamýšlel majitel patentu chránit. Naopak, těžiště výkladu článku 69 musí spočívat mezi těmito extrémy a představovat kombinaci spravedlivé ochrany pro majitele patentu s rozumným stupněm jistoty pro třetí osoby.

Článek 2

Ekvivalenty

Pro účely vymezení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu se přihlédne ke každému prvku, který je ekvivalentem prvku uvedeného v nárocích.

2. K Evropské patentové úmluvě se přikládá tento protokol jako její nedílná součást:

Protokol o doplnění stavu zaměstnanců Evropského patentového úřadu v Haagu (Protokol o doplnění stavu zaměstnanců)

Evropská patentová organizace zajistí, aby poměr míst v Evropském patentovém úřadu, přidělených pobočce v Haagu podle plánu stavu zaměstnanců na rok 2000 a organizačního schématu, zůstal bez podstatných změn. Každá změna počtu míst přidělených pobočce v Haagu, která by vedla k odchýlení se od tohoto poměru o více než deset procent, která je prokazatelně nezbytná pro řádný chod Evropského patentového úřadu, podléhá rozhodnutí správní rady Organizace na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu po konzultaci s vládami Spolkové republiky Německo a Nizozemského království.

3. Oddíl I Protokolu o centralizaci se mění takto:

Protokol o centralizaci evropského patentového systému a o jeho zavedení (Protokol o centralizaci)

Oddíl I

(1)

(a) Ke dni vstupu úmluvy v platnost přijmou její smluvní státy, které jsou rovněž členy Mezinárodního patentového institutu, zřízeného Haagskou dohodou ze 6. Června 1947, veškerá opatření nezbytná k zajištění převodu všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního patentového institutu do Evropského patentového úřadu nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odstavec 1 úmluvy. Podmínky tohoto převodu stanoví dohoda mezi Mezinárodním patentovým institutem a Evropskou patentovou organizací. Výše uvedené státy i ostatní smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby dohoda byla provedena nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odstavec 1 úmluvy. Ke dni provedení dohody se členské státy Mezinárodního patentového institutu, které jsou rovněž smluvními stranami úmluvy, dále zavazují ukončit svou účast v Haagské dohodě.

(b) Smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby došlo k převzetí všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního institutu podle dohody uvedené v pododstavci (a) Evropským patentovým úřadem. Po provedení této dohody převezme Evropský patentový úřad jednak veškeré úkoly, které vykonával Mezinárodní patentový institut ke dni, kdy byla úmluva otevřena k podpisu, zejména ty úkoly, které plnil vůči členským státům, ať již se stanou smluvními stranami úmluvy nebo nikoli, jednak ty úkoly, které se zaváže plnit po vstupu úmluvy v platnost vůči státům, které budou k uvedenému datu členy Mezinárodního patentového institutu i smluvními stranami úmluvy. Kromě toho může správní rada Evropské patentové organizace pověřit Evropský patentový úřad dalšími úkoly v oblasti rešerší.

(c) Výše uvedené závazky platí přiměřeně i pro jednatelství, zřízené podle Haagské dohody za podmínek stanovených v dohodě mezi Mezinárodním patentovým institutem a vládou příslušného smluvního státu. Tato vláda se zavazuje uzavřít s Evropskou patentovou organizací novou dohodu, která nahradí dohodu uzavřenou již s Mezinárodním patentovým institutem, aby se uvedla v soulad ustanovení o organizaci, provozu a financování jednatelství s ustanoveními tohoto protokolu.

(2) S výhradou ustanovení oddílu III se smluvní státy jménem svých ústředních úřadů průmyslového vlastnictví vzdají ve prospěch Evropského patentového úřadu veškeré činnosti, kterou by mohly vykonávat jako orgány pro mezinárodní rešerši podle Smlouvy o patentové spolupráci, a to ode dne uvedeného v článku 162 odstavec 1 úmluvy.

(3)

(a) Ke dni uvedenému v článku 162 odstavec 1 úmluvy se zřizuje v Berlíně jednatelství. Toto jednatelství podléhá pobočce v Haagu.

(b) Správní rada přidělí úkoly jednatelství v Berlíně s přihlédnutím k obecným úvahám i k potřebám Evropského patentového úřadu.

(c) Alespoň na začátku období, které bude následovat po období postupného rozšiřování pole působnosti Evropského patentového úřadu, musí být objem prací převedených na toto jednatelství natolik dostatečný, aby umožnil plné vytížení průzkumových pracovníků berlínské pobočky Německého patentového úřadu, zaměstnaných ke dni otevření úmluvy k podpisu.

(d) Spolková republika Německo ponese veškeré dodatečné výdaje, které vzniknou Evropské patentové organizaci v souvislosti se zřízením a provozem jednatelství v Berlíně.

Článek 3

Nové znění úmluvy

(1) Správní rada Evropské patentové organizace se tímto zmocňuje, aby vyhotovila na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu nové znění Evropské patentové úmluvy. V novém znění budou ustanovení úmluvy v případě nutnosti uvedena do souladu ve třech úředních jazycích. Ustanovení úmluvy mohou být také postupně přečíslována a odpovídajícím způsobem mohou být upraveny i odkazy na ostatní ustanovení úmluvy.

(2) Správní rada schválí nové znění úmluvy tříčtvrtinovou většinou smluvních států, zastoupených a hlasujících. Po tomto schválení se stává nový text úmluvy nedílnou součástí tohoto Revizního aktu.

Článek 4

Podpis a ratifikace

(1) Tento Revizní akt je otevřen k podpisu smluvním státům v Evropském patentovém úřadu v Mnichově do 1. září 2001.

(2) Tento Revizní akt podléhá ratifikaci; ratifikační listiny se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

Článek 5

Přístup

(1) Tento Revizní akt je otevřen, až do jeho vstupu v platnost, k přístupu smluvním státům úmluvy a státům, které ratifikují úmluvu nebo k ní přistoupí.

(2) Listiny o přístupu se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

Článek 6

Předběžné použití

Článek 1, bod 4-6 a 12-15, článek 2 bod 2 a 3, a článek 3 a 7 tohoto Revizního aktu se použijí předběžně.

Článek 7

Přechodná ustanovení

(1) Revidované znění úmluvy se použije pro všechny evropské patentové přihlášky podané po jeho vstupu v platnost, jakož i pro všechny patenty udělené na tyto přihlášky. Nepoužije se pro evropské patenty již udělené v době jeho vstupu v platnost, ani na evropské patentové přihlášky, které budou v té době v řízení, ledaže by správní rada Evropské patentové organizace rozhodla jinak.

(2) Správní rada Evropské patentové organizace vydá rozhodnutí podle odstavce 1 nejpozději 30. června 2001, a to tříčtvrtinovou většinou smluvních států, zastoupených a hlasujících. Toto rozhodnutí se stane nedílnou součástí tohoto Revizního aktu.

Článek 8

Vstup v platnost

(1) Revidované znění Evropské patentové úmluvy vstoupí v platnost dva roky po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu patnáctým smluvním státem, nebo prvního dne třetího měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu smluvním státem, který učiní tento krok jako poslední ze všech smluvních států, dojde-li k tomu dříve.

(2) Vstupem revidovaného znění úmluvy v platnost přestává platit dosavadní znění.

Článek 9

Předání a notifikace

(1) Vláda Spolkové republiky Německo vyhotoví ověřené kopie tohoto Revizního aktu a předá je vládám všech smluvních států a států, které mohou přistoupit k Evropské patentové úmluvě podle článku 166 odstavec 1.

(2) Vláda Spolkové republiky Německo oznámí vládám uvedeným v odstavci 1:

(a) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu;

(b) den vstupu tohoto Revizního aktu v platnost.


NA DŮKAZ ČEHOŽ podepsali k tomu zplnomocnění zástupci po předložení svých plných mocí, které byly shledány v řádné, náležité formě, tento Revizní akt.

Dáno v Mnichově dvacátého devátého listopadu dva tisíce v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, francouzském a německém, přičemž všechna tři znění jsou stejně autentická. Toto vyhotovení bude uloženo v archivech vlády Spolkové republiky Německo.

Poznámky pod čarou

1) Úmluva o udělování evropských patentů (Evropská patentová úmluva) přijata dne 5. října 1973 v Mnichově byla vyhlášena pod č. 69/2002 Sb. m. s.


ROZHODNUTÍ SPRÁVNÍ RADY Z 28. ČERVNA 2001 O PŘECHODNÝCH USTANOVENÍCH PODLE ČLÁNKU 7 REVIZNÍHO AKTU EVROPSKÉ PATENTOVÉ ÚMLUVY Z 29. LISTOPADU 2000

SPRÁVNÍ RADA EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE

s ohledem na článek 7 odst. 2 Aktu, kterým se reviduje Evropská patentová úmluva ze 29. listopadu 2000 („Revizní akt“),

na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro patentové právo,

SE ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Podle článku 7 odst. 1 druhé věty Revizního aktu platí následující přechodná ustanovení pro změněná a nová ustanovení Evropské patentové úmluvy, uvedená níže:

1. Články 14(3) až (6), 51, 52, 53, 54(3) a (4), 61, 67, 68 a 69, Protokol o výkladu článku 69, a články 70, 86, 88, 90, 92, 93, 94, 97, 98, 106, 108, 110, 115, 117, 119, 120, 123, 124, 127, 128, 129, 133, 135, 137 a 141 se použijí na již udělené evropské patenty a na evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy uvedená ustanovení nabudou účinnosti. Článek 54(4) Úmluvy však pro tyto přihlášky a patenty zůstává nadále v platnosti ve znění před nabytím účinnosti ustanovení uvedených v tomto odstavci.

2. Články 65, 99, 101, 103, 104, 105, 105a-c a 138 se použijí na evropské patenty, které byly v době nabytí účinnosti uvedených ustanovení již uděleny, a na evropské patenty udělené na základě evropských patentových přihlášek, které byly v této době v řízení.

3. Článek 54 odst. 5 se použije na evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy článek vstoupí v účinnost, pokud již nebylo vydáno rozhodnutí o udělení patentu.

4. Článek 112a se použije na rozhodnutí stížnostních senátů vydaná po dni nabytí jeho účinnosti.

5. Články 121 a 122 se použijí na již udělené evropské patenty a na evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy uvedené články nabudou účinnosti, pokud v této době neuplynuly lhůty pro žádost o pokračování v řízení nebo o navrácení práv.

6. Články 150 až 153 se použijí na mezinárodní přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy uvedené články nabudou účinnosti. Články 154(3) a 155(3) Úmluvy však zůstávají nadále v platnosti pro tyto přihlášky ve znění před nabytím účinnosti ustanovení uvedených v tomto odstavci.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem, kdy podle článku 8 Revizního aktu nabude účinnosti revidované znění úmluvy.


V Mnichově, 28. června 2001

za správní radu
předseda
Roland Grossenbacher


ÚMLUVA

O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ

(EVROPSKÁ PATENTOVÁ ÚMLUVA)

z 5. října 1973

revidovaná aktem revidujícím článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991

a Revizním aktem EPÚ z 29. listopadu 2000

Obsah

PREAMBULE
ČÁST IOBECNÁ A INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ
Hlava I Obecná ustanovení
Článek 1 Evropské právo pro udělování patentů
Článek 2 Evropský patent
Článek 3 Územní dosah
Článek 4 Evropská patentová organizace
Článek 4aKonference ministrů členských zemí
Hlava II Evropská patentová organizace
Článek 5 Právní status
Článek 6 Sídlo
Článek 7 Jednatelství Evropského patentového úřadu
Článek 8 Výsady a imunity
Článek 9 Odpovědnost
Hlava IIIEvropský patentový úřad
Článek 10Vedení
Článek 11Jmenování vyšších úředníků
Článek 12Služební povinnosti
Článek 13Spory mezi Organizací a zaměstnanci Evropského patentového úřadu
Článek 14Jazyky Evropského patentového úřadu
Článek 15Útvary pro řízení
Článek 16Přijímací oddělení
Článek 17Rešeršní oddělení
Článek 18Průzkumová oddělení
Článek 19Odporová oddělení
Článek 20Právní oddělení
Článek 21Stížnostní senáty
Článek 22Velký stížnostní senát
Článek 23Nezávislost členů senátů
Článek 24Vyloučení a odmítnutí
Článek 25Technická expertiza
Hlava IV Správní rada
Článek 26Členství
Článek 27Předsednictví
Článek 28Představenstvo
Článek 29Zasedání
Článek 30Účast pozorovatelů
Článek 31Jazyky správní rady
Článek 32Zaměstnanci, prostory a vybavení
Článek 33Pravomoci správní rady ve stanovených případech
Článek 34Hlasovací právo
Článek 35Hlasování
Článek 36Počítání hlasů
Hlava V Finanční ustanovení
Článek 37Krytí výdajů
Článek 38Vlastní prostředky Organizace
Článek 39Platby smluvních států na základě udržovacích poplatků za evropské patenty
Článek 40Výše poplatků a plateb - zvláštní finanční příspěvky
Článek 41Zálohy
Článek 42Rozpočet
Článek 43Schvalování výdajů
Článek 44Prostředky na nepředvídané výdaje
Článek 45Rozpočtový rok
Článek 46Příprava a schválení rozpočtu
Článek 47Předběžný rozpočet
Článek 48Plnění rozpočtu
Článek 49Revize rozpočtu
Článek 50Finanční řád
Článek 51Poplatky
ČÁST II HMOTNÉ PATENTOVÉ PRÁVO
Hlava I Ptentovatelnost
Článek 52Patentovatelné vynálezy
Článek 53Výluky z patentovatelnosti
Článek 54Novost
Článek 55Zveřejnění, která nejsou na závadu
Článek 56Vynálezecká činnost
Článek 57Průmyslová využitelnost
Hlava II Osoby oprávněné požadovat a získat evropský patent - uvedení vynálezce
Článek 58Právo podat evropskou patentovou přihlášku
Článek 59Několik přihlašovatelů
Článek 60Právo na evropský patent
Článek 61Evropská patentová přihláška podaná neoprávněnými osobami
Článek 62Právo na uvedení vynálezce
Hlava IIIÚčinky evropského patentu a evropské patentové přihlášky
Článek 63Doba platnosti evropského patentu
Článek 64Práva plynoucí z evropského patentu
Článek 65Překlad evropského patentového spisu
Článek 66Rovnocennost podání evropské patentové přihlášky a přihlášky národní
Článek 67Práva plynoucí z evropské patentové přihlášky po zveřejnění
Článek 68Účinek zrušení nebo omezení evropského patentu
Článek 69Rozsah ochrany
Článek 70Autentické znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu
Hlava IV Evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví
Článek 71Převod a založení práv
Článek 72Smluvní převod
Článek 73Smluvní licence
Článek 74Použitelné právo
ČÁST III EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA
Hlava I Podání evropské patentové přihlášky a její náležitosti
Článek 75Podání evropské patentové přihlášky
Článek 76Evropské rozdělené přihlášky
Článek 77Postoupení evropské patentové přihlášky
Článek 78Náležitosti evropské patentové přihlášky
Článek 79Určení smluvních států
Článek 80Den podání
Článek 81Uvedení vynálezce
Článek 82Jednotnost vynálezu
Článek 83Objasnění vynálezu
Článek 84Patentové nároky
Článek 85Anotace
Článek 86Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku
Hlava II Právo přednosti
Článek 87Právo přednosti
Článek 88Uplatnění práva přednosti
Článek 89Účinek práva přednosti
ČÁST IV UDĚLOVACÍ ŘÍZENÍ
Článek 90Průzkum při podání a průzkum na formální náležitosti
Článek 91Průzkum na formální náležitosti
Článek 92Vyhotovení zprávy o evropské rešerši
Článek 93Zveřejnění evropské patentové přihlášky
Článek 94Průzkum evropské patentové přihlášky
Článek 95Prodloužení lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu
Článek 96Průzkum evropské patentové přihlášky
Článek 97Udělení nebo zamítnutí
Článek 98Zveřejnění evropského patentového spisu
ČÁST V ŘÍZENÍ O ODPORU A OMEZENÍ
Článek 99 Odpor
Článek 100 Důvody pro podání odporu
Článek 101 Projednání odporu - Zrušení nebo zachování evropského patentu
Článek 102 Zrušení nebo zachování evropského patentu
Článek 103 Zveřejnění nového evropského patentového spisu
Článek 104 Náklady
Článek 105 Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení
Článek 105aŽádost o omezení nebo zrušení
Článek 105bOmezení nebo zrušení evropského patentu
Článek 105cZveřejnění pozměněného evropského patentového spisu
ČÁST VI ŘÍZENÍ O STÍŽNOSTI
Článek 106 Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost
Článek 107 Osoby oprávněné podat stížnost a být účastníky řízení o stížnosti
Článek 108 Lhůta a forma stížnosti
Článek 109 Autoremedura
Článek 110 Projednání stížnosti
Článek 111 Rozhodnutí o stížnosti
Článek 112 Rozhodnutí nebo stanovisko velkého stížnostního senátu
Článek 112aŽádost o revizi velkým stížnostním senátem
ČÁST VII SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Hlava I Společná ustanovení o řízení
Článek 113 Podklady pro rozhodnutí
Článek 114 Zjišťování skutečností z moci úřední
Článek 115 Připomínky třetích osob
Článek 116 Ústní jednání
Článek 117 Dokazování
Článek 118 Jednotnost evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu
Článek 119 Doručování
Článek 120 Lhůty
Článek 121 Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce
Článek 122 Restitutio in integrum
Článek 123 Změny
Článek 124 Informace o stavu techniky
Článek 125 Odkaz na obecné zásady
Článek 126 Zánik finančních závazků
Hlava II Informování veřejnosti a úřadů
Článek 127 Evropský patentový rejstřík
Článek 128 Nahlížení do spisů
Článek 129 Periodické publikace
Článek 130 Výměna informací
Článek 131 Administrativní a právní spolupráce
Článek 132 Výměna publikací
Hlava III Zastupování
Článek 133 Obecné zásady zastupování
Článek 134 Zastupování před Evropským patentovým úřadem
Článek 134aInstitut kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem
ČÁST VIII DOPADY NA NÁRODNÍ PRÁVO
Hlava I Konverze na národní patentovou přihlášku
Článek 135 Žádost o provedení národního řízení
Článek 136 Podání a předání žádosti
Článek 137 Formální náležitosti konverze
Hlava II Zrušení a starší práva
Článek 138 Důvody ke zrušení
Článek 139 Starší práva a práva, která vznikla ve stejný den
Hlava III Další účinky
Článek 140 Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti
Článek 141 Udržovací poplatky za evropské patenty
ČÁST IX ZVLÁŠTNÍ ÚMLUVY
Článek 142 Jednotné patenty
Článek 143 Zvláštní útvary Evropského patentového úřadu
Článek 144 Zastupování před zvláštními útvary
Článek 145 Užší výbor správní rady
Článek 146 Pokrytí nákladů na provádění zvláštních úkolů
Článek 147 Platby udržovacích poplatků za jednotné patenty
Článek 148 Evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví
Článek 149 Společné určení
Článek 149aJiné dohody mezi smluvními státy
ČÁST XMEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKA PODLE SMLOUVY O PATENTOVÉ SPOLUPRÁCI - PŘIHLÁŠKY EURO - PCT
Článek 150 Použití Smlouvy o patentové spolupráci
Článek 151 Evropský patentový úřad jako přijímací úřad
Článek 152 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum
Článek 153 Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo úřad zvolený
Článek 154 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši
Článek 155 Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum
Článek 156 Evropský patentový úřad jako úřad zvolený
Článek 157 Zpráva o mezinárodní rešerši
Článek 158 Zveřejnění mezinárodní přihlášky a její předání Evropskému patentovému úřadu
ČÁST XI PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
ČÁST XII ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 164 Prováděcí předpis a protokoly
Článek 165 Podpis - ratifikace
Článek 166 Přístup
Článek 167 Výhrady
Článek 168 Uzemní rozsah použití
Článek 169 Vstup v platnost
Článek 170 Počáteční příspěvek
Článek 171 Doba platnosti úmluvy
Článek 172 Revize
Článek 173 Spory mezi smluvními státy
Článek 174 Výpověď úmluvy
Článek 175 Zachování nabytých práv
Článek 176 Finanční práva a závazky státu, který přestal být členem úmluvy
Článek 177 Jazyky úmluvy
Článek 178 Předání a oznámení

PREAMBULE

Smluvní státy,

VEDENY SNAHOU posílit spolupráci mezi evropskými státy v oblasti ochrany

vynálezů,

VEDENY SNAHOU, aby tuto ochranu bylo možno získat v těchto státech jediným řízením o udělení patentu a zavedením určitých jednotných pravidel upravujících patenty takto udělené,

VEDENY SNAHOU uzavřít za tímto účelem úmluvu, kterou se zřizuje Evropská patentová organizace a která představuje zvláštní úmluvu ve smyslu článku 19 Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví, podepsané v Paříži 20. března 1883 a naposledy revidované 14. července 1967, a smlouvu o regionálním patentu ve smyslu článku 45 odstavec 1 Smlouvy o patentové spolupráci z 19. června 1970,

SE DOHODLY na těchto ustanoveních:

ČÁST I

OBECNÁ A INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Hlava I

Obecná ustanovení

Článek 1

Evropské právo pro udělování patentů

Touto úmluvou se vytváří pro smluvní státy společné právo pro udělování patentů na vynálezy.

Článek 2

Evropský patent

(1) Patenty udělené podle této úmluvy se nazývají evropské patenty.

(2) Evropský patent má v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejný účinek a podléhá stejnému režimu jako národní patent udělený v tomto státě, pokud tato úmluva nestanoví jinak.

Článek 3

Územní dosah

O udělení evropského patentu lze žádat projeden, několik nebo všechny smluvní státy.

Článek 4

Evropská patentová organizace

(1) Touto úmluvou se zřizuje Evropská patentová organizace, dále jen Organizace. Je vybavena správní a finanční autonomií.

(2) Orgány Organizace jsou:

(a) Evropský patentový úřad;

(b) Správní rada.

(3) Úkolem Organizace je udělovat evropské patenty. Tento úkol plní Evropský patentový úřad pod dohledem správní rady.

Článek 4a

Konference ministrů členských států

Konference ministrů členských států, odpovědných za oblast patentů, se schází nejméně jednou za pět let k projednání otázek týkajících se organizace a evropského patentového systému.

Hlava II

Evropská patentová organizace

Článek 5

Právní status

(1) Organizace má právní subjektivitu.

(2) Organizace má v každém smluvním státě nejširší možnou právní způsobilost, jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu; může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a má procesní způsobilost.

(3) Organizaci zastupuje prezident Evropského patentového úřadu.

Článek 6

Sídlo

(1) Organizace má sídlo v Mnichově.

(2) Evropský patentový úřad má sídlo v Mnichově. Má pobočku v Haagu.

Článek 7

Jednatelství Evropského patentového úřadu

Rozhodnutím správní rady mohou být v případě potřeby zřízena ve smluvních státech a při mezivládních organizacích v oblasti průmyslového vlastnictví jednatelství pro účely informační a za účelem spolupráce, pokud k tomu smluvní státy nebo příslušné organizace poskytnou souhlas.

Článek 8

Výsady a imunity

Protokol o výsadách a imunitách, který tvoří přílohu této úmluvy, vymezuje podmínky, za nichž Organizace, členové správní rady, zaměstnanci Evropského patentového úřadu a další osoby uvedené v tomto protokolu, které se podílejí na práci Organizace, požívají na území každého smluvního státu výsady a imunity, nezbytné pro plnění jejich povinností.

Článek 9

Odpovědnost

(1) Smluvní odpovědnost Organizace se řídí právem, které platí pro příslušnou smlouvu.

(2) Mimosmluvní odpovědnost Organizace za škody způsobené Organizací nebo zaměstnanci Evropského patentového úřadu při plnění jejich povinností se řídí ustanoveními platného práva Spolkové republiky Německo. Je-li škoda způsobena pobočkou v Haagu nebo některým jednatelstvím nebo jejich zaměstnancem, použijí se ustanovení práva smluvního státu, v němž jsou pobočka nebo jednatelství umístěny.

(3) Osobní odpovědnost zaměstnanců Evropského patentového úřadu vůči Organizaci upravuje služební řád nebo pro ně platné zaměstnanecké podmínky.

(4) Soudy příslušnými k řešení sporů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou:

(a) pro spory podle odstavce 1 příslušný soud ve Spolkové republice Německo, není-li ve smlouvě uzavřené mezi stranami určen soud jiného státu;

(b) pro spory podle odstavce 2 příslušný soud ve Spolkové republice Německo nebo příslušný soud ve státě, v němž je umístěna pobočka nebo jednatelství.

Hlava III

Evropský patentový úřad

Článek 10

Vedení

(1) Evropský patentový úřad řídí prezident, který odpovídá za svou činnost správní radě.

(2) Za tímto účelem má prezident zejména tato práva a povinnosti:

(a) činí všechna nezbytná opatření k zajištění činnosti Evropského patentového úřadu, včetně vydávání interních administrativních instrukcí a zveřejňování oznámení pro veřejnost;

(b) stanoví, které úkony je třeba učinit u Evropského patentového úřadu v Mnichově a které u pobočky v Haagu, neobsahuje-li příslušné ustanovení tato úmluva;

(c) může předkládat správní radě návrhy změn této úmluvy a návrhy obecných pravidel i rozhodnutí, které spadají do pravomoci správní rady;

(d) připravuje a provádí rozpočet, jeho změny a dodatky;

(e) každoročně předkládá správní radě zprávu o činnosti;

(f) vykonává dozorčí pravomoc nad zaměstnanci;

(g) s výhradou ustanovení článku 11 jmenuje a povyšuje zaměstnance;

(h) vykonává disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům, kteří nejsou uvedeni v článku 11, a může navrhovat správní radě disciplinární opatření vůči zaměstnancům uvedeným v článku 11 odst. 2 a 3;

(i) svá práva a své povinnosti může přenášet.

(3) Prezident má několik viceprezidentů. Je-li prezident nepřítomen nebo zaneprázdněn, zastupuje jej některý z viceprezidentů způsobem stanoveným správní radou.

Článek 11

Jmenování vyšších úředníků

(1) Prezident Evropského patentového úřadu je jmenován rozhodnutím správní rady.

(2) Viceprezidenti jsou jmenováni rozhodnutím správní rady po poradě s prezidentem.

(3) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu včetně jejich předsedů jsou jmenováni na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu rozhodnutím správní rady. Po poradě s prezidentem Evropského patentového úřadu mohou být rozhodnutím správní rady jmenováni opětovně.

(4) Disciplinární pravomoc vůči zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1 až 3 vykonává správní rada.

(5) Správní rada po konzultaci s prezidentem Evropského patentového úřadu může také jmenovat jako členy velkého stížnostního senátu právní členy národních soudů nebo quasi soudních orgánů smluvních států, kteří mohou i nadále působit jako soudci na národní úrovni. Jsou jmenováni na dobu tří let a mohou být jmenováni opětovně.

Článek 12

Služební povinnosti

Zaměstnanci Evropského patentového úřadu nesmějí, a to ani po skončení činnosti, zveřejňovat nebo využívat informace, které mají povahu služebního tajemství.

Článek 13

Spory mezi Organizací a zaměstnanci Evropského patentového úřadu

(1) Zaměstnanci a bývalí zaměstnanci Evropského patentového úřadu nebo jejich právní nástupci se mohou v případě sporů s Evropskou patentovou organizací odvolat ke Správnímu soudu Mezinárodní organizace práce v souladu se statutem soudu, ve lhůtách a za podmínek stanovených ve služebním řádu stálých zaměstnanců či penzijním řádu nebo vyplývajících ze zaměstnaneckých podmínek.

(2) Odvolání je přípustné pouze tehdy, jestliže dotčená osoba vyčerpala ostatní odvolací prostředky, které jí poskytuje služební řád, penzijní řád nebo zaměstnanecké podmínky.

Článek 14

Jazyky Evropského patentového úřadu, evropských patentových přihlášek a jiných dokumentů

(1) Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou angličtina, francouzština a němčina.

(2) Evropská patentová přihláška se podává v jednom z úředních jazyků nebo, je-li podána v některém jiném jazyce, přeložena do jednoho z úředních jazyků, v souladu s prováděcím předpisem. V průběhu řízení před Evropským patentovým úřadem lze tento překlad uvést do souladu se zněním přihlášky, jak byla podána. Není-li požadovaný překlad podán včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(3) Úřední jazyk Evropského patentového úřadu, v němž je evropská patentová přihláška podána nebo do kterého byla přeložena, se bude používat jako jazyk řízení ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem, nestanoví-li jinak prováděcí předpis.

(4) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo hlavní sídlo ve smluvním státě, jehož úřední jazyk je jiný než angličtina, francouzština nebo němčina, a příslušníci tohoto státu, kteří mají bydliště v zahraničí, mohou podávat písemnosti, které je třeba předložit ve stanovené lhůtě, v úředním jazyce tohoto státu. Předloží však překlad do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Není-li písemnost, která nepatří k podlohám evropské patentové přihlášky, podána v předepsaném jazyce nebo není-li včas podán požadovaný překlad, má se za to, že písemnost nebyla podána.

(5) Evropské patentové přihlášky se zveřejňují v jazyce řízení.

(6) Evropské patentové spisy se zveřejňují v jazyce řízení a obsahují i překlad nároků do obou ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(7) Ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu se zveřejňují:

(a) Evropský patentový věstník;

(b) Úřední list Evropského patentového úřadu.

(8) Zápisy do evropského patentového rejstříku se provádějí ve třech úředních jazycích Evropského patentového úřadu. V případech pochybnosti je závazným zápis v jazyce řízení.

Článek 15

Útvary pro řízení

Pro provádění řízení stanovených v této úmluvě se v Evropském patentovém úřadě zřizují:

(a) přijímací oddělení;

(b) rešeršní oddělení;

(c) průzkumová oddělení;

(d) odporová oddělení;

(e) právní oddělení;

(f) stížnostní senáty;

(g) velký stížnostní senát.

Článek 16

Přijímací oddělení

Přijímací oddělení je příslušné k provádění vstupního a formálního průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.

Článek 17

Rešeršní oddělení

Rešeršní oddělení jsou příslušná k vyhotovení zpráv o evropské rešerši.

Článek 18

Průzkumová oddělení

(1) Průzkumová oddělení jsou příslušná k průzkumu jakékoli evropské patentové přihlášky.

(2) Průzkumové oddělení se skládá ze tří technických členů. Projednáním až do konečného rozhodnutí je však zpravidla pověřen jeden člen oddělení. Ústní jednání probíhá před celým průzkumovým oddělením. Průzkumové oddělení je doplněno o právního člena, vyžaduje-li to podle jeho názoru povaha rozhodnutí. V případě rovnosti hlasuje rozhodující hlas předsedy průzkumového oddělení.

Článek 19

Odporová oddělení

(1) Odporové oddělení je příslušné k projednání odporů proti evropským patentům.

(2) Odporové oddělení je tvořeno třemi technickými členy, z nichž alespoň dva se nezúčastnili řízení o udělení patentu, který je předmětem odporu. Člen, který se účastnil řízení o udělení patentu, nemůže být předsedou. Odporové oddělení může svěřit projednání odporu jednomu ze svých členů. Ústní jednání probíhá před celým odporovým oddělením. Má-li odporové oddělení za to, že povaha rozhodnutí to vyžaduje, je doplněno o právního člena, který se nezúčastnil řízení o udělení patentu. V případě rovnosti hlasuje rozhodující hlas předsedy odporového oddělení.

Článek 20

Právní oddělení

(1) Právní oddělení je příslušné k rozhodnutím týkajícím se zápisů (a jejich výmazů) do evropského patentového rejstříku, jakož i zápisů do seznamu zástupců a jejich výmazů.

(2) Rozhodnutí právního oddělení činí jeden právní člen. Článek 21 Stížnostní senáty

(1) Stížnostní senáty jsou příslušné k projednávání stížností proti rozhodnutím přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení a právního oddělení.

(2) V případě stížnosti proti rozhodnutí přijímacího oddělení nebo právního oddělení je stížnostní senát tvořen třemi právními členy.

(3) V případě stížnosti proti rozhodnutí průzkumového oddělení je stížnostní senát tvořen:

(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, týká-li se rozhodnutí zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo udělení, omezení nebo zrušení evropského patentu a bylo-li vydáno průzkumovým oddělením tvořeným méně než čtyřmi členy;

(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno průzkumovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduje-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti;

(c) třemi právními členy v ostatních případech.

(4) V případě stížnosti proti rozhodnutí odporového oddělení je stížnostní senát tvořen:

(a) dvěma technickými členy a jedním členem právním, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným třemi členy;

(b) třemi technickými členy a dvěma členy právními, bylo-li rozhodnutí vydáno odporovým oddělením tvořeným čtyřmi členy nebo vyžaduj e-li to podle názoru stížnostního senátu povaha stížnosti.

Článek 22

Velký stížnostní senát

(1) Velký stížnostní senát je příslušný:

(a) k rozhodování právních otázek, které mu byly předloženy stížnostními senáty;

(b) k zaujímání stanovisek k právním otázkám, které mu byly předloženy prezidentem Evropského patentového úřadu za podmínek stanovených v článku 112;

(c) k rozhodování o žádostech o revizi rozhodnutí stížnostních senátů za podmínek stanovených v článku 112a.

(2) V řízeních podle odst. 1(a) a (b) je velký stížnostní senát tvořen pěti právními a dvěma technickými členy. V řízení podle odst. 1(c) je velký stížnostní senát tvořen třemi nebo pěti členy, jak stanoví prováděcí předpis. Ve všech řízeních je předsedou právní člen.

Článek 23

Nezávislost členů senátů

(1) Členové velkého stížnostního senátu a stížnostních senátů jsou jmenováni na dobu pěti let a mohou být po tuto dobu ze svých funkcí odvoláni jen ze závažných důvodů a jen přijme-li takové rozhodnutí správní rada na návrh velkého stížnostního senátu. Nehledě na první větu, skončí funkční období členů senátů jejich rezignací nebo odchodem do důchodu v souladu se služebním řádem stálých zaměstnanců Evropského patentového úřadu.

(2) Členové senátů nemohou být členy přijímacího oddělení, průzkumových oddělení, odporových oddělení nebo právního oddělení.

(3) Ve svých rozhodnutích nejsou členové senátů vázáni žádnými pokyny a řídí se pouze ustanoveními této úmluvy.

(4) Jednací řády stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se vydají v souladu s ustanoveními prováděcího předpisu. Podléhají schválení správní radou.

Článek 24

Vyloučení a odmítnutí

(1) Členové stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu se nesmějí podílet na vyřizování stížnosti, pokud na ní mají osobní zájem, pokud se zúčastnili dříve věci jako zástupci některého z účastníků nebo pokud se podíleli na vydání napadeného rozhodnutí.

(2) Domnívá-li se člen stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu, že se z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo i z jiného důvodu nemůže podílet na vyřizování stížnosti, uvědomí o tom senát.

(3) Účastník řízení může odmítnout člena stížnostního senátu nebo velkého stížnostního senátu z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo při podezření z podjatosti. Odmítnutí je nepřípustné, učinil-li účastník úkon v řízení, ačkoli mu byl důvod k odmítnutí již znám. Odmítnutí nelze odůvodnit státní příslušností členů.

(4) Stížnostní senáty a velký stížnostní senát rozhodují v případech uvedených v odstavcích 2 a 3 bez účasti příslušného člena. Při tomto rozhodování je odmítnutý člen zaměněn náhradníkem.

Článek 25

Technická expertiza

Na žádost příslušného národního soudu, který projednává žalobu na porušování nebo zrušovací žalobu, je Evropský patentový úřad povinen proti zaplacení příslušného poplatku poskytnout technickou expertizu týkající se evropského patentu, který je předmětem sporu. K vydání tohoto dobrozdání jsou příslušná průzkumová oddělení.

Hlava IV

Správní rada

Článek 26

Členství

(1) Správní rada je složena ze zástupců smluvních států a jejich náměstků. Každý smluvní stát má právo určit jednoho zástupce ve správní radě a jeho náměstka.

(2) Členům správní rady mohou v mezích stanovených jejím jednacím řádem asistovat poradci nebo experti.

Článek 27

Předsednictví

(1) Správní rada volí ze zástupců smluvních států a jejich náměstků předsedu a místopředsedu. Místopředseda z moci úřední zastoupí předsedu, nemůže-li plnit své povinnosti.

(2) Funkční období předsedy správní rady a jeho místopředsedy je tříleté. Do funkce mohou být zvoleni opětovně.

Článek 28

Představenstvo

(1) Je-li počet smluvních států alespoň osm, může správní rada vytvořit představenstvo, tvořené pěti jejími členy.

(2) Předseda a místopředseda správní rady jsou členy představenstva z moci úřední; ostatní tři členové jsou voleni správní radou.

(3) Funkční období členů volených správní radou je tříleté. Do funkce nemohou být zvoleni opětovně.

(4) Představenstvo plní úkoly, které mu v rámci svého jednacího řádu ukládá správní rada.

Článek 29

Zasedání

(1) Zasedání správní rady svolává její předseda.

(2) Jednání správní rady se zúčastňuje prezident Evropského patentového úřadu.

(3) Správní rada má řádná zasedání jednou ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost jedné třetiny smluvních států.

(4) Jednání správní rady probíhá podle programu a v souladu s jednacím řádem.

(5) Předběžný program obsahuje všechny otázky, jejichž zařazení požaduje v souladu s jednacím řádem smluvní stát.

Článek 30

Účast pozorovatelů

(1) Světová organizace duševního vlastnictví je zastoupena na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními smlouvy, kterou uzavře Evropská patentová organizace se Světovou organizací duševního vlastnictví.

(2) Jiné mezivládní organizace, které jsou pověřeny prováděním mezinárodních řízení v oblasti patentů, s nimiž Organizace uzavřela smlouvu, jsou zastoupeny na zasedáních správní rady v souladu s ustanoveními této smlouvy.

(3) Ostatní mezivládní a mezinárodní nevládní organizace vykonávající činnost, která Organizaci zajímá, mohou být pozvány správní radou, aby se daly zastoupit na jejích zasedáních při projednávání otázek společného zájmu.

Článek 31

Jazyky správní rady

(1) Jazyky užívanými při jednáních správní rady jsou angličtina, francouzština a němčina.

(2) Dokumenty předkládané správní radě a protokoly z jednání se vyhotovují ve třech jazycích uvedených v odstavci 1.

Článek 32

Zaměstnanci, prostory a vybavení

Evropský patentový úřad poskytne správní radě a výborům, které vytvoří, zaměstnance, prostory a vybavení, nezbytné k plnění jejich úkolů.

Článek 33

Pravomoci správní rady ve stanovených případech

(1) Správní rada je oprávněna měnit tato ustanovení:

(a) lhůty stanovené touto úmluvou;

(b) části II až VIII a část X této úmluvy, za účelem jejich uvedení do souladu s mezinárodní smlouvou týkající se patentů nebo předpisy Evropského společenství týkajícími se patentů;

(c) prováděcí předpis.

(2) Správní rada je oprávněna v souladu s touto úmluvou přijmout nebo změnit tato ustanovení:

(a) finanční řád;

(b) služební řád stálých zaměstnanců a zaměstnanecké podmínky ostatních zaměstnanců Evropského patentového úřadu, mzdový tarif, jakož i druhy a pravidla pro poskytování dalších výhod;

(c) penzijní řád a zvyšování penzijních dávek v souladu se zvyšováním platů;

(d) poplatkový řád;

(e) svůj jednací řád.

(3) Nehledě na ustanovení článku 18 odst. 2 je správní rada oprávněna rozhodnout na základě zkušenosti, že v některých případech budou průzkumová oddělení tvořena jedním technickým členem. Toto rozhodnutí lze odvolat.

(4) Správní rada je oprávněna pověřit prezidenta Evropského patentového úřadu jednat a s jejím souhlasem uzavírat dohody jménem Evropské patentové organizace se státy, s mezivládními organizacemi a s dokumentačními středisky zřízenými na základě smluv s těmito organizacemi.

(5) Správní rada nemůže přijmout rozhodnutí podle odstavce 1(b):

- týkající se mezinárodní smlouvy, před vstupem této smlouvy v platnost;

- týkající se právního předpisu Evropských společenství, před jeho vstupem v platnost nebo, stanoví-li tento předpis lhůtu pro implementaci, před uplynutím této lhůty.

Článek 34

Hlasovací právo

(1) Právo hlasovat ve správní radě mají pouze smluvní státy.

(2) Každý smluvní stát má jeden hlas, nepoužijí-li se ustanovení článku 36.

Článek 35

Hlasování

(1) S výhradou ustanovení odstavců 2 a 3 přijímá správní rada rozhodnutí prostou většinou zastoupených a hlasujících smluvních států.

(2) Tříčtvrtinová většina hlasů zastoupených a hlasujících států se vyžaduje pro rozhodnutí, která je správní rada oprávněna přijímat podle článku 7, článku 11 odst. 1, článku 33 odst. 1(a) a (c) a 2 až 4, článku 39 odst. 1, článku 40 odst. 2 a 4, článku 46, článku 134a, článku 149a odst. 2, článku 152, článku 153 odst. 7, článku 166 a článku 172.

(3) Pro rozhodnutí, k jejichž přijetí je správní rada zmocněna podle článku 33 odst. 1(b), se vyžaduje jednomyslnost hlasujících smluvních států. Správní rada přijme taková rozhodnutí jen tehdy, jsou-li zastoupeny všechny smluvní státy. Rozhodnutí přijaté na základě článku 33 odst. 1(b) nenabudou účinnosti, prohlásí-li smluvní stát do dvanácti měsíců ode dne rozhodnutí, že si nepřeje být rozhodnutím vázán.

(4) Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

Článek 36

Počítání hlasů

(1) Pro přijetí nebo změnu poplatkového řádu, jakož i pro přijetí rozpočtu Organizace a jeho změny nebo dodatečného rozpočtu, pokud se jimi zvyšuje finanční zatížení smluvních států, může každý smluvní stát požádat po prvním hlasovacím kole, v němž má každý smluvní stát jeden hlas, nezávisle na výsledku tohoto hlasování, aby proběhlo bezprostředně druhé kolo hlasování, v němž budou státům přiděleny hlasy podle odstavce 2. Rozhodnutí je dáno výsledkem tohoto druhého kola hlasování.

(2) Počet hlasů každého smluvního státu ve druhém hlasovacím kole se stanoví takto:

(a) procento vyplývající pro každý smluvní stát z podílového klíče pro zvláštní finanční příspěvky ve smyslu článku 40 odst. 3 a 4 se násobí počtem smluvních států a dělí pěti;

(b) takto zjištěný počet hlasů se zaokrouhlí na celé číslo nahoru;

(c) k tomuto počtu se přičte dalších pět hlasů;

(d) žádný smluvní stát však nemá více než 30 hlasů.

Hlava V

Finanční ustanovení

Článek 37

Krytí výdajů

Rozpočet organizace je hrazen:

(a) vlastními prostředky Organizace;

(b) platbami smluvních států na základě získaných udržovacích poplatků za evropské patenty v těchto státech;

(c) v případě potřeby zvláštními finančními příspěvky smluvních států;

(d) případně příjmy uvedenými v článku 146;

(e) případně - a pouze pro hmotné investice - půjčkami od třetích osob, zajištěnými pozemkem nebo budovami;

(f) případně financováním zvláštních projektů třetími osobami.

Článek 38

Vlastní prostředky Organizace

Vlastní prostředky Organizace zahrnují:

(a) všechny příjmy z poplatků a jiných zdrojů a také rezervy Organizace;

(b) prostředky penzijního rezervního fondu, které se považují za zvláštní kategorii příjmů Organizace, určenou na podporu penzijního plánu Organizace poskytováním vhodných rezerv.

Článek 39

Platby smluvních států na základě udržovacích poplatků za evropské patenty

(1) Každý smluvní stát platí Organizaci z každého udržovacího poplatku získaného v tomto státě za evropský patent poměrnou částku, jejíž výše odpovídá správní radou stanovené procentní sazbě z tohoto poplatku, která nesmí přesahovat 75 % a je stejná pro všechny smluvní státy. Pokud této procentní sazbě odpovídá částka nižší, než je jednotná minimální částka stanovená správní radou, platí smluvní stát Organizaci tuto minimální částku.

(2) Každý smluvní stát sdělí Organizaci všechny údaje, které Organizace považuje za nezbytné ke stanovení výše těchto plateb.

(3) Datum splatnosti těchto plateb stanoví správní rada.

(4) Není-li platba provedena v plné výši ke stanovenému datu, bude smluvní stát platit od tohoto dne úroky za nezaplacenou částku.

Článek 40

Výše poplatků a plateb - zvláštní finanční příspěvky

(1) Výše poplatků uvedených v článku 38 a procentní sazby uvedené v článku 39 se stanoví v takové výši, aby příjmy z nich zajistily vyrovnanost rozpočtu Organizace.

(2) Není-li však Organizace schopna dosáhnout vyrovnanosti rozpočtu za podmínek uvedených v odstavci 1, vyplatí smluvní státy Organizaci zvláštní finanční příspěvky, jejichž výši pro příslušný rozpočtový rok stanoví správní rada.

(3) Tyto zvláštní finanční příspěvky se stanoví pro každý smluvní stát podle počtu patentových přihlášek podaných v předposledním roce před vstupem této úmluvy v platnost a na základě tohoto klíče:

(a) z poloviny podle počtu patentových přihlášek podaných v příslušném smluvním státě;

(b) z poloviny podle druhého nejvyššího počtu patentových přihlášek podaných v ostatních smluvních státech fyzickými i právnickými osobami majícími bydliště nebo sídlo na území tohoto smluvního státu.

Částky, kterými mají přispět státy, v nichž počet podaných patentových přihlášek převyšuje 25 000, se však jako celek znovu rozdělí podle celkového počtu patentových přihlášek podaných v těchto státech.

(4) Nelze-li výši příspěvku smluvního státu stanovit podle odstavce 3, stanoví správní rada její výši po dohodě s tímto státem.

(5) Pro zvláštní finanční příspěvky se použije přiměřeně článek 39 odst. 3 a 4.

(6) Zvláštní finanční příspěvky se vracejí i s úrokem, jehož sazba je pro všechny smluvní státy stejná. Vrácení se uskuteční, jakmile lze zajistit tyto prostředky v rozpočtu; takto zajištěné prostředky se rozdělí mezi smluvní státy podle klíče uvedeného v odstavcích 3 a 4 výše.

(7) Zvláštní finanční příspěvky zaplacené v určitém rozpočtovém roce se vracejí v plné výši dříve, než se vrátí zcela nebo zčásti zvláštní příspěvky zaplacené v pozdějším rozpočtovém roce.

Článek 41

Zálohy

(1) Na žádost prezidenta Evropského patentového úřadu poskytnou smluvní státy Organizaci zálohy na platby a příspěvky ve výši stanovené správní radou. Tyto zálohy jsou rozvrženy podle výše částek, které mají smluvní státy v příslušném rozpočtovém roce zaplatit.

(2) Ustanovení článku 39 odst. 3 a 4 se použije pro zálohy přiměřeně.

Článek 42

Rozpočet

(1) Rozpočet Organizace je vyrovnaný. Je sestavován v souladu s obecně přijímanými zásadami, stanovenými ve finančním řádu. V případě potřeby mohou být sestaveny rozpočty pozměňující či doplňkové.

(2) Rozpočet se sestavuje v zúčtovací jednotce, stanovené finančním řádem.

Článek 43

Schvalování výdajů

(1) Výdaje uvedené v rozpočtu se schvalují na dobu rozpočtového roku, nestanoví-li jinak finanční řád.

(2) Za podmínek stanovených finančním řádem mohou být prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků na osobní výdaje, převedeny do příštího rozpočtového roku.

(3) Prostředky se člení do kapitol podle druhu a účelu výdajů a v případě potřeby se člení dále v souladu s finančním řádem.

Článek 44

Prostředky na nepředvídané výdaje

(1) Rozpočet Organizace může obsahovat prostředky na nepředvídané výdaje.

(2) Použití těchto prostředků Organizací podléhá předchozímu schválení správní radou.

Článek 45

Rozpočtový rok

Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

Článek 46

Příprava a schválení rozpočtu

(1) Prezident Evropského patentového úřadu předkládá správní radě návrh rozpočtu nejpozději ke dni stanovenému finančním řádem.

(2) Rozpočet a jeho změny či doplňky schvaluje správní rada.

Článek 47

Předběžný rozpočet

(1) Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet schválen správní radou, lze čerpat pro kapitolu nebo jiný oddíl rozpočtu podle ustanovení finančního řádu měsíční výdaje až do výše jedné dvanáctiny rozpočtových prostředků pro předchozí rozpočtový rok, pod podmínkou, že prostředky, kterými takto disponuje prezident Evropského patentového úřadu, nepřesáhnou jednu dvanáctinu prostředků stanovených v návrhu rozpočtu.

(2) Správní rada může s výhradou dodržení ostatních podmínek stanovených v odstavci 1 schválit výdaje převyšující jednu dvanáctinu prostředků.

(3) Platby uvedené v článku 37 písm. (b) se provádějí prozatímně za podmínek stanovených v článku 39 pro rok předcházející.

(4) Smluvní státy platí každý měsíc prozatímně a podle klíče stanoveného v článku 40 odst. 3 a 4 všechny zvláštní příspěvky nezbytné k tomu, aby bylo zajištěno provedení odstavců 1 a 2 tohoto článku. Pro tyto příspěvky se použije přiměřeně článek 39 odst. 4.

Článek 48

Plnění rozpočtu

(1) Prezident Evropského patentového úřadu plní rozpočet a jeho změny a doplňky na vlastní zodpovědnost a v mezích přidělených prostředků.

(2) V rámci rozpočtu může prezident Evropského patentového úřadu v mezích a za podmínek stanovených finančním řádem převádět prostředky mezi jednotlivými kapitolami či oddíly.

Článek 49

Revize rozpočtu

(1) Příjmový a výdajový účet i bilanci Organizace revidují auditoři skýtající veškeré záruky nezávislosti, jmenovaní správní radou na období pěti let, jež může být prodlouženo či obnoveno.

(2) Účelem revize, která se provádí na základě dokladů a v případě potřeby probíhá i na místě, je ověřit právoplatnost a správnost příjmů a vydání a řádnost hospodaření. Auditoři vyhotoví zprávu po skončení každého rozpočtového roku.

(3) Prezident Evropského patentového úřadu každoročně předkládá správní radě účty týkající se rozpočtu za předešlý rozpočtový rok a bilanci aktiv a pasiv Organizace spolu se zprávou auditorů.

(4) Správní rada schvaluje roční účty spolu se zprávou auditorů a uděluje prezidentovi Evropského patentového úřadu absolutorium se zřetelem k plnění rozpočtu.

Článek 50

Finanční řád

Finanční řád upravuje zejména:

(a) způsob sestavení a plnění rozpočtu, jakož i předkládání a revize účtů;

(b) způsoby a postup, podle nichž smluvní státy poskytují Organizaci platby a příspěvky stanovené v článku 37 a zálohy stanovené v článku 41;

(c) předpisy o odpovědnosti účetních a úředníků uvolňujících finanční prostředky a optření k jejich kontrole;

(d) sazby úroků uvedených v článcích 39, 40 a 47;

(e) způsob výpočtu příspěvků placených na základě článku 146;

(f) složení a úkoly rozpočtové komise, kterou vytvoří správní rada;

(g) obecně přijímané zásady účetnictví, na nichž mohou být rozpočet a roční finanční zprávy založeny.

Článek 51

Poplatky

(1) Evropský patentový úřad může vybírat poplatky za každý úřední výkon nebo řízení, prováděné podle této úmluvy.

(2) Jiné lhůty pro placení poplatků, než jsou stanoveny touto úmluvou, stanoví prováděcí předpis.

(3) Stanoví-li prováděcí předpis, že má být zaplacen poplatek, pak jsou rovněž uvedeny důsledky nezaplacení tohoto poplatku včas.

(4) Poplatkový řád stanoví zejména výši poplatků a způsoby jejich placení.

ČÁST II

HMOTNÉ PATENTOVÉ PRÁVO

Hlava I

Patentovatelnost

Článek 52

Patentovatelné vynálezy

(1) Evropské patenty se udělují na vynálezy ve všech oblastech techniky, pokud jsou nové, zahrnují vynálezeckou činnost a jsou průmyslově využitelné.

(2) Za vynálezy ve smyslu odstavce 1 se nepovažují zejména:

(a) objevy, vědecké teorie a matematické metody;

(b) estetické výtvory;

(c) plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů;

(d) podávání informací.

(3) Ustanovení odstavce 2 vylučují patentovatelnost předmětu nebo činností uvedených v tomto ustanovení pouze pokud se evropská patentová přihláška nebo evropský patent týkají tohoto předmětu nebo činností jako takových.

Článek 53

Výluky z patentovatelnosti

Evropské patenty se neudělují:

(a) na vynálezy, jejichž obchodní využití by se příčilo „veřejnému pořádku“ nebo morálce, přičemž využití vynálezu nelze za takové považovat jenom proto, zeje zákonem nebo nařízením zakázáno ve všech smluvních státech nebo v některém z nich;

(b) na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v podstatě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické postupy a výrobky těmito postupy získané;

(c) na způsoby chirurgického nebo terapeutického léčení lidského nebo zvířecího těla a diagnostické metody používané na lidském nebo zvířecím těle; toto ustanovení se nevztahuje na výrobky, zejména látky nebo směsi, pro použití při těchto způsobech.

Článek 54

Novost

(1) Vynález se považuje za nový, není-li součástí stavu techniky.

(2) Stav techniky obsahuje všechno, co bylo zpřístupněno veřejnosti písemným nebo ústním popisem, využíváním nebo jiným způsobem přede dnem podání evropské patentové přihlášky.

(3) Za součást stavu techniky se považuje rovněž obsah evropských patentových přihlášek v původně podaném znění, jejichž datum podání předchází den uvedený v odstavci 2 a které byly k tomuto dni nebo po tomto zveřejněny.

(4) Odstavce 2 a 3 nevylučují patentovatelnost látky nebo směsi, která je součástí stavu techniky, pro použití při způsobu uvedeném v článku 53(c), pokud její použití při způsobu uvedeném v onom odstavci není součástí stavu techniky.

(5) Odstavce 2 a 3 rovněž nevylučují patentovatelnost jakékoli látky nebo směsi, uvedené v odst. 4 pro jakékoli zvláštní použití při způsobu uvedeném v článku 53(c), pokud toto užití není součástí stavu techniky.

Článek 55

Zveřejnění, která nejsou na závadu

(1) Pro použití článku 54 se nepřihlíží ke zveřejnění vynálezu, pokud k němu nedošlo dříve než šest měsíců před podáním evropské patentové přihlášky a pokud přímo či nepřímo vyplývá:

(a) ze zřejmého zneužití vůči přihlašovateli nebo jeho právnímu předchůdci, nebo

(b) ze skutečnosti, že přihlašovatel nebo jeho právní předchůdce zveřejnil vynález na úřední nebo úředně uznané mezinárodní výstavě ve smyslu Úmluvy o mezinárodních výstavách , podepsané v Paříži 22. listopadu 1928 a naposledy revidované 30. listopadu 1972.

(2) V případě odstavce 1(b) se použije odstavec 1 pouze v případě, že přihlašovatel při podání evropské patentové přihlášky uvede, že vynález byl takto zveřejněn, a ve lhůtě a za podmínek uvedených v prováděcím předpise předloží příslušné osvědčení.

Článek 56

Vynálezecká činnost

Vynález se považuje za vynález zahrnující vynálezeckou činnost, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Obsahuje-li stav techniky také dokumenty uvedené v článku 54 odst. 3, nepřihlíží se k nim při posuzování vynálezecké činnosti.

Článek 57

Průmyslová využitelnost

Vynález se považuje za průmyslově využitelný, může-li jeho předmět být vyráběn nebo užíván v jakémkoli odvětví průmyslu včetně zemědělství.

Hlava II

Osoby oprávněné požadovat a získat evropský patent - uvedení vynálezce

Článek 58

Právo podat evropskou patentovou přihlášku

Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a každá společnost mající podle příslušného práva postavení právnické osoby.

Článek 59

Několik přihlašovatelů

Evropskou patentovou přihlášku mohou rovněž podat spolupřihlašovatelé nebo dva či více přihlašovatelů, kteří určí různé smluvní státy.

Článek 60

Právo na evropský patent

(1) Právo na evropský patent náleží vynálezci nebo jeho právnímu nástupci. Je-li vynálezce zaměstnancem, řídí se právo na evropský patent právem státu, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán; nelze-li určit stát, na jehož území je zaměstnanec převážně zaměstnán, použije se právo státu, na jehož území je podnik, k němuž zaměstnanec náleží.

(2) Vytvořilo-li vynález nezávisle na sobě několik osob, náleží právo na evropský patent osobě, jejíž evropská patentová přihláška má nejstarší datum podání, pokud byla tato přihláška zveřejněna.

(3) Pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem se má za to, že přihlašovatel je oprávněn uplatnit právo na evropský patent.

Článek 61

Evropská patentová přihláška podaná neoprávněnými osobami

(1) Je-li rozhodnutím, které nabylo právní moci, přiznáno právo na udělení evropského patentu osobě, která není přihlašovatelem, může tato osoba v souladu s prováděcím předpisem:

(a) pokračovat místo přihlašovatele v řízení s patentovou přihláškou jako s přihláškou vlastní;

(b) podat novou evropskou patentovou přihlášku na stejný vynález nebo

(c) požádat o zamítnutí přihlášky.

(2) Pro novou přihlášku podanou podle odstavce 1(b) se použije přiměřeně ustanovení článku 76 odst. 1.

Článek 62

Právo na uvedení vynálezce

Vynálezce má vůči přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu právo být jako takový uveden před Evropským patentovým úřadem.

Hlava III

Účinky evropského patentu a evropské patentové přihlášky

Článek 63

Doba platnosti evropského patentu

(1) Doba platnosti evropského patentuje 20 let ode dne podání přihlášky.

(2) Ustanovením předchozího odstavce není omezeno právo smluvního státu rozšířit dobu platnosti evropského patentu nebo udělit odpovídající ochranu, která následuje bezprostředně po uplynutí doby platnosti patentu, a to za stejných podmínek, jaké platí pro národní patenty:

(a) v případě válečného nebo obdobného nouzového stavu postihujícího tento stát;

(b) je-li předmětem evropského patentu výrobek nebo způsob výroby či použití výrobku, který se před uvedením na trh v tomto státě musí podrobit zákonem stanovenému povolovacímu správnímu řízení.

(3) Odstavec 2 se použije přiměřeně i pro evropské patenty udělené společně pro skupinu smluvních států ve smyslu článku 142.

(4) Smluvní stát, který přijme ustanovení o rozšíření doby platnosti patentu nebo o odpovídající ochraně podle odstavce 2(b), může na základě dohody uzavřené s Organizací pověřit Evropský patentový úřad úkoly souvisejícími s prováděním těchto ustanovení.

Článek 64

Práva plynoucí z evropského patentu

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 poskytuje evropský patent svému majiteli ode dne zveřejnění oznámení o jeho udělení a v každém smluvním státě, pro který byl udělen, stejná práva, jaká by mu poskytoval národní patent udělený v tomto státě.

(2) Je-li předmětem evropského patentu způsob, vztahuje se ochrana plynoucí z patentu i na výrobky tímto způsobem přímo získané.

(3) Porušení evropského patentu se projednává podle národního práva.

Článek 65

Překlad evropského patentu

(1) Každý smluvní stát může stanovit, že není-li evropský patent tak, jak byl udělen, pozměněn nebo omezen Evropským patentovým úřadem, vyhotoven v některém z jeho úředních jazyků, musí přihlašovatel nebo majitel patentu předložit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví překlad uděleného, pozměněného nebo omezeného patentu do některého z jeho úředních jazyků podle své volby nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka. Lhůta pro předložení překladu činí tři měsíce ode dne zveřejnění oznámení o udělení, omezení nebo zachování evropského patentu v pozměněné podobě v Evropském patentovém věstníku, nestanoví-li příslušný stát delší lhůtu.

(2) Každý smluvní stát, který přijal ustanovení podle odstavce 1, může stanovit, že majitel patentu musí ve lhůtě tímto státem určené zaplatit v plné výši nebo zčásti náklady na zveřejnění tohoto překladu.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že nejsou-li dodržena ustanovení přijatá na základě odstavců 1 a 2, považuje se evropský patent v tomto státě od počátku za neúčinný.

Článek 66

Rovnocennost podání evropské patentové přihlášky a přihlášky národní

Evropská patentová přihláška, jíž bylo přiznáno datum podání, je v určených smluvních státech rovnocenná řádně podané přihlášce národní, včetně případného práva přednosti uplatněného pro evropskou patentovou přihlášku.

Článek 67

Práva plynoucí z evropské patentové přihlášky po zveřejnění

(1) Ode dne zveřejnění zajišťuje evropská patentová přihláška přihlašovateli ve smluvních státech určených ve zveřejněné přihlášce prozatímní ochranu podle článku 64.

(2) Každý smluvní stát může stanovit, že evropská patentová přihláška nezajišťuje ochranu podle článku 64. Ochrana plynoucí ze zveřejnění evropské patentové přihlášky však nemůže být menší než ochrana, kterou právo příslušného státu spojuje s povinným zveřejněním národních patentových přihlášek bez průzkumu. V každém případě každý stát stanoví alespoň, že ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky se může přihlašovatel domáhat náhrady přiměřené okolnostem od každého, kdo v tomto smluvním státě využíval vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, pokud by podle národního práva byl odpovědným za porušení národního patentu.

(3) Každý smluvní stát, jehož úředním jazykem není jazyk řízení, může stanovit, že prozatímní ochrana podle odstavců 1 a 2 je účinná až od doby, kdy překlad nároků do některého z úředních jazyků podle volby přihlašovatele nebo, pokud tento stát stanovil užívání jednoho určitého úředního jazyka, překlad do tohoto jazyka:

(a) byl zpřístupněn veřejnosti způsobem stanoveným národním právem, nebo

(b) byl sdělen tomu, kdo v tomto státě vynález, který je předmětem evropské patentové přihlášky, využívá.

(4) Je-li evropská patentová přihláška vzata zpět, považována za vzatou zpět nebo je-li pravomocně zamítnuta, má se za to, že účinky uvedené v odstavcích 1 a 2 nikdy nenastaly. Totéž platí pro účinky evropské patentové přihlášky ve smluvním státě, jehož určení bylo vzato zpět nebo se považuje za vzaté zpět.

Článek 68

Účinek zrušení nebo omezení evropského patentu

V tom rozsahu, v jakém byl evropský patent zrušen nebo omezen v řízení o odporu nebo o omezení či zrušení, má se za to, že evropská patentová přihláška a na ni udělený patent od počátku nemají zcela nebo zčásti účinky uvedené v článcích 64 a 67.

Článek 69

Rozsah ochrany

(1) Rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu nebo z evropské patentové přihlášky je vymezen nároky. K výkladu nároků se však použije i popis a výkresy.

(2) Pro období do udělení evropského patentuje rozsah ochrany vyplývající z evropské patentové přihlášky vymezen nároky, obsaženými ve zveřejněné přihlášce. Evropský patent, jak byl udělen nebo pozměněn v řízení o odporu, omezení nebo zrušení, však zpětně určuje ochranu vyplývající z evropské patentové přihlášky, pokud tím není ochrana rozšířena.

Článek 70

Autentické znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu

(1) Znění evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce řízení je autentickým zněním ve všech řízeních před Evropským patentovým úřadem a ve všech smluvních státech.

(2) Jestliže však byla evropská patentová přihláška podána v jazyce, který není úředním jazykem Evropského patentového úřadu, je toto znění přihláškou tak, jak byla podána, ve smyslu této úmluvy.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, že překlad do úředního jazyka tohoto státu ve smyslu této úmluvy se považuje v tomto státě za autentické znění, s výjimkou zrušovacího řízení, pokud z evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu v jazyce překladu vyplývá ochrana užší, než je ochrana vyplývající z této přihlášky nebo z tohoto patentu v jazyce řízení.

(4) Každý smluvní stát, který přijme ustanovení podle odstavce 3:

(a) musí umožnit přihlašovateli nebo majiteli patentu podat opravený překlad evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Tento opravený překlad nemá právní účinky, dokud nebyly splněny přiměřeně podmínky stanovené smluvním státem podle článku 65 odst. 2 a článku 67 odst. 3;

(b) může stanovit, že každý, kdo v tomto státě v dobré víře začal využívat vynález nebo vykonal za tím účelem účinné a vážné přípravy, přičemž toto využívání neznamenalo porušení přihlášky nebo patentu ve znění původního překladu, může i poté, co nabyl účinků opravený překlad, bezplatně v tomto využití ve svém podniku nebo pro potřeby tohoto podniku pokračovat.

Hlava IV

Evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví

Článek 71

Převod a založení práv

Evropská patentová přihláška může být převedena nebo založit práva projeden nebo několik určených smluvních států.

Článek 72

Smluvní převod

Převod evropské patentové přihlášky se provádí písemně a vyžaduje podpis smluvních stran.

Článek 73

Smluvní licence

Evropská patentová přihláška může být celá nebo zčásti předmětem licencí pro území určených smluvních států nebo jejich část.

Článek 74

Použitelné právo

Nestanoví-li tato úmluva něco jiného, řídí se evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví v každém určeném smluvním státě a s účinkem pro tento stát právem, které v tomto státě platí pro národní patentové přihlášky.

ČÁST III

EVROPSKÁ PATENTOVÁ PŘIHLÁŠKA

Hlava I

Podání evropské patentové přihlášky a její náležitosti

Článek 75

Podání evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška může být podána: (a) u Evropského patentového úřadu nebo

(b) připouští-li to právo smluvního státu, a s výhradou článku 76 odst. 1, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu. Každá přihláška takto podaná má stejný účinek, jako by byla podána v tentýž den u Evropského patentového úřadu.

(2) Ustanovení odstavce 1 nebrání použití právních předpisů, které ve smluvním státě:

(a) platí pro vynálezy, které s ohledem na povahu jejich předmětu nemohou být předány do zahraničí bez předchozího souhlasu příslušných orgánů tohoto státu, nebo

(b) stanoví, že každá přihláška musí být nejprve podána u národního úřadu, nebo podmiňují přímé podání u jiného orgánu předchozím souhlasem.

Článek 76

Evropské rozdělené přihlášky

(1) Každá evropská rozdělená přihláška se podává přímo u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Může být podána pouze na předmět, který nepřesahuje obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění; splňuje-li tento požadavek, považuje se rozdělená přihláška za podanou ke dni podání dřívější přihlášky a požívá práva přednosti.

(2) Všechny smluvní státy určené v dřívější přihlášce v době podání evropské rozdělené přihlášky se považují za určené i v rozdělené přihlášce.

Článek 77

Předání evropských patentových přihlášek

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu předá Evropskému patentovému úřadu evropské patentové přihlášky, podané u tohoto úřadu nebo u jiného příslušného orgánu tohoto státu, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Žádná evropská patentová přihláška, jejíž předmět byl utajen, se Evropskému patentovému úřadu nepředává.

(3) Každá evropská patentová přihláška, která nebyla předána Evropskému patentovému úřadu včas, se považuje za vzatou zpět.

Článek 78

Náležitosti evropské patentové přihlášky

(1) Evropská patentová přihláška obsahuje:

(a) žádost o udělení evropského patentu;

(b) popis vynálezu;

(c) jeden nebo několik nároků;

(d) výkresy, na něž odkazuje popis nebo nároky;

(e) anotace

a splní podmínky stanovené v prováděcím předpise.

(2) Evropská patentová přihláška podléhá zaplacení přihlašovacího poplatku a poplatku za rešerši. Není-li přihlašovací poplatek nebo poplatek za rešerši zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Článek 79

Určení smluvních států

(1) Všechny smluvní státy této úmluvy v době podání evropské patentové přihlášky se považují za určené v žádosti o udělení evropského patentu.

(2) Určení smluvního státu může podléhat zaplacení poplatku za určení.

(3) Určení smluvního státu lze vzít zpět kdykoli do udělení evropského patentu.

Článek 80

Den podání

Dnem podání evropské patentové přihlášky je den, kdy byly stanoveny stanovené prováděcím předpisem.

Článek 81

Uvedení vynálezce

Evropská patentová přihláška musí obsahovat uvedení vynálezce. Není-li přihlašovatel vynálezcem nebo jediným vynálezcem, musí uvedení vynálezce obsahovat rovněž prohlášení, jak získal přihlašovatel právo na patent.

Článek 82

Jednotnost vynálezu

Evropská patentová přihláška se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem tak spojených, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku.

Článek 83

Objasnění vynálezu

Vynález musí být v evropské patentové přihlášce objasněn natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit.

Článek 84

Patentové nároky

Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana. Musí být jasné a stručné a být podloženy popisem.

Článek 85

Anotace

Anotace slouží výlučně pro technickou informaci; nelze ji použít k jinému účelu, zejména ne pro určení rozsahu požadované ochrany nebo pro aplikaci článku 54 odst. 3.

Článek 86

Udržovací poplatky za evropskou patentovou přihlášku

(1) Udržovací poplatky za evropské patentové přihlášky se platí podle prováděcího předpisu Evropskému patentovému úřadu. Tyto poplatky se platí za třetí a každý další rok, počítáno ode dne podání přihlášky. Není-li udržovací poplatek zaplacen včas, považuje se přihláška za vzatou zpět.

(2) Povinnost platit udržovací poplatky končí zaplacením poplatku splatného za rok, v němž je zveřejněno oznámení o udělení evropského patentu.

Hlava II

Právo přednosti

Článek 87

Právo přednosti

(1) Každý, kdo řádně podal

(a) v některém státě nebo pro některý stát, který je smluvním státem Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví

nebo

(b) v některém státě nebo pro některý stát, který je členem Dohody o zřízení Světové obchodní organizace,

přihlášku vynálezu s žádostí o patent nebo o užitný vzor nebo osvědčení o užitečnosti, nebo jeho právní nástupce, požívá pro účely podání evropské patentové přihlášky na tentýž vynález práva přednosti, a to po dobu dvanácti měsíců ode dne podání první přihlášky.

(2) Za přihlášku, která zakládá právo přednosti, se uznává každá řádná národní přihláška podle národního práva státu, kde byla podána, nebo podle dvoustranných či mnohostranných smluv, včetně této úmluvy.

(3) Za řádnou národní přihlášku se považuje každá přihláška, která postačuje ke zjištění dne, kdy byla podána, bez ohledu na její další osud.

(4) Za první přihlášku, od jejíhož dne podání běží prioritní lhůta, se považuje pozdější přihláška, která má stejný předmět jako dřívější první přihláška podaná ve stejném státě nebo pro stejný stát, pokud tato dřívější přihláška byla ke dni podání pozdější přihlášky vzata zpět, opuštěna nebo zamítnuta, aniž byla předložena k veřejnému nahlédnutí a aniž z ní přetrvala nějaká práva, a pokud nebyla podkladem k uplatnění práva přednosti. Tuto dřívější přihlášku nelze pak již použít jako podklad pro uplatnění práva přednosti.

(5) Došlo-li k prvnímu podání u úřadu průmyslového vlastnictví, na který se nevztahuje Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví nebo Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace, použijí se ustanovení odstavců 1 až 4, jestliže podle sdělení vydaného prezidentem Evropského patentového úřadu uznává tento orgán, že první podání učiněné u Evropského patentového úřadu zakládá právo přednosti za podmínek a s účinky, které jsou rovnocenné podmínkám a účinkům stanoveným pařížskou úmluvou.

Článek 88

Uplatnění práva přednosti

(1) Přihlašovatel, který chce uplatnit právo přednosti z dřívější přihlášky, musí předložit prohlášení o právu přednosti a další požadované dokumenty, v souladu s prováděcím předpisem.

(2) Pro evropskou patentovou přihlášku lze uplatnit několik práv přednosti, i když pocházejí z různých států. Několik práv přednosti lze případně uplatnit i pro každý nárok. Je-li uplatněno několik práv přednosti, pak se lhůty, které počínají běžet ode dne vzniku práva přednosti, počítají od nejstaršího data.

(3) Uplatňuje-li se pro evropskou patentovou přihlášku jedno nebo několik práv přednosti, pokrývá právo přednosti pouze ty prvky evropské patentové přihlášky, které jsou obsaženy v přihlášce nebo v přihláškách, z nichž se právo přednosti uplatňuje.

(4) Nejsou-li některé prvky vynálezu, pro něž se uplatňuje právo přednosti, obsaženy v nárocích uvedených v dřívější přihlášce, může být právo přednosti i přesto přiznáno, pokud jsou tyto prvky z podloh dřívější přihlášky jako celku výslovně patrné.

Článek 89

Účinek práva přednosti

Právo přednosti má ten účinek, že se den vzniku práva přednosti považuje pro použití článku 54 odst. 2 a 3 a článku 60 odst. 2 za den podání evropské patentové přihlášky.

ČÁST IV

UDĚLOVACÍ ŘÍZENÍ

Článek 90

Průzkum při podání a průzkum na formální náležitosti

(1) Evropský patentový úřad zjišťuje v souladu s prováděcím předpisem, zda přihláška splňuje podmínky pro přiznání data podání.

(2) Nelze-li na základě průzkumu podle odstavce 1 přiznat datum podání, neprojedná se přihláška jako evropská patentová přihláška.

(3) Bylo-li evropské patentové přihlášce přiznáno datum podání, zkoumá Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem, byly-li splněny požadavky článku 14, 78 a 81, případně článku 88 odst. 1 a článku 133 odst. 2, jakož i další požadavky stanovené prováděcím předpisem.

(4) Zjistí-li Evropský patentový úřad při provádění průzkumu podle odst. 1 nebo 3 nedostatky, které mohou být odstraněny, poskytne přihlašovateli možnost tato nedostatky odstranit.

(5) Není-li nedostatek zjištěný při průzkumu podle odst. 3 odstraněn, přihláška se zamítne. Týká-li se nedostatek práva přednosti, má jeho nedodržení za následek ztrátu tohoto práva na přihlášku.

Článek 91

Průzkum na formální náležitosti

(vypuštěn)

Článek 92

Vyhotovení zprávy o evropské rešerši

Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem vyhotoví a zveřejní zprávu o evropské rešerši ve vztahu k evropské patentové přihlášce na základě patentových nároků a s náležitým přihlédnutím k popisu a výkresům.

Článek 93

Zveřejnění evropské patentové přihlášky

(1) Evropský patentový úřad zveřejní evropskou patentovou přihlášku co nejdříve

(a) po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, nebo

(b) na žádost přihlašovatele před uplynutím této lhůty.

(2) Evropská patentová přihláška se zveřejní současně s evropským patentovým spisem, nabude-li rozhodnutí o udělení patentu účinnosti před uplynutím lhůty uvedené v odst. 1(a).

Článek 94

Průzkum evropské patentové přihlášky

(1) Na základě žádosti provede Evropský patentový úřad v souladu s prováděcím předpisem průzkum, zda evropská patentová přihláška a vynález, který je jejím předmětem, splňují požadavky této úmluvy. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za průzkum.

(2) Není-li žádost podána včas, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

(3) Vyplývá-li z průzkumu, že evropská patentová přihláška nebo vynález, který je jejím předmětem, nesplňuje požadavky této úmluvy, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, tak často, jak je to nutné, aby podal své připomínky a, s výhradou článku 123 odst. 1, upravil přihlášku.

(4) Neodpoví-li přihlašovatel včas na jakékoli sdělení průzkumového oddělení, považuje se přihláška za vzatou zpět.

Článek 95

Prodloužení lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu

(vypuštěn)

Článek 96

Průzkum evropské patentové přihlášky

(vypuštěn)

Článek 97

Udělení nebo zamítnutí

(1) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška a vynález, k němuž se vztahuje, splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o udělení evropského patentu jsou-li splněny podmínky uvedené v prováděcím předpise.

(2) Je-li průzkumové oddělení toho názoru, že evropská patentová přihláška nebo vynález, k němuž se vztahuje, nesplňuje požadavky této úmluvy, zamítne přihlášku, pokud tato úmluva nestanoví jinou sankci, než je zamítnutí.

(3) Rozhodnutí o udělení evropského patentu nabývá účinnosti dnem zveřejnění oznámení o tomto udělení v Evropském patentovém věstníku.

Článek 98

Zveřejnění evropského patentového spisu

Evropský patentový úřad zveřejní evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku.

ČÁST V

ŘÍZENÍ O ODPORU A OMEZENÍ

Článek 99

Odpor

(1) Ve lhůtě devíti měsíců ode dne zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu v Evropském patentovém věstníku může každý proti tomuto patentu podat u Evropského patentového úřadu odpor v souladu s prováděcím předpisem. Odpor se považuje za podaný až po zaplacení poplatku za odpor.

(2) Odpor se vztahuje na evropský patent ve všech smluvních státech, ve kterých má účinek.

(3) Ti, kdo podali odpor, jsou spolu s majitelem patentu účastníky řízení o odporu.

(4) Prokáže-li někdo, že byl v některém smluvním státě na základě pravomocného rozhodnutí zapsán do patentového rejstříku tohoto státu namísto původního majitele, nahradí na základě své žádosti pro tento stát původního majitele. Bez ohledu na ustanovení článku 118 se dosavadní majitel patentu a ten, kdo takto uplatnil svá práva, nepovažují za spolumajitele, ledaže by o to oba požádali.

Článek 100

Důvody pro podání odporu

Odpor lze podat jen z důvodu, že:

(a) předmět evropského patentu není patentovatelný ve smyslu článků 52 až 57;

(b) evropský patent nepopisuje vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) předmět evropského patentu přesahuje obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění.

Článek 101

Projednání odporu - Zrušení nebo zachování evropského patentu

(1) Je-li odpor přípustný, zkoumá odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem, zda alespoň jeden důvod pro podání odporu podle článku 100 brání zachování evropského patentu. Během tohoto průzkumu vyzývá odporové oddělení účastníky tak často, jak je nutno, aby předložili připomínky k jeho sdělením nebo ke sdělením ostatních účastníků.

(2) Je-li odporové oddělení toho názoru, že alespoň jeden důvod pro podání odporu brání zachování evropského patentu, zruší patent. Jinak zamítne odpor.

(3) Je-li odporové oddělení toho názoru, že s přihlédnutím ke změnám, které majitel patentu provedl v průběhu řízení o odporu, patent a vynález, který je jeho předmětem,

(a) splňují požadavky této úmluvy, rozhodne o zachování patentu tak, jak byl změněn, za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené prováděcím předpisem;

(b) nesplňují požadavky této úmluvy, zruší patent.

Článek 102

Zrušení nebo zachování evropského patentu

(vypuštěn)

Článek 103

Zveřejnění nového evropského patentového spisu

Dojde-li k zachování evropského patentu v pozměněné podobě ve smyslu článku 101 odst.3(a), Evropský patentový úřad zveřejní nový evropský patentový spis co nejdříve po zveřejnění oznámení o rozhodnutí ve věci odporu v Evropském patentovém věstníku.

Článek 104

Náklady

(1) Každý z účastníků řízení o odporu nese náklady, které mu vznikly, pokud odporové oddělení v souladu s prováděcím předpisem nerozhodne z důvodu spravedlnosti o jiném rozdělení nákladů.

(2) Řízení o stanovení nákladů je upraveno prováděcím předpisem.

(3) Každé konečné rozhodnutí Evropského patentového úřadu o stanovení výše nákladů je pro účely výkonu rozhodnutí ve smluvních státech považováno za pravomocné rozhodnutí vydané civilním soudem státu, na jehož území má být výkon rozhodnutí proveden. Ověření tohoto rozhodnutí se omezí pouze na jeho pravost.

Článek 105

Vstup domnělého porušovatele patentu do řízení

(1) Každá třetí osoba může, v souladu s prováděcím předpisem, po uplynutí lhůty k podání odporu vstoupit do řízení o odporu, prokáže-li tato třetí osoba, že

(a) proti ní bylo zahájeno řízení pro porušení téhož patentu, nebo

(b) poté, co ji majitel patentu vyzval, aby upustil od údajného porušování patentu, zahájila tato třetí osoba proti tomuto majiteli soudní řízení ve věci určení, že neporušuje jeho patent.

(2) Přípustný vstup do řízení se projedná jako odpor.

Článek 105a

Žádost o omezení nebo zrušení

(1) Na žádost majitele může být evropský patent zrušen nebo omezen změnou nároků. Žádost se podává Evropskému patentovému úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku ze omezení nebo zrušení.

(2) Žádost nelze podat, dokud probíhá ve vztahu k evropskému patentu řízení o odporu.

Článek 105b

Omezení nebo zrušení evropského patentu

(1) Evropský patentový úřad zkoumá, zda byla splněny požadavky stanovené v prováděcím předpise pro omezení nebo zrušení evropského patentu.

(2) Má-li Evropský patentový úřad za to, že žádost o omezení nebo zrušení evropského patentu splňuje tyto požadavky, rozhodne omezit nebo zrušit evropský patent v souladu s prováděcím předpisem. Jinak zamítne žádost.

(3) Rozhodnutí omezit nebo zrušit evropský patent platí pro evropský patent ve všech smluvních státech, pro který byl udělen. Účinnosti nabývá ke dni oznámení rozhodnutí v Evropském patentovém věstníku.

Článek 105c

Zveřejnění pozměněného evropského patentového spisu

Je-li evropský patent omezen podle článku 105b odst. 2, zveřejní Evropský patentový úřad pozměněný evropský patentový spis co nejdříve poté, co bylo oznámení o omezení zveřejněno v Evropském patentovém věstníku.

ČÁST VI

ŘÍZENÍ O STÍŽNOSTI

Článek 106

Rozhodnutí, proti nimž lze podat stížnost

(1) Stížnost lze podat proti rozhodnutí přijímacího oddělení, průzkumového oddělení, odporového oddělení a právního oddělení. Stížnost má odkladný účinek.

(2) Rozhodnutí, kterým není pro některého z účastníků ukončeno řízení, lze napadnout stížností jen spolu s rozhodnutím, kterým řízení končí, pokud toto rozhodnutí nepřipouští samostatnou stížnost.

(3) Právo podat stížnost proti rozhodnutím týkajícím se rozdělení nebo stanovení nákladů v řízení o odporu může být omezeno prováděcím předpisem.

Článek 107

Osoby oprávněné podat stížnost a být účastníky řízení o stížnosti

Každý účastník řízení, které vedlo k rozhodnutí, může proti tomuto rozhodnutí podat stížnost, pokud nebylo vyhověno jeho požadavkům. Ostatní účastníci tohoto řízení se stávají ex lege účastníky řízení o stížnosti.

Článek 108

Lhůta a forma stížnosti

Stížnost se podává v souladu s prováděcím předpisem u Evropského patentového úřadu ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí. Stížnost se považuje za podanou až po zaplacení poplatku za stížnost. Do čtyř měsíců od doručení rozhodnutí se v souladu s prováděcím předpisem podává odůvodnění stížnosti.

Článek 109

Autoremedura

(1) Považuje-li útvar, jehož rozhodnutí bylo napadeno, stížnost za přípustnou a oprávněnou, vyhoví stížnosti sám. To neplatí, jestliže proti tomu, kdo podal stížnost, stojí jiný účastník řízení.

(2) Není-li stížnosti vyhověno ve lhůtě tří měsíců poté, kdy bylo podáno odůvodnění, je stížnost neprodleně předána stížnostnímu senátu bez stanoviska ve věci samé.

Článek 110

Projednání stížnosti

Je-li stížnost přípustná, zkoumá stížnostní senát, zdají lze vyhovět. Projednávání stížnosti se provádí v souladu s prováděcím předpisem.

Článek 111

Rozhodnutí o stížnosti

(1) Po projednání stížnosti z hlediska její oprávněnosti stížnostní senát o stížnosti rozhodne. Stížnostní senát může buď rozhodnout v pravomoci útvaru, který vydal napadené rozhodnutí, nebo vrátit věc tomuto útvaru k dalšímu projednání.

(2) Vrátí-li stížnostní senát věc k dalšímu projednání útvaru, který vydal napadané rozhodnutí, je tento útvar vázán rozhodnutím stížnostního senátu, pokud je zachován skutkový stav. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno přijímacím oddělením, je rozhodnutím stížnostního senátu vázáno i průzkumové oddělení.

Článek 112

Rozhodnutí nebo stanovisko velkého stížnostního senátu

(1) Pro zajištění jednotné aplikace práva nebo vznikne-li právní otázka zásadního významu:

(a) stížnostní senát z moci úřední nebo na návrh účastníka při projednávání věci předloží otázku velkému stížnostnímu senátu, má-li za to, že rozhodnutí je pro výše uvedené účely nezbytné. Jestliže stížnostní senát návrh zamítne, uvede důvody v konečném rozhodnutí;

(b) prezident Evropského patentového úřadu může velkému stížnostnímu senátu předložit právní otázku, jestliže dva stížnostní senáty vydaly o této otázce rozdílná rozhodnutí.

(2) V případech uvedených v odstavci 1(a) jsou účastníci řízení o stížnosti také účastníky řízení před velkým stížnostním senátem.

(3) Rozhodnutí velkého stížnostního senátu uvedené v odstavci 1(a) je pro stížnostní senát při projednávání stížnosti závazné.

Článek 112a

Žádost o revizi velkým stížnostním senátem

(1) Každý účastník řízení o stížnosti, který byl nepříznivě dotčen rozhodnutím stížnostního senátu, může podat žádost o revizi rozhodnutí velkým stížnostním senátem.

(2) Žádost lze podat jen z těchto důvodů:

(a) na rozhodnutí se podílel člen stížnostního senátu při porušení článku 24 odst. (1) nebo přesto, že byl vyloučen na základě rozhodnutí podle článku 24 odst. (4);

(b) na rozhodnutí se podílela osoba, která nebyla jmenována členem senátu;

(c) došlo k podstatnému porušení článku 113;

(d) v řízení o stížnosti došlo k jinému závažnému procesnímu pochybení, jak je uvedeno v prováděcím předpisu;

(e) rozhodnutí mohlo být ovlivněno trestným činem, zjištěným za podmínek uvedených v prováděcím předpisu.

(3) Žádost o revizi nemá odkladný účinek.

(4) Žádost o revizi se podává s odůvodněním, v souladu s prováděcím předpisem. Žádost podle odstavce 2(a) až (d) se podává do dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost podle odstavce 2(e) se podává do dvou měsíců po zjištění trestného činu a v každém případě nejpozději do pěti let od doručení rozhodnutí stížnostního senátu. Žádost se považuje za podanou až po zaplacení stanoveného poplatku.

(5) Velký stížnostní senát prověří žádost o revizi v souladu s prováděcím předpisem. Je-li žádost přípustná, zruší velký stížnostní senát napadené rozhodnutí a obnoví řízení před stížnostním senátem v souladu s prováděcím předpisem.

(6) Každý, kdo v určeném smluvním státě v dobré víře v období mezi rozhodnutím stížnostního senátu, které je předmětem revize, a zveřejněním oznámení o rozhodnutí velkého stížnostního senátu o žádosti o revizi, využíval vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

ČÁST VII

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Hlava I

Společná ustanovení o řízení

Článek 113

Podklady pro rozhodnutí

(1) Rozhodnutí Evropského patentového úřadu mohou být založena jen na důvodech, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit.

(2) Evropský patentový úřad jedná a rozhoduje o evropské patentové přihlášce nebo o evropském patentu jen ve znění předloženém nebo schváleném přihlašovatelem nebo majitelem patentu.

Článek 114

Zjišťování skutečností z moci úřední

(1) V průběhu řízení zjišťuje Evropský patentový úřad skutečnosti z moci úřední; není přitom omezen na důvody, důkazy a návrhy uváděné účastníky.

(2) Evropský patentový úřad není povinen přihlédnout ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci nepředložili včas.

Článek 115

Připomínky třetích osob

V řízení před Evropským patentovým úřadem může po zveřejnění evropské patentové přihlášky každá třetí osoba v souladu s prováděcím předpisem předložit připomínky k patentovatelnosti vynálezu, jehož se týká přihláška nebo patent. Tato osoba se nestává účastníkem řízení.

Článek 116

Ústní jednání

(1) Ústní jednání se provádí z moci úřední, považuje-li to Evropský patentový úřad za účelné, nebo na návrh účastníka řízení. Evropský patentový úřad však může zamítnout návrh na další ústní jednání před stejným útvarem, pokud jsou stejní účastníci a stejný je i předmět jednání.

(2) Ústní jednání před přijímacím oddělením však proběhne na žádost přihlašovatele jen tehdy, považuje-li to přijímací oddělení za účelné nebo hodlá-li evropskou patentovou přihlášku zamítnout.

(3) Ústní jednání před přijímacím oddělením, průzkumovým oddělením a právním oddělením je neveřejné.

(4) Ústní jednání včetně vydání rozhodnutí před stížnostním senátem a velkým stížnostním senátem po zveřejnění evropské patentové přihlášky i před odporovým oddělením je veřejné, nerozhodne-li jinak příslušné oddělení v případě, kdy by veřejné jednání mohlo způsobit zejména účastníku řízení vážné a neoprávněné nevýhody.

Článek 117

Dokazování

(1) V řízení před Evropským patentovým úřadem jsou přípustné zejména tyto důkazní prostředky:

(a) výslech účastníků;

(b) vyžádání informací;

(c) předložení listin;

(d) výslech svědků;

(e) znalecký posudek;

(f) ohledání na místě;

(g) písemné místopřísežné prohlášení.

(2) Postup při provádění tohoto dokazování stanoví prováděcí předpis.

Článek 118

Jednotnost evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu

Nejsou-li přihlašovatelé nebo majitelé evropského patentu pro různé určené smluvní státy totožní, považují se pro účely řízení před Evropským patentovým úřadem za spolupřihlašovatele nebo spolumajitele. Tím není dotčena jednotnost přihlášky nebo patentu v tomto řízení; zejména znění přihlášky nebo patentuje pro všechny určené smluvní státy totožné, nestanoví-li tato úmluva jinak.

Článek 119

Doručování

Rozhodnutí, předvolání, oznámení a sdělení doručuje Evropský patentový úřad z moci úřední v spuladu s prováděcím předpisem. Vyžaduj í-li to mimořádné okolnosti, lze doručení provést prostřednictvím ústředních úřadů průmyslového vlastnictví členských států.

Článek 120

Lhůty

Prováděcí předpis stanoví:

(a) lhůty, které je nutno dodržet v řízení před Evropským patentovým úřadem a které nejsou stanoveny touto úmluvou;

(b) způsob počítání lhůt, jakož i podmínky, za kterých mohou být tyto lhůty prodlouženy;

(c) minimální a maximální délku lhůt, které stanoví Evropský patentový úřad.

Článek 121

Pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce

(1) Nedodrží-li přihlašovatel lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, může požádat o pokračování v řízení o evropské patentové přihlášce.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádost zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Pokračování v řízení je vyloučeno pro lhůty uvedené v článku 87 odst. 1, článku 108 a 112a odst. 4, jakož i lhůty pro podání žádosti o pokračování v řízení a navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit pokračování v řízení pro další lhůty.

Článek 122

Restitutio in integrum

(1) Přihlašovateli nebo majiteli evropského patentu, který přes veškerou, okolnostem přiměřenou péči nemohl dodržet lhůtu vůči Evropskému patentovému úřadu, jsou na jeho žádost navrácena práva, je-li přímým důsledkem zmeškání této lhůty zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo žádosti, skutečnost, že evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, zrušení evropského patentu nebo ztráta jiného práva či opravného prostředku.

(2) Evropský patentový úřad žádosti vyhoví, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a případné další požadavky uvedené v prováděcím předpisu. Jinak žádsot zamítne.

(3) Je-li žádosti vyhověno, má se za to, že právní následky nedodržení lhůty nevznikly.

(4) Navrácení práv je vyloučeno pro lhůtu pro podání žádosti o navrácení práv. Prováděcí předpis může vyloučit navrácení práv pro další lhůty.

(5) Každý, kdo v dobré víře začal v určeném smluvním státě v období od ztráty práv uvedené v odstavci 1 do zveřejnění oznámení o navrácení těchto práv využívat vynález, který je předmětem zveřejněné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, nebo k takovému využívání provedl účinné a vážné přípravy, může bezplatně v tomto využívání ve svém podniku nebo pro jeho potřeby pokračovat.

(6) Tímto článkem není dotčeno právo smluvního státu upravit navrácení práv i pro lhůty, které jsou stanoveny touto úmluvou a které mají být dodrženy vůči orgánům tohoto státu.

Článek 123

Změny

(1) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu lze během řízení před Evropským patentovým úřadem provést změny v souladu s prováděcím předpisem. V každém případě má přihlašovatel z vlastního podnětu alespoň jednu možnost pozměnit přihlášku.

(2) V evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření jejich předmětu nad rámec obsahu přihlášky v původně podaném znění.

(3) V evropském patentu nelze provést takové změny, které by vedly k rozšíření ochrany z něj vyplývající.

Článek 124

Informace o stavu techniky

(1) Evropský patentový úřad může v souladu s prováděcím předpisem vyzvat přihlašovatele, aby poskytl informace o stavu techniky, k němuž bylo přihlédnuto v řízeních o národním nebo regionálním patentu a který se týká vynálezu, který je předmětem evropské patentové přihlášky.

(2) Nevyhoví-li přihlašovatel ve stanovené lhůtě výzvě podle odstavce 1, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

Článek 125

Odkaz na obecné zásady

Neobsahuje-li tato úmluva příslušné procesní ustanovení, přihlédne Evropský patentový úřad k zásadám procesního práva obecně uznávaným ve smluvních státech.

Článek 126

Zánik finančních závazků

(vypuštěn)

Hlava II

Informování veřejnosti a úřadů

Článek 127

Evropský patentový rejstřík

Evropský patentový úřad vede evropský patentový rejstřík, do kterého se zapisují údaje uvedené v prováděcím předpisu. Žádný zápis do evropského patentového rejstříku se neprovede před zveřejněním evropské patentové přihlášky. Evropský patentový rejstřík je přístupný k veřejnému nahlédnutí.

Článek 128

Nahlížení do spisů

(1) Spisy týkající se evropské patentové přihlášky, která nebyla dosud zveřejněna, lze poskytnout k nahlédnutí pouze se souhlasem přihlašovatele.

(2) Kdo prokáže, že přihlašovatel proti němu uplatnil práva z evropské patentové přihlášky, může nahlédnout do spisu i před zveřejněním této přihlášky a bez souhlasu přihlašovatele.

(3) Po zveřejnění evropské oddělené přihlášky nebo nové evropské patentové přihlášky podané podle článku 61 odst. 1 může každý nahlédnout do spisu dřívější přihlášky i před jejím zveřejněním a bez souhlasu přihlašovatele.

(4) Po zveřejnění evropské patentové přihlášky lze do spisu týkajícího se této přihlášky a patentu na jejím základě uděleného nahlédnout na žádost, s výhradou omezení stanovených prováděcím předpisem.

(5) Ještě před zveřejněním evropské patentové přihlášky může Evropský patentový úřad sdělit třetím osobám nebo zveřejnit údaje uvedené v prováděcím předpisu.

Článek 129

Periodické publikace

Evropský patentový úřad vydává periodicky:

(a) Evropský patentový věstník, který obsahuje údaje, jejichž zveřejnění ukládá tato úmluva, prováděcí předpis nebo prezident Evropského patentového úřadu;

(b) Úřední list, který obsahuje sdělení a informace obecné povahy vydávané prezidentem Evropského patentového úřadu a všechny další informace týkající se této úmluvy a jejího provádění.

Článek 130

Výměna informací

(1) Není-li v této úmluvě nebo v národním právu uvedeno jinak, Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost sdělují veškeré užitečné informace o evropských i národních patentových přihláškách a patentech, jakož i o řízení, která se jich týkají.

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije i pro předávání informací na základě pracovních dohod mezi Evropským patentovým úřadem a:

(a) ústředními úřady průmyslového vlastnictví jiných států;

(b) mezivládními organizacemi pověřenými udělováním patentů;

(c) jinou organizací.

(3) Předávání informací podle odstavců 1 a 2(a) a (b) nepodléhají omezením uvedeným v článku 128. Správní rada může rozhodnout, že ani předávání informací podle odstavce 2(c) nepodléhá omezením uvedeným v článku 128, pokud příslušná organizace pokládá předané informace až do zveřejnění evropské patentové přihlášky za důvěrné.

Článek 131

Administrativní a právní spolupráce

(1) Nestanoví-li tato úmluva nebo národní právo něco jiného, Evropský patentový úřad a soudy či orgány smluvních států si na žádost vzájemně pomáhají předáváním informací nebo zpřístupněním spisů k nahlédnutí. Poskytuje-li Evropský patentový úřad spisy k nahlédnutí soudům, státním zastupitelstvím nebo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví, nepodléhá toto nahlížení omezením uvedeným v článku 128.

(2) Na základě dožádání o právní pomoc ze strany Evropského patentového úřadu provedou soudy nebo jiné příslušné orgány smluvních států pro tento úřad v mezích své pravomoci šetření nebo jiná soudní opatření.

Článek 132

Výměna publikací

(1) Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států si na žádost vzájemně poskytují pro vlastní potřebu a zdarma jeden nebo více výtisků příslušných publikací.

(2) Evropský patentový úřad může uzavřít dohody o výměně nebo poskytování publikací. Hlava III

Zastupování

Článek 133

Obecné zásady zastupování

(1) S výhradou ustanovení odstavce 2 není nikdo povinen být v řízení podle této úmluvy zastoupen kvalifikovaným zástupcem.

(2) Fyzické nebo právnické osoby, které nemají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, jsou zastoupeny kvalifikovaným zástupcem a jednají jeho prostřednictvím ve všech řízeních podle této úmluvy s výjimkou podání evropské patentové přihlášky; prováděcí předpis může stanovit další výjimky.

(3) Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo sídlo v některém smluvním státě, mohou být v řízení podle této úmluvy zastoupeny zaměstnancem, který nemusí být kvalifikovaným zástupcem, ale je zmocněn v souladu s prováděcím předpisem. Prováděcí předpis může stanovit, zda a za jakých podmínek může zaměstnanec právnické osoby zastupovat také jiné právnické osoby, které mají hlavní sídlo v některém smluvním státě a mají s ní ekonomické vazby.

(4) Prováděcí předpis může stanovit zvláštní ustanovení o společném zastupování účastníků jednajících společně.

Článek 134

Zastupování před Evropským patentovým úřadem

(1) Zastupovat fyzické nebo právnické osoby v řízeních podle této úmluvy mohou pouze kvalifikovaní zástupci, zapsaní do seznamu vedeného za tím účelem Evropským patentovým úřadem.

(2) Každá fyzická osoba, která:

(a) je příslušníkem některého smluvního státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce v některém smluvním státě;

(c) složila evropskou kvalifikační zkoušku,

může být zapsána do seznamu kvalifikovaných zástupců.

(3) Během jednoho roku ode dne, kdy nabyl účinnosti přístup státu k této úmluvě, může o zápis do tohoto seznamu požádat také fyzická osoba, která

(a) je příslušníkem tohoto státu;

(b) má sídlo nebo místo výkonu práce ve státě, který přistoupil k úmluvě, a

(c) je oprávněna zastupovat fyzické nebo právnické osoby ve věcech patentových před ústředním úřadem průmyslového vlastnictví tohoto státu. Tam, kde takové oprávnění není podmíněno požadavkem zvláštní odborné kvalifikace, musí tato osoba takto působit v tomto státě alespoň pět let.

(4) Zápis se provede na žádost doloženou osvědčeními o splnění podmínek uvedených v odstavci 2 nebo 3.

(5) Osoby zapsané do seznamu kvalifikovaných zástupců jsou oprávněny zastupovat ve všech řízeních podle této úmluvy.

(6) Každá osoba zapsaná do seznamu uvedeného v odstavci 1 je oprávněna mít pro výkon činnosti kvalifikovaného zástupce sídlo v každém smluvním státě, v němž probíhají řízení podle této úmluvy, s přihlédnutím k protokolu o centralizaci, který je přílohou této úmluvy. Orgány tohoto státu mohou odejmout toto oprávnění jen v jednotlivých případech a jen za použití národních předpisů na ochranu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti. Před přijetím takového opatření musí být konzultován prezident Evropského patentového úřadu.

(7) Prezident Evropského patentového úřadu může udělit výjimku z:

(a) požadavku odstavce 2(a) nebo 3(a), za zvláštních okolností;

(b) požadavku odstavce 3(c) druhá věta, poskytne-li přihlašovatel důkaz, že získal příslušnou kvalifikaci jiným způsobem.

(8) Stejným způsobem jako kvalifikovaný zástupce může v řízeních podle této úmluvy zastupovat i advokát oprávněný působit v některém smluvním státě a mající v tomto státě své sídlo, v tom rozsahu, v jakém je oprávněn působit v tomto státě jako kvalifikovaný zástupce ve věcech patentových. Ustanovení odstavce 6 se použije přiměřeně.

Článek 134a

Institut kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem

(1) Správní rada je oprávněna vydat a změnit ustanovení týkající se:

(a) Institutu kvalifikovaných zástupců před Evropským patentovým úřadem, dále jen Institutu;

(b) kvalifikace a výcviku vyžadovaných pro přijetí k evropské kvalifikační zkoušce a provádění této zkoušky;

(c) disciplinární pravomoci tohoto Institutu nebo Evropského patentového úřadu vůči kvalifikovaným zástupcům;

(d) Povinnosti mlčenlivosti kvalifikovaného zástupce a práva kvalifikovaného zástupce odmítnout zveřejnit v řízení před Evropským patentovým úřadem obsah sdělení mezi kvalifikovaným zástupcem a jeho klientem nebo jinou osobou.

(2) Každá osoba zapsaná do seznamu kvalifikovaných zástupců uvedeného v článku 134 odst. 1, je členem Institutu.

ČÁST VIII

DOPADY NA NÁRODNÍ PRÁVO

Hlava I

Konverze na národní patentovou přihlášku

Článek 135

Žádost o provedení národního řízení

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví určeného smluvního státu provede řízení o udělení národního patentu pouze na žádost přihlašovatele nebo majitele evropského patentu, a to v těchto případech:

(a) považuje-li se evropská patentová přihláška za vzatou zpět podle článku 77 odst. 3;

(b) v dalších případech stanovených národním právem, kdy je podle této úmluvy evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět neboje evropský patent zrušen.

(2) V případě uvedeném v odst. 1(a) se žádost o konverzi podává u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví, kde byla podána evropská patentová přihláška. Tento úřad, s výhradou ustanovení o národní bezpečnosti, předá žádost přímo ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(3) V případech uvedených v odst. 1(b) musí být žádost o konverzi podána u Evropského patentového úřadu v souladu s prováděcím předpisem. Považuje se za podanou až po zaplacení poplatku za konverzi. Evropský patentový úřad předá žádost ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států v ní uvedených.

(4) Účinek evropské patentové přihlášky uvedený v článku 66 zaniká, není-li žádost o konverzi podána včas.

Článek 136

Podání a předání žádosti

(vypuštěn)

Článek 137

Formální náležitosti konverze

(1) Evropská patentová přihláška předaná podle článku 135 odst. 2 nebo 3 nepodléhá formálním požadavkům národního práva, které se liší od požadavků této úmluvy, nebo požadavkům dodatečným.

(2) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví, kterému je předána přihláška, může požadovat, aby přihlašovatel ve lhůtě nejméně dvou měsíců:

(a) zaplatil národní přihlašovací poplatek;

(b) předložil překlad původního znění evropské patentové přihlášky do některého z úředních jazyků tohoto státu, případně i překlad znění upraveného během řízení před Evropským patentovým úřadem, na jehož základě si přihlašovatel přeje provést národní řízení.

Hlava II

Zrušení a starší práva

Článek 138

Důvody ke zrušení

(1) S výhradou článku 139 může být evropský patent zrušen s účinkem pouze na území smluvního státu z těchto důvodů:

(a) není-li předmět evropského patentu patentovatelný podle článků 52 až 57;

(b) nepopisuje-li evropský patent vynález natolik jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit;

(c) přesahuje-li předmět evropského patentu obsah přihlášky v původně podaném znění nebo, byl-li patent udělen na základě oddělené přihlášky nebo nové přihlášky podané podle článku 61, obsah dřívější přihlášky v původně podaném znění;

(d) byla-li ochrana vyplývající z evropského patentu rozšířena; nebo

(e) nemá-li majitel evropského patentu na něj ve smyslu článku 60 odst. 1 právo.

(2) Týkají-li se důvody ke zrušení evropského patentu jen zčásti, omezí se patent odpovídající změnou patentových nároků a částečným zrušením.

(3) V řízení před příslušným soudem nebo orgánem ve věci platnosti evropského patentu má majitel patentu právo omezit patent změnou nároků. Takto omezený patent je podkladem pro řízení.

Článek 139

Starší práva a práva, která vznikla ve stejný den

(1) V každém určeném smluvním státě se evropská patentová přihláška nebo evropský patent posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k národní patentové přihlášce nebo národnímu patentu stejně, jako by šlo o národní patentovou přihlášku nebo národní patent.

(2) Národní patentová přihláška nebo národní patent se ve smluvním státě posuzují z hlediska starších práv ve vztahu k evropskému patentu, který určuje tento smluvní stát, stejně, jako by evropský patent byl patentem národním.

(3) Každý smluvní stát může stanovit, zda a za jakých podmínek lze vynálezu popsanému současně v evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu a národní patentové přihlášce nebo národním patentu se stejným dnem podání nebo, bylo-li uplatněno právo přednosti, se stejným dnem vzniku práva přednosti, poskytnout ochranu zároveň oběma přihláškami nebo oběma patenty.

Hlava III

Další účinky

Článek 140

Národní užitné vzory a osvědčení užitečnosti

Články 66, 124, 135, 137 a 139 se použijí přiměřeně i pro užitné vzory a osvědčení užitečnosti a pro jejich přihlášky ve smluvních státech, jejichž právo upravuje tyto druhy ochrany.

Článek 141

Udržovací poplatky za evropský patent

(1) Udržovací poplatky za evropský patent lze vybírat pouze za roky, které následují po roce uvedeném v článku 86 odst. 2.

(2) Nastane-li splatnost udržovacích poplatků do dvou měsíců po zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, považují se tyto poplatky za řádně zaplacené, jsou-li zaplaceny v této lhůtě. Příplatek stanovený národním právem se nevybírá.

ČÁST IX

ZVLÁŠTNÍ ÚMLUVY

Článek 142

Jednotné patenty

(1) Skupina smluvních států, která ve zvláštní dohodě stanovila, že evropský patent udělený pro tyto státy má na celém jejich území jednotnou povahu, může stanovit, že evropský patent lze udělit pouze společně pro všechny tyto státy.

(2) Využije-li skupina smluvních států možnosti uvedené v odstavci 1, použijí se ustanovení této části.

Článek 143

Zvláštní útvary Evropského patentového úřadu

(1) Skupina smluvních států může pověřit Evropský patentový úřad dodatečnými úkoly.

(2) K provádění dodatečných úkolů uvedených v odstavci 1 mohou být v rámci Evropského patentového úřadu vytvořeny zvláštní útvary společné pro státy náležející k této skupině. Tyto zvláštní útvary řídí prezident Evropského patentového úřadu; článek 10 odst. 2 a 3 se použije přiměřeně.

Článek 144

Zastupování před zvláštními útvary

Skupina smluvních států může vydat zvláštní ustanovení o zastupování účastníků před útvary uvedenými v článku 143 odst. 2.

Článek 145

Užší výbor správní rady

(1) Skupina smluvních států může zřídit užší výbor správní rady pro kontrolu činnosti zvláštních útvarů vytvořených podle článku 143 odst. 2; Evropský patentový úřad poskytne tomuto výboru zaměstnance, prostory a vybavení, nezbytné k plnění jeho úkolů. Prezident Evropského patentového úřadu odpovídá užšímu výboru správní rady za činnost zvláštních útvarů.

(2) Složení, pravomoci a činnost užšího výboru určí skupina smluvních států.

Článek 146

Pokrytí nákladů na provádění zvláštních úkolů

Pověří-li skupina smluvních států Evropský patentový úřad dalšími úkoly ve smyslu článku 143, nese tato skupina náklady vzniklé při provádění těchto úkolů Organizaci. Byly-li k provádění těchto dodatečných úkolů vytvořeny v Evropském patentovém úřadu zvláštní útvary, nese skupina smluvních států náklady na zaměstnance, prostory a vybavení připadající na tyto útvary. Článek 39 odst. 3 a 4, článek 41 a 47 se použijí přiměřeně.

Článek 147

Platby udržovacích poplatků za jednotné patenty

Stanoví-li skupina smluvních států společný sazebník udržovacích poplatků, vypočte se poměrná částka uvedená v článku 39 odst. 1 z tohoto společného sazebníku; minimální částka uvedená v článku 39 odst. 1 platí i pro jednotný patent. Článek 39 odst. 3 a 4 se použije přiměřeně.

Článek 148

Evropská patentová přihláška jako předmět vlastnictví

(1) Nestanoví-li skupina smluvních států něco jiného, použije se článek 74.

(2) Skupina smluvních států může stanovit, že evropská patentová přihláška, ve které jsou tyto smluvní státy určeny, může být převedena, dána do zástavy nebo být předmětem exekuce pouze ve vztahu ke všem smluvním státům skupiny a jen v souladu s ustanoveními zvláštní dohody.

Článek 149

Společné určení

(1) Skupina smluvních států může stanovit, že tyto státy mohou být určeny pouze společně a že určení jednoho nebo několika států této skupiny se považuje za určení všech těchto států.

(2) Je-li Evropský patentový úřad úřadem určeným ve smyslu článku 153 odst. 1, použije se odstavec 1, uvedl-li přihlašovatel v mezinárodní přihlášce, že si přeje získat evropský patent projeden nebo několik určených států náležejících do této skupiny. Toto ustanovení se použije i tehdy, určil-li přihlašovatel v mezinárodní přihlášce jeden smluvní stát náležející do této skupiny, jehož národní právo stanoví, že určení tohoto státu má účinky evropské patentové přihlášky.

Článek 149a

Jiné dohody mezi smluvními státy

(1) Nic v této úmluvě neomezuje právo některých nebo všech smluvních států uzavírat zvláštní dohody v jakýchkoli otázkách týkajících se evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů, které podle této úmluvy podléhají národnímu právu a řídí se jím, jako například

(a) dohoda o zřízení evropského patentového soudu, společného členským státům - účastníkům dohody;

(b) dohoda o zřízení útvaru, společného členským státům - účastníkům dohody, který vydává na žádost národních soudů nebo quasi - soudních orgánů posudky o otázkách evropského nebo harmonizovaného národního patentového práva;

(c) dohoda, podle níž se smluvní státy - účastníci dohody zcela nebo zčásti vzdají překladů evropských patentů podle článku 65;

(d) dohoda, podle níž smluvní státy - účastníci dohody stanoví, že překlady evropských patentů podle článku 65 mohou být podávány u Evropského patentového úřadu a jím zveřejňovány.

(2) Správní rada je oprávněna rozhodnout, že:

(a) členové stížnostních senátů nebo velkého stížnostního senátu mohou působit v evropském patentovém soudu nebo společném útvaru a zúčastnit se řízení před tímto soudem nebo útvarem v souladu se zněním takové smlouvy;

(b) Evropský patentový úřad vybaví společný útvar personálem, prostorami a vybavením, nezbytným pro plnění jeho povinností, a výdaje tohoto útvaru budou hrazeny zcela nebo zčásti Organizací.

ČÁST X

MEZINÁRODNÍ PŘIHLÁŠKY PODLE SMLOUVY O PATENTOVÉ SPOLUPRÁCI -PŘIHLÁŠKY EURO-PCT

Článek 150

Použití Smlouvy o patentové spolupráci

(1) Smlouva o patentové spolupráci z 19. června 1970, dále jen PCT, se použije v souladu s ustanoveními této části.

(2) Mezinárodní přihlášky podané podle PCT mohou být předmětem řízení před Evropským patentovým úřadem. V těchto řízeních se použijí ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní, doplněná o ustanovení této úmluvy. Jsou-li ustanovení této úmluvy v rozporu s ustanoveními PCT, mají přednost ustanovení PCT a prováděcího předpisu k ní.

Článek 151

Evropský patentový úřad jako přijímací úřad

Evropský patentový úřad působí jako přijímací úřad ve smyslu PCT, v souladu s prováděcím předpisem. Článek 75 odst. 2 platí přiměřeně.

Článek 152

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum

Evropský patentový úřad je orgánem pro mezinárodní rešerši a orgánem pro mezinárodní předběžný průzkum ve smyslu PCT, v souladu s dohodou mezi Organizací a Mezinárodním

úřadem Světové organizace duševního vlastnictví, pro přihlašovatele, kteří jsou příslušníky smluvního státu této úmluvy nebo v něm mají sídlo. Tato dohoda může stanovit, že Evropský patentový úřad je také orgánem pro jiné přihlašovatele.

Článek 153

Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo úřad zvolený

(1) Evropský patentový úřad je

(a) úřadem určeným pro každý smluvní stát této úmluvy, pro který platí PCT, který je určen v mezinárodní přihlášce a pro který si přihlašovatel přeje získat evropský patent, a

(b) úřadem zvoleným, zvolil-li přihlašovatel stát určený podle pododstavce (a).

(2) Mezinárodní přihláška, pro kterou je Evropský patentový úřad úřadem určeným nebo zvoleným a které bylo přiznáno mezinárodní datum podání, je rovna řádné evropské přihlášce (Euro-PCT přihláška).

(3) Mezinárodní zveřejnění Euro-PCT přihlášky v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu nahrazuje zveřejnění evropské patentové přihlášky a je oznámeno v Evropském patentovém věstníku.

(4) Je-li Euro-PCT přihláška zveřejněna v jiném jazyce, předloží se překlad do jednoho z úředních jazyků v Eropskému patentovému úřadu, který jej zveřejní. S výhradou článku 67 odst. 3 je prozatímní ochrana podle článku 67 odst. 1 a 2 účinná až ode dne tohoto zveřejnění.

(5) Euro-PCT přihláška se projedná jako evropská patentová přihláška a považuje se za součást stavu techniky podle článku 54 odst. 3, jsou-li splněny podmínky uvedené v odst. 3 nebo 4 a v prováděcím předpisu.

(6) Zpráva o mezinárodní rešerši vyhotovená ve vztahu k Euro-PCT přihlášce nebo prohlášení ji nahrazující a jejich mezinárodní zveřejnění nahrazují zprávu o evropské rešerši a oznámení o jejím zveřejnění v Evropském patentovém věstníku.

(7) Pro každou Euro-PCT přihlášku podle odstavce 5 se vyhotoví doplňující zpráva o evropské rešerši. Správní rada může rozhodnout, že se nevyžaduje doplňující zpráva o evropské rešerši nebo že se snižuje poplatek za rešerši.

Článek 154

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši

(vypuštěn)

Článek 155

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum

(vypuštěn)

Článek 156

Evropský patentový úřad jako úřad zvolený

(vypuštěn)

Článek 157

Zpráva o mezinárodní rešerši

(vypuštěn)

Článek 158

Zveřejnění mezinárodní přihlášky a její předání Evropskému patentovému úřadu

(vypuštěn)

ČÁST XI

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

(vypuštěn)

ČÁST XII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 164

Prováděcí předpis a protokoly

(1) Nedílnou součástí této úmluvy je prováděcí předpis, Protokol o uznávání, Protokol o výsadách a imunitách, Protokol o centralizaci, Protokol o výkladu článku 69 a Protokol o doplnění stavu zaměstnanců.

(2) V případě rozporu mezi ustanoveními této úmluvy a ustanoveními prováděcího předpisu mají přednost ustanovení úmluvy.

Článek 165

Podpis - ratifikace

(1) Tato úmluva je do 5. května 1974 otevřena k podpisu státům, které se zúčastnily mezivládní konference k vytvoření evropského systému udělování patentů nebo které byly o konání této konference uvědomeny a byla jim nabídnuta možnost zúčastnit sejí.

(2) Tato úmluva podléhá ratifikaci; ratifikační listiny se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

Článek 166

Přístup

(1) Tato úmluva je otevřena k přístupu:

(a) státům uvedeným v článku 165 odst. 1;

(b) každému dalšímu evropskému státu, a to na pozvání správní rady.

(2) Každý stát, který byl členem této úmluvy a na základě článku 172 odst. 4 jím přestal být, může se přístupem k úmluvě stát znovu jejím členem.

(3) Listiny o přístupu se ukládají u vlády Spolkové republiky Německo.

Článek 167

Výhrady

(vypuštěn)

Článek 168

Uzemní rozsah použití

(1) Každý smluvní stát může prohlásit v ratifikační listině nebo v listině o přístupu nebo kdykoli později v písemném oznámení vládě Spolkové republiky Německo, že tato úmluva platí i pro jedno či několik území, za jejichž zahraniční vztahy je odpovědný. Evropské patenty udělené pro tento smluvní stát mají účinky rovněž na územích, pro která toto prohlášení nabylo účinnosti.

(2) Je-li prohlášení uvedené v odstavci 1 obsaženo v ratifikační listině nebo v listině o přístupu, nabývá účinnosti stejný den, jako ratifikace nebo přístup; je-li prohlášení učiněno oznámením po uložení ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, nabývá účinnosti šest měsíců ode dne, kdy bylo převzato vládou Spolkové republiky Německo.

(3) Každý stát může kdykoli prohlásit, že úmluva přestává platit pro některá nebo pro všechna území, ve vztahu k nimž učinil prohlášení ve smyslu odstavce 1. Toto prohlášení nabývá účinnosti jeden rok ode dne, kdy o tom bylo oznámení převzato vládou Spolkové republiky Německo.

Článek 169

Vstup v platnost

(1) Tato úmluva vstoupí v platnost tři měsíce po uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o přístupu šesti států, na jejichž území celkový počet patentových přihlášek podaných v roce 1970 dosáhl pro všechny tyto státy dohromady alespoň 180 000.

(2) Po vstupu této úmluvy v platnost nastávají právní účinky uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, a to první den třetího měsíce po tomto uložení.

Článek 170

Počáteční příspěvek

(1) Každý stát, který ratifikuje tuto úmluvu nebo k ní přistoupí po jejím vstupu v platnost, zaplatí Organizaci počáteční příspěvek, který se nevrací.

(2) Počáteční příspěvek činí 5 % z částky, jejíž výše se vypočte za použití procentní sazby zjištěné pro tento stát ke dni, kdy nabývá účinnosti ratifikace nebo přístup, podle klíče uvedeného v článku 40 odst. 3 a 4, a to z celkové částky zvláštních finančních příspěvků ostatních členských států v rozpočtovém roce předcházejícím výše uvedené datum.

(3) V případě, že nebyly zvláštní finanční příspěvky v rozpočtovém roce bezprostředně předcházejícím datu uvedenému v odstavci 2 vyžadovány, použije se takový platební klíč uvedený v tomto odstavci, který by platil pro příslušný stát na základě posledního rozpočtového roku, pro který byly zvláštní finanční příspěvky vyžadovány.

Článek 171

Doba platnosti úmluvy

Tato úmluva se uzavírá na dobu neurčitou.

Článek 172

Revize

(1) Tato úmluva může být revidována konferencí smluvních států.

(2) Konferenci připravuje a svolává správní rada. Konference je platně ustavena, jsou-li na ní zastoupeny nejméně tři čtvrtiny smluvních států. K přijetí revidovaného znění úmluvy je třeba jeho schválení tříčtvrtinovou většinou smluvních států zastoupených na konferenci a hlasujících. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

(3) Revidované znění vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu konferencí stanoveným počtem států a ke dni stanovenému konferencí.

(4) Státy, které revidované znění úmluvy neratifikovaly nebo k němu nepřistoupily do dne, kdy vstupuje v platnost, přestávají od tohoto dne být členy úmluvy.

Článek 173

Spory mezi smluvními státy

(1) Všechny spory mezi smluvními státy týkající se výkladu nebo použití této úmluvy, které nebyly vyřešeny jednáním, se předloží na žádost některého ze zúčastněných států správní radě, která bude usilovat o dosažení dohody mezi těmito státy.

(2) Není-li této dohody dosaženo do šesti měsíců ode dne, kdy byl spor předložen správní radě, může každý ze zúčastněných států předložit spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru, aby vydal závazné rozhodnutí.

Článek 174

Výpověď úmluvy

Každý smluvní stát může tuto úmluvu kdykoli vypovědět. Výpověď se oznámí vládě Spolkové republiky Německo. Právní účinky výpovědi nastávají po uplynutí jednoho roku ode dne obdržení tohoto oznámení depozitářem.

Článek 175

Zachování nabytých práv

(1) Přestane-li stát na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 být členem úmluvy, práva nabytá před tím podle této úmluvy nejsou tím dotčena.

(2) Evropské patentové přihlášky, které jsou v řízení v době, kdy určený stát přestává být členem úmluvy, budou ve vztahu k tomuto státu Evropským patentovým úřadem dále projednány, jako by pro něj úmluva v aktuálním znění platila i po tomto dni.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro evropské patenty, u nichž ke dni uvedenému v tomto odstavci ještě probíhá řízení o odporu nebo lhůta k podání odporu dosud neuplynula.

(4) Tímto článkem není dotčeno právo státu, který přestal být členem této úmluvy, používat ve vztahu k evropským patentům ustanovení úmluvy ve znění, jehož byl členem.

Článek 176

Finanční práva a závazky státu, který přestal být členem úmluvy

(1) Státu, který na základě článku 172 odst. 4 nebo článku 174 přestal být členem této úmluvy, budou Organizací vráceny zvláštní finanční příspěvky, které zaplatil podle článku 40 odst. 2, pouze tehdy a za těch podmínek, kdy Organizace vrátí zvláštní finanční příspěvky zaplacené v témž rozpočtovém roce ostatními státy.

(2) Stát uvedený v odstavci 1 platí i poté, kdy přestal být členem úmluvy, nadále podle článku 39 poměrnou částku z udržovacích poplatků za evropské patenty platné v tomto státě, a to podle procentní sazby stanovené ke dni, kdy přestal být členem úmluvy.

Článek 177

Jazyky úmluvy

(1) Tato úmluva, vyhotovená po jednom exempláři v jazyce anglickém, francouzském a německém, je uložena v archivech vlády Spolkové republiky Německo; všechna tři znění jsou autentická.

(2) Znění této úmluvy vyhotovená v jiných úředních jazycích smluvních států, než jsou uvedeny v odstavci 1, se považují za úřední znění, byla-li schválena správní radou. V případě rozporu při výkladu různých znění jsou rozhodující znění uvedená v odstavci 1.

Článek 178

Předání a oznámení

(1) Vláda Spolkové republiky Německo vyhotoví ověřené kopie této úmluvy a předá je vládám všech států, které úmluvu podepsaly nebo k ní přistoupily.

(2) Vláda Spolkové republiky Německo oznámí vládám států uvedených v odstavci 1:

(a) uložení každé ratifikační listiny nebo listiny o přístupu;

(b) každé prohlášení nebo oznámení, které převezme podle článku 168;

(c) každou výpověď, kterou obdrží podle článku 174, a den, kdy tato výpověď nabývá účinnosti.

(3) Vláda Spolkové republiky Německo zajistí registraci této úmluvy u sekretariátu Organizace spojených národů.


PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS

K ÚMLUVĚ O UDĚLOVÁNÍ EVROPSKÝCH PATENTŮ

z 5. října 1973

přijat rozhodnutím správní rady Evropské patentové organizace

ze 7. prosince 2006

OBSAH

ČÁST IPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI I ÚMLUVY
Hlava IObecná ustanovení
Pravidlo 1Písemné řízení
Pravidlo 2Formální náležitosti písemností a jejich podávání
Pravidlo 3Užívání jazyků v písemném řízení
Pravidlo 4Užívání jazyků pří ústním jednání
Pravidlo 5Ověření překladů
Pravidlo 6Podávání překladů a snížení poplatků
Pravidlo 7Právní závaznost překladu evropské patentové přihlášky
Hlava IIOrganizace Evropského patentového úřadu
Oddíl 1Všeobecné otázky
Pravidlo 8Patentové třídění
Pravidlo 9Administrativní struktura Evropského patentového úřadu
Pravidlo 10Odpovědnost přijímacího oddělení a průzkumového oddělení
Pravidlo 11Dělba povinností mezi útvary první instance
Oddíl 2Organizace stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu
Pravidlo 12Kolegium stížnostních senátů
Pravidlo 13Dělba povinností velkého stížnostního senátu a schvalování jeho jednacího řádu
ČÁST IIPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI II ÚMLUVY
Hlava IŘízení v případě, kdy přihlašovatel není oprávněnou osobou
Pravidlo 14Přerušení řízení
Pravidlo 15Omezení zpětvzetí
Pravidlo 16Řízení podle článku 61 odstavce 1
Pravidlo 17Podání nové evropské patentové přihlášky oprávněnou osobou
Pravidlo 18Částečný převod práva na evropský patent
Hlava IIUvedení vynálezce
Pravidlo 19Uvedení vynálezce
Pravidlo 20Zveřejnění jména vynálezce
Pravidlo 21Oprava uvedení vynálezce
Hlava IIIZápis převodů, licencí a jiných práv
Pravidlo 22Zápis převodů
Pravidlo 23Zápis licencí a jiných práv
Pravidlo 24Zvláštní zápis licencí
Hlava IVPotvrzení o vystavení
Pravidlo 25Potvrzení o vystavení
Hlava VBiotechnologické vynálezy
Pravidlo 26Obecně a vymezení pojmů
Pravidlo 27Patentovatelné biotechnologické vynálezy
Pravidlo 28Výluky z patentovatelnosti
Pravidlo 29Lidské tělo a jeho prvky
Pravidlo 30Požadavky na evropské patentové přihlášky týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí
Pravidlo 31Uložení biologického materiálu
Pravidlo 32Soluce ze strany experta
Pravidlo 33Zpřístupnění biologického materiálu
Pravidlo 34Nové uložení biologického materiálu
ČÁST IIIPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI III ÚMLUVY
Hlava IPodání evropské patentové přihlášky
Pravidlo 35Obecná ustanovení
Pravidlo 36Evropské rozdělené přihlášky
Pravidlo 37Předávání evropské patentové přihlášky
Pravidlo 38Poplatek za podání a poplatek za rešerši
Pravidlo 39Poplatky za určení
Pravidlo 40Den podání přihlášky
Hlava IIUstanovení o přihláškách
Pravidlo 41Žádost o udělení patentu
Pravidlo 42Obsah popisu
Pravidlo 43Forma a obsah patentových nároků
Pravidlo 44Jednota vynálezu
Pravidlo 45Patentové nároky podléhající poplatku
Pravidlo 46Forma výkresů
Pravidlo 47Forma a obsah anotace
Pravidlo 48Nepřípustné údaje
Pravidlo 49Obecná ustanovení o podávání podloh přihlášky
Pravidlo 50Dodatečně podané podlohy
Hlava IIIUdržovací poplatky
Pravidlo 51Placení udržovacích poplatků
Hlava IVPrávo přednosti
Pravidlo 52Prohlášení o právu přednosti
Pravidlo 53Prioritní doklady
Pravidlo 54Vydávání prioritních dokladů
ČÁST IVPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI IV ÚMLUVY
Hlava IPrůzkum v přijímacím oddělení
Pravidlo 55Průzkum při podání
Pravidlo 56Chybějící části popisu nebo chybějící výkresy
Pravidlo 57Průzkum formálních náležitostí
Pravidlo 58Odstranění nedostatků v podlohách přihlášky
Pravidlo 59Nedostatky při uplatňování práva přednosti
Pravidlo 60Dodatečné uvedení vynálezce
Hlava IIZpráva o evropské rešerši
Pravidlo 61Obsah zprávy o evropské rešerši
Pravidlo 62Rozšířená zpráva o evropské rešerši
Pravidlo 63Neúplná rešerše
Pravidlo 64Zpráva o evropské rešerši v případě nedostatku jednotnosti vynálezu
Pravidlo 65Doručení zprávy o evropské rešerši
Pravidlo 66Konečný obsah anotace
Hlava IIIZveřejnění evropské patentové přihlášky
Pravidlo 67Technické přípravy zveřejnění
Pravidlo 68Forma zveřejnění evropské patentové přihlášky a zprávy o evropské rešerši
Pravidlo 69Informace o zveřejnění
Pravidlo 70Žádost o průzkum
Hlava IVPrůzkum v průzkumovém oddělení
Pravidlo 71Průzkumové řízení
Pravidlo 72Udělení evropského patentu různým přihlašovatelům
Hlava VEvropský patentový spis
Pravidlo 73Obsah a forma spisu
Pravidlo 74Evropská patentová listina
ČÁST VPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI V ÚMLUVY
Hlava IŘízení o odporu
Pravidlo 75Vzdání se patentu nebo jeho zánik
Pravidlo 76Forma a obsah odporu
Pravidlo 77Zamítnutí odporu pro nepřípustnost
Pravidlo 78Řízení v případě, kdy majitel patentu není oprávněnou osobou
Pravidlo 79Příprava projednání odporu
Pravidlo 80Změna evropského patentu
Pravidlo 81Projednání odporu
Pravidlo 82Zachování evropského patentu v pozměněné podobě
Pravidlo 83Vyžádání podkladů
Pravidlo 84Pokračování v řízení o odporu z moci úřední
Pravidlo 85Převod evropského patentu
Pravidlo 86Dokumenty v řízení o odporu
Pravidlo 87Obsah a forma nového evropského patentového spisu
Pravidlo 88Náklady
Pravidlo 89Vstup do řízení ze strany domnělého porušovatele
Hlava IIŘízení o omezení nebo zrušení patentu
Pravidlo 90Předmět řízení
Pravidlo 91Odpovědnost za řízení
Pravidlo 92Podmínky podání návrhu
Pravidlo 93Přednost řízení o odporu
Pravidlo 94Zamítnutí návrhu pro nepřípustnost
Pravidlo 95Rozhodnutí o návrhu
Pravidlo 96Obsah a forma pozměněného evropského patentového spisu
ČÁST VIPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VI ÚMLUVY
Hlava IŘízení o stížnosti
Pravidlo 97Stížnost proti rozdělení a stanovení nákladů
Pravidlo 98Vzdání se patentu nebo jeho zánik
Pravidlo 99Obsah a odůvodnění stížnosti
Pravidlo 100Projednání stížnosti
Pravidlo 101Zamítnutí stížnosti pro nepřípustnost
Pravidlo 102Forma rozhodnutí stížnostního senátu
Pravidlo 103Vrácení poplatku za stížnost
Hlava IIŽádost o revizi velkým stížnostním senátem
Pravidlo 104Další základní procesní vady
Pravidlo 105Trestné činy
Pravidlo 106Povinnost podat námitky
Pravidlo 107Obsah žádosti o revizi
Pravidlo 108Průzkum žádosti
Pravidlo 109Projednání žádosti o revizi
Pravidlo 110Vracení poplatku za podání žádosti o revizi
ČÁST VIIPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VII ÚMLUVY
Hlava IRozhodnutí a sdělení Evropského patentového úřadu
Pravidlo 111Forma rozhodnutí
Pravidlo 112Konstatování ztráty práv
Pravidlo 113Podpis, jméno, razítko
Hlava IIPřipomínky třetích osob
Pravidlo 114Připomínky třetích osob
Hlava IIIÚstní jednání a dokazování
Pravidlo 115Předvolání k ústnímu jednání
Pravidlo 116Příprava ústního jednání
Pravidlo 117Rozhodnutí o dokazování
Pravidlo 118Předvolání k výslechu před Evropským patentovým úřadem
Pravidlo 119Provedení důkazů před Evropským patentovým úřadem
Pravidlo 120Provedení výslechu před příslušným národním soudem
Pravidlo 121Pověření znalců
Pravidlo 122Náklady dokazování
Pravidlo 123Zajištění důkazu
Pravidlo 124Protokol z ústního jednání a z dokazování
Hlava IVDoručování
Pravidlo 125Obecná ustanovení
Pravidlo 126Doručení poštou
Pravidlo 127Doručování technickými komunikačními prostředky
Pravidlo 128Doručení krátkou cestou
Pravidlo 129Doručení veřejným oznámením
Pravidlo 130Doručení zástupcům
Hlava VLhůty
Pravidlo 131Výpočet lhůt
Pravidlo 132Lhůty stanovené Evropským patentovým úřadem
Pravidlo 133Opožděný příjem dokumentů
Pravidlo 134Prodlužování lhůt
Pravidlo 135Pokračování v řízení
Pravidlo 136Navrácení práv
Hlava VIZměny a opravy
Pravidlo 137Změny v evropské patentové přihlášce
Pravidlo 138Odlišné patentové nároky, popis a výkresy pro různé státy
Pravidlo 139Oprava chyb v písemnostech předaných Evropskému patentovému úřadu
Pravidlo 140Oprava chyb v rozhodnutích
Hlava VIIÚdaje o dosavadním stavu techniky
Pravidlo 141Údaje o dosavadním stavu techniky
Hlava VIIIPřerušení řízení
Pravidlo 142Přerušení řízení
Hlava IXInformování veřejnosti
Pravidlo 143Zápisy do Evropského patentového rejstříku
Pravidlo 144Části spisu, do kterých nelze nahlížet
Pravidlo 145Způsoby nahlížení do spisů
Pravidlo 146Sdělení informace obsažené ve spise
Pravidlo 147Zakládání, vedení a uchovávání spisů
Hlava XPrávní a administrativní spolupráce
Pravidlo 148Styky mezi Evropským patentovým úřadem a úřady smluvních států
Pravidlo 149Nahlížení do spisů prostřednictvím soudů a úřadů smluvních států
Pravidlo 150Postup při dožádání o právní pomoc
Hlava XIZastupování
Pravidlo 151Určení společného zástupce
Pravidlo 152Plná moc
Pravidlo 153Důkazní výsada advokáta
Pravidlo 154Změny v seznamu kvalifikovaných zástupců
ČÁST VIIIPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VIII ÚMLUVY
Pravidlo 155Podání a postoupení žádosti v případě konverze
Pravidlo 156Informování veřejnosti v případě konverze
ČÁST IXPROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI X ÚMLUVY
Pravidlo 157Evropský patentový úřad j ako přij ímací úřad
Pravidlo 158Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní předběžný průzkum
Pravidlo 159Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo zvolený - Požadavky pro vstup do evropské fáze
Pravidlo 160Důsledek nesplnění určitých požadavků
Pravidlo 161Změna přihlášky
Pravidlo 162Patentové nároky podléhající poplatku
Pravidlo 163Přezkoumání některých formálních náležitostí Evropským patentovým úřadem
Pravidlo 164Posouzení jednotnosti vynálezu Evropským patentovým úřadem
Pravidlo 165Evropská přihláška podle Smlouvy o patentové spolupráci jako kolidující přihláška podle článku 54 odst. 3

ČÁST I

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI I ÚMLUVY

Hlava I

Obecná ustanovení

Pravidlo 1

Písemné řízení

V písemném řízení před Evropským patentovým úřadem je požadavek písemné formy splněn, je-li možné obsah písemnosti čitelnou formou rozmnožit na papír.

Pravidlo 2

Formální náležitosti písemností a jejich podávání

(1) V řízení před Evropským patentovým úřadem lze písemnosti podávat osobně, poštou nebo telekomunikační technikou. Podrobnosti a podmínky ohledně podávání písemností a případně ohledně zvláštní formy nebo zvláštních technických požadavků na podávání stanoví prezident úřadu. Prezident může zejména stanovit podmínku doručení potvrzení. Není-li potvrzení doručeno ve lhůtě, evropská patentová přihláška se zamítne; písemnosti podané následně se považují za nepřijaté.

(2) Stanovuje-li úmluva, že písemnost musí obsahovat podpis, pravost písemnosti lze potvrdit vlastnoručním podpisem, nebo jiným způsobem povoleným předsedou úřadu. Má se zato, že písemnost, jejíž pravost je ověřena zmíněným jiným způsobem, splňuje právní náležitosti tak, jak je splňuje písemnost s vlastnoručním podpisem podaná v papírové podobě.

Pravidlo 3

Užívání jazyků v písemném řízení

(1) V písemném řízení před Evropským patentovým úřadem může každý účastník používat kteréhokoli z úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Překlad uvedený v článku 14 odst. 4 lze podat v kterémkoli úředním jazyce Evropského patentového úřadu.

(2) Změny v evropské patentové přihlášce nebo v evropském patentu musí být podány v jazyce řízení.

(3) Listinné důkazy a zejména publikace lze podat v kterémkoli jazyce. Evropský patentový úřad může však vyžadovat, aby byl ve stanovené lhůtě dodán překlad do některého z jeho úředních jazyků. Není-li takový překlad dodán ve lhůtě, úřad nemusí brát na písemnost zřetel.

Pravidlo 4

Užívání jazyků při ústním jednání

(1) Každý účastník ústního jednání před Evropským patentovým úřadem může místo jazyka řízení používat některého z ostatních úředních jazyků Evropského patentového úřadu, pokud to oznámí Evropskému patentovému úřadu nejméně jeden měsíc přede dnem stanoveným pro ústní jednání nebo sám zajistí tlumočení do jazyka řízení. Každý účastník může rovněž používat některého z úředních jazyků smluvního státu, pokud sám zajistí tlumočení do jazyka řízení. Evropský patentový úřad může povolit výjimky z těchto ustanovení.

(2) Pracovníci Evropského patentového úřadu mohou při ústním jednání místo jazyka řízení používat některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

(3) Při provádění dokazování může každý účastník, svědek nebo znalec, který má být vyslechnut a který dostatečně neovládá některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu nebo některého smluvního státu, používat i jiného jazyka. Pokud bylo dokazování nařízeno na žádost účastníka, mohou být účastníci, svědkové nebo znalci, kteří hovoří jinými jazyky, než jsou úřední jazyky Evropského patentového úřadu, vyslýcháni jen tehdy, zajistí-li účastník, který žádost podal, tlumočení do jazyka řízení; Evropský patentový úřad však může povolit i tlumočení do jiného svého úředního jazyka.

(4) Souhlasí-li s tím účastníci i Evropský patentový úřad, lze používat kteréhokoli jazyka.

(5) Evropský patentový úřad zajistí v případě potřeby na své náklady tlumočení do jazyka řízení nebo případně i do jiného svého úředního jazyka, pokud nemá být tlumočení zajištěno některým z účastníků.

(6) Vyjádření pracovníků Evropského patentového úřadu, účastníků řízení, svědků a znalců, učiněná v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu během ústního jednání, se protokolují v tomto jazyce. Vyjádření učiněná v některém jiném jazyce se protokolují v tom úředním jazyce, do něhož byla přeložena. Změny v evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu se protokolují v jazyce řízení.

Pravidlo 5

Ověření překladů

Vyžaduje-li se překlad písemnosti, Evropský patentový úřad může požadovat, aby bylo ve stanovené lhůtě podáno osvědčení o tom, že překlad odpovídá znění originálu. Není-li ověření podáno ve stanovené lhůtě, má se za to, že není-li uvedeno jinak, písemnost podána nebyla.

Pravidlo 6

Podávání překladů a snížení poplatků

(1) Překlad podle čl. 14 odst. 2 musí být podán do dvou měsíců od podání evropské patentové přihlášky.

(2) Překlad podle čl. 14 odst. 4 musí být podán ve lhůtě jednoho měsíce od podání písemnosti. To platí i pro žádosti podle článku 105a. Je-li písemností odpor, stížnost, odůvodnění stížnosti nebo žádost o revizi, lze překlad podat ve lhůtě pro podání odporu, odůvodnění či žádosti, uplyne-li tato lhůta později.

(3) Podá-li osoba uvedená v čl. 14 odst. 4 evropskou patentovou přihlášku, žádost o průzkum, odpor, žádost o revizi, žádost o omezení nebo návrh na zrušení v jazyce, který je podle zmíněného ustanovení přípustný, poplatek za podání, za průzkum, za podání odporu, stížnosti, žádosti o revizi, žádosti o omezení nebo za podání návrhu na zrušení se snižuje v souladu s příslušnými pravidly o poplatcích.

Pravidlo 7

Právní závaznost překladu evropské patentové přihlášky

Není-li prokázán opak, při zjišťování, zda předmět evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu nepřesahuje obsah evropské patentové přihlášky tak, jak byla podána, Evropský patentový úřad vychází z předpokladu, že překlad podaný podle článku 14 odst. 2 nebo podle pravidla 40 odst. 3 je přesným překladem původního znění přihlášky.

Hlava II

Organizace Evropského patentového úřadu

Oddíl 1

Všeobecné otázky

Pravidlo 8

Patentové třídění

Evropský patentový úřad používá třídění uvedené v článku 1 Štrasburské smlouvy o Mezinárodním patentovém třídění ze dne 24. března 1971 (dále jako mezinárodní třídění).

Pravidlo 9

Administrativní struktura Evropského patentového úřadu

(1) Evropský patentový úřad se administrativně dělí na generální ředitelství, pod která se řadí odbory uvedené v článku 15, právní služby a služby pro vnitřní správu úřadu.

(2) Každé generální ředitelství je řízeno náměstkem. O jmenování náměstka do čela generálního ředitelství rozhoduje správní rada po poradě s předsedou Evropského patentového úřadu.

Pravidlo 10

Odpovědnost přijímacího oddělení a průzkumového oddělení

(1) Přijímací oddělení odpovídá za průzkum po podání a za průzkum formálních náležitostí evropské patentové přihlášky do okamžiku, kdy odpovědnost za průzkum evropské patentové přihlášky podle článku 94 odst. 1 přebírá průzkumové oddělení.

(2) S výhradou odstavce 3 a 4 za průzkum evropské patentové přihlášky podle článku 94 odst. 1 odpovídá průzkumové oddělení od okamžiku podání žádosti o průzkum.

(3) Je-li žádost o průzkum podána před doručením zprávy o evropské rešerši přihlašovateli, průzkumové oddělení je s výhradou odstavce 4 odpovědné od okamžiku přijetí údajů podle pravidla 70 odst. 2 Evropským patentovým úřadem.

(4) Je-li žádost o průzkum podána před doručením zprávy o evropské rešerši přihlašovateli a vzdal-li se přihlašovatel práva podle pravidla 70 odst. 2, průzkumové oddělení je odpovědné od okamžiku doručení zprávy o rešerši přihlašovateli.

Pravidlo 11

Dělba povinností mezi útvary první instance

(1) Odborně kvalifikovaní průzkumoví referenti, kteří jsou členy rešeršních, průzkumových či odporových oddělení, budou přiřazeni na jednotlivá ředitelství, mezi která prezident Evropského patentového úřadu rozdělí povinnosti s odkazem na mezinárodní třídění.

(2) Vedle povinností, které jsou jim uloženy úmluvou, může prezident Evropského patentového úřadu svěřit přijímacímu oddělení, rešeršním oddělením, průzkumovým oddělením, odporovým oddělením a právnímu oddělení i další úkoly.

(3) Prezident Evropského patentového úřadu může plněním některých úkolů, které jinak příslušejí rešeršním, průzkumovým nebo odporovým oddělením a které nejsou technicky či právně obtížné, pověřit i pracovníky, kteří nejsou jejich právními či technickými členy.

Oddíl 2

Organizace stížnostních senátů a velkého stížnostního senátu

Pravidlo 12

Kolegium stížnostních senátů

(1) Nezávislý orgán v rámci organizační jednotky zahrnující stížnostní senáty („kolegium stížnostních senátů“) sestává z viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů, který vystupuje jako předseda, a z dvanácti členů stížnostních senátů, z nichž šest jsou předsedové a šest ostatní členové.

(2) Všichni členové kolegia jsou voleni za předsedy a členy stížnostních senátů na dobu dvou pracovních let. Pokud nelze dosáhnout plného obsazení kolegia, jsou neobsazená místa doplněna určením služebně nejstarších předsedů a členů.

(3) Kolegium schvaluje jednací řád stížnostních senátů a jednací řád pro volbu a určení členů stížnostních senátů. Kolegium dále informuje viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů o záležitostech týkajících se činnosti stížnostních senátů obecně.

(4) Před začátkem každého pracovního roku provede kolegium rozšířené o všechny předsedy rozdělení povinností mezi stížnostní senáty. V tomtéž složení rozhoduje o neshodách týkajících se rozdělení povinností mezi dva nebo více stížnostních senátů. Rozšířené kolegium určuje řádné členy a náhradníky do různých stížnostních senátů. Kterýkoli člen stížnostního senátu může být určen jako člen více než jednoho stížnostního senátu. Tato opatření lze v případě potřeby v průběhu příslušného pracovního roku měnit.

(5) Kolegium může přijímat rozhodnutí pouze v případě, že je přítomno alespoň pět jeho členů; mezi těmito pěti členy musí být viceprezident pověřený řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedové dvou stížnostních senátů. Pokud jde o povinnosti uvedené v odstavci 4, je nutná přítomnost devíti členů včetně viceprezidenta pověřeného řízením stížnostních senátů nebo jeho zástupce a předsedů tří stížnostních senátů. Rozhodnutí se přijímají většinou hlasů; v případě rovnosti hlasů má předseda nebo jeho zástupce rozhodující hlas. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

(6) Správní rada může svěřit stížnostním senátům i pravomoci podle článku 134a odst. 1 písm. (c).

Pravidlo 13

Dělba povinností velkého stížnostního senátu a schvalování jeho jednacího řádu

(1) Před začátkem každého pracovního roku členové velkého stížnostního senátu jmenovaní podle článku 11 odst. 3 úmluvy určí řádné a náhradní členy velkého stížnostního senátu pro řízení podle článku 22 odst. 1 písm. (a) a (b) a řádné a náhradní členy pro řízení podle článku 22 odst. 1 písm. (c)

(2) Členové velkého stížnostního senátu jmenovaní podle článku 11 odst. 3 schválí jednací řád velkého stížnostního senátu.

(3) Rozhodnutí ve věcech uvedených v odstavci 1 a 2 lze přijímat pouze tehdy, je-li přítomno nejméně pět členů včetně předsedy nebo místopředsedy velkého stížnostního senátu. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy. Zdržení se hlasování se nepovažuje za hlas.

ČÁST II

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI II ÚMLUVY

Hlava I

Řízení v případě, kdy přihlašovatel není oprávněnou osobou

Pravidlo 14

Přerušení řízení

(1) Doloží-li třetí strana, že proti přihlašovateli zahájila řízení o vydání rozhodnutí ve smyslu článku 61 odst. 1, řízení o udělení patentu se přeruší, neoznámí-li třetí strana Evropskému patentovému úřadu písemně svůj souhlas s pokračováním řízení. Tento souhlas nelze odvolat. Před zveřejněním evropské patentové přihlášky řízení o udělení patentu přerušit nelze.

(2) Je-li předložen důkaz o přijetí pravomocného rozhodnutí ve smyslu článku 61 odst. 1, Evropský patentový úřad přihlašovateli a případně dalším účastníkům sdělí, že v řízení o udělení patentu se bude ode dne uvedeného ve sdělení pokračovat, pokud nebyla podána podle článku 61 odst. 1(b) pro všechny určené smluvní státy nová evropská patentová přihláška. Bylo-li vydáno rozhodnutí ve prospěch třetí osoby, lze v řízení pokračovat až po uplynutí lhůty tří měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, pokud třetí osoba nepožádala, aby se v řízení o udělení patentu pokračovalo.

(3) Při přerušení řízení o udělení patentu nebo po něm může Evropský patentový úřad stanovit plánované datum obnovení řízení bez ohledu na to, v jaké fázi se nachází národní řízení zahájené podle odstavce 1. Úřad datum obnovení řízení oznámí třetí osobě, přihlašovateli a případně dalším účastníkům řízení. Pokud do tohoto data není poskytnut důkaz o přijetí pravomocného rozhodnutí, Evropský patentový úřad může řízení obnovit.

Pravidlo 15

Omezení zpětvzetí

Evropskou patentovou přihlášku ani určení žádného smluvního státu nelze vzít zpět ode dne, kdy třetí strana poskytla důkaz o tom, že zahájila národní řízení podle pravidla 14 odst. 1, do dne, kdy je obnoveno řízení o udělení patentu.

Pravidlo 16

Řízení podle článku 61 odstavce 1

(1) Osoba, jíž bylo přiznáno právo na udělení evropského patentu, může využít opravných prostředků podle článku 61 odst. 1 pouze tehdy,

(a) pokud tak učiní ve lhůtě tří měsíců od okamžiku, kdy se rozhodnutí, jímž bylo právo přiznáno, stalo pravomocným a

(b) pokud evropský patent dosud nebyl udělen.

(2) Uvedené opravné prostředky platí pouze s ohledem na ty smluvní státy určené v evropské patentové přihlášce, v nichž bylo rozhodnutí přijato, uznáno, nebo v nichž musí být uznáno na základě protokolu o uznávání.

Pravidlo 17

Podání nové evropské patentové přihlášky oprávněnou osobou

(1) Jestliže osoba, které bylo pravomocným rozhodnutím přiznáno právo na udělení evropského patentu, podá ve smyslu článku 61 odst. 1(b) novou evropskou patentovou přihlášku, považuje se původní evropská patentová přihláška ve vztahu k určeným smluvním státům, pro které bylo rozhodnutí vydáno či uznáno, za vzatou zpět ke dni podání nové přihlášky.

(2) Lhůta pro uhrazení poplatku za podání a poplatku za rešerši je jeden měsíc od podání nové přihlášky. Pokud poplatky nejsou uhrazeny ve lhůtě, přihláška se považuje za vzatou zpět.

(3) Lhůta pro uhrazení poplatků za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši pořízené kvůli nové přihlášce. Platí pravidlo 39 odstavec 2 a 3.

Pravidlo 18

Částečný převod práva na evropský patent

(1) Je-li pravomocným rozhodnutím třetí osobě přiznáno právo na udělení evropského patentu, pouze co se týče určité části předmětu uvedeného v původní evropské patentové přihlášce, pak pro tuto část platí článek 61a pravidlo 16 a 17.

(2) Je-li třeba, obsahuje původní evropská patentová přihláška pro určené smluvní státy, v nichž bylo rozhodnutí vydáno, uznáno nebo v nichž musí být uznáno na základě protokolu o uznávání, odlišné nároky, popis a výkresy než pro ostatní určené smluvní státy.

Hlava II

Uvedení vynálezce

Pravidlo 19

Uvedení vynálezce

(1) V žádosti o udělení evropského patentu musí být uveden vynálezce. Jestliže však přihlašovatel není vynálezcem nebo není-li jediným vynálezcem, musí být uvedení vynálezce provedeno na samostatné listině; ta musí obsahovat příjmení, křestní jméno a úplnou adresu vynálezce, prohlášení podle článku 81a podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce.

(2) Evropský patentový úřad neověřuje správnost uvedení vynálezce.

(3) Není-li přihlašovatel vynálezcem nebo není-li jediným vynálezcem, Evropský patentový úřad sdělí uvedenému vynálezci údaje obsažené v listině a tyto údaje:

(a) číslo evropské patentové přihlášky;

(b) datum podání evropské patentové přihlášky a bylo-li uplatněno právo přednosti, datum, stát a číslo podání dřívější přihlášky;

(c) jméno přihlašovatele;

(d) název vynálezu;

(e) určené smluvní státy.

(4) Přihlašovatel ani vynálezce se nemohou dovolávat opomenutí sdělení podle odstavce 3 či chyb v něm obsažených.

Pravidlo 20

Zveřejnění jména vynálezce

(1) Osoba označená jako vynálezce je takto uváděna ve zveřejněné evropské patentové přihlášce a v evropském patentovém spise, pokud tato osoba neinformuje Evropský patentový úřad písemně o tom, že se vzdává svého práva být takto uváděna.

(2) Odstavec 1 platí tehdy, předloží-li třetí osoba Evropskému patentovému úřadu pravomocné rozhodnutí, na základě něhož je přihlašovatel nebo majitel evropského patentu povinen uvést ji jako vynálezce.

Pravidlo 21

Oprava uvedení vynálezce

(1) Na základě žádosti a pouze se souhlasem nesprávně uvedené osoby se nesprávné uvedení vynálezce opraví, a pokud je taková žádost podána třetí stranou, pouze se souhlasem přihlašovatele nebo majitele patentu. Ustanovení pravidla 19 platí přiměřeně.

(2) Pokud bylo nesprávné uvedení vynálezce zapsáno do Evropského rejstříku patentů nebo zveřejněno v Evropském patentovém věstníku, bude v nich zapsáno nebo zveřejněno jeho oprava či výmaz.

Hlava III

Zápis převodů, licencí a jiných práv

Pravidlo 22

Zápis převodů

(1) Převod evropské patentové přihlášky se na žádost kteréhokoli účastníka zapíše do evropského patentového rejstříku, pokud byly Evropskému patentovému úřadu předloženy písemné důkazy o tomto převodu.

(2) Žádost se považuje za podanou teprve po zaplacení správního poplatku. Zamítnuta může být pouze tehdy, nejsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Převod má účinky vůči Evropskému patentovému úřadu až od data předložení písemností uvedených v odstavci 1.

Pravidlo 23

Zápis licencí a jiných práv

(1) Pravidlo 22 odst. 1 a 2 se použije přiměřeně i pro zápis poskytnutí nebo převodu licence, jakož i pro zápis založení nebo převodu věcného práva k evropské patentové přihlášce a zápis exekuce ve vztahu k této přihlášce.

(2) Na základě žádosti a po předložení dokladů o zániku práva nebo písemného souhlasu majitele práva s výmazem zápisu se zápis podle odstavce 1 vymaže. Pravidlo 22 odst. 2 platí přiměřeně.

Pravidlo 24

Zvláštní zápis licencí

Licence týkající se evropské patentové přihlášky se zapíše

(a) jako licence výlučná, požádá-li o to přihlašovatel i nabyvatel licence;

(b) jako sublicence, je-li poskytnuta majitelem licence, jehož licence je v zapsána v rejstříku evropských patentů.

Hlava IV

Potvrzení o vystavení

Pravidlo 25

Potvrzení o vystavení

Ve lhůtě čtyř měsíců od podání evropské patentové přihlášky je přihlašovatel povinen dodat potvrzení uvedené v článku 55 odst. 2, které:

(a) bylo vydáno během výstavy orgánem pověřeným zajišťovat na této výstavě ochranu průmyslového vlastnictví;

(b) stvrzuje, že vynález byl na výstavě skutečně vystaven;

(c) uvádí datum otevření výstavy a případně i datum prvního odhalení vynálezu, pokud není totožné s datem otevření výstavy; a

(d) je doloženo listinami umožňujícími identifikovat vynález a řádně ověřenými výše uvedeným orgánem.

Hlava V

Biotechnologické vynálezy

Pravidlo 26

Obecně a vymezení pojmů

(1) Pro evropské patentové přihlášky a patenty týkající se biotechnologických vynálezů se příslušná ustanovení úmluvy použijí a interpretují v souladu s ustanoveními této hlavy. Směrnice 98/44/ES z 6. července 1998 o právní ochraně biotechnologických vynálezů se použije jako doplňkový interpretační prostředek.

(2) „Biotechnologické vynálezy“ jsou vynálezy, které se týkají výrobku sestávajícího z biologického materiálu nebo obsahujícího biologický materiál nebo postupu, kterým se biologický materiál vyrábí, zpracovává nebo využívá.

(3) „Biologický materiál“ znamená jakýkoli materiál obsahující genetickou informaci a schopný samoreprodukce nebo reprodukce v biologickém systému.

(4) „Rostlinná odrůda“ znamená soubor rostlin v rámci jediného botanického třídění nejnižší kategorie, který bez ohledu na to, zda jsou zcela splněny podmínky pro udělení práva k rostlinné odrůdě, může být:

(a) definován vyjádřením charakteristických znaků, které vyplývají z daného genotypu nebo z kombinace genotypů,

(b) odlišen od jakéhokoli jiného souboru rostlin vyjádřením alespoň jednoho z uvedených charakteristických znaků, a

(c) považován za entitu vzhledem ke své způsobilosti být rozmnožován beze změny.

(5) Způsob pěstování rostlin nebo chovu zvířat je v podstatě biologický, je-li zcela založen na přírodním úkazu, jako je křížení a selekce.

(6) „Mikrobiologický postup“ znamená jakýkoli postup zahrnující mikrobiologický materiál nebo prováděný na mikrobiologickém materiálu nebo mající za následek mikrobiologický materiál.

Pravidlo 27

Patentovatelné biotechnologické vynálezy

Biotechnologické vynálezy jsou rovněž patentovatelné, týkají-li se:

(a) biologického materiálu, který je izolován ze svého přirozeného prostředí nebo vyráběn technickým postupem, i když se již v přírodě vyskytl;

(b) rostlin nebo zvířat, není-li technická proveditelnost vynálezu omezena na určitou odrůdu rostliny nebo plemeno zvířete;

(c) mikrobiologického nebo jiného technického postupu nebo výrobku jiného, než je odrůda rostliny nebo plemeno zvířete, a získaného tímto postupem.

Pravidlo 28

Výluky z patentovatelnosti

Podle článku 53(a) se evropské patenty neudělí na biotechnologické vynálezy, které se týkají zejména:

(a) způsobů klonování lidských bytostí;

(b) způsobů modifikace zárodečné linie genetické identity lidských bytostí;

(c) použití lidských embryí pro průmyslové nebo obchodní účely;

(d) způsobů úpravy genetické identity zvířat, které jim mohou způsobit utrpení bez podstatného medicínského užitku pro člověka nebo zvíře, a také zvířat, která jsou výsledkem těchto způsobů.

Pravidlo 29

Lidské tělo a jeho prvky

(1) Lidské tělo v různých stádiích vzniku či vývoje, jakož i pouhé objevení některého z jeho prvků včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu nemohou být patentovatelnými vynálezy.

(2) Prvek izolovaný z lidského těla nebo jinak vyrobený technickým způsobem, včetně sekvence nebo dílčí sekvence genu, může být patentovatelným vynálezem, i když struktura tohoto prvku je totožná se strukturou přírodního prvku.

(3) Průmyslová využitelnost sekvence nebo dílčí sekvence genu musí být v patentové přihlášce objasněna.

Pravidlo 30

Požadavky na evropské patentové přihlášky týkající se nukleotidových a aminokyselinových sekvencí

(1) Jsou-li v evropské patentové přihlášce objasňovány sekvence nukleotidů nebo aminokyselin, musí popis obsahovat sekvenční protokol, vyhotovený podle pravidel stanovených prezidentem Evropského patentového úřadu pro normalizovanou prezentaci nukleotidových a aminokyselinových sekvencí.

(2) Sekvenční protokol předložený po dni podání není součástí popisu.

(3) Pokud ke dni podání přihlašovatel nedodal sekvenční protokol vyhotovený podle požadavků odstavce 1, Evropský patentový úřad jej vyzve, aby tak učinil a zaplatil poplatek za dodání po lhůtě. Pokud přihlašovatel sekvenční protokol nedodá a ve lhůtě dvou měsíců od výzvy nezaplatí poplatek za opožděné dodání, přihláška se zamítne.

Pravidlo 31

Uložení biologického materiálu

(1) Zahrnuje-li vynález užití biologického materiálu nebo týká-li se biologického materiálu, který není přístupný veřejnosti a který nelze v evropské patentové přihlášce popsat tak, aby mohl odborník vynález uskutečnit, považuje se vynález za objasněný ve smyslu článku 83 pouze tehdy, jestliže:

(a) vzorek biologického materiálu byl nejpozději ke dni podání přihlášky uložen u uznávané depozitní instituce za podmínek, které odpovídají podmínkám stanoveným Budapešťskou smlouvou o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení ze dne 28. dubna 1977;

(b) přihláška v tom znění, jak byla podána, obsahuje příslušné informace o vlastnostech biologického materiálu, které měl přihlašovatel k dispozici;

(c) v přihlášce se uvádí depozitní instituce a pořadové číslo uloženého biologického materiálu; a

(d) v případě, že biologický materiál byl uložen jinou osobou, než je přihlašovatel, je v přihlášce uvedeno jméno a adresa ukladatele a Evropskému patentovému úřaduje předložen doklad o tom, že ukladatel poskytl přihlašovateli oprávnění učinit v přihlášce odkaz na uložený biologický materiál a že dal bezvýhradný a neodvolatelný souhlas k tomu, aby byl uložený materiál podle pravidla 33 zpřístupněn veřejnosti.

(2) Údaje uvedené v odstavci 1(c) a (d) lze předložit

(a) do šestnácti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti, přičemž tato lhůta se považuje za dodrženou, jsou-li údaje sděleny před ukončením technických příprav ke zveřejnění evropské patentové přihlášky;

(b) do dne předložení žádosti podle článku 93 odst. 1(b);

(c) do jednoho měsíce poté, co Evropský patentový úřad uvědomil přihlašovatele o existenci práva na nahlížení do spisů podle článku 128 odst. 2.

Rozhodující je ta lhůta, která uplyne nejdříve. Sdělení těchto údajů se považuje za bezvýhradný a neodvolatelný souhlas přihlašovatele se zpřístupněním biologického materiálu veřejnosti v souladu s pravidlem 33.

Pravidlo 32

Soluce ze strany experta

(1) Až do ukončení technických příprav ke zveřejnění přihlášky může přihlašovatel informovat Evropský patentový úřad, že

(a) do zveřejnění oznámení udělení evropského patentu, nebo případně

(b) po dobu dvaceti let ode dne podání přihlášky, pokud byla zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět,

se zpřístupnění uvedené v pravidle 33 provádí pouze vydáním vzorku expertovi, kterého jmenuje žadatel.

(2) Expertem může být jmenována:

(a) každá fyzická osoba, pokud žadatel při podání žádosti prokáže, že přihlašovatel s tímto jmenováním souhlasí;

(b) každá fyzická osoba, která byla uznána jako expert prezidentem Evropského patentového úřadu.

Jmenování je doloženo prohlášením experta, v němž přijímá vůči přihlašovateli závazek uvedený v pravidle 33, a to až do dne zániku evropského patentu ve všech určených státech, nebo - pokud byla přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět - až do dne uvedeného v odstavci 1(b), přičemž žadatel je považován za třetí osobu.

Pravidlo 33

Zpřístupnění biologického materiálu

(1) Biologický materiál uložený v souladu s pravidlem 31 je ode dne zveřejnění evropské patentové přihlášky přístupný každému, kdo o to požádá, a před tímto dnem každému, kdo má právo nahlédnout do spisu na základě článku 128 odst. 2. S výhradou pravidla 32 se zpřístupnění provádí vydáním vzorku biologického materiálu osobě, která o to požádala (dále jen „žadatel“).

(2) Vydání vzorku se provede jen tehdy, zaváže-li se žadatel vůči přihlašovateli nebo majiteli patentu, že neposkytne biologický materiál nebo biologický materiál z něj odvozený třetí osobě a že bude tento biologický materiál používat pouze k experimentálním účelům, a to až do doby, kdy bude patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět či považována za vzatou zpět nebo až do zániku evropského patentu ve všech určených státech, pokud se přihlašovatel nebo majitel patentu tohoto závazku výslovně nezřekne.
Závazek používat biologický materiál pouze k experimentálním účelům nelze aplikovat pouze v případě, kdy žadatel používá tento materiál na základě nucené licence. Pojem „nucené licence“ je nutno vykládat tak, že zahrnuje úřední licence i právo využívat patentované vynálezy ve veřejném zájmu.

(3) Pro účely odstavce 2 znamená odvozený biologický materiál každý materiál, který ještě vykazuje charakteristické znaky uloženého materiálu, které jsou pro uskutečnění vynálezu podstatné. Závazek podle odstavce 2 nebrání uložení odvozeného biologického materiálu, které je nutné pro účely patentového řízení.

(4) Žádost uvedená v odstavci 1 se podává u Evropského patentového úřadu na formuláři schváleném tímto úřadem. Evropský patentový úřad potvrdí na tomto formuláři, že byla podána přihláška, v níž je odkaz na uložení biologického materiálu, a že žadatel nebojím jmenovaný expert podle pravidla 32 má právo na vydání vzorku tohoto materiálu. Žádost se podává u Evropského patentového úřadu i po udělení evropského patentu.

(5) Kopii žádosti spolu s potvrzením podle odstavce 4 předá Evropský patentový úřad depozitní instituci, jakož i přihlašovateli či majiteli evropského patentu.

(6) Seznam depozitních institucí a expertů schválených pro účely pravidla 31 až 34 Evropský patentový úřad zveřejňuje ve svém úředním věstníku.

Pravidlo 34

Nové uložení biologického materiálu

Jestliže biologický materiál uložený podle pravidla 31 již není přístupný u uznané depozitní instituce, pak se má za to, že zpřístupnění nebylo přerušeno, pokud byl původně uložený materiál nově uložen u uznané depozitní instituce za podmínek Budapešťské smlouvy o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového řízení z 28. dubna 1977 a pokud do čtyř měsíců od nového uložení obdržel Evropský patentový úřad kopii potvrzení o uložení, vydaného depozitní institucí, spolu s uvedením čísla evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu.

ČÁST III

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI III ÚMLUVY

Hlava I

Podání evropské patentové přihlášky

Pravidlo 35

Obecná ustanovení

(1) Evropské patentové přihlášky lze podat písemně u Evropského patentového úřadu v Mnichově, Haagu nebo Berlíně anebo u úřadů uvedených v článku 75 odst. 1(b).

(2) Úřad, u něhož byla podána evropská patentová přihláška, vyznačí na listiny, které tuto přihlášku tvoří, datum jejich převzetí a bezodkladně vydá přihlašovateli potvrzení, na němž je uvedeno alespoň číslo přihlášky, povaha a počet listin a datum jejich převzetí.

(3) Je-li evropská patentová přihláška podána u úřadu uvedeného v článku 75 odst. 1(b), informuje tento úřad bezodkladně Evropský patentový úřad o převzetí přihlášky a zejména o povaze listin a datu jejich převzetí, o čísle přihlášky a případně i o datu uplatněného práva přednosti.

(4) Jakmile od ústředního úřadu průmyslového vlastnictví daného smluvního státu obdrží evropskou patentovou přihlášku Evropský patentový úřad, oznámí to přihlašovateli spolu s datem jejího přijetí.

Pravidlo 36

Evropské rozdělené přihlášky

(1) Přihlašovatel může na základě původní evropské patentové přihlášky, která je dosud v řízení, podat evropskou rozdělenou přihlášku.

(2) Rozdělená přihláška musí být v jazyce řízení dřívější přihlášky a musí být podána u Evropského patentového úřadu v Mnichově, Haagu nebo Berlíně.

(3) Lhůta pro uhrazení poplatku za podání a poplatku za rešerši je jeden měsíc od podání rozdělené přihlášky. Pokud poplatky nejsou uhrazeny ve lhůtě, přihláška se považuje za vzatou zpět.

(4) Lhůta pro uhrazení poplatků za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši rozdělené přihlášky. Platí pravidlo 39 odst. 2 a 3.

Pravidlo 37

Předávání evropské patentové přihlášky

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního statuje povinen předat evropskou patentovou přihlášku Evropskému patentovému úřadu v nejkratší lhůtě, kterou umožňuje národní právo týkající se utajování vynálezů v zájmu daného státu, jakož i učinit veškeré patřičné kroky pro takové předání:

(a) do šesti týdnů od podání tehdy, je-li nepochybně zřejmé, že předmět přihlášky nepodléhá utajení podle národního práva, nebo

(b) do čtyř měsíců od podání, nebo v případě uplatnění práva přednosti do čtrnácti měsíců od data vzniku tohoto práva, a to tehdy, je-li nutné u přihlášky provést průzkum, zda nepodléhá utajení.

(2) Neobdrží-li Evropský patentový úřad evropskou patentovou přihlášku do čtrnácti měsíců od data podání nebo od data vzniku práva přednosti v případě uplatnění tohoto práva, evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět. Veškeré poplatky uhrazené v souvislosti s touto přihláškou budou vráceny.

Pravidlo 38

Poplatek za podání a poplatek za rešerši

Lhůta pro uhrazení poplatku za podání a poplatku za rešerši je jeden měsíc od podání evropské patentové přihlášky.

Pravidlo 39

Poplatky za určení

(1) Lhůta pro uhrazení poplatků za určení je šest měsíců od data, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši.

(2) Určení smluvního státu, pro který nebyl včas zaplacen poplatek, se považuje za vzaté zpět.

(3) Pokud není ve lhůtě uhrazen žádný poplatek za určení smluvního státu nebo v případě zpětvzetí určení všech smluvních států, evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět.

(4) Poplatky za určení se nevrací, aniž je tím dotčena druhá věta odstavce 2 pravidla 37.

Pravidlo 40

Den podání přihlášky

(1) Dnem podání evropské patentové přihlášky je den, k němuž přihlašovatelem podané listiny obsahují:

(a) uvedení, že se jedná o žádost o udělení evropského patentu;

(b) identifikační údaje o přihlašovateli nebo údaje, podle nichž lze přihlašovatele kontaktovat; a

(c) popis dříve podané přihlášky nebo odkaz na ni.

(2) Odkaz na dříve podanou přihlášku, uvedený v odstavci 1(c), musí obsahovat datum podání přihlášky, její číslo a úřad, u něhož byla podána, a rovněž poznámku o tom, že nahrazuje popis a případné výkresy dříve podané přihlášky.

(3) Obsahuje-li přihláška odkaz podle odstavce 2, musí být ve lhůtě dvou měsíců od data podání přihlášky předložena úředně ověřená kopie dříve podané přihlášky. Není-li dříve podaná přihláška vyhotovena v žádném z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, musí být ve stejné lhůtě předložen překlad do jednoho z úředních jazyků úřadu. Pravidlo 53 odst. 2 platí přiměřeně.

Hlava II

Ustanovení o přihláškách

Pravidlo 41

Žádost o udělení patentu

(1) Žádost o udělení evropského patentu se podává na formuláři vyhotoveném Evropským patentovým úřadem.

(2) Žádost obsahuje:

(a) žádost o udělení evropského patentu;

(b) název vynálezu, který musí jasně a stručně reprodukovat technické označení vynálezu a nesmí obsahovat žádné fantazijní názvy;

(c) jméno, adresu a státní příslušnost přihlašovatele a stát, ve kterém má bydliště nebo sídlo. U fyzických osob musí být uvedeno jméno (jména) a příjmení, přičemž příjmení se uvede před jmény křestními. U právnických osob a u společností, které jsou podle práva, jemuž podléhají, považovány za právnické osoby, se uvede jejich úřední označení (obchodní jméno). Adresy se uvádějí tak, aby vyhovovaly obvyklým požadavkům pro rychlé doručení na uvedenou adresu. Musí v každém případě obsahovat všechny příslušné administrativní údaje, včetně případného domovního čísla. Doporučuje se uvést i faxové a telefonní číslo;

(d) jmenoval-li přihlašovatel svého zástupce, jeho jméno a adresu jeho sídla v souladu s ustanovením pododstavce (c);

(e) případný údaj o tom, že jde o evropskou rozdělenou přihlášku, a číslo původní evropské patentové přihlášky;

(f) v případě uvedeném v článku 61 odst. 1(b) číslo původní evropské patentové přihlášky;

(g) případné prohlášení o uplatnění práva přednosti z dříve podané přihlášky, s uvedením data podání přihlášky a státu, ve kterém nebo pro který byla přihláška podána;

(h) podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce;

(i) seznam příloh k žádosti; v tomto seznamu se uvede rovněž počet listů popisu, nároků, výkresů a anotace, které jsou podány se žádostí;

(j) uvedení vynálezce, je-li vynálezcem přihlašovatel.

(3) Je-li více přihlašovatelů, měl by být v žádosti uveden jeden přihlašovatel nebo zástupce jako společný zástupce.

Pravidlo 42

Obsah popisu

(1) V popisu se musí:

(a) upřesnit oblast techniky, které se vynález týká;

(b) uvést dosavadní stav techniky, který lze podle znalostí přihlašovatele považovat za užitečný pro pochopení vynálezu, pro vyhotovení zprávy o evropské rešerši a pro průzkum evropské patentové přihlášky; pokud možno se uvedou i dokumenty, z nichž dosavadní stav techniky vyplývá;

(c) objasnit vynález, jak je vyznačen v nárocích, takovým způsobem, aby bylo možno pochopit technický problém, i když není výslovně jako takový uveden, a jeho řešení; dále se uvedou případné výhodné účinky vynálezu ve vztahu k dosavadnímu stavu techniky;

(d) popsat krátce vyobrazení případných výkresů;

(e) uvést podrobně alespoň jeden způsob provedení nárokovaného vynálezu, a to pokud možno s použitím příkladů a případně s odkazy na výkresy;

(f) výslovně uvést, není-li to zřejmé z popisu nebo z povahy vynálezu, jakým způsobem je vynález průmyslově využitelný.

(2) Popis se vyhotoví způsobem a v pořadí, jak je uvedeno v odstavci 1, pokud jiný způsob nebo jiné pořadí neumožňují vzhledem k povaze vynálezu lepší pochopení nebo úspornější objasnění.

Pravidlo 43

Forma a obsah patentových nároků

(1) Patentové nároky vymezují předmět, pro který se požaduje ochrana, uvedením technických znaků vynálezu. Je-li to vhodné, patentové nároky obsahují:

(a) preambuli, která uvádí označení předmětu vynálezu a ty technické znaky, které jsou nezbytné pro vymezení nárokovaného předmětu, ale které jsou v kombinaci součástí stavu techniky;

(b) význakovou část, uvozenou výrazem „vyznačený tím, že ... “ nebo „vyznačený která stanoví technické znaky, pro které se ve spojení se znaky uvedenými v písmenu (a) požaduje ochrana.

(2) Aniž by byl dotčen článek 82 může evropská patentová přihláška obsahovat více než jeden nezávislý patentový nárok ve stejné kategorii (výrobek, postup, zařízení nebo použití), jen pokud předmět přihlášky zahrnuje:

(a) více vzájemně souvisejících výrobků;

(b) různé používání výrobku nebo zařízení;

(c) alternativní řešení určitého problému, pokud není možné pokrýt tyto alternativy jedním patentovým nárokem.

(3) Za každým patentovým nárokem uvádějícím podstatné znaky vynálezu může následovat jeden nebo více nároků týkajících se zvláštních způsobů provedení tohoto vynálezu.

(4) Každý patentový nárok, který zahrnuje všechny znaky jiného patentového nároku (závislý patentový nárok), musí obsahovat pokud možno v úvodní části odkaz na tento jiný patentový nárok a dále upřesnit příslušné znaky navíc. Závislý patentový nárok je přípustný i tehdy, když nárok, na který přímo odkazuje, je závislým nárokem. Všechny závislé nároky, které odkazují na jediný předešlý nárok nebo na několik předešlých nároků, mají být co nejvíce a co nejvhodněji seskupeny.

(5) Počet patentových nároků má být přiměřený povaze vynálezu, pro který se požaduje ochrana. Pokud je patentových nároků několik, číslují se postupně arabskými číslicemi.

(6) Patentové nároky se neopírají, pokud jde o technické znaky vynálezu, o odkazy na popis nebo výkresy, není-li to bezpodmínečně nutné. Zejména se neopírají o takové odkazy jako „jak je popsáno v části... popisu“ nebo „jak je znázorněno na obrázku ... výkresů“.

(7) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy včetně vztahových značek, technické znaky popsané v nárocích by měly být opatřeny vztahovými značkami odkazujícími na tyto znaky a umístěnými do závorek, usnadní-li to pochopení patentového nároku. Vztahové značky by neměly být vykládány jako omezení patentového nároku.

Pravidlo 44

Jednota vynálezu

(1) Je-li v evropské patentové přihlášce nárokována skupina vynálezů, je požadavek jednotnosti vynálezu podle článku 82 splněn pouze tehdy, existuje-li mezi těmito vynálezy technický vztah, který se týká jednoho nebo více shodných nebo si odpovídajících zvláštních technických znaků. Výraz „zvláštní technické znaky“ znamená takové technické znaky, které určují přínos každého z nárokovaných vynálezů, uvažovaného jako celek, ke stavu techniky.

(2) Při určení, zda je několik vynálezů navzájem tak spojeno, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku, se nepřihlíží k tomu, zda jsou vynálezy nárokovány v samostatných nárocích, nebo jako varianty v rámci jediného nároku.

Pravidlo 45

Patentové nároky podléhající poplatku

(1) Obsahuj e-li evropská patentová přihláška více než deset patentových nároků, jedenáctý a každý další nárok je zpoplatněn.

(2) Lhůta pro uhrazení poplatků za patentové nároky je jeden měsíc ode dne podání prvního souboru nároků. Nejsou-li poplatky uhrazeny ve lhůtě, lze je uhradit do jednoho měsíce od data oznámení nedodržení lhůty.

Pravidlo 46

Forma výkresů

(1) Na listech obsahujících výkresy nesmí využitá plocha přesáhnout 26,2 cm x 17 cm. Listy nesmí obsahovat rámečky kolem využité nebo využitelné plochy. Nejmenší okraje jsou následující:

horní okraj2,5cm
levý okraj2,5cm
pravý okraj1,5cm
dolní okraj1cm

(2) Výkresy jsou provedeny následovně:

(a) Výkresy jsou provedeny trvanlivými, černými, dostatečně sytými a tmavými, stejnoměrně silnými a zřetelnými čarami a tahy bez barev a tónování.

(b) Příčné řezy se vyznačí šrafováním, které nesnižuje čitelnost vztahových značek a vynášecích čar.

(c) Měřítko výkresů a zřetelnost jejich grafického provedení je takové, aby elektronická nebo fotografická reprodukce při dvoutřetinovém lineárním zmenšení umožňovala rozeznat bez obtíží i podrobnosti. Pokud je výjimečně měřítko na výkrese uvedeno, je znázorněno graficky.

(d) Všechny číslice, písmena a vztahové značky na výkresech jsou jednoduché a jasné. Používání závorek, kroužků ani uvozovek není ve spojení s číslicemi a písmeny povoleno.

(e) Všechny čáry na výkresech jsou provedeny pomocí rýsovacích pomůcek.

(f) Prvky téhož obrázku jsou navzájem ve správném poměru, pokud není rozdíl v poměru nutný pro jasnost obrázku.

(g) Výška číslic a písmen je nejméně 0,32 cm. Jsou-li na obrázcích písmena, použijí se písmena latinské abecedy, a je-li to obvyklé, i řecké abecedy.

(h) Jeden list výkresu může obsahovat i více obrázků. Pokud mají obrázky provedené na několika listech znázorňovat jeden obrázek, uspořádají se tak, aby z nich bylo možno sestavit celkový obrázek, aniž by byla zakryta nějaká část obrázků na jednotlivých listech. Jednotlivé obrázky se uspořádají pokud možno na výšku na jednom nebo několika listech, zřetelně navzájem oddělené, avšak bez plýtvání místem; nejsou-li obrázky umístěny na výšku, uspořádají se na šířku, přičemž horní část obrázků směřuje k levé boční části listu. Jednotlivé obrázky jsou postupně číslovány arabskými číslicemi, nezávisle na číslování listů.

(i) Vztahové značky lze použít pro výkresy jen tehdy, jsou-li uvedeny v popisu a v patentových nárocích, a naopak. Vztahové značky použité pro tytéž prvky jsou v celé přihlášce totožné.

(j) Výkresy neobsahují textovou část, s výjimkou několika krátkých klíčových slov nezbytných pro jejich pochopení jako například „voda“, „pára“, „otevřeno“, „zavřeno“, „řez A-B“. Všechna klíčová slova se umístí tak, aby v případě potřeby mohly být nahrazeny překladem, aniž by došlo k zakrytí čar výkresu.

(3) Technologická schémata a diagramy se považují za výkresy.

Pravidlo 47

Forma a obsah anotace

(1) V anotaci je uveden název vynálezu.

(2) Anotace obsahuje stručné shrnutí toho, co je uvedeno v popisu, v patentových nárocích a ve výkresech; shrnutí má uvádět oblast techniky, které se vynález týká, a má být zpracováno tak, aby umožnilo jasné pochopení technického problému, podstatu vyřešení tohoto problému vynálezem a základní možnost(i) využití vynálezu. Anotace obsahuje případně i chemický vzorec, který nejlépe ze vzorců uvedených v patentové přihlášce charakterizuje vynález. Nemá obsahovat tvrzení ohledně udávaných vlastností či hodnotě vynálezu nebo o jeho teoretickém použití.

(3) Anotace neobsahuje více než 150 slov.

(4) Obsahuje-li evropská patentová přihláška výkresy, označí přihlašovatel obrázek nebo výjimečně obrázky výkresů, které by měly být zveřejněny spolu s anotací. Evropský patentový úřad může rozhodnout, že se zveřejní jiný obrázek nebo jiné obrázky, má-li za to, že vynález lépe charakterizují. Za každým podstatným znakem uvedeným v anotaci a znázorněným na výkresu následuje vztahová značka v závorkách.

(5) Anotace je sestavena tak, aby byla účinným nástrojem pro hledání v dané oblasti techniky a aby zejména umožnila posoudit, zda je nutné nahlédnout do samotné evropské patentové přihlášky.

Pravidlo 48

Nepřípustné údaje

(1) Evropská patentová přihláška nesmí obsahovat:

(a) údaje nebo obrázky, které jsou v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy;

(b) tvrzení, která znevažují výrobky či postupy třetích osob nebo podstatu či hodnotu patentových přihlášek nebo patentů třetích osob. Pouhé srovnání s dosavadním stavem techniky se nepovažuje samo o sobě za znevažující;

(c) údaje, které jsou za daných okolností zjevně bezvýznamné nebo nadbytečné.

(2) Obsahuje-li přihláška údaje, jež jsou odstavcem 1(a) zakázány, Evropský patentový úřad může při zveřejnění přihlášky takové údaje vynechat, přičemž uvede místo a počet vynechaných slov či výkresů.

(3) Obsahuje-li přihláška tvrzení uvedená v odstavci 1(b), Evropský patentový úřad je může při zveřejnění přihlášky vynechat, přičemž uvede místo a počet vynechaných slov. Kopii vynechaných pasáží poskytne Evropský patentový úřad na požádání.

Pravidlo 49

Obecná ustanovení o podávání podloh přihlášky

(1) Překlady podané podle článku 14 odst. 2 nebo pravidla 40 odst. 3 se považují za podlohy evropské patentové přihlášky.

(2) Podlohy evropské patentové přihlášky se předkládají ve formě, která umožňuje jejich elektronickou a přímou reprodukci na neomezený počet kopií, a to zejména pomocí skenování, fotografie, elektrostatických postupů, ofsetu nebo mikrofilmu. Listy jsou hladké, bez přehybů a ohybů. Popisuje se pouze jedna strana listu.

(3) Podlohy přihlášky se předkládají na ohebném, silném, bílém, hladkém, matném a trvanlivém papíru formátu A 4 (29,7 cm x 21 cm). S výhradou ustanovení odstavce 10 a pravidla 46 odst. 2(h) se každý list použije tak, aby krátké strany byly nahoře a dole (formát na výšku).

(4) Každá část podloh přihlášky (žádost, popis, patentové nároky, výkresy a anotace) začíná na novém listu. Všechny listy jsou spojeny tak, aby je bylo možno snadno obracet, oddělit a znovu spojit.

(5) S výhradou pravidla 46 odst. 1 jsou nejmenší okraje následující:

horní okraj:2cm
levý okraj:2,5cm
pravý okraj:2cm
dolní okraj:2cm

Doporučené největší okraje jsou:

horní okraj:4cm
levý okraj:4cm
pravý okraj:3cm
dolní okraj:3cm

(6) Všechny listy přihlášky se postupně číslují arabskými číslicemi. Čísla listů se uvádějí nahoře uprostřed, ale nikoli na horním okraji.

(7) Řádky každého listu popisu a patentových nároků se číslují vždy po pěti, přičemž číslice jsou umístěny na levé straně, vpravo od okraje.

(8) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky a anotace jsou napsány na stroji nebo vytištěny. Pouze grafické symboly a značky a chemické či matematické vzorce mohou být v případě nutnosti napsány nebo nakresleny rukou. U psaných textuje vzdálenost mezi řádky VA. Všechny texty jsou psány písmem, jehož velká písmena jsou nejméně 0,21 cm vysoká, a tmavou nesmazatelnou barvou.

(9) Žádost o udělení evropského patentu, popis, patentové nároky ani anotace neobsahují výkresy. Popis, patentové nároky a anotace mohou obsahovat chemické nebo matematické vzorce. Popis a anotace mohou obsahovat tabulky. Patentové nároky mohou obsahovat tabulky, jen pokud předmět nároků použití tabulek vyžaduje. Tabulky a chemické či matematické vzorce mohou být na listu umístěny na šířku, pokud nemohou být vhodně uspořádány na výšku; listy, na nichž jsou tabulky nebo matematické či chemické vzorce uspořádány na šířku, se předkládají tak, aby horní části tabulek nebo vzorců byly na levém okraji listu.

(10) Hodnoty se vyjadřují v mezinárodně uznávaných jednotkách, pokud možno v metrickém systému s použitím jednotek SI. Všechny údaje, které neodpovídají těmto požadavkům, se vyjádří navíc i v mezinárodně uznávaných jednotkách. Používají se jen technické termíny, zásady, rovnice, značky a symboly, které jsou v dané odborné oblasti obecně uznávány.

(11) Terminologie a značky jsou v celé evropské patentové přihlášce jednotné.

(12) Žádný list neobsahuje mnoho vymazaných míst ani žádné opravy. Nedodržení tohoto pravidla lze připustit, nejsou-li pochybnosti o pravosti obsahu a nejsou-li ohroženy požadavky na dobrou reprodukovatelnost.

Pravidlo 50

Dodatečně podané podlohy

(1) Pravidlo 42, 43 a 46 až 49 platí pro podlohy, které nahrazují stávající podlohy evropské patentové přihlášky; pro překlady patentových nároků uvedených v pravidle 71 platí rovněž pravidlo 49 odst. 2 až 12.

(2) Doklady, jež nejsou podlohou přihlášky, se obecně vyhotovují na psacím stroji nebo jsou vytištěny. Na každé stránce je levý okraj přibližně 2,5 cm.

(3) Všechny písemnosti předložené po podání přihlášky musí být podepsány, s výjimkou příloh. Není-li písemnost podepsána, vyzve Evropský patentový úřad účastníka, aby tak učinil ve lhůtě, kterou mu úřad stanoví. Je-li písemnost ve lhůtě podepsána, její zachován původní datum přijetí, jinak se nepovažuje za podanou.

Hlava III

Udržovací poplatky

Pravidlo 51

Placení udržovacích poplatků

(1) Udržovací poplatek za evropskou patentovou přihlášku za nadcházející rok je splatný poslední den v měsíci, který se pojmenováním shoduje s měsícem, v němž došlo k podání evropské patentové přihlášky. Udržovací poplatky lze řádně zaplatit nejdříve jeden rok před splatností.

(2) Není-li udržovací poplatek zaplacen ve lhůtě, lze jej uhradit do šesti měsíců od data splatnosti tehdy, je-li v této lhůtě uhrazen i příplatek.

(3) Udržovací poplatky, které jsou ke dni podání evropské rozdělené přihlášky již splatné, musí být zaplaceny rovněž i pro rozdělenou přihlášku a stávají se splatnými, když je rozdělená přihláška podána. Tyto poplatky a každý udržovací poplatek, který se stane splatným ve lhůtě čtyř měsíců od podání rozdělené přihlášky, může být zaplacen v této lhůtě bez příplatku. Platí odstavec 2.

(4) Pokud byla následkem nedodržení lhůty evropská patentová přihláška zamítnuta nebo se považuje za vzatou zpět a jsou-li podle článku 122 obnovena práva přihlašovatele, udržovací poplatek,

(a) který by byl podle odstavce 1 splatný v období mezi ztrátou práva a dnem oznámení rozhodnutí o jeho obnově včetně, je splatný k posledně jmenovanému datu.

Tento poplatek a udržovací poplatek splatný ve lhůtě čtyř měsíců od shora uvedeného dne oznámení rozhodnutí o obnově práva lze do čtyř měsíců od tohoto data uhradit i bez příplatku. Platí odstavec 2.

(b) který byl ke dni ztráty práva již splatný, ale dosud neuplynula lhůta podle odstavce 2, lze uhradit do šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o obnově práva tehdy, je-li v této lhůtě uhrazen i příplatek podle odstavce 2.

(5) Pokud velký stížnostní senát podle druhé věty odstavce 5 článku 112a obnoví řízení před stížnostním senátem, udržovací poplatek

(a) který by byl podle odstavce 1 splatný v období mezi dnem, kdy stížnostní senát přijal rozhodnutí, proti kterému byla podána žádost o revizi, a dnem oznámení rozhodnutí velkého stížnostního senátu o obnově řízení před stížnostním senátem včetně, je splatný k posledně jmenovanému datu.

Tento poplatek a udržovací poplatek splatný ve lhůtě čtyř měsíců od shora uvedeného druhého data lze do čtyř měsíců od tohoto data uhradit i bez příplatku. Platí odstavec 2.

(b) který byl ke dni přijetí rozhodnutí stížnostním senátem již splatný, ale dosud neuplynula lhůta podle odstavce 2, lze uhradit do šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí velkého stížnostního senátu o obnově řízení před stížnostním senátem tehdy, je-li v této lhůtě uhrazen i příplatek podle odstavce 2.

(6) Udržovací poplatek za novou evropskou patentovou přihlášku podanou podle článku 61 odst. 1(b) se za rok, ve kterém byla tato přihláška podána, a za roky předcházející neplatí.

Hlava IV

Právo přednosti

Pravidlo 52

Prohlášení o právu přednosti

(1) V prohlášení o právu přednosti ve smyslu článku 88 odst. 1 se uvede den dřívějšího podání a smluvní stát Pařížské úmluvy nebo členský stát Světové obchodní organizace, ve kterém nebo pro který bylo učiněno, a dále se uvede podací číslo. První věta přiměřeně platí i pro případ ve smyslu článku 87 odst. 5.

(2) Prohlášení o právu přednosti se provádí při podání evropské patentové přihlášky, přičemž je lze učinit i do šestnácti měsíců od nejstaršího uplatňovaného data vzniku práva přednosti.

(3) Prohlášení o právu přednosti může přihlašovatel opravit do šestnácti měsíců od nejstaršího uplatňovaného data vzniku práva přednosti, nebo v případě, že oprava toto datum mění, do šestnácti měsíců od opraveného data, přičemž platí šestnáctiměsíční lhůta, která uplyne dříve, za předpokladu, zeje oprava podána do čtyř měsíců od data podání, jež bylo přiznáno evropské patentové přihlášce.

(4) Prohlášení o právu přednosti nelze učinit ani opravit, jakmile byla podána žádost podle článku 93 odst. 1(b).

(5) Údaje v prohlášení o právu přednosti se uvedou ve zveřejněné evropské patentové přihlášce a také v evropském patentovém spisu.

Pravidlo 53

Prioritní doklady

(1) Přihlašovatel, který uplatňuje právo přednosti, je povinen ve lhůtě šestnácti měsíců od nejstaršího uplatňovaného práva přednosti podat kopii dřívější přihlášky, jejíž správnost jakož i správnost data podání dřívější přihlášky musí být ověřeny úřadem, u něhož byla přihláška podána.

(2) Kopie dřívější přihlášky se považuje za řádně podanou, má-li být kopie, která je k dispozici u Evropského patentového úřadu, založena do spisu evropské patentové přihlášky za podmínek stanovených předsedou Evropského patentového úřadu.

(3) Není-li dřívější přihláška vypracována v úředním jazyce Evropského patentového úřadu a platnost uplatněného práva přednosti má vliv na stanovení patentovatelnosti příslušného vynálezu, Evropský patentový úřad přihlašovatele nebo majitele evropského patentu vyzve, aby ve stanovené lhůtě dodali překlad dané přihlášky do jednoho z úředních jazyků. Místo toho může být rovněž předloženo prohlášení, že evropská patentová přihláška představuje úplný překlad dřívější přihlášky. Odstavec 2 platí přiměřeně.

Pravidlo 54

Vydávání prioritních dokladů

Evropský patentový úřad vydá na žádost přihlašovateli ověřenou kopii evropské patentové přihlášky (prioritní doklad), a to za podmínek stanovených předsedou Evropského patentového úřadu, včetně formy prioritního dokladu, a za podmínek, za nichž je správní poplatek splatný.

ČÁST IV

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI IV ÚMLUVY

Hlava I

Průzkum v přijímacím oddělení

Pravidlo 55

Průzkum při podání

Je-li při průzkumu podle článku 90 odst. 1 zjištěno, že přihláška nesplňuje požadavky stanovené pravidlem 40 odst. 1(a) nebo (c), odst. 2 nebo odst. 3 první větou, Evropský patentový úřad tyto nedostatky sdělí přihlašovateli a uvědomí ho o tom, že pokud nebudou nedostatky ve lhůtě dvou měsíců odstraněny, přihláška nebude projednána jako evropská patentová přihláška. Po odstranění nedostatků úřad přihlašovateli sdělí datum podání, které bylo přihlášce přiznáno.

Pravidlo 56

Chybějící části popisu nebo chybějící výkresy

(1) Je-li při průzkumu podle článku 90 odst. 1 zjištěno, že chybí části popisu nebo výkresy, na něž se v popisu nebo nárocích odkazuje, Evropský patentový úřad přihlašovatele vyzve, aby chybějící doklady doplnil ve lhůtě dvou měsíců. Přihlašovatel není oprávněn dovolávat se opomenutí této výzvy.

(2) Jsou-li chybějící části popisu nebo chybějící výkresy předloženy po datu podání, ale před uplynutím dvou měsíců od tohoto data nebo v případě výzvy podle odstavce 1 do dvou měsíců od výzvy, datum přihlášky bude změněno na datum, kdy došlo k podání chybějících částí popisu nebo chybějících výkresů, a Evropský patentový úřad to oznámí přihlašovateli.

(3) Jsou-li chybějící části popisu nebo chybějící výkresy předloženy ve lhůtě podle odstavce 2, v přihlášce se uplatňuje právo přednosti z dřívější přihlášky a chybějící části popisu nebo chybějící výkresy jsou v úplnosti obsaženy ve starší přihlášce, na žádost přihlašovatele dnem podání zůstane datum splnění požadavků podle pravidla 40 odst. 1 tehdy, pokud přihlašovatel ve lhůtě podle odstavce 2 předloží:

(a) kopii dřívější přihlášky, ledaže má podle pravidla 53 odst. 2 Evropský patentový úřad tuto kopii k dispozici;

(b) překlad dřívější přihlášky do některého z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, je-li dřívější přihláška vypracována v jiném jazyce; to neplatí, má-li Evropský patentový úřad podle pravidla 53 odst. 3 tuto kopii k dispozici; a

(c) údaj o tom, kde jsou v dřívější přihlášce a případně v jejím překladu v úplnosti uvedeny chybějící části popisu nebo chybějící výkresy.

(4) Pokud přihlašovatel:

(a) ve lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 chybějící části popisu nebo chybějící výkresy nepředloží nebo

(b) chybějící části popisu nebo chybějící výkresy podle odstavce 2 vezme podle odstavce 6 zpět,

odkazy ve smyslu odstavce 1 se považují za vymazané a podání chybějících částí popisu nebo chybějících výkresů za neuskutečněné; o těchto skutečnostech Evropský patentový úřad uvědomí přihlašovatele.

(5) Pokud přihlašovatel požadavky uvedené v odstavci 3(a) až (c) nesplní ve lhůtě podle odstavce 2, provede se změna data přihlášky na den, kdy byly dodány chybějící části popisu nebo chybějící výkresy, a Evropský patentový úřad změnu oznámí přihlašovateli.

(6) Přihlašovatel může chybějící části popisu nebo chybějící výkresy vzít zpět do jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 2 nebo 5 poslední věty. V takovém případě se má za to, že změna data přihlášky provedena nebyla, a Evropský patentový úřad to oznámí přihlašovateli.

Pravidlo 57

Průzkum formálních náležitostí

Po přiznání data podání evropské patentové přihlášce Evropský patentový úřad v souladu s pravidlem 90 odst. 3 provede průzkum,

(a) zda byl ve lhůtě podán překlad přihlášky požadovaný podle článku 14 odst. 2 nebo podle pravidla 40 odst. 3 druhé věty;

(b) zda žádost o udělení evropského patentu splňuje požadavky ve smyslu pravidla 41;

(c) zda v souladu s článkem 78 odst. 1(c) přihláška obsahuje jeden či několik nároků, nebo v souladu s pravidlem 40 odst. 1(c), 2 a 3 odkaz na dříve podanou přihlášku s uvedením, že nahrazuje i nároky;

(d) zda přihláška v souladu s pravidlem 78 odst. 1(e) obsahuje anotaci;

(e) zda byl v souladu s pravidlem 17 odst. 2, pravidlem 36 odst. 3 nebo pravidlem 38 zaplacen poplatek za podání a poplatek za rešerši;

(f) zda je v souladu s pravidlem 19 odst. 1 uveden vynálezce;

(g) zda byly v příslušných případech splněny požadavky podle pravidla 52 a 53 o uplatňování práva přednosti;

(h) zda byly splněny požadavky článku 133 odst. 2;

(i) zda přihláška splňuje požadavky podle pravidla 46 a pravidla 49 odst. 1 až 9 a odst.12;

(j) zda přihláška splňuje požadavky podle pravidla 30 nebo pravidla 163 odst. 3.

Pravidlo 58

Odstranění nedostatků v podlohách přihlášky

Nevyhovuje-li evropská patentová přihláška ustanovení pravidla 57 písm. (a) až (d), (h) a (i), Evropský patentový úřad na to přihlašovatele upozorní a vyzve jej, aby uvedené nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Popis, patentové nároky a výkresy lze pozměnit pouze v rozsahu nezbytném pro odstranění zjištěných nedostatků.

Pravidlo 59

Nedostatky při uplatňování práva přednosti

Není-li v příslušné lhůtě předloženo spisové číslo dřívější přihlášky podle pravidla 52 odst. 1 nebo kopie této přihlášky podle pravidla 53 odst. 1, Evropský patentový úřad na to přihlašovatele upozorní a vyzve jej, ve stanovené lhůtě provedl příslušná podání.

Pravidlo 60

Dodatečné uvedení vynálezce

(1) Není-li vynálezce uveden v souladu s pravidlem 19, Evropský patentový úřad oznámí přihlašovateli, že evropská patentová přihláška bude zamítnuta, ledaže bude uvedení vynálezce doplněno do šestnácti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo ode dne vzniku práva přednosti, je-li uplatňováno, přičemž tato lhůta se považuje za dodrženou, jsou-li příslušné údaje poskytnuty před ukončením technických příprav na zveřejnění evropské patentové přihlášky

(2) Není-li u rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podle článku 61 odst. 1(b) uveden vynálezce v souladu s pravidlem 19, Evropský patentový úřad vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě uvedení vynálezce doplnil.

Hlava II

Zpráva o evropské rešerši

Pravidlo 61

Obsah zprávy o evropské rešerši

(1) Ve zprávě o evropské rešerši se uvedou dokumenty, které měl Evropský patentový úřad k dispozici v době vyhotovení zprávy o evropské rešerši, které mohou být vzaty v úvahu při posuzování, zda vynález, jehož se evropská patentová přihláška týká, je nový a zahrnuje vynálezeckou činnost.

(2) Každý výčet se provádí ve vztahu k patentovým nárokům, jichž se týká. Je-li to vhodné, označí se blíže i příslušné části dokumentů.

(3) Zpráva o evropské rešerši rozlišuje mezi uvedenými dokumenty, které byly zveřejněny přede dnem uplatněného práva přednosti, mezi dnem vzniku práva přednosti a dnem podání, a v den nebo po dnu podání.

(4) Dokumenty, které se týkají ústního zveřejnění, užívání nebo jiných způsobů zpřístupnění, k němuž došlo přede dnem podání evropské patentové přihlášky, se uvedou ve zprávě o evropské rešerši spolu s uvedením případného data zveřejnění dokumentu a data jiného než písemného zveřejnění.

(5) Zpráva o evropské rešerši se vyhotovuje v jazyce řízení.

(6) Zpráva o evropské rešerši obsahuje zatřídění evropské patentové přihlášky podle mezinárodního třídění.

Pravidlo 62

Rozšířená zpráva o evropské rešerši

(1) Zpráva o evropské rešerši je doplněna o posudek, zda přihláška a vynález, jehož se přihláška týká, splňují požadavky této úmluvy, pokud nemůže být vydáno sdělení podle pravidla 71 odstavce 1 nebo 3.

(2) Posudek podle odstavce 1 se nezveřejní spolu s rešeršní zprávou.

Pravidlo 63

Neúplná rešerše

Je-li Evropský patentový úřad toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje ustanovením úmluvy natolik, že nelze ve vztahu k některým nebo ke všem patentovým nárokům provést účelnou rešerši na stav techniky, buď vydá odůvodněné prohlášení, že tato rešerše není možná, nebo, pokud to lze, vyhotoví částečnou zprávu o evropské rešerši. Uvedené prohlášení, jakož i částečná zpráva se považují pro účely dalšího řízení za zprávu o evropské rešerši.

Pravidlo 64

Zpráva o evropské rešerši v případě nedostatku jednotnosti vynálezu

(1) Je-li Evropský patentový úřad toho názoru, že evropská patentová přihláška nevyhovuje požadavku jednotnosti vynálezu, vyhotoví částečnou zprávu o rešerši pro ty části přihlášky, které se týkají toho vynálezu nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, které jsou v patentových nárocích uvedeny na prvním místě. Přihlašovateli sdělí, že má-li zpráva o evropské rešerši zahrnovat i další vynálezy, musí být ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší dvou týdnů a delší šesti týdnů, za každý vynález zaplacen nový poplatek za rešerši. Zpráva o evropské rešerši se vyhotoví pro ty části přihlášky, které se týkají vynálezů, pro něž byly zaplaceny poplatky za rešerši.

(2) Každý poplatek, který byl zaplacen podle odstavce 1, je vrácen, pokud o to během průzkumu evropské patentové přihlášky přihlašovatel požádá a průzkumové oddělení zjistí, že sdělení podle odstavce 1 bylo neoprávněné.

Pravidlo 65

Doručení zprávy o evropské rešerši

Ihned po vypracování se zpráva o evropské rešerši společně s kopiemi případně uvedených písemností doručí přihlašovateli.

Pravidlo 66

Konečný obsah anotace

Po vypracování zprávy o evropské rešerši Evropský patentový úřad stanoví konečný obsah anotace a společně se zprávou o rešerši jej doručí přihlašovateli.

Hlava III

Zveřejnění evropské patentové přihlášky

Pravidlo 67

Technické přípravy ke zveřejnění

(1) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví, kdy se technické přípravy ke zveřejnění evropské přihlášky považují za ukončené.

(2) Evropská patentová přihláška se nezveřejní, byla-li s konečnou platností zamítnuta nebo byla-li vzata zpět nebo je považována za vzatou zpět před ukončením technických příprav ke zveřejnění.

Pravidlo 68

Forma zveřejnění evropské patentové přihlášky a zprávy o evropské rešerši

(1) Zveřejnění evropské patentové přihlášky obsahuje popis, patentové nároky a případné výkresy tak, jak byly podány, a také anotaci přihlášky; pokud tyto podlohy nebyly podány v úředním jazyce Evropského patentového úřadu, zveřejnění obsahuje překlad podloh do jazyka řízení a jako přílohu zprávu o evropské rešerši, je-li před ukončením technických příprav ke zveřejnění k dispozici. Nejsou-li zpráva o rešerši a anotace zveřejněny současně s přihláškou, zveřejní se samostatně.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví formu zveřejnění přihlášky, jakož i údaje, které musí obsahovat. Totéž platí i v případě, kdy se zpráva o evropské rešerši a anotace zveřejní odděleně.

(3) Ve zveřejněné evropské patentové přihlášce se uvedou určené smluvní státy.

(4) Nejsou-li patentové nároky podány v den podání přihlášky, uvede se to při jejím zveřejnění. Pokud před ukončením technických příprav ke zveřejnění přihlášky došlo podle pravidla 137 odst. 2 k opravě patentových nároků, nové či opravené nároky se společně s nároky tak, jak byly podány, zveřejní také.

Pravidlo 69

Informace o zveřejnění

(1) Evropský patentový úřad sdělí přihlašovateli datum, kdy bylo v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši, a upozorní jej v tomto sdělení na ustanovení článku 70 odst. 1 a článku 94 odst. 2.

(2) Přihlašovatel se nemůže dovolávat opomenutí sdělení podle odstavce 1. Je-li ve sdělení uvedeno pozdější datum, než je datum, kdy bylo zveřejnění oznámeno, je toto pozdější datum rozhodné, pokud jde o lhůtu pro podání žádosti o průzkum, pokud chyba není očividná.

Pravidlo 70

Žádost o průzkum

(1) Přihlašovatel může požádat o průzkum evropské patentové přihlášky až do šesti měsíců ode dne, kdy je v Evropském patentovém věstníku oznámeno zveřejnění zprávy o evropské rešerši. Žádost nelze vzít zpět.

(2) Je-li žádost o průzkum podána před doručením zprávy o evropské rešerši přihlašovateli, Evropský patentový úřad přihlašovatele vyzve, aby ve stanovené lhůtě upřesnil své stanovisko, zda má být přihláška dále zpracovávána, a umožní mu se ke zprávě o rešerši vyjádřit a případně upravit popis, patentové nároky a výkresy.

(3) Neodpoví-li přihlašovatel na výzvu podle odstavce 2 v příslušné lhůtě, přihláška se považuje za vzatou zpět.

Hlava IV

Průzkum v průzkumovém oddělení

Pravidlo 71

Průzkumové řízení

(1) Ve sdělení podle článku 94 odst. 3 průzkumové oddělení případně vyzve přihlašovatele, aby podle potřeby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné nedostatky a upravil popis, patentové nároky a výkresy.

(2) Sdělení podle článku 94 odst. 3 jsou odůvodněna a uvádějí podle potřeby všechny důvody, které brání udělení evropského patentu.

(3) Předtím, než průzkumové oddělení rozhodne o udělení evropského patentu, sdělí přihlašovateli znění, ve kterém hodlá evropský patent udělit, a vyzve jej, aby ve lhůtě čtyř měsíců uhradil poplatky za udělení patentu a za tisk a aby podal překlad nároků do dvou dalších úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nejsou jazykem řízení. Pokud přihlašovatel v této lhůtě uhradí poplatky a podá překlad, je to považováno za souhlas se zněním, ve kterém má být patent udělen.

(4) Pokud přihlašovatel ve lhůtě uvedené v odstavci 3 navrhne změny ve smyslu pravidla 137 odst. 3 nebo opravu nedostatků ve smyslu pravidla 139, musí v případě úpravy nebo opravy patentových nároků podat překlad upravených nebo opravených patentových nároků. Pokud přihlašovatel v této lhůtě uhradí poplatky a podá překlad, je to považováno za souhlas s udělením patentu v upraveném nebo opraveném znění.

(5) Pokud průzkumové oddělení nesouhlasí s úpravou nebo s opravou navrhovanou podle odstavce 4, umožní před přijetím rozhodnutí přihlašovateli předložit ve stanovené lhůtě poznámky a úpravy, které průzkumové oddělení považuje za nezbytné, a pokud jsou upraveny patentové nároky, podat překlad upravených patentových nároků. Jestliže přihlašovatel předloží takové úpravy, je to považováno za souhlas s udělením patentu v upraveném znění. Pokud je evropská patentová přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo pokud je považována za vzatou zpět, budou poplatky za udělení a za tisk a všechny poplatky za patentové nároky uhrazené podle odstavce 6 vráceny zpět.

(6) Jestliže evropská patentová přihláška ve znění, ve kterém má být udělen evropský patent, obsahuje více než deset patentových nároků, vyzve průzkumové oddělení přihlašovatele, aby ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a případně v odstavci 5 zaplatil poplatky za nároky za každý další nárok, pokud nebyly tyto poplatky již zaplaceny v souladu s pravidlem 45 nebo 162.

(7) Není-li včas zaplacen poplatek za udělení patentu, poplatek za tisk nebo poplatky za nároky nebo není-li včas podán překlad, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

(8) Nastane-li splatnost poplatků za určení až po sdělení podle odstavce 3, nebude oznámení o udělení evropského patentu zveřejněno, dokud nebudou zaplaceny poplatky za určení. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován.

(9) Nastane-li splatnost udržovacího poplatku až po sdělení podle odstavce 3 a před nejbližším možným datem pro zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu, nebude oznámení zveřejněno, dokud nebude zaplacen udržovací poplatek. Přihlašovatel bude v tomto smyslu informován.

(10) Ve sdělení podle odstavce 3 se uvedou určené smluvní státy, které vyžadují překlad podle článku 65 odst. 1.

(11) V rozhodnutí o udělení evropského patentu se uvede, které znění evropské patentové přihlášky bylo podkladem pro udělení evropského patentu.

Pravidlo 72

Udělení evropského patentu různým přihlašovatelům

Jsou-li v Evropském patentovém rejstříku jako přihlašovatelé zapsány pro různé smluvní státy různé osoby, Evropský patentový úřad udělí evropský patent pro každý smluvní stát v souladu s tímto stavem.

Hlava V

Evropský patentový spis

Pravidlo 73

Obsah a forma spisu

(1) Spis evropského patentu obsahuje popis, patentové nároky, případné výkresy a údaj o lhůtě pro podání odporu proti evropskému patentu.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví formu zveřejnění spisu, jakož i údaje, které musí obsahovat.

(3) Ve spise se uvedou určené smluvní státy.

Pravidlo 74

Evropská patentová listina

Jakmile je evropský patentový spis zveřejněn, vydá Evropský patentový úřad majiteli patentu evropskou patentovou listinu. Prezident Evropského patentového úřadu určí obsah, formu a způsob předání listiny a stanoví podmínky pro zaplacení správního poplatku.

ČÁST V

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI V ÚMLUVY

Hlava I

Řízení o odporu

Pravidlo 75

Vzdání se patentu nebo jeho zánik

Odpor lze podat i tehdy, pokud ve všech určených smluvních státech došlo ke vzdání se patentu nebo jeho zániku.

Pravidlo 76

Forma a obsah odporu

(1) Odpor se podává písemně a musí být zdůvodněn.

(2) Odpor obsahuje:

(a) údaje o navrhovateli v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c);

(b) číslo evropského patentu, proti němuž je podán odpor, jméno majitele patentu a název vynálezu;

(c) sdělení, v jakém rozsahu je proti evropskému patentu podán odpor, o jaké důvody se opírá a jaké jsou skutečnosti a důkazy uváděné na podporu těchto důvodů;

(d) jmenoval-li oponent svého zástupce, údaje v souladu s pravidlem 41 odst. 2(d).

(3) Pro odpor se použije přiměřeně část III prováděcího předpisu.

Pravidlo 77

Zamítnutí odporu pro nepřípustnost

(1) Zjistí-li odporové oddělení, že odpor nevyhovuje ustanovením článku 99 odst. 1 nebo pravidla 76 odst. 2(c), nebo že neoznačuje dostatečně patent, proti němuž je odpor podán, zamítne odpor jako nepřípustný, pokud nejsou tyto nedostatky odstraněny do uplynutí lhůty k podání odporu.

(2) Zjistí-li odporové oddělení, že odpor nevyhovuje jiným ustanovením, než jsou uvedena v odstavci 1, sdělí to oponentovi a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou mu stanoví. Není-li odpor ve lhůtě opraven, zamítne jej odporové oddělení jako nepřípustný.

(3) Rozhodnutí o zamítnutí odporu pro nepřípustnost se zašle majiteli patentu spolu s kopií odporu.

Pravidlo 78

Řízení v případě, kdy majitel patentu není oprávněnou osobou

(1) Pokud v průběhu řízení o odporu nebo ve lhůtě pro jeho podání třetí strana poskytne důkaz o tom, že proti majiteli evropského patentu zahájila řízení o vydání rozhodnutí ve smyslu článku 61 odst. 1, řízení o odporu se pozastaví, ledaže třetí strana Evropskému patentovému úřadu písemně sdělí svůj souhlas s pokračováním řízení. Tento souhlas nezle odvolat. Řízení může být pozastaveno pouze tehdy, uzná-li odporové oddělení odpor za přípustný. Pravidlo 14 odst. 2 až 4 platí přiměřeně.

(2) Nahradila-li třetí osoba na základě článku 99 odst. 4 pro jeden nebo několik určených členských států původního majitele, může patent, který byl v řízení o odporu zachován, obsahovat pro tyto státy nároky, popis a výkresy odlišné od těch, které platí pro ostatní určené smluvní státy.

Pravidlo 79

Příprava projednání odporu

(1) Odporové oddělení doručí odpor majiteli patentu a umožní mu ve stanovené lhůtě podat k němu vyjádření a případně upravit popis, patentové nároky a výkresy.

(2) Bylo-li podáno několik odporů, doručí je odporové oddělení ostatním oponentům současně se sdělením podle odstavce 1.

(3) Vyjádření a úpravy podané majitelem patentu odporové oddělení doručí ostatním účastníkům a považuje-li to za účelné, účastníky vyzve, aby se ve stanovené lhůtě podali svá stanoviska.

(4) V případě vstupu do řízení podle článku 105 může odporové oddělení upustit od použití odstavců 1 až 3.

Pravidlo 80

Změna evropského patentu

Aniž by tím bylo dotčeno pravidlo 138, lze v popisu, patentových nárocích a ve výkresech provést změny, pokud jsou způsobeny důvody pro podání odporu ve smyslu článku 100, a to i v případě, že příslušný důvod nebyl oponentem uplatněn.

Pravidlo 81

Projednání odporu

(1) Odporové oddělení zkoumá důvody uplatněné ve vyjádření účastníka, který odpor podal, podle pravidla 76 odst. 2(c). Důvody odporu, které uplatněny nebyly, může odporové oddělení projednat z moci úřadní tehdy, pokud je jimi dotčeno zachování evropského patentu.

(2) Sdělení podle článku 101 odst. 1 druhé věty a veškeré odpovědi na tato sdělení se zasílají všem účastníkům řízení. Považuje-li to odporové oddělení za účelné, účastníky řízení vyzve, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili.

(3) Ve všech sděleních majiteli patentu podle článku 101 odst. 1 druhé věty je mu případně umožněno, aby v případě potřeby pozměnil popis, patentové nároky a výkresy. Sdělení v případě potřeby obsahují odůvodněné vyjádření o důvodech proti zachování evropského patentu.

Pravidlo 82

Zachování evropského patentu v pozměněné podobě

(1) Před rozhodnutím o zachování evropského patentu v pozměněné podobě sdělí odporové oddělení účastníkům znění patentu, v němž jej hodlá zachovat, a vyzve je, aby podali ve lhůtě dvou měsíců své připomínky, nesouhlasí-li s tímto zněním.

(2) V případě nesouhlasu se zněním, které bylo sděleno odporovým oddělením, může projednávání odporu pokračovat. V opačném případě odporové oddělení po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 vyzve majitele evropského patentu, aby do tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových nároků do úředních jazyků Evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. V této výzvě jsou uvedeny určené smluvní státy, které vyžadují překlad podle článku 65 odst. 1.

(3) Nejsou-li úkony podle odstavce 2 provedeny ve lhůtě, lze je provést do dvou měsíců od upozornění o uplynutí lhůty za předpokladu, zeje v této lhůtě uhrazen příplatek. V opačném případě se patent zruší.

(4) V rozhodnutí o zachování evropského patentu v pozměněné podobě se uvede, které znění evropského patentuje podkladem rozhodnutí.

Pravidlo 83

Vyžádání podkladů

Dokumenty uvedené účastníkem řízení o odporu se podávají spolu s odporem nebo s písemnými návrhy. Nejsou-li tyto podklady přiloženy ani včas podány na základě výzvy Evropského patentového úřadu, může úřad rozhodnout, že nebude přihlížet k tvrzením, která se o ně opírají.

Pravidlo 84

Pokračování v řízení o odporu z moci úřední

(1) Jestliže se evropského patentu jeho majitel vzdal pro všechny určené smluvní státy nebo zanikl-li evropský patent pro všechny tyto státy, lze na návrh oponenta v řízení o odporu pokračovat; žádost lze podat do dvou měsíců ode dne, kdy Evropský patentový úřad oznámil oponentovi, že došlo ke vzdání se nebo k zániku patentu.

(2) V případě smrti nebo ztráty právní způsobilosti oponenta může Evropský patentový úřad pokračovat v řízení o odporu z moci úřední, a to i bez účasti dědiců nebo právních zástupců. Totéž platí v případě zpětvzetí odporu.

Pravidlo 85

Převod evropského patentu

Pro převod evropského patentu během lhůty k podání odporu nebo během řízení o odporu se použije pravidlo 22.

Pravidlo 86

Dokumenty v řízení o odporu

Pro dokumenty předkládané v řízení o odporu se použije přiměřeně část III prováděcího předpisu.

Pravidlo 87

Obsah a forma nového evropského patentového spisu

Nový evropský patentový spis obsahuje popis, patentové nároky a výkresy v pozměněné podobě. Platí pravidlo 73 odst. 2 a 3 a pravidlo 74.

Pravidlo 88

Náklady

(1) Rozdělení nákladů se určí v rozhodnutí o odporu. V tomto rozdělení se přihlédne pouze k nákladům nezbytným pro zajištění řádné ochrany práv. Náklady zahrnují i odměnu zástupcům účastníků.

(2) Na základě žádosti odporové oddělení v konečném rozhodnutí o rozdělení nákladů stanoví i výši nákladů, jež mají být uhrazeny. K žádosti se připojuje soupis nákladů s podpůrnými důkazy. Pro stanovení nákladů postačí, je-li konstatována jejich věrohodnost.

(3) Do jednoho měsíce od sdělení výše nákladů podle odstavce 2 lze u odporového oddělení podat žádost o rozhodnutí; žádost se podává písemně, musí obsahovat odůvodnění a považuje se za podanou až po zaplacení příslušného poplatku.

(4) Odporové oddělení rozhodne o žádosti uvedené v odstavci 3 bez ústního jednání.

Pravidlo 89

Vstup do řízení ze strany domnělého porušovatele

(1) Oznámení o vstupu do řízení se podává ve lhůtě tří měsíců ode dne zahájení řízení ve smyslu článku 105.

(2) Oznámení o vstupu do řízení se podává písemně a musí obsahovat odůvodnění; pravidla 76 a 77 platí přiměřeně. Oznámení se považuje za podané až po zaplacení poplatku za podání odporu.

Hlava II

Řízení o omezení nebo zrušení patentu

Pravidlo 90

Předmět řízení

Předmětem řízení o omezení nebo zrušení patentu podle článku 105a je evropský patent tak, jak byl udělen, nebo jak byl pozměněn v řízení o odporu nebo řízení o omezení před Evropským patentovým úřadem.

Pravidlo 91

Odpovědnost za řízení

Rozhodnutí o návrzích na omezení nebo zrušení evropského patentu podle článku 105a vydává průzkumové oddělení. Článek 18 odst. 2 platí přiměřeně.

Pravidlo 92

Podmínky podání návrhu

(1) Návrh na omezení nebo zrušení evropského patentu se podává písemně. Pro doklady podané v řízení o omezení nebo zrušení přiměřeně platí část III prováděcího předpisu.

(2) Návrh obsahuje:

(a) údaje o majiteli evropského patentu, který návrh podává (navrhovatel), v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c) a uvedení smluvních států, v nichž je navrhovatel majitelem patentu;

(b) číslo patentu, jehož se návrh na omezení nebo zrušení týká, a seznam smluvních států, v nichž je patent účinný;

(c) případná jména a adresy osob, jež jsou majiteli patentu pro smluvní státy, pro než majitelem není navrhovatel, a doklad o tom, že navrhovatel je oprávněn za tyto osoby v řízení jednat;

(d) v případě návrhu na omezení plné znění pozměněných patentových nároků a případně pozměněného popisu a výkresů;

(e) jmenoval-li navrhovatel svého zástupce, údaje v souladu s pravidlem 41 odst. 2(d).

Pravidlo 93

Přednost řízení o odporu

(1) Návrh na omezení nebo zrušení patentu se nepovažuje za podaný, probíhá-li k datu podání o daném patentu řízení o odporu.

(2) Probíhá-li k datu podání odporu proti evropskému patentu o tomto patentu řízení o návrhu na jeho omezení, průzkumové oddělení řízení o návrhu na zrušení ukončí a nařídí vrácení poplatku za podání návrhu. Rovněž se nařídí vrácení poplatku uvedeného v pravidle 95 odst. 3 první větě, pokud jej navrhovatel již uhradil.

Pravidlo 94

Zamítnutí návrhu pro nepřípustnost

Zjistí-li průzkumové oddělení, že návrh na omezení nebo zrušení patentu nesplňuje požadavky pravidla 92, vyzve navrhovatele, aby ve stanovené lhůtě zjištěné nedostatky odstranil; pokud tak navrhovatel neučiní, průzkumové oddělení návrh zamítne pro nepřípustnost.

Pravidlo 95

Rozhodnutí o návrhu

(1) V případě přípustnosti návrhu na zrušení průzkumové oddělení patent zruší a sdělí to navrhovateli.

(2) V případě přípustnosti návrhu na omezení patentu průzkumové oddělení zjistí, zda pozměněné patentové návrhy omezují návrhy tak, jak byly uděleny nebo pozměněny v řízení o odporu nebo v řízení o návrhu na omezení, a zda jsou v souladu s článkem 84 a článkem 123 odst. 2 a 3. Pokud návrh tyto požadavky nesplňuje, průzkumové oddělení dá navrhovateli jednu možnost, aby ve stanovené lhůtě odstranil zjištěné nedostatky a pozměnil patentové nároky, případně popis a výkresy.

(3) Je-li podle odstavce 2 návrh na omezení oprávněn, průzkumové oddělení to sdělí navrhovateli a vyzve jej, aby ve lhůtě tří měsíců zaplatil předepsaný poplatek a podal překlad pozměněných patentových návrhů v úředních jazycích evropského patentového úřadu, které nebyly jazykem řízení. Pravidlo 82 odst. 3 první věta platí přiměřeně. Pokud navrhovatel učiní uvedené kroky ve stanovené lhůtě, průzkumové oddělení patent omezí.

(4) Pokud navrhovatel na sdělení podle odstavce 2 ve stanovené lhůtě neodpoví, není-li návrh na omezení patentu oprávněný nebo neučiní-li navrhovatel kroky podle odstavce 3 ve stanovené lhůtě, průzkumové oddělení návrh zamítne.

Pravidlo 96

Obsah a forma pozměněného evropského patentového spisu

Pozměněný evropský patentový spis obsahuje popis, patentové nároky a výkresy v pozměněné podobě. Platí přiměřeně pravidlo 73 odst. 2 a 3 a pravidlo 74.

ČÁST VI

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VI ÚMLUVY

Hlava I

Řízení o stížnosti

Pravidlo 97

Stížnost proti rozdělení a stanovení nákladů

(1) Stížnost nelze podat, je-li namířena pouze proti rozdělení nákladů řízení o odporu.

(2) Proti rozhodnutí o určení výše nákladů řízení o odporu lze podat stížnost tehdy, překračuje-li určená částka výši poplatku za podání stížnosti.

Pravidlo 98

Vzdání se patentu nebo jeho zánik

Proti rozhodnutí odporového oddělení lze podat stížnost i tehdy, pokud se majitel evropského patentu vzdal pro všechny určené smluvní státy nebo patent ve všech těchto státech zanikl.

Pravidlo 99

Obsah a odůvodnění stížnosti

(1) Stížnost obsahuje:

(a) jméno a adresu podatele stížnosti v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c);

(b) určení napadeného rozhodnutí; a

(c) žádost vymezující předmět stížnosti.

(2) V odůvodnění stížnosti podatel uvádí, proč by se nemělo přihlížet k napadenému rozhodnutí, nebo rozsah, v němž by se mělo změnit, jakož uvádí i skutečnosti a důkazy, na nichž je stížnost založena.

(3) Část III prováděcího předpisu platí přiměřeně i pro stížnost, odůvodnění a listiny podané ve stížnostním řízení.

Pravidlo 100

Projednání stížnosti

(1) Není-li stanoveno jinak, pro řízení o stížnosti platí ustanovení, která upravují řízení před útvarem, který napadené rozhodnutí vydal.

(2) Při projednávání stížnosti stížnostní senát dle potřeby vyzývá účastníky, aby ve stanovené lhůtě předložili připomínky ke sdělením, která jim zaslal, nebo k připomínkám ostatních účastníků.

(3) Neodpoví-li přihlašovatel na výzvu podle odstavce 2 v příslušné lhůtě, evropská patentová přihláška se považuje za vzatou zpět, ledaže napadené rozhodnutí vydalo právní oddělení.

Pravidlo 101

Zamítnutí stížnosti pro nepřípustnost

(1) Nevyhovuje-li stížnost článku 106 až 108, pravidlu 97 nebo pravidlu 99 odst. 1(b) nebo 1(c) nebo odstavci 2 tamtéž, stížnostní senát ji zamítne jako nepřípustnou, pokud nebyly všechny nedostatky odstraněny před uplynutím příslušné lhůty stanovené v článku 108.

(2) Zjistí-li stížnostní senát, že stížnost nevyhovuje ustanovením pravidla 99 odst. 1(a), sdělí to podateli stížnosti a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou mu stanoví. Není-li stížnost včas opravena, zamítne ji stížnostní senát jako nepřípustnou.

Pravidlo 102

Forma rozhodnutí stížnostního senátu

Rozhodnutí ověřuje předseda stížnostního senátu a odpovědný pracovník kanceláře senátu, a to buď podpisem, nebo jiným vhodným způsobem. Rozhodnutí obsahuje:

(a) konstatování, že je vydáno stížnostním senátem;

(b) datum vydání rozhodnutí;

(c) jméno předsedy a ostatních zúčastněných členů stížnostního senátu;

(d) jména účastníků a jejich zástupců;

(e) požadavky účastníků;

(f) shrnutí skutkové podstaty;

(g) odůvodnění;

(h) rozhodnutí stížnostního senátu, včetně případného rozhodnutí o nákladech.

Pravidlo 103

Vrácení poplatku za stížnost

(1) Poplatek za stížnost se vrací:

(a) v případě autoremedury nebo uzná-li stížností senát stížnost za oprávněnou, a to pokud je vrácení poplatku vzhledem k podstatné vadě v řízení spravedlivé, nebo

(b) v případě vzetí stížnosti zpět před podáním jejího odůvodnění a před uplynutím lhůty pro podání odůvodnění.

(2) Útvar, proti jehož rozhodnutí je stížnost podána, nařídí vrácení poplatku, pokud na základě revize rozhodnutí dojde k závěru, zeje toto vrácení vzhledem k podstatné vadě v řízení spravedlivé. V ostatních případech o vracení poplatků rozhoduje stížnostní senát.

Hlava II

Žádost o revizi velkým stížnostním senátem

Pravidlo 104

Další základní procesní vady

K základní procesní vadě podle článku 112a odst. 2(d) může dojít tehdy, pokud stížnostní senát

(a) v rozporu s článkem 116 neprovedl ústní jednání, o které žádal podatel, nebo

(b) rozhodl o stížnosti, aniž by rozhodl o žádosti týkající se daného rozhodnutí.

Pravidlo 105

Trestné činy

Žádost o revizi lze opírat o článek 112a odst. 2(e), pokud příslušný soud nebo úřad pravomocně rozhodl, že došlo ke spáchání trestného činu; odsouzení není nutné.

Pravidlo 106

Povinnost podat námitky

Žádost podle článku 112a odst. 2(a) až (d) je přípustná pouze tehdy, pokud byla při řízení o stížnosti podána námitka pro procesní vadu a stížnostní senát tuto námitku zamítl, vyjma případů, kdy námitku nebylo možné podat v průběhu řízení o stížnosti.

Pravidlo 107

Obsah žádosti o revizi

(1) Žádost obsahuje:

(a) jméno a adresu podatele v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c);

(b) určení rozhodnutí, které má být revidováno.

(2) Žádost obsahuje odůvodnění, proč by se nemělo přihlížet k rozhodnutí stížnostního senátu, jakož i skutečnosti a důkazy, o něž se žádost opírá.

(3) Pro žádost o revizi a listiny podané v řízení přiměřeně platí část III prováděcího předpisu.

Pravidlo 108

Průzkum žádosti

(1) Nevyhovuje-li žádost ustanovením článku 112a odst. 1,2 nebo 4, pravidlu 106 nebo pravidlu 107 odst. 1(b) nebo 2, velký stížnostní senát ji zamítne jako nepřípustnou, pokud nebyly všechny nedostatky odstraněny před uplynutím příslušné lhůty podle článku 112a odst. 4.

(2) Zjistí-li velký stížnostní senát, že žádost nevyhovuje ustanovením pravidla 107 odst. 1(a), sdělí to podateli a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě, kterou mu stanoví. Není-li žádost včas opravena, velký stížnostní senát ji zamítne jako nepřípustnou.

Pravidlo 109

Projednávání žádosti o revizi

(1) V řízení podle článku 112a platí ustanovení o řízení před stížnostním senátem, ledaže je uvedeno jinak. Neuplatňuje se pravidlo 115 odst. 1 druhá věta, pravidlo 118 odst. 2 první věta a pravidlo 132 odst. 2. Velký stížnostní senát může stanovit odlišnou lhůtu, než je lhůta podle pravidla 4 odst. 1 první věty.

(2) Velký stížnostní senát

(a) sestávající z dvou právníků a jednoho technického odborníka provede průzkum všech žádostí o revizi a zamítne ty, které jsou zjevně nepřípustné nebo neoprávněné; rozhodnutí o zamítnutí musí být jednomyslné;

(b) sestávající z čtyř právníků a jednoho technického odborníka rozhoduje o žádostech, které nebyly zamítnuty podle písmena (a).

(3) Velký stížností senát ve složení podle odstavce 2(a) rozhoduje bez dalších účastníků a na základě projednávané žádosti.

Pravidlo 110

Vracení poplatku za podání žádosti o revizi

Velký stížnostní senát nařídí vrácení poplatku za podání žádosti o revizi, je-li obnoveno řízení před stížnostním senátem.

ČÁST VII

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VII ÚMLUVY

Hlava I

Rozhodnutí a sdělení Evropského patentového úřadu

Pravidlo 111

Forma rozhodnutí

(1) Rozhodnutí vydaná v rámci ústního jednání před Evropským patentovým úřadem lze vynést ústně. Následně se doručí účastníkům písemné vyhotovení.

(2) Rozhodnutí Evropského patentového úřadu, proti nimž lze podat stížnost, musí být odůvodněna a obsahovat i poučení o opravném prostředku. V poučení jsou účastníci rovněž upozorněni na ustanovení článků 106 až 108, jejichž znění je k němu přiloženo. Účastníci se nemohou dovolávat opomenutí tohoto poučení.

Pravidlo 112

Konstatování ztráty práv

(1) Zjistí-li Evropský patentový úřad, že došlo ke ztrátě práv, aniž bylo vydáno rozhodnutí o zamítnutí evropské patentové přihlášky nebo o udělení, zrušení či zachování evropského patentu, nebo rozhodnutí o dokazování, sdělí to příslušné osobě.

(2) Domnívá-li se příslušná osoba, že zjištění Evropského patentového úřaduje nesprávné, může do dvou měsíců po doručení sdělení podle odstavce 1 požádat Evropský patentový úřad o rozhodnutí. Toto rozhodnutí je vydáno jen v případě, že Evropský patentový úřad nesdílí stanovisko žadatele; v opačném případě podá Evropský patentový úřad žadateli zprávu.

Pravidlo 113

Podpis, jméno, razítko

(1) Každé rozhodnutí, předvolání, sdělení a oznámení Evropského patentového úřaduje opatřeno podpisem odpovědného pracovníka s uvedením jeho jména.

(2) Jsou-li písemnosti uvedené v odstavci 1 vyhotoveny odpovědným pracovníkem za použití počítače, lze podpis nahradit razítkem. Jsou-li tyto písemnosti vydávány automaticky počítačem, lze upustit i od uvedení jména odpovědného pracovníka. Totéž platí i pro předtištěná sdělení a oznámení.

Hlava II

Připomínky třetích osob

Pravidlo 114

Připomínky třetích osob

(1) Připomínky třetích osob se podávají v písemném vyhotovení v některém z úředních jazyků Evropského patentového úřadu a obsahují důvody, o něž se opírají. Platí pravidlo 3 odst. 3.

(2) Připomínky se sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu, kteří se k nim mohou vyjádřit.

Hlava III

Ústní jednání a dokazování

Pravidlo 115

Předvolání k ústnímu jednání

(1) Předvolání účastníků k ústnímu jednání podle článku 116 obsahuje upozornění na odstavec 2 tohoto pravidla. V předvolání se stanoví lhůta alespoň dva měsíce, pokud účastníci nesouhlasí s kratší lhůtou.

(2) Nedostaví-li se k ústnímu jednání před Evropským patentovým úřadem řádně předvolaný účastník, lze v řízení pokračovat bez něj.

Pravidlo 116

Příprava ústního jednání

(1) V předvolání upozorní Evropský patentový úřad na otázky, které považuje za nutné projednat za účelem vydání rozhodnutí. Současně stanoví konečné datum pro předložení písemností v rámci přípravy ústního jednání. Pravidlo 132 se nepoužije. K novým skutečnostem a důkazům předloženým po tomto datu nemusí být přihlédnuto, pokud nejsou připuštěny z důvodu změny předmětu řízení.

(2) Jestliže byly přihlašovateli nebo majiteli patentu sděleny důvody, které brání udělení nebo zachování patentu, může být vyzván, aby předložil nejpozději k datu uvedenému v odstavci 1 větě druhé dokumenty vyhovující požadavkům úmluvy. Odstavec 1 věta třetí a čtvrtá se použijí přiměřeně.

Pravidlo 117

Rozhodnutí o dokazování

Považuje-li Evropský patentový úřad za nutné vyslechnout účastníka, svědka nebo znalce nebo provést ohledání na místě, vydá v tomto smyslu rozhodnutí, v němž stanoví šetření, které hodlá provést, příslušné skutečnosti, které mají být prokázány a dále datum, čas a místo šetření. Požádá-li o výslech svědka a znalce účastník, stanoví se v rozhodnutí Evropského patentového úřadu i lhůta, ve které musí žadatel oznámit Evropskému patentovému úřadu jméno a adresu svědka či znalce, které si přeje vyslechnout.

Pravidlo 118

Předvolání k výslechu před Evropským patentovým úřadem

(1) K výslechu před Evropským patentovým úřadem příslušný účastník, svědek nebo znalec obdrží předvolání.

(2) V předvolání účastníků, svědků nebo znalců se stanoví lhůta alespoň dva měsíce, pokud nesouhlasí s kratší lhůtou. Předvolání obsahuje:

(a) výtah z rozhodnutí podle odstavce 117 s uvedením data, času a místa, kde bude nařízené dokazování provedeno, jakož i skutečností, ohledně kterých budou účastníci, svědci a znalci vyslechnuti;

(b) jména účastníků řízení a informaci o právech, která mohou svědkové a znalci uplatnit na základě pravidla 122 odst. 2 až 4;

(c) upozornění, že účastník, svědek nebo znalec může podle pravidla 120 požádat o výslech u příslušného soudu státu, na jehož území má sídlo, a současně i výzvu, aby ve stanovené lhůtě sdělil Evropskému patentovému úřadu, zda je připraven se do úřadu dostavit.

Pravidlo 119

Provedení důkazů před Evropským patentovým úřadem

(1) Průzkumové oddělení, odporové oddělení nebo stížnostní senát může provedením navržených důkazů pověřit některého ze svých členů.

(2) Účastník, svědek nebo znalec je před výslechem upozorněn na to, že Evropský patentový úřad může požádat příslušný soud státu, na jehož území má tato osoba sídlo, o provedení nového výslechu pod přísahou nebo stejně závaznou formou.

(3) Účastníci se mohou zúčastnit dokazování a mohou klást vyslýchanému účastníkovi, svědkovi nebo znalci otázky týkající se věci.

Pravidlo 120

Provedení výslechu před příslušným národním soudem

(1) Účastník, svědek nebo znalec předvolaný před Evropský patentový úřad může tento úřad požádat o provedení svého výslechu u příslušného soudu ve státě, na jehož území má sídlo. V případě podání žádosti nebo neobdrží-li odpověď ve lhůtě uvedené v předvolání, Evropský patentový úřad může v souladu s článkem 131 odst. 2 požádat příslušný soud o vyslechnutí předvolané osoby.

(2) Byl-li účastník, svědek nebo znalec vyslechnut Evropským patentovým úřadem a úřad považuje za účelné, aby byl proveden výslech pod přísahou nebo jinou stejně závaznou formou, může podle článku 131 odst. 2 o provedení nového výslechu za uvedených podmínek požádat příslušný soud státu, na jehož území má dotčená osoba sídlo.

(3) Žádá-li Evropský patentový úřad příslušný soud o dokazování, může požadovat, aby soud provedl dokazování pod přísahou nebo jinou stejně závaznou formou a aby povolil, aby se výslechu účastnil člen příslušného útvaru úřadu a aby tento člen mohl prostřednictvím soudu nebo přímo klást účastníkovi, svědkovi či znalci otázky.

Pravidlo 121

Pověření znalců

(1) Evropský patentový úřad rozhodne, v jaké formě mají být předloženy posudky jím určených znalců.

(2) Zadání znaleckého posudku musí obsahovat:

(a) přesný popis úkolu;

(b) lhůtu, v níž má být posudek předložen;

(c) jména účastníků řízení;

(d) informaci o právech, která může znalec uplatnit na základě pravidla 122 odst. 2 až 4.

(3) Kopie písemného posudku se zašle účastníkům.

(4) Účastníci mohou znalce odmítnout. O odmítnutí rozhodne příslušný útvar Evropského patentového úřadu.

Pravidlo 122

Náklady dokazování

(1) Evropský patentový úřad může podmínit provedení důkazů tím, že účastník, který o provedení důkazů požádal, složí u úřadu částku, jejíž výše se stanoví s přihlédnutím k předpokládaným nákladům.

(2) Svědkové a znalci, kteří byli předvoláni Evropským patentovým úřadem a dostaví se k němu, mají nárok na přiměřenou náhradu cestovních nákladů a stravné. Na tyto výdaje jim lze poskytnout zálohu. První věta tohoto odstavce platí, i pokud jde o osoby, kteří se k Evropskému patentovému úřadu dostaví bez předvolání a jsou vyslechnuti jako svědci nebo znalci.

(3) Svědci, kteří mají nárok na náhradu podle odstavce 2, mají rovněž nárok na přiměřené odškodnění za ztrátu výdělku; znalci mají nárok na odměnu za práci. Tyto náhrady či odměny jsou svědkům a znalcům vyplaceny po splnění povinnosti či úkolu.

(4) Podrobnosti k provádění odstavce 2 a 3 stanoví správní rada. Peněžní částky splatné podle zmíněných ustanovení vyplácí Evropský patentový úřad.

Pravidlo 123

Zajištění důkazu

(1) Evropský patentový úřad může na žádost neprodleně provést opatření za účelem zajištění důkazu o skutečnostech, které by mohly ovlivnit rozhodnutí, které bude Evropský patentový úřad pravděpodobně muset vydat ve věci evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu, je-li tu důvod k obavě, že by se provedení důkazu mohlo později stát obtížnějším nebo dokonce nemožným. Datum provedení opatření se oznámí přihlašovateli nebo majiteli patentu v dostatečném předstihu, aby se mohl zúčastnit. Ten může klást otázky týkající se věci.

(2) Žádost obsahuje:

(a) údaje o žadateli v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c);

(b) dostatečné označení příslušné evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu;

(c) označení dokazovaných skutečností;

(d) údaje o důkazních prostředcích;

(e) uvedení zjevných důvodů k obavě, že později by provedení důkazu mohlo být obtížnější nebo nemožné.

(3) Žádost se považuje za podanou teprve po zaplacení stanoveného poplatku.

(4) Rozhodnutí o žádosti a z něj vyplývající dokazování přísluší tomu útvaru Evropského patentového úřadu, který by rozhodnutí, jež by mohlo být ovlivněno prokazovanými skutečnostmi, vydával. Platí ustanovení o dokazování v řízení před Evropským patentovým úřadem.

Pravidlo 124

Protokol z ústního jednání a z dokazování

(1) Z ústního jednání a z dokazování se pořizuje protokol, který obsahuje podstatné skutečnosti ústního jednání a dokazování, prohlášení účastníků týkající se věci, výpovědi účastníků, svědků nebo znalců, jakož i výsledek ohledání na místě.

(2) Protokol o výpovědi svědka, znalce nebo účastníka se čte nahlas, je mu předložen k seznámení, nebo je-li protokol pořízen ve formě nahrávky, nahrávka je mu přehrána, ledaže se tohoto práva zřekne. V protokolu se uvede, že tato náležitost byla splněna a že osoba, která byla vyslechnuta, s protokolem souhlasí. Není-li protokol osobou, jež podala výpověď, odsouhlasen, její výhrady k němu se zaznamenají. V případě přímého a doslovného záznamu výpovědi pořízeného technickými prostředky se záznam nemusí příslušné osobě přehrávat, ani se nevyžaduje její odsouhlasení.

(3) Protokol podepíše pracovník odpovědný za jeho pořízení a pracovník, který vedl ústní jednání nebo dokazování.

(4) Účastníci obdrží kopii protokolu.

Hlava IV

Doručování

Pravidlo 125

Obecná ustanovení

(1) Doručování v řízení před Evropským patentovým úřadem se týká originálů písemností, jejich kopií, které jsou potvrzeny nebo opatřeny razítkem Evropského patentového úřadu, nebo písemností vytištěných počítačem a opatřených razítkem. Kopie písemností pocházejících od účastníků samotných takové potvrzení nevyžadují.

(2) Doručování se provádí:

(a) poštou v souladu s pravidlem 126;

(b) technickými komunikačními prostředky podle pravidla 127;

(c) doručením v prostorách Evropského patentového úřadu v souladu s pravidlem 128; nebo

(d) veřejným oznámením v souladu s pravidlem 129.

(3) Doručování prostřednictvím ústředního úřadu průmyslového vlastnictví smluvního státu se provádí v souladu s právními předpisy, které platí pro tento úřad v národním řízení.

(4) Obdržel-li adresát písemnost, avšak Evropský patentový úřad není s to prokázat, že byla řádně doručena, nebo nebyla-li dodržena ustanovení o doručování, považuje se písemnost za doručenou v den, který prokáže Evropský patentový úřad jako den jejího převzetí.

Pravidlo 126

Doručení poštou

(1) Rozhodnutí, od kterých běží lhůta pro podání odvolání nebo žádosti o revizi, předvolání a jiné dokumenty určené prezidentem Evropského patentového úřadu se doručují doporučeným dopisem s doručenkou. Všechna ostatní sdělení se doručují doporučené.

(2) Při doručování doporučeným dopisem, ať již s doručenkou nebo bez ní, se dopis považuje za doručený adresátovi desátý den po odeslání, ledaže by dopis adresátovi nedošel nebo mu došel k pozdějšímu datu; v pochybnostech je na Evropském patentovém úřadu, aby prokázal, že dopis došel na místo určení, nebo případně prokázal datum doručení dopisu adresátovi.

(3) Doporučený dopis, ať již s doručenkou nebo bez ní, se považuje za doručený, i když převzetí dopisu bylo odmítnuto.

(4) Pokud není doručování poštou upraveno odstavci 1 až 3, použije se právo státu, na jehož území se doručuje.

Pravidlo 127

Doručování technickými komunikačními prostředky

Lze doručovat i technickými komunikačními prostředky, které určí prezident Evropského patentového úřadu, v souladu s jím stanovenými podmínkami.

Pravidlo 128

Doručení krátkou cestou

Doručení lze uskutečnit v prostorách Evropského patentového úřadu přímým předáním písemnosti adresátovi, který potvrdí její převzetí. Doručení se považuje za provedené, i když adresát odmítne písemnost převzít nebo potvrdit její převzetí.

Pravidlo 129

Doručení veřejným oznámením

(1) Nelze-li zjistit adresu či adresáta nebo ukázalo-li se doručení podle pravidla 126 odst. 1 i po druhém pokusu nemožným, provede se doručení veřejným oznámením.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví způsoby veřejného oznámení, jakož i počátek běhu jednoměsíční lhůty, po jejímž uplynutí se písemnost považuje za doručenou.

Pravidlo 130

Doručení zástupcům

(1) Byl-li jmenován zástupce, doručuje se jemu.

(2) Bylo-li jmenováno několik zástupců jednoho účastníka, postačí doručení jednomu z nich.

(3) Má-li několik účastníků společného zástupce, postačí doručení společnému zástupci.

Hlava V

Lhůty

Pravidlo 131

Výpočet lhůt

(1) Lhůty se stanoví na celé roky, měsíce, týdny nebo dny.

(2) Počítání lhůty začíná dnem následujícím po dni, kdy nastala rozhodná událost, od které se běh lhůty odvíjí; touto událostí je úkon v řízení nebo uplynutí nějaké dřívější lhůty. Pokud je tímto procesním úkonem doručení, pak je rozhodnou událostí převzetí doručované písemnosti, není-li stanoveno jinak.

(3) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden rok nebo několik let, pak uplyne v příslušném následujícím roce, a to v měsíci, který má stejný název, a v den, který má stejné číslo, jako měsíc a den, v němž tato událost nastala; jestliže však příslušný následující měsíc nemá den stejného čísla, uplyne lhůta posledním dnem tohoto měsíce.

(4) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden nebo několik měsíců, pak uplyne v příslušném následujícím měsíci, a to v den, který má stejné číslo jako den, kdy tato událost nastala; jestliže však příslušný následující měsíc nemá den stejného čísla, uplyne lhůta posledním dnem tohoto měsíce.

(5) Je-li lhůta vyjádřena jako jeden nebo několik týdnů, pak uplyne v příslušném následujícím týdnu, a to v den, který má stejný název jako den, kdy tato událost nastala.

Pravidlo 132

Lhůty stanovené Evropským patentovým úřadem

(1) Uvádí-li úmluva nebo tento prováděcí předpis slovní spojení „ve stanovené lhůtě“, znamená to lhůtu, kterou stanoví Evropský patentový úřad.

(2) Není-li uvedeno jinak, lhůta stanovená Evropským patentovým úřadem není kratší než dva měsíce, ale není delší než čtyři měsíce; za určitých okolností může být lhůta až šestiměsíční. Ve zvláštních případech lze lhůtu prodloužit, a to na základě podání žádosti před uplynutím lhůty.

Pravidlo 133

Opožděný příjem dokumentů

(1) Dokument, který obdržel Evropský patentový úřad se zpožděním, se považuje za obdržený včas, jestliže byl poslán poštou nebo předán uznávané doručovací službě včas před uplynutím lhůty, v souladu s podmínkami stanovenými prezidentem Evropského patentového úřadu, pokud nebyl dokument obdržen později než tři měsíce po uplynutí lhůty.

(2) Odstavec 1 platí přiměřeně pro všechny lhůty i tehdy, je-li úkon proveden u příslušného úřadu v souladu s článkem 75 odst. 1(b) nebo 2(b).

Pravidlo 134

Prodlužování lhůt

(1) Uplyne-li lhůta v den, kdy některá z poboček Evropského patentového úřadu podle pravidla 35 odst. 1 není otevřena pro příjem písemností, nebo v den, kdy z jiných důvodů, než jsou uvedeny v odstavci 2, není doručována pošta, prodlužuje se lhůta až do prvního následujícího dne, kdy jsou všechny pobočky otevřeny pro příjem písemností a kdy je doručována pošta. První věta se přiměřeně použije i tehdy, není-li možné přijmout dokument, který byl podle pravidla 2 odst. 1 podán technickými komunikačními prostředky povolenými prezidentem Evropského patentového úřadu.

(2) Uplyne-li lhůta v den, kdy ve smluvním státě došlo ke všeobecnému narušení poštovního styku, účastníku, který má sídlo nebo bydliště v příslušném státě nebo který jmenoval zástupce se sídlem v tomto státě, se lhůta prodlužuje do prvního následujícího dne po skončení období narušení poštovního styku. V případě, že příslušný stát je státem, kde má sídlo Evropský patentový úřad, platí toto ustanovení pro všechny účastníky a jejich zástupce. Tento odstavec přiměřeně platí i pro lhůtu uvedenou v pravidle 37 odst. 2.

(3) Odstavce 1 a 2 platí přiměřeně i tehdy, jedná-li se o úkony prováděné u příslušného úřadu podle článku 75 odst. 1(b) nebo 2(b).

(4) Den začátku a konce narušení poštovního styku podle odstavce 2 zveřejní Evropský patentový úřad.

(5) Aniž jsou tím dotčeny odstavce 1 až 4, příslušný účastník může předložit důkazy, že kdykoli v období deseti dnů před dnem koncem uplynutí lhůty došlo k narušení poštovního styku v důsledku mimořádné události, např. přírodní katastrofy, válečného stavu, občanských nepokojů či všeobecného přerušení fungování kteréhokoli technického komunikačního prostředku povoleného prezidentem Evropského patentového úřadu v pravidle 2 odst. 1, nebo v důsledku podobných skutečností, které postihly území, kde má účastník nebo jeho zástupce bydliště nebo sídlo. Jsou-li předložené důkazy Evropským patentovým úřadem uznány, dokument, který byl přijat opožděně, bude považován za přijatý ve lhůtě za předpokladu, že byl podán či odeslán nejpozději pátý den po konci doby narušení poštovního styku.

Pravidlo 135

Pokračování v řízení

(1) O pokračování v řízení podle článku 121 odst. 1 se žádá uhrazením předepsaného poplatku do dvou měsíců od oznámení o nedodržení lhůty nebo oznámení o ztrátě práv. Zmeškaný úkon je nutné provést ve lhůtě pro podání žádosti.

(2) Pokračování v řízení se vylučuje u lhůt uvedených v článku 121 odst. 4 a lhůt podle pravidla 6 odst. 1, pravidla 16 odst. 1(a), pravidla 31 odst. 2, pravidla 40 odst. 3, pravidla 51 odst. 2 až 5, pravidla 52 odst. 2 a 3, pravidla 55, 56, 58, 59, 64 a pravidla 112 odst. 2.

(3) O žádosti o pokračování v řízení rozhoduje útvar , který je příslušný rozhodnout o zmeškaném úkonu.

Pravidlo 136

Navrácení práv

(1) Žádosti o navrácení práv podle článku 122 odst. 1 se podávají písemně do dvou měsíců ode dne, kdy pominula příčina zmeškání lhůty, nejpozději však do jednoho roku od uplynutí zmeškané lhůty. Pokud jde o lhůty uvedené v článku 87 odst. 1 a článku 112a odst. 4, je lhůta pro podání žádosti o navrácení práv dva měsíce od uplynutí těchto lhůt. Žádost o navrácení práv se považuje za podanou až po uhrazení předepsaného poplatku.

(2) Žádost obsahuje odůvodnění a skutečnosti, o něž se opírá. Zmeškaný úkon je nutné provést v příslušné lhůtě pro podání žádosti podle odstavce 1.

(3) Navrácení práv se vylučuje, pokud jde o lhůty, které umožňují pokračování v řízení podle článku 121, a pokud jde o lhůtu pro podání žádosti o navrácení práv.

(4) O žádosti o navrácení práv rozhoduje útvar, který je příslušný rozhodnout o zmeškaném úkonu.

Hlava VI

Změny a opravy

Pravidlo 137

Změny v evropské patentové přihlášce

(1) Není-li stanoveno jinak, nemůže přihlašovatel měnit popis, patentové nároky nebo výkresy evropské patentové přihlášky dříve, než obdržel zprávu o evropské rešerši.

(2) Poté, co obdržel zprávu o evropské rešerši, může přihlašovatel z vlastního popudu změnit popis, patentové nároky a výkresy.

(3) Poté, co obdržel první sdělení od průzkumového oddělení, může přihlašovatel z vlastního popudu jednou změnit popis, patentové nároky a výkresy, pokud je tato změna podána současně s odpovědí na sdělení. Žádnou další změnu nemůže bez souhlasu průzkumového oddělení provést.

(4) Pozměněné patentové nároky se nemohou týkat předmětu, který nebyl podroben rešerši a který není spojen s původně nárokovaným vynálezem nebo skupinou vynálezů tak, aby tvořily jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku.

Pravidlo 138

Odlišné patentové nároky, popis a výkresy pro různé státy

Je-li Evropský patentový úřad informován o existenci staršího práva podle článku 139 odst. 2, evropská patentová přihláška nebo evropský patent mohou obsahovat pro tento stát nebo státy nároky, případně i popis a výkresy, které jsou odlišné od těch, které platí pro ostatní určené smluvní státy.

Pravidlo 139

Oprava chyb v písemnostech předaných Evropskému patentovému úřadu

Lingvistické chyby, chyby v transkripci a omyly v písemnostech předaných Evropskému patentovému úřadu lze na žádost opravit. Pokud se však žádost o opravu týká popisu, patentových nároků nebo výkresů, musí být oprava tak nasnadě, aby bylo okamžitě patrné, že nemohlo být zamýšleno nic jiného než to, co se navrhuje jako oprava.

Pravidlo 140

Oprava chyb v rozhodnutích

V rozhodnutích evropského patentového úřadu lze opravit pouze lingvistické chyby, chyby v transkripci a zjevné omyly.

Hlava VII

Údaje o dosavadním stavu techniky

Pravidlo 141

Údaje o dosavadním stavu techniky

Evropský patentový úřad může přihlašovatele vyzvat, aby ve stanovené lhůtě předložil údaje o dosavadním stavu techniky, který byl posuzován při průzkumu národních nebo regionálních patentových přihlášek a který se týká vynálezu, jenž je předmětem evropské patentové přihlášky

Hlava VIII

Přerušení řízení

Pravidlo 142

Přerušení řízení

(1) Řízení před Evropským patentovým úřadem se přeruší:

(a) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti přihlašovatele nebo majitele evropského patentu nebo osoby, která je podle národního práva přihlašovatele nebo majitele evropského patentu oprávněna jednat v jeho zastoupení. Pokud se výše uvedené případy nedotýkají oprávnění zástupce jmenovaného podle článku 134, přeruší se řízení pouze na žádost tohoto zástupce;

(b) je-li přihlašovateli nebo majiteli patentu v důsledku opatření proti jeho majetku zabráněno z právních důvodů pokračovat v řízení;

(c) v případě úmrtí nebo právní nezpůsobilosti zástupce přihlašovatele nebo majitele patentu nebo je-li tomuto zástupci v důsledku opatření proti jeho majetku zabráněno z právních důvodů pokračovat v řízení.

(2) Je-li v případech uvedených v odstavci 1(a) nebo (b) Evropskému patentovému úřadu známa totožnost osoby oprávněné pokračovat v řízení, oznámí této osobě a případně i ostatním účastníkům, že v řízení se bude pokračovat po uplynutí stanovené lhůty.

(3) V případě uvedeném v odstavci 1(c) se v řízení pokračuje, pokud byl Evropský patentový úřad informován o jmenování nového zástupce přihlašovatele nebo pokud ostatním účastníkům oznámil jmenování nového zástupce majitele patentu úřad. Pokud Evropský patentový úřad do tří měsíců od přerušení řízení neobdrží informaci o jmenování nového zástupce, sdělí přihlašovateli nebo majiteli patentu:

(a) v případě uvedeném v článku 133 odst. 2, že bude evropská patentová přihláška považována za vzatou zpět nebo že bude zrušen evropský patent, pokud nebude informace poskytnuta do dvou měsíců od doručení tohoto sdělení, nebo

(b) pokud jde o ostatní případy, že se bude v řízení pokračovat s přihlašovatelem nebo majitelem patentu, a to ode dne doručení tohoto sdělení.

(4) Lhůty, které platily ke dni přerušení řízení, s výjimkou lhůty pro podání žádosti o provedení průzkumu a lhůty pro placení udržovacích poplatků, začnou běžet znova dnem, od kterého se pokračuje v řízení. Nastane-li tento den později než dva měsíce před uplynutím lhůty pro podání žádosti o průzkum, lze uvedenou žádost podat do dvou měsíců po tomto dni.

Hlava IX

Informování veřejnosti

Pravidlo 143

Zápisy do Evropského patentového rejstříku

(1) Do Evropského patentového rejstříku se zapisují tyto údaje:

(a) číslo evropské patentové přihlášky;

(b) datum podání přihlášky;

(c) název vynálezu;

(d) klasifikační symboly přihlášky;

(e) určené smluvní státy;

(f) údaje o přihlašovateli nebo majiteli patentu v souladu s pravidlem 41 odst. 2(c);

(g) příjmení, křestní jména a adresa vynálezce uvedeného přihlašovatelem nebo majitelem patentu, pokud se vynálezce svého práva být uveden nevzdal ve smyslu pravidla 20 odst. 1;

(h) údaje o zástupci přihlašovatele nebo majitele patentu podle pravidla 41 odst. 2(d); v případě několika zástupců pouze údaje o zástupci, který je uveden jako první, s dodatkem „a další“, a v případě sdružení uvedeného v pravidle 152 odst. 11 se zapíše pouze název a adresa sdružení;

(i) údaje o právu přednosti (datum, stát a číslo podání dřívější přihlášky);

(j) v případě rozdělení evropské patentové přihlášky čísla všech rozdělených přihlášek;

(k) v případě rozdělené přihlášky nebo nové přihlášky podle článku 61 odst. 1(b) údaje o dřívější evropské patentové přihlášce, které jsou uvedeny pod písm. (a), (b) a (i);

(l) datum zveřejnění přihlášky a případně datum samostatného zveřejnění zprávy o evropské rešerši;

(m) datum podání žádosti o průzkum;

(n) datum, kdy byla evropská patentová přihláška zamítnuta, vzata zpět nebo odkdy je považována za vzatou zpět;

(o) datum zveřejnění oznámení o udělení evropského patentu;

(p) datum zániku evropského patentu ve smluvním státě během lhůty pro podání odporu, případně v období do vydání konečného rozhodnutí o odporu;

(q) datum podání odporu;

(r) den a obsah rozhodnutí o odporu;

(s) datum pozastavení řízení a datum, odkdy se v řízení pokračuje v případech uvedených v pravidle 14 a 78;

(t) datum přerušení řízení a datum, odkdy se v řízení pokračuje v případě uvedeném v pravidle 142;

(u) datum navrácení práv v případě provedení zápisu podle písm. (n) nebo (r);

(v) podání žádosti o konverzi podle článku 135 odst. 3;

(w) práva z přihlášky nebo evropského patentu a převod těchto práv, stanovuje-li jejich zápis tento prováděcí předpis;

(x) datum a obsah rozhodnutí o návrhu na omezení nebo zrušení evropského patentu;

(y) datum a obsah rozhodnutí velkého stížnostního senátu o žádosti o revizi.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že se do evropského patentového rejstříku zapisují i jiné údaje, než jsou uvedeny v odstavci 1.

Pravidlo 144

Části spisu, do kterých nelze nahlížet

Části spisu, které jsou ve smyslu článku 128 odst. 4 vyloučeny z veřejného nahlížení, jsou:

(a) písemnosti týkající se vyloučení nebo odmítnutí členů stížnostních senátů nebo velkého stížnostního senátu;

(b) návrhy rozhodnutí a sdělení, jakož i další dokumenty sloužící pro přípravu rozhodnutí a sdělení, které se účastníkům nesdělují;

(c) uvedení vynálezce, pokud se vynálezce svého oprávnění být uveden ve smyslu pravidla 20 odst. 1 vzdal;

(d) jiné písemnosti, které byly vyloučeny z veřejného nahlížení prezidentem Evropského patentového úřadu z důvodu, že by nahlédnutí do nich nesloužilo účelu informování veřejnosti o evropské patentové přihlášce nebo evropském patentu.

Pravidlo 145

Způsoby nahlížení do spisů

(1) Nahlížení do spisů evropských patentových přihlášek a evropských patentů se provádí nahlížením do originálů nebo jejich kopií, případně do technických prostředků jejich uchovávání, jsou-li spisy uchovávány tímto způsobem.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví náležitosti nahlížení do spisů, včetně podmínek, za nichž je splatný správní poplatek.

Pravidlo 146

Sdělení informace obsažené ve spise

S výhradou omezení stanovených v článku 128 odst. 1 až 4 a v pravidle 144 může Evropský patentový úřad na žádost po zaplacení správního poplatku sdělit informaci týkající se

jakéhokoli spisu evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu. Evropský patentový úřad může však žádat, aby bylo využito možnosti nahlédnutí do spisu, pokud to s ohledem na požadované množství informací považuje za vhodné.

Pravidlo 147

Zakládání, vedení a uchovávání spisů

(1) Evropský patentový úřad zakládá, vede a uchovává spisy týkající se všech evropských patentových přihlášek a evropských patentových spisů.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu stanoví formu, v jaké budou tyto spisy zakládány, vedeny a uchovávány.

(3) Písemnosti uložené elektronickou cestou se považují za originály.

(4) Spisy se uchovávají po dobu nejméně pěti let od konce roku, v němž:

(a) je přihláška zamítnuta nebo vzata zpět nebo se považuje za vzatou zpět;

(b) Evropský patentový úřad patent zrušil; nebo

(c) patent nebo odpovídající ochrana podle článku 63 odst. 2 zanikne v posledním určeném státě.

(5) Aniž by tím bylo dotčeno ustanovení odstavce 4, spisy týkající se přihlášek, které daly vzniknout rozděleným přihláškám podle článku 76 nebo novým přihláškám podle článku 61 odst. 1(b), se uchovávají přinejmenším stejně dlouho jako spisy týkající se některé z posledně uvedených přihlášek. To platí i pro spisy týkající se evropských patentů.

Hlava X

Právní a administrativní spolupráce

Pravidlo 148

Styky mezi Evropským patentovým úřadem a úřady smluvních států

(1) Evropský patentový úřad a ústřední úřady průmyslového vlastnictví smluvních států korespondují přímo, jde-li o sdělení, která vyplývají z provádění této úmluvy. Evropský patentový úřad a soudy či jiné orgány smluvních států mohou spolu korespondovat prostřednictvím uvedených ústředních úřadů průmyslového vlastnictví.

(2) Náklady vzniklé při sděleních podle odstavce 1 hradí ten orgán, který sdělení učinil; tato sdělení jsou osvobozena od poplatků.

Pravidlo 149

Nahlížení do spisů prostřednictvím soudů a úřadů smluvních států

(1) Nahlížení do spisů evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů soudy nebo úřady smluvních států se provádí nahlížením do originálů nebo do jejich kopií; pravidlo 145 se nepoužije.

(2) Soudy a státní zastupitelství mohou v rámci řízení, které před nimi probíhá, umožnit třetím osobám nahlédnout do spisů nebo do kopií spisů, které jim byly Evropským patentovým úřadem poskytnuty. Nahlédnutí do spisu se uskuteční v souladu s článkem 128 a není zpoplatněno.

(3) Při předávání spisů Evropský patentový úřad upozorní na omezení, kterým může nahlížení třetích osob do spisu podléhat podle článku 128 odst. 1 a 4.

Pravidlo 150

Postup při dožádání o právní pomoc

(1) Každý smluvní stát určí ústřední úřad, který bude přijímat dožádání o právní pomoc ze strany Evropského patentového úřadu a předávat je k vyřízení příslušnému soudu či úřadu.

(2) Evropský patentový úřad vyhotoví dožádání o právní pomoc v jazyce příslušného soudu či úřadu nebo připojí k tomuto dožádání překlad do tohoto jazyka.

(3) S výhradou ustanovení odstavců 5 a 6 příslušný soud či úřad použije své národní právo, pokud jde o postup při vyřízení dožádání a zejména pokud jde o donucovací prostředky.

(4) Není-li soud či úřad, kterému bylo předáno dožádání o právní pomoc, příslušný k jeho provedení, zašle se dožádání neprodleně z moci úřední zpět ústřednímu úřadu uvedenému v odstavci 1. Tento úřad předá dožádání buď příslušnému soudu či úřadu tohoto státu, nebo Evropskému patentovému úřadu, pokud v uvedeném státě žádný příslušný soud či úřad není.

(5) Evropský patentový úřad je informován o době a místě provedení výslechu nebo jiného právního opatření a informuje o nich účastníky, svědky a znalce.

(6) Na žádost Evropského patentového úřadu umožní příslušný soud či úřad členům příslušného útvaru zúčastnit se výslechu a klást vypovídajícím osobám otázky, a to buď přímo, nebo prostřednictvím tohoto soudu či úřadu.

(7) Za vyřízení dožádání o právní pomoc se nehradí žádné poplatky ani náklady. Stát, ve kterém je dožádání vyřizováno, má však právo žádat, aby Organizace uhradila odměny vyplacené znalcům a překladatelům a náklady vzniklé při postupu podle odstavce 6.

(8) Pokud právo použité příslušným soudem či úřadem ukládá účastníkům opatřit důkazy a tento soud či úřad není sám schopen vyřídit dožádání, může se souhlasem Evropského patentového úřadu pověřit vyřízením vhodnou osobu. V žádosti o souhlas Evropského patentového úřadu uvede příslušný soud či úřad přibližnou výši nákladů, které při tomto postupu vzniknou. Dá-li Evropský patentový úřad souhlas, uhradí Organizace vzniklé náklady; bez tohoto souhlasu není Organizace za tyto náklady odpovědná.

Hlava XI

Zastupování

Pravidlo 151

Určení společného zástupce

(1) Podá-li evropskou patentovou přihlášku několik osob a není-li v žádosti o udělení evropského patentu uvedeno jméno společného zástupce, považuje se za společného zástupce přihlašovatel uvedený na prvním místě. Je-li však některý z přihlašovatelů povinen určit kvalifikovaného zástupce, považuje se tento zástupce za zástupce společného, pokud přihlašovatel uvedený na prvním místě neurčil kvalifikovaného zástupce. To platí přiměřeně i pro účastníky, kteří jednají společně při podání odporu nebo vstupu do řízení, a pro spolumajitele evropského patentu.

(2) Došlo-li k převodu evropské patentové přihlášky na více osob a tyto osoby neurčily společného zástupce, použije se přiměřeně odstavec 1. Nelze-li jej použít, vyzve Evropský patentový úřad uvedené osoby, aby ve stanovené lhůtě určily společného zástupce. Není-li výzvě vyhověno, určí společného zástupce Evropský patentový úřad.

Pravidlo 152

Plná moc

(1) Prezident Evropského patentového úřadu určí případy, kdy zástupce, který jedná před Evropským patentovým úřadem, podává podepsanou plnou moc.

(2) Pokud zástupce tuto plnou moc nepředloží, Evropský patentový úřad jej vyzve, aby tak učinil ve stanovené lhůtě. Plná moc se může týkat jedné či několika evropských patentových přihlášek nebo evropských patentů a podává se v odpovídajícím počtu vyhotovení.

(3) Nejsou-li splněny požadavky podle článku 133 odst. 2, pro určení zástupce a podání plné moci se stanoví stejná lhůta.

(4) Účastník může vystavit generální plnou moc opravňující zástupce jednat jeho jménem ve všech jeho patentových záležitostech. Tato plná moc se předkládá v jednom vyhotovení.

(5) Prezident Evropského patentového úřadu může stanovit formu a obsah:

(a) plné moci pro zastupování osob uvedených v článku 133 odst. 2;

(b) generální plné moci.

(6) Není-li požadovaná plná moc předložena včas, má se za to, že procesní úkony učiněné zástupcem, s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, nebyly učiněny; tím nejsou dotčeny jiné právní důsledky stanovené touto úmluvou.

(7) Odstavce 2 a 4 se použijí i pro odvolání plné moci.

(8) Má se za to, že plná moc zástupce zaniká až okamžikem doručení oznámení o zániku plné moci Evropskému patentovému úřadu.

(9) Není-li výslovně uvedeno jinak, smrtí zmocnitele plná moc vůči Evropskému patentovému úřadu nezaniká.

(10) Určí-li účastník několik zástupců, mohou jednat společně nebo samostatně, i když je v oznámení o jejich určení nebo v plné moci uveden opak.

(11) Zmocnění sdružení zástupců se považuje za zmocnění kteréhokoli zástupce, který může prokázat, že vykonává zastupování v rámci tohoto sdružení.

Pravidlo 153

Důkazní výsada advokáta

(1) V případě vyžádání pomoci od kvalifikovaného zástupce jako takového, je veškerá příslušná komunikace mezi kvalifikovaným zástupcem a jeho klientem nebo jinou osobou, která splňuje podmínky podle odstavce 2 kázeňského řádu kvalifikovaných zástupců, osvobozena od zveřejňování v řízení před Evropským patentovým úřadem, ledaže se klient této výsady výslovně vzdá.

(2) Taková výsada nezveřejňování platí zejména pro písemnosti a sdělení, které se týkají:

(a) stanovení patentovatelnosti vynálezu;

(b) přípravy nebo vyřízení evropské patentové přihlášky;

(c) stanovisek o platnosti, rozsahu ochrany nebo porušení evropského patentu nebo evropské patentové přihlášky.

Pravidlo 154

Změny v seznamu kvalifikovaných zástupců

(1) Kvalifikovaný zástupce se vyškrtne ze seznamu kvalifikovaných zástupců na vlastní žádost nebo v případě, že přes opětovná upozornění nezaplatí roční členský příspěvek Institutu do konce měsíce září toho roku, za který je tento poplatek splatný.

(2) Aniž jsou tím dotčeny kárná opatření podle článku 134a odst. 1(c), kvalifikovaného zástupce lze z moci úřední vyškrtnout pouze:

(a) v případě jeho smrti nebo právní nezpůsobilosti;

(b) v případě, že již není občanem ani jednoho smluvního státu, ledaže mu byla udělena výjimka podle článku 134 odst. 7 (a);

(c) v případě, že již nemá sídlo nebo místo výkonu práce na území některého smluvního státu.

(3) Osobu, která byla zapsána na seznamu kvalifikovaných zástupců podle článku 134 odst. 2 nebo 3 a jejíž jméno bylo vyškrtnuto, lze na žádost opět do seznamu kvalifikovaných zástupců zapsat, pominou-li důvody, které vedly k jejímu vyškrtnutí.

ČÁST VIII

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI VIII ÚMLUVY

Pravidlo 155

Podání a postoupení žádosti o konverzi

(1) Žádost o konverzi uvedená v článku 135 odst. 1(a) nebo (b) se podává ve lhůtě třech měsíců od zpětvzetí evropské patentové přihlášky, od sdělení, že se přihláška považuje za vzatou zpět, nebo od rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo o zrušení evropského patentu. Není-li žádost podána ve lhůtě, účinnost evropské patentové přihlášky podle článku 66 zaniká.

(2) Při postupování žádosti o konverzi ústředním úřadům průmyslového vlastnictví smluvních států uvedených v žádosti příslušný ústřední úřad průmyslového vlastnictví nebo Evropský patentový úřad k žádosti připojí kopii spisu evropské patentové přihlášky nebo evropského patentu.

(3) Pokud žádost o konverzi uvedená v článku 135 odst. 1(a) nebo 2 není postoupena před uplynutím lhůty dvaceti měsíců ode dne podání nebo v případě uplatnění práva přednosti před dnem vzniku tohoto práva, platí článek 135 odst. 4.

Pravidlo 156

Informování veřejnosti v případě konverze

(1) Dokumenty, které jsou podle pravidla 155 odst. 2 přiloženy k žádosti o konverzi, jsou ústředním orgánem průmyslového vlastnictví zpřístupněny veřejnosti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako dokumenty týkající se národního řízení.

(2) V patentovém spise národního patentu, který je udělen na základě konverze evropské patentové přihlášky, musí být tato přihláška uvedena.

ČÁST IX

PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ K ČÁSTI X ÚMLUVY

Pravidlo 157

Evropský patentový úřad jako přijímací úřad

(1) Evropský patentový úřad je úřadem příslušným jednat jako přijímací úřad ve smyslu Smlouvy o patentové spolupráci tehdy, má-li přihlašovatel sídlo ve smluvním státě této úmluvy a zmíněné smlouvy nebo je-li státním příslušníkem takového státu. Aniž je tím dotčen odstavec 3, pokud si přihlašovatel jako přijímací úřad zvolí Evropský patentový úřad, mezinárodní přihláška se podává přímo u Evropského patentového úřadu. Článek 75 odst. 2 platí přiměřeně.

(2) Jedná-li Evropský patentový úřad jako přijímací úřad podle Smlouvy o patentové spolupráci, podává se mezinárodní přihláška v angličtině, francouzštině nebo němčině. Prezident Evropského patentového úřadu může rozhodnout, že se mezinárodní přihláška a přílohy podávají ve více než jednom vyhotovení.

(3) Je-li mezinárodní přihláška podána u úřadu smluvního státu za účelem předání Evropskému patentovému úřadu jako přijímacímu úřadu, musí smluvní stát zajistit, aby přihláška došla Evropskému patentovému úřadu nejpozději dva týdny před koncem třináctého měsíce od podání, nebo, je-li uplatněno právo přednosti, ode dne vzniku práva přednosti.

(4) Lhůta pro uhrazení poplatku za předání mezinárodní přihlášky je jeden měsíc od jejího podání.

Pravidlo 158

Evropský patentový úřad jako orgán pro mezinárodní rešerši nebo orgán pro mezinárodní

předběžný průzkum

(1) V případě článku 17 odst. 3(a) Smlouvy o patentové spolupráci se za každý další vynález, u něhož se má provést mezinárodní rešerše, za takovou rešerši hradí dodatečný poplatek.

(2) V případě článku 34 odst. 3(a) Smlouvy o patentové spolupráci se za každý další vynález, u něhož se má provést mezinárodní předběžný průzkum, za takový průzkum hradí dodatečný poplatek.

(3) Byl-li zaplacen další poplatek s protestem, Evropský patentový úřad po uhrazení příslušného poplatku za protest přezkoumá protest v souladu s pravidlem 40.2 odst. (c) až (e) nebo pravidlem 68.3 odst. (c) až (e) prováděcího předpisu Smlouvy o patentové spolupráci. Další podrobnosti postupu stanoví prezident Evropského patentového úřadu.

Pravidlo 159

Evropský patentový úřad jako úřad určený nebo zvolený - Požadavky pro vstup do evropské fáze

(1) U mezinárodních přihlášek podle článku 153 provede přihlašovatel ve lhůtě jednatřiceti měsíců ode dne podání přihlášky, nebo v případě uplatnění práva přednosti ode dne vzniku tohoto práva tyto úkony:

(a) předloží případný překlad mezinárodní přihlášky vyžadovaný podle článku 153 odst. 4;

(b) uvede podlohy přihlášky tak, jak byly původně podány, nebo v upravené podobě, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu;

(c) uhradí poplatek za podání podle článku 78 odst. 2;

(d) uhradí poplatky za určení, jestliže lhůta podle pravidla 39 uplynula dříve;

(e) uhradí poplatek za rešerši, má-li být vyhotovena dodatečná zpráva o evropské rešerši;

(f) podá žádost o průzkum podle článku 94, jestliže lhůta podle pravidla 70 odst. 1 uplynula dříve;

(g) uhradí udržovací poplatek za třetí rok podle článku 86 odst. 1, jestliže se poplatek podle pravidla 51 odst. 1 stal splatným dříve;

(h) případně předloží osvědčení o vystavení podle článku 55 odst. 2 a pravidla 25.

(2) Podle článku 25 odst. 2(a) Smlouvy o patentové spolupráci je průzkumové oddělení příslušné přijímat rozhodnutí Evropského patentového úřadu.

Pravidlo 160

Důsledek nesplnění určitých požadavků

(1) Není-li včas podán překlad mezinárodní přihlášky nebo žádost o průzkum nebo není-li včas zaplacen poplatek za podání nebo poplatek za rešerši nebo není včas zaplacen žádný poplatek za určení, považuje se evropská patentová přihláška za vzatou zpět.

(2) Určení smluvního státu, pro který nebyl včas zaplacen poplatek, se považuje za vzaté zpět.

(3) Zjistí-li Evropský patentový úřad, že se podle odstavce 1 nebo 2 přihláška nebo určení smluvního státu považují za vzaté zpět, sdělí to přihlašovateli. Pravidlo 112 odst. 2 platí přiměřeně.

Pravidlo 161

Změna přihlášky

Aniž je tím bylo dotčeno pravidlo 137 odst. 2 až 4, lze v přihlášce jednou provést změny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení sdělení, v němž je přihlašovatel v tomto smyslu informován. Pozměněná přihláška bude základem pro dodatečnou rešerši, která bude provedena podle článku 153 odst. 7.

Pravidlo 162

Patentové nároky podléhající poplatku

(1) Obsahují-li podlohy přihlášky, z nichž má vycházet řízení o udělení evropského patentu, víc než deset nároků, platí se poplatek za nároky za jedenáctý a každý další nárok, a to ve lhůtě stanovené v pravidle 159 odst. 1.

(2) Nejsou-li poplatky za nároky zaplaceny ve lhůtě, lze je ještě zaplatit do jednoho měsíce od upozornění o nedodržení lhůty. Jsou-li v této lhůtě podány pozměněné nároky, počítají se splatné poplatky na základě těchto pozměněných nároků.

(3) Poplatky za nároky zaplacené ve lhůtě uvedené v odstavci 1, které převyšují poplatky splatné podle odstavce 2 věty druhé, se vracejí.

(4) Není-li včas zaplacen poplatek za nároky, má se za to, že bylo od příslušného nároku upuštěno.

Pravidlo 163

Přezkoumání některých formálních náležitostí Evropským patentovým úřadem

(1) Není-li uvedení vynálezce podle pravidla 19 odst. 1 provedeno ve lhůtě podle pravidla 159 odst. 1, Evropský patentový úřad přihlašovatele vyzve, aby tak učinil do dvou měsíců.

(2) Je-li uplatněno právo přednosti z dřívější přihlášky a ve lhůtě stanovené pravidlem 159 odst. 1 nebylo předloženo podací číslo nebo kopie dřívější přihlášky stanovené pravidlem 52 odst. 1 a pravidlem 53, vyzve Evropský patentový úřad přihlašovatele, aby poskytl číslo nebo kopii dřívější přihlášky ve lhůtě dvou měsíců. Použije se pravidlo 53 odst. 2 a 3.

(3) Nemá-li ke dni uplynutí lhůty podle pravidla 159 odst. 1 Evropský patentový úřad k dispozici sekvenční protokol, který vyhovuje podmínkám stanoveným administrativními směrnicemi Smlouvy o patentové spolupráci, přihlašovatel se vyzve, aby do dvou měsíců předložil výpis sekvence, který bude v souladu s pravidly stanovenými prezidentem Evropského patentového úřadu. Přiměřeně se použije pravidlo 30 odst. 2 a 3.

(4) Chybí-li ke dni uplynutí lhůty podle pravidla 159 odst. 1 u některého přihlašovatele jeho adresa, státní příslušnost nebo stát, v němž má bydliště nebo sídlo, Evropský patentový úřad přihlašovatele vyzve, aby do dvou měsíců údaje doplnil.

(5) Nejsou-li ke dni uplynutí lhůty podle pravidla 159 odst. 1 splněny podmínky článku 133 odst. 2, Evropský patentový úřad přihlašovatele vyzve, aby určil kvalifikovaného zástupce do dvou měsíců.

(6) Nejsou-li nedostatky uvedené v odstavcích 1, 4 nebo 5 odstraněny včas, Evropská patentová přihláška se zamítne. Není-li včas odstraněn nedostatek uvedený v odstavci 2, u přihlášky dojde ke ztrátě práva přednosti.

Pravidlo 164

Posouzení jednotnosti vynálezu Evropským patentovým úřadem

(1) Dojde-li Evropský patentový úřad k závěru, že podlohy přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro dodatečnou rešerši, nesplňují podmínky jednotnosti vynálezu, zpráva o dodatečné rešerši se vypracuje pouze pro ty části přihlášky, které se týkají vynálezu, nebo skupiny vynálezů ve smyslu článku 82, který je v patentových nárocích uveden jako první.

(2) Zjistí-li průzkumové oddělení, že podlohy přihlášky, které mají sloužit jako podklad pro řízení o udělení evropského patentu, nesplňují podmínky jednotnosti vynálezu nebo že se žádá ochrana pro vynález, na který se nevztahuje zpráva o evropské rešerši, případně dodatečná zpráva o rešerši, průzkumové oddělení vyzve přihlašovatele, aby přihlášku omezil najeden vynález, na nějž se vztahuje zpráva o mezinárodní rešerši nebo zpráva o dodatečné rešerši.

Pravidlo 165

Evropská přihláška podle Smlouvy o patentové spolupráci jako kolidující přihláška podle článku 54 odst. 3

Evropská patentová přihláška podle Smlouvy o patentové spolupráci se považuje za součást stavu techniky podle článku 54 odst. 3 tehdy, pokud je vedle podmínek stanovených v článku 153 odst. 3 a 4 splněna i podmínka uhrazení poplatku za podání podle pravidla 159 odst. 1(c).



PROTOKOL

O SOUDNÍ PRAVOMOCI A O UZNÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ O NÁROKU NA UDĚLENÍ EVROPSKÉHO PATENTU

(PROTOKOL O UZNÁVÁNÍ)

z 5. října 1973

Oddíl I

Pravomoc a příslušnost

Článek 1

(1) Příslušnost soudů ve věcech žalob podaných proti přihlašovateli evropského patentu a směřujících k uplatnění práva na udělení evropského patentu pro jeden nebo několik smluvních států určených v evropské patentové přihlášce se řídí články 2 až 6.

(2) Pro účely tohoto protokolu pojem “soudy“ znamená orgány, které mají podle národního práva smluvního státu pravomoc rozhodovat o nárocích uvedených v odstavci 1. Každý smluvní stát oznámí Evropskému patentovému úřadu, které orgány mají tuto pravomoc; Evropský patentový úřad o tom informuje ostatní smluvní státy.

(3) Pro účely tohoto protokolu pojem “smluvní stát“ znamená ten smluvní stát, který nevyloučil použití tohoto protokolu podle článku 167 úmluvy.

Článek 2

S výhradou článků 4 a 5, má-li přihlašovatel evropského patentu bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, podává se žaloba proti němu u soudů tohoto smluvního státu.

Článek 3

S výhradou článků 4 a 5, má-li přihlašovatel evropského patentu bydliště nebo sídlo mimo území smluvních států a má-li osoba, která uplatňuje nárok na udělení evropského patentu, bydliště nebo sídlo na území některého smluvního státu, pak mají výlučnou pravomoc soudy tohoto státu.

Článek 4

S výhradou článku 5, je-li předmětem evropské patentové přihlášky vynález zaměstnance, pak je pro projednávání sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dána výlučná pravomoc soudů smluvního státu, podle jehož práva se řídí právo na patent ve smyslu článku 60 odst. 1 věty druhé.

Článek 5

(1) Jestliže účastníci sporu týkajícího se práva na udělení evropského patentu uzavřeli písemnou nebo ústní a písemně stvrzenou dohodu o tom, že o tomto sporu rozhodne soud nebo soudy určitého smluvního státu, pak je dána výlučná pravomoc tohoto soudu nebo těchto soudů.

(2) Jsou-li však účastníky zaměstnanec a jeho zaměstnavatel, použije se odstavec 1 pouze tehdy, jestliže národní právo, kterým se řídí pracovní smlouva, uzavření takovéto dohody připouští.

Článek 6

V těch případech, kdy se nepoužijí články 2 až 4 ani článek 5 odst. 1, mají výlučnou pravomoc soudy Spolkové republiky Německo.

Článek 7

Soudy smluvních států, u kterých byly uplatněny nároky uvedené v článku 1, zkoumají z moci úřední, zda je dána jejich pravomoc a příslušnost podle článků 2 až 6.

Článek 8

(1) Byly-li podány u soudů různých smluvních států žaloby založené na stejném nároku a mezi stejnými účastníky, soud, který obdržel žalobu později, ji odmítne ve prospěch soudu, který obdržel žalobu dříve.

(2) Je-li zpochybněna příslušnost soudu, který obdržel žalobu dříve, pozastaví soud, který obdržel žalobu později, své rozhodnutí až do vydání konečného rozhodnutí prvního soudu.

Oddíl II

Uznávání

Článek 9

(1) S výhradou ustanovení článku 11 odst. 2 jsou konečná rozhodnutí vynesená ve smluvním státě ve věci práva na evropský patent projeden nebo několik smluvních států určených v evropské patentové přihlášce uznávána v ostatních členských státech bez zvláštního řízení.

(2) Příslušnost soudu, jehož rozhodnutí má být uznáno, ani platnost tohoto rozhodnutí nelze přezkoumávat.

Článek 10

Článek 9 odst. 1 se nepoužije, jestliže:

(a) přihlašovatel evropského patentu, který byl obeslán k soudu a nedostavil se, prokáže, že mu návrh na zahájení soudního řízení nebyl doručen řádně a včas, aby se mohl obhajovat; nebo

(b) přihlašovatel prokáže, že rozhodnutí je neslučitelné s jiným rozhodnutím vydaným v některém smluvním státě v řízení mezi týmiž účastníky na základě žaloby podané dříve, než byla podána žaloba vedoucí k vydání rozhodnutí, které má být uznáno.

Článek 11

(1) Ve vztazích mezi smluvními státy mají ustanovení tohoto protokolu přednost před ustanoveními jiných dohod o soudní pravomoci a uznávání rozhodnutí, která jsou s nimi v rozporu.

(2) Tímto protokolem není dotčeno použití jiné dohody mezi smluvním státem a státem, který není protokolem vázán.


PROTOKOL

O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH EVROPSKÉ PATENTOVÉ ORGANIZACE

(PROTOKOL O VÝSADÁCH A IMUNITÁCH)

z 5. října 1973

Článek 1

(1) Prostory Organizace jsou nedotknutelné.

(2) Orgány států, v nichž má Organizace prostory, vstupují do těchto prostor pouze se souhlasem prezidenta Evropského patentového úřadu. V případě požáru nebo jiné pohromy vyžadující okamžitá ochranná opatření se tento souhlas předpokládá.

(3) Úřední doručení obsílky nebo jiných písemností týkajících se soudního sporu vedeného proti Organizaci není porušením nedotknutelnosti.

Článek 2

Archivy Organizace a veškeré dokumenty, které jí patří nebo které má v držení, jsou nedotknutelné.

Článek 3

(1) Organizace požívá v rámci úřední činnosti soudní a exekuční imunity, s výjimkou:

(a) případu, kdy se Organizace v jednotlivém případě imunity výslovně vzdá;

(b) případu, kdy je podána třetí osobou občanskoprávní žaloba na náhradu škody vzniklé při nehodě způsobené vozidlem, které patří Organizaci nebo které je pro ni provozováno, nebo v případě porušení pravidel silničního provozu v souvislosti s tímto vozidlem;

(c) v případě výkonu rozhodnutí vydaného v rozhodčím řízení podle článku 23.

(2) Nemovitý i movitý majetek Organizace, bez ohledu na to, kde se nachází, požívá imunity vůči jakékoli formě zabrání, zabavení, vyvlastnění nebo nucené správy.

(3) Nemovitý i movitý majetek Organizace požívá rovněž imunity vůči jakékoli formě správní exekuce nebo předběžného soudního opatření, není-li jich přechodně třeba k zabránění nehodám týkajícím se vozidel patřících Organizaci nebo pro ni provozovaných, nebo k vyšetřování těchto nehod.

(4) Úřední činností Organizace ve smyslu tohoto protokolu jsou takové činnosti, které jsou vyloženě nezbytné pro její administrativní a technický provoz ve smyslu úmluvy.

Článek 4

(1) Organizace a její nemovitý a movitý majetek jsou v rámci její úřední činnosti osvobozeny od všech přímých daní.

(2) Uskuteční-li Organizace v rámci úřední činnosti větší nákupy, v jejichž ceně jsou zahrnuly daně nebo clo, přijmou smluvní státy vždy, kdy to bude možné, vhodná opatření k tomu, aby tyto daně nebo clo byly Organizaci prominuly nebo nahrazeny.

(3) Osvobození se neposkytuje ve vztahu k těm daním nebo clu, které představují jen odměnu za veřejně prospěšné služby.

Článek 5

Zboží, které Organizace vyveze nebo doveze v rámci úřední činnosti, je osvobozeno od cla, dovozních či vývozních poplatků nebo daní, s výjimkou poplatků nebo daní za poskytnuté služby, a je vyňato z veškerých zákazů a omezení dovozu či vývozu.

Článek 6

Osvobození podle článků 4 a 5 se nevztahuje na zboží zakoupené nebo dovážené pro osobní potřebu zaměstnanců Evropského patentového úřadu.

Článek 7

(1) Zboží náležející Organizaci, které bylo získáno nebo dovezeno ve smyslu článků 4 a 5, lze prodat nebo darovat pouze za podmínek stanovených smluvními státy, které poskytly osvobození.

(2) Převod zboží a poskytování služeb mezi různými budovami Organizace je osvobozeno od dávek a omezení všeho druhu; v případě nutnosti přijmou smluvní státy všechna nezbytná opatření, aby byly tyto dávky odpuštěny či nahrazeny a omezení zrušena.

Článek 8

Zasílání publikací a jiného informačního materiálu Organizací nebo Organizaci nepodléhá žádnému omezení.

Článek 9

Smluvní státy poskytnou Organizaci osvobození v oblasti měnových předpisů, nezbytná pro výkon její úřední činnosti.

Článek 10

(1) Pokud jde o úřední sdělení a přepravu veškerých dokumentů, požívá Organizace v každém smluvním státě nejvyšších výhod, jaké tento stát poskytuje jiným mezinárodním organizacím.

(2) Úřední sdělení Organizace nepodléhají cenzuře, ať jsou předávána jakýmikoli komunikačními prostředky.

Článek 11

Smluvní státy přijmou vhodná opatření k usnadnění vstupu, pobytu a odjezdu zaměstnanců Evropského patentového úřadu.

Článek 12

(1) Zástupci smluvních států a jejich náměstci, poradci a znalci požívají v rámci zasedání správní rady nebo orgánu touto radou ustaveného, jakož i při cestě do místa zasedání a zpět následujících výsad a imunit:

(a) imunity vůči zatčení či zadržení a vůči zabavení osobních zavazadel, s výjimkou přistižení při činu;

(b) vynětí ze soudní pravomoci, a to i po ukončení mise, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu některou z výše uvedených osob, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím této osobě nebo touto osobou řízeným;

(c) nedotknutelnosti veškerých úředních listin a dokumentů;

(d) práva používat kód a přijímat dokumenty či korespondenci od zvláštního kurýra nebo v zapečetěných zavazadlech;

(e) osvobození pro sebe a své manžel(k)y od všech vstupních omezení a od ohlašovací povinnosti pro cizince;

(f) stejných osvobození od měnových a devizových předpisů, jakých požívají zástupci zahraničních vlád na dočasných úředních misích.

(2) Výsady a imunity jsou poskytnuty osobám uvedeným v odstavci 1 nikoli pro jejich osobní výhody, nýbrž pro zajištění jejich úplné nezávislosti při výkonu činnosti ve vztahu k Organizaci. Smluvní stát má proto povinnost zrušit imunitu ve všech případech, kdy by podle názoru tohoto státu imunita bránila průběhu spravedlnosti a kdy může být zrušena, aniž by to nepříznivě ovlivnilo účel, za jakým byla poskytnuta.

Článek 13

(1) S výhradou ustanovení článku 6 požívá prezident Evropského patentového úřadu výsad a imunit, které jsou poskytovány diplomatům podle Vídeňské úmluvy o diplomatických vztazích z 18. dubna 1961.

(2) Vynětí ze soudní pravomoci však neplatí v případě, kdy prezident Evropského patentového úřadu poruší pravidla silničního provozu, nebo v případě, kdy motorové vozidlo, které mu patří nebo které je jím řízeno, způsobí škodu.

Článek 14

Zaměstnanci Evropského patentového úřadu:

(a) požívají, a to i po skončení zaměstnání, vynětí ze soudní pravomoci, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu zaměstnancem Evropského patentového úřadu, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím zaměstnanci nebojím řízeným;

(b) jsou zproštěni všech závazků ve vztahu k vojenské službě;

(c) požívají nedotknutelnosti všech svých úředních listin a dokumentů;

(d) požívají spolu se členy rodiny, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, stejných úlev od všech vstupních omezení a od ohlašovací povinnosti pro cizince, jaké se obecně poskytují zaměstnancům mezinárodních organizací;

(e) požívají stejných výsad ve vztahu k devizovým předpisům, jaké jsou obecně poskytovány zaměstnancům mezinárodních organizací;

(f) v případech mezinárodní krize požívají spolu se členy rodiny, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, stejných úlev při repatriaci jako diplomaté;

(g) při prvním nástupu do místa v příslušném členském státě mají právo na bezcelní dovoz nábytku a předmětů osobní potřeby a při skončení zaměstnání v tomto státě mají právo na bezcelní vývoz nábytku a předmětů osobní potřeby, s výhradou podmínek, které považuje za nezbytné vláda státu, na jehož území je toto právo uplatňováno, a s výjimkou majetku nabytého v tomto státě, který zde podléhá zákazu vývozu.

Článek 15

Znalci, kteří vykonávají činnost jménem Organizace nebo plní úkoly pro Organizaci, požívají následujících výsad a imunit, pokud jsou pro výkon jejich činnosti nezbytné, a to i v průběhu cesty při výkonu činnosti nebo plnění úkolů:

(a) vynětí ze soudní pravomoci, pokud jde o jednání, včetně mluveného či psaného projevu, kterého se dopustili při výkonu své činnosti; tato imunita však neplatí v případě porušení pravidel silničního provozu znalcem, ani v případě škody způsobené motorovým vozidlem patřícím znalci nebojím řízeným; znalci požívají této imunity i po skončení zaměstnání v Organizaci;

(b) nedotknutelnosti všech svých úředních listin a dokumentů;

(c) devizových úlev nezbytných k převodu odměny.

Článek 16

(1) Osoby uvedené v článcích 13 a 14 platí ve prospěch Organizace daně z platů a požitků vyplácených Organizací, a to za podmínek a pravidel vydaných správní radou ve lhůtě jednoho roku ode dne vstupu úmluvy v platnost. Ode dne zavedení daně jsou platy a požitky osvobozeny od státní daně z příjmu. Smluvní státy však mohou přihlížet k takto osvobozeným platům a požitkům při výpočtu daně za příjmy z jiných zdrojů.

(2) Odstavec 1 se nevztahuje na důchody a renty vyplácené Organizací bývalým pracovníkům Evropského patentového úřadu.

Článek 17

Správní rada rozhodne o kategoriích zaměstnanců, na něž se vztahují ustanovení článku 14, a to zcela nebo zčásti, a ustanovení článku 16, a dále o kategoriích znalců, na něž se vztahují ustanovení článku 15. Jména, tituly a adresy těchto zaměstnanců a expertů jsou čas od času sdělovány smluvním státům.

Článek 18

V případě, že Organizace zřídí svůj vlastní systém sociálního zabezpečení, jsou Organizace i zaměstnanci Evropského patentového úřadu osvobozeni od povinných příspěvků na státní systém sociálního zabezpečení, s výhradou dohod uzavřených se smluvními státy podle ustanovení článku 25.

Článek 19

(1) Výsady a imunity stanovené tímto protokolem nejsou určeny pro poskytnutí osobních výhod zaměstnancům Evropského patentového úřadu nebo znalcům vykonávajícím činnost pro Organizaci nebo jménem Organizace. Jsou stanoveny výlučně pro to, aby zajistily za všech okolností nerušenou činnost Organizace a naprostou nezávislost osob, kterým jsou přiznány.

(2) Prezident Evropského patentového úřadu má povinnost zrušit imunitu, má-li za to, že by tato imunita bránila řádnému průběhu spravedlnosti a že ji lze zrušit, aniž by se to nepříznivě dotklo zájmů Organizace. Správní rada může ze stejných důvodů zrušit imunitu prezidenta.

Článek 20

(1) Organizace spolupracuje vždy s příslušnými orgány smluvních států, aby byl usnadněn řádný výkon práva, zajištěno dodržování předpisů o pořádku a bezpečnosti a předpisů o ochraně zdraví a bezpečnosti práce, jakož i jiných podobných národních předpisů a aby se zabránilo zneužití výsad, imunit a úlev stanovených tímto protokolem.

(2) Postup při spolupráci uvedené v odstavci 1 lze upřesnit v doplňkových dohodách uvedených v článku 25.

Článek 21

Každý smluvní stát si ponechává právo podniknout v zájmu své bezpečnosti veškerá nezbytná opatření.

Článek 22

Žádný smluvní stát není povinen poskytnout výsady a imunity uvedené v článcích 12, 13, článku 14 písm. (b), (e) a (g) a článku 15 písm. (c):

(a) svým vlastním příslušníkům;

(b) osobám, které v době zahájení své činnosti v Organizaci mají v tomto státě stálé sídlo a nejsou zaměstnanci jiné mezivládní organizace, jejíž zaměstnanci jsou začleněni do Organizace.

Článek 23

(1) Každý smluvní stát může předložit mezinárodnímu rozhodčímu soudu všechny spory týkající se Organizace nebo zaměstnance Evropského patentového úřadu nebo znalce vykonávajícího pro ni nebo jejím jménem svou činnost, pokud Organizace nebo zaměstnanci či znalci uplatnili výsadu nebo imunitu podle tohoto protokolu v těch případech, kdy tato imunita nebyla zrušena.

(2) Hodlá-li smluvní stát předložit spor rozhodčímu soudu, oznámí to předsedovi správní rady, který neprodleně o tomto oznámení informuje všechny smluvní státy.

(3) Postup podle odstavce 1 se nepoužije pro spory mezi Organizací a zaměstnanci či znalci ve věci služebního řádu či zaměstnaneckých podmínek nebo, jde-li o zaměstnance, ve věci penzijního řádu.

(4) Výrok rozhodčího soudu je konečný a není proti němu žádný opravný prostředek; účastníci jsou jím vázáni. V případě sporu o smysl nebo rozsah výroku přísluší jeho výklad rozhodčímu soudu, a to na žádost účastníka.

Článek 24

(1) Rozhodčí soud uvedený v článku 23 je tvořen třemi členy, přičemž jeden rozhodce je jmenován státem nebo státy, které jsou účastníky rozhodčího řízení, jeden rozhodce je jmenován správní radou; oba tito rozhodci jmenují třetího rozhodce, který působí jako předseda.

(2) Rozhodci jsou vybíráni ze seznamu, který obsahuje nejvýše šest rozhodců jmenovaných každým smluvním státem a šest rozhodců jmenovaných správní radou. Tento seznam je sestaven co nejdříve po vstupu protokolu v platnost a podle potřeby je revidován.

(3) Jestliže do tří měsíců ode dne oznámení uvedeného v článku 23 odst. 2 některý z účastníků neprovede jmenování podle odstavce 1, provede výběr rozhodce na žádost druhého účastníka prezident Mezinárodního soudního dvora z osob uvedených v seznamu. Stejně se postupuje na žádost některého z účastníků v případě, že se oba dříve jmenovaní rozhodci nejsou schopni ve lhůtě jednoho měsíce od jmenování druhého rozhodce dohodnout na osobě třetího rozhodce. Je-li však v některém z obou případů prezidentovi Mezinárodního soudního dvora zabráněno provést výběr nebo je-li příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu, provede výše uvedené jmenování viceprezident Mezinárodního soudního dvora, pokud není sám příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu; je-li tomu tak, provede jmenování člen Mezinárodního soudního dvora, který není příslušníkem některého ze států, který je účastníkem sporu, a který byl k tomu určen prezidentem nebo viceprezidentem. Příslušník státu, který žádá o provedení rozhodčího řízení, nemůže být vybrán jako rozhodce, jehož jmenování přísluší správní radě, a rovněž tak osoba uvedená v seznamu na základě jmenování správní radou nemůže být vybrána jako rozhodce, jehož jmenování přísluší státu, který podal žádost. Žádná z těchto osob nemůže být také zvolena předsedou rozhodčího soudu.

(4) Rozhodčí soud vydá svůj jednací řád.

Článek 25

Organizace může na základě rozhodnutí správní rady uzavřít s jedním nebo několika smluvními státy doplňkové dohody k provedení tohoto protokolu ze strany tohoto státu nebo států a další dohody k zajištění řádné činnosti Organizace a zabezpečení jejích zájmů.


PROTOKOL

O CENTRALIZACI EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO SYSTÉMU A JEHO ZAVEDENÍ

(PROTOKOL O CENTRALIZACI)

z 5. října 1973

revidovaný Revizním aktem EPÚ z 29. listopadu 2000

Oddíl I

(1)

(a) Ke dni vstupu úmluvy v platnost přijmou její smluvní státy, které jsou rovněž členy Mezinárodního patentového institutu, zřízeného Haagskou dohodou ze 6. června 1947, veškerá opatření nezbytná k zajištění převodu všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního patentového institutu do Evropského patentového úřadu nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy. Podmínky tohoto převodu stanoví dohoda mezi Mezinárodním patentovým institutem a Evropskou patentovou organizací. Výše uvedené státy i ostatní smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby dohoda byla provedena nejpozději ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy. Ke dni provedení dohody se členské státy Mezinárodního patentového institutu, které jsou rovněž smluvními stranami úmluvy, dále zavazují ukončit svou účast v Haagské dohodě.

(b) Smluvní státy úmluvy přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby došlo k převzetí všech aktiv, pasiv a všech zaměstnanců Mezinárodního institutu podle dohody uvedené v pododstavci (a) Evropským patentovým úřadem. Po provedení této dohody převezme Evropský patentový úřad jednak veškeré úkoly, které vykonával Mezinárodní patentový institut ke dni, kdy byla úmluva otevřena k podpisu, zejména ty úkoly, které plnil vůči členským státům, ať již se stanou smluvními stranami úmluvy, nebo nikoli, jednak ty úkoly, které se zaváže plnit po vstupu úmluvy v platnost vůči státům, které budou k uvedenému datu členy Mezinárodního patentového institutu i smluvními stranami úmluvy. Kromě toho může správní rada Evropské patentové organizace pověřit Evropský patentový úřad dalšími úkoly v oblasti rešerší.

(c) Výše uvedené závazky platí přiměřeně i pro jednatelství zřízené podle Haagské dohody za podmínek stanovených v dohodě mezi Mezinárodním patentovým institutem a vládou příslušného smluvního státu. Tato vláda se zavazuje uzavřít s Evropskou patentovou organizací novou dohodu, která nahradí dohodu uzavřenou již s Mezinárodním patentovým institutem, aby se uvedla v soulad ustanovení o organizaci, provozu a financování jednatelství s ustanoveními tohoto protokolu.

(2) S výhradou ustanovení oddílu III se smluvní státy jménem svých ústředních úřadů průmyslového vlastnictví vzdají ve prospěch Evropského patentového úřadu veškeré činnosti, kterou by mohly vykonávat jako orgány pro mezinárodní rešerši podle Smlouvy o patentové spolupráci, a to ode dne uvedeného v článku 162 odst. 1 úmluvy.

(3)

(a) Ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy se zřizuje v Berlíně jednatelství. Toto jednatelství podléhá pobočce v Haagu.

(b) Správní rada přidělí úkoly jednatelství v Berlíně s přihlédnutím k obecným úvahám i k potřebám Evropského patentového úřadu.

(c) Alespoň na začátku období, které bude následovat po období postupného rozšiřování pole působnosti Evropského patentového úřadu, musí být objem prací převedených na toto jednatelství natolik dostatečný, aby umožnil plné vytížení průzkumových pracovníků berlínské pobočky Německého patentového úřadu zaměstnaných ke dni otevření úmluvy k podpisu.

(d) Spolková republika Německo ponese veškeré dodatečné výdaje, které vzniknou Evropské patentové organizaci v souvislosti se zřízením a provozem jednatelství v Berlíně.

Oddíl II

S výhradou ustanovení oddílů III a IV se smluvní státy úmluvy jménem svých ústředních úřadů průmyslového vlastnictví vzdají ve prospěch Evropského patentového úřadu veškeré činnosti, kterou by mohly vykonávat jako orgány pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci. Tento závazek je účinný pouze v tom rozsahu, v jakém může Evropský patentový úřad provádět průzkum evropských patentových přihlášek podle článku 162 odst. 2 úmluvy; tento účinek nastane dva roky ode dne, kdy Evropský patentový úřad na základě pětiletého plánu, který postupně rozšíří pole působnosti Evropského patentového úřadu na všechny oblasti techniky a který může být změněn pouze rozhodnutím správní rady, zahájí průzkumovou činnost v příslušných oblastech techniky.

Oddíl III

(1) Ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu úmluvy, jehož úředním jazykem není některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, je oprávněn působit jako orgán pro mezinárodní rešerši a jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci. Toto oprávnění je podmíněno závazkem příslušného státu omezit tyto činnosti na mezinárodní přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky tohoto státu nebo mají v tomto státě bydliště či sídlo, a na osoby, které jsou příslušníky sousedního smluvního státu úmluvy nebo mají v tomto sousedním státě bydliště či sídlo. Správní rada může rozhodnout o oprávnění ústředního úřadu průmyslového vlastnictví smluvního státu úmluvy rozšířit tyto činnosti i na mezinárodní přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky smluvního státu se stejným úředním jazykem, jako má příslušný smluvní stát nebo mají v tomto státě bydliště či sídlo, a vyhotovené v tomto jazyce.

(2) Za účelem harmonizace rešeršních činností podle Smlouvy o patentové spolupráci v rámci evropského systému udělování patentů se vytváří spolupráce mezi Evropským patentovým úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví oprávněnými k výkonu uvedených činností podle tohoto oddílu. Tato spolupráce je založena na zvláštní dohodě, která se může týkat například rešeršních postupů a metod, požadované kvalifikace pro přijímání a odbornou přípravu průzkumových pracovníků, směrnic pro výměnu rešerší a jiných služeb mezi úřady, jakož i dalších opatření nezbytných k zajištění kontroly a dohledu.

Oddíl IV

(1)

(a) Aby se usnadnilo přizpůsobení se národních patentových úřadů smluvních států úmluvy evropskému patentovému systému, může správní rada, považuje-li to za žádoucí, a za podmínek dále uvedených, svěřit ústředním úřadům průmyslového vlastnictví států, v nichž lze provést řízení v některém úředním jazyce Evropského patentového úřadu, činnosti související s projednáním evropských patentových přihlášek vyhotovených v tomto jazyce, kterými je podle článku 18 odst. 2 úmluvy zpravidla pověřen člen průzkumového oddělení. Tyto činnosti se provádějí v rámci udělovacího řízení stanoveného úmluvou; rozhodnutí o takových přihláškách vydává průzkumové oddělení ve složení uvedeném v článku 18 odst. 2.

(b) Činnosti svěřené podle písmene (a) se mohou týkat nejvýše čtyřiceti procent celkového množství podaných evropských patentových přihlášek; činnosti svěřené jednomu státu se mohou týkat nejvýše jedné třetiny celkového počtu podaných evropských patentových přihlášek. Tyto činnosti budou svěřeny na období patnácti let od zahájení činnosti Evropského patentového úřadu a budou v průběhu posledních pěti let tohoto období postupně redukovány (v zásadě o 20 % ročně) až na nulu.

(c) Správní rada rozhodne s přihlédnutím k písmenu (b) o povaze, původu a počtu evropských patentových přihlášek, jejichž projednání lze svěřit ústřednímu úřadu průmyslového vlastnictví každého z výše uvedených smluvních států.

(d) Způsoby provedení výše uvedeného postupu stanoví zvláštní dohoda mezi ústředním úřadem průmyslového vlastnictví příslušného smluvního státu a Evropskou patentovou organizací.

(e) Úřad, s nímž byla taková zvláštní dohoda uzavřena, může působit jako orgán pro mezinárodní předběžný průzkum podle Smlouvy o patentové spolupráci, a to až do uplynutí patnáctiletého období.

(2)

(a) Je-li to podle názoru správní rady slučitelné s řádným fungováním Evropského patentového úřadu, může ke zmírnění obtíží, které mohou pro některé smluvní státy nastat při provádění oddílu I odst. 2, svěřit provádění rešerší pro evropské patentové přihlášky ústředním úřadům průmyslového vlastnictví těch států, v nichž je úředním jazykem některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu, pokud mají tyto úřady předpoklady být ustanoveny jako úřady pro mezinárodní rešerši podle Smlouvy o patentové spolupráci.

(b) Při zajišťování těchto činností prováděných na zodpovědnost Evropského patentového úřadu budou ústřední orgány průmyslového vlastnictví postupovat podle směrnic platných pro vyhotovení zprávy o evropské rešerši.

(c) Ustanovení odstavce 1(b) věty druhé a (d) se použijí i pro tento odstavec.

Oddíl V

(1) Jednatelství uvedené v oddílu I odst. 1(c) je oprávněno provádět rešerše v dokumentaci, kterou má k dispozici a která je v úředním jazyce tohoto státu, pro evropské patentové přihlášky podané osobami, které jsou příslušníky státu, kde je jednatelství umístěno, nebo zde mají bydliště či sídlo. Toto oprávnění však nesmí vést k prodloužení řízení o udělení evropského patentu nebo ke vzniku dodatečných výdajů Evropské patentové organizace.

(2) Jednatelství uvedené v odstavci 1 je oprávněno na žádost přihlašovatele evropského patentu a na jeho náklady provést pro jeho patentovou přihlášku rešerši v dokumentaci uvedené v odstavci 1. Toto oprávnění platí do doby, kdy rešerše podle článku 92 úmluvy bude rozšířena na základě oddílu VI tak, že bude zahrnovat i uvedenou dokumentaci; oprávnění nesmí vést k prodloužení řízení o udělení evropského patentu nebo ke vzniku dodatečných výdajů Evropské patentové organizace.

(3) Správní rada může rovněž rozšířit oprávnění podle odstavců 1 a 2, za podmínek v těchto odstavcích stanovených, i na ústřední úřad průmyslového vlastnictví smluvního státu, který nemá jako úřední jazyk některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu.

Oddíl VI

Rešerše uvedená v článku 92 úmluvy bude v zásadě pro všechny evropské patentové přihlášky rozšířena i na zveřejněné patenty, zveřejněné patentové přihlášky a další relevantní dokumenty smluvních států, které nejsou ke dni uvedenému v článku 162 odst. 1 úmluvy obsaženy v rešeršní dokumentaci Evropského patentového úřadu. Rozsah, podmínky a časový plán realizace takového rozšíření stanoví správní rada na základě studie zabývající se zejména technickými a finančními hledisky.

Oddíl VII

Ustanovení tohoto protokolu mají přednost před ustanoveními úmluvy, která by s nimi případně byla v rozporu.

Oddíl VIII

Rozhodnutí správní rady uvedená v tomto protokolu vyžadují tří čtvrtinovou většinu (článek 35 odst. 2 úmluvy). Použijí se i ustanovení o počítání hlasů (článek 36 úmluvy).


PROTOKOL

O VÝKLADU ČLÁNKU 69 EPÚ

z 5. října 1973

revidovaný Revizním aktem EPÚ

z 29. listopadu 2000

Článek 1

Obecné zásady

Článek 69 by neměl být vykládán v tom smyslu, že by měl být rozsah ochrany vyplývající z evropského patentu pojímán tak, že je vymezen úzkým a doslovným zněním nároků a že popis a výkresy slouží pouze k odstranění nejednoznačnosti nároků. Nelze jej však vykládat ani v tom smyslu, že nároky slouží pouze jako vodítko a že skutečnou ochranu lze rozšířit i na to, co podle názoru odborníka a se zřetelem k popisu a k výkresům zamýšlel majitel patentu chránit. Naopak, těžiště výkladu článku 69 musí spočívat mezi těmito extrémy a představovat kombinaci spravedlivé ochrany pro majitele patentu s rozumným stupněm jistoty pro třetí osoby.

Článek 2

Ekvivalenty

Pro účely vymezení rozsahu ochrany vyplývající z evropského patentu se přihlédne ke každému prvku, který je ekvivalentem prvku uvedeného v nárocích.


PROTOKOL

O DOPLNĚNÍ STAVU ZAMĚSTNANCŮ EVROPSKÉHO PATENTOVÉHO ÚŘADU V HAAGU

(PROTOKOL O DOPLNĚNÍ STAVU ZAMĚSTNANCŮ)

z 29. listopadu 2000

Evropská patentová organizace zajistí, aby poměr míst v Evropském patentovém úřadu, přidělených pobočce v Haagu podle plánu stavu zaměstnanců na rok 2000 a organizačního schématu, zůstal bez podstatných změn. Každá změna počtu míst přidělených pobočce v Haagu, která by vedla k odchýlení se od tohoto poměru o více než deset procent, která je prokazatelně nezbytná pro řádný chod Evropského patentového úřadu, podléhá rozhodnutí správní rady Organizace na návrh prezidenta Evropského patentového úřadu po konzultaci s vládami Spolkové republiky Německo a Nizozemského království.

Přesunout nahoru