Objednat předplatné
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 9/2002 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

Datum vyhlášení 28.02.2002
Platnost od 01.07.2001
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

9

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí,

kterým se doplňuje sdělení č. 61/1991 Sb., č. 251/1991 Sb., č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. a č. 60/1999 Sb. o vyhlášení změn a doplňků Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980, vyhlášené pod č. 8/1985 Sb.

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na Společném zasedání znalců Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) a Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), které se konalo v Bernu ve dnech 28. května - 1. června 2001, byly přijaty změny a doplňky Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID) přípojku B - Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM) k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), přijaté v Bernu dne 9. května 1980.

Změny a doplňky Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží přípojku B vstoupily v platnost dne 1. července 2001 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Současně platnost změn a doplňků Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží přípojku B, které vstoupily v platnost dne 1. ledna 1999, vyhlášené pod č. 60/1999 Sb., končí dne 31. prosince 2002.

Německé znění Přílohy I - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží přípojku B a její překlad do české jazyka se vyhlašují současně.


RID

Übereinkommen über den internationalen Eisenbahnverkehr (COTIF)

Anhang B - Einheitliche Rechtsvorschriften für den Vertrag über die internationale Eisenbahnbeförderung von Gütern (CIM)

Anlage I

PŘEKLAD

ÚMLUVA o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)

přípojek B - jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM)


PŘÍLOHA I

ŘÁD PRO MEZINÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ PŘEPRAVU NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (RID)

OBSAH

překladu

RID

Translation © Dopravní rozvojové středisko ČR, a.s.

Obsah

Část 1Všeobecná ustanovení
1.1Rozsah platnosti a použitelnost
1.1.1Struktura
1.1.2Rozsah platnosti
1.1.3Vynětí z platnosti
1.1.3.1Vynětí z platnosti pro přepravy uvedené povahy
1.1.3.2Vynětí z platnosti pro přepravu plynů
1.1.3.3Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných paliv
1.1.3.4Vynětí z platnosti spojená se zvláštními ustanoveními a pro nebezpečné věci balené v omezených množstvích
1.1.3.5Vynětí z platnosti pro vyprázdněné nevyčištěné obaly
1.1.4Použitelnost jiných předpisů
1.1.4.1Všeobecné
1.1.4.2Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu
1.1.4.3Používání přemístitelných cisteren schválených pro námořní dopravu
1.1.4.4Systém kombinované přepravy silničních vozidel
1.1.4.5Přepravy, které se neuskutečňují na kolejích
1.2Definice a měrné jednotky
1.2.1Definice
1.2.2Měrné jednotky
1.3Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1Rozsah a uplatnění
1.3.2Forma školení
1.3.2.1Všeobecné bezpečnostní školení
1.3.2.2Specifické školení
1.3.2.3Bezpečnostní školení
1.3.2.4Školení pro třídu 7 1.3.3 Dokumentace
1.4Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.2Povinnosti hlavních účastníků
1.4.2.1Odesílatel
1.4.2.2Dopravce
1.4.2.3Příjemce
1.4.3Povinnosti ostatních účastníků
1.4.3.1Nakládce
1.4.3.2Balič
1.4.3.3Plnič
1.4.3.4Provozovatel nádržkového (cisternového) kontejneru/přemístitelné cisterny
1.4.3.5Provozovatel cisternového vozu
1.5Vynětí z platnosti
1.5.1Dočasné vynětí z platnosti
1.5.2Vojenské zásilky
1.6Přechodná ustanovení
1.6.1Různé
1.6.2Nádoby na plyny třídy 2
1.6.3Cisternové a bateriové vozy
1.6.4Nádržkové kontejnery a MEGC
1.6.5(Vyhrazeno)
1.6.6Třída 7
1.6.6.1Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným úřadem podle vydání
z roku 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.2Kusy schválené podle vydání z roku 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985
(se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6
1.6.6.3Radioaktivní látky zvláštní formy schválená podle vydání
IAEA Safety Series No.6 z 1973 a 1973 (se změnami) 1985 a 1985 (se změnami 1990)
1.6.6.4Všeobecná přechodná ustanovení pro přepravu látek třídy 7
1.7Všeobecné požadavky na třídu 7
1.7.1Všeobecně
1.7.2Program ochrany proti záření
1.7.3Zabezpečení kvality
1.7.4Zvláštní ujednání
1.7.5Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
1.8Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1Úřední kontroly nebezpečných věcí
1.8.2Vzájemná úřední podpora
1.8.3Bezpečnostní poradce
1.8.4Seznam příslušných úřadů a jimi pověřených orgánů
1.8.5Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí
1.9Omezení přeprav příslušným orgánem
Část 2Klasifikace
2.1Všeobecná ustanovení
2.1.1Úvod
2.1.2Zásady klasifikace
2.1.3Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady)
2.1.4Zařazení vzorku (na zkoušku)
2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
2.2.1Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou
2.2.1.1Kritéria
2.2.1.2K přepravě nepřipuštěné látky a předměty
2.2.1.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.2Třída 2 Plyny
2.2.2.1Kritéria
2.2.2.2K přepravě nepřipuštěné plyny
2.2.2.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.3Třída 3 Hořlavé kapalné látky (kapaliny)
2.2.3.1Kritéria
2.2.3.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.3.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.41Třída 4.1 Hořlavé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky
2.2.41.1Kritéria
2.2.41.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.41.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.41.4Seznam látek samovolně se rozkládajících
2.2.42Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.42.1Kritéria
2.2.42.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.42.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.43Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.43.1Kritéria
2.2.43.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.43.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.51Třída 5.1 Látky podporující hoření (působící oxidačně)
2.2.51.1Kritéria
2.2.51.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.51.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.52Třída 5.2 Organické peroxidy
2.2.52.1Kritéria
2.2.52.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.52.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.52.4Seznam již zařazených organických peroxidů
2.2.61Třída 6.1 Jedovaté látky
2.2.61.1Kritéria
2.2.61.2Látky nepřipuštěné k přepravě
2.2.61.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.62Třída 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu)
2.2.62.1Kritéria
2.2.62.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.62.3Seznam hromadných pojmenování 2.2.7 Třída 7 Radioaktivní látky 2.2.7.1 Definice třídy 7
2.2.7.2Definice
2.2.7.3Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)1, určení skupin
2.2.7.4Požadavky pro radioaktivní látky ve zvláštní formě
2.2.7.5Povrchově kontaminovaný předmět (SCO), určení skupin
2.2.7.6Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)
2.2.7.7Mezní hodnoty aktivity a omezení materiálů
2.2.7.8Mezní hodnoty přepravního indexu (TI), kritického bezpečnostního indexu (CSI)
a dávkové intenzity pro kusy a transportní obalový soubor
2.2.7.9Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů
2.2.8Třída 8 Žíravé látky
2.2.8.1Kritéria
2.2.8.2K přepravě nepřipuštěné látky
2.2.8.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.9Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty
2.2.9.1Kritéria
2.2.9.2K přepravě nepřipuštěné látky a předměty
2.2.9.3Seznam hromadných pojmenování
2.2.9.4Látky klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí, které nespadají pod jinou třídu
ani pod položky třídy 9 s výjimkou položek UN- čísel 3077 a 3082
2.3.Zkušební postupy
2.3.0Všeobecně
2.3.1Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
2.3.2Zkoušky týkající se směsí nitrované celuózy třídy 4.1
2.3.3Zkoušky hořlavých kapalných látek třídy 3, 6.1 a 8
2.3.3.1Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí
2.3.3.2Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu
2.3.4Zkouška ke stanovení tekutosti
2.3.5Zkoušky ke stanovení ekotoxicity, odolnosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9
2.3.5.1Akutní toxicita pro ryby
2.3.5.2Akutní toxicita pro dafnie
2.3.5.3Brždění růstu řas
2.3.5.4Zkušební postupy pro lehkou biologickou odbouratelnost
2.3.5.5Zkušební postupy pro bioakumulační potenciál
2.3.5.6Kritéria
2.3.5.7Vývojový diagram
Část 3Vyjmenovaní nebezpečných věcí a výjimky pro omezená množství
3.1.Všeobecné
3.1.1Úvod
3.1.2Oficiální pojmenování pro přepravu
3.2Seznam nebezpečných věcí
3.2.1Vysvětlivky k tabulce A: Seznam nebezpečných věcí v UN-číselném pořadí
Tabulka ASeznam nebezpečných věcí v UN-číselném pořadí
Tabulka BSeznam nebezpečných věcí v abecedním pořadí
3.3.Zvláštní ustanovení platné pro určité látky nebo předměty
3.4Nebezpečné věci, které jsou baleny v omezeném množství
Část 4Ustanovení o používání obalů a cisteren
4.1.Použití obalů včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů
4.1.1Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí všech tříd s výjimkou tříd 2, 6.2 nebo
7 do obalů, včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů
4.1.2Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání velké nádoby pro volně ložené látky (IBC)
4.1.3Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
4.1.4Přehled pokynů pro balení
4.1.4.1Pokyny pro balení týkající se použití obalů [s výjimkou obalů pro velké nádoby
pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů]
4.1.4.2Pokyny pro balení týkající se použití IBC
4.1.4.3Pokyny pro balení týkající se použití velkých obalů
4.1.4.4Zvláštní ustanovení týkající se lahví na plyny a nádob na plyny
4.1.5Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
4.1.6Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2
4.1.7Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně
se rozkládajících látek třídy 4.1
4.1.7.1Použití obalů
4.1.7.2Použití velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
4.1.8Zvláštní ustanovení pro balení pro infekční látky třídy 6.2
4.1.9Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7
4.1.9.1Všeobecně
4.1.9.2Ustanovení a kontrolní opatření pro přepravu radioaktivních látek s malou specifickou
aktivitou (LSA-látky) a povrchově kontaminované předměty (SCO-předměty)
4.1.10Zvláštní ustanovení pro společné balení
4.2Používání přemístitelných cisteren
4.2.1Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek tříd 3 až 9
4.2.2Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nezchlazených zkapalnělých plynů
4.2.3Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalnělých plynů
4.2.4Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
4.2.4.1Všeobecně
4.2.4.2Pokyny pro přemístitelné cisterny
4.2.4.3Zvláštní ustanovení o přemístitelných cisternách
4.3Používání cisternových vozů, snímatelných cisteren, nádržkových kontejnerů a nádržkových výměnných
nástaveb (přemístitelných nádrží), u kterých je těleso nádrže zhotoveno z kovových materiálů, jakož
i bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.3.1Rozsah použití
4.3.2Ustanovení pro všechny třídy
4.3.2.1Použití
4.3.2.2Stupeň plnění
4.3.2.3Provoz
4.3.2.4Nevyčištěné prázdné cisterny, bateriové vozy a MEGC
4.3.3Zvláštní ustanovení pro třídu 2
4.3.3.1Kódování nádob/cisteren a hierarchie cisteren
4.3.3.2Podmínky plnění a zkušební tlaky
4.3.3.3Provoz
4.3.3.4Ustanovení na kontrolu plnění pro kapalné plyny
4.3.4Zvláštní ustanovení pro třídu 3 až 9
4.3.4.1Kódování nádob/cisteren, racionální využití cisteren a hierarchie cisteren
4.3.4.2Všeobecné ustanovení
4.3.5Zvláštní ustanovení
4.4Používání cisteren z vyztužených plastů (FRP)
4.4.1Všeobecná ustanovení
4.4.2Provoz
Část 5Předpisy pro odeslání
5.1Všeobecná ustanovení
5.1.1Rozsah použití a všeobecná ustanovení
5.1.2Použití transportních obalových souborů
5.1.3Nevyčištěné prázdné obaly [včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů],
prázdné cisterny, prázdné vozy a prázdné kontejnery pro věci ve volně loženém stavu
5.1.4Společné balení
5.1.5Všeobecná ustanovení pro třídu 7
5.1.5.1Požadavky, které je nutno zohlednit před přepravou
5.1.5.2Povolení k přepravě a oznamování
5.1.5.3Schválení/povolení příslušným úřadem
5.1.5.4Souhrn požadavků pro schválení/povolení a předcházející oznámení
5.2Označení a polepování
5.2.1Označení kusů
5.2.2Polepování kusů
5.2.2.1Ustanovení pro polepování
5.2.2.2Ustanovení pro nálepky k označení nebezpečí
5.3Umísťování velkých nálepek (Placards) jakož i označování 5.3.1 Umísťování velkých nálepek (Placards)
5.3.1.1Všeobecná ustanovení
5.3.1.2Umísťování velkých nálepek (Placards) na kontejnery, vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC),
nádržkové kontejnery a přemístitelné cisterny
5.3.1.3Umísťování velkých nálepek (Placards) na nosné vozy, na kterých jsou přepravovány kontejnery,
vícečlánkové kontejnery na plyn (MEGC), nádržkové kontejnery nebo přemístitelné cisterny a na
nosné vozy, které jsou používány pro přepravu návěsů a výměnných nástaveb
5.3.1.4Umísťování velkých nálepek (Placards) na vozy při přepravě ve volně loženém stavu,
cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami
5.3.1.5Umísťování velkých nálepek (Placards) na vozy, ve kterých jsou přepravovány jen kusy
5.3.1.6Umísťování nálepek (Placards) na prázdné cisternové vozy, bateriové vozy, vícečlánkové kontejnery
na plyn MEGC), nádržkové kontejnery a přemístitelné cisterny, jakož i na prázdné vozy
a kontejnery pro přepravu ve volně loženém stavu.
5.3.1.7Popis velké nálepky (Placards)
5.3.2Oranžové označení
5.3.2.1Všeobecné požadavky pro oranžové označení
5.3.2.2Popis oranžového označení
5.3.2.3Význam čísel k označení nebezpečí
5.3.3Označení pro látky, které jsou přepravovány v zahřátém stavu
5.3.4Nálepka k označení nebezpečí pro posun podle vzoru 13 a 15
5.3.4.1Všeobecné požadavky
5.3.4.2Popis nálepky pro posun podle vzoru 13 a 15
5.3.5Oranžové pruhy
5.4Průvodní listiny
5.4.1Nákladní list pro přepravu nebezpečných věcí a s tím spojené informace
5.4.1.1Všeobecné údaje, které musí být obsaženy v nákladním listě
5.4.1.2Dodatečné nebo zvláštní údaje pro určité třídy
5.4.1.3(Vyhrazeno)
5.4.1.4Podoba nákladního listu a k používanému jazyku
5.4.1.5Bezpečné věci
5.4.2Obalový certifikát kontejneru
5.4.3(Vyhrazeno)
5.4.4Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
5.5Zvláštní požadavky
5.5.1Zvláštní ustanovení pro zasílání infekčních látek
5.5.2Zvláštní požadavky pro zaplynované vozy nebo kontejnery
Část 6Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC),
velkých obalů a cisteren
6.1Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
6.1.1Všeobecná ustanovení
6.1.2Kódování konstrukčních typů obalů
6.1.3Označení
6.1.4Požadavky na obaly
6.1.4.1Sudy z oceli
6.1.4.2Sudy z hliníku
6.1.4.3Sudy z kovu jiného než hliník nebo ocel
6.1.4.4Kanystry z oceli nebo hliníku
6.1.4.5Sudy z překližky
6.1.4.6Sudy z přírodního dřeva
6.1.4.7Sudy z lepenky
6.1.4.8Sudy a kanystry z plastu
6.1.4.9Bedny z přírodního dřeva
6.1.4.10Bedny z překližky
6.1.4.11Bedny z dřevovláknitých materiálů
6.1.4.12Bedny z lepenky
6.1.4.13Bedny z plastu
6.1.4.14Bedny z oceli nebo hliníku
6.1.4.15Pytle z textilní tkaniny
6.1.4.16Pytle z plastové tkaniny
6.1.4.17Pytle z plastové fólie
6.1.4.18Pytle z papíru
6.1.4.19Kombinované obaly (plast)
6.1.4.20Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)
6.1.4.21Skupinové obaly
6.1.4.22Obaly z jemného plechu
6.1.5Požadavky na zkoušky obalů
6.1.5.1Provedení a opakování zkoušek
6.1.5.2Příprava obalů a kusů pro zkoušky
6.1.5.3Zkouška pádem
6.1.5.4Zkouška těsnosti
6.1.5.5Zkouška vnitřním tlakem (hydraulická)
6.1.5.6Zkouška stohováním
6.1.5.7Bednářská zkouška typu sudů z přírodního dřeva se zátkou
6.1.5.8Dodatková zkouška propustnosti pro sudy a kanystry z plastu podle pododdílu 6.1.4.8 a pro
kombinované obaly (plast) podle pododdílu 6.1.4.19 určené pro přepravu kapalin s bodem vzplanutí 61° C,
výjimkou obalů 6HA 1.
6.1.5.9Protokol o zkoušce
6.1.6Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů z vysokomolekulárního nebo
středněmolekulárního polyetylénu podle 6.1.5.2.6 a seznam látek, pro které mohou být standardní
kapaliny považovány za rovnocenné
6.2Požadavky na konstrukci a zkoušení nádob na plyny, aerosoly a malé nádoby obsahující plyny (plynové kartuše)
6.2.1Všeobecné požadavky na nádoby pro plyny
6.2.1.1Konstrukce a výroba
6.2.1.2Materiály nádob
6.2.1.3Provozní výstroj
6.2.1.4Schvalování nádob
6.2.1.5První prohlídka
6.2.1.6Opětovná (periodická) prohlídka
6.2.1.7Označení nádob
6.2.2Nádoby konstruované, vyráběné a zkoušené podle norem
6.2.3Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
6.2.3.1Kovové láhve, velkoobjemové láhve, tlakové sudy a svazky lahví
6.2.3.2Dodatečná ustanovení o nádobách z hliníkových slitin pro stlačené zkapalněné plyny, plyny rozpuštěné
pod tlakem a nestlačené plyny podléhající zvláštním podmínkám (vzorky plynů), jakož i předměty obsahující
plyn pod tlakem jiné než aerosoly a nádoby malé, obsahující plyn (kartuše)
6.2.3.3Nádoby z kombinovaných materiálů
6.2.3.4Uzavřené kryogenní nádoby
6.2.4Všeobecné požadavky na aerosoly a nádobky obsahující plyn (kartuše)
6.2.4.1Konstrukce a výroba
6.2.4.2První zkouška
6.2.4.3Odkazy na normy
6.3Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2
6.3.1Všeobecná ustanovení
6.3.2Požadavky na zkoušení obalů
6.4Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
6.4.1(Vyhrazeno)
6.4.2Všeobecná ustanovení
6.4.3(Vyhrazeno)
6.4.4Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
6.4.5Požadavky na průmyslové kusy
6.4.6Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
6.4.7Požadavky na kusy typu A
6.4.8Požadavky na kusy typu B(U)
6.4.9Požadavky na kusy typu B(M)
6.4.10(Vyhrazeno)
6.4.11Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
6.4.12Zkušební postupy a důkaz shodnosti
6.4.13Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a kritické zhodnocení bezpečnosti
6.4.14Dopad pro zkoušky pádem
6.4.15Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
6.4.16Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
6.4.17Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
6.4.18Přísnější zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105 A 2
6.4.19Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
6.4.20(Vyhrazeno)
6.4.21Prohlídky obalů konstruovaných pro obsah 0,1 kg nebo více hexafluoridu uranu
6.4.22Schválení konstrukcí kusů a látek
6.4.23Žádosti a schvalování přepravy radioaktivní látky
6.5Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
6.5.1Všeobecná ustanovení pro všechny typy IBC
6.5.1.1Rozsah
6.5.1.2(Vyhrazeno)
6.5.1.3(Vyhrazeno)
6.5.1.4Kódovací systém pro označení IBC
6.5.1.5Požadavky na konstrukci
6.5.1.6Zkoušení, certifikace a prohlídka
6.5.2Označení
6.5.2.1Základní označení
6.5.2.2Doplňkové označení
6.5.3Zvláštní požadavky na IBC
6.5.3.1Zvláštní požadavky na kovové IBC
6.5.3.2Zvláštní požadavky pro flexibilní IBC
6.5.3.3Zvláštní požadavky pro IBC z tuhých plastů
6.5.3.4Zvláštní požadavky pro kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu
6.5.3.5Zvláštní požadavky pro IBC z lepenky
6.5.3.6Zvláštní požadavky pro IBC ze dřeva
6.5.4Požadavky na zkoušky IBC
6.5.4.1Provedení a četnost zkoušek
6.5.4.2Zkoušky konstrukčního typu
6.5.4.3Příprava IBC na zkoušky
6.5.4.4Zkouška zdvihem zdola
6.5.4.5Zkouška zdvihem shora
6.5.4.6Zkouška stohováním
6.5.4.7Zkouška těsnosti
6.5.4.8Hydraulická zkouška vnitřním tlakem
6.5.4.9Zkouška pádem
6.5.4.10Zkouška roztržením
6.5.4.11Zkouška převrácením (překlopením)
6.5.4.12Zkouška vztyčováním
6.5.4.13Protokol o zkoušce
6.5.4.14První a opětovná (periodická) zkouška jednotlivých kovových IBC, IBC z tuhých plastů a kombinovaných IBC
6.6Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů
6.6.1Všeobecné
6.6.2Kódovací systém pro označení typu velkých obalů
6.6.3Označení
6.6.3.1Základní označení
6.6.3.2Příklady pro označení
6.6.4Zvláštní požadavky pro velké obaly
6.6.4.1Zvláštní požadavky pro velké obaly z kovu
6.6.4.2Zvláštní podmínky pro velké obaly z flexibilních materiálů
6.6.4.3Zvláštní požadavky pro obaly z tuhých plastů
6.6.4.4Zvláštní požadavky pro velké obaly z lepenky
6.6.4.5Zvláštní požadavky pro velké obaly ze dřeva
6.6.5Zkušební požadavky
6.6.5.1Provádění a četnost zkoušek
6.6.5.2Příprava na zkoušky
6.6.5.3Požadavky na zkoušení
6.6.5.4Schvalování a zpráva o zkoušce
6.7Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren
6.7.1Rozsah a všeobecná ustanovení
6.7.2Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek tříd 3 až 9
6.7.2.1Definice
6.7.2.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.2.3Konstrukční kritéria
6.7.2.4Minimální tloušťka stěny nádrže
6.7.2.5Provozní výstroj
6.7.2.6Spodní otvory
6.7.2.7Bezpečnostní vyrovnávací zařízení
6.7.2.8Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.9Nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.10Tavné prvky
6.7.2.11Průtržné kotouče
6.7.2.12Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.13Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.14Zařízení pro vyrovnání tlaku
6.7.2.15Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.2.16Stavoznaky (měrná zařízení)
6.7.2.17Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.2.18Schválení typu konstrukce
6.7.2.19Kontrola a zkoušení
6.7.2.20Označení
6.7.3Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
6.7.3.1Definice
6.7.3.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.3.3Konstrukční kritéria
6.7.3.4Minimální tloušťka stěny nádrže
6.7.3.5Provozní výstroj
6.7.3.6Spodní otvory
6.7.3.7Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.8Kapacita zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.9Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.10Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.11Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.3.12Stavoznaky (měrná zařízení)
6.7.3.13Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.3.14Schválení konstrukce
6.7.3.15Kontrola a zkoušení
6.7.3.16Označování
6.7.4Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu
zchlazených zkapalněných plynů
6.7.4.1Definice
6.7.4.2Všeobecné konstrukční a výrobní požadavky
6.7.4.3Konstrukční kritéria
6.7.4.4Minimální tloušťka stěny
6.7.4.5Provozní výstroj
6.7.4.6Zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.7Kapacita a nastavení zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.8Označování zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.9Spoje k zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.10Umístění zařízení pro vyrovnávání tlaku
6.7.4.11Stavoznaky (měrná zařízení)
6.7.4.12Podpěry, rámy, zvedací a spouštěcí vybavení přemístitelných cisteren
6.7.4.13Schválení konstrukce
6.7.4.14Kontrola a zkoušení
6.7.4.15Označování
6.8Požadavky na konstrukci, vybavení, schválení typu, kontroly a zkoušení a označování nesnímatelných cisteren,
cisternových vozů, snímatelných cisteren a nádržkových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb
s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.8.1Rozsah použití
6.8.2Požadavky vztahující se na všechny třídy
6.8.2.1Konstrukce
6.8.2.2Výstroj
6.8.2.3Schvalování typu
6.8.2.4Prohlídky a zkoušky
6.8.2.5Označování
6.8.2.6Požadavky na cisterny konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
6.8.2.7Požadavky na cisterny, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
6.8.3Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
6.8.3.1Konstrukce nádrží
6.8.3.2Výstroj
6.8.3.3Schvalování typu
6.8.3.4Prohlídky a zkoušky
6.8.3.5Označování
6.8.3.6Požadavky na bateriové vozy a MEGC konstruované, vyrobené a zkoušené podle norem
6.8.3.7Požadavky na bateriové vozy a MEGC, které nejsou konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
6.8.4Zvláštní ustanovení
6.8.5Požadavky na materiály a konstrukci nádrží, cisternových vozů a cisternových kontejnerů, pro které
je požadován zkušební tlak nejméně 1 Mpa (10 bar) a nádrží, cisternových vozů a cisternových kontejnerů
určených pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů třídy 2
6.8.5.1Materiály a nádrže
6.8.5.2Zkušební požadavky
6.8.5.3Zkoušky vrubové houževnatosti
6.9Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu, zkoušení a označování cisteren z vyztužených plastů (FRP)
6.9.1Všeobecná ustanovení
6.9.2Konstrukce
6.9.3Ustanovení vztahující se na výstroj
6.9.4Zkoušení a schválení typu
6.9.5Prohlídky
6.9.6Označování
Část 7Ustanovení pro přepravu, vykládku, nakládku, vykládku a manipulaci
7.1Všeobecná ustanovení
7.2Ustanovení o přepravě v kusech
7.3Ustanovení o přepravě ve volně loženém stavu
7.4(vyhrazeno)
7.5Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
7.5.1Všeobecné požadavky
7.5.2Společné nakládání
7.5.3Ochranné vozy a nakládání velkých kontejnerů na vozy
7.5.4Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
7.5.5(Vyhrazeno)
7.5.6(Vyhrazeno)
7.5.7(Vyhrazeno)
7.5.8Čištění po vykládce
7.5.9(Vyhrazeno)
7.5.10(Vyhrazeno)
7.5.11Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
7.6.Ustanovení pro přepravu jako spěšnina
7.7Ruční a cestovní zavazadla

RID

Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID)

Část 1 - Všeobecná ustanovení

Kapitola 1.1

Rozsah platnosti a použitelnost

1.1.1 Struktura

RID je dělena do sedmi Částí; každá Část se rozděluje do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů (viz obsah).

Uvnitř každé Části jsou čísla jejich oddílů, pododdílů a dalších dílčích částí (odstavců, ...) tvořena číslem kapitoly, následovaným číslicí oddílu, číslicí pododdílu a číslicemi dalších dílčích částí (odstavců, ...), např. Část 4 v kapitole 2 oddílu 1 má číslo «4.2.1».

1.1.2 Rozsah platnosti

Příloha I provádí článek 4 písm. d) a článek 5 § 1 písm. a) Jednotných právních předpisů pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží (CIM). Je označena zkratkou «RID» (Réglement concernant le transport international ferroviaire des marchandises dangereuses = Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí).

RID stanoví:

a) nebezpečné věci, které jsou z mezinárodní přepravy vyloučeny,

b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je připuštěna a požadavky (včetně vynětí z platnosti), které musí být při teto přepravě splněny, zvláště pokud jde o:

- zatřídění (klasifikaci) věcí, včetně kritérií a pro jejich zatřídění a příslušných zkušebních metod,

- používání obalů (včetně společného balení),

- používání cisteren (včetně jejich plnění),

- postupy před odesíláním (včetně nápisů a nálepek k označení nebezpečí na kusech a na dopravních prostředcích, jakož i přepravní doklady a předepsané údaje a poznámky,

- ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren,

- používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).

1.1.3 Vynětí z platnosti

1.1.3.1 Vynětí z platnosti pro přepravy uvedené povahy

Ustanovení RID se nevztahují na:

a) přepravy nebezpečných věcí prováděné soukromými osobami, kde věci jsou baleny pro drobný prodej a jsou určeny pro osobní nebo domácí použití nebo po jejich zábavu nebo sportovní činnost,

b) přepravy v RID blíže nevyjmenovaných strojů nebo přístrojů, které obsahují ve své vnitřní konstrukci nebo ve funkčních prvcích nebezpečné věci,

c) přepravy, prováděné podniky spojené s jejich hlavní činností jako jsou dodávky na pozemní, inženýrské a hlubinné stavby, měřící, opravárenské a údrž-bářské práce v množstvích, které nepřekročí 450 litrů, a která nepřekročí dále uvedená, nejvýše přípustná celková množství,

Kategorie
přepravy
Látky nebo předměty
Obalová skupina nebo klasifikační kód/- skupina nebo UN číslo
Největší celkové množství na vůz nebo velký kontejner
0Třída 1: 1.1 L, 1.2 L, 1.3 L, 1.4 L, UN-číslo 01900
Třída 3: UN- číslo 3343
Třída 4.2: Látky, které jsou zařazené ke obalové skupině I
Třída 4.3: UN-čísla 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148 a 3207
Třída 6.1: UN-čísla 1051, 1613, 1614 a 3294
Třída 6.2: UN-čísla 2814 a 2900, (rizikové skupiny 3 a 4)
Třída 7: UN-čísla 2912 až 2919, 2977, 2978, 3321 až 3333
Třída 9: UN-čísla 2315, 3151, 3152 a zařízení obsahující takové látky, nebo směsi a vyprázdněné Nevyčištěné vyprázdněné obaly, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie
1Látky a předměty, patřící k obalové skupině I a nezařazené do přepravní kategorie 0, a látky a předměty následujících tříd :20
Třída 1: 1.1 až 1.5 J*), 1.2 až 1.2 J, 1.3 C, 1.3 G, 1.3 H, 1.3 J a 1.5 D*)
Třída 2: Skupiny T, TC*), TO, TF, TOC a TFC
Třída 4.1: UN-čísla 3221 až 3224
Třída 5.2 UN-čísla 3101 až 3104
2Látky a předměty, patřící k obalové skupině II a nezařazené do přepravní kategorie 0, 1 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:333
Třída 1: 1.4 B až 1.4 G a 1.6 N
Třída 2: Skupina F
Třída 4.1: UN-čísla, 3225 až 3230
Třída 5.2: UN-čísla, 3105 až 3110
Třída 6.1: Látky a předměty, patřící k obalové skupině III
Třída 6.2: UN-čísla, 2814 a 2900, rizikové skupiny 2
Třída 9: UN-číslo 3245
3Látky a předměty, patřící k obalové skupině III a nezařazené do přepravních kategorii 0, 2 nebo 4, a látky a předměty následujících tříd:1000
Třída 2: Skupina A a O
Třída 8 UN-čísla 2794, 2795, 2800 a 3028
Třída 9: UN-čísla 2990 a 3072
4Třída 1: 1.4 SBez omezení
Třída 4.1: UN-čísla 1331, 1345, 1944, 1945, 2254 a 2623
Třída 4.2: UN-číslo 1361 a 1362 obalové skupiny III
Třída 7: UN-čísla 2908 až 2911
Třída 9: UN-číslo 3268
a vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné látky s výjimkou takových látek, které spadají do přepravní kategorie 0.

*) Pro UN-čísla 0081, 0082, 0084 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 činí nejvýše přípustné celkové množství na vůz 50 kg.

V předchozí tabulce se «nejvyšším celkovým množstvím na vůz» rozumí:

- pro předměty celková (brutto) hmotnost v kg (pro předměty třídy 1, hmotnost čistá (netto) výbušné látky v kg),

- pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboko zchlazené zkapalněné plyny a pod tlakem rozpuštěné plyny čistá hmotnost (netto) v kg,

- pro kapalné látky a stlačené plyny, jmenovitý vnitřní objem nádoby (viz odsouhlasené pojmy v oddílu 1.2.1) v litrech.

Pokud jsou v jednom voze přepravovány nebezpečné věci, různých přepravních kategorií pak součet

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, násobený 50,

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1, uvedených v poznámce pod čarou *) k tabulce, vynásobený 20,

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 2, vynásobeného 3 a

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 3

nesmí překročit číslo 1000.

K těmto požadavkům se nepřihlíží a proto neplatí u běžně používaných, pevně zabudovaných nádrží dopravních prostředků, které obsahují kapalné látky nebo plyny, které slouží k pohonu nebo provozu zvláštních zařízení (např. chladící zařízení) nebo k zabezpečení bezpečnosti dopravních prostředků, v souladu s podod díly 1.1.3.2 a), b), d) a e), jakož i pododdílu 1.1.3.3 nebo v souladu s vynětím z platnosti v kapitole 3.3 zvláštního ustanovení 119.

Přepravy, prováděny takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci však nespadají do rozsahu tohoto vynětí.

d) přepravy, prováděny zásahovými službami nebo pod jejich dozorem,

e) naléhavé přepravy první pomoci určené pro záchranu lidských životů nebo na ochranu životního prostředí za předpokladu, že jsou prováděny při realizaci všech opatření zajišťujících jejich plnou bezpečnost.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz odstavec 2.2.7.1.2

1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů

Ustanovení RID se nevztahují na přepravu :

a) plynů obsažených v nádržích dopravních prostředků, které slouží pro jejich pohon nebo provoz jejich zvláštních zařízení (např. chladící zařízení),

b) plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel, u kterých palivový kohout mezi palivovou nádrží a motorem je uzavřen a elektrické spojení odpojeno,

c) plynů skupin A a O podle pododdílu 2.2.2.1, jestliže tlak plynů v nádobě nebo cisterně při teplotě 15° C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže je kompletně v plynném stavu během přepravy; patří sem všechny druhy nádob a cisteren, např. také části strojů a přístrojů,

d) plynů obsažených v zařízení používaném pro provoz vozidel (např. hasicích přístrojích nebo plynem huštěných pneumatikách vozidel, také jako náhradní díly nebo přepravované jako náklad),

e) plynů obsažených ve zvláštních zařízeních vozů, které jsou potřebné pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladící systémy, nádoby na ryby, ohřívače atd.), jakož i v náhradních nádobách takových zařízení a nevyčištěných vyprázdněných výměnných nádobách, které jsou přepravovány v témže voze,

f) nevyčištěných vyprázdněných nesnímatelných tlakových nádob, které jsou přepravovány za podmínky, že jsou hermeticky uzavřeny,

g) plynů obsažených v potravinách a v nápojích.

1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných paliv

Předpisy RID neplatí pro přepravu pohonných hmot v palivových nádržích dopravních prostředků, které slouží k jejich pohonu nebo provozu jejich zvláštních zařízení (např. chladících zařízení). Palivové kohouty mezi motorem a palivovou nádrží motocyklů a jízdních kol s pomocným motorem, jejichž nádrž obsahuje pohonné hmoty, musí být při přepravě uzavřeny; tyto motocykly a jízdní kola s pomocným motorem musí kromě toho být naloženy nastojato a zajištěny proti spadnutí.

1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených množstvích

1.1.3.4.1 Přeprava určitých nebezpečných věcí je určitými zvláštními ustanoveními kapitoly 3.3 částečně nebo úplně vyňata z platnosti z požadavků RID. Toto vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou zvláštní ustanovení uvedeny ve sloupci 6 kapitoly 3.2 tabulky A u položky nebezpečných věcí, jichž se týkají.

1.1.3.4.2 Při přepravě určitých nebezpečných věci, balených v omezených množstvích, může být využito vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz odstavec 2.2.7.1.2

1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro vyprázdněné nevyčištěné obaly

Na vyprázdněné nevyčištěné obaly, včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů, které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9, se nevztahují požadavky RID, jestliže jsou provedena přiměřená opatření, vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí je vyloučeno, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.

1.1.4 Použitelnost jiných předpisů

1.1.4.1 Všeobecné

1.1.4.1.1 Dovoz nebezpečných věcí na území členského státu může podléhat předpisům nebo zákazům, které byly vydány z jiných než bezpečnostních důvodů. Tyto předpisy nebo zákazy je nutné odpovídajícím způsobem dát ve známost.

1.1.4.1.2 Pro přepravy ve smyslu článku 3 § 3 Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) musí být kromě ustanovení RID respektovány také zvláštní vnitrostátní podmínky nebo mezi jednotlivými státy sjednané podmínky pro přepravu nebezpečných věcí po silnicích nebo po vodních cestách, pokud nejsou v rozporu s ustanoveními RID.

1.1.4.1.3 Kromě toho je třeba dbát předpisů nutných pro splnění formalit vyžadovaných celními orgány a jinými orgány státní správy (viz článek 25 § 1 Jednotných právních předpisů CIM).

Zejména je nutné, kromě poznámek a osvědčení předepsaných touto přílohou, připojit k nákladnímu listu také průvodní listiny a osvědčení vyžadovaná a předepsaná správními úřady.

1.1.4.2 Přepravy v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu

Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a nádržkové kontejnery, jakož i vozy, které obsahují vozovou zásilku kusů se stejnými věcmi, které neodpovídají plně požadavkům RID pro balení, společné balení, označení a polepování kusů (nápisy a bezpečností značky na kusech) nebo označování velkými nálepkami (Placards) (označování oranžovými výstražnými tabulkami), ale odpovídají požadavkům IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo Technickým pokynům ICAO (pro leteckou dopravu) musí být přijaty k přepravě pro kombinovanou dopravu s námořní nebo leteckou dopravou, pokud splňují následující podmínky:

a) pokud kusy, nejsou opatřeny nálepkami k označení nebezpečí (nápisy a bezpečnostními značkami) podle požadavků RID, musí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle předpisů IMDG Code pro námořní nebo Technických pokynů ICAO pro leteckou přepravu,

b) na společné balení v jednom kusu se vztahují předpisy IMDG Code nebo Technické pokyny ICAO,

c) pouze pro kombinované přepravy v přepravním řetězci s námořní přepravou, musí kontejnery, přemístitelné cisterny a nádržkové (cisternové) kontejnery jakož i vozy, které obsahují kusy s tou samou věcí, pokud nejsou označeny a polepovány podle kapitoly 5.3 RID, být označeny nápisy a bezpečnostními značkami a polepovány [musí být opatřeny velkými nálepkami (Placards)] podle předpisů IMDG Code (předpisů pro námořní dopravu). Tyto požadavky se vztahují též na následnou přepravu do čistící stanice pro nevyčištěné prázdné přemístitelné cisterny a nádržkové (cisternové) kontejnery.

Tato odchylka se nevztahuje na případ, kdy věci jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 8 RID a nejsou považovány za nebezpečné podle předpisu IMDG Code nebo Technických pokynů ICAO.

Pozn. O údajích v nákladním listu viz odstavec 5.4.1.1.7, o obalovém certifikátu kontejneru viz oddíl 5.4.2.

1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren schválených pro námořní dopravu

Přemístitelné cisterny, které nesplňují požadavky v kapitolách 6.7 nebo 6.8, které jsou však před 1. lednem 2003 podle ustanovení (včetně přechodných ustanovení) vyrobeny a schváleny podle IMDG Code (změna 29-98), smějí být používány do 31. prosince 2009, pokud je shledáno, že příslušná ustanovení IMDG Code (změna 29-98) o prohlídkách a zkouškách a pokyny uvedené ve sloupcích 12 a 13 kapitoly 3.2 IMDG Code (změna 30-00) jsou zcela splněny. Po 31. lednu 2009 mohou být dále používány, jen pokud splňují příslušná ustanovení IMDG Code o prohlídkách a zkouškách, a to za předpokladu, že jsou splněny pokyny RID v kapitole 3.2 sloupci 10 a 11 a pokyny v kapitole 4.2.

Pozn. Pro údaje v nákladním listu viz odstavec 5.4.1.1.8.

1.1.4.4 Systém kombinované přepravy silničních vozidel

Nebezpečné věci smí být přepravovány také v systému kombinované přepravy silničních vozidel za následujících podmínek:

Silniční vozidla podaná k přepravě v systému kombinované přepravy silničních vozidel a jejich obsah musí odpovídat ustanovením ADR.

Nejsou však povoleny:

- výbušné látky třídy 1 skupiny snášenlivosti A (UN-čísla 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224 a 0473),

- samovolně se rozkládající látky třídy 4.1, které vyžadují kontrolu teploty (UN-čísla 3231 až 3240),

- organické peroxidy třídy 5.2, které vyžadují kontrolu teploty (UN-čísla 3111 až 3120),

- oxid síry třídy 8 se stupněm čistoty 99,95 %, je přepravován bez inhibitorů v nádrží (UN-číslo 1829).

Pozn. Pro umístění velkých nálepek (Placards) na drážních vozech použitých v systému kombinované přepravy silničních vozidel viz pododdíl 5.3.1.3. Pro údaje v nákladním listě a příslušné písemné pokyny podle oddílu 5.4.3 ADR viz odstavec 5.4.1.1.9.

1.1.4.5 Přepravy, které se neuskutečňují na kolejích

1.1.4.5.1 Jestliže vůz, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují požadavky RID, je přepravován v části přepravní cesty jinak než na železniční dráze, pak pro tuto část cesty platí výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části přepravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě vozu.

1.1.4.5.2 (Vyhrazeno)

1.1.4.5.3 Dotčené členské státy COTIF mohou pro část trasy, na které se vůz přepravuje jinak než po kolejích, ustanovení RID případně doplnit přídavnými předpisy, pokud tato ujednání mezi smluvními státy COTIF nejsou v rozporu s pravidly mezinárodního ujednání pro přepravu nebezpečných věcí, s přepravou vozů a použitým druhem dopravy na dotčené části trasy.

Tyto dohody musí smluvní stát, jenž byl iniciátorem k uzavření ujednání, sdělit Ústřednímu úřadu, který to dá na vědomí smluvním státům.

Kapitola 1.2

Definice a měrné jednotky

1.2.1 Definice

Pozn.

1. Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice (pojmy).

2. Definice (pojmy) obsažené v následujících oddílech tam, kde je provedeno jejich odsouhlasení, je předmět definice vyznačen kurzívou.

Pro účely RID se pod následujícími pojmy rozumějí:

A

ADR: Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí včetně zvláštních ujednání, která byla podepsána všemi zúčastněnými státy na této úmluvě.

Aerosol: Viz aerosolový rozprašovač.

Aerosolový rozprašovač: jakákoliv nádoba pro jedno použití vyrobená z kovu, skla nebo plastu obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem, s nebo bez kapaliny, pasty nebo prášku a vybavena rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo kapalném nebo plynném stavu.

B

Balič (subjekt, který nebezpečné věci balí): Podnik, který balí nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a popřípadě připravuje kusy k přepravě.

Bateriový vůz: Vůz se souborem článků vzájemně propojených potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na voze. Následující články jsou považovány za články bateriového vozu: láhve, velkoobjemové láhve, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů.

Bedna: Pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, dřevovláknitých materiálů, lepenky, plastu nebo jiných vhodných materiálů. Malé otvory pro účely snadnější manipulace nebo otevírání pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu s požadavkem neporušenosti obalu během přepravy.

Bezpečnostní (pojistný) ventil: Samočinné zařízení, které v závislosti na tlaku, zatěžující pružiny slouží k ochraně cisterny proti nepřípustnému vnitřnímu tlaku.

Biologický /technický název: Název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány.

Bod vzplanutí: Nejnižší teplota kapalné látky, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs.

C

Cisterna: Nádrž cisterny se svým zařízením pro obsluhu a konstrukční výstroji.

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz pododdíl 6.7.4.1.

Cisternový vůz: Vůz určený k přepravě kapalných, plynných, práškovitých nebo zrnitých látek, který sestává z nástavby, kterou tvoří jedna nebo více cisteren a jejich výstroj a z podvozku, který je opatřen vlastními částmi výstroje (pojezd, pérování, tažné a narážecí ústrojí, brzdy a nápisy).

Pozn. Za cisternové vozy se považují také vozy se snímatelnými cisternami.

Cívka (třída 1): Zařízení z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiné vhodné výrobní látky, která sestává z vřetena a popřípadě z bočních stěn na každém konci vřetena. Látky a předměty musí být navinuty na vřeteno popřípadě musí být možnost je zajistit bočními stěnami.

CSC: Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers, Ženeva 1972) se změnami, uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization -IMO), Londýn.

D

Dopravce: Podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy.

Dřevěný sud: Obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřen obručemi.

F

Flexibilní velká nádoba pro volně ložené látky (IBC): Velká nádoba pro volně ložené látky, která sestává z vhodné výstroje pro obsluhu a z manipulačního zařízení, těleso nádoby je tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací materiálů a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vnitřním vyložením.

H

Hermeticky (vzduchotěsně) uzavřená cisterna: Cisterna, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny, a které nejsou vybaveny bezpečnostními (pojistnými) ventily, průtržnými kotouči (membránami) nebo jiným podobným bezpečnostním zařízením. Cisterny vybavené bezpečnostními ventily, u které je mezi bezpečnostním ventilem a vnitřkem cisterny umístěna průtržná membrána, se považují za vzduchotěsně uzavřené. Ventily, u kterých není vložena průtržná membrána pro zabránění nepřípustného podtlaku uvnitř cisterny jsou však povoleny, pokud nemusí být cisterna podle zvláštních požadavků dle kapitoly 4.3 během přepravy vzduchotěsně uzavřena.

Hmotnost kusu: Pokud není stanoveno jinak, je to celková (brutto) hmotnost kusu.

Hořlavá složka (pro aerosoly a kartuše): Plyn hořlavý ve vzduchu při normální teplotě nebo kapalná látka nebo kapalný přípravek, který má bod vzplanutí menší nebo roven 100° C.

Hromadné pojmenování: Definovaná skupina látek a předmětů (viz pododdíl 2.1.1.2 písmena B, C a D).

CH

Chráněná velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) (pro kovové IBC): IBC, vybavena dodatečnou ochranou proti nárazu. Toto ochranné zařízení může sestávat např. z vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo z konstrukce s dvojitou stěnou nebo z rámu s kovovým mřížovým opláštěním.

I

IBC: Viz velká nádoba pro volně ložené látky.

ICAO Technické pokyny Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu.

IMDG Code: předpisy pro námořní přepravu nebezpečných věcí námořními loděmi, naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy z 1974 k ochraně lidského života na moři (Dohoda SOLAS), vydaná Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn.

J

J.N.-položka (jinde nejmenovaná položka): hromadné pojmenování, do kterého mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty zařazeny jestliže:

a) nejsou uvedeny názvem v tabulce A kapitoly 3.2, a

b) představují chemické, fyzikální anebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a názvu a popisu položky j.n.

Jmenovitý (nominální) vnitřní objem nádoby: Jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro láhve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako vnitřní obsah vody v lahvi.

K

Kanystr: Obal z kovu nebo plastu pravoúhlého nebo mnohoúhlého průřezu s jedním nebo více otvory.

Kapalná látka (kapalina): Látka, mající při 50° C tlak par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20° C a tlaku 101,3 kPa, a která

a) má bod tání nebo počátek tání při 20° C při tlaku 101,3 kPa nebo

b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo

c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení viskozity (penetrometrická zkouška) popsanou v oddíle 2.3.4.

Pozn. Ve smyslu požadavků pro cisterny pro přepravu v kapalném stavu se rozumí:

- přeprava kapalných látek podle výše uvedené definice, nebo

- přeprava tuhých látek, které jsou podány k přepravě v roztaveném stavu.

Kartuše: Jakákoliv nádoba pro jedno použití obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavená ventilem.

Klec (třída 2), viz«Svazek lahví»

Kombinovaný obal (plast): Sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Je-li takto uspořádán, tvoří nedělitelnou jednotku, která je jako taková plněna, skladována, přepravována a vyprazdňována.

Pozn. Viz poznámka «kombinovaný obal» (sklo, porcelán, nebo kamenina).

Kombinovaný obal (sklo, porcelán nebo kamenina): Obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnové hmoty atd.). Takto uspořádané obaly tvoří nedělitelnou jednotku, která je jako taková plněna, skladována, přepravována a vyprazdňována.

Pozn. «vnitřní část» «kombinovaného obalu» je normálně označena jako «vnitřní nádoba». Tak je například « vnitřní část » 6HA1 - kombinovaného obalu (plast) taková « vnitřní nádoba », která není normálně určena k tomu vykonávat funkci nádoby bez svého « vnějšího obalu », potom není « vnitřním obalem ».

Kombinovaná velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) s vnitřní nádobou z plastu: Kombinovaná IBC sestává z rámu ve formě pevného vnějšího obalu okolo vnitřní plastové nádoby a vhodné provozní výstroje pro obsluhu nebo jiných konstrukčních zařízení. Jsou provedeny tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která jako taková je plněna, skladována, přepravována nebo vyprazdňována.

Konstrukční výstroj:

a) pro cisterny cisternového vozu: je to vnější nebo vnitřní vyztužení nádoby, dále prvky pro upevnění, ochranu nebo stabilizaci nádoby,

b) pro cisterny nádržkového (cisternového) kontejneru: je to vnější a vnitřní vyztužení nádoby, dále prvky pro upevnění, ochranu nebo stabilizaci nádoby;

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.

c) pro články bateriových vozů nebo MEGC je to vnější a vnitřní vyztužení nádoby, dále prvky pro upevnění, ochranu nebo stabilizaci nádoby,

d) pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) (vyjma flexibilních IBC): jsou to vyztužení, upevnění, manipulační, ochranné a stabilizační díly tělesa nádoby (včetně základní palety pro kombinované velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) s vnitřní nádobou z plastu).

Kontejner: Přepravní zařízení (výměnná skříň nebo podobné konstrukce):

- určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití,

- speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez změny obsahu nákladu,

- opatřený zařízením pro usnadnění upevnění a manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho dopravního prostředku na jiný,

- konstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn (viz také velký kontejner a malý kontejner).

Pozn. Pojem kontejner nezahrnuje běžné obaly ani velkou nádobu pro volně ložené látky (IBC), nádržkové kontejnery nebo vozy.

Kontejner uzavřený: Úplně uzavřený kontejner s pevnou střechou, bočními stěnami, pevnými čelními stěnami a dnem. Pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, pokud střecha je během přepravy uzavřena.

Kontejner s plachtou: Nekrytý kontejner, který je k ochraně nákladu opatřen plachtou.

Kryogenní nádoba: Přemístitelná tepelně izolovaná nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrech.

Krytý vůz: Vůz s pevnými nebo pohyblivými stěnami a střechami.

Kus: Výsledný výrobek balicího postupu připravený k odeslání sestávající z obalu, velkého obalu nebo velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a jejich, popř. svého obsahu. Pojem zahrnuje nádoby na plyny jak jsou definovány v tomto oddíle, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány nezabalené nebo v klecích, laťovkách nebo manipulačních přepravkách. Tento pojem se nevztahuje na věci které se přepravují ve volně loženém stavu, ani na látky přepravované v cisternách.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz pododdíl 2.21.2.

L

Láhev: Je přemístitelná tlaková nádoba s vnitřním objemem nejvýše 150 litrů viz též «Svazek lahví (klec)».

Laťovka: Vnější obal, který nemá celistvý povrch.

Líska (třída 1): Přířez (plát) kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného výrobního materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové lísky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy, zajištěny a odděleny od sebe navzájem.

M

Malá nádobka obsahující plyn: Viz «Kartuše»

Malý kontejner: Kontejner o vnitřním objemu nejméně 1,0 m3 a nejvýše 3,0 m3.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz pododdíl 2.2.7.2.

Manipulační prvky (pro flexibilní IBC): Nosné pásy, popruhy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby.

MEGC: Viz «Vícečlánkový kontejner na plyn».

Měkká ocel: Ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2.

Meziobal: Obal, umístěný mezi vnitřními obaly nebo předměty a vnějším obalem.

N

Nádoba: Prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů včetně všech uzávěrů. Nádrže cisteren nespadají pod tento pojem.

Pozn. Druhy nádob pro plyny třídy 2 jsou láhve, velkoobjemové láhve, sudy na stlačené plyny, přepravní kryogenní nádoby a svazky lahví.

Nádoba (pro třídu 1): Zahrnuje bedny, láhve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoliv uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal.

Nádobky na plyn pod tlakem viz «Aerosolový rozprašovač».

Nádrž cisterny: Plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů).

Pozn.

1. Nádoby nespadají pod tento pojem.

2. Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.

Nádržkový kontejner: Přepravní zařízení, které odpovídá pojmu pro kontejner, který sestává z nádoby cisterny a dílů výstroje, včetně zařízení, která dovolují přemístění nádržkového kontejneru bez značné změny rovnováhy, který je použit pro přepravu plynných, kapalných, práškovitých nebo zrnitých látek a má objem větší než 0,45 m3 (450 litrů).

Pozn. Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5 se nepovažují za nádržkový kontejner.

Nádržková výměnná nástavba (nádržková výměnná nádoba): Nádržková výměnná nástavba (nádržková výměnná nádoba) je považována za nádržkový kontejner.

Nakládce (subjekt, který nebezpečné věci nakládá): Podnik, který nakládá nebezpečné věci do vozu nebo velkého kontejneru.

Nebezpečná reakce:

a) hoření anebo vývin značného tepla,

b) vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo jedovatých plynů,

c) tvoření žíravých látek,

d) tvoření nestabilních látek nebo

e) nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny).

Nebezpečné věci: Látky a předměty, které jsou podle RID z přepravy vyloučeny nebo, které jsou k přepravě připuštěny za určitých podmínek stanovených v RID.

Nejvyšší čistá (netto) hmotnost (nejvyšší užitečná hmotnost): Nejvyšší netto hmotnost kusu v jednotlivém obalu nebo největší součet hmotností vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřený v kilogramech.

Nejvyšší dovolená celková (brutto) hmotnost:

a) (pro všechny druhy IBC, kromě flexibilních IBC): Hmotnost tělesa nádoby, jeho provozní výstroje a konstrukční výstrojí a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;

b) (pro cisterny): Součet vlastní hmotnosti cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost.

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.

Nejvyšší dovolené zatížení (pro flexibilní IBC): Nejvyšší čistá (netto) hmotnost, pro kterou je IBC určena a která je schválená pro přepravu.

Nejvyšší provozní tlak (přetlak): Je nejvyšší ze tři následujících hodnot:

a) nejvyšší účinný tlak dovolený pro cisternu během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak),

b) nejvyšší účinný tlak dovolený pro cisternu během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak),

c) účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.

Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tlak par (absolutní tlak) plnicí látky při 50° C.

Pro cisterny s bezpečnostními (pojistnými) ventily (s nebo bez průtržné membrány) nejvyšší provozní tlak (přetlak) se však musí rovnat předepsanému otevíracímu tlaku těchto bezpečnostních ventilů (viz také výpočtový tlak, vyprazdňovací tlak, plnicí tlak a zkušební tlak).

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.

Nejvyšší vnitřní objem: Nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů, včetně velkých obalů a velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), vyjádřený v m3 nebo litrech.

Nekrytý kontejner: Kontejner s otevřenou střechou nebo plošinový kontejner.

Nesnímatelná cisterna: cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněná k vozu (který se tím stává cisternovým vozem).

Nuceně ovládaný odvzdušňovací ventil: Ventil na cisterně se spodním vyprazdňováním, který je spojen s ventilem dna, a který je otevírán pouze při naplňování nebo vyprazdňování, k odvětrávání cisterny.

O

Obal nádoba a všechny jiné součásti a materiály, které jsou nezbytné k tomu, aby nádoba mohla plnit svou ochrannou funkci (viz též «Skupinový obal», «Kombinovaný obal (plast) », «Kombinovaný obal (sklo, porcelán nebo keramika) », «Vnitřní obal», «Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)», «Meziobal», «Velký obal», «Obal z jemného plechu», «Obnovený obal», «Upravený obal», «Záchranný obal» a «Prachotěsný obal»);

Pozn.: Pro radioaktivní látky viz pododdíl 2.2.7.2

Obal z jemného plechu: Obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhlým průřezem (také kónický), jakož i obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru.

Obalová skupina: Je skupina, do které mohou být pro účely balení zařazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující označení, jejichž významy jsou podrobně vysvětleny v Části 2:

Obalová skupina I: Látky s vysokým nebezpečím

Obalová skupina II: Látky se středním nebezpečím

Obalová skupina III: Látky s nízkým nebezpečím.

Pozn. Určité předměty, které obsahují nebezpečné látky, jsou právě tak přiřazeny určité obalové skupině.

Obnovený obal (rekondiciovaný obal): Obal, zejména:

a) kovový sud:

i) vyčištěný až na původní materiál jejich konstrukce, ode všech svých předchozích obsahů, právě tak jako vnitřní a vnější koroze a je z nich odstraněn vnější povlak a bezpečnostní značky,

ii) obnovený do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi porušenými těsněními, které nejsou integrální součásti obalu a

iii) zkontrolovaný po vyčištění, avšak před obnovením nátěru, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené plnící otvory nebo uzávěry nebo jiné závažné závady;

b) sud nebo kanystr z plastu, který:

i) je vyčištěn až na původní materiál jejich konstrukce ode všech jejich předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější povlak a bezpečnostní značky,

ii) mají vyměněna všechna porušená těsnění a

iii) jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením jako prasklinami, průhyby nebo trhlinami nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami.

Odesílatel: Podnik, uvedený v přepravním dokladu, jehož jménem se podává zásilka k přepravě s příslušným přepravním dokladem.

Odpady: Látky, roztoky, směsi nebo předměty, jejichž přímé používání se neuvažuje, které se však přepravují pro další zpracování, uložení, likvidaci spálením nebo jinými disponibilními metodami.

Otevřený vůz: Vůz, jehož ložná plocha je tvořena jen plošinou nebo je opatřena pouze čely a bočnicemi.

P

Plnicí tlak: Nejvyšší skutečně vyvinutý tlak v cisterně při jejím plnění pod tlakem (viz také výpočtový tlak, vyprazdňovací tlak, nejvyšší provozní tlak (přetlak) a zkušební tlak.

Plnič (subjekt, který nebezpečné věci plní): Jakýkoliv podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozu, vozu se snímatelnými cisternami, přemístitelné cisterny nebo nádržkového kontejneru), do bateriového vozu nebo MEGC anebo vozu, velkého nebo malého kontejneru pro věci ve volně loženém stavu.

Plyn: Látka, která

a) při 50° C má tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bary) nebo

b) je kompletně v plynném stavu při 20° C a při normálním tlaku 101,3 kPa.

Podnik: Jakákoliv fyzická nebo právnická osoba, ať již zisková nebo nezisková, s nebo bez právní subjektivity jakož i každé státní zařízení, nezávislé na tom, zda toto disponuje vlastní právní subjektivitou nebo závisí na úřadu s právní subjektivitou.

Podtlakový (vakuový) ventil: pružinové zařízení, které je uváděno v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nepřijatelnému vnitřnímu podtlaku.

Pojistný ventil: pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku.

Prachotěsný obal: Obal, který je neprodyšný pro udržení suchého obsahu, včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy.

Provozovatel cisternového kontejneru/přemístitelné cisterny každý podnik, na jehož jméno je cisternový kontejner/přemístitelná cisterna registrována, nebo připuštěna do provozu.

Provozovatel nádržkového kontejneru, přemístitelné cisterny nebo cisternového (kotlového) vozu: Podnik, provozující pod svým jménem nebo jiným způsobem k provozu povolený/schválený nebo na jehož jméno je registrován nádržkový kontejner, přemístitelná cisterna nebo cisternový vůz, nebo jsou jinak k přepravě připuštěny.

Přemístitelná cisterna: Multimodální cisterna mající vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicí v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a je uvedena v pokynech pro přemístitelné cisterny (Technické pravidla) v kapitole 3.2, tabulce A ve sloupci 10.

Přeprava: Přemístění nebezpečných věcí včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věcí uloženy ve vozech, cisternách a kontejnerech nezbytných vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.

Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž je uvedeno místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otvírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými úřady.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz oddíl 2.2.7.2.

Přeprava ve volně loženém stavu (volně ložených látek): Přeprava nezabalených tuhých látek nebo předmětů ve vozech nebo kontejnerech; tento pojem se nevztahuje na věci přepravované v obalech ani na látky, přepravované v cisternách.

Příjemce: Příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanovením podle přepravní smlouvy, tato osoba je považována za příjemce ve smyslu RID. Pokud je přeprava prováděná bez přepravní smlouvy podnik, který přebírá odpovědnost za nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce.

Příručka zkoušek a kritérií: Třetí přepracované vydání Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, Příručka zkoušek a kritérií vydaná Spojenými národy (ST/SG/AC. 10/11 Rev. 3).

Příslušný úřad: Úřad (-y) nebo jiné (-á) instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jejich vnitrostátním právním řádem.

Pytel: Ohebný obal z papíru, plastových fólií, textilií, tkaných nebo jiných vhodných výrobních látek.

R

Referenční ocel: Ocel s mezí pevnosti v tahu o 370 N/mm2 a prodloužení při přetržení o 27 %.

Recyklované plasty: Materiál, získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vyčištěn a připraven pro výrobu nových obalů.

S

Skupinový obal: K přepravě vytvořené skupinové obaly, sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které musí být vloženy do jednoho vnějšího obalu podle pododdílu 4.1.3.1 .

Pozn. « vnitřní část » « skupinového obalu » vždy jako « vnitřní obal» označené jako « vnitřní nádoba ». Láhev na plyn je příkladem « vnitřního obalu ».

Snímatelná cisterna: Zvláštním zařízením vozu přizpůsobená cisterna, která může být odebrána až po uvolnění upevňovacích prostředků.

Sud: Válcovitý obal z kovu, lepenky, plastů, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými základnami (dno/víko). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s kuželovitým hrdlem nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry.

Svazek lahví (klec): Je přemístitelný svazek z lahví, které jsou vzájemně pevně spojeny a propojeny potrubím.

Systém kombinované přepravy silničních vozidel: Přeprava silničních vozidel na drážních vozech. U přepravy silničních vozidel doprovázených řidičem silničních vozidel se používá zkratka «ROLA»

T

Těleso nádoby (pro všechny druhy IBC kromě kombinovaných-IBC): Vlastní nádoba včetně otvorů a uzávěrů, avšak bez výstroje.

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz pododdíl 6.7.4.1.

Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT): Nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu používaném při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků ohřívání pod uzavřením jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část II.

Tkaný plast (pro flexibilní IBC): Materiál vyrobený z pásků nebo vláken z vhodného plastu.

Tlakový sud: Svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s vnitřním objemem větším než 150 litrů a nejvýše 1000 litrů [např. válcová nádoba vybavená obručemi pro válení, nádoba na lyžinách anebo v rámech (klecích)].

Transportní obalový soubor: Vnější obalový prostředek používaný jedním odesílatelem obsahující jeden, nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky, pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě. Příklady pro transportní obalový soubor jsou:

a) úložná líska jako paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny pásem z plastu, smršťovací nebo napínací fólií nebo jinými vhodnými prostředky nebo

b) vnější ochranný obal jako bedna nebo laťovka.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz pojem pro Transportní obalový soubor v pododdílu 2.2.7.2

Tuhá velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z plastu: Tuhé těleso z plastu, které může mít konstrukční výstroj společně s vhodnou provozní výstrojí.

Tuhá látka:

a) látka s bodem tání (tavení) nebo bodem počátku tání vyšší než 20° C při tlaku 101,3 kPa nebo

b) látka, která podle zkušebního postupu ASTM D 4359-90 není kapalná nebo, která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (Penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.

Tuhá vnitřní nádoba (pro kombinované IBC): Nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“.

U

Ucelená zásilka: Každá zásilka, která přichází od jediného odesílatele, kterému je vyhrazeno výlučné použití velkého kontejneru, přičemž jsou prováděny všechny postupy se zásilkou podle pokynů odesílatele nebo příjemce.

Pozn. Odpovídající pojem pro účel třídy 7 je « výlučné použití » (viz pododdíl 2.2.7.2).

UN číslo: Čtyřmístná číslice jako číslo k označení látek nebo předmětů podle Vzorových předpisů OSN.

Upravený obal: Obal, zejména

a) kovový sud , který je:

i) vyroben jako typ UN-obal odpovídající požadavkům v kapitole 6.1. z typu jiného než typ UN,

ii) rekonstruován z jednoho typu obalu UN odpovídajícího požadavkům v kapitole 6.1 na jiný typ UN nebo

iii) podroben výměně komponentů, které jsou jejich konstrukční součástí (takových jako neodnímatelná víka);

b) sud z plastu který je:

i) rekonstruován z jednoho typu UN - obalu, na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2) nebo

ii) podroben výměně komponentů, které jsou jejich konstrukční součástí.

Na upravené obaly (sudy) se vztahují požadavky v kapitole 6.1, které se vztahují na nové sudy téhož typu.

Uzávěr: Zařízení, uzavírací otvor v nádobě.

V

Vakuový ventil: viz «Podtlakový ventil».

Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC): je tuhý nebo flexibilní přepravní obal, který není uveden v kapitole 6.1 a :

a) má vnitřní objem:

i) nejvýše 3,0 m3 pro tuhé a kapalné látky obalových skupin II a III,

ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupin I, pokud jsou tyto zabaleny do flexibilních IBC, IBC z tuhého plastu, kombinovaných, lepenkových nebo dřevěných IBC,

iii) nejvýše 3,0 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC,

iv) nejvýše 3,0 m3 pro radioaktivní látky třídy 7,

b) je vybaven pro mechanickou manipulaci,

c) odolává namáhání při manipulaci a přepravě, ověřenými zkouškami uvedenými v kapitole 6.5

(Viz také flexibilní velká nádoba pro volně ložené látky (IBC), velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) ze dřeva, velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z lepenky, kombinovaná velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) s vnitřní nádobou z plastu, velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z kovu a velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z tuhého plastu.

Pozn.

1. Nádržkový (cisternový) kontejner, který odpovídá podmínkám kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za velkou nádobu pro volně ložené látky (IBC).

2. Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které odpovídají požadavkům kapitoly 6.5, se nepovažují ve smyslu RID za kontejner.

Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) ze dřeva(dřevěná IBC): Velká nádoba pro volně ložené látky ze dřeva sestává z pevného nebo rozebíratelného tělesa nádoby ze dřeva s vnitřním potahem (avšak nikoliv s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí.

Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z kovu(kovová IBC): Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC), sestávající z kovového tělesa nádoby a příslušné provozní a konstrukční výstroje.

Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z lepenky: Velká nádoba pro volně ložené látky, s tělesem nádoby z lepenky s nebo bez oddělených horních a dolních základen (vík), popřípadě s vnitřním potahem (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí.

Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) z tuhého plastu: Velká nádoba pro volně ložené látky, která sestává s tělesa nádoby z tuhého plastu a může být opatřena konstrukční výstrojí společně s vhodnou provozní vystrojí.

Velkoobjemová láhev: Bezešvá přepravní tlaková nádoba s vnitřním objemem větším než 150 litrů a nejvýše 5000 litrů.

Velký kontejner:

- kontejner s vnitřním objemem větším než 3,0 m3;

- kontejner, kde ve smyslu CSC kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď:

a) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo

b) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop ), pokud je vybaven rohovými prvky.

Pozn. Pro radioaktivní látky viz pododdíl 2.2.7.2.

Velký obal: Obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje kusy nebo vnitřní obaly,

a) které jsou konstruovány pro mechanickou manipulaci a

b) které mají čistou hmotnost větší než 400 kg nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3,0 m3.

Vícečlánkový kontejner na plyn (MEGC): Přepravní zařízení sestávající z prvků, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány do rámu. Prvky MEGC tvoří láhve, velkoobjemové láhve, sudy na stlačený plyn a svazky láhví, jakož i cisterny pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů.

Vnější obal: Vnější ochrana kombinovaného obalu nebo skupinového obalu, včetně látek se savými vlastnostmi, vycpávkových materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné k tomu, aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly.

Vnitřní nádoba: Nádoba, vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji funkci nádoby.

Vnitřní obal: Obal, pro jehož přepravu je nutný vnější obal.

Vnitřní vyložení: Nádoba nebo pytel, vložený do tělesa obalu včetně velkých obalů nebo velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jejich/svých otvorů.

Vozová zásilka: Každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je vyhrazeno výlučně použití vozu, nezávisle na tom, zda ložný prostor vozu je úplně nebo částečně využit, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se konají podle příkazu odesilatele nebo příjemce.

Pozn. Odpovídající pojem pro účel třídy 7 je < výlučné použití > (viz pododdíl 2.2.1.2).

Vratný obal: Obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit je schopnost podrobit, se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty obaly, které se znovu naplňují stejnými nebo podobnými snášenlivými věcmi a jsou přepravovány v rozvozovém systému řízeném odesílatelem přepravovaného obsahu.

Vůz: Drážní vozidlo tažené, které je určeno k přepravě věcí a pohybuje se na vlastních kolech na dráze železniční.

Vůz s plachtou: Otevřený vůz, který je opatřen k ochraně nákladu plachtou.

Výměnná nástavba (výměnná cisterna): Je kontejner, který se vyznačuje podle evropské normy EN 283 (znění 1991) následujícími zvláštnostmi:

z hlediska mechanického namáhání je dimenzována pouze pro přepravu pozemní na železničním voze nebo silničním vozidlem nebo lodi v trajektové dopravě systémem roll-on roll-of,

- nemůže být stohována,

- může být z vozidel s prostředky vlastní plošiny sesazena a nasazena na vzpěry.

Výpočtový tlak: Teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádoby nezávisle na jakémkoliv vnějším a vnitřním zesilovacím zařízení (viz také vyprazdňovací tlak, plnicí tlak, nejvyšší provozní tlak (přetlak) a zkušební tlak).

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.

Vyprazdňovací tlak: Nejvyšší skutečně vyvinutý tlak v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem (viz také výpočtový tlak, plnicí tlak, nejvyšší provozní tlak (přetlak) a zkušební tlak).

Výstroj pro obsluhu:

a) cisterny: plnicí a vyprazdňovací zařízení, větrací zařízení, bezpečnostní zařízení a zařízení ochraňující proti teplu jakož i měřící přístroje pro přemístitelné cisterny viz kapitola 6.7.,

b) prvky (články) bateriových vozů nebo MEGC: plnící a vyprazdňovací zařízení včetně sběrného systému trubek, bezpečnostních zařízení jakož i měřících přístrojů,

c) velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) : plnicí a vyprazdňovací zařízení a popřípadě zařízení pro vyrovnávání tlaku nebo odvětrávací zařízení, popř. jsou-li k dispozici, bezpečnostní, zahřívací nebo zařízení ochraňující proti teplu jako i měřící přístroje.

Vzorová pravidla OSN: Vzor pravidel v příloze k jedenáctému revidovanému vydání Doporučení OSN pro přepravu nebezpečných věcí, vydané Spojenými národy (ST/SG/AC.10/1/Rev.11).

Z

Záchranný obal: Zvláštní obal, odpovídající příslušným podmínkám kapitoly 6.1, v němž jsou uloženy poškozené, deformované nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k obnově nebo pro naložení s ním jako s odpadem.

Zajištění kvality: Systematický program řízení a kontrol uplatňovaný jakoukoliv organizací nebo institucí směřující k ověření, že bezpečnostní podmínky RID jsou v praxi plněny.

Záruka pro plnění předpisů (radioaktivní látky): Systematický souhrn opatření, použitých příslušným úřadem s cílem zajistit dodržování RID v praxi.

Zásilka: Věc podaná k přepravě s přepravním dokladem.

Zkouška těsnosti: Zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), jakož i výstroje a uzávěrů. Pozn. Pro přemístitelné cisterny, viz kapitola 6.7.

Zkušební tlak: Nejvyšší účinný tlak, kterého je dosaženo v průběhu tlakové zkoušky v cisterně (viz také výpočtový tlak, vyprazdňovací tlak, plnicí tlak a nejvyšší provozní tlak (přetlak).

Pozn. Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

Ž

Železniční infrastruktura: Dopravní cesta, včetně pevných dopravních zařízení nutných pro pohyb železničních vozidel a bezpečnost provozu.

1.2.2 Měrné jednotky

1.2.2.1 V RID platí tyto měrné jednotky1):

VeličinaJednotka S 2)Přípustná náhradní jednotkaVztah mezi jednotkami
Délkam (metr)--
Plošný obsahm2 (čtverečný metr)--
Objemm3 (krychlový metr)I3 (litr)1l = 10-3m3
Čass (sekunda)min (minuta)1min = 60s
hod (hodina)1 hod = 3600s
d (den)1d = 86 400s
Hmotnostkg (kilogram)g (gram)1g = 10-3kg
t (tuna)1t = 103kg
Hustotakg/m3kg/l1 kg/l = 103kg/m3
TeplotaK (Kelvin)°C (stupeň Celsia)0°C = 273,15K
Teplotní rozdílK (Kelvin)°C (stupeň Celsia)1°C = 1 K
SílaN (Newton)-1N = 1kg.m/s2
TlakPa (Pascal)bar(Bar)1 Pa = 1 N/m2 1bar = 105Pa
Mechanické napětíN/m2N/mm21 N/mm2= 1MPa
PráceJ (Joule)KWh (kilowathodina)1 kWh = 3,6MJ
EnergieJ (Joule)1J = 1N.m = 1W.s
TeploJ (Joule)eV (elektronvolt)1eV=0,1602.10-18J
VýkonW (Watt)-1W = 1J/s = 1N.m/s
Viskozita kinematickám2/smm2/s1mm2/s = 10-6m2/s
Viskozita dynamickáPa.smPa.s1mPa.s = 10-3Pa.s
AktivitaBq (Bequerel)
Ekvivalent dávkové intenzitySv (Sievert)

Násobky a díly jednotky se tvoří pomocí dále uvedených předpon, popř. značek před názvem, popř. značkou jednotky:

ČinitelPředponaZnačka předpony
1 000 000 000 000 000 000 = 1018TriliónkrátExaE
1 000 000 000 000 000 = 1015BiliardakrátPetaP
1 000 000 000 000 = 1012BiliónkrátTeraT
1 000 000 000 = 109MiliardkrátGigaG
1 000 000= 106MiliónkrátMegaM
1 000 = 103TisíckrátKilok
100= 102StokrátHektoh
10= 101DesetkrátDekada
0,1 = 10-1DesetinaDecid
0,01 = 10-2SetinaCentic
0,001 = 10-3TisícinaMilim
0,000 001 = 10-6MilióntinaMikroμ
0,000 000 001 = 10-9MiliardtinaNanon
0,000 000 000 001 = 10-12BiliontinaPikop
0,000 000 000 000 001 = 10-15BiliardtinaFemtof
0,000 000 000 000 000 001 = 10-18TrilióntinaAttoa

1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí v RID znaménko « % »:

a) u směsi tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků nebo u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřené v procentech,

b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřené v procentech nebo, jsou-li plněny gravitačně, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech,

c) u směsi zkapalněných plynů a plynů rozpuštěných pod tlakem část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřené v procentech.

1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otvírá pojistný ventil) se vždy udávají jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu je tenze pár vždy vyjádřená jako absolutní tlak.

1.2.2.4 Pokud RID stanoví stupeň plnění nádob nebo cisteren, vztahuje se tento stupeň vždy na teplotu látek 15° C, není-li udána jiná teplota.

Kapitola 1.3

Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí

1.3.1 Rozsah a uplatnění

Osoby, které jsou zaměstnanci podniků podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně.
Pozn. O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.

1.3.2 Forma školení

Školení musí mít formu odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.

1.3.2.1 Všeobecné bezpečnostní školení

Zaměstnanci podniku musí být seznámeni se všeobecnými požadavky ustanovení o přepravě nebezpečných věcí.

1.3.2.2 Specifické školení

Zaměstnanci podniku musí absolvovat podrobné školení odpovídající jejich pracovním úkolům a odpovědnostem o předpisech, které upravují přepravu nebezpečných věcí.

Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděna kombinovanou přepravou, zaměstnanci podniku musí být seznámeni s předpisy ostatních druhů doprav zúčastněných na přepravě.

1.3.2.3 Bezpečnostní školení

Zaměstnanci podniku musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Zaměstnanci podniku musí být proškoleni o rizikách a nebezpečích představovaných nebezpečnými věcmi.

Školení musí být provedeno tak, aby se zaměstnanci podniku seznámili s bezpečnou manipulací a návaznými nouzovými postupy.

1.3.2.4 Školení pro třídu 7

Pro účely třídy 7 musí být zaměstnanci podniku vhodně proškoleni o rizikách následků ozáření, kterému jsou vystaveni, pro zajištění preventivních opatření, k omezení účinků na svou vlastní osobu a jiných osob, které by mohly být vystaveny riziku (postižení) vlivem jejich činností.

1.3.3 Dokumentace

Podrobný záznam o absolvování každého školení musí být uchováván oběma stranami, tj. zaměstnavatelem a zaměstnancem a ověřen při přijímání každého nového zaměstnance. Školení zaměstnanců podniku podílejícího se na přepravě nebezpečných věcí, musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.

Kapitola 1.4

Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti

1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření

1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předpokládaného nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod a zranění a pokud je to nezbytné, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky RID vztahující se na jejich činnost.

1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci musí bezprostředně informovat zásahové služby a musí sdělit všechny informace požadované pro jejich činnost.

1.4.1.3 RID může určité povinnosti různých účastníků blíže stanovit.

Za předpokladu, že jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3 , může členský stát ve své národní legislativě jednotlivými závaznými povinnostmi pověřit jednoho nebo více účastníků pokud je přesvědčen, že nebude snížena bezpečnost. Tyto odchylky musí být sděleny členským státem Ústřednímu úřadu, který na ně upozorní členské státy.

Požadavky v 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkající se definicí účastníků a jejich příslušných povinností nesmí ovlivnit ustanovení národního předpisu týkajícího se právních důsledků (kriminální povahy, odpovědnosti atd.) vznikající ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatný podnikatel, zaměstnavatel nebo zaměstnanec).

1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků

1.4.2.1 Odesilatel

1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě zásilky, které odpovídají požadavkům RID. V souvislosti s 1.4.1 musí zejména:

a) ověřit, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle RID,

b) seznámit dopravce s informacemi a údaji a pokud je to nezbytné, požadovanými přepravními doklady a doprovodnými doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na požadavky kapitoly 5.4 a tabulky v Části 3,

c) použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriové vozy, MEGC, přemístitelné cisterny a nádržkové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu daných látek a označených nápisy předepsanými RID,

d) splnit požadavky na způsob odeslání a na omezení přepravy,

e) ověřit, že vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternové vozy, snímatelné cisterny, bateriové vozy, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněné nevyčištěné vozy a velké nebo malé kontej nery pro volně ložené látky jsou příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami, a že vyprázdněné nevyčištěné cisterny jsou uzavřeny a představují stejný stupeň těsnosti, jako kdyby byly plné.

1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opaření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje požadavky RID. Může se však v případě uvedeném v 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje předané mu ostatními účastníky.

1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí strany, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečnou věc a předat mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinnosti.

1.4.2.2 Dopravce

1.4.2.2.1 Dopravce, který přebírá nebezpečné věci ve výchozím místě, má v souvislosti s oddílem 1.4.1 provádět reprezentativní namátkové kontroly zejména:

a) ověřit, že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle RID,

b) ověřit, že předepsané doklady jsou připojeny k přepravním dokladům,

c) vizuálně ověřit, že vozy a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, chybějící výbavy atd.,

d) ověřit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, nesnímatelných cisteren, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, nádržkových kontejnerů a MEGC,

e) ověřit, že vozy nejsou přetíženy,

f) ověřit, že vozy byly polepeny předepsanými nálepkami včetně velkých nálepek (Placars) a připevněny bezpečnostní značky a nápisy předepsané pro vozy.

Toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a doprovodných dokladů vizuální prohlídkou vozů nebo kontejnerů a pokud je to vhodné, nákladu.
Podmínky tohoto oddílu platí za splněné při použití UlC-vyhlášky 471-3 bod 5.

1.4.2.2.2 Dopravce se však může v případě uvedeném v 1.4.2.2.1 a), b), e), a f) spolehnout na informace a údaje sdělené mu ostatními účastníky.

1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí nesplnění požadavků RID podle 1.4.2.2.1, nesmí přepravit zásilku, dokud nedošlo k odstranění nedostatků.

1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu, bezpečného odstavení zásilky a veřejné bezpečnosti. V přepravě se může pokračovat tehdy, až zásilka splňuje příslušné požadavky. Příslušný(é) úřad(y) pro zbytek cesty mohou vydat povolení pro pokračování přepravy.

Pokud nemůže být dosaženo splnění požadavků a není schváleno pokračování v přepravě pro zbytek cesty, příslušný(é) úřad(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje na případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) úřad(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že si přeje, aby v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu, vyložit, zničit nebo zneškodnit věci.

1.4.2.3 Příjemce

1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat převzetí věcí bez pádných důvodů a po vykládce ověřit, že příslušné požadavky RID, které se dotýkají jeho činnosti, byly splněny.

V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména:

a) provést v případech, pokud jsou předepsány RID, čistění a dekontaminaci vozů a kontejnerů,

b) zajistit, aby vůz nebo kontejner byl plně vyložen, vyčištěn a dekontaminován a byly odstraněny nálepky k označení nebezpečí, včetně nápisů (polepení) a velkých nálepek (Placards).

Vůz nebo kontejner smí být vrácen zpět nebo znovu nasazen až pokud byly výše uvedené požadavky splněny.

1.4.2.3.2 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření pro zajištění, aby byly splněny požadavky RID.

1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků

Následovně jsou uvedeny ostatní účastníci a příklady jejich povinností. Povinnosti ostatních účastníků vyplývají z výše uvedeného oddílu 1.4.1 jak je znají nebo musí znát svoji činnost, která tvoří část přepravního řetězce podléhajícího RID.

1.4.3.1 Nakládce

1.4.3.1.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1 má nakládce zejména následující povinnosti:

a) může předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, lze-li je přepravovat podle podmínek RID,

b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, kontrolovat, zda obal není poškozen. Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly,

c) musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozu, velkého kontejneru nebo malého kontejneru, splnit požadavky na nakládku a vykládku,

d) musí po nakládce nebezpečných věcí, pokud je předává bezprostředně k přepravě, splnit požadavky polepování vozů a velkých kontejnerů nálepkami k označení nebezpečí a předepsanými nápisy včetně velkých nálepek (Placards),

e) musí při nakládce kusů splnit zákazy společné nakládky s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve voze nebo velkém kontejneru a k požadavkům týkajícím se oddělení potravin, poživatin a krmiv.

1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případě uvedeném v 1.4.3.1.1 a), d) a e) spolehnout na informace a údaje sdělené mu ostatními účastníky.

1.4.3.2 Balič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:

a) požadavky týkající se způsobů balení nebo podmínek společného balení,

b) pokud připravuje kusy pro přepravu, požadavky týkající se nápisů polepování a bezpečnostních značek na kusech.

1.4.3.3 Plnič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí plnič splnit zejména následující povinnosti:

a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v technicky uspokojivém stavu,

b) musí ověřit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozů, bateriových vozů, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, nádržkových kontejnerů a MEGC,

c) smí cisterny plnit pouze nebezpečnými věcmi, které byly schváleny pro přepravu v těchto cisternách,

d) musí při plnění cisterny splnit požadavky týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách,

e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku,

f) musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení,

g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren,

h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsané výstražné oranžové tabulky a předepsané nálepky k označení nebezpečí anebo velké nálepky (Placards) byly připevněny na cisterny, vozy a na velké a malé kontejnery pro přepravu volně ložených látek v souladu s příslušnými požadavky,

i) musí před a po plnění zkapalněných plynů do cisternových vozů zohlednit pro ně platné zvláštní kontrolní požadavky.

1.4.3.4 Provozovatel nádržkového (cisternového) kontejneru/přemístitelné cisterny

V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel nádržkového (cisternového) kontejneru/přemístitelné cisterny musí zejména:

a) zajistit soulad s požadavky na konstrukci, výstroj, zkoušky a označování,

b) zajistit, aby údržba nádrží a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že za normálních provozních okolností nádržkový (cisternový) kontejner/snímatelná cisterna splňovala požadavků RID do její příští prohlídky,

c) zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.

1.4.3.5 Provozovatel cisternového vozu

V rámci oddílu 1.4.1 musí provozovatel cisternového vozu zejména:

a) zajistit soulad s požadavky pro stavbu, výstroj, zkoušky a označení,

b) zajistit, aby údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, který zaručí, že cisternový vůz za normálních provozních podmínek bude splňovat požadavky RID až do příští zkoušky,

c) zajistit, aby byla provedena mimořádná zkouška, jestliže může být ovlivněna bezpečnost cisterny nebo její výstroje vylepšením, přestavbou nebo nehodou.

Kapitola 1.5

Vynětí z platnosti

1.5.1 Dočasné vynětí z platnosti

1.5.1.1 Za účelem přizpůsobení požadavků RID technickému a průmyslovému rozvoji mohou se příslušné úřady členských států dohodnout přímo o schválení dočasných odchylek od RID pro určité přepravy procházející přes jejich území, pokud tím není snížená bezpečnost. Úřad, který byl iniciátorem těchto dočasných odchylek, musí tyto odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je sdělí členským státům4).

Pozn. Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu.

1.5.1.2 Období platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než 5 let od data jeho vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID.

1.5.1.3 Časově omezené odchylky jsou úmluvami podle článku 5 § 2 Jednotných právních předpisů CIM. Přepravy na základě časově omezených odchylek jsou přepravami podle RID.

Pozn. Článek 5 § 2 jednotných právních předpisů CIM zní následovně:

«§ 2 Dva nebo více států mohou úmluvami nebo dvě či více železnic mohou tarifními ustanoveními sjednat podmínky, za nichž určité látky nebo určité předměty vyloučené z přepravy podle RID budou přesto připuštěny k přepravě. Státy nebo železnice mohou stejným způsobem zmírnit podmínky uvedené v RID pro připuštění k přepravě. Tyto úmluvy a tarifní ustanovení musejí být zveřejněny a oznámeny Ústřednímu úřadu, který je sdělí státům ».

1.5.2 Vojenské zásilky

Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky [viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W 2].

Kapitola 1.5

Odchylky

1.5.1 Dočasné odchylky

1.5.1.1 Za účelem přizpůsobení požadavků RID technickému a průmyslovému rozvoji mohou se příslušné úřady členských států dohodnout přímo o schválení dočasných odchylek od RID pro určité přepravy procházející přes jejich území, pokud tím není snížená bezpečnost. Úřad, který byl iniciátorem těchto dočasných odchylek, musí tyto odchylky oznámit Ústřednímu úřadu, který je sdělí členským státům4).

Pozn. Zvláštní ujednání podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu tohoto oddílu.

1.5.1.2 Období platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než 5 let od data jeho vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost příslušné změny RID.

1.5.1.3 Časově omezené odchylky jsou úmluvami podle článku 5 § 2 Jednotných právních předpisů CIM. Přepravy na základě časově omezených odchylek jsou přepravami podle RID.

Pozn. Článek 5 § 2 jednotných právních předpisů CIM zní následovně:

«§ 2 Dva nebo více států mohou úmluvami nebo dvě či více železnic mohou tarifními ustanoveními sjednat podmínky, za nichž určité látky nebo určité předměty vyloučené z přepravy podle RID budou přesto připuštěny k přepravě. Státy nebo železnice mohou stejným způsobem zmírnit podmínky uvedené v RID pro připuštění k přepravě. Tyto úmluvy a tarifní ustanovení musejí být zveřejněny a oznámeny Ústřednímu úřadu, který je sdělí státům ».

1.5.2 Vojenské zásilky

Pro vojenské zásilky, tzn. zásilky s látkami nebo předměty třídy 1, které patří ozbrojeným silám nebo za které jsou ozbrojené síly odpovědné, platí odlišné požadavky [viz pododdíl 5.2.1.5, odstavce 5.2.2.1.8, 5.3.1.1.2 a 5.4.1.2.1 f) jakož i oddíl 7.2.4 zvláštního ustanovení W 2 ].

hluboce zchlazené zkapalněné plyny třídy 2, musí vyhovět nejméně výpočtovému tlaku 0,4 MPa (4 bar) (přetlak) u měkké oceli a 200 kPa (2 bar) (přetlak) u hliníku a hliníkových slitin.

1.6.3.2 Opětovné zkoušky cisternových vozů ponechaných v provozu podle přechodných ustanovení musí být prováděny podle požadavků pododdílů 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a příslušných zvláštních požadavků jednotlivých tříd. Pokud podle dosavadních požadavků nebyl předepsán vyšší zkušební tlak, stačí u nádob z hliníku a hliníkových slitin zkušební tlak 200 kPa (2 bar) (přetlak).

1.6.3.3 Cisternové vozy splňující přechodná ustanovení pododdílů 1.6.3.1 a 1.6.3.2 smějí být dále používány až do 30. září 1998 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Tato přechodová doba neplatí pro cisternové vozy určené k přepravě látek třídy 2 a pro cisternové vozy, jejichž tloušťka stěn a vybavení nevyhovují požadavkům kapitoly 6.8.

1.6.3.4 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však požadavkům platným od 1. ledna 1988 nevyhovují, smějí být nadále používány. Toto platí také pro cisternové vozy, které nejsou označeny podle oddílu 1.6.1 přípojku XI údajem o materiálu cisterny, což je předepsáno od 1. ledna 1988.

1.6.3.5 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1993 podle požadavků platných do 31. prosince 1992, které však požadavkům platným od 1. ledna 1993 nevyhovují, smějí být nadále používány.

1.6.3.6 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1995 podle předpisů platných do 31. prosince 1994, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1995, smějí být nadále používány.

1.6.3.7 Cisternové vozy pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí přes 55° C až do 61° C, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku XI platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platným od 1. ledna 1997, smějí být nadále používány.

1.6.3.8 Cisternové vozy, bateriové vozy a vozy se snímatelnými cisternami pro látky třídy 2, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997, mohou být označeny do doby příští opětovné zkoušky podle požadavků, které platily do 31. prosince 1996.

1.6.3.9 Cisternové vozy určené pro přepravu následujících UN-čísel:

1092, 1098, 1106, 1135, 1143, 1181, 1182, 1198, 1199, 1228, 1238, 1239, 1251, 1289, 1297, 1545, 1569, 1591, 1593, 1595, 1601, 1602, 1603, 1604, 1605, 1647, 1669, 1693, 1695, 1701, 1702, 1710, 1730, 1731, 1737, 1738, 1742, 1743, 1750, 1751, 1752, 1754, 1758, 1792, 1796, 1808, 1809, 1810, 1817, 1818, 1826, 1827, 1828, 1834, 1836, 1837, 1838, 1846, 1886, 1887, 1888, 1889, 1891, 1897, 1916, 1986, 1988, 1992, 2016, 2017, 2022, 2023, 2051, 2076, 2248, 2258, 2260, 2264, 2267, 2276, 2279, 2285, 2295, 2310, 2321, 2322, 2337, 2357, 2361, 2407, 2438, 2443, 2444, 2477, 2478, 2482, 2484, 2485, 2487, 2488, 2504, 2515, 2516, 2518, 2521, 2526, 2529, 2530, 2558, 2589, 2604, 2606, 2610, 2611, 2619, 2644, 2646, 2653, 2664, 2667, 2684, 2685, 2686, 2688, 2692, 2729, 2733, 2734, 2745, 2746, 2748, 2810, 2811, 2831, 2841, 2872, 2879, 2924 2927, 2928, 2929, 3023, 3071, 3080, 3142, 3143, 3145, 3246, 3248, 3265, 3277 a 3279, které byly vyrobeny před 1. lednem 1995 podle požadavků platných do 31. prosin ce 1994, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1995, mohou být dále používány až do 31. prosince 2002.

1.6.3.10 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1995, které jsou určeny pro přepravu látek UN čísla 3256, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1995, mohou být dále používány až do 31. prosince 2004.

1.6.3.11 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům přípojku XI oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platným od 1. ledna 1997, mohou být nadále používány.

1.6.3.12 Cisternové vozy určené pro přepravu látky UN čísla 2401 piperidin, které byly vyrobeny před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku XI oddílu 3.2.3 platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1999, mohou být nadále používány až do 31. prosince 2009.

1.6.3.13 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997, které byly určeny pro přepravu látek UN čísla 3257, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1997, mohou být nadále používány až do 31. prosince 2006.

1.6.3.14 Cisternové vozy, které byly vyrobeny před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku XI oddílu 5.3.6.3, které platily do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku XI oddílu 5.3.6.3 platným od 1.ledna 1999, mohou být nadále používány.

1.6.3.15 Cisternové vozy určené pro přepravu následujících UN čísel:
1092, 1098, 1135, 1143, 1182, 1199, 1238, 1251, 1605, 1647, 1695, 1809, 2295, 2337, 2407, 2438, 2477, 2487, 2488, 2558, 2606, 2644, 2646, 2686, 3023, 3289 a 3290, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1997, mohou být používány až do 31. prosince 2004.

1.6.3.16 (Vyhrazeno)

1.6.3.17 Cisternové vozy, které nesplňují požadavky přípojku XI oddílu 1.2.8.5, poslední věta, které platí od 1. července 2000, mohou být nadále používány do příští zkoušky, nejdéle však do 30. června 2004.

1.6.3.18 Cisternové a bateriové vozy, které byly vyrobeny před 1. červencem 2001 podle požadavků platných do 30. června 2001, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. července 2001, mohou být dále používány.
Přidělení kódů nádob/cisteren ve schválení konstrukčního typu včetně odpovídajícího označení musí byt provedeno před 1. červencem 2009.

1.6.4 Nádržkové kontejnery a MEGC

1.6.4.1 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1988, mohou být nadále používány.

1.6.4.2 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1993 podle požadavků platných do 31. prosince 1992, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1993, mohou být nadále používány.

1.6.4.3 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1995 podle požadavků platných do 31. prosince 1994, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1995, mohou být nadále používány.

1.6.4.4 Nádržkové kontejnery pro přepravu hořlavých kapalných látek s bodem vzplanutí přes 55 °C do 61 °C, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků oddílů 1.2.7, 1.3.8 a 3.3.3 přípojku X platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům těchto oddílů platných od 1. ledna 1997, mohou být dále používány.

1.6.4.5 Nádržkové kontejnery pro látky třídy 2, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997, mohou být označeny podle požadavků, které platily do 31. prosince 1996, do doby příští opětovné zkoušky.

1.6.4.6 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1995, které jsou určeny pro přepravu látek UN čísla 3256, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1995, mohou být nadále používány až do 31. prosince 2002.

1.6.4.7 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům přípojku X oddílů 3.3.3 a 3.3.4 platným od 1. ledna 1997, mohou být nadále používány.

1.6.4.8 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X pododdílu 5.3.6.3, které platily do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům přípojku X pododdílu 5.3.6.3 platným od 1.ledna 1999, mohou být nadále používány.

1.6.4.9 Nádržkové kontejnery určené pro přepravu látky UN čísla 2401 piperidin, které byly vyrobeny před 1. lednem 1999 podle požadavků přípojku X oddílu 3.2.3 platných do 31. prosince 1998, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1999, mohou být nadále používány až do 31. prosince 2003.

1.6.4.10 Nádržkové kontejnery, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997, které byly určeny pro přepravu látek UN čísla 3257, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1997, mohou být dále používány až do 31. prosince 2004.

1.6.4.11 Nádržkové kontejnery určené pro přepravu následujících UN čísel:
1092, 1098, 1135, 1143, 1182, 1199, 1238, 1251, 1605, 1647, 1695, 1809, 2295, 2337, 2407, 2438, 2477, 2487, 2488, 2558, 2606, 2644, 2646, 2686, 3023, 3289 a 3290, které byly vyrobeny před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. ledna 1997, mohou být nadále používány až do 31. prosince 2001.

1.6.4.12 Nádržkové kontejnery a MEGC, které byly vyrobeny před 1. červencem 2001 podle požadavků platných do 30. června 2001, které však neodpovídají požadavkům platným od 1. července 2001, mohou být nadále používány.
Přidělení kódů cisteren ve schválení konstrukčního typu včetně odpovídající označení musí byt provedeno před 1. červencem 2006.

1.6.5 (Vyhrazeno)

1.6.6 Třída 7

1.6.6.1 Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným úřadem podle vydání z roku 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No 6

Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typ IP-1, typ IP-2 a typ IP-3 jakož i typ A - kus, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným úřadem a splňují požadavky vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (IAEA Safety Series No. 6), (Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentůry pro atomovou energii) smějí být dále používány pokud byly podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle požadavků oddílu 1.7.3 a mezím aktivity a omezením v pododdílu 22.7.7.

Jakýkoliv změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31. prosinci 2003 musí splňovat požadavky RID. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31. prosince 2003 podle předpisů vydání z roku 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu, musí splňovat požadavky RID.

1.6.6.2 Kusy schválené podle vydání z roku 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6

1.6.6.2.1 Obaly, které jsou zhotoveny podle vzorového kusu, který byl schválen příslušným úřadem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále používány po vícestranném schválení vzorového kusu, povinném programu zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezních hodnot aktivit a omezení látek dle pododdílu 2.2.7.7. Příjem nového vyhotovení takového obalu není přípustný. Změny konstrukce obalu nebo druhu nebo povoleného množství obsahu radioaktivních látek, které by mohli dle rozhodnutí příslušných úřadů výrazně ovlivnit bezpečnost, musí být v souladu s požadavky RID. Podle ustanovení v odstavci 5.2.1.7.5 je nutno každému obalu přidělit sériové číslo, které je nutno připevnit na jeho vnější straně.

1.6.6.2.2 Obaly, které byly zhotoveny podle vzorových kusů, a které byly schválené příslušným úřadem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6, mohou být dále používány až do 31.prosince 2003 po vícestranném schválení konstrukce kusu (vzorového kusu), povinném programu zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezní hodnoty aktivit a omezení látek podle pododdílu 22.7.7. Po uplynutí tohoto data mohou být dále používány, je-li dodatečně vícestranně schválená konstrukce kusu (vzorový kus). Změny v konstrukci obalu nebo druh nebo množství schváleného radioaktivního obsahu, který podle rozhodnutí příslušného úřadu může značně ovlivnit bezpečnost musí odpovídat ustanovením RID. Všechny obaly, jež byly zhotoveny po 31. prosinci 2006, musí splňovat požadavky RID.

1.6.6.3 Radioaktivní látky zvláštní formy schválená podle vydání IAEA Safety Series No. 6 z 1973, 1973 (se změnami) 1985 a 1985 (se změnami 1990

Radioaktivní látky zvláštní formy, vyrobené pro konstrukci, která byla jednostranně schválená příslušným úřadem podle vydání IAEA Safety Series No. 6 z 1973, 1973 (se změnami), 1985 nebo 1985 (se změnami 1990), mohou být dále používány, pokud jsou v souladu s povinným programem zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31. prosinci 2003, musí splňovat požadavky RID.

1.6.6.4 Všeobecná přechodná ustanovení pro přepravu látek třídy 7

Pro přepravu látek třídy 7 se vztahují přechodná ustanovení pododdílu 1.6.1.1 pouze do 31. prosince 2001; kromě ustanovení kapitol 1.4 a 1.8, která zůstávají v platnosti až do 31. prosince 2002.

Kapitola 1.7

Všeobecné požadavky na třídu 7

1.7.1 Všeobecně

1.7.1.1 RID stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň záření, kritické limity a tepelná ohrožení osob, věcí a životního prostředí, spojená s přepravou radioaktivních látek. RID je založená na IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (ST-1), IAEA Wien (1996). Vysvětlující materiál k ST-1 je možno nalézt v “Advisory Material for the IAEA Regulations for the Safe Transport of Radioactive Material (vydání 1996)”, Safety Standard Seris No. ST-2, IAEA Wien (bude zveřejněn).

1.7.1.2 Předmětem RID je ochrana osob, věcí a životního prostředí před účinky záření během přepravy radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:

a) uzavřením (kontejmentem) radioaktivního obsahu,

b) kontrolou vnějších dávkových intenzit,

c) ochranou kritického limitu a

d) ochranou před poškozením způsobeným teplem.

Tyto požadavky se uspokojují zaprvé uplatňováním stupňovitého přibližování k limitům obsahu pro kusy a vozy a uplatněním norem vztažených na konstrukce kusu závislých na nebezpečí radioaktivního obsahu. Za druhé se uspokojují uplatňováním požadavků na konstrukci a používání kusů a na údržbu obalů včetně přihlédnutí k povaze radioaktivních obsahů. Konečně jsou uspokojovány vyžadováním administrativního řízení (kontroly) včetně, pokud je to vhodné, povolením/schválením příslušným úřadem.

1.7.1.3 RID se vztahuje na železniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která je nahodilá při použití radioaktivních látek. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a opatření spojené a vyvolané s přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů tak i přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně překladního skladování, vykládku a v konečném místě určení příjem nákladů radioaktivních látek a kusů. Pro výklad kriterií RID je používáno odstupňované formulace, která je charakterizována třemi úrovněmi obtížnosti:

a) běžné podmínky přepravy (bez nehod),

b) normální podmínky přepravy (drobné nehody),

c) nehodové podmínky přepravy.

1.7.2 Program ochrany proti záření

1.7.2.1 Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematickou organizaci zaměřenou na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.

1.7.2.2 Povaha a rozsah prováděných opatření je závislý na velikosti a pravděpodobnosti expozice záření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v pododdílu 1.7.2.3 a 1.7.2.4, oddílu 7.5.11 zvláštního požadavku CW 33 (1.1) a (1.4) a použitelná nouzová opatření. Doklady programu musí být na požádání předloženy odpovídajícímu příslušnému úřadu pro znalecký posudek.

1.7.2.3 Ochrana a bezpečnost musí být tak optimální, aby velikost osobní dávky, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého vystavení záření byly tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné, přičemž jsou zohledněny hospodářské a sociální faktory; dávka na osobu musí být menší než jsou příslušné dávkové limity. Strukturalizovaný a systematický postup musí zahrnovat zohlednění vztahů mezi přepravou a jinými aktivitami.

1.7.2.4 Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že efektivní dávka

a) pravděpodobně nepřekročí za 1 mSv za 1 rok, se nepožadují žádné zvláštní pracovní postupy ani podrobný dohled (monitorování) nebo programy odhadované dávky nebo udržování individuálního záznamu,

b) bude pravděpodobně mezi 1 a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program na odhadované dávky dohledem (monitorováním) pracovního místa nebo individuální dohled (monitorování),

c) pravděpodobně překročí 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn individuální dohled (monitorování).

Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, je nutné vést a uchovat odpovídající záznamy.

1.7.3 Zabezpečení kvality

Programy pro zajištění kvality, založené na mezinárodních, národních nebo jiných normách schválené příslušným úřadem, musí zaručit soulad s příslušnými ustanoveními RID týkající se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivních látek, radioaktivních látek a kusů málo rozptýlitelných (disperzovatelných), jakož i všechny postupy při přepravě, překládce a skladování. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu splněny, musí být k dispozici příslušnému úřadu. Výrobce, odesílatel nebo uživatel musí být připraven předvést zařízení příslušnému úřadu v průběhu výroby a používání a prokázat kterémukoliv uznávanému příslušnému úřadu, že

a) používané výrobní postupy a materiály jsou v souladu se specifikacemi schválené konstrukce a

b) všechny obaly jsou pravidelně přezkušovány a pokud je to nezbytné, tak jsou opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby po opakovaném použití nadále odpovídaly příslušným požadavkům a specifikacím.

Jestliže se požaduje povolení/schválení příslušného úřadu, musí toto povole-ní/schválení přihlížet a být přiměřené rovnocennému programu zajištění kvality.

1.7.4 Zvláštní ujednání

1.7.4.1 Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení, která jsou schválena příslušným úřadem a podle kterých mohou být přepravovány zásilky, které nesplňují všechny platné požadavky RID pro přepravu radioaktivních látek.

Pozn. Zvláštní ujednání neplatí jako dočasná odchylka ve smyslu oddílu 1.5.1.

1.7.4.2 Zásilky, pro které je neproveditelný soulad s ustanoveními pro třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání za předpokladu, že příslušný úřad je přesvědčen, že soulad s ustanoveními třídy 7 RID je prakticky neproveditelný, a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných RID bylo prokázáno alternativními prostředky, může příslušný úřad schválit zvláštní ujednání o přepravních operacích pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii vícenásobných zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných požadavků. Pro mezinárodní zásilky tohoto druhu se požaduje vícestranné schválení.

1.7.5 Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi

Kromě radioaktivních a štěpných vlastností se musí brát v úvahu v průvodních listinách, při balení, polepování, označování, instalaci velkých nálepek (Placards), uskladnění, oddělování a přepravě všechna další dodatečná nebezpečí obsahu kusu, jako výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická jedovatost a žíravost, aby odpovídaly všem používaným příslušným ustanovením pro nebezpečné věci RID.

Kapitola 1.8

Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků

1.8.1 Kontroly nebezpečných věcí prováděné příslušnými úřady

1.8.1.1 Příslušné úřady smluvních stran mohou kdykoli na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou splněny požadavky na přepravu nebezpečných věcí.

Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez značného narušení provozu silniční dopravy.

1.8.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí v souladu s jejich povinnostmi bezodkladně seznámit příslušné úřady a jejich zástupce s příslušnými informacemi nezbytnými pro provedení kontrol.

1.8.1.3 Příslušné úřady mohou též za účelem provedení kontrol předpokladů podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) provést prohlídky, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obaly pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozy nebo jejich části, zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného úřadu.

1.8.1.4 Pokud příslušné úřady zjistí, že požadavky RID nebyly splněny, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Zastavení přepravy může být na místě nebo na jiném místě určeném příslušnými úřady z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmí způsobit značné narušení železničnímu provozu.

1.8.2 Vzájemná úřední podpora

1.8.2.1 Členské státy se mohou dohodnout o vzájemné úřední podpoře při uplatňování RID.

1.8.2.2 Pokud členský stát zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jeho území je ohrožen následkem velmi vážnými nebo opakovaných přestupků podniku, který má své vedení na území jiného členského státu, musí sdělit příslušným úřadům tohoto členského státu takové přestupky. Příslušné úřady členského státu, na jehož území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupky, mohou žádat příslušné úřady členského státu, na jehož území má podnik své sídlo, aby přijal vhodná opatření proti provinilci(ům). Předání údajů o osobách není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupků.

1.8.2.3 Takto informované úřady musí sdělit příslušným úřadům členského státu, na jehož území byly přestupky zjištěny, jaká opatření, pokud je to nezbytné, byla učiněna ve vztahu k tomuto podniku.

1.8.3 Bezpečnostní poradce8)

1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují přepravu nebezpečných věcí po železnici nebo s touto přepravou související balení, nakládku, plnění nebo vykládku nebezpečných věcí pro železniční přepravu, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, odpovědných za pomoc při zabránění rizik při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.

1.8.3.2 Příslušné úřady smluvních stran mohou stanovit, že se tyto požadavky nevztahují na podniky:

a) jejichž činnosti se vztahují na přepravy nebezpečných věcí přepravními prostředky, které patří ozbrojeným silám nebo podléhají jejich odpovědnosti nebo

b) jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než uvedená v 1.1.3, 2.2.7.1.2 a v kapitolách 3.3 a 3.4 nebo

c) jejichž hlavní nebo vedlejší činností nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní dopravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících malé nebezpečí nebo riziko znečistění.

1.8.3.3 Hlavním úkolem bezpečnostního poradce pro nebezpečné věci, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými požadavky a co nejbezpečnějším způsobem.

S přihlédnutím k činnostem podniku má bezpečnostní poradce zejména tyto povinnosti:

- sledovat soulad s požadavky na přepravu nebezpečných věcí,

- radit svému podniku při přepravě nebezpečných věcí, připravit výroční zprávu pro vedení svého podniku a orgán místní veřejné zprávy, pokud je to vhodné o činnostech podniku při přepravě nebezpečných věcí. Tyto výroční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a na požádání musí být předloženy příslušnému úřadu státní správy.

Bezpečnostní poradce má rovněž povinnost sledovat tyto činnosti a postupy vztahující se k příslušným činnostem podniku:

- postupy pro dodržování požadavků upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě,

- pořizování dopravních prostředků podnikem při respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí,

- postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí,

- vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení,

- uplatňování vlastních nouzových postupů v případě jakékoli mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

- vyšetřování a pokud je to vhodné, vypracovávání zpráv o vážných mimořádných událostech nebo vážných nedostatcích zaznamenaných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí,

- uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování mimořádných událostí nebo vážných přestupků,

- dbát na právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí a volba a používání poddodavatelů nebo třetích stran,

- ověřovat, že zaměstnanci zúčastnění na přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné provozní postupy a pokyny,

- zavedení opatření poučující o nebezpečích při přepravě, nakládce a vykládce nebezpečných věcí,

- uplatňování ověřených postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s požadavky,

- uplatňování ověřených postupů s cílem zajistit dodržování požadavků na nakládku a vykládku.

1.8.3.4 Bezpečnostní poradce může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není zaměstnána, pokud je tato osoba odborně způsobilá pro vykonávání povinnosti bezpečnostního poradce.

1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého bezpečnostního poradce příslušný úřad nebo orgán pověřený pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osobu, majetek nebo životní prostředí nebo je jejím následkem škoda na majetku nebo životním prostředí, bezpečnostní poradce po shromáždění všech příslušných informacím vypracuje pro vedení podniku nebo případně pro místní správní úřad zprávu o nehodě. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vedení podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo národními předpisy.

1.8.3.7 Bezpečnostní poradce musí být držitelem osvědčení o odborné způsobilosti bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí pro drážní nákladní dopravu. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným úřadem nebo orgánem pověřeným pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a složit zkoušku schválenou příslušným úřadem smluvní strany.

1.8.3.9 Hlavním účelem školení musí být poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí, o právních a správních ustanoveních vztahujících se na dotyčné druhy dopravy a o povinnostech uvedených v pododdílu 1.8.3.3.

1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným úřadem nebo zkušebním orgánem pověřeným příslušným úřadem.

Zkušební orgán musí být pověřen písemně. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:

- způsobilost zkušebního orgánu,

- specifikace formy zkoušek navržené zkušebním orgánem,

- opatření stanovená pro zajištění nezávislosti zkoušek,

- nezávislost zkušebního orgánu na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících bezpečnostní poradce.

1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají nezbytnou úroveň znalostí kladenou na bezpečnostní poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3 pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7, a že zahrnuje nejméně následující předměty:

a) znalost druhů následků, které mohou být při nehodě způsobeny nebezpečnými věcmi,

b) požadavky národních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod z hlediska, zejména:

- třídění nebezpečných věcí (postup pro zatřídění roztoků a směsí, členění vyjmenování látek, třídy nebezpečných věcí a zásady pro jejich zatřídění, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí),

- obecná ustanovení o balení, o stanovení o cisternách a cisternových kontejnerech (typy, kód, nápis, konstrukce, první a periodická prohlídka a zkoušení),

- označování nápisy a bezpečnostními značkami, polepování včetně umísťování velkých nálepek (Placards) a oranžového označení [označování a polepování kusů, umísťování a odstraňování velkých nálepek (Placards) a oranžového označení],

- údaje a poznámky v nákladním listě,

- způsob odeslání a omezení (vymezení) výpravního oprávnění (vozová zásilka, ucelená zásilka, přeprava volně ložených látek, přeprava ve velkých nádobách pro volně ložené látky, přeprava v kontejnerech, přeprava ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách), přeprava osob (cestujících),

- zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky,

- oddělování věcí,

- limity přepravovaných množství a výjimky z těchto množství,

- manipulace a uložení (nakládka a vykládka, stupeň plnění, uložení a oddělování),

- čistění anebo odplynování před nakládkou a po vykládce,

- odborného školení doprovodu vlaku,

- příslušné doklady (nákladní listy, kopie všech vynětí z platnosti, další doklady),

- únik znečišťujících látek během provozu a při nehodách,

- požadavky na přepravní prostředky.

1.8.3.12 Zkouškou musí být písemný text, který může být doplněn ústní zkouškou.

Písemná zkouška musí mít dvě části:

a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně předměty uvedené v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto předmětům:

- všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření,

- zařazování nebezpečných věcí,

- všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.,

- bezpečnostní nápisy a bezpečnostní značky,

- údaje v nákladním listě (přepravním dokladu,

- manipulace a uložení,

- vyškolení jízdního personálu popř. osádky, (odborné školení),

- doprovodné doklady a nákladní listy,

- požadavky na dopravní zařízení.

b) Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností bezpečnostního poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3 aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění úlohy zmocněnce pro nebezpečné věci.

1.8.3.13 Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z látek, které jsou předmětem jejich činnosti. Tyto druhy věcí jsou:

- třída 1,

- třída 2,

- třída 7,

- třídy 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9.

- UN 1202, 1203 a 1223.

Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro jeden druh nebezpečných věcí uvedený v tomto pododdíle a na který byl bezpečnostní poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.

1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební orgán musí uchovávat seznam zkušebních otázek.

1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu uvedenou v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi členskými státy.

1.8.3.16 Osvědčení je platné po dobu pěti let. Období platnosti osvědčení se prodlužuje automaticky o pět let, pokud během posledního roku před uplynutím jeho platnosti absolvoval držitel obnovovací kurz nebo se podrobil zkoušce, uznávané příslušným úřadem.

1.8.3.17 Požadavky uvedené v pododdílech 1.8.3.1 až 1.8.3.16 se považují za splněné, jestliže byly splněny příslušné podmínky Směrnice Rady 96/35/ES ze 3. června 1996 o jmenování a kvalifikaci k výkonu povolání bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici a vnitrozemské vodní cestě9) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES ze 17. dubna 2000 o minimálních požadavcích na zkoušky bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou10).

1.8.3.18 Vzor osvědčení

1.8.4 Seznam příslušných úřadů a jimi pověřených orgánů

Členské státy sdělují Ústřednímu úřadu adresy stanovených příslušných úřadů a jimi pověřených orgánů, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování RID, ve vztahu k příslušným požadavkům RID a uvádějící adresy, na které je možno zaslat příslušné žádosti.

Ústřední úřad pořídí seznam na základě obdržených údajů a udržuje ho v aktuálním stavu. Seznam a jeho změny sděluje členským státům.

1.8.5 Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí

1.8.5.1 Dojde-li k vážné mimořádné události během přepravy nebezpečných věcí na území členského státu (smluvní strany), dopravce popřípadě provozovatel železniční infrastruktury je povinen předložit zprávu příslušnému úřadu dotčeného členského státu.

1.8.5.2 Tento členský stát, je-li to žádoucí, zasílá zprávu na Ústřední úřad za účelem informace pro jiné členské státy.

Kapitola 1.9

Omezení přeprav příslušným úřadem

1.9.1 Příslušný úřad členského státu může zakázat přepravu nebo může stanovit zvláštní podmínky pro přepravu určitých nebezpečných věcí na tratích se zvláštními nebo místními riziky. Příslušné úřady mají, pokud je to možné, stanovit náhradní tratě, které je možné použít náhradou za uzavřené tratě nebo tratě se zvláštními podmínkami.

1.9.2 Členské státy stanovují v daném případě jednotné podmínky vyjmenované v pododdílu 1.8.5.1. a k nim se vztahujícím opatřením a sdělí je státům, dopravcům a provozovatelům železniční infrastruktury.

Část 2

Klasifikace

Kapitola 2.1

Všeobecná ustanovení

2.1.1 Úvod

2.1.1.1 V RID jsou následující třídy nebezpečných věcí:

Třída 1 Výbušné látky a předměty

Třída 2 Plyny

Třída 3 Hořlavé kapalné látky (kapaliny)

Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

Třída 4.2 Samozápalné látky

Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

Třída 5.1 Látky podporující hoření

Třída 5.2 Organické peroxidy

Třída 6.1 Jedovaté látky

Třída 6.2 Infekční látky

Třída 7 Radioaktivní látky

Třída 8 Žíravé látky

Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

2.1.1.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN-číslo. Používají se následující skupiny položek:

A. Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pro látky, které zastřešují různé isomery, např.:

UN 1090 ACETON

UN 1104 AMYLACETÁTY

UN 1194 ETHYLNITRID, ROZTOK

B. Druhové/skupinové položky přesně definovaných skupin látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.:

UN 1133 LEPIDLA

UN 1266 VÝROBKY PARFUMERIE

UN 2757 PESTICID - KARBAMÁT, TUHÝ, JEDOVATÝ

UN 3101 ORGANICKÝ PEROXID, TYP B, KAPALNÝ

C. Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určitého chemického nebo technického charakteru a které nejsou jinde pojmenované, např.:

UN 1477 NITRÁTY, ANORGANICKÉ, J.N.

UN 1987 ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, J.N.

D. Všeobecné j.n. položky zahrnující skupinu látek nebo předmětů, mající jednu nebo více nebezpečných vlastností, jinde nespecifikované (nejmenované), např.

UN 1325 HOŘLAVÉ ORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, J.N.

UN 1993 HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.

Položky definované pod písmeny B,C a D se označují jako hromadná pojmenování.

2.1.1.3 Pro účely balení, mohou být určité látky zařazeny do obalových skupin v závislosti na jejich stupni nebezpečí. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

-obalová skupina I : látky s vysokým nebezpečím

-obalová skupina II: látky se středním nebezpečím

-obalová skupina III: látky s nízkým nebezpečím

2.1.2 Zásady klasifikace

2.1.2.1 Nebezpečné věci, které spadající pod nadpis třídy, jsou definovány dle pododdílu 2.2.x.1 a na základě jejich vlastností, jsou zařazeny do odpovídající třídy.Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a obalové skupiny se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím uvedeným v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x.1.

2.1.2.2 Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v kapitole 3.2, tabulce A, podle pořadových UN - čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), nálepku(-y), která musí být vylepena(-y), jakož i pokyny pro balení a přepravu.

Abecední seznam těchto položek je uveden v kapitole 3.2, tabulce B

2.1.2.3 K přepravě nejsou připuštěny (povoleny) nebezpečné věci jednotlivých tříd uvedené nebo definované v pododdílu 2.2x.2.

2.1.2.4 Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tzn. věc, která není uvedená v samostatných položkách tabulky A kapitoly 3.2 a která není uvedena nebo definována v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2 musí být zařazena do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3.Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalová skupina. Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalové skupiny, musí být určeno odpovídající UN-číslo. V rozhodovacím stromu v pododdílu 2.2.X.3 (seznam hromadných pojmenování) se na konci každé třídy uvádí určující parametry pro výběr příslušného hromadného pojmenování (UN-čísla). Ve všech případech musí být vybráno nejspecifičtější hromadné pojmenování charakterizující (zahrnující) vlastnosti látek nebo předmětů, v souladu s odstupňováním podle pododdílu 2.1.1.2, kdy se pomocí písmen B, C a D vybírá zařazení. Pouze pokud látka nebo předmět nemůže být zařazena jako položka typu B nebo C podle oddílu 2.1.1.2 je možné ji zařadit jako položku typu D.

2.1.2.5 Na základě zkušebního postupu v kapitole 2.3 a kritérií stanovených v pododdílu 2.2.x.1 té příslušné třídy, může být stanoveno, že látka, roztok nebo směs té určité třídy uvedené jmenovitě v kapitole 3.2, tabulce A nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží tato látka, tento roztok nebo směs k této třídě.

2.1.2.6 Pro účely klasifikace, látky s bodem tání nebo počátkem tání 20°C a nižším při tlaku 101,3kPa, jsou považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo v kapitole 2.3.4. popsané zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem).

2.1.3 Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady

2.1.3.1 Látky, včetně roztoků a směsí jmenovitě neuvedené, musí být klasifikovány podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky je Osou) stanoveny na základě její fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.

2.1.3.2 Látka jmenovitě neuvedená v kapitole 3.2, tabulce A, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být klasifikována do příslušné třídy pod hromadné pojmenování dle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.

2.1.3.3. Roztok nebo směs obsahující jen jednu nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou v kapitole 3.2, tabulce A společně s jednou nebo více látkami, které nejsou nebezpečné, musí být považována za nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou, ledaže by:

a) roztok nebo směs byla zvlášť uvedena v kapitole 3.2, tabulce A, nebo

b) z údajů pod touto položkou pro tuto nebezpečnou látku je zcela jasné, že je použitelná jen pro čistou nebo technicky čistou látku, nebo

c) třída, fyzikální stav nebo obalová skupina tohoto roztoku nebo směsi je odlišná od těch pro tuto nebezpečnou látku.

V případě odstavce b) nebo c) je roztok nebo směs přiřazena jako jmenovitě uvedená látka, se zohledněním případného vedlejšího nebezpečí, odpovídající třídě a vhodnému hromadnému pojmenování dle pododdílu 2.2.X.3, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly požadavkům RID.

2.1.3.4 Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek musí být vždy klasifikovány (uváděny) pod stejnou položkou jako v nich obsažená látka za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uváděné v pododdíle 2.1.3.5:

- Třída 3

UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ

UN 2481 ETHYLISOKYANÁT

UN 3064 NITROGLYCERIN, ALKOHOLOVÝ ROZTOK s více než 1%, ale nejvýše 5% nitroglycerinu

- Třída 6.1

UN 1051 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody

UN 1185 ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ

UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU

UN 1613 KYANOVODÍK. VODNÝ ROZTOK (kyselina kyanovodíková) s nejvíce 20% kyanovodíku

UN 1614 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody a nasáklý v interní pórovité hmotě

UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA

UN 2480 METHYLSOKYANÁD

UN 3294 ETHANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU s nejvíce 45 % kyanovodíku

- Třída 8

UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ

UN 1744 BROM nebo UN 1744 BROM, ROZTOK

UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ s více než 85% fluorovodíku

UN 2576 BROMID FOSFORU, ROZTAVENÝ

- Třída 9

UN 2315 BIFENYLY POLYCHROMOVANÉ

UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3151

TERFENYLY POLOHALOGENOVANÉ, KAPALNĚ

UN 3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo UN 3152

TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ, ledaže by obsahovaly jednu nebo více výše uvedených látek tříd 3, 6.1 nebo 8; v tomto případě jsou zařazeny odpovídajícím způsobem.

2.1.3.5 V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek musí být klasifikovány pod hromadné pojmenování (viz. pododdíl 2.1.2.4) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na jejich nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:

2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi se provede podle kritérií v pododdíle 2.2.x. 1 jednotlivých tříd.

2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s nepoměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu s převládajícím nebezpečím.

2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají více jak do jedné třídy nebo skupin látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazena do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:

a) látky třídy 7 (vyjma radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);

b) látky třídy 1;

c) látky třídy 2;

d) znecitlivělé výbušné kapalné látky třídy 3

e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky třídy 4.1 ;

f) Samozápalné (pyroforní) látky třídy 4.2;

g) látky třídy 5.2

h) látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě jejich jedovatosti vdechnutím musí být zařazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající vdechovou jedovatost prachu a mlžného závoje (oparu) (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale jedovatost při polknutí nebo při dotyku s kůží jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];

i) infekční látky třídy 6.2.

2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v oddíle 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, přičemž se vybírá odpovídající třída podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9.

2.1.3.6 Je vždy nutné používat nejvhodnějšího hromadného pojmenování (viz. pododdíl 2.1.2.4), tzn. obecné j.n.- položky se používá jen, pokud nelze použít hromadné pojmenování nebo specifické j.n - položky.

2.1.3.7 Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření hořlavé (oxidační) působení, mohou míti výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly předpisy pro třídu 1.

2.1.3.8 Jako látky znečišťující vodu ve smyslu RID jsou látky, roztoky nebo směsi (jako preparáty, přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny do tříd 1 až 8 nebo do třídy 9 s výjimkou položek UN čísel 3077 a 3082, ale které mohou být zařazeny do UN čísel 3077 nebo 3082 třídy 9 na základě zkušebních postupů a kriterií dle oddílu 2.3.5. Roztoky a směsi (jako preparáty,přípravky a odpady) pro které nejsou k dispozici žádné údaje pro zařazení dle klasifikačních kriterií, jsou považovány za látka znečišťující vodu, jestliže hodnota LC50 (viz definici v 2.3.4.7) je stanovena podle následujícího vzorce:

činí nejvýše

a) 1 mg/l nebo

b) 10mg/l, jestliže znečušťující látka není lehce biologicky odbouratelná, nebo jestliže je odbouratelná, vykazuje hodnotu log Pow≥3

(viz. také pododdíl 2.3.5.6)

2.1.3.9 Tabulka převažujícího nebezpečí

Třída a obalová skupina4.1 II4.1 III4.2 II4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III5.1 I5.1 II5.1 III 6.1 I DERMAL 6.1 I ORAL6.1 II6.1 III8 I8 II8 lII 9
3 I SOL 4.1LIQ 3 I SOL 4.1LIQ 3 I SOL 4.2LIQ 3 I SOL 4.2LIQ 3 I 4.3 I 4.3 I 4 3 I SOL 5.1 ILIQ 3 I SOL 5.1 ILIQ 3 I SOL 5.1 ILIQ 3 I 3 I 3 I3 I3 I3 I3 I3 I 3 I
3 II SOL 4.1LIQ 3 II SOL 4.1LIQ 3 II SOL 4.2LIQ 3 II SOL 4.2LIQ 3 II 4.3 I 4.3 II 4.3 II SOL 5.1 ILIQ 3 I SOL 5.1 IILIQ 3 II SOL 5.1 IILIQ 3 II 3 I 3 I3 II3 II8 I3 II3 II 3 II
3 III SOL 4.1LIQ 3 III SOL 4.1LIQ 3 III SOL 4.2LIQ 3 III SOL 4.2LIQ 3 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III SOL 5.1 ILIQ 3 I SOL 5.1 IILIQ 3 II SOL 5.1 IIILIQ 3 III 6.1 I 6.1 I6.1 II3 III *)8 I8 II3 III 3 III
4.1 II 4.2 II 4.2 II 4.3 I 4.3 II 4.3 II 5.1 I 4.1 II 4.1 II 6.1 I 6 1 I SOL 4.1 IILIQ 6.1 II SOL 4.1 IILIQ 6.1 II8 I SOL 4.1 IILIQ 8 II SOL 4.1 IILIQ 8 II 4.1 II
4.1 III 4.2 II 4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III 5.1 I 4.1 II 4.1 III 6.1 I 6.1 I6.1 II SOL 4.1 IIILIQ 6.1 II 8 I8 IISOL 4.1 IILIQ 8 III 4.1 III
4.2 Il 4.3 I 4.3 II 4.3 II 5.1 I 4.2 II 4.2 II 6.1 I 6.1 I4.2 II4.2 II8 I4.2 II4.2 II 4.2 II
4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III 5.1 I 5.1 II 4.2 III 6.1 1 6.1 I6.1 II4.2 III8 I8 II4.2 III 4.2 III
4.3 I 5.1 I 4.3 I 4.3 I 6.1 I 4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I 4.3 I
4.3 II 5.1 I 4.3 II 4.3 II 6.1 I 4.3 I4.3 II4.3 II8 I4.3 II4.3 II 4.3 II
4.3 III 5.1 I 5.1 II 4.3 III 6.1 I 6.1 I6.1 II4.3 III8 I8 II4.3 III 4.3 III
5.1 I 5.1 I 5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I 5.1 I
5.1 II 6.1 I 5.1 I5.1 II5.1 II8 I5.1 II5.1 II 5.1 II
5.1 III 6.1 I 6.1 I6.1 II5.1 III8 I8 II5.1 III 5.1 III
6.1 I DERMAL SOL 6.1 ILIQ 8 I 6.1 I6 1 I 6.1 I
6.1 I ORALSOL 6.1 ILIQ 8 I6.1 I6.1 I 6.1 I
6.1 II INHALSOL 6.1 ILIQ 8 I6.1 II6.1 II 6.1 II
6.1 II DERMALSOL 6.1 ILIQ 8 I SOL 6.1 IILIQ 8 II6.1 II 6.1 II
6.1 II ORALSOL = tuhé látky a směsi
LIQ - kapalné látky, směsi a roztoky
DERMAL = jedovatost při vstřebání kůží
ORAL = jedovatost při požití
INHAL = jedovatost při vdechnutí
*) U prostředků hubících škůdce (pesticidů) třídy 6.1.
8 ISOL 6.1 IILIQ 8 II6.1 II 6.1 II
8 I8 II8 III 6.1 III
6.1 III
8 I
8 I
8 II
8 II
8 III
8 III

Pozn. 1. Příklady pro použití tabulky:

Zařazení jediné látky

Popis zařazovaní (klasifikace) látky:

Amin jmenovitě neuvedený vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.

Postup:

Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 I dává 8 I. Tento Amin je tímto přiřazen třídě 8, a sice pod UN 2734 AMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. obalová skupina I

Zařazení směsi

Popis zařazovaní (klasifikace) směsi

Směs skládající se z hořlavé kapalné látky zařazené (klasifikované) do třídy 3, obalové skupiny III a jedovaté látky třídy 6.1, obalové skupiny II a žíravé kapalné látky třídy 8 skupiny obalů

Postup:

Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.

Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I LIQ dává 8 I.

Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8 a sice pod UN 2922 ŽÍRAVÉ, KAPALNÉ LÁTKY, JEDOVATÉ, J.N. obalová skupina I

Pozn.2. Příklady pro zařazení směsí a roztoků do třídy a obalové skupiny:

Roztok fenolu třídy 6.1 obalová skupina II v benzenu třídy 3 obalová skupina II je přiřazen třídě 3 obalové skupině II; Tento roztok je na základě jedovatosti fenolů zařazen pod UN-číslo 1992 HOŘLAVÁ KAPALNÁ LÁTKA JEDOVATÁ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.

Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1 obalová skupina II a hydroxidu sodného třídy 8 obalová skupina II je zařazena pod UN-číslo 3290 JEDOVATÉ ANORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, ŽÍRAVÉ, J.N. do třídy 6.1 obalová skupina II.

Roztok naftalenu, surový nebo rafinovaný, třídy 4.1 obalová skupina III v benzinu třídy 3 obalová skupina II je zařazen pod UN-číslo 3295 UHLOVODÍK, KAPALNÝ, J.N. do třídy 3 obalová skupina II.

Směs uhlovodíků třídy 3 obalová skupina III a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9 obalová skupina II je zařazena pod UN-číslo 2315 POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY (PCB) do třídy 9 obalová skupina II.

Směs propylenimu třídy 3 a polychlorovaného bifenylu (PCB) třídy 9 obalová skupina II je zařazena pod UN-číslo 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3

2.1.4 Zařazování zkušebních vzorku

2.1.4.1 Jestliže třída látky není přesně známa a látka je dopravována k dalšímu zkoušení pak je zařazena na základě znalosti odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování pro přepravu a je ji přiřazeno předběžné UN - číslo, a sice za použití:

a) klasifikačních kritérií kapitoly 2.2 a

b) ustanovení této kapitoly.

Pro přepravu se pak používá nejpřísnější možné obalové skupiny pro zvolené oficiální pojmenování.

Při použití těchto předpisů je oficiální pojmenování pro přepravu doplněno výrazem «vzorek» (např. «HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., vzorek»). V jistých případech, kdy pro vzorek existuje specifické oficiální pojmenování, které vyhovuje daným klasifikačním kriteriím ( např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N. UN-číslo 3167) musí být použito toto oficiální pojmenování. Pokud je pro přepravu vzorku použita položka j.n., nemusí být oficiální pojmenování doplněno technickým názvem jak je vyžadováno ve zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3

2.1.4.2 Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahující se na předběžné oficiální pojmenování za předpokladu, že:

a) látka se nepovažuje za látku nepovolenou k přepravě podle pododdílu 2.2.X.3 kapitoly 2.2, anebo podle kapitoly 3.2 ;

b) látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1 nebo není látkou infekční ani radioaktivní;

c) látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15, popřip.. 2.2.52.1.9, jedná-li se o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;

d) vzorek bude přepravován ve skupinovém obalu s hmotnosti netto jednoho kusu nejvýše 2,5 kg, a

e) vzorek nebude balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.

Kapitola 2.2

Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy

2.2.1 Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

2.2.1.1 Kritéria

2.2.1.1.1 Pod pojem třída 1 spadají:

a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou vyvinout chemickou reakcí plyn takové teploty, takového tlaku a vysoké rychlosti, že tím mohou nastat škody v okolí, pyrotechnické složky: látky nebo směsi látek, kterým má být dosaženo účinku ve formě tepla, světla, zvuku, plynu, mlhy nebo dýmu nebo kombinace těchto účinků v důsledku nedetonativních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí,

Pozn.

1. Látka, která není sama výbušnou látkou, ale může tvořit plyn, páru nebo směs prachu schopnou výbuchu, není látkou třídy 1.

2. Vyjmuty jsou též vodou nebo alkoholem navlhčené výbušné látky, jejichž obsah vody, popřípadě obsah alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, jakož i výbušné látky s plastifikačními prostředky (změkčovadly)- tyto výbušné látky jsou přiřazeny ke třídě 3 nebo 4.1, jakož i výbušné látky, které na základě převažujících nebezpečných vlastností jsou zařazeny ke třídě 5.2.

b) předměty s výbušnou látkou: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a/nebo pyrotechnické složky,

Pozn. Předměty, které obsahují výbušné látky a/nebo pyrotechnické složky v tak malém množství nebo takového druhu, že jejich nepředpokládané nebo náhodné vznícení nebo zapálení během přepravy se neprojeví vně předmětů, úlomky, ohněm, mlhou dýmem nebo silným zvukem, nepodléhá předpisům třídy 1.

c) látky a předměty, výše nejmenované a které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku výbuchem nebo pyrotechnického účinku.

2.2.1.1.2 Látky nebo předměty, které vykazují výbušné vlastnosti nebo by je vykazovat mohly, musí být na základě provedených zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část I zařazeny v souladu s provedenými zkouškami podle zkušebních metod pro určení výbušných vlastností a klasifikačních kritérií a lze vzít v úvahu zařazení do třídy 1.

Látka nebo předmět přiřazený třídě 1 smí být připuštěn k přepravě jen je-li jmenovitě uveden v oficiálním pojmenování pro přepravu nebo je-li uveden jako položka j.n. v kapitole 3.2, tabulce A a odpovídá klasifikačním kritériím dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.2.1.1.3 Látkám a předmětům třídy 1 musí být přiřazeno UN číslo a být jmenovitě uvedena v oficiálním pojmenování pro přepravu nebo přiřazena položka j.n., která je uvedena v kapitole 3.2, tabulce A. Interpretace oficiálního pojmenování pro přepravu v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedených látek a předmětů vyplývá z glosáře v odstavci 2.2.1.1.7.

Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů s výbušnou látkou, vyjma iniciačních trhavin, které jsou přepravovány mimo jiné k účelům pokusným, výzkumným, vývojovým a klasifikačním, k účelům kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek, mohou být zařazeny k označení «UN číslo 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK»

Zařazení v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedených látek a předmětů k položce j.n. nebo UN číslu 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je přeprava odvislá od zvláštních ustanovení v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci 6 anebo závislá od zvláštního povolení příslušného úřadu, se smí přepravovat jen se svolením příslušného úřadu země původu. Tento příslušný úřad musí také písemně povolit přepravní podmínky pro látku nebo předměty. Není-li země původu členským (smluvním) státem COTIF, musí být přepravní podmínky a zařazení uznány příslušným úřadem smluvního státu COTIF, který přijde první do styku se zásilkou.

2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být zařazeny k některé podtřídě podle odstavce 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle odstavce 2.2.1.1.6. Podtřída musí být zjištěna na základě výsledků zkoušek popsaných v oddíle 2.3.1 a s použitím popisů v odstavci 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle popisů v odstavci 2.2.1.1.6. Čísla podtřídy spolu s číslem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.

2.2.1.1.5 Popis podtříd

Podtřída 1.1 Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).

Podtřída 1.2 Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.

Podtřída 1.3 Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu,

a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo

b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo za obou těchto účinků.

Podtřída 1.4 Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu.

Podtřída 1.5 Velmi málo citlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká.

Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni.

Podtřída 1.6 Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření.

Pozn. U předmětů podtřídy 1.6 vycházející nebezpečí je omezeno na výbuch jednoho jediného předmětu.

2.2.1.1.6 Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

A Třaskavina

B Předmět s třaskavinou a méně než dvěma účinnými bezpečnostními zařízeními. Zahrnuty jsou některé předměty, jako rozbušky, roznětná zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskavinu.

C Hnací nebo jiná deflagrační výbušná látka nebo předmět s takovou výbušnou látkou.

D Detonující výbušná látka nebo černý prach nebo předmět s detonující výbušnou látkou, vždy bez rozněcovadla a bez hnací náplně nebo předmět s rozněcovadlem látkou s nejméně dvěma bezpečnostními zařízeními.

E Předmět s detonující výbušnou látkou bez rozněcovadla s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny bez hořlavého gelu nebo hypergolů).

F Předmět s detonující výbušnou látkou s vlastním rozněcovadlem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.

G Pyrotechnická látka nebo předmět s pyrotechnickou látkou nebo předmět, jak s výbušnou látkou, tak i látkou osvětlovací, hořlavou, slzotvornou nebo dýmotvornou (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroformní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).

H Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i bílý fosfor.

J Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.

K Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i jedovatou chemickou látku.

L Výbušná látka nebo předmět s výbušnou látkou, představující zvláštní riziko (např. pro svoji aktivaci při přístupu vody nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroformní látky) a vyžaduje oddělení jednotlivých druhů.

N Předmět, který obsahuje jen extrémně znecitlivělé detonující látky.

S Látka nebo předmět, který je balen nebo uspořádán tak, že každý účinek vznikající nezamýšlenou reakcí zůstává omezen na kus, pokud nebyl obal požárem poškozen. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozlet omezeny na míru, že opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu, nebudou podstatně omezena ani jim zabráněno.

Pozn.

1. Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině v nutném případě vázáno na pokusy k přidělení klasifikačního kódu.

2. Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být opatřeny vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že zažehovací zařízení obsahuje nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení, aby bylo zabráněno vzniku exploze v případě nezamýšlené reakce zažehovače. Takové kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.

3. Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být baleny společně s jejich vlastními prostředky roznětu, které neobsahují dvě účinná bezpečnostní zařízení (t.j. zažehovače, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že odpovídají ustanovením bodu 104 (6). Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.

4. Předměty smí být opatřeny svými vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že prostředky roznětu se nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.

5. Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smí být baleny společně. Takové kusy se přiřadí skupině snášenlivosti E.

2.2.1.1.7 Glosář pojmenování

Pozn.

1. Smyslem popisů v glosáři není, ani náhrada postupů zkoušek, ani stanovení klasifikace nebezpečí látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mají být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být provedeno na podkladě zkoušek výrobku (produktu) podle Příručky zkoušky a kritéria část I anebo zařazeny v analogii ke stejným, již odzkoušeným výrobkům (produktům) podle postupů v Příručce zkoušky a kritéria a v souladu s klasifikačními kritérii.

2. Za oficiálním pojmenování pro přepravu jsou uvedena příslušná UN - čísla (kapitola 3.2, tabulka se sloupcem 2).Ve vztahu ke klasifikačnímu kódu viz. odstavec 2.2.1.1.4

BLESKOVICE, OHEBNÁ: UN čísla 0065, 0289

Předměty sestávající z duše detonující výbušniny v opředení 2 textilních vláken, s povlakem nebo bez povlaku z plastu. Povlak není potřebný, pokud opředení je prachotěsné.

BLESKOVICE, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN čísla 0102, 0290

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubce z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.

BLESKOVICE S MALÝM ÚČINKEM, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN číslo 0104

Předmět sestávající z duše, z detonující výbušniny v trubce, z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušniny je ohraničeno, že jen nepatrný účinek vystupuje navenek.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN - číslo 0370

Předměty sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deklagrující výbušné látky, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny a aby interní materiál rozptýlili. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNI: UN - číslo 0371

Předměty, sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deflagrující výbušné látky, s roznětným zařízením, které má méně než dvě bezpečnostní zřízení. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny, a aby inertní materiál rozptýlily. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S TRHAVINOU: UN čísla 0286, 0287

Předměty sestávající se z detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které obsahují minimálně dvě bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny. Pod toto pojmenování spadají bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO S TRHAVINOU: UN - číslo 0221

Předměty sestávají s detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem obsahující minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly spojeny s torpédem.

BOMBY, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVOU KAPALINU, s trhavinovou náloží: UN - číslo 0399, 0400

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a z výbušné trhavinové nálože.

BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN - čísla 0033, 0291

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel s roznětnými prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní opatření.

BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN - čísla 0034, 0035

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, VODNÍ: UN čísla 0056

Předměty sestávající se ze sudu nebo bubnu nebo ze střely, které obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vybuchování pod vodou .

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN - číslo 0037

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující nálož detonující výbušné látky s rozněcovacím prostředkem, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN - číslo 0038

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, obsahující nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN - číslo 0039, 0299

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující zábleskovou slož.

DETONÁTORY PRO MUNICI: UN - čísla 0073,0364, 0365, 0366

Předměty sestávající se z malých kovových nebo plastových trubek a výbušné látky jako azid olovnatý, pentaerythruttetranitrát - PETN nebo kombinace výbušných látek. Tyto předměty jsou určeny k spouštění hořlavého řetězu.

DÍLY SESTAVUJÍCÍ, HOŘLAVÉ ŘETĚZY, J.N: UN - čísla 0382, 0383, 0384, 0461

Předměty s výbušnou látkou, k tomu určenou, aby přenesla detonaci nebo deflagraci k hořlavému řetězu.

FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN - číslo 0201, 0296

Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, s rozněcovacími prostředky, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody nebo po dopadu na mořské dno.

FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN - číslo 0374, 0375

Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody, nebo po dopadu na mořské dno.

GRANÁTY, cvičné ruční nebo do zbraní: UN - čísla 0110, 0318, 0372, 0452

Předmět bez hlavní trhavinové nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání, nebo vystřelování ze zbraní. Obsahují zažehovací zařízení a mohou obsahovat značkovací náplň.

GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN - čísla 0284, 0285

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní, neobsahují žádné rozněcovací zařízení nebo obsahují rozněcovací zařízení, která mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN - čísla 0292, 0293

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní. Neobsahují rozněcovací zařízení, která mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN - číslo 0118

Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT). Pod tento pojem spadá také «kompozice B».

HEXOTONAL: UN - číslo 0393

Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497

Látky, které se skládají z kapalné deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.

LÁTKA POHONNÁ, PRUŽNÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501

Látky, které se skládají z tuhé deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.

MINY S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN - čísla 0136, 0294

Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu «bangalore».

MINY S TRHAVINVOU NÁLOŽÍ: UN - čísla 0137, 0138

Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu «bangalore».

MOTORY RAKETOVÉ: UN čísla 0186, 0280, 0281

Předměty sestávající z hnací náplně, obvykle z tuhé pomocné látky, která je obsažena ve válci s jednou nebo více tryskami. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MOTORY RAKETOVÉ S HYPERGOLEM, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322.

Předměty skládající se z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou kapalnou látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MOTORY RAKETOVÉ, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU: UN čísla 0395, 0396

Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalnou hnací látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MUNICE, CVIČNÁ: UN - čísla 0362, 0488

Munice, bez hlavní trhavinové nálože, ale s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Obvykle munice obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.

Pozn. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: granáty, cvičné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, DÝMOTVORNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN - čísla 0015, 0016, 0303

Munice, která obsahuje dýmotvornou látku, jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý nebo hexachlorethan nebo červený fosfor zakládající dýmotvornou pyrotechnickou slož. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušnou látkou, obsahuje munice mimo toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplní; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorná granáty.

Pozn. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: prostředky signální, dýmotvorné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, DÝMOTVORNÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN - čísla 0245, 0246

Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanu trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorné granáty.

MUNICE SE SLZOTVORNOU LÁTKOU, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní: UN - čísla 0018, 0019, 0301

Munice obsahující slzotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku; hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, SVĚTELNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN - čísla 0171, 0254, 0297

Munice, která může vyvinout intenzivní zdroj světla, který je určen k osvětlení území. Toto pojmenování zahrnuje světelné granáty a světelné střely, jakož i světelné bomby a bomby k seznání cíle.

Pozn. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: světlice, pozemní a světlice, letecké; náboje, signální, prostředky, signální, ruční; prostředky signální pro lodě v tísni. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, HOŘLAVÁ s kapalnou nebo gelovou hořlavinou, s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní: UN - číslo 0247

Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovou hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho ještě jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně: UN - čísla 0009, 0010, 0300

Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, HOŘLAVÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou hlavou náplní nebo hnací náplní: UN - čísla 0243, 0244

Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud hořlavina sama není výbušnou látkou ale obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem anebo hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN - číslo 0363

Munice, která obsahuje pyrotechnické látky, a která slouží ke zkoušce funkční schopnosti a síly nové munice, části zbraní nebo systému zbraní.

NÁBOJE, inertní s prostředky vytvářející světelnou stopu: UN - čísla 0345, 0424, 0425

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo z jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní.

NÁBOJE s redukovanou trhavinovou náplní nebo výmetnou náplní: UN - čísla 0426, 0427

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.

NÁBOJE s redukovanou trhací náloží nebo výmetnou náloží: UN - čísla 0434, 0435

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.

NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN - číslo 0168, 0169, 0344

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ: UN - čísla 0012, 0339, 0417

Munice sestávající z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a obsahuje jak hnací náplň, tak také střelu. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. V tomto pojmenování jsou zahrnuty brokové náboje každé ráže.

Pozn. NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČŇÉ nespadají pod toto pojmenováni. Tyto jsou uvedeny zvlášť. Náboje pro vojenské střelné zbraně, nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmem NÁBOJE PRO ZBRANĚ S INERTNÍ STŘELOU.

NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN - čísla 0014, 0327, 0338

Munice, která sestává z uzavřená nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo z černého prachu nábojnice neobsahují žádné střely. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely, ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN - čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413

Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo černého prachu, ale bez střel. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely., ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU (NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ): UN - čísla 0012, 0328, 0339, 0417

Munice, která sestává ze střely bez trhavinové nálože a z hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Munice může obsahovat traséry (stopovky), za předpokladu, že hlavní nebezpečí vychází z hnací náplně.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN - 0006, 0321, 0412

Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náloží a hnací náplní se zažehovačem nebo bez něho. Střely neobsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má být nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.

NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN - čísla 0054, 0312, 0405

Předměty jsou určeny k vyrážení barevných světelných znaků nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.

NÁBOJE S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN - čísla 0005, 0007, 0348

Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náloží a hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má bát nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.

NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN - číslo 0167, 0324

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN - čísla 0049, 0050

Předměty sestávají z pouzdra, zažehovacího prvku a zábleskové složky. Všechny součásti jsou sloučeny do jedné jednotky a připraveny k odpálení (výstřelu).

NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0055, 0379

Předměty sestávají z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu. Jedinou výbušnou součástí předmětů je zažehovač hnací náplně.

NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZAŽEHOVAČE HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0446, 0444

Předměty sestávají z nábojnice, která je částečně nebo úplně zhotovena z nitrocelulózy.

NAFUKOVACÍ VAKY - PLYNOVÉ GENERÁTORY, PYROTECHNICKÉ nebo MODULY - NAFUKOVACÍCH VAKŮ, PYROTECHNICKÉ nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSU, PYROTECHNICKÉ: UN - číslo 0503

Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou použity k ochraně osob jako automobilové - nafukovací vaky nebo bezpečnostní pásy.

NÁLOŽE KUMULATIVNÍ bez roznětných prostředků: UN - čísla 0059, 0439, 0440, 0441

Předměty sestávající se z pouzdra s náloží z detonující výbušné látky s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvíjení silného materiálově průrazného efektu kumulativní nálože.

NÁLOŽE POČINOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0042, 0283

Předměty sestávají z detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268

Předměty sestávají z detonující výbušniny a rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN - čísla 0277, 0278

Předměty sestávají z pouzdra se slabé lepenky, kovu nebo jiného materiálu a obsahující výlučně bezdýmný prach a slouží k tomu, aby vyrážely tvrzené projektily k perforování zapažení ropných vrtů.

Pozn. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.

NÁLOŽE PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN - čísla 0275, 0276, 0323, 0381

Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušné látky a zažehovacího prostředku. Plynné deflagrační produkty slouží k nafouknutí, vyvíjejí podélné nebo rotační pohyby nebo ovlivňují funkci přerušovačů, ventilů nebo spínačů, nebo vypuzují upevňovací prvky nebo hasicí prostředky.

NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, PRŮMYSLOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445

Předměty sestávající z náplně trhaviny, bez rozněcovacího prostředku. Používají se ke svařování výbuchem, k plátování výbuchem, k tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.

NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460

Předměty sestávající z náplně trhaviny s plastickým pojivem. Jsou zhotoveny ve speciální formě bez pouzdra a neobsahují žádné rozněcovací prostředky. Slouží jako součást munice, např. bojových hlavic.

NÁLOŽKY: UN číslo 0048

Předměty sestávající se z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu a obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

Pozn. Následují předměty nespadají pod tento pojem: bomby, střely, miny, atd. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414

Hnací náplně v jakékoli fyzikální formě pro munici děl, která má být nabíjena odděleně.

NÁPLŇ REDUKOVANÁ, TRHACÍ, s výbušninou: UN číslo 0043

Předměty sestávají z malé náplně výbušniny. Slouží k rozkladu střel nebo jiné munice, aby byl jejich rozsah rozptýlen.

NÝTY TRHACÍ: UN číslo 0174

Předměty sestávající z malých náplní výbušniny uvnitř kovového nýtu.

OKTOLIT (OKTOL) SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotností -% vody: UN - číslo: 0266

Látka sestává z těsné směsi cyklotetramethylen-tetranitraminu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).

OKTONAL: UN - číslo 0496

Látka sestávající z těsné směsi z cyklotetramethylen-tetranitrominu (HMX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

PENTOLIT, SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN - číslo 0151

Látka sestává z těsné směsi pentaeritrittetranitranu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).

PERFORÁTORY KUMULATIVNÍ, NAPLNĚNÉ, PRO ROPNÉ VRTY, BEZ ROZNĚCOVACÍHO PROSTŘEDKU: UN - čísla 0124, 0494

Předmět sestávající z ocelových trubic nebo kovových pásků, ve kterých jsou vloženy kumulativní nálože. Kumulativní nálože jsou spolu spojeny bleskovicí. Předměty neobsahují žádné rozněcovací prostředky.

PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161

Látky, na základě nitrocelulózy, které jsou používány jako bezdýmný prach. Pod pojem spadají jednosložkové bezdýmné prachy /nitrocelulóza (NC) samotná/, dvousložkové bezdýmné prachy /jako NC s nitroglycerinem (NG)/ a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/Nitroguadinin).

Pozn. Litý, lisovaný nebo v sáčcích obsažený bezdýmný prach je uveden pod názvem NÁPLNĚ HNACl PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ.

PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo jako PELETY: UN číslo 0028

Látka sestává z tvarovaného černého prachu.

PRACH ČERNÝ, ZRNOVITÝ NEBO V MOUČNÉM STAVU: UN číslo 0027

Látka sestávající z těsné směsi z dřevěného uhlí nebo jiného druhu uhlí a buď dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.

PRACHOVINA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 17 hmotnosti - % vody: UN číslo 0433

PRACHOVINA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 25 hmotnosti - % vody: UN číslo 0159

Předměty sestávající z nitrocelulózy, impregnované nejvýše 60 hmotnosti - % nitroglicerinu, jinými kapalnými nitroestery nebo jejich směsmi.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ DÝMOTVORNÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487

Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a vyrážejí barevný dým. Mohou také doplňkově obsahovat zařízení k vysílání slyšitelných signálů.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI: UN čísla 0194, 0195

Předměty obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vysílání signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto signálů.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373

Nosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a které vydávají viditelné signály nebo výstražné znaky. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, pozemní, jako, jako dálniční pochodně, železniční pochodně nebo malé pochodně pro lodě v tísni.

PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN - čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432

Předměty, které obsahují pyrotechnické látky , a které jsou používány pro technické účely aplikace, jako vývin tepla, vývin plynu nebo divadelní efekty apod.

Pozn. Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENI UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU; OHNĚSTROJNÁ TĚLESA; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠNINOU; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, .DÝMOTVORNÉÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI; NÝTY, TRHACÍ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

PŘEDMĚTY, PYROFORNÍ: UN - číslo 0380

Předměty obsahující pyroforní látku (ve styku se vzduchem schopná samovznícení) a výbušnou látku nebo výbušné komponenty. Toto pojmenování vylučuje předměty obsahující bílý fosfor.

PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, EXTRÉMNĚ ZNECITLIVĚLÉ (PŘEDMĚTY, EEI): UN - číslo 0486

Předměty, které obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost nekontrolovaného roznětu nebo šíření a obstály ve zkušební sérii 7.

RAKETY, KAPALNÁ HNACÍ LÁTKA, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0397, 0398

Předměty sestávající z válce naplněného kapalnou hnací látkou s jednou nebo více tryskami a jednou bojovou hlavicí. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, PRO TAŽENÍ KABELŮ NEBO LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453

Předměty sestávající z raketového motoru. Jsou určeny k tomu, aby vlekly za sebou lano.

RAKETY S INERTNÍ HLAVICÍ: UN čísla 0183, 0502

Předměty sestávající z raketového motoru a inertní raketové hlavice. Pod pojem spadají také řízené střely

RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0180, 0295

Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0181, 0182

Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, S VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN čísla 0436, 0437, 0438

Předměty sestávající z raketového motoru a z výmetné náplně k vyrážení užitečného zatížení z hlavice rakety. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

ROZBUŠKY ELEKTRICKÉ: UN čísla 0030, 0255, 0456

Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Může se jednat o rozbušky s prvky zpoždění nebo bez nich. Neelektrické rozbušky se iniciují rázovou trubkou, zápalnou hadicí, zápalnou šňůrou, jinými zažehovacími prostředky nebo ohebnou bleskovicí. Pod toto pojmenování spadají také zažehovače bez bleskovic.

ROZNĚCOVADLA, BEZ DETONAČNÍ INICIALIZACE: UN čísla 0316, 0317, 0368

Předměty obsahují součásti se hořlavými látkami a jsou určeny k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění deflagrace. Zpravidla mají bezpečnostní zařízení.

ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIALIZACÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367

Předměty obsahující výbušné součásti, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Mají zpravidla bezpečnostní zařízení.

ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIACÍ, S BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM: UN čísla 0408, 0409, 0410

Předměty s výbušnými součástmi, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelné mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Výbušná rozněcovadla musí mít nejméně dvě bezpečnostní zařízení.

SLOŽKA HNACÍ: UN čísla 0271, 0272, 0415, 0491

Předměty sestávají se z hnací náplně v libovolné formě, s pouzdrem nebo bez pouzdra. Slouží jako součásti raketových motorů a k redukci; odporu vzduchu u střel.

SPOUŠTĚCÍ ZAŘÍZENÍ S EXPLOSIVNÍ LÁTKOU: UN - číslo 0173

Předmět sestávající se z malé výbušné náplně, roznětného prostředku, tyčového nebo spojovacího kusu. Předmět slouží k tomu, aby se zařízení spustilo oddělením tyčového nebo spojovacího kusu.

STOPINY, NEVÝBUŠNÉ: UN číslo 0101

Předměty sestávající z bavlněných vláken, která jsou impregnována jemným černým prachem. Hoří otevřeným plamenem a používají se v zážehových řetězcích pro ohňostrojná tělesa, atd. Mohou být uzavřeny v pouzdře z papíru, aby bylo dosaženo zrychlení nebo zlepšení přenosu ohně.

SVĚTLICE, LETECKÉ: UN - čísla 0092, 0403, 0404, 0420, 0421

Předměty obsahující pyrotechnické látky a jsou určeny ke shazování z letadel k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.

SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN - čísla 0092, 0418, 0419

Předměty obsahující pyrotechnické látky určeny k používání na zemském povrchu k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.

TĚLESA OHŇOSTROJNÁ: UN - číslo 0333, 0334, 0335, 0336, 0337

Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.

TĚLESA PLNĚNÁ TRHAVINOU: UN - číslo 0060

Předměty sestávající se z malé odstranitelné zesilovací nálože, které jsou umístěny v dutinách střel rozněcovadlem a hlavní náloží trhaviny.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0329

Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0330

Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje rozněcovací prostředek, který nemá žádná nebo má méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0451

Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU, s trhavinovou náloží nebo bez ní: UN číslo 0449

Předměty sestávající buď z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou s bojovou hlavicí, nebo bez ní; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou, s bojovou hlavicí.

TORPÉDA S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU s inertní hlavicí: UN číslo 0450

Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z inertní hlavice.

TRASÉRY (STOPOVKY) PRO MUNICI: UN - čísla 0212, 0306

Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky a slouží k tomu, aby učinily viditelnými dráhy letu střel.

TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN - čísla 0192, 0193, 0492, 0493

Předměty obsahující pyrotechnickou látku, která při zničení předmětu exploduje se silným třeskem. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly pokládány na železniční koleje.

TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081

Látky sestávající z kapalných nitroesterů, jako nitroglycerin nebo směs takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto součástí: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo spalitelné látky,, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat kromě toho inertní součásti, infuzoriovou hlinku (křemelinu), nebo nepatrné přísady, jako barviva nebo stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo elastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.

TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331

Látky sestávající z

a) Směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami jako trinitrotoluen (TNT), která může také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek; nebo

b) Směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.

V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné organické dusičnany a žádné chlorečnany.

TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083

Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného a chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného, nebo chloristanu draselného, chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako infuziórovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.

TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084

Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají ve všeobecnosti plastické trhaviny.

TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332

Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, z nichž se část může nacházet v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrované sloučeniny, jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slury a «vodní gely».

TRITONAL: UN číslo 0390

Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI), J.N.: UN - číslo 0482

Látky s hromadným nebezpečím výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že při normálních přepravních podmínkách vykazují jen malou pravděpodobnost na vyvolání k výbuchu nebo na přechodu z hoření k detonaci. Tyto látky musí také obstát v 5-ti zkušebních sériích.

VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, vyjma inicializační trhaviny: UN - číslo 0190

Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému z vyjmenování látek v kapitole 3.2, Tabulce A, a které podle pokynů příslušného úřadu jsou všeobecně přepravovány v malých množstvích mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.

Pozn. Výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.

ZÁBLESKOVÝ PRÁŠEK: UN - čísla 0094, 0305

Pyrotechnické látky, které při zapálení vysílají intensivní světlo.

ZÁPALKY PRO NÁBOJE: UN - číslo 0044, 0377, 0378

Předměty sestávající se z kovu nebo plastových kapslí, ve kterých je obsaženo malé množství směsi rozněcovače nebo zažehovače; tyto se mohou lehce zapálit nárazem. Slouží jako zažehovací prostředek v nábojnicích ručních střelných zbraní a jako perkusní zažehovač hnací náplně.

ZÁPALNÁ ŠŇŮRA, trubkovitá s kovovým pláštěm: UN - číslo 0103

Předmět sestávající se z kovové trubky s duší z deflagrující výbušné látky.

ZÁPALNÁ ŠŇŮRA (BEZPEČNOSTNÍ HOŘLAVÁ ŠŇŮRA): UN - číslo 0105

Předmět sestávající z duše s jemnozrnným černým prachem, který je zahalen ohebným textilním vláknem s jedním nebo více ochrannými obaly. Předmět hoří po zažehnutí předem určenou rychlostí bez jakéhokoli výbušného účinku.

ZÁPALNICE: UN - číslo 0066

Předmět, který se sestává z textilních vláken, která jsou pokryta černým prachem nebo některou jinou pyrotechnickou směsí a nachází se v ohebné hadici, nebo sestává se z duše z černého prachu v ohebném obalu z textilu. Předmět hoří podél svého lineárního prodloužení otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení na nálož nebo zažehovač.

ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÉ VODOU, S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ, s výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249

Předměty, jejichž funkce se odvozuje z fyzikálně chemické reakce jejich obsahu s vodou.

ZAŘÍZENÍ ROZNĚTNÁ, pro trhací práce, NEELEKTRICKÁ: UN čísla 0360, 0361, 0500

Neelektrické rozbušky, které jsou spojeny zápalnou šňůrou, rázovou trubkou, zápalnou hadicí nebo bleskovicí, které jsou spojeny bleskovicí, a které jsou těmito iniciovány. Může se jednat o roznětné zařízení se zpožděním nebo bez něho. Pod toto pojmenování spadají také spojky obsahující bleskovici.

ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, KABEL, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN číslo 0070

Předměty sestávající ze zařízení tvaru nože, které je tisknuto malou náloží deflagrující výbušniny na opěrný talíř.

ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, OHEBNÉ, PŘÍMÉ: UN čísla 0237, 0288

Předměty sestávající z pušek, vytvarované do V a z detonující výbušné látky v ohebném plášti.

ZAŘÍZENÍ TRHACÍ, UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU pro ropné vrty, bez roznětky: UN - číslo 0099

Předměty sestávající z pouzdra s trhavinou pro ropné vrty bez rozněcovacího prostředku. Předmět se nasazuje k uvolnění horniny v okolí vrtného otvoru, aby se tím ulehčilo vytékání ropy z horniny.

ZAŽEHOVAČE: UN - číslo 0121, 0314, 0315, 0454

Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a sloužící k tomu, že vyvolají rozpad zažehovacího nebo zapalovacího řetězu. Předměty budou chemicky, elektricky nebo mechanicky rozpuštěny.

Pozn. Následující předměty, nespadají pod tento pojem: ZAŽEHOVAČE; ZÁPALNÁ ŠNŮRA; ZÁPALKY PRO NÁBOJE; ZÁPALNICE; ZÁPALNÁ ŠNŮRA; STOPINY, NEVÝBUŠNÉ; ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ; ZAŽEHOVAČE BEZ DETONAČNÍ INICIACE. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.

ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ: UN čísla 0319, 0320, 0376

Předměty sestávají z prostředku k zážehu a dodatkové náplně z deflagrující výbušniny, jako černý prach. Slouží jako zažehovač pro hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.

ZAŽEHOVAČE, HOŘLAVÁ ŠŇŮRA: UN - číslo 0131

Předměty rozdílných nástaveb, které slouží k zažehnutí zápalnou šňůrou a jsou vyvolány třením, perkusí nebo elektřinou.

2.2.1.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty

2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušky a kritéria nepřípustně vysokou citlivost nebo u kterých může nastoupit spontánní reakce, jakož i výbušné látky a předměty s výbušnou látkou, které nejsou v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedené nebo označené j.n. nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.2.2 Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou k přepravě připuštěny.

Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K UN číslo 0020 a 1.3 K UN čísla 0021) nejsou k přepravě připuštěny

2.2.1.3 Seznam hromadných pojmenování

Klasifikační kód
(viz odstavec 2.2.1.1.4)
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 A0473LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. (nepřipuštěny k přepravě, viz pododstavec 2.2.1.2.2)
1.1 B0461SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N. 2.2.1.2.2
1.1. C0474LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0497LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ
0498LÁTKA POHONNÁ, TUHÁ
0462PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.1 D0475
0463
VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.1 E0464PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.1 F0465PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.1 G0476LÁTKY VYBUŠNÉ, J.N.
1.1 L0357
0354
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 B0382SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMU, J.N.
1.2 C0466PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N...
1.2 D0467PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 E0468PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 F0469PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.2 L0358VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
0248ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
0355PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.3 C0132SOLI KOVŮ DEFLAGRAČNÍ AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
0477VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
0495LÁTKY POHONNÉ, KAPALNÉ
0499LÁTKY POHONNÉ, TUHÉ
0470PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.3 G0478LÁTKY VÝBUŠNĚ, J.N.
1.3 L0359LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0249ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
0356PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 B0350PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
0383SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N..
1.4 C0479LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0351PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 D0480
0352
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 E0471PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 F0472PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 G0485LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0353PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 S0481LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
0349PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
0384SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N.
1.5 D0482LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI1), J.N.
1.6 N0486PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, VELMI ZNECITLIVĚLÉ (PŘEDMĚTY, EEI2).
0190LÁTKA VÝBUŠNÁ, VZOREK, VYJMA INICIAČNÍ TRHAVINY
Pozn. Podtřídy a skupiny snášenlivosti budou v souladu s příslušným úřadem a souhlasit s předpoklady v odstavci 2.2.1.1.4

1) EVI= velmi intenzívně výbušné

2) EEI= výbušné, extrémně intenzívní

2.2.2 Třída 2 Plyny

2.2.2.1 Kritéria

2.2.2.1.1 Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

Plyny jsou látky, které:

a) při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo

b) při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné

Pozn.

1. UN 1052 fluorovodík je látkou třídy 8

2. Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo, které jsou přidávány, aby zabezpečovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.

3. Pojmenování j.n. v pododdíle 2.2.2.3 může zahrnout čisté plyny, jakož i směsi plynů

2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně

1. Stlačené plyny: plyny s kritickou teplotou nižší než 20°C

2. Zkapalněné plyny: plyny s kritickou teplotou 20°C nebo vyšší

3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: plyny, které pro svou nízkou teplotu jsou během přepravy částečně kapalné

4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle

5. Tlakové obaly na plyn a nádoby, malé, s plynem (plynové náboje)

6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem

7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním požadavkům (vzorky plynů)

2.2.2.1.3 Látkám a předmětům třídy 2, kterým jsou přiřazeny položky v pododdíle 2.2.2.3, budou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin:

A Dusivé

O Oxidující

F Hořlavé

T Jedovaté

TF Jedovaté, hořlavé

TC Jedovaté, žíravé

TO Jedovaté, oxidující

TFC Jedovaté, hořlavé žíravé

TOC Jedovaté, oxidující, žíravé

Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jak jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před skupinami označenými A nebo O.

Pozn.

1. Ve vzorovém předpisu UN, v IMDG -Technických pravidlech a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd: Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeném písmenem F)
Podtřída 2.2: Nehořlavé, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)
Podtřída 2.3: Jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeným písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC).

2. Tlakové plynové obaly a nádoby, malé, s plynem, jsou zařazeny odpovídajícím způsobem dle nebezpečí plynoucí z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. Obsah se považuje za hořlavý, jestliže obsahuje více než 45% hmotnosti nebo více než 250 g hořlavých částí. Hořlavé části jsou plyny, které jsou hořlavé při normálním tlaku ve vzduchu, nebo látky nebo přípravky, v kapalné formě, u kterých je bod hoření nejvýše 100°C.

3. Žíravé plyny se považují za jedovaté a proto se zařazují do skupiny TC, TFC, nebo TOC.

4. Směsi, které osahují více než 21% objemu kyslíku se zařazují jako oxidující.

2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5 pod jinou číslici nebo skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a přiřadit mu vhodné pojmenování j.n.

2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle. 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:

Dusivé plyny

Plyny neoxidující, nehořlavé a nejedovaté, které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.

Hořlavé plyny

Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa

a) ve směsi o nejvýše 13% objemu plynu se vzduchem jsou hořlavé nebo

b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti % bodů.

Hořlavost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).

Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným úřadem země původu.

Není-li země původu členským státem COTIF, musí být tyto metody uznány příslušným úřadem prvního členského státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

Oxidující plyny

Plyny, které mohou obecně za přispění kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).

Jedovaté plyny

Pozn. Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost a jsou zařazeny jako jedovaté. K vůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz. také kritéria pod nadpisem «Žíravé plyny».

Plyny,

a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka nebo

b) o kterých se předpokládá, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).

Pro zařazení směsi plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:

přičemž

fi = molární zlomek i - té části směsi

Ti = index jedovatosti i - té části směsi.

Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995 pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo, je - li to jediná možnost, na základě pokusů.

Žíravé plyny

Plyny nebo směsi plynů, které k vůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.

Směs plynů, která je z důvodu žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, nebo je - li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):

přičemž

fCi = molární zlomek i- té žíravé části směsi

TCi = index jedovatosti i- té žíravé části směsi. Hodnota TCi odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotí LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo je-li to jediná možnost na základě pokusů!

2.2.2.2 K přepravě nepřipuštěné plyny

2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.

2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;

- UN 2421 - OXID DUSITÝ;

- UN 2455 - METHYLNITRID;

- hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nelze přiřadit klasifikačním kódům 3A, 30 nebo 3F;

- pod tlakem rozpuštěné plyny, kterým nemohou být přiřazeny UN čísla 1001, 2073 nebo 3318;

2.2.2.3 Seznam hromadných pojmenování

Stlačené plyny
Klasifikační kódUN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
1 A1979PLYNY VZÁCNĚ, SMĚS, STLAČENÁ
1980PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ
1981PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ
1956PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O3156PLYN STLAČENÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 F1964UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
1954PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T1955PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, J.N.
1 TF1953PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC3304PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO3303PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 TFC3305PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC3306PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
2 A1058PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
1078PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako: směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l); směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l); směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
Pozn. Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1 -Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
1968
3163INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N. PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
2 O3157PLYN ZKAPALNĚNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
2F1010SMĚSI 1,3 BUTADIEN A UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustoty neklesnou při 50°C pod hodnotu 0525 kg/l
Pozn.1,2-butadien, stabilizovaný a 1,3-butadien, stabilizovaný má přiřazeno UN číslo 1010, viz. kapitola 3.2, tabulka A
1060METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% objemu;
SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% objemu;
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu
Zkapalněné plyny
Klasifikační kódUN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
2 F1965UHLOVODÍKY PLYNNÉ, směs, ZKAPALNĚNA, J.N., které jsou jako směsi:
směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
Pozn.
1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0 - Butan, pro směs C Propan
2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNÉ, ZKAPALNĚNÉ
3354
3161INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N. ZKAPALNĚNÝ PLYN HOŘLAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační
kód
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
2 T1967INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, J.N.
3162ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, J.N.
2 TF3355INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3160
ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC3308ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO3307ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2 TFC3309ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC3310ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační
kód
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
3 A3158PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, J.N,
3 O3311PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
3 F3312PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENY, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Pod tlakem rozpuštěné plyny
Klasifikační
kód
UN
čísla
Pojmenování látek nebo předmětů
4Jen v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedené látky jsou připuštěny k přepravě.
Obaly a nádoby pro plyn, pod tlakem, malé, s plynem (plynové náboje)
Klasifikační
kód
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
51950OBALY PRO PLYN POD TLAKEM
2037NÁDOBY, MALÉ, S PLYNEM (PLYNOVÉ NÁBOJE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
Klasifikační
kód
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
6 A3164PŘEDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) nebo
3164PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem)
6 F3150PŘÍSTROJE, MALÉ, S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem, nebo
3150NÁDOBKY OPAKOVANĚ PLNITELNÉ PRO MALÉ PŘÍSTROJE S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem
Vzorky plynů
Klasifikační
kód
UN
číslo
Pojmenování látek nebo předmětů
7 F3167VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 T3169VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 TF3168VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný

2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny

2.2.3.1 Kritéria

2.2.3.1.1 Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které

- jsou kapalné látky podle odstavce (a) definice pojmu pro “kapaliny“ v oddíle 1.2.1;

- mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bar) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné a

- mají bod vzplanutí nejvýše 61°C (k vůli odpovídající zkoušce viz pododdíl 2.3.3.1).

Pojem třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61°C, které jsou zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí a jsou podány k přepravě nebo přepravovány. Těmto látkám je přiřazeno UN číslo 3256.

Pojem třídy 3 zahrnuje také znecitlivělé výbušné kapaliny. Znecitlivělé kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiné kapalině rozpuštěny nebo suspendovány k potlačení vytvoření výbušných vlastností homogenní kapalné směsi. V kapitole 3.2, tabulce A jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343 a 3357.

Pozn.

1. Nejedovaté a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším jak 35°C, které v příručce zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.2 pevně stanovených podmínek zkoušek, neprobíhá u nich žádné samostatné hoření nejsou látkami třídy 3; jsou - li však tyto látky zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí, a jsou - li v tomto stavu podány k přepravě nebo přepravovány, jsou látkami této třídy.

2. V rozdílu k odstavci 2.2.3.1.1 se považuje palivo pro dieselové motory nebo olej plynový nebo olej topný (lehký) s bodem vzplanutí přes 61 °C do nejvýše 100°C jako látka třídy 3 UN čísla 1202.

3. Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté s bodem vzplanutí pod 23°C a jedovaté látky s bodem vzplanutí od 23°C jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).

4. Prostředky v boji proti škůdcům (pesticidy) s použitými kapalnými látkami a preparáty, které jsou velmi jedovaté, jedovaté nebo slabě jedovaté a mají bod vzplanutí od 23°C nebo více, jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).

5. Žíravé kapaliny s bodem vzplanutí 23°C nebo nad ním jsou látkami třídy 8 ((viz. pododdíl 2.2.6.11).

6. UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. a UN 2920 ŽÍRAVÉ, KAPALNÉ, HOŘLAVÉ, J.N. jsou látky třídy 8 (viz. pododdíl 2.2.8.1).

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí

F1 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do nejvýše 61°C

F2 Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí přes 61 °C, které zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí jsou podány k přepravě nebo přepravovány (ohřívané látky)

FT Hořlavé kapaliny, jedovaté

FT1 Hořlavé kapaliny jedovaté

FT2 Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy)

FC Hořlavé kapaliny, žíravé

FTC Hořlavé kapaliny, jedovaté žíravé

D Znecitlivělé výbušné kapaliny

2.2.3.1.3 Ve třídě 3 přiřazené látky a předměty jsou v kapitole 3.2, tabulce A uvedeny. V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky jsou podle předpisů tohoto oddílu přiřazeny odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.3.3 a odpovídající obalové skupině. Hořlavé kapaliny jsou na základě jejich stupně nebezpečí, který vytvářejí při přepravě, přiřazeny následující obalové skupině:

Obalová skupina I:

Látky s vysokým nebezpečím: hořlavé kapaliny jejichž bod varu nebo začátek varu je nejvýše 35°C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které jsou buď podle pododdíly 2.2.61.1 velice jedovaté nebo podle kritérií v pododdíle 2.2.8.1 jsou silně žíravé.

Obalová skupina II:

Látky se středním nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C. které nespadají pod obalovou skupinu I, vyjma látek v odstavci 2.2.3.1.4.

Obalová skupina III:

Látky s nízkým nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí od 23°C do 61°C včetně látek v odstavci 2.2.3.1.4.

2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi včetně směsí a přípravků s nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě smějí mít přiřazeny obalovou skupinu III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz. příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) a

b) viskozita3) a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:

Extrapolovaná
kinematická viskozita v
(při střihové rychlosti
blízké O) m2/s při 23°C
Doba výtoku t podle ISO 2431:1993Bod vzplanutí
v °C
v spři průměru výtokové trysky
v mm
20 < v ≤ 8020 < t ≤ 604nad 17
80 < v ≤ 13560 < t ≤ 1004nad 10
135 < v ≤ 22020 < t ≤ 326nad 5
220 < v ≤ 30032 < t ≤ 446nad -1
300 < v ≤ 70044 < t ≤ 1006nad - 5
700 < v100 < t6- 5 a níže

Pozn. Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látky, kterým je přiřazeno UN číslo 2059.

Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C

- s více než 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nebo

- s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku více než 12,6% v suché hmotě

jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556, 2557)

2.2.3.1.5 Nejedovaté a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo výše (viskózní látky, jako barviva nebo laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nitrocelulózy) v nádobách o obsahu nejvýše 450 litrů, nepodléhají předpisům RID, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz. příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku

a) nejméně 60 sekund nebo

b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

2.2.3.1.6 Jestliže látky třídy 3 připadnou z důvodu přísad do jiných oblastí nebezpečnosti než ty, které patří k jmenovitě uvedeným látkám v kapitole 3.2, tabulce A, zařadí se tyto směsi nebo roztoky k těm číslům nebo skupinám, ke kterým na základě skutečného nebezpečí patří.

Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz. také oddíl 2.1.3.

2.2.3.1.7 Na základě kritérií v oddíle 2.3.2 a kritérií v odstavci 2.2.3.1.1 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku je takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají ustanovením této třídy (viz. také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které lehce peroxidují (jako ether nebo určité kyslíkaté hetorocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle 2.3.3.2.

2.2.3.2.2 Chemicky nestabilní látky třídy 3 je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymerické reakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.

2.2.3.2.3 V kapitole 3.2 tabulce A neuvedené znecitlivělé výbušné kapaliny nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.3.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

2.2.41.1 Kritéria

2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice <tuhý> uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.

Třídě 4.1 jsou přiřazeny:

- lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz odstavce 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8),

- látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající (viz odstavce 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17), znecitlivělé výbušné tuhé látky (viz odstavec 2.2.41.1.18),

- příbuzné látky látkám samovolně se rozkládajícím (viz odstavec 2.2.41.1.19).

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně:

F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí

F1 Organické látky

F2 Organické látky, roztavené

F3 Anorganické látky

FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření

FT Hořlavé tuhé látky, jedovaté

FT1 Organické látky, jedovaté

FT2 Anorganické látky, jedovaté

FC Hořlavé tuhé látky, žíravé

FC1 Organické látky, žíravé

FC2 Anorganické látky, žíravé

D Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí

DT Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté

SR Látky samovolně se rozkládající

SR1 Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty

SR2 Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty (nejsou připuštěny k přepravě po železnici)

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky , které se mohou zapálit třením.

Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z jedovatých zplodin produktů hoření.

Přiřazení

2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.

2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíly 33.2.1 nezařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

a) práškovité, zrnkovité nebo pastovité látky s výjimkou kovového prášku nebo prášku kovových slitin se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou) nebo plamen se po zapálení rychle rozšiřuje, čas vyhoření je menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s,

b) kovový prášek nebo prášek kovových slitin se přiřazuje třídě 4.1, jestliže může být zapálen plamenem a reakce se rozšíří na celý vzorek za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se třením mohou zapálit, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalky) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v odstavcích 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.

Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadu) viz také oddíl 2.1.3.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:

a) lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce čas vyhoření menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zabrání rozšíření plamene po dobu minimálně 4 minut,

b) kovový prášek nebo prášek kovových slitin je přiřazen obalové skupině II, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazen obalové skupině III, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za více než 5 minut.

U tuhých látek, které třením mohou vzplanout, následuje přiřazení obalové skupině v analogii k existujícím položkám nebo v souladu s odpovídajícím zvláštním ustanovením.

Samovolně se rozkládající látky

Definice

2.2.41.1.9 Pro účely RID jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:

a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1,

b) jsou látkami podporujícími hoření odpovídající přiřazovacího postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1),

c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1),

d) jejich teplota rozkladu je menší než 300 J/g nebo

e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz pozn. 2) u odesílaného kusu o 50 kg je vyšší než 75° C.

Pozn.

1. Rozkládané teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a dle adiabatické kalorimetrie.

2. Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které se látka uložená v obalu používaném během přepravy může exotermně rozkládat. Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část II kapitola 20 a oddíl 28.4.

3. Látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když tyto látky vykazují podle odstavce 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro přiřazení třídě 4.2.

Vlastnosti

2.2.41.1.10 Rozklad látek samovolně se rozkládajících může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rychlost rozpadu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládajících musí být řízená teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Látky samovolně se rozkládající jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů :

alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)

organické azidy (-C-N3);

diazoniové soli (-CN2 + Z-);

N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);

aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).

Tento výčet je neúplný, látky s jinými reaktivními skupinami a určité látkové směsi mohou mít podobné vlastnosti.

Zařazení

2.2.41.1.11 Látky samovolně se rozkládající jsou na základě jejich stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy látek samovolně se rozkládající začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G který nepodléhá ustanovením pro látky samovolně se rozkládající třídy 4.1.přiřazení látek samovolně se rozkládající typů Baž F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria část II.

2.2.41.1.12 Následné klasifikované a vhodnému hromadnému pojmenování přiřazené látky jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4 společně s odpovídajícím UN číslem a vhodnou metodou balení.

Tato hromadná pojmenování udávají:

- typ (B až F) látek samovolně se rozkládajících viz odstavec 2.2.41.1.11,

- skupenství (kapalné tuhé).

Přiřazení samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není zvlášť uvedena menší koncentrace jak 100 %).

2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné úřady země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvním státem COTIF, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný úřad prvního smluvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.

2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže

- podle zjištěných údajů není vzorek nebezpečnější než nějaká látka samovolně se rozkládající typ B,

- vzorek je zabalen podle metody balení OP2 a hmotnost na vůz nepřesahuje
10 kg.

Vzorek, u kterého se vyžaduje řízení teploty, není připuštěn k přepravě po železnici.

Znecitlivění

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.

2.2.41.1.17 (Vyhrazeno)

Znecitlivělé tuhé výbušné látky

2.2.41.1.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN - čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.

Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám

2.2.41.1.19 Látky které

a) jsou podle zkušební řady 1 a 2 předběžně přiřazeny třídě 1, avšak podle zkušební řady 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,

b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1,

c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,

budou právě tak přiřazeny třídě 4.1 položkám UN-čísel 2956,3241,3242 a 3251.

2.2.41.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tuto reakci podpořily.

2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny :

- samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručka zkoušek a kritérií část II ,oddíl 20.4.2 a)],

- sulfidy fosforu, které nejsou prosty bílého nebo žlutého fosforu,

- jiné, než v kapitole 3.2 tabulce A uvedené znecitlivělé tuhé výbušné látky,

- anorganické hořlavé látky v roztaveném, stavu s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ,

- azid barnatý s obsahem méně než 50 % hmotnosti vody.

Následující samovolně se rozkládající látky, které vyžaduji řízení teploty, nejsou k přepravě železniční dopravou připuštěny:

UN 3231 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP B, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3232 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP B, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3233 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP C, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3233 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP C, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3234 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP C, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3235 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP D, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3236 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP D, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3237 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP E, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3238 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP E, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3239 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP F, KAPALNÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU,

UN 3240 SAMOVOLNĚ ROZKLÁDAJÍCÍ LÁTKA, TYP F, TUHÁ S ŘÍZENOU TEPLOTOU.

2.2.41.3 Seznam hromadných pojmenování

Pod čarou:

1) Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2

2) Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3

3) Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.

2.2.41.4 Seznam látek samovolně se rozkládajících

Pozn. Pro metody balení viz pododdíl 4.1.4.1, návod pro balení P 520 a pododdíl 4.1.7.1

Látka samovolně se rozkládajícíKoncentrace
(%)
Obalová
metoda
UN-
druhová/
skupinová
položka
Poznámky
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, S ŘÍZENOU TEPLOTOU„1003232zakázáno
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C„100OP63224(3)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, S ŘÍZENOU TEPLOTOU„1003234zakázáno
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D„100OP73226(5)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, S ŘÍZENOU TEPLOTOU„1003236zakázáno
2,2'-AZODI(2,4-DIMETYL-4-METOXYVALERONITRIL)1003236zakázáno
2,2'-AZODI(2,4-DIMETYLVALERONITRIL)1003236zakázáno
2,2'-AZODI-(ETYL-2-METYLPROPIONÁT)1003235zakázáno
1,1'-AZODI-(HEXAHYDROBENZONITRIL)100OP73226
2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL1003234zakázáno
2,2 - AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi„50OP63224
2,2'-AZODI(2-METYLBUTYRONITRIL)1003236zakázáno
BENZEN-1.3-DISULFONOHYDRAZID, jako pasta52OP73226
BENZENSULFOHYDRAZID100OP73226
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3-TETRACHLOROZINEČNATAN100OP73226
4-(BENZYL(METYL)-AMINO)-3-ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLRID1003236zakázáno
3-CHLOR-4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN100OP73226
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID100OP53222(2)
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID67-1003236zakázáno
2.5-DIETOXY-4-MORFOLINO-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID663236Zakázáno
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-TETRAFLOROBORÁT1003236zakázáno
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID673236zakázáno
DIETYLENGLYKOL-BIS- (ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPERO XYDIKARBONÁT≥88
≤12
3237zakázáno
2,5-DIMETOXY-4-(4-METYLFENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID793236zakázáno
4-DIMETYLAMINO-6-(2-DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID1003236zakázáno
N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL-TETRAFTALAMID, jako pasta72OP63224
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN-TETRAMIN82OP63224(7)
DIPHENYLOXID-4,4'-DISULFOHYDRAZID100OP73226
4-(DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID100OP73226
2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3-METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID63-923236zakázáno
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3-METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLO-HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID623236zakázáno
N-FORMYL-2-(NITROMETYLEN)-1,3-PERHYDROTIAZIN1003236zakázáno
2-(2HYDROXYETOXY)-1 -(PYROLIDlN-1-YL)-BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID1003236zakázáno
3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1YL)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID1003236zakázáno
2-(N, N-METYLAMINOETYLKARBONYL)-4-(3,4-DIMETYLFENYLSULFONYL)-BENZENDIAZONIUM-HYDROGENSULFÁT963236zakázáno
4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID100OP73226
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)-BENZENDIAZONIUM-TETRAFLOROBORÁT953234zakázáno
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ100OP73226
4-NITROSOFENOL1003236zakázáno
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREKOP23223(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK S ŘÍZENOU TEPLOTOU3233zakázáno
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREKOP23224(8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK S ŘÍZENOU TEPLOTOU3234zakázáno
TETRAMINOPALADIUM-(ll)-NITRÁT1003234zakázáno

Poznámky:

(1) (Vyhrazeno)

(2) Je potřebný lístek označující nebezpečí «VÝBUŠNÝ» podle vzoru 1 (viz odstavec 5.2.2.2.2)

(3) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria část II oddíl 20.4.2 c)

(4) (Vyhrazeno)

(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria část II oddíl 20.4.2 d)

(6) (Vyhrazeno)

(7) Se snášenlivým ředícím prostředkem s bodem varu minimálně 150° C

(8) Viz odstavec 2.2.41.1.16

2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky

2.2.42.1 Kritéria

2.2.42.1.1 Pojem třídy 4.2 zahrnuje:

- samozápalné (pyroforní) látky jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množstvích vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejvíce náchylné k samovznícení a

- látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopné samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delším čase (hodiny nebo dny).

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí

S1 Organické kapaliny

S2 Organické tuhé látky

S3 Anorganické kapaliny

S4 Anorganické tuhé látky

SW Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny

SO Samozápalné oxidující látky

ST Samozápalné jedovaté látky

ST1 Organické jedovaté kapaliny

ST2 Organické jedovaté tuhé látky

ST3 Anorganické jedovaté kapaliny

ST4 Anorganické jedovaté tuhé látky

SC Samozápalné žíravé látky

SC1 Organické žíravé kapaliny

SC2 Organické žíravé tuhé látky

SC3 Anorganické žíravé kapaliny

SC4 Anorganické žíravé tuhé látky

Vlastnosti

2.2.42.1.3 Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem (ze vzduchu) a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení.

Zařazení

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení látek a předmětů v kapitole 4.2 jmenovitě neuvedených, které odpovídají specifickým j.n. - položkám v pododdíle 2.2.42.3 a jsou v souladu s ustanoveními v kapitole 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručka zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.42.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty přiřazují na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 položkám uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria :

a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí třídě 4.2, jestliže se zapálí při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut potom nebo

b) samozápalné (pyroforní) kapaliny se přiřadí třídě 4.2,

(i) jestliže se nanesené na inertní nosný materiál zapálí do 5 minut nebo

(ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i) se po nanesení na natrhnutý suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zuhelnatí,

c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C se přiřadí třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na hořlavé teplotě dřevěného uhlí, která činí pro krychlový vzorek 27 m3 50° C. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m3 se třídě 4.2 nepřiřadí.

Pozn.

1. Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 180° C.

2. Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 450 I, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 160° C.

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulky A, je těmto směsím přiřazena položka na základě jejich skutečného nebezpečí.

Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.

2.2.42.1.7 Podle zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část lIl oddíl 33.3 a kritérií v odstavci 2.2.42.1.5 může být také zjištěno, že povaha některé jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

Přiřazení obalové skupině

2.2.42.1.8 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazených látek a předmětů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III se přiřazují:

a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí obalové skupině I,

b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině II; látky s teplotou samovznícení vyšší jak 50° C o objemu 450 I se nepřiřadí obalové skupině II,

c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek pod bodem b) jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině III.

2.2.42.2 K přepravě nepřipuštěné látky

Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 3255 terc-HYPOCHLORAN BUTYLU;

- látky tuhé schopné samoohřevu, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3127 ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.42.3 Seznam hromadných pojmenování

Pod čarou:

1) Kovový prach a prášek, který není jedovatý a není v samozápalné formě,

2) Hydridy kovů v hořlavé formě s výjimkou UN čísla 2870 jsou látkami třídy 4.1

3) Hydridy kovů, které ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3

4) Hořlavé roztoky kovových organických sloučenin, které nejsou samozápalné a ve styku s vodou nevytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Kovové organické sloučeniny jakož i jejich roztoky, které nejsou samozápalné, avšak ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

2.2.43.1 Kritéria

2.2.43.1.1 Pojem třída 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:

W1 Kapaliny

W2 Tuhé látky

W3 Předměty

WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné

WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé

WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající tuhé

WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé

WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté

WT1 Kapaliny

WT2 Tuhé látky

WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé

WC1 Kapaliny

WC2 Tuhé látky

WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé

Vlastnosti

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem tvořit výbušné směsi. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Pro zařazení látky je určující zkušební postup, v 2.2.43.1.4, kterým se zjišťuje, zda reakce látek s vodou vede k vytvoření nebezpečného množství hořlavých plynů. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

Zařazení

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené ke třídě 4.3 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, aby odpovídalo položkám v pododdíle 2.2.43.3 a bylo v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu pode Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4, přičemž musí být také zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 k položkám uvedeným v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

Látka se zařadí do třídy 4.3, pokud

a) se během některé fáze pokusu uvolněný plyn sám vznítí nebo

b) je rychlost uvolňování hořlavých plynů větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky, je třeba tyto směsi zařadit k položkám, ke kterým patří na základě jejich skutečného nebezpečí.

Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3

2.2.43.1.7 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 a kritérií v odstavci 2.2.43.1.5 může být rovněž zjištěno, že jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

Zařazení k obalové skupině

2.2.43.1.8 Látkám a předmětům zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

a) Obalové skupině I je přiřazena každá látka, jestliže při pokojové teplotě prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může obecně i sám vznítit, nebo jestliže při pokojové teplotě reaguje s vodou slabě, přičemž množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 10 I na kg látky za 1 minutu.

b) Obalové skupině II je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě slabě reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 20 I na kg látky za hodinu, a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I.

c) Obalové skupině III je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 1 I na kg váhy za 1 hodinu a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

2.2.43.2 K přepravě nepřipuštěné látky

S vodou reagující tuhé látky, hořlavé, UN číslo 3132, a látky reagující s vodou -podporující hoření, UN číslo 3133 a s vodou reagující tuhé látky, schopné samovznícení, kterým je přiřazeno UN číslo 3135, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.43.3 Seznam hromadných pojmenování

1) Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, které nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroforní podobě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2. Směsi fosforu s těžkými kovy jako železo, měď atd. nepodléhají předpisům RID.

2) Hořlavé roztoky, které s organokovovými sloučeninami jsou v koncentraci, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny v nebezpečném množství a nejsou Samozápalné, jsou látkami třídy 3. Organokovové sloučeniny a jejich roztoky, které jsou Samozápalné, jsou látkami třídy 4.2.

3) Kovy a slitiny kovů v pyroforním stavu jsou látkami třídy 4.2.

4) Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23° C, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23° C a výše, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.

2.2.51 Třída 5.1: Látky podporující hoření

2.2.51.1 Kritéria

2.2.51.1.1 Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které, ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:

O Látky podporující hoření (působící oxidačně) bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují

O1 kapaliny

O2 tuhé látky

O3 předměty

OF Tuhé látky podporující hoření (působící oxidačně), hořlavé

OS Tuhé látky podporující hoření (působící oxidačně), schopné samoohřevu

OW Tuhé látky podporující hoření (působící oxidačně), které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

OT Látky jedovaté podporující hoření (působící oxidačně)

OT1 Kapaliny

OT2 Tuhé látky

OC Látky žíravé podporující hoření (působící oxidačně)

OC1 Kapaliny

OC2 Tuhé látky

OTC Látky jedovaté, žíravé podporující hoření (působící oxidačně)

2.2.51.1.3 Zařazené látky a předměty do třídy 5.1 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, které odpovídají položkám v pododdíle 2.2.51.3 a jsou v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1 může být provedeno na základě zkoušek, metod a kritérií uvedených v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od známých zkušeností, musí se dát přednost známým zkušenostem před výsledky zkoušek.

2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulce A patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, do kterých patří na základě své skutečné nebezpečnosti.

Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.51.1.5 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4 a kritérií v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 může být také zjištěno, zda povaha jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

Látky tuhé podporující hoření (působící oxidačně)

Zařazení

2.2.51.1.6 Pokud se dle kapitoly 3.2 tabulky A zařazují jmenovitě neuvedené tuhé látky podporující hoření (působící oxidačně) na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.1 uvedeným položkám v pododdíle 2.2.51.3, platí následující kritéria :

Tuhou látku je nutné zařadit do třídy 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4 : 1 nebo 1 : 1 se zapálí nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.

Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.7 Tuhým látkám podporující hoření (působící oxidačně) zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4.1 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

a) obalová skupina I : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2,

b) obalová skupina II : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I,

c) obalová skupina III : Látky, které ve směsi s celulózou, v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalové skupiny I a

Látky hořlavé podporující hoření

Zařazení

2.2.51.1.8 Jestliže se jmenovitě neuvedeným kapalinám podporujícím hoření přiřadí na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III v pododdílu 34.4.2 položka uvedená v pododdíle 2.2.51.3, platí proto následující kritéria :

Kapalná látka je přiřazena třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazuje tlak minimálně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje nižší a stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1.

Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.9 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazeným kapalným látkám podporující hoření (působící oxidačně) jsou na základě zkušebního postupu Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.2 přiřazeny v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III:

a) obalová skupina I : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se samy vznítí nebo vykazují nižší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50% kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1,

b) obalová skupina II : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 40 % chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I,

c) obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaků než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria obalové skupiny I a II.

2.2.51.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.51.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce v průběhu přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě :

- hořlavé látky podporující hoření (působící oxidačně), schopné samoohřevu, s UN číslem 3100, hořlavé látky podporující hoření (působící oxidačně) reagující s vodou, s UN číslem 3121 a tuhé hořlavé látky podporující hoření (působící oxidačně), kterým je přiřazeno UN číslo 3137, ledaže by odpovídaly předpisům třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7),

- nestabilní peroxid vodíku nebo nestabilní vodní roztok peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku,

- Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot,

- roztok kyseliny chloristé s více než 72 Hm.% kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinou kapalnou látkou než voda,

- roztok kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jinou kapalnou látkou než je voda,

- jiné halogenované sloučeniny fluoru jako UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož UN 1743 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2,

- chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí,

- chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí,

- směsi anorganických chloranů s amoniovou solí,

- bromičnan amonný a jeho vodní roztok, jakož i bromičnany s amoniovou solí,

- manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí,

- dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek jako ekvivalentů uhlíku), vyjma součástí látek nebo předmětů třídy 1,

- hnojivo s obsahem dusičnanu amonného (při stanoveném obsahu dusičnanu amonného musí všechny ionty dusičnanu, které jsou ve směsi uvažovány jako ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo hořlavé látky, které jsou udány pod HNOJIVY OBSAHUJÍCÍMI DUSIČNAN AMONNÝ UN čísly 2067 až 2070, vyjma za podmínek třídy 1,

- hnojivo s obsahem dusičnanu amonného, kterému je přiřazeno hromadné pojmenování UN 2072 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ, J.N.,

- dusičnan amonný a jeho vodní roztoky a směsi anorganického dusičnanu s amonnou solí,

- směsi dusičnanu draselného a dusitanu sodného s amonnou solí.

2.2.51.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52 Třída 5.2 : Organické peroxidy

2.2.52.1 Kritéria

2.2.52.1.1 Pojem třída 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů

2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně

P1 Organické peroxidy, nevyžadující řízení teploty

P2 Organické peroxidy s řízenou teplotou (k přepravě železniční dopravou nepřipuštěny)

Definice

2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály.

Vlastnosti

2.2.52.1.4 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozložit při normální nebo zvýšené teplotě. Pokud rozklad může být vyvolán působením tepla, stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí od skladby organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé plyny nebo páry. Určité organické peroxidy zvláště pod uzavřením, se mohou rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Již po krátkém styku způsobují určité organické peroxidy vážné poškození rohovky nebo i poleptání kůže.

Pozn. Zkušební postup k určení hořlavosti organického peroxidu je obsažen v Příručce zkoušky a kritéria část III oddíl 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou prudce reagovat, doporučuje se pro určení bodu vzplanutí použít malou zkušební velikost, jak je popsáno v ISO-normě 3679:1983.

Zařazení

2.2.52.1.5 Na každý organický peroxid se nahlíží jako zařazený ve třídě 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu

a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku a ne více než 1,0 % peroxidu vodíku,

b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku a obsahuje více než 1,0 %, nejvíce však 7 % peroxidu vodíku.

Pozn. Obsah aktivního kyslíku (%) přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce 16 × Σ (ni × ci/mi),

Přičemž:

ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i,

ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i,

mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i.

2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl přezkoušen, až k typu T, který nepodléhá ustanovením třídy 5.2. Přiřazení k typům B až F je v bezprostředním vztahu k nejvyššímu povolenému množství v jednom obalu. Zásady pro přiřazení látek, které nejsou v pododdíle 2.2.52.4 jmenovány, jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria části II.

2.2.52.1.7 Již klasifikované a k vhodné druhové/skupinové položce přiřazené organické peroxidy a přípravky organických peroxidů jsou uvedeny společně s odpovídajícím UN číslem a metodou balení.

Tyto druhové/skupinové položky udávají:

- typ (B až F) organického peroxidu, viz odstavec 2.2.52.1.6;

- fyzikální stav (kapalný/tuhý).

Směsi těchto přípravků mohou být shodné s typem organického peroxidu a jsou přepravovány podle typu nejvíce nebezpečného komponentu směsi podle platných přepravních podmínek. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet termicky méně stabilní směs, pak se musí určit (SADT)4) směsi.

2.2.52.1.8 Klasifikaci organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.54.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedl příslušný úřad země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže není země původu smluvním státem COTIF, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným úřadem prvního smluvního státu COTIF, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4 pro něž nejsou předložena úplná data o zkoušce a které se přepravují za účelem dalších zkoušek a zhodnocení, se přiřadí do jednoho z vhodných pojmenování pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že :

- z předložených údajů vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,

- vzorek je balen podle metody balení OP2 a množství na vůz nebo kontejner není větší než 10 kg.

Vzorek, který vyžaduje řízení teploty není připuštěn k přepravě železniční dopravou.

Znecitlivění (desensibilace) organických peroxidů

2.2.52.1.10 K zajištění bezpečné přepravy se v mnoha případech organické peroxidy znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Procentuální obsah látky vztažené na obsah hmoty se zaokrouhlí na následující celé číslo. V zásadě se znecitlivění musí provést tak, aby při uvolnění nemohlo dojít k nebezpečnému zvýšení koncentrace organického peroxidu.

2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno nic jiného, platí pro ředidla, která se použijí na znecitlivění následující odsouhlasené pojmy :

- Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickými peroxidy, které mají bod varu nejméně 150° C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.

- Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150° C, nikoli však pod 60° C a bod vzplanutí neleží pod 5° C.

Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za předpokladu, že bod varu kapaliny je minimálně o 60° C vyšší než SADT v kuse o hmotnosti 50 kg.

2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B smějí být přidána přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Úplné nebo částečné nahrazení ředidel typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje však nové přehodnocení přípravku podle normálního přiřazovacího postupu pro třídu 5.2.

2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, které jsou vyznačeny v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného úřadu podle odstavce 2.2.52.1.8 jako «s vodou» nebo jako «stabilní vodní disperse». Vzorky a přípravky organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smí být rovněž znecitlivěny vodou za předpokladu, že jsou splněny požadavky v odstavci 2.2.52.1.9.

2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na termickou stabilitu, ani na bezpečnost přípravku organického peroxidu.

2.2.52.1.15 -

2.2.52.1.18 (Vyhrazeno)

2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Následující organické peroxidy není podle ustanovení třídy 5.2 dovoleno přepravovat:

- organické peroxidy typu A [viz Příručka zkoušky a kritéria část II oddíl 20.4.3a)];

Následující organické peroxidy, které vyžadují řízení teploty, není dovoleno přepravovat železniční dopravou

- organické peroxidy typu B a C s teplotou samourychlovacího rozkladu (SADT) ≤ 50° C:

UN 3111 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, KAPALNÝ S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3112 PEROXID ORGANICKÝ TYP B, TUHÝ S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3113 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, KAPALNÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3114 PEROXID ORGANICKÝ TYP C, TUHÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU

- organické peroxidy typu D, které při zahřátí pod uzavřením vykazují prudkou nebo mírnou reakci, se SADT ≤ 50° C, nebo které při zahřátí pod uzavřením vykazují slabou nebo žádnou reakci se SADT ≤ 45° C:

UN 3115 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, KAPALNÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3116 PEROXID ORGANICKÝ TYP D, TUHÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

- organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45° C:

UN 3117 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, KAPALNÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3118 PEROXID ORGANICKÝ TYP E, TUHÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3119 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, KAPALNÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU;

UN 3120 PEROXID ORGANICKÝ TYP F, TUHÝ, S ŘÍZENOU TEPLOTOU.

2.2.52.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů

Pozn. Ve sloupci «metoda balení» znamenají v následující tabulce:

a) písmena «OP»,za kterými následuje jedna z číslic metod balení (viz pododdíl 4.1.4.1 pokyny pro balení P 520 a 4.1.7.1),

b) písmeno «N», že je povolena přeprava ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) (viz. pododdíl 4.1.4.2 pokyn pro balení IBC 520 a 4.1.7.2).

c) písmeno «M», že je povolena přeprava cisterny (viz. pododdíly 4.2.1.13 a 4.2.4.2 pokyn pro přemístitelné cisterny T 23, oddíl 4.3.2 a odstavec4.3.4.1.3e) kód cisterny L4BN pro kapaliny a S4AN pro tuhé látky)

Organický peroxidKoncentrace
(%)
Ředidlo
Typ
A
(%)
Ředidlo
Typ
B
(%)1)
Inertní
tuhá
látka
(%)
Voda
(%)
Metoda
balení
UN-
číslo
druhové
/skupinové
položky
Vedlejší
nebezpečí
a
poznámky
ACETYLALCETONPEROXID≤ 42≥ 48≥ 8OP731052)
„ (jako pasta)≤ 32OP7310620)
ACETYLBENZOLPEROXID≤ 45≥ 55OP73105
ACETYLCYCLOHEXANESUPONYLPEROXYD≤ 82≥ 123112zakázáno
≤ 32≥ 683115zakázáno
terc-AMYLHYDROPEROXID≤ 88≥ 6≥ 6OP83107
terc-AMYLPEROXYACETÁT≤ 62≥ 38OP83107
terc-AMYLPEROXYBENZOÁT≤ 100OP53103
terc-AMYLPEROXYD-2-ETYLHEXANOAT≤ 1003115zakázáno
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONAT≤ 100OP73105
terc-PEROYDNEODECANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
≤ 77 ≥ 233113zakázáno
terc-AMYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT≤ 100OP531013)
terc-BUTYLKUMYLPLEROXID„42 - 100OP73105
≤ 42≥ 58OP73106
n-BUTYL-4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-VALERÁT„52 - 100OP53103
≤ 52≥ 48OP73106
≤ 42≥ 58OP83108
terc-BUTYLHYDROPEROXID> 79 - 90≥ 10OP5310313)
≤ 80≥ 20OP731054) 13)
≤ 79> 14OP8310713) 23)
≤ 72≥ 28OP8,
N,M
310913)
terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID< 82 + > 9≥ 7OP5310313)
terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT> 52 - 100OP531023)
≤ 52≥ 48OP63103
≤ 52≥ 48OP83108
„ (jako pasta)≤ 52OP83108
terc-BUTYLMONOPEROXYFTALÁT≤ 100OP531023)
terc-BUTYLPEROXYACETÁT> 52 - 77≥ 23OP531013)
> 32 - 52≥ 48OP63103
≤ 32≥ 68OP8, N3109
„ (v cisterně)≤ 32≥ 683119zakázáno
≤ 22≥ 78OP8310925)
terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT> 77 - 100< 22OP53103
> 52 - 77≥ 23OP73105
≤ 52≥ 48OP73106
terc-BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT≤ 52≥ 48OP73105
terc-BUTYLPEROXYKROTONÁT≤ 77≥ 23OP73105
terc-BUTYLPEROXYETYLACETAT≤ 1003113zakázáno
terc-BUTYLPEROXYDIETHYLACETÁT + terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT≤ 33 + ≤ 33≥ 33OP73105
terc-BUTYLPERXY-2-ETYLHEXANOAT„ 52 - 1003113zakázáno
„ 32 - 52≥ 483117zakázáno
99≤ 52≥ 483118zakázáno
≤ 32≥ 683119zakázáno
„ (velká nádoba pro volně ložené látky (IBC))≤ 32≥ 683119zakázáno
„ (v cisterně)≤ 32≥ 683119zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOAT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN≤ 12 + ≤ 14≥ 14≥ 60OP73106
99≤ 31 + ≤ 36≥ 333115zakázáno
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT≤ 100OP73105
terc-BUTYLPEROXYISOBUTYRAT„ 52-77≥ 233111zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
terc-BUTYLPEROXYISOPROPYLKARBONÁT≤ 77≥ 23OP53103
1-(2-terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3-ISOPROPENYLBENZEN≤ 77≥ 23OP73105
≤ 42≥ 58OP83108
3-terc-BUTYLPEROXY-2-METHYLBENZOÁT≤ 100OP53103
terc-BUTYLPEROXYNEODECANOAT„ 77-1003115zakázáno
≤ 77≥ 233115zakázáno
„ jako stabilní disperze ve vodě (≤ 523117zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě≤ 423119zakázáno
„ (jako stabilní disperze ve vodě≤ 423118zakázáno
≤ 32≥ 683119zakázáno
terc-BUTYLPEROXYNEOHEPTANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
3-terc-BUTYLPEROXY-3-FENYLFTALID≤ 100OP73106
terc-BUTYLPEROXYPIVALAT„ 67-77≥ 233113zakázáno
„ 27-67≥ 333115zakázáno
≤ 27≥ 733119zakázáno
„ (velká nádoba pro volně ložené látky(IBC))≤ 27≥ 733119zakázáno
„ (v cisterně)≤ 27≥ 733119zakázáno
terc-BUTYLPEROXYSTEARYLKARBONÁT≤ 100OP73106
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOAT> 32 -100OP73105
≤ 32≥ 68OP8, N3109
„ (v cisterně)≤ 32≥ 683119zakázáno
3-CHLORPEROXYBENZOOVÁ KYSELINA> 57 -86≥ 14OP131023)
≤ 57≥ 3≥ 40OP73106
≤ 77≥ 6≥ 17OP73106
KUMYLHYDROPEROXID> 90 -98≥ 10OP8310713)
≤ 90≥ 10OP8, N, M310913), 18)
KUMYLPEROXYNEODECANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
„ (≤ 523119zakázáno
„ (≤ 523119zakázáno
KUMYLPEROXYNEOHEPTANOAT≤ 77≥ 233115zakázáno
KUMYLPEROXYPIVALAT≤ 77≥ 233115zakázáno
CYKLOHEXANONPEROXID(Y)≤ 91≥ 9OP6310413)
≤ 72≥ 28OP731055)
„ (jako pasta)≤ 72OP731065), 20)
≤ 32≥ 68Vyhrazeno
DIACETONALKOHOLPEROXID≤ 57≥ 26≥ 83115zakázáno
DIACETYLPEROXID≤ 27≥ 733115zakázáno
DI-terc-AMYLPEROXID≤ 100OP83107
1,1 -DI-(terc-AMYLPEROXY)-CYKLOHEXAN≤ 82≥ 18OP63103
DIBENZOYLPEROXID> 51 -100≥ 48OP231023)
> 77 -94≥ 6OP431023)
≤ 77≥ 23OP63104
≤ 62≥ 28≥ 10OP73106
„ (jako pasta)> 52 -62OP7310620)
> 35 -52≥ 48OP73106
> 36 -42≥ 18≥ 40OP83107
> 36 -42≥ 58OP83107
„ (jako pasta)≤ 56,5≥ 15OP83108
„ (jako pasta)≤ 52OP8310820)
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 42OP8, N3109
≤ 35≥ 65Vyhrazeno
DIBENZOILPEROXYDKARBONAT≤ 87≥ 133112zakázáno
PEROXID KYSELINY JANTAROVÉ> 72 -
100
OP431023), 17)
≤ 72≥ 283116zakázáno
PEROXYDIKARBONAT≤ 1003114zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 423119zakázáno
DI-terc-BUTYLPEROXID> 32-100OP83107
≤ 52≥ 48OP8, N310925)
≤ 32≥ 68M3109
DI-terc-BUTYLPEROXYAZELÁT≤ 52≥ 48OP73105
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN≤ 52≥ 48OP63103
1,1 -DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN> 80-
100
OP531013)
> 52 -80≥ 20OP53103
> 42 -52≥ 48OP73105
≤ 42≥ 13≥ 45OP73106
≤ 27≥ 36OP8310721)
≤ 42≥ 58OP8, N3109
≤ 13≥ 13≥ 74OP83109
PEROXYDIKARBONÁT„ 27-52≥ 483115zakázáno
≤ 27≥ 733117zakázáno
„ [jako stabilní disperse ve vodě ( )]≤ 423118zakázáno
DI-sec-BUTYLPEROXYKARBONAT„ 52-1003113zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(2-terc-BUTYLPEROXYISOPROPYL)-BENZEN(Y)> 42 -
100
≥ 57OP73106
≤ 42≥ 58Vyhrazeno
DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALÁT> 42 -52≥ 48OP73105
„ (jako pasta)≤ 52OP7310620)
≤ 42≥ 58OP83107
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-PROPAN≤ 52≥ 48OP73105
≤ 42≥ 13≥ 45OP73106
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5-TRIMETHYLCYKLOHEXAN„90-100OP531013)
> 57-90≥ 10OP53103
≤ 77≥ 23OP73105
≤ 57≥ 43OP73106
≤ 57≥ 43OP83107
≤ 32≥ 26≥ 42OP83107
DICETYLPEROXYTKARBONAT≤ 1003116Zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 423119zakázáno
DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID≤ 77≥ 23OP531023)
„ (jako pasta)≤ 52OP7310620)
≤ 32≥ 68vyhrazeno
DIKUMYLPEROXID>42-100≥ 57OP8, M311012)
≤ 52≥ 48vyhrazeno
DICYCLOHEXYLPEROXYDKARBONAT„91-1003112zakázáno
≤ 91≥ 93114Zakázáno
DIDECANOLPEROXID 2,2-DI-(4,4-DI (terc-BUTYLPEROXID)≤ 1003114zakázáno
2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXYL)-PROPAN≤ 42≥ 58OP73106
≤ 22≥ 78OP83107
DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)-PEROXID≤ 77≥ 23OP531023)
„ (jako pasta se silikonovým olejem)≤ 52OP73106
DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDKARBONAT≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(ETHYLHEXYL) PEROXYDKARBONAT„77-1003113zakázáno
≤ 77≥ 233115zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 623117zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě) velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)≤ 523119zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 523119zakázáno
„ [jako stabilní disperse ve vodě (zmražené)]≤ 423118zakázáno
DIETYPEROXYDKARBONAT≤ 27≥ 733115zakázáno
2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN≤ 27≥ 73OP531023)
DI-(1-HYDROXYCYCLOHEXYL)-PEROXID≤ 100OP73106
DISOBUTRYLPEROXID„32-52≥ 483111zakázáno
≤ 32≥ 683115zakázáno
DI-ISOPROPYLBENZEN-DIHYDROPEROXID≤ 82≥ 5≥ 5OP7310624)
DIISOPROPYLPEROXYKARBONAT„52-1003112zakázáno
≤ 52≥ 483115zakázáno
DILAROYPEROXID≤ 1003115zakázáno
DILAUROYLPEROXID≤ 100OP73106
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 42OP8, N3109
DI-(3-METOXBUTYL) PEROXYKARBONAT≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-(2-METYLBENZOYL) PEROXID≤ 87≥ 133112zakázáno
DI-(4-METHYLBENZOYL)-PEROXID (jako pasta se silikonovým olejem)≤ 52OP73106
DIBENZOYLPEROXID≤ 20+
≤ 18+
≥ 583115zakázáno
≤ 4
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(BENZOYLPEROXY)-HEXAN>82-100OP531023)
≤ 82≥ 18OP73106
≤ 82≥ 18OP53104
2,5-DIMETHYL-2,5DI-(terc-BUTYLPEROXY)-HEXAN>52-100OP73105
≤ 77≥ 23OP83108
≤ 52≥ 48OP83109
≤ 52≥ 48OP73106
„ (jako pasta)≤ 47OP83108
2,5-DIMETHYL-I2,5-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-HEX-3-IN>86-100OP531013)
>52-86≥ 14OP5310326)
≤ 52≥ 48OP73106
(2-ETHYLHEXANOLPEROXID)HEXAN≤ 1003113zakázáno
2.5-DIMETHYL-2-5-DIHYDROPEROXYHEXAN≤ 82≥ 18OP63104
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5,5-
TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)-HEXAN
≤ 77≥ 23OP73105
PEROXYNEOHEPTANOAT≤ 52≥ 483117zakázáno
DIMYRISTYL PEROXYKARBONAT≤ 1003116zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 423119zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě) velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)≤ 423119zakázáno
DI-(2NEODECANOYL PEROXIDISOPROPYL) BENZEN≤ 52≥ 483115zakázáno
DI-n-NONANOYL PEROXID≤ 1003116zakázáno
DI-n-OCTANOYL PEROXID≤ 1003114zakázáno
DIPEROXY AZELAIC ACID≤ 27≥ 733116zakázáno
DIPEROXY DODECANE DIACID„13-42≥ 583116zakázáno
≤ 13≥ 87vyhrazeno
DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDIKARBONÁT> 85-100OP531023)
91≤ 85≥ 15OP73106
DIPROPIONYL PEROXID≤ 27≥ 733117zakázáno
DI-n-PROPYL PEROXYDIKARBONÁT≤ 1003113zakázáno
99≤ 77≥ 233113zakázáno
DISTEARYLPEROXYDIKARBONÁT≤ 87≥ 13OP73106
DI-(3,5,5-TRIMETYLHEXANOYL) PEROXID„38-82≥ 183115zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 523119zakázáno
99≤ 38≥ 623119zakázáno
„ [ve velkých nádobách pro volně ložené látky(IBC)]≤ 38≥ 623119zakázáno
„ (v cisterně)≤ 38≥ 623119zakázáno
DI-(3,5,5-TRIMETHYL-1,2-DIOXOLANYL-3) PEROXID jako pasta≤ 523116zakázáno
ETHYL-3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTYRÁT≤ 67≥ 33OP73105
ETHYL-3,3-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTYRÁT> 77-100OP53103
≤ 77≥ 23OP73105
≤ 52≥ 48OP73106
3,3,6,6,9,9-HEXAMETHYL-1,2,4,5-TETRAOXACYKLONONAN> 52-100OP431023)
≤ 52≥ 48OP73105
≤ 52≥ 48OP73106
terc-HEXYL PEROXYNEODECANOAT≤ 71≥ 293115zakázáno
terc-HEXYL PEROXYPIVALAT≤ 72≥ 283115zakázáno
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT+ DI-ISOPROPYL PEROXYKARBONAT≤ 32+
≤ 15-18+
≤ 12-15
≥ 383115zakázáno
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXIDKARBONAT +DI-sec-BUTYL PEROXIDKARBONAT+ DI-ISOPROPYL PEROXIDKARBONAT≤ 52+
≤ 28+
≤ 22
3111zakázáno
IISOPROPYLKUMYLHYDROPEROXID≤ 72≥ 28OP8, N, M310913)
p-METHYLHYDROPEROXID>72-100OP7310513)
≤ 72≥ 28OP8, N, M310927)
METHYLCYCLOHEXANON PEROXID(Y)≤ 67≥ 333115zakázáno
METHYLETHYLKETONPEROXID(Y)≤ 52≥ 48OP531013), 8), 13)
≤ 45≥ 55OP731059)
≤ 40≥ 60OP8310710)
≤ 37≥ 55≥ 8OP731059)
METHYLISOBUTYKETONPEROXID(Y)≤ 62≥ 19OP7310522)
ORGANICKY PEROXID, TUHY, VZOREKOP2310411)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHY, VZOREK S ŘÍZENOU TEPLOTOU3114zakázáno
ORGANICKY PEROXID, KAPALNÝ, VZOREKOP2310311)
ORGANICKY PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK S ŘÍZENOU TEPLOTOU3113zakázáno
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP D, STABILIZOVANÁ≤ 43OP7310513), 14), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP E, STABILIZOVANÁ≤ 43OP8310713), 15), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ≤ 43OP8, N310913), 16), 19)
PYNANYLHYDROPEROXID56-100OP7310513)
< 56> 44OP8, M3109
TETRAHYDRONAFTYLHYDROPEROXID≤ 100OP73106
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYLHYDROPEROXID≤ 100OP73105
ETHYLHEXANOAT 1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTHYL≤ 1003115zakázáno
PEROXYNEOCANOAT≤ 72≥ 283115zakázáno
„ (jako stabilní disperse ve vodě)≤ 523119zakázáno
PHENOACETATPEROXID≤ 37≥ 633115zakázáno
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL-1,4,7-TRIPEROXONAN≤ 42≥ 58OP7310528)

Poznámky k pododdílu 2.2.52.4:

1) Ředidlo typ B může být také nahrazeno ředidlem typu A

2) Obsah aktivního kyslíku ≤ 4,7 %

3) Nálepka k označení vedlejšího nebezpečí «VÝBUŠNÁ» podle vzoru 1 (viz odstavec 5.2.2.2.2)

4) Ředidlo může být nahrazeno DI-terc-BUTYLPEROXIDEM

5) Obsah aktivního kyslíku ≤ 9 %

6) (Vyhrazeno)

7) (Vyhrazeno)

8) Obsah aktivního kyslíku > 10 %

9) Obsah aktivního kyslíku ≤ 10 %

10) Obsah aktivního kyslíku ≤ 8,2 %

11) Viz odstavec 2.2.52.1.9

12) Do 2000 kg je nádoba přiřazena položce i ORGANICKÝ PEROXID TYP F, na základě věcných pokusů

13) Vyžaduje se nálepka k označení vedlejšího nebezpečí «ŽÍRAVÝ» podle vzoru 8 (viz odstavec 5.2.2.2.2)

14) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3d)

15) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3e)

16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, odpovídají kritériím Příručky zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3.f)

17) Přidáním vody se zmenší termická stabilita organických peroxidů

18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje nálepka «ŽÍRAVÝ» podle vzoru 8

19) Směsi s peroxidem vodíků, vodou a kyselinou(nami)

20) S ředidlem typu A, s nebo bez vody

21) S ≥ 36 % ethylbenzolem dodatečně k ředidlu typu A

22) S ≥ 19 % methylisobutylketonu dodatečně k ředidlu typ A

23) S < 6 % DI-terc-BUTYLPEROXIDU

24) S ≥ 8 % 1-lsopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénem

25) Ředidlo typu B s bodem varu > 110° C

26) Obsah hydroperoxidu < 0,5 %

27) Pro koncentrace přes 56 % se vyžaduje nálepka «ŽÍRAVÝ» podle vzoru 8 (viz odstavec 5.2.2.2.2)

28) Obsah aktivního kyslíku ≤ 7,6 % v ředidle typu A s bodem varu, který leží v rozsahu mezi 220° C a 260° C

2.2.61 Třída 6.1: Jedovaté látky

2.2.61.1 Kritéria

2.2.61.1.1 Pojem třída 6.1 zahrnuje jedovaté látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.

2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

T Jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí

T1 Látky organické, kapalné

T2 Látky organické, tuhé

T3 Látky organokovové

T4 Látky anorganické, kapalné

T5 Látky anorganické, tuhé

T6 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný

T7 Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý

T8 Vzorky

T9 Jiné jedovaté látky

TF Látky jedovaté, hořlavé

TF1 Látky kapalné

TF2 Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticid)

TF3 Látky tuhé

TS Látky jedovaté, Samozápalné, tuhé

TW Látky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny

TW1 Látky kapalné

TW2 Látky tuhé

TO Látky jedovaté podporující hoření

TO1 Látky kapalné

TO2 Látky tuhé

TC Látky jedovaté, žíravé

TC1 Látky organické, kapalné

TC2 Látky organické tuhé

TC3 Látky anorganické kapalné

TC4 Látky anorganické tuhé

TFC Látky jedovaté, hořlavé, žíravé

Definice

2.2.61.1.3 Pro účely RID platí

LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při požití je takového množství, které po požití mladými, dospělými, samčími a samičími bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou je takového množství, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

LC50-Hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými samčími, samičími bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10µm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může vdechnout, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10 µm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že při netěsnosti použitého obalu, který je použit pro přepravu se může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více jak 90 HM % vzorku připraveného ke zkoušce skládat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu a mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry.

Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 jsou přiřazeny na základě jejich stupně nebezpečí, které vzniká při přepravě následujícím obalovým skupinám :

Obalová skupina I : látky velmi jedovaté;

Obalová skupina II: jedovaté látky; Obalová skupina III: látky slabě jedovaté

2.2.61.1.5 Třídě 6.1 přiřazené látky, roztoky, směsi a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek, roztoků a směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce jmenovitě uvedené, k odpovídajícím položkám pododdílu 2.2.61.3 a k odpovídající obalové skupině v souladu s předpisy kapitoly 2.1 musí být provedeno podle kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 :

2.2.61.1.6 Při posuzování stupně jedovatosti se vychází ze zkušenosti případů otrav osob. Dále mají být zohledněny zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti ve vztahu k lidem předloženy, nebezpečí jedovatosti se posoudí z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

Obalová
skupina
Jedovatost při
požití LD50
(mg/kg)
Jedovatost při
absorpci pokožkou
LD50 (mg/kg)
LC50 prach a
mlha (mg/l)
velmi jedovatéI≤ 5≤ 40≤ 0,5
jedovatéII> 5-50> 40 - 200> 0,5-2
slabě jedovatéIII5)tuhé látky> 200 - 1000>2 - 10
> 50 - 200
kapaliny
> 50 - 500

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, pak se použije hodnota nejvyšší toxicity.

2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost odpovídající obalové skupině, při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá minimálně obalové skupině I nebo II. V jiném případě se látka, pokud je to potřeba, přiřadí třídě 8[viz poznámka pod čarou 1) k odstavci 2.2.8.1.4]

2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobné čtyřmi a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina).

Jedovatost při vdechnutí par

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin: písmeno < V > představuje nasycenou koncentraci páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20° C a standardním atmosférickém tlaku.

Obalová skupina
velmi jedovaté I jestliže V ≥ 10 LIC50 a LC50 ≤ 1000 ml/m3
jedovaté II jestliže V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě jedovaté III5) jestliže V ≥ 1/5 L IC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu a II nejsou splněna

Tato kritéria spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodina a tyto hodnoty musí, jsou-li k dispozici, být také použity.

Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina).

Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet jen pomocí číselných kritérií.

Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit k obalovým skupinám s přihlédnutí k následně uvedeným údajům:

2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC50 pro každou jedovatou látku, která je částí směsi, známa, lze potvrdit skupinu následovně:

a) výpočet hodnoty LC50 ve směsi:

přičemž:

fi = molární zlomek i-té směsi

LC50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3

b) výpočet prchavosti každé části směsi:

Vi = Pi ×106ml/m3
———
101,3

přičemž:

Pi = parciální tlak i-té části kPa při 20° C normálním atmosférickém tlaku

c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:

d) vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R slouží pak k potvrzení obalové skupiny směsí:

Obalová skupina I : R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3

Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I

Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC50 jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit jedné ze obalových skupin na základě následně popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity, v takovém případě musí být potvrzena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.

2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria:

a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3.

b) vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí prvním násobným, objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než deseti násobná hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I:

a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.

b) vzorek páry se zředí s kapalnou směsí ve stejném poměru, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou po 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovná nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I a II.

a) vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.

b) koncentrace par (prchavost) kapalné směsi se změří, je-li rovna nebo větší jak 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší jak 1/5 hodnoty LC50 směsi.

Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsi třídy 6.1 a potvrzení podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou je nutné vhodně obalové skupině (viz odstavec 2.2.61.1.3) vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi.

2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jehož hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou potvrdit následovně:

2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Upřednostnění metody tkví v tom, aby byly obsaženy u směsi, která má být skutečně přepravena spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod :

a) zařazení přípravků v závislosti na nejnebezpečnější účinné látce směsi za předpokladu, že tato je k dispozici ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných látek;

b) použití vzorce

přičemž:

C = koncentrace v procentech v částech A, B,.....Z směsi

T = hodnota LD50 při požití částí A, B,.....Z

TM = hodnota LD50 při požití směsi

Pozn.: Tento vzorek lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici v té samé formě, pro všechny části. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky-pesticidy a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny ke třídě 6.1 jsou v souladu s kritérii v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 přiřazeny odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí jsou klasifikovány v tabulce převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9 s přiřazením odpovídající obalové skupině.

2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravky pesticidů pro požití nebo absorpci kůží známa hodnota LD50 účinné(ných) látky(tek), může být hodnota LD50 pro přípravky zjištěna použitím postupu podle odstavce 2.2.61.1.10.

Pozn. Údaj jedovatosti -LD50 pro určitý počet použitých prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) může být vybrán z nejnovějšího vydání dokumentu «The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification», přes světovou zdravotnickou organizaci (WHO) International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Genf 27. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 prostředků pro potírání škůdců (pesticidů), nemůže být použit v něm obsažený zařazovací systém pro zařazování pro účely přepravy těchto prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) nebo pro určení jejich obalových skupin, které musí být provedeny podle předpisů RID,

2.2.61.1.11.2 Oficiální pojmenování použité pro přepravu pesticidů se volí na základě aktivních součástí, stavu skupenství pesticidů a všech možných případných vedlejších nebezpečí (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných rozsahů nebezpečnosti než do těch, ke kterým v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, pak se tyto směsi nebo roztoky přiřadí těm položkám, ke kterým na základě jejich skutečné nebezpečnosti patří.

Pozn. Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií odstavců 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.11 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedenou směs příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, je tak uzpůsobena, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají požadavkům této třídy.

2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi s výjimkou látek a přípravků sloužících jako prostředky k potírání škůdců (pesticidy), které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EWG6) nebo 88/379/EWG7) v jejich platném obsahu a nejsou označeny podle těchto kritérií v jejich platném znění jako velmi jedovaté, jedovaté nebo jako zdraví škodlivé, nemůže být na ně nahlíženo jako na látky patřící třídě 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.61.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné nebo polymerizační reakce za přepravy. Za tím účelem je nutné se rovněž zvlášť postarat o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takovou reakci podporovat.

2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- kyanovodík, bezvodý, roztoky kyanovodíku (roztoky kyseliny kyanovodíkové), které neodpovídají podmínkám UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,

- ostatní karbonyly kovů jako UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA s bodem vzplanutí nižším než 23° C,

- 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentraci, která se považuje podle kritérií v odstavci 2.2.61.1.7 jako velmi jedovatá,

- UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ,

- Azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,

- přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu jedovatých hořlavých plynů,

- UN 0135 fulminát rtuťnatý, zvlhčený.

2.2.61.3 Seznam hromadných pojmenování

Poznámky pod čarou

1) Látky a přípravky k potírání škůdců obsahující alkaloidy nebo nikotin jsou přiřazeny položkám UN 2588 PESTICID, TUHÝ JEDOVATÝ, J.N. UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.

2) Účinné látky jakož i prostředky nebo směsi, které jsou určeny pro laboratorní a pokusné účely jakož i k výrobě léků, s jinými látkami jsou zařazeny podle odpovídající toxicity (viz odstavec 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).

3) Slabě jedovaté látky schopné samoohřevu a Samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.

4) Slabě jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny a organokovové sloučeniny, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

5) Ferrikyanidy, ferrokyanidy jakož thiokyanát draselný a thiokyanátamonný (Rhodanidy) nepodléhají předpisům RID.

6) Olověné soli a olověná barviva, které zůstanou během hodiny nedotčeny při teplotě 23° C ± 2° C a jsou smíchány v poměru 1 : 1000 s 0,07 M, - kyseliny chlorovodíkové (kyseliny solné); a vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají předpisům RID.

7) Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům RID, mohou být přepravovány s jedovatými kapalnými látkami pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, především aby v době nakládání látek nebo uzavření obalu, nebyla na voze nebo kontejneru viditelná uvolněná tekutina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu provedení, které úspěšně obstálo ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.

9) Látky velmi jedovaté nebo látky jedovaté hořlavé, kapalné s bodem vzplanutí pod 23° C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, tzn. UN čísla 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279, a 3294 - jsou látkami třídy 3.

10) Slabě jedovaté hořlavé, kapaliny s bodem zapálení od 23° C až do včetně 61° C, s výjimkou prostředků proti potírání škůdců, jsou látkami třídy 3.

11) Fosfidy kovů UN-čísel 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3

12) Látky slabě jedovaté podporující hoření (působící oxidačně), jsou látkami třídy 5.1.

13) Slabě jedovaté žíravé látky jsou látkami třídy 8.

2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu)

2.2.62.1 Kritéria

2.2.62.1.1 Pojem třídy 6.2 zahrnuje látky způsobilé vyvolat nákazu. Infekční látky (látky způsobilé vyvolat nákazu) jsou látky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemocí.

Původcem nemoci jsou mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) nebo rekombinované mikroorganismy (hybridy nebo mutanty), o kterých je známo nebo se předpokládá, že způsobují infekční nemoci u zvířat nebo lidí.

Pro účely této třídy platí víry, mikroorganismy jakož i předměty, které jsou virem nebo mikroorganismy kontaminovány, jako látky této třídy.

Pozn.

1. Infekční látky nákazu nepodléhají však předpisům této třídy, jestliže je nepravděpodobné, že vyvolají nemoc u lidí nebo zvířat.

2. Infekční látky nepodléhají předpisům této třídy jen jestliže jsou lidé a zvířata vystaveny těmto látkám, aby mohly přenášet nemoc.

3. Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.

4. Jedovaté toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují látky nebo organizmy způsobilé vyvolat nákazu nebo které nejsou obsaženy v látkách nebo organismech způsobilých vyvolat nákazu, jsou látkami třídy 6.1 UN číslo 3172.

2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou následně rozděleny:

I1 Infekční látky, nebezpečné pro lidi

I2 Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata

I3 Klinické odpady

Odsouhlasené pojmy a zařazení

2.2.62.1.3 Infekční látky jsou zařazeny ke třídě 6.2 a UN číslu 2814, popřípadě 2900 na základě jejich zařazení do jedné ze tří rizikových skupin, které vyplývají ze zveřejněných kritériích světové zdravotnické organizace (WHO) a vypracovaných v „ Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993 „. Riziková skupina je charakterizována patogenitou organismu, druhy relativní snadnosti přenosu, výškou rizikovosti jak individuální tak všeobecné a z možnosti léčit nemoci použitelnými známými a účinnými ochrannými prostředky a ošetřením.

Kritéria pro každou rizikovou skupinu v závislosti na výši rizika jsou:

a) Riziková skupina 4: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění a kterého lze přímo nebo nepřímo lehce přenášet z jednoho jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení není k dispozici (tzn. vysoké individuální nebezpečí a vysoké nebezpečí pro veřejnost).

b) Riziková skupina 3: Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění, který se však obyčejně nepřenáší z jednoho nakaženého jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení je k dispozici (t.j. vysoké individuální nebezpečí a malé nebezpečí pro veřejnost).

c) Riziková skupina 2: Původce nemoci, který může u lidí nebo zvířat vyvolat onemocnění, ale vlastně nepředstavuje žádné vážné nebezpečí a proti kterému, přestože při expozici může způsobit vážnou infekci, je k dispozici účinná prevence a léčení, takže nebezpečí přenosu nákazy je omezené (tzn. mírné individuální nebezpečí a omezené nebezpečí pro veřejnost).

Pozn. Riziková skupina 1 zahrnuje mikroorganismy, u nichž je nepravděpodobné, že by u lidí nebo zvířat vyvolaly nemoci (tzn. žádné nebo jen velmi malé individuální a žádné nebo pouze velmi malé nebezpečí pro veřejnost). Látky, které obsahují jen takovéto mikroorganismy nejsou považovány jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu těchto předpisů.

2.2.62.1.4 Infekční látky, které jsou nebezpečné jen pro zvířata (skupina 12 v odstavci 2.2.62.1.2), a které jsou zařazeny do rizikové skupiny 2, jsou přiřazeny k obalové skupině II.

2.2.62.1.5 Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozdělují v souladu s požadavky národních úřadů, které mohou vydat zvláštní licenční osvědčení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnózu nemocí u lidí nebo zvířat a nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely. Mohou zahrnovat hotové výrobky nebo meziprodukty jako očkovací látky a diagnostické produkty, ale nejsou na ně omezeny.

Pro potřeby RID se biologické produkty dělí do následujících skupin:

a) takové produkty, které obsahují původce nemoci rizikové skupiny 1; takové, které obsahují původce nemoci takového druhu, že jejich schopnost vyvolat nemoc je velmi malá nebo žádná, a takové o kterých je známo, že žádné původce nemoci neobsahují. Látky této skupiny neplatí jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu RID,

b) takové produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy národních zdravotnických úřadů a jsou přepravovány, za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a které jsou určeny pro léčení zdravotnickým personálem nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají předpisům třídy 6.2,

c) takové produkty, o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že obsahují původce rizikových skupin 2, 3 nebo 4 a které neodpovídají kritériím odstavce b); látky této skupiny jsou v třídě 6.2 zařazeny k UN číslu 2814 popř. 2900.

Pozn. U některých úředně schválených biologických produktů může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné úřady předepsat, aby tyto biologické produkty byly zařazeny podle požadavků pro látky způsobilé vyvolat nákazu nebo musí odpovídat jiným omezením.

2.2.62.1.6 Diagnostické vzorky od lidí nebo zvířat; jsou to mimo jiného vylučované látky, výměšky, krev a krevní deriváty, tkáň a tkáňové tekutiny, které se přepravují k pokusným nebo výzkumným účelům, s výjimkou živých infikovaných zvířat.

Pro účely RID se budou diagnostické vzorky dělit do následujících skupin:

a) takové vzorky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2,3, nebo 4 a takové u nichž je relativní nepatrná pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 4. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem prvotního nebo potvrzovacího vyšetření na přítomnost původců nemoci patří do této skupiny;

b) takové vzorky, u kterých je relativně malá pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2 nebo 3. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem stanovení prvotní diagnózy, vyjma takových, které mají potvrdit existenci původce nemoci, a, které jsou přepravovány za účelem rutinních preventivních vyšetření, patří k této skupině

c) takové vzorky, o kterých je známo, že neobsahují původce nemoci. Tyto látky neplatí za látky třídy 6.2.

2.2.62.1.7 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy8) jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami tak změněn, jak tomu v přírodě nedochází.

a) geneticky změněné mikroorganismy, které odpovídají definicím pro infekční látky v odstavci 2.2.62.1.1, jsou zařazeny ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900,

b) geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se předpokládá, že jsou nebezpečné pro lidi, zvířata a životní prostředí, musí být přepravovány za přesně stanovených podmínek určených příslušným úřadem země původu,

c) zvířata, která obsahují nebo jsou kontaminovány geneticky změněnými mikroorganismy a organismy, které odpovídají definicím pro infekční látky jsou přepravována za pevně stanovených podmínek určených příslušným úřadem země původu,

d) geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definicím pro infekční látky, které ale mohou změnit nějakým způsobem zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky, které obvykle neodpovídají výsledkům přirozené reprodukce, jsou,pokud není povoleno neomezené použití ze strany vlády, země původu, tranzitu a země určení, ve třídě 9 přiřazeny k UN číslu 3245.

Pozn. Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu této třídy, nesmí být přiřazeno UN číslo 3291.

2.2.62.1.8 Diagnostické vzorky podle odstavce 2.2 62.1.6.b) nemusí odpovídat požadavkům pro infekční látky, jestliže jsou splněny následující podmínky:

a)

- nádoba (y) jako první obal obsahuje 00 nanejvýš 100 ml,

- vnější obal obsahuje nejvýše 500 ml

- nádoba (y) jako první obal je Osou) těsné, a

- obal zahrnuje:

i)

- vnitřní obal, sestává z:

- z vodotěsné (ých) nádoby (nádob) jako první obal,

- z vodotěsného druhého obalu,

- z absorpčního materiálu který je schopen v dostatečné míře, absorbovat veškerý obsah, mezi nádobou(ami) prvního a druhého obalu; jestliže je použito více nádob jako první obal pak musí být zavinuty (zabaleny) jednotlivě v druhém obalu , aby se vyloučil jejich vzájemný dotek,

ii)

- ve vztahu k jejich vnitřnímu objemu, jejich hmotnosti a k účelu použití musí být jejich vnější obal dostatečně odolný a jeho vnější rozměr musí být minimálně 100 mm nebo

b) obaly odpovídají normě EN 829 : 1996.

2.2.62.1.9 Odpady jsou ze zdravotního ošetření zvířat nebo lidí nebo odpady pocházející z biologického výzkumu, ve kterých je relativně nízká pravděpodobnost, že obsahují infekční látky. Jsou zařazeny k UN číslu 5291. Odpady, které obsahují infekční látky, které mohou být specifikovány, jsou zařazeny v souladu k odpovídajícímu stupni nebezpečí (viz odstavec 2.2.62.1.3) k UN číslu 2814 popř. 2900. Dekontaminované odpady, které obsahují infekční látky, neplatí jako nebezpečné pokud nejsou splněna kritéria pro jinou třídu.

2.2.62.1.10 Klinické odpady UN čísla 3291 jsou přiřazeny obalové skupině II.

2.2.62.1.11 Pro přepravu látek této třídy může být žádoucí udržování určité teploty.

2.2.62.2 K přepravě nepřipuštěné látky

Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být použita k tomu aby přepravovali(a) infekční látky, ledaže by nemohli být přepravováni(a) jiným způsobem. Taková zvířata je třeba podle příslušných pokynů pro transporty zvířat9) zabalit, označit, popsat a přepravovat.

2.2.62.3. Seznam hromadných pojmenování

2.2.7. Třída 7: Radioaktivní látky

2.2.7.1 Definice třídy 7

2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v odstavcích 2.2.7.7.2.1 až 2.2.77.2.6.

2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely RID pod třídu 7:

a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí přepravních prostředků,

b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř zařízení, u kterých jsou v účinnosti vhodné bezpečnostní podmínky a u kterých se přeprava neděje na veřejných komunikacích nebo kolejových cestách,

c) radioaktivní látky, které jsou osobám nebo živým zvířatům implantovány nebo vtěleny pro diagnostické nebo terapeutické účely,

d) radioaktivní látky ve spotřebních a užitných výrobcích, které obdržely podle předpisů povolení/schválení k prodeji konečnému spotřebiteli,

e) přírodní látky a rudy, které se v přírodě vyskytující a obsahují radionuklidy, přičemž se nezohledňuje zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10-násobek hodnoty udané v odstavci 2.2.7.7.2.

2.2.7.2 Definice

A1 a A2

A1 je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle odstavce 2.2.7.7.2, které jsou použity pro určení mezní hodnoty aktivity podle požadavků RID.

A2 je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek uvedena v tabulce 2.27.7.2.1 nebo podle odstavce 2.27.2, ,vyjma látek ve zvláštní formě, které jsou použity pro určení mezních hodnot aktivity podle požadavků RID.

Schválení/Povolení

Vícestranným schválením/povolením se rozumí schválení/povolení, které bylo uděleno příslušnými úřady, jak země původu typu kusu nebo zásilky, tak také každého státu, přes který nebo do kterého, má být příslušná zásilka přepravena.

Jednostranným povolením se rozumí povolení takového druhu konstrukce (typu kusu), které uděluje jen příslušný úřad země původu typu konstrukce.
Není-li země původu smluvním státem COTIF, musí být toto povolení uznáno příslušným úřadem prvního smluvního státu COTIF, který přijde se zásilkou do styku (viz pododdíl 6.4.22.6).

Uzavírající systém je konstruktérem určené a příslušným úřadem uznané uspořádání štěpných látek a konstrukce obalů, které jsou pro udržení kritické bezpečnosti předpokládány.

Hermetický vnější obal se rozumí souhrn všech konstrukčních části potřebný pro úplný, hermetický vnější obal, předvídané konstruktérem, které mají zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.

Kontaminace se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množství více než 0,4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče jakož i alfa zářiče o nízké toxicitě nebo 0,04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.

Nefixovaná kontaminace se rozumí kontaminace, která se může při rutinních přepravních podmínkách z povrchu uvolnit.

Fixovaná kontaminace se rozumí každá kontaminace s výjimkou nefixované kontaminace.

Malý kontejner je kontejner, který má buď vnější rozměry menší než 1,5 m nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3.

Velký kontejner(kontejner) je kontejner, který není malý kontejner podle definice v tomto oddílu.

Kritický bezpečnostní index (CSI), který je přidělen kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého jsou kontrolovány kusy, transportní obalové soubory nebo kontejnery se štěpnými látkami.

Vzor je popis radioaktivní látky zvláštní formy, o nízké disperzitě radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje uplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy ze kterých je zřejmý soulad s požadavky a s jinými relevantními podklady.

Výlučné použití se rozumí použití vozu nebo kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy vykládky a nakládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.

Štěpné látky jsou uran -233, uran -235, plutonium -239, plutonium -241 nebo každá kombinace těchto radionuklidů. Pod tyto definice nespadají:

a) neozářený přírodní nebo ochuzený uran a

b) přírodní uran nebo ochuzený uran, který byl ozařován jen v tepelných reaktorech.

Radioaktivní látky s nízkou disperzitou jsou buď tuhé radioaktivní látky nebo tuhé radioaktivní látky v uzavřené kapsli, které mají omezenou disperzibilitu a nejsou práškovité.

Pozn. Radioaktivní látky s nízkou disperzitou smějí být přepravovány v kusech typu B (U) nebo typu B (M) daných množstvích jako letecký náklad, které jsou povoleny ve schvalovacím protokolu pro vzorky kusů. Tyto odsouhlasené pojmy jsou zde uvedeny proto, aby mohly být takové kusy radioaktivních látek s nízkou disperzitou přepravovány také na kolejích

Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz pododdíl 2.2.7.3

Alfa zářiče nízké toxicity jsou: Přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, jakož i thorium-228 a thoríum-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech, nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní.

Nejvyšší normální provozní tlak je nejvyšší tlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v těsně uzavřeném vnějším obalu v průběhu jednoho roku bez odvětrávání, bez vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozním dozorem, vlivem teploty a slunečního záření, které odpovídají vnějším podmínkám okolí během přepravy.

Transportní obalový soubor je schránka, jako krabice nebo pytel, který je používán jednotlivým odesílatelem, aby se mohlo lépe manipulovat se zásilkou jako s jednotkou sestávající z jednoho nebo více kusů při skládání a přepravě.

Kus pro přepravu radioaktivní látky je obal s radioaktivním obsahem, jak je podám k přepravě. Typy kusů zahrnuté do RID, které podléhají ustanovením o mezních hodnotách aktivity a konstrukčním uspořádání pododdílu 2.2.7.7 a, které odpovídají nynějším požadavkům jsou:

a) vyjmutý kus,

b) průmyslový kus Typ 1 (Typ IP-1),

c) průmyslový kus Typ 2 (Typ IP-2),

d) průmyslový kus Typ 3 (Typ IP-3),

e) kus Typu A,

f) kus Typu B(U),

g) kus Typu B(M),

h) kus Typu C .

Kusy, které obsahují štěpné látky nebo hexaflorid uranu, podléhají dodatečným požadavkům (viz. 2.2.7.7.1.7 a 2.2.7.7.1.8)

Pozn. Pro kusy s jinými nebezpečnými věcmi viz. definice v oddílu 1.2.1.

Dávková intenzita je dávková intenzita v milisievertech za hodinu.

Radioaktivní obsah: jsou to radioaktivní látky se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalu.

Přeprava, je konkrétní přenesení zásilky z místa původu do místa určení.

Specifická aktivita radionuklidu je aktivita radionuklidu, vztažená na jednotku hmoty tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita, vztažená na jednotku hmoty nebo objemu této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.

Radioaktivní látka ve zvláštní formě viz odstavec 2.2.7.4.1.

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) viz pododdíl 2.2.7.5

Přepravní index (TI), je číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, kontejneru nebo nebalené zásilce LSA I nebo SCO I, je to číslo na jehož podkladě může být kontrolována expozice záření.

Neozářené thorium je thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu -233 na gram thoria -232.

Neozářený uran je uran, který obsahuje nejvýše 2 × 103 Bq plutonia na gram uranu -235, nejvýše 9 × 106 Bq štěpných produktů na gram urania -235 a nejvýše 5×10-3 g uranu -236 na gram uranu -235.

Uran - přírodní, ochuzený, obohacený je následující:

Přírodní uran je chemicky oddělený uran s přírodním složením izotopů uranu (cca. 99,28 hmoty % uranu -238 a 0,72 hmoty % uranu -235).

Ochucený uran je uran s menším hmotnostním podílem uranu -235 než má přírodní uran.

Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním podílem uranu -235 s více než 0,72 %. Ve všech případech se vyskytuje malý hmotnostní podíl uranu-234.

2.2.7.3 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)1), určení skupin

2.2.7.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka s omezenu specifickou vlastní aktivitou nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity není třeba respektovat dodatkový materiál zastiňující LSA navenek.

2.2.7.3.2 LSA-látky se rozdělují do tří skupin:

a) LSA-I

i) uranové nebo thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě výše uvedené radionuklidy a je předpokládáno jejich zpracování pro využití těchto radionuklidů,

ii) pevný, neozářený přírodní nebo neozářený ochuzený uran nebo neozářené thorium nebo jejich pevné nebo kapalné sloučeniny nebo směsi,

iii) radioaktivní látky, s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle pododdílu 6.4.11.2, pro které není hodnota A2 omezena nebo

iv) jiné radioaktivní látky, u kterých je aktivita rovnoměrně rozložena a předpokládaná střední specifická aktivita je třicetinásobná než hodnota koncentrací aktivit stanovené v odstavcích 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.

b) LSA-II

i) voda s koncentrací tritia nejvýše až 0,8 TBq/l nebo

ii) ostatní látky, ve kterých je aktivita rovnoměrně rozdělena a v nichž odhadovaná střední specifická aktivita u pevných látek a plynů nepřekračuje 10-4 A2/g a v kapalných látek 10-5 A2/g

c) LSA-III

Tuhé látky (např. zpevněné odpady, aktivované látky), vyjma práškovitých látek, u kterých

i) jsou radioaktivní látky rovnoměrně rozptýleny v pevném předmětu nebo v souboru pevných předmětů nebo rozptýleny v podstatě rovnoměrně v pevném kompaktním pojivu (jako beton, živice, keramika a pod.),

ii) jsou radioaktivní látky relativně nerozpustné nebo jsou obsaženy uvnitř relativně nerozpustné základní hmoty, takže i při ztrátě obalu při úplném ponoření do vody vzniklá ztráta radioaktivních látek vylouhováním nepřevyšuje hodnotu 0,1 A2 na kus za 7 dnů,

iii) odhadovaná střední specifická aktivita tuhé látky bez ohledu na stínící materiál nepřevyšuje hodnotu 2 × A-3 A2/g.

2.2.7.3.3 Látka LSA III je tuhá látka, která musí být uzpůsobena tak, aby aktivita ve vodě zůstala ohraničena na 0,1 A2, jestliže celkový obsah kusu podléhá předepsaným zkouškám v odstavci 2.2.7.3.4.

2.2.7.3.4 Látky LSA III se zkouší následovně:

tuhý zkušební materiál, který představuje celý obsah kusu, se ponoří po 7 dní do vody při okolní teplotě. Pro zkoušku použité množství vody musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů bylo volné množství neabsorbované a nevázané vody ještě nejméně 10% množství tuhého zkušebního vzorku. Voda musí na začátku vykazovat pH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20 °C. V návaznosti na sedmidenní ponoření zkušebního vzorku se měří celková aktivita volného množství vody.

2.2.7.3.5 Důkaz o dodržení požadovaných definičních kritérií podle odstavce 2.2.7.3.4 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

2.2.7.4 Požadavky pro radioaktivní látky ve zvláštní formě

2.2.7.4.1 Radioaktivní látka ve zvláštní formě je buď

a) nedisperzní tuhá radioaktivní látka nebo

b) uzavřená kapsle, která obsahuje radioaktivní látky a která je zhotovena tak, že může být otevřena jen zničením kapsle

Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí mít minimálně jeden rozměr větší než 5 mm.

2.2.7.4.2 Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí být uzpůsobené a vybavené tak, aby, jsou-li podrobeny zkouškám dle odstavců 2.2.7.4.4. až 2.27.4.8., splňovaly následující předpisy:

a) nesmí se při zkouškách citlivosti na rázy, údery a ohyby dle odstavců 2.27.4.5. a) b) c) a 2.27.4.6 a) rozbít ani roztříštit,

b) nesmí se roztavit nebo dispergovat v průběhu zkoušky na zahřátí dle odstavců 2.27.4.5 d) nebo 2.27.4.6 b),

c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách dle odstavců 2.2.7.4.7 a 2.2.7.4.8; alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce na těsnost podle ISO - Normy 9987:1992 «Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods» («Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje -zkoušky na těsnost») použitelnou mezní hodnotu akceptovanou příslušným úřadem.

2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných definičních kritérií podle odstavce 2.27.4.2 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2.

2.2.7.4.4 Zkušební vzorek, který radioaktivní látky ve zvláštní formě představuje nebo simulují, podléhá zkoušce citlivosti na ráz, zkoušce na úder, ohybové zkoušce a zkoušce na zahřátí podle odstavce 2.27.4.5 nebo alternativní zkouškám podle odstavce 2.27.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku je zkušební vzorek podroben postupu, vyluhovací zkoušek nebo objemové zkoušce na těsnost, která je minimálně tak citlivá jak je to popsáno v odstavci 2.27.4.7 pro nedisprerzovatelné tuhé látky, nebo provedení v odstavci 2.27.4.8 pro látky uzavřené v kapslích.

2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:

a) zkouška citlivosti na ráz: zkušební vzorek musí spadnout z 9 m výšky na dopadovou základnu. Dopadová základna musí být tak uzpůsobená, aby odpovídala oddílu 6.4.14,

b) zkouška na úder: zkušební vzorek je položen na olověné desce, která leží na hladkém tuhém podkladu, na jejím plochém konci ocelová stavební tyč nahrazuje úder, který má účinek odpovídající pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3)mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek s vickersovou tvrdostí od 3,5 do 4,5 a tloušťkou o maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození,

c) ohybová zkouška: zkouška platí jen pro délku zdroje o minimální délce 10 cm s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně pevně upoutá, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upoutání. Zkušební vzorek je ohýbán tak, aby utrpěl co největší možné poškození, když se jejímu volnému konci zasadí rána plochou stranou ocelové tyče. Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek rázu odpovídal volnému pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr o 25 mm, s hranami zaoblenými o poloměru (3,0 ± 0,3) mm.

d) zkouška na zahřátí: zkušební vzorek se zahřeje na 800 st. C v prostředí se vzduchem a ponechá se 10 min při této teplotě, načež se ochladí.

2.2.7.4.6 Zkušební vzorky, které v těsné kapsli uzavřenou radioaktivní látku představují nebo simuluje, mohou být vyjmuty z:

a) předepsaných zkoušek v odstavcích 2.2.7.4.5 a) a 2.2.7.4.5 b), pokud hmota radioaktivních látek ve zvláštní formě je menší než 200 g a zkušební vzorek alternativně podléhá zkoušce na citlivost na ráz (IMPACT TEST) pro třídu 4 podle ISO - NORM 2919 : 1980 «Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources - General Requirments and Classification» («Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace») a

b) předepsaných zkoušek v odstavce 2.2.7.4.5 d), jestli-že zkušební vzorek podléhá alternativní zkoušce na zahřátí (Temperature Test) třídy 6 podle ISO - NORM 2919 : 1980 « Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources -General Requirments and Classification» («Ochrana proti radioaktivnímu záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace»).

2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které představují nebo simulují disperzovatelné tuhé látky, se provádí následující vyluhovací zkouška:

a) zkušební vzorek se ponoří po 7 dnů do vody při teplotě okolí . Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby ještě na konci časového období 7 dnů činil volný objem neabsorbované a nevázané vody minimálně 10 % objemu tuhého zkušebního vzorku. Voda musí vykazovat na začátku PH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20° C,

b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a ponechá se 4 hodiny při této teplotě,

c) nato se určí aktivita vody,

d) potom se zkušební vzorek uskladní na 7 dní do stálého vzduchu při minimálně 30°C a relativní vlhkosti minimálně 90 %,

e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných opatření jako v a), aby voda se zkušebním vzorkem se zahřála na (50 ± 5)°C a ponechala se 4 hodiny při této teplotě,

f) nato se určí aktivita vody.

2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které v těsné uzavřené kapsli radioaktivní látky představují nebo simulují, se provádí buď zkouška na vylouhování nebo objemová zkouška na těsnost:

a) zkouška na vylouhování sestává z následujících kroků:

i) zkušební vzorek se ponoří do vody při teplotě okolí

ii) voda a zkušební vzorky se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C ponechají se 4 hodiny při této teplotě

iii) nato se určí aktivita voda

iv) potom se zkušební vzorek na 7 dnů uskladní do nepohyblivého vzduchu při minimální teplotě 30 °C a relativní vlhkosti minimálně 90 %

v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se mají opakovat

b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout ISO - NORMI 9978 : 1992 „ Radiation protektion - Sealed radioaktive sources - Leakage test methods „ („ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkouška těsnosti„) popsaných zkoušek, které jsou přijatelné pro příslušné úřady.

2.2.7.5 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO), určení skupin

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je tuhý předmět, který sám není radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. SCO se zařadí do jedné ze dvou skupin:

a) SCO-I: tuhý předmět, na kterém

i) nefixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů nízké toxicity, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů a

ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče, a alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 × 103 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče,

iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřípustném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 × 103/Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.

b) SCO-II: tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje buď fixovaná nebo nefixovaná kontaminace použitelné meze uvedené pod a) pro SCO I a na kterém

i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 400 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních Alfa zářičů a

ii) fixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 8×105 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní Alfa zářiče

iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2) nepřekračuje 8 × 105 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní Alfa zářiče

2.2.7.6 Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)

2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem (TI) se rozumí číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, nebo kontejneru, nebo pro nezabalené látky LSA-I, nebo pro nezabalené SCO-l-předměty a stanovuje se podle následujícího postupu:

a) zjistí se nejvyšší dávková intenzita v milisirvertech za hodinu ( mSV/h ) v odstupu 1m od vnějších ploch kusu, transportního obalu, kontejneru, nebo nezabalených látek LSA-I, nebo SCO-l-předmětů. Takto zjištěná hodnota se násobí 100; toto číslo je přepravní index.
U vybraných a thoriových rud a jejich koncentrátů smí být vzato následující hodnoty pro nejvyšší dávkovou intenzitu v každém bodě v odstupu 1 m od vnějších ploch nákladu:

0,4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria 0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria
0,02 mSv/h pro chemické koncentráty uranu kromě uranuhexafluoridu

b) Pro cisterny, kontejnery a nezabalené látky LSA-I a předměty SCO-I je podle a) násobená zjištěná hodnota odpovídajícím faktorem 2 tabulky 2.2.7.6.1.1.

c) Podle a) a c) zjištěné hodnoty se zaokrouhlují na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2 ) s výjimkou, kdy by hodnota 0,05 nebo menší mohla být považována za nulu.

Tabulka 2.2.7.6.1.1. Multiplikační faktory pro velkoplošné náklady

Plocha nákladu a)Multiplikační faktor
do 1 m21
větší než 1 m2 až 5 m22
větší než 5 m 2 až 20 m 23
větší než 20 m210

a) největší naměřená plocha příčného řezu nákladu

2.2.7.6.1.2 Přepravní index je určen pro každý transportní obalový soubor, každý kontejner nebo každý vůz buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů nebo přímým měřením dávkové intenzity, kromě případu z hlediska formy nestabilních transportních obalových souborů, pro které je přepravní index určen součtem přepravních indexů všech kusů.

2.2.7.6.2 Určení indexu bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.2.1 Index kritické bezpečnosti (CSI) pro kusy se štěpnými látkami se zjišťuje dělením číslicí 50 s menší ze dvou hodnot pro ..«N».., které jsou odvozeny dle pododdílů 6.4.11.11. a 6.4.11.12. (tzn. CSI z 50/N). Hodnota indexu kritické bezpečnosti může být nula, za předpokladu, že neomezený počet kusů je nekritický (tzn. N je skutečně v obou případech nekonečné).

2.2.7.6.2.2 Pro každou zásilku se zjišťuje index kritické bezpečnosti (CSI) jako suma všech CSI v obsažených kusech.

2.2.7.7 Mezní hodnoty aktivity a omezení materiálů

2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy

2.2.7.7.1.1 Všeobecné

Množství radioaktivních látek v kusu nesmí překročit následující prvně stanovené mezní hodnoty.

2.2.7.7.1.2 Vyjmuté kusy

2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, které nejsou vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity, které jsou větší než následující:

a) pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v nástroji, nebo jiném výrobku které jsou jeho součásti nebo jeho stavebním prvkem, jako např. hodiny nebo elektronický přístroj, který má v tabulce 2.2.1.1.1.2.1. sloupcích 2 a 3 stanovené mezní hodnoty pro jednotlivý předmět a pro každý kus a

b) pro radioaktivní látky, které nejsou tímto způsobem uzavřeny nebo nejsou stavebním prvkem obsaženém v nástroji nebo jiném výrobku, jejichž mezní hodnoty jsou pro kus, stanoveny v tabulce 2.2.1.1.1.2.1. sloupci 4.

Tabulka 2.2.7.7.1.2.1 - Mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté kusy

Stav skupenství obsahuNástroje nebo tovární výrobkyLátky
Mezní hodnota na kusa)Mezní hodnota na zásilkua)Mezní hodnota na zásilku
Tuhé látky ve zvláštní formě10-2 A1A110-3 A1
v jiné formě10-2 A2A210-3 A2
Kapaliny10-3 A210-1 A210-4 A2
Plyny
Tritium
2 × 10-2 A22 × 10-1 A22 × 10-2 A2
ve zvláštní formě10-3 A110-2 A110-3 A1
v jiné formě10-3 A210-2 A210-3 A2

a) pro směsi radionuklidů viz odstavec 2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6

2.2.7.7.1.2.2 U výrobků zhotovených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria smí volně ložený kus obsahovat každé množství volných látek, za předpokladu, že vnější povrch uranu a thoria je opláštěn neaktivním obalem z kovu nebo jiného tuhého stavebního materiálu.

2.2.7.7.1.3 Průmyslové kusy

Radioaktivní obsah v jednotlivém kusu s LSA-látkami nebo předměty s jednotlivým kusem s SCO je nutné takovým způsobem omezit, aby nepřekročily dávkovou intenzitu stanovenou v odstavci 4.1.9.2.1, kromě toho je aktivita omezena v jednotlivém kusu tak, že nepřekročí stanovené mezní hodnoty aktivit pro vůz dle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (2).

2.2.7.7.1.4 Kus typu A

2.2.7.7.1.4.1 Kus typu A smí obsahovat nejvýše následující aktivity

a) radioaktivní látky ve zvláštní formě -A1, nebo

b) všechny jiné radioaktivní látky - A2

2.2.7.7.1.4.2 U radionuklidů, v kterých jsou známy identity a jejich aktivity, se použijí následující podmínky pro radioaktivní obsah kusu typu A

přičemž

B(i) je aktivita radionuklidů jako radioaktivní látky ve zvláštní formě a hodnota A1(i) pro radionuklid i je A1 a

C(j) je aktivita radionuklidů j, které nemají radioaktivní látku ve zvláštní formě a A2(j) hodnoty A2 pro radionuklid j je A2.

2.2.7.7.1.5 Kusy typu B(U) a typu B(M)

2.2.7.7.1.5.1 Kusy Typu B(U) a typu B(M) nesmí v souladu s jejich schvalovacím protokolem, obsahovat:

a) větší aktivity než je povoleno pro vzorek kusu,

b) jiné radionuklidy, než které jsou schválené pro kus nebo

c) obsahy ve formě nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od schváleného vzorového kusu.

2.2.7.7.1.6 Kusy typu C

Pozn. Kusy typu C, které obsahují radioaktivní látky v množstvích buď větší než 3000 A1 nebo 100 000 A2, podle toho, která z obou hodnot pro radioaktivní látky ve zvláštní formě je nižší, nebo více než 3000 A2 pro všechny ostatní radioaktivní látky, mohou být jako letecký náklad přepravovány. Pokud kusy typu C pro přepravu na železnici není předepsán pro radioaktivní látky v takových množstvích (kusy typu B(V) - nebo typu B (M) dostačují) bude v následujících požadavcích uvedeno, aby takové kusy směly být přepravovány i na železnici.

Kusy typu C nesmějí obsahovat v souladu se schvalovacím osvědčením:

a) větší aktivity než je povoleno pro vzorový kus,

b) jiné radionuklidy než jsou povoleny pro vzorový kus nebo

c) obsahy ve formě nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od schváleného vzorového kusu.

2.2.7.7.1.7 Kusy obsahující štěpné látky

Kusy, které obsahují štěpné látky, nesmí obsahovat, pokud je to shodné, v souladu s jejich povolovacím osvědčením:

a) množství štěpných látek, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu,

b) radionuklidy nebo štěpné látky, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu nebo

c) obsahy ve formě nebo fyzikálním a chemickém stavu nebo v prostorovém uspořádání, které by byly odlišné od vzorového kusu.

2.2.7.7.1.8 Kusy, které obsahují uranhexafluorid

Množství uranhexafluoridu v jednom kusu nesmí převýšit hodnotu, která při nejvyšší teploty kusu, která je stanovena pro provozní zařízení, ve kterém má být používán kus; povede k prázdnému prostoru menšímu než 5%. Uranhexafluorid musí být předložen v tuhé podobě a vnitřní tlak kusu musí při předání k přepravě být o něco nižší než tlak vzduchu.

2.2.7.7.2 Hodnoty aktivit

2.2.7.7.2.1 V následující tabulce 2.2.77.2.1 jsou uvedeny následující výchozí hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:

a) A1 a A2 v (Tbq),

b) koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g a

c) mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté zásilky v Bq.

Tabulka 2.2.7.7.2 - Výchozí hodnoty pro radionuklidy

Radionuklid
(Atomové číslo)
A1
(TBq)
a2
(TBq)
Koncentrace
aktivity
pro vyjmuté
látky
(Bq/g)
Mezní hodnota
Aktivity pro
vyjmutou zásilku
(Bq)
Aktinium (89)
Ac-225a)8 × 10-16 × 10-31 × 1011 × 104
Ac-227a)9 × 10-19 × 10-51 × 10-11 × 103
Ac-2286 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Stříbro (47)
Ag-1052 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Ag-108ma)7 × 10-17 × 10-11 × 101 b)1 × 106 b)
Ag-110ma)4 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 106
Ag-1112 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Hliník (13)
AI-261 × 10-11 × 10-11 × 1011 × 105
Americium (95)
Am-2411 × 1011 × 10-31 × 1001 × 104
Am-242ma)1 × 1011 × 10-31 × 100 b)1 × 104 b)
Am-243a)5 × 1001 × 10-31 × 100 b)1 × 103 b)
Argon (18)
Ar-374 × 1014 × 1011 × 1061 × 108
Ar-394 × 1012 × 1011 × 1071 × 104
Ar-413 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 109
Arsen (33)
As-723 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
As-734 × 1014 × 1011 × 1031 × 107
As-741 × 1009 × 10-11 × 1011 × 106
As-763 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 105
As-772 × 1017 × 10-11 × 1031 × 106
Astat (85)
At-211a)2 × 1015 × 1011 × 1031 × 107
Zlato (79)
Au-1937 × 1002 × 1001 × 1021 × 107
Au-1941 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Au-1951 × 1016 × 1001 × 1021 × 107
Au-1981 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Au-1991 × 1016 × 10-11 × 1021 × 106
Barium (56)
Ba-131a)2 × 10°2 × 1001 × 1021 × 106
Ba-1333 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Ba-133m2 × 1016 × 10-11 × 1021 × 106
Ba-140a)5 × 10-13 × 10-11 × 101 b)1 × 105 b)
Berylium (4)
Be-72 × 1012 × 1011 × 1031 × 107
Be-104 × 1016 × 10-11 × 1041 × 106
Vismut (83)
Bi-2057 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Bi-2063 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Bi-2077 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Bi-2101 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Bi-210ma)6 × 10-12 × 10-21 × 1011 × 105
Bi-212a)7 × 10-16 × 10-11 × 101b)1 × 105 b)
Berkelium (97)
Bk-2478 × 1008 × 10-41 × 1001 × 104
Bk-249a)4 × 1013 × 10-11 × 1031 × 106
Brom (35)
Br-764 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Br-773 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Br-824 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 106
Uhlík (6)
C-111 × 1006 × 10-11 × 1011 × 106
C-144 × 1013 × 1001 × 1041 × 107
Vápník (20)
Ca-41neomezenoneomezeno1 × 1051 × 107
Ca-454 × 1011 × 1001 × 1041 × 107
Ca-47a)3 × 1003 × 10-11 × 1011 × 106
Kadmium (48)
Cd-1093 × 1012 × 1001 × 1041 × 106
Cd-113m4 × 1015 × 10-11 × 1031 × 106
Cd-115a)3 × 1004 × 10-11 × 1021 × 106
Cd-115m5 × 10-15 × 10-11 × 1031 × 106
Cerium (58)
Ce-1397 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Ce-1412 × 1016 × 10-11 × 1021 × 107
Ce-1439 × 10-16 × 10-11 × 1021 × 106
Ce-144a)2 × 10-12 × 10-11 × 102 b)1 × 105 b)
Kalifornium (98)
Cf-2484 × 1016 × 10-31 × 1011 × 104
Cf-2493 × 1008 × 10-41 × 1001 × 103
Cf-2502 × 1012 × 10-31 × 1011 × 104
Cf-2517 × 1007 × 10-41 × 1001 × 103
Cf-2525 × 10-23 × 10-31 × 1011 × 104
Cf-253a)4 × 1014 × 10-21 × 1021 × 105
Cf-2541 × 10-31 × 10-31 × 1001 × 103
Chlor (17)
CI-361 × 1016 × 10-11 × 1041 × 106
CI-382 × 10-12 × 10-11 × 1011 × 105
Kurium (96)
Cm-2404 × 1012 × 10-21 × 1021 × 105
Cm-2412 × 1001 × 1001 × 1021 × 106
Cm-2424 × 1011 × 10-21 × 1021 × 105
Cm-2439 × 1001 × 10-31 × 1001 × 104
Cm-2442 × 1012 × 10-31 × 1011 × 104
Cm-2459 × 1009 × 10-41 × 1001 × 103
Cm-2469 × 1009 × 10-41 × 1001 × 103
Cm-247a)3 × 1001 × 10-31 × 1001 × 104
Cm-2482 × 10-22 × 10-41 × 1001 × 103
Kobalt (27)
Co-555 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Co-563 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Co-571 × 1011 × 1011 × 1021 × 106
Co-581 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Co-58m4 × 1014 × 1011 × 1041 × 107
Co-604 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Chromium (24)
Cr-513 × 1013 × 1011 × 1031 × 107
Césium (55)
Cs-1294 × 1004 × 1001 × 1021 × 105
Cs-1313 × 1013 × 1011 × 1031 × 106
Cs-1321 × 1001 × 1001 × 1011 × 105
Cs-1347 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 104
Cs-134m4 × 1016 × 10-11 × 1031 × 105
Cs-1354 × 1011 × 10°1 × 1041 × 107
Cs-1365 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 105
Cs-137a)2 × 1006 × 10-11 × 101 b)1 × 104 b)
Měď (29)
Cu-646 × 1001 × 1001 × 1021 × 106
Cu-671 × 1017 × 10-11 × 1021 × 106
Dysprosium (66)
Dy-1592 × 1012 × 1011 × 1031 × 107
Dy-1659 × 10-16 × 10-11 × 1031 × 106
Dy-166a)9 × 10-13 × 10-11 × 1031 × 106
Erbium (68)
Er-1694 × 1011 × 1001 × 1041 × 107
Er-1718 × 10-15 × 10-11 × 1021 × 106
Europium (63)
Eu-1472 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Eu-1485 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Eu-1492 × 1012 × 1011 × 1021 × 107
Eu-150 (krátce životné)2 × 1007 × 10-11 × 1031 × 106
Eu-150 (dlouho životné)7 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Eu-1521 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Eu-152m8 × 10-18 × 10-11 × 1021 × 106
Eu-1549 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Eu-1552 × 1013 × 1001 × 1021 × 107
Eu-1567 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Fluór (9)
F-181 × 1006 × 10-11 × 1011 × 106
Železo (26)
Fe-52a)3 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 106
Fe-554 × 1014 × 1011 × 1041 × 106
Fe-599 × 10-19 × 10-11 × 1011 × 106
Fe-60a)4 × 1012 × 10-11 × 1021 × 105
Galium (31)
Ga-677 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Ga-685 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 105
Ga-724 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Gadolinium (64)
Gd-146a)5 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Gd-1482 × 1012 × 10-31 × 1011 × 104
Gd-1531 × 1019 × 1001 × 1021 × 107
Gd-1593 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Germanium (32)
Ge-68a|5 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 105
Ge-714 × 1014x 1011 × 1041 × 108
Ge-773 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Hafnium (72)
Hf-172a)6 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Hf-1753 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Hf-1812 × 1005 × 10-11 × 1011 × 106
Hf-182neomezenoneomezeno1 × 1021 × 106
Rtuť (80)
Hg-194a)1 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Hg-195ma)3 × 1007 × 10-11 × 1021 × 106
Hg-1972 × 1011 × 1011 × 1021 × 107
Hg-197m1 × 1014 × 10-11 × 1021 × 106
Hg-2035 × 1001 × 1001 × 1021 × 105
Holmium (67)
Ho-1664 × 10-14 × 10-11 × 1031 × 105
Ho-166m6 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Jód (53)
I-1236 × 1003 × 1001 × 1021 × 107
I-1241 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
I-1252 × 1013 × 1001 × 1031 × 106
I-1262 × 1001 × 1001 × 1021 × 106
I-129neomezenoneomezeno1 × 1021 × 105
I-1313 × 1007 × 10-11 × 1021 × 106
I-1324 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
I-1337 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
I-1343 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
I-135a)6 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Indium (49)
In-1113 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
In-113m4 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
In-114ma)1 × 1015 × 10-11 × 1021 × 106
In-1157 × 1001 × 10°1 × 1021 × 106
Iridium (77)
Ir-189a)1 × 1011 × 1011 × 1021 × 107
Ir-1907 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Ir-1921 × 100 c)6 × 10-11 × 1011 × 104
Ir-1943 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 105
Draslík (19)
K-409 × 10-19 × 10-11 × 1021 × 106
K-422 × 10-12 × 10-11 × 1021 × 106
K-437 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Krypton (36)
Kr-794 × 1001 × 1001 × 1031 × 105
Kr-814 × 1014 × 1011 × 1041 × 107
Kr-851 × 1011 × 1011 × 1051 × 104
Kr-85m8 × 1003 × 1001 × 1031 × 1010
Kr-872 × 10-12 × 10-11 × 1021 × 109
Lantan (57)
La-1373 × 1016 × 1001 × 1031 × 107
La-1404 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Lutecium (71)
Lu-1726 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Lu-1738 × 1008 × 1001 × 1021 × 107
Lu-1749 × 1009 × 1001 × 1021 × 107
Lu-174m2 × 1011 × 1011 × 1021 × 107
Lu-1773 × 1017 × 10-11 × 1031 × 107
Hořčík (12)
Mg-28a)3 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Mangan (25)
Mn-523 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Mn-53neomezenoneomezeno1 × 1041 × 109
Mn-541 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Mn-563 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Molybden (42)
Mo-934 × 1012 × 1011 × 1031 × 108
Mo-99a)1 × 10°6 × 10-11 × 1021 × 106
Dusík (7)
N-139 × 10-16 × 10-11 × 1021 × 109
Sodík (11)
Na-225 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Na-242 × 10-12 × 10-11 × 1011 × 105
Niobium (41)
Nb-93m4 × 1013 × 1011 × 1041 × 107
Nb-947 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Nb-951 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Nb-979 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Neodymium (60)
Nd-1476 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Nd-1496 × 10-15 × 10-11 × 1021 × 106
Nikl (28)
Ni-59neomezenoneomezeno1 × 1041 × 108
Ni-634 × 1013 × 1011 × 1051 × 108
Ni-654 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 106
Neptunium (93)
Np-2354 × 1014 × 1011 × 1031 × 107
Np-236 (krátce životné)2 × 1002 × 1001 × 1031 × 107
Np-236 (dlouho životné)9 × 1002 × 10-21 × 1021 × 105
Np-2372 × 1012 × 10-31 × 100 b)1 × 103 b)
Np-2397 × 1004 × 10-11 × 1021 × 107
Osmium (76)
Os-1851 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Os-1911 × 1012 × 1001 × 1021 × 107
Os-191m4 × 1013 × 1011 × 1031 × 107
Os-1932 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Os-194a)3 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 105
Fosfor (15)
P-325 × 10-15 × 10-11 × 1031 × 105
P-334 × 1011 × 1001 × 1051 × 108
Protaktinium (91)
Pa-230a)2 × 1007 × 10-21 × 1011 × 106
Pa-2314 × 1004 × 10-41 × 1001 × 103
Pa-2335 × 1007 × 10-11 × 1021 × 107
Olovo (82)
Pb-2011 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Pb-2024 × 1012 × 1011 × 1031 × 106
Pb-2034 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Pb-205neomezenoneomezeno1 × 1041 × 107
Pb-210a)1 × 1005 × 10-21 × 101 b)1 × 104 b)
Pb-212a)7 × 10-12 × 10-11 × 101 b)1 × 105 b)
Paladium (46)
Pd-103a)4 × 1014 × 1011 × 1031 × 108
Pd-107neomezenoneomezeno1 × 1051 × 108
Pd-1092 × 1005 × 10-11 × 1031 × 106
Prometium (61)
Pm-1433 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Pm-1447 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Pm-1453 × 1011 × 1011 × 1031 × 107
Pm-1474 × 1012 × 1001 × 1041 × 107
Pm-148ma)8 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Pm-1492 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Pm-1512 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Polonium (84)
Po-2104 × 1012 × 10-21 × 1011 × 104
Praseodymium (59)
Pr-1424 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 105
Pr-1433 × 1006 × 10-11 × 1041 × 106
Platina (78)
Pt-188a)1 × 1008 × 10-11 × 1011 × 106
Pt-1914 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Pt-1934 × 1014 × 1011 × 1041 × 107
Pt-193m4 × 1015 × 10-11 × 1031 × 107
Pt-195m1 × 1015 × 10-11 × 1021 × 106
Pt-1972 × 1016 × 10-11 × 1031 × 106
Pt-197m1 × 1016 × 10-11 × 1021 × 106
Plutonium (94)
Pu-2363 × 1013 × 10-31 × 1011 × 104
Pu-2372 × 1012 × 1011 × 1031 × 107
Pu-2381 × 1011 × 10-31 × 1001 × 104
Pu-2391 × 1011 × 10-31 × 1001 × 104
Pu-2401 × 1011 × 10-31 × 1001 × 103
Pu-241a)4 × 1016 × 10-21 × 1021 × 105
Pu-2421 × 1011 × 10-31 × 1001 × 104
Pu-244a)4 × 10-11 × 10-31 × 1001 × 104
Rádium (88)
Ra-223a)4 × 10-17 × 10-31 × 102 b)1 × 105 b)
Ra-224a)4 × 10-12 × 10-21 × 101 b)1 × 105 b)
Ra-225a)2 × 10-14 × 10-31 × 1021 × 105
Ra-226a)2 × 10-13 × 10-31 × 101 b)1 × 104 b)
Ra-228/a)6 × 10-12 × 10-21 × 101 b)1 × 105 b)
Rubidium (37)
Rb-812 × 1008 × 10-11 × 1011 × 106
Rb-83a)2x 1002 × 1001 × 1021 × 106
Rb-841 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Rb-865 × 10-15 × 10-11 × 1021 × 105
Rb-87neomezenoneomezeno1 × 1041 × 107
Rb (přírodní)neomezenoneomezeno1 × 1041 × 107
Renium (75)
Re-1841 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Re-184m3 × 1001 × 1001 × 1021 × 106
Re-1862 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Re-187neomezenoneomezeno1 × 1061 × 109
Re-1884 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 105
Re-189a)3 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Re (přírodní)neomezenoneomezeno1 × 1061 × 109
Rodium (45)
Rh-992 × 1002 × 1001 × 1011 × 106
Rh-1014 × 1003 × 1001 × 1021 × 107
Rh-1025 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Rh-102m2 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Rh-103m4 × 1014 × 1011 × 1041 × 108
Rh-1051 × 1018 × 10-11 × 1021 × 107
Radon (86)
Rn-222a)3 × 10-14 × 10-31 × 101 b)1 × 101 b)
Rutenium (44)
Ru-975 × 1005 × 1001 × 1021 × 107
Ru-103a)2 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Ru-1051 × 1006 × 10-11 × 1011 × 106
Ru-106a)2 × 10-12 × 10-11 × 102 b)1 × 105 b)
Síra (16)
S-354 × 1013 × 1001 × 1051 × 108
Antimon (51)
Sb-1224 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 104
Sb-1246 × 10-16 × 10-11 × 1011 × 106
Sb-1252 × 1001 × 1001 × 1021 × 106
Sb-1264 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Skandium (21)
Sc-445 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 105
Sc-465 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Sc-471 × 1017 × 10-11 × 1021 × 106
Sc-483 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Selen (34)
Se-753 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Se-794 × 1012 × 1001 × 1041 × 107
Křemík (14)
Si-316 × 10-16 × 10-11 × 1031 × 106
Si-324 × 1015 × 10-11 × 1031 × 106
Samarium (62)
Sm-1451 × 1011 × 1011 × 1021 × 107
Sm-147neomezenoneomezeno1 × 1011 × 104
Sm-1514 × 1011 × 1011 × 1041 × 108
Sm-1539 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Cín (50)
Sn-113a)4 × 1002 × 1001 × 1031 × 107
Sn-117m7 × 10°4 × 10-11 × 1021 × 106
Sn-119m4 × 1013 × 1011 × 1031 × 107
Sn-121ma)4 × 1019 × 10-11 × 1031 × 107
Sn-1238 × 10-16 × 10-11 × 1031 × 106
Sn-1254 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 105
Sn-126a)6 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Stroncium (38)
Sr-82a)2 × 10-12 × 10-11 × 1011 × 105
Sr-852 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Sr-85m5 × 1005 × 1001 × 1021 × 107
Sr-87m3 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Sr-896 × 10-16 × 10-11 × 1031 × 106
Sr-90a)3 × 10-13 × 10-11 × 102 b)1 × 104 b)
Sr-91a)3 × 10-13 × 10-11 × 1011 × 105
Sr-92a)1 × 1003 × 10-11 × 1011 × 106
Tritium (1)
T (H-3)4 × 1014 × 1011 × 1061 × 109
Tantal (73)
Ta-178 (dlouho životný)1 × 1008 × 10-11 × 1011 × 106
Ta-1793 × 1013 × 1011 × 1031 × 107
Ta-1829 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 104
Terbium (65) Tb-1574 × 1014 × 1011 × 1041 × 107
Tb-1581 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Tb-1601 × 1006 × 10-11 × 1011 × 106
Technecium (43)
Tc-95ma)2 × 1002 × 1001 × 1011 × 106
Tc-964 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 106
Tc-96ma)4 × 10-14 × 10-11 × 1031 × 107
Tc-97neomezenoneomezeno1 × 1031 × 108
Tc-97m4 × 1011 × 1001 × 1031 × 107
Tc-988 × 10-17 × 10-11 × 1011 × 106
Tc-994 × 1019 × 10-11 × 1041 × 107
Tc-99m1 × 1014 × 1001 × 1021 × 107
Telur (52)
Te-1212 × 1002 × 1001 × 1011 × 106
Te-121m5 × 1003 × 1001 × 1021 × 105
Te-123m8 × 1001 × 1001 × 1021 × 107
Te-125m2 × 1019 × 10-11 × 1031 × 107
Te-1272 × 1017 × 10-11 × 1031 × 106
Te-127ma)2 × 1015 × 10-11 × 1031 × 107
Te-129m7 × 10-16 × 10-11 × 1021 × 106
Te-129ma)8 × 10-14 × 10-11 × 1031 × 106
Te-131ma)7 × 10-15 × 10-11 × 1011 × 106
Te-132a)5 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 107
Torium (90)
Th-2271 × 1015 × 10-31 × 1011 × 104
Th-228a)5 × 10-11 × 10-31 × 100 b)1 × 104 b)
Th-2295 × 1005 × 10-41 × 100 b)1 × 103 b)
Th-2301 × 1011 × 10-31 × 1001 × 104
Th-2314 × 1012 × 10-21 × 1031 × 107
Th-232neomezenoneomezeno1 × 1011 × 104
Th-234a)3 × 10-13 × 10-11 × 103 b)1 × 105 b)
Th (přírodní)
Titanium (22)neomezenoneomezeno1 × 100 b)1 × 103 b)
Ti-44a)5 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
Talium (81)
TI-2009 × 10-19 × 10-11 × 1011 × 106
TI-2011 × 1014 × 1001 × 1021 × 106
TI-2022 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
TI-2041 × 1017 × 10-11 × 1041 × 104
Tulium (69)
Tm-1677 × 1008 × 10-11 × 1021 × 106
Tm-1703 × 1006 × 10-11 × 1031 × 106
Tm-1714 × 1014 × 1011 × 1041 × 108
Uranium (92)
U-230 (rychlá absorpce plíci)a)d)4 × 1011 × 10-11 × 101 b)1 × 105 b)
U-230 (střední absorpce plíci)a)e)4 × 1014 × 10-31 × 1011 × 104
U-230 (pomalá absorpce plíci)a)f)3 × 1013 × 10-31 × 1011 × 104
U-232 (rychlá absorpce plíci)d)4 × 1011 × 10-21 × 100 b)1 × 103 b)
U-232 (střední absorpce plíci)e)4 × 1017 × 10-31 × 1011 × 104
U-232 (pomalá absorpce plíci)f)1 × 1011 × 10-31 × 1011 × 104
U-233 (rychlá absorpce plíci)d)4 × 1019 × 10-21 × 1011 × 104
U-233 (střední absorpce plíci)e)4 × 1012 × 10-21 × 1021 × 105
U-233 (pomalá absorpce plíci)f)4 × 1016 × 10-31 × 1011 × 105
U-234 (rychlá absorpce plíci)d)4 × 1019 × 10-21 × 1011 × 104
U-234 (střední absorpce plíci)e)4 × 1012 × 10-21 × 1021 × 105
U-234 (pomalá absorpce plíci)f)4 × 1016 × 10 -31 × 1011 × 105
U-235 (všechny druhy absorpce plíci)a)d)e)f)neomezenoneomezeno1 × 101 b)1 × 104 b)
U-236 (rychlá absorpce plíci)d)neomezenoneomezeno1 × 1011 × 104
U-236 (střední absorpce plíci)e)4 × 1012 × 10-21 × 1021 × 105
U-236 (pomalá absorpce plíci)f)4 × 1016 × 10-31 × 1011 × 104
U-238 (všechny druhy absorpce plíci)d)e)f)neomezenoneomezeno1 × 101 b)1 × 104 b)
U (přírodní)neomezenoneomezeno1 × 100 b)1 × 103 b)
U (obohacené ≤ 20 %)g)neomezenoneomezeno1 × 1001 × 103
U (ochuzené)neomezenoneomezeno1 × 1001 × 103
Vanadium (23)
V-484 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 105
V-494 × 1014 × 1011 × 1041 × 107
Wolfram (74)
W-178a)9 × 1005 × 1001 × 1011 × 106
W-1813 × 1013 × 1011 × 1031 × 107
W-1854 × 1018 × 10-11 × 1041 × 107
W-1872 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
W-188a)4 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 105
Xenon (54)
Xe-122a)4 × 10-14 × 10-11 × 1021 × 109
Xe-1232 × 1007 × 10-11 × 1021 × 109
Xe-1274 × 1002 × 1001 × 1031 × 105
Xe-131m4 × 1014 × 1011 × 1041 × 104
Xe-1332 × 1011 × 1011 × 1031 × 104
Xe-1353 × 1002 x1001 × 1031 × 1010
Ytrium (39)
Y-87a)1 × 1001 × 1001 × 1011 × 106
Y-884 × 10-14 × 10-11 × 1011 × 106
Y-903 × 10-13 × 10-11 × 1031 × 105
Y-916 × 10-16 × 10-11 × 1031 × 106
Y-91m2 × 1002 × 1001 × 1021 × 106
Y-922 × 10-12 × 10-11 × 1021 × 105
Y-933 × 10-13 × 10-11 × 1021 × 105
Yterbium (79)
Yb-1694 × 1001 × 1001 × 1021 × 107
Yb-1753 × 1019 × 10-11 × 1031 × 107
Zinek (30)
Zn-652 × 1002 × 1001 × 1011 × 106
Zn-693 × 1006 × 10-11 × 1041 × 106
Zn-69ma)3 × 1006 × 10-11 × 1021 × 106
Zirkonium (40)
Zr-883 × 1003 × 1001 × 1021 × 106
Zr-93neomezenoneomezeno1 × 103 b)1 × 107 b)
Zr-95a)2 × 1008 × 10-11 × 1011 × 106
Zr-97a)4 × 10-14 × 10-11 × 101 b)1 × 105 b)

a) A1- buď/anebo A2-hodnoty uzavírají příspěvky dceřinných nuklidů s poločasem rozpadu menším než 10 dnů.

b) Následovně jsou popsány výchozí nuklidy a jejich nástupci kteří jsou ve stálé rovnováze:

Sr-90 Y-90
Zr-93 Nb-93m
Zr-97 Nb-97
Ru-106Rh-106
Cs-137Ba-137m
Ce-134La-134
Ce-144Pr-144
Ba-140La-140
Bi-212TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Pb-210Bi-210, Po-210
Pb-212Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Rn-220Po-216
Rn-222Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214
Ra-223Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, TI-207
Ra-224Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Ra-226Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
Ra-228Ac-228
Th-226Ra-222, Rn-218, Po-214
Th-228Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-229Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209
Th (nat)Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-234Pa-234m
U-230Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-232
(0,64)
Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212
U-235Th-231
U-238Th-234, Pa-234m
U (nat)Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
U-240Np-240m
Np-237Pa-233
Am-242mAm-242
Am-243Np-239

c) Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje.

d) Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak pro normální přepravní podmínky tak i při havarijních přepravních podmínkách zachovávají chemickou podobu UF6, UO2F2 a UO2(NO3)2.

e) Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny které jak pro normální tak pro havarijní přepravní podmínky zachovávají chemickou podobu UO3, UF4 a UCI4 a šesti hodnotové sloučeniny .

f) Tyto hodnoty platí pro všechny jmenované uranové sloučeniny v poznámkách
pod čarou ad d) a e).

g) Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran.

2.2.7.7.2.2 Pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.7.2.1 uvedeny, je pro stanovení v odstavci 2.2.7.7.2.1 jmenovaných výchozích hodnot radionuklidů potřebné schválení příslušného úřadu, nebo pro mezinárodní přepravu vícestranné povolení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu, je přípustné použít hodnotu A2 v závislosti od doporučení dle International Commission on Radiological Protection pro třídu rozpustnosti, pokud bude zohledněna chemická podoba jak za normálních přepravních podmínek,tak i za havarijních přepravních podmínek. Alternativně se smí použít bez povolení příslušného úřadu hodnota radionuklidu v tabulce 2.2.7.7.2.2.

Tabulka 2.2.7.7.2.2- Výchozí hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi

Radioaktivní
obsah
A1
(TBq)
A2
(TBq)
Koncentrace
aktivit pro
vyjmuté látky
(Bq/g)
Mezní hodnoty
aktivit pro
vyjmuté zásilky
(Bq/g)
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují beta nebo gama záření, je známo0,10,021×101×10
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují alfa záření, je známo0,29×101×101×10
Nejsou použitelná relevantní data0,0019×101×101×10

2.2.7.7.2.3 Při výpočtech hodnot A1 a A2 radionuklidů neobsažených v tabulce 2.2.7.7.2.1, kdy se jedná o řetězec radioaktivního rozpadu, ve kterém jsou radionuklidy v jejich původní přírodní podobě a kde není obsažen dceřinný radionuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dní, nebo větší než u výchozího nuklidu,se považuje za jednotlivý radionuklid; zohledněné aktivity a použité hodnoty A1 nebo A2 jsou hodnoty výchozího nuklidu tohoto rozpadového řetězce. U radioaktivního rozpadového řetězce, v kterém je dceřinný nuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dnů, nebo větší než u výchozího radionuklidu, je nutné pohlížet na výchozí radionuklid a na dceřinný nuklid jako na směs různých nuklidů.

2.2.7.7.2.4 Pro jmenované směsi radionuklidů v odstavci 2.2.7.7.2.1, mohou být určené hodnoty radionuklidů stanoveny následovně:

přičemž

f(i) podíl aktivity nebo koncentrace aktivity radionuklidů ve směsi,

X(i) odpovídající hodnotě A1 nebo koncentraci aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky pro odpovídající radionuklid je a

Xm v případě ze směsí odvozených hodnot A1 nebo A2, je koncentrace aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku.

2.277.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidu, ale není známa aktivita jednotlivých radionuklidu, mohou být radionuklidy shromážděny do skupin a za použití vzorce z odstavců 2.277.2.4 a 2.2.7.7.1.4.2. a použity můhou být odpovídající nejnižších hodnoty radionuklidů pro radionuklidy v každé skupině.

Základem pro dělení do skupin může být celková alfa aktivita a celková beta/gama aktivita, pokud jsou známy, při čemž se použijí nejnižší hodnoty radionuklidů pro alfa zářiče, popř. beta/gama zářiče.

2.2.77.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici relevantní data, se používají hodnoty z tabulky 2.2.7.7.2.2.

2.27.8 Mezní hodnoty přepravního indexu (TI), kritického bezpečnostního indexu (CSI) a dávkové intenzity pro kusy a transportní obalový soubor

2.27.8.1 S výjimkou zásilek pro výlučné použití nesmí přepravní index pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor překročit 10 a ani bezpečnostní index nesmí překročit pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor 50.

2.27.8.2 S výjimkou kusů nebo transportních obalových souborů, které jsou přepravovány za výlučného použití, nesmí nejvyšší dávková intenzita podle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5), překročit na žádném bodě vnější plochy kusu nebo transportního obalového souboru 2 mSv/h.

2.27.8.3 Nejvyšší dávková intenzita nesmí na žádném bodě vnější plochy u přepravovaného kusu za výlučného použití překročit 10 mSv/h.

2.27.8.4 Kusy a transportní obalové soubory jsou v souladu se stanovenými podmínkami v tabulce 2.27.8.4 a dle následujících ustanovení zařazeny do jedné z kategorií I -BÍLÁ, II-ŽLUTÁ nebo III-ŽLUTÁ:

a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo transportní obalový soubor musí být zohledněn přepravní index povrchové dávkové intenzity. Splňuje-li přepravní index podmínky pro danou kategorii, ale povrchová dávková intenzita jinou kategorii, potom je zásilka nebo transportní obalový soubor zařazen do vyšší kategorii. Pro tento účel se nahlíží na kategorii I-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii.

b) Přepravní index se určuje v souladu se stanoveným postupem v odstavcích 2.27.6.1.1 a 2.27.6.1.2.

c) Je-li povrchová dávková intenzita větší než 2 mSv/h musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení v oddíle 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5) a).

d) Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání je zařazen do kategorie III-ŽLUTÁ.

e) Transportní obalový soubor, který na základě zvláštního ujednání je obsažen v přepravovaných kusech je přiřazen kategorii III-ŽLUTÁ.

Tabulka 2.2.7.8.4 Kategorie přepravovaných kusů a transportních obalových souborů

PodmínkyKategorie
Přepravní index (TI)Největší dávková intenzita na každý bod vnější plochy
0a)Není větší než 0,005 mSv/hI-BÍLÁ
Větší než 0, ale ne větší než 1a)větší než 0,005 mSv/h, ale ne větší než 0,5 mSv/hII-ŽLUTÁ
větší než 1, ale ne větší než 10větší než 0,5 mSv/h, ale ne větší než 2 mSv/hIII-ŽLUTÁ
větší než 10větší než 2 mSv/h, ale ne větší než 10 mSv/hIII-ŽLUTÁb)

a) Není-li naměřený přepravní index větší než 0,05 smí být v souladu s odstavcem 2.2.7.6.1.1 c) dosazená hodnota rovná nule.

b) Smí být také přepravován za výlučného použití.

2.2.7.9 Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů

2.2.7.9.1 Vyjmuté kusy, které mohou obsahovat radioaktivní látky v omezeném množství, nástroje, výrobky podle odstavce 2.2.7.7.1.2 a prázdné obaly podle odstavce 2.2.7.9.6, smějí být přepravovány za následujících podmínek:

a) jsou-li použitelné ustanovení odstavce 2.2.7.9.2, oddílu 3.3.1 (zvláštního předpisu 172 nebo 290), pododdílu 5.2.1.2, odstavců 5.2.1.7.1, 5.2.1.7.2, 5.2.1.7.3, 5.4.1.2.5.1 a), oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (5.2)a, pokud jsou použitelné, i odstavce 2.2.7.9.3 až 2.27.9.6,

b) dle v oddíle 6.4.4 uvedených ustanovení pro vyjmuté kusy,

c) jestliže vyjmutý kus obsahuje štěpné látky, musí být použitelné (splňovat) jedno z ustanovení zvláštních kriterii pro použité štěpné látky v pododdíle 6.4.11.2 a ustanovení v pododdíle 6.4.7.2.

2.2.7.9.2 Dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnější plochy vyjmutého kusu překročit 5 µSv/h.

2.2.7.9.3 Radioaktivní látky, které jsou součásti přístroje nebo výrobku nebo jsou obsaženy ve stavebních dílech a jejich aktivita nepřekročí stanovené mezní hodnoty v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 2 popř. 3, pro jednotlivý výrobek a kus, mohou být přepravovány jako vyjmutý kus, za předpokladu, že:

a) dávková intenzita není větší než 0,1 mSv/h v 10 cm odstupu od každého bodu vnější plochy každého nezabaleného přístroje nebo výrobku a

b) každý přístroj nebo výrobek (vyjma hodin a předmětů s radioluminiscenčním světelným ukazatelem) je opatřen označením <RADIOAKTIVNÍ> a

c) aktivní látky jsou úplně uzavřeny v neaktivních součástech (zařízení, jehož funkce spočívá v uzavření radioaktivních látek, se nepovažuje za přístroj nebo výrobek).

2.2.7.9.4 Radioaktivní látky v jiných podobách než jsou popsané v odstavci 2.2.7.9.3 smí být přepravovány ve vyjmutém kusu, jen není-li překročená mezní hodnota aktivity uvedená v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 4 a za předpokladu, že:

a) kus má za rutinních přepravních podmínek uzavřen radioaktivní obsah a

b) kus je na vnitřní ploše opatřen označením „RADIOAKTIVNÍ“ tak, aby při otevření kusu viditelně varoval před přítomností radioaktivní látky.

2.2.7.9.5 Výrobek, ve kterém jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, smí být přepravován jako vyjmutý kus, za předpokladu, že vnější plochy uranu nebo thoria mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé výrobní látky.

2.2.7.9.6 Prázdný obal, který předtím radioaktivní látky obsahoval, smí být přepravován jako vyjmutý kus za předpokladu, že:

a) obal je v dobře udržovaném stavu a bezpečně uzavřen,

b) vnější plochy uranu nebo thoria v obalové konstrukci mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé látky,

c) vnitřní nezaručená kontaminace není větší než setina hodnoty stanovená v odstavci 4.1.9.1.2. a

d) všechny nálepky nebezpečí, jsou v souladu s odstavcem 5.2.2.1.11.1 z obalů odstraněny, a nesmějí být viditelné.

2.2.7.9.7 Následující ustanovení neplatí pro vyjmuté kusy a neplatí pro kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2, 4.1.9.1.3, 4.1.9.1.4, 5.1.3.2, 5.1.5.1.1, 5.1.5.1.2, 5.2.2.1.11.1, 5.4.1.2.5.1 s výjimkou a) 5.4.1.2.5.2, 5.4.1.3, 6.4.6.1, 7.5.11 zvláštní předpis CW 33 s výjimkou (5.2).

2.2.7.10 (Vyhrazeno)

2.2.8 Třída 8 Žíravé látky

2.2.8.1 Kritéria

2.2.8.1.1 Pojem třída 8 zahrnuje látky jakož i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna epitelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy.

2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou následovně rozděleny:

C1 - C10Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí
Látky kyselého charakteru
C1 Anorganické, kapaliny
C2 Anorganické, tuhé látky
C3 Organické, kapaliny
C4 Organické, tuhé látky
C5-C8Látky zásaditého charakteru
C5 Anorganické, kapaliny
C6 Anorganické, tuhé látky
C7 Organické, kapaliny
C8 Organické, kapaliny
C9-C10Látky žíravé, jiné
C9 Kapaliny
C10 Tuhé látky
C11Předměty
CFLátky žíravé, hořlavé
CF1 Kapaliny
CF2 Tuhé látky
CSLátky žíravé Samozápalné
CS1 Kapaliny
CS2 Tuhé látky
CWLátky žíravé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
CW1 Kapaliny
CW2 Tuhé látky
COLátky žíravé podporující hoření
CO1 Kapaliny
O2 Tuhé látky
CTLátky žíravé jedovaté
CT1 Kapaliny
CT2 Tuhé látky
CFT Látky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné
COT Látky žíravé, podporující hoření, jedovaté

Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

2.2.8.1.3 Látky třídy 8 jsou na základě jejich stupně nebezpečí, které se vytvoří při přepravě, přiřazeny následujícím obalovým skupinám :

Obalová skupina I: silně žíravé látky,

Obalová skupina II: žíravé látky,

Obalová skupina III: slabě žíravé látky

2.2.8.1.4 Třídě 8 přiřazené látky a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek obalovým skupinám I, II nebo III bude provedeno na podkladech zkušeností se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí10) a schopnost reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných rozpadových produktů).

2.2.8.1.5 Zařazení látek, včetně směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené, odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.8.3 a k odpovídajícím obalovým skupinám v souladu s kritérii oddílů a) až c) může být provedeno na základě délky kontaktního času, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská kožní tkáň v celé její tloušťce.

U látek, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit korozívní účinky na povrchu určitých kovů. Při přiřazování obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při neúmyslném ohrožení ve vztahu na lidi. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle OECD-Guideline 40411).

a) obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, při době působení 3 minut nebo kratší způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce,

b) obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 3 minuty, ale nejvýše 60 minut, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce,

c) obalové skupině III jsou přiřazeny látky:

- které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 60minut, ale nejvýše 4 hodiny, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce,

- u kterých se předpokládá, že nezpůsobují poškození neporanění kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však velikost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55° C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je třeba použít ocel typu P 235 [ISO 9328 (II): 1991] nebo podobný typ a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Požadovaná zkouška je popsána v normě ASTM G31-72 (novelizovaná v roce 1990).

2.2.8.1.6 Jestliže by látky třídy 8 vlivem příměsí spadaly do jiných skupin nebezpečeného účinku než do těch, do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi nebo roztoky zařazeny k položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.

Pozn. Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadů) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.8.1.7 Na základě kritérií odstavce 2.2.8.1.5 se může rovněž určit, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku, je uzpůsobený(á) tak, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.8.1.8 Látky, roztoky nebo směsi, které

- neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EWG12) nebo 88/379/EWG13) v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic a jejich platného znění zařazeny jako žíravé látky

- neúčinkují žíravě na ocel nebo hliník a nemohou být považovány za látky náležející třídě 8.

Pozn. V UN v modelovém předpisu uvedené látky UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ nepodléhají předpisům RID.

2.2.8.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.8.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 8 jsou k přepravě připuštěny pouze, jestliže jsou učiněna potřebná opatření, kterými se zabrání každé nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce během přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky:

- UN 1798 SMĚS KYSELINY DUSIČNÉ a CHLOROVODÍKOVÉ (SOLNÉ),

- chemicky nestabilní směsí odpadní kyseliny sírové,

- chemicky nestabilní směsi nitračních nebo odpadních směsí kyselin, nedenitrovaných,

- kyselina chloristá, vodní roztok s více než 72 % hmotnosti čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než voda,

- oxid sírový, minimálně 99,95 % čistý, nestabilizovaný (bez inhibitorů); tato látka je však připuštěna k přepravě v cisternách v silniční dopravě.

2.2.8.3 Seznam hromadných pojmenování

a Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR mohou být přepravovány s kapalnými žíravými látkami pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, s předpokladem, že v čase nakládky látky nebo uzavírání obalu nemají na voze nebo kontejneru žádnou volně viditelnou tekutinu. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.

Žíravé látky s vedlejším(i) nebezpečím(i)

Poznámky pod čarou

b Hořlavé, žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C, vyjma látek UN čísla 2734 a 2920, jsou látkami třídy 3.

c Hořlavé slabě žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 61° C včetně, jsou látkami třídy 3.

d Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

e Chlorformiáty s převažujícími jedovatými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.

f Žíravé látky, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, jsou látkami třídy 6.1

g UN 1690 FOURID SODNÝ, UN 1812 UN 2505 FLUORID AMONNÝ UN 2674 HEXAFUOROKŘEMIČITAN SODNÝ UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY.J.N. jsou látkami třídy 6.1.

2.2.9 Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

2.2.9.1 Kritéria

2.2.9.1.1 Pod pojem třídy 9 spadají látky a předměty, které během přepravy mohou vytvořit nebezpečí, které nespadá pod pojmy jiných tříd.

2.2.9.1.2 Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně:

M1 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví

M2 Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny

M3 Látky, které uvolňují hořlavé páry

M4 Lithiové baterie

M5 Záchranné prostředky

M6-M8 Látky ohrožující životní prostředí

M6 Vodu znečišťující kapalné látky

M7 Vodu znečišťující tuhé látky

M8 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy

M9-M10 Zahřáté látky

M9 Kapalné látky

M10 Tuhé látky

M11 Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají do vyjmenování jiných tříd

Definice a zařazení

2.2.9.1.3 Látky a předměty zařazené ke třídě 9 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedeným látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A v nebo pododdílu 2.2.9.3 k odpovídajícím položkám musí být provedeno v souladu s ustanoveními odstavců 2.2.9.1.4 až 2.2.9.1.14.

2.2.9.1.4 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví, zahrnují azbest a azbest obsahující směsi.

Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny

2.2.9.1.5 Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny, zahrnují polychlorované bifenyly (PCB) a terpentyly (PCT) a polyhalogenované bifenyly a tetrafenyly jakož i směsi, které tyto látky obsahují, jakož i přístroje jako transformátory, kondensátory a hydraulické přístroje, které takové látky nebo směsi obsahují.

Pozn. Směsi s obsahem PCB nebo PCT nejvýše 50 mg/kg nepodléhají předpisům RID.

Látky, které vylučují hořlavé páry

2.2.9.1.6 Látky, které vylučují hořlavé páry, zahrnují polymery, které obsahují hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí do 55° C.

Lithiové baterie

2.2.9.1.7 Lithiové články a baterie mohou být do třídy 9 zařazeny, jestliže odpovídají požadavkům kapitoly 3.3 zvláštního předpisu 230. Nepodléhají předpisům RID, jestliže odpovídají požadavkům v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 188. Zařazovány jsou v souladu s postupem v oddíle 38.3 Příručky zkoušky a kritéria.

Záchranné prostředky

2.2.9.1.8 Záchranné prostředky zahrnují záchranné prostředky a díly automobilů, které odpovídají definicím v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 235 nebo 296.

Látky ohrožující životní prostředí

2.2.9.1.9 Látky ohrožující životní prostředí zahrnují kapalné nebo tuhé látky znečišťující vodu, jakož i roztoky a směsi které takovéto látky obsahují (jako preparáty, přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny k jiné třídě nebo jiným položkám v kapitole 3.2 tabulce A třídy 9. Zahrnují také geneticky změněné mikroorganismy a organismy.

Látky znečišťující vodu

2.2.9.1.10 Látka zařazená jako látka vodu znečišťující k položkám UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,KAPALNÁ,J.N. a UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ ,J.N. se provádí, jak je uvedeno v oddíle 2.3.5. Látky, které jsou již zařazeny jako látky ohrožující životní prostředí s UN čísly 3077 a 3082, jsou uvedeny v pododdíle 2.2.9.4

Geneticky změněné mikroorganismy nebo organismy

2.2.9.1.11 Geneticky změněné mikroorganismy jsou mikroorganismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami změněn takovým způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít. Geneticky změněné mikroorganismy jsou ve smyslu třídy 9 takové, které pro lidi a zvířata nejsou nebezpečné, které ale mohou zvířata, rostliny, mikrobiologické látky a ekosystémy změnit způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít.

Pozn.

1. Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilými vyvolat nákazu jsou látkami třídy 6.2 UN-čísel 2814 a 2900.

2. Geneticky změněné mikroorganismy, pro které bylo uděleno povolení k uvolnění do životního prostředí14), nepodléhají podmínkám této třídy.

3. Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být používáni k tomu, aby přenášeli geneticky změněné mikroorganismy, přiřazené třídě 9, ledaže by nemohli být přepravováni jiným způsobem.

2.2.9.1.12 Geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se dá předpokládat, že jsou nebezpečné pro životní prostředí, musí být přepravovány v souladu se stanovenými podmínkami příslušného úřadu země původu.

Látky zahřáté

2.2.9.1.13 Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100° C nebo vyšší, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí, pokud tyto mají bod vzplanutí,. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240° C nebo vyšší.

Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají pod definici nějaké jiné třídy

2.2.9.1.14 Dále jmenované různé látky, které nespadají pod definici jiné třídy, a jsou zařazeny ke třídě 9:

tuhá sloučenina amoniaku (čpavku) s bodem vzplanutí pod 61° C

méně nebezpečný dithioničitan

velmi lehce prchavá kapalná látka

látky vydávající škodlivé páry

látky obsahující alergeny

chemické testovací soupravy a výstroj první pomoci

Pozn. Následující UN-modelové předpisy uvedených látek a předmětů nepodléhají ustanovením RID:

UN 1845 OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED),

UN 2071 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ,

UN 2216 MOUČKA RYBÍ (ODPADY RYBÍ), STABILIZOVANÁ,

UN 2807 LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,

UN 3166 MOTORY SPALOVACÍ, také pokud jsou zabudovány v přístrojích nebo vozidlech

UN 3171 VOZIDLO NA BATERIOVÝ POHON nebo UN 3171 PŘÍSTROJ NA BATERIOVÝ POHON

UN 3334 LÁTKA KAPALNÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N.

UN 3335 LÁTKA TUHÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.9.1.15 K obalovým skupinám jsou látky a předměty třídy 9 uvedené v kapitole 3.2 tabulce A zařazeny na základě jejich stupně nebezpečnosti následovně:

Obalová skupina II: Látky se středním nebezpečím

Obalová skupina III: Látky s malým nebezpečím

2.2.9.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty

Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny:

- lithiové baterie, které neodpovídají podmínkám kapitoly 3.3 zvláštního předpisu 188, 230, 287 a/nebo 636;

- nevyčištěné prázdné zadržovací jímky (zadržovací vany) pro přístroje jakož i transformátory, kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky UN-čísel 2315, 3151 nebo 3152.

2.2.9.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.9.4 Látky klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí, které nespadají pod jinou třídu ani pod položky třídy 9 s výjimkou položek UN-čísel 3077 a 3082

UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N. vodu znečišťující, kapalná

Alkohol C6 - C17 (sekundární) póly (3-6) ethoxylát

Alkohol C12 - C15 póly (1-3) ethoxylát

Alkohol C13 - C15 póly (1-6) ethoxylát

Alfa-methrin

Butylbenzylftalát

Chlorované parafiny (C10 - C13)

1-Chloroktan

Kresyldifenylfosfát

Cyfluthrin

Decylacrylát

Di-n-butylftalát

1,6-Dichlorhexan

Diisopropylbenzeny

Isodecylakrylát

Isodecyldifenylfosfát

Isooktylnitrát

Malathion

Resmethrin

Triarylfosfáty

Trikresylfosfáty

Triethylbenzen

Trixylenylfosfát

UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ J.N., vodu znečišťující, tuhá

Chlorhexidin

Chlorované parafiny (C10 - C13)

p-Dichlorbenzen

Difenyl

Difenylether

Fenbutatinoxid

Chlorid rtuťový (Kalomel)

Tributylfosfát cínu

Bromid zinečnatý

Kapitola 2.3

Zkušební postupy

2.3.0 Všeobecně

Pokud v kapitole 2.2 nebo v tomto oddílu není stanoveno jinak, platí pro kvalifikaci nebezpečných věcí použité zkušební postupy, dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.3.1 Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A

2.3.1.1 UN 0081 trhaviny typ A musí, pokud vykazují větší než 40% obsah kapalného esteru kyseliny dusičné, navíc ke zkouškám uvedeným v Příručce zkoušky a kritéria, ještě vyhovět následující zkoušce na výpotek.

2.3.1.2 Přístroj pro zkoušení trhavin na výpotek (obrázek 1 až 3) se skládá z dutého bronzového válce. Tento válec, který je na jedné straně uzavřen deskou z téhož kovu, má vnitřní průměr 15,7 mm a hloubku 40 mm. Na stěně je 20 otvorů o průměru 0,5 mm (4 řady po 5 otvorech). Bronzový píst tvaru válce o délce 48 mm, jehož celková délka činí 52 mm, může vnikat do kolmo postaveného válce; tento píst, jehož průměr činí 15,6 mm se zatíží závažím o hmotnosti 2220 g tak, že se vyvine tlak 120 kPa (1,2 bar) na dno válce.

2.3.1.3 Z 5 až 8 gramů trhaviny se vytvoří žmolek o délce 30 mm a průměru 15 mm, který se obalí velmi jemnou gázou a vloží do válce; na to se potom přiloží píst se závažím, aby byla trhavina vystavena tlaku 120 kPa (1,2 bar).
Zaznamenává se potřebný čas, než se ve vnějších otvorech ve válci objeví první olejové kapičky (Nitroglycerin).

2.3.1.4 Jestliže se objeví první kapky po časovém období delším než 5 minut při teplotě 15° až 25° C za které se pokus provádí, odpovídá trhavina podmínkám.

Zkouška trhavin na výpotek

Obr.1: Těleso závaží, tvaru zvonu; hmotnost 2220 g; pro zavěšení na bronzový píst

Obr.2: Dutý bronzový válec, z jedné strany uzavřen, nárys a půdorys rozměry v mm

Obr.3: Válcovitý bronzový píst, rozměry v mm

Rozměry v mm

(1) 4 řady po 5 otvorech o průměru 0,5

(2) Měď

(3) Olověná deska se středovým kuželem na spodní straně

(4) 4 otvory, cca 46 × 56, rozděleny rovnoměrně po obvodu

2.3.2 Zkoušky týkající se směsí nitrované celulózy třídy 4.1

2.3.2.1 Nitrocelulóza nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 180° C. Viz pododstavce 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9a) a 2.3.2.10.

2.3.2.2 3 g zvláčněné nitrocelulózy nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 170° C. Viz pododdíly 2.3.2.3 až 2.3.2.8,
2.3.2.9 b) a 2.3.2.10.

2.3.2.3 Nutno použít následovně uvedených zkušebních postupů, pokud vzniknou názorové rozdíly o přípustnosti přepravy látek po železnici.

2.3.2.4 Pokud se zvolí jiné zkušební postupy ke zkoušce podmínek stálosti, musí tyto postupy vést postupy ke stejným závěrům k jakým vedou v následujícím uvedené postupy.

2.3.2.5 Při následně popsané zkoušce tepelné stálosti nesmí teplota v sušárně, ve které se zkoušený vzorek nachází odchylovat více než o 2° C od předepsané teploty; doba zkoušky musí být dodržena s odchylkou nejvýše 2 minut při jejím trvání 30 nebo 60 minut. Sušárna musí být uzpůsobena tak, aby po vložení vzorku dosáhla teplota požadované výše, nejdéle do 5 minut.

2.3.2.6 Zkušební vzorky se musí před zkouškami podle pododdílů 2.3.2.9 a 2.3.2.10 sušit na vakuovém exsikátoru opatřeným roztaveným a zrnovitě změněným chloridem vápenatým při pokojové teplotě po dobu nejméně 15 hodin, přičemž musí být zkušební vzorek rozprostřen v tenkou vrstvu; k tomuto účelu musí být vzorky, které nejsou ani práškovité, ani vláknité, buď rozlámány, rozstrouhány nebo rozřezány na malé části. Tlak v exsikátoru se musí udržovat pod 6.6 kPa (0,066 bar).

2.3.2.7 Před sušením látek za podmínek v pododdílu 2.3.2.6 musí být látky předsušeny podle pododdílu 2.3.2.2 v sušárně s dobrým provzdušněním, při teplotě udržované na 70° C tak dlouho, dokud úbytek hmotnosti za 15 minut není menší než 93 % navážky.

2.3.2.8 Slabě nitrovaná nitrocelulóza podle pododdílu 2.3.2.1 je nejdříve podrobena předsušení podle podmínek v pododdílu 2.3.2.7; sušení se ukončí pobytem po dobu nejméně 15 hodin v exsikátoru opatřeném koncentrovanou kyselinou sírovou.

2.3.2.9 Zkouška chemické stálosti vůči teplu

a) Zkouška látek jmenovaných v pododdílu 2.3.2.1

i) do každé z obou skleněných zkumavek, které mají

délku 350 mm,

vnitřní průměr 16 mm,

tloušťku stěny 1,5 mm

se vloží 1 g látky vysušené chloridem vápenatým (látka pro sušení se musí zmenšit v potřebném případě na kusy, jejichž hmotnost nepřesahuje 0,05 g).

Obě zkumavky se přikryjí těsně tak, aby byly uzavřeny volně, vloží se do sušárny tak, aby bylo vidět alespoň 4/5 jejich délky a ponechají se po dobu 30 minut při teplotě 132° C. Po tuto dobu se zjišťuje, zda se během této doby vyvíjí nitrózní plyny ve formě žlutohnědých par, které jsou zvlášť dobře viditelné na bílém pozadí.

ii) Látka se považuje za stálou, jestliže se neuvolní tyto páry.

b) Zkouška zvláčněné nitrocelulózy (viz pododstavec 2.3.2.2)

i) 3 g zvláčněné nitrocelulózy se vloží do stejných skleněných zkumavek jako pod a) které se pak naplněné vloží do sušárny s konstantní teplotou 132° C.

ii) zkumavky se zvláčněnou nitrocelulózou zůstanou v sušárně jednu hodinu.
Po tuto dobu nesmějí být viditelné žádné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny).
Porovnání a zhodnocení jako pod a).

2.3.2.10 Zápalná teplota (viz pododdíly 2.3.2.1 a 2.3.2.2)

a) K určení zápalné teploty se zahřeje 0,2 g látky vložené do skleněné zkumavky, která je ponořena do lázně z Wodovy slitiny (kovové lázně). Zkumavka se vloží do lázně, když tato dosáhla teploty 100° C. Teplota lázně se pak zvyšuje každou minutu o 5° C.

b) Zkumavky musí mít

délku 125 mm

vnitřní průměr 15 mm

tloušťku stěny 0,5 mm

a musí být ponořeny do hloubky 20 mm

c) Zkouška se musí opakovat třikrát a pokaždé se musí zjistit teplota, při níž došlo k zapálení/vznícení látky, t.j. k pomalému nebo rychlému shoření, zapouzdření nebo výbuchu.

d) Největší teplota zjištěná při těchto zkouškách je teplota zapálení/vznětu.

2.3.3 Zkoušky hořlavých kapalných látek třídy 3, 6.1 a 8

2.3.3.1 Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí

2.3.3.1.1 Bod vzplanutí se určuje některým z těchto přístrojů:

a) Abel

b) Abel-Pensky

c) Tag

d) Pensky-Martens

e) Přístroje podle ISO 3679:1983 nebo ISO 3680:1983

2.3.3.1.2 Pro stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot, lepidel a podobných viskózních výrobků obsahující ředidla, smí být použito jen přístrojů a zkušebních metod, které jsou vhodné ke stanovení bodu vzplanutí viskózních kapalin a odpovídají následujícím normám:

a) Mezinárodní norma ISO 3679:1983

b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983

c) Mezinárodní norma ISO 1532:1983

d) Německá norma DIN 53213:1978 část 1

2.3.3.1.3 Postup zkoušky musí odpovídat buď metodě rovnovážné nebo metodě nerovnovážné.

2.3.3.1.4 Při postupu podle metody rovnovážné viz:

a) Mezinárodní norma ISO 1516:1981

b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983

c) Mezinárodní norma ISO 1523:1983

d) Mezinárodní norma ISO 3679:1983

2.3.3.1.5 Postup podle metody nerovnovážné je:

a) Pro přístroj Abel viz:

i) Britská norma BS 2000:1995 část 170

ii) Francouzská norma NF MO7-011:1988

iii) Francouzská norma NF T66-009:1969

b) Pro přístroj Abel-Pensky viz:

i) Německá norma DIN 51775:1974 část 1 ( pro teplotu od 5° C do 65° C)

ii) Německá norma DIN 51755:1978 část 2 (pro teplotu pod 5°C)

iii) Francouzská norma NF MO7-036:1984

c) Pro přístroj Tag viz:

Americká norma ASTM D 56:1983;

d) Pro přístroj Pensky-Martens viz:

i) Mezinárodní norma ISO 2719:1988

ii) Evropská norma EN 22719:1994 v jejím současném národním vydání (např. BS 2000, část 404/EN 22719)

iii) Americká norma ASTM D 93:1994

iv) Norma petrolejářského institutu IP 34:1988

2.3.3.1.6 V oddílech 2.3.3.1.4 a 2.3.3.1.5 uvedené zkušební postupy se používají jen pro rozsahy vzplanutí uvedené u jednotlivých metod. Při výběru použití metody je třeba dbát na možnost chemické reakce mezi látkou a zkušební nádobou. Přístroj je třeba, pokud to vyžaduje bezpečnost, umístit na místě, kde je omezeno proudění vzduchu. Z bezpečnostních důvodů smí být, pro organické peroxidy a látky samovolně se rozkládající (známé též jako „energetické“ látky) nebo pro jedovaté látky, použity pouze zkušební postupy, při nichž se používají jen malé zkušební vzorky o velikosti cca 2 ml.

2.3.3.1.7 Jestliže podle nerovnovážné metody podle oddílu 2.3.3.1.5 je stanoven bod vzplanutí 23° C ± 2° C nebo 61° C ± 2° C, je třeba tento výsledek potvrdit pro každý teplotní rozsah jednou z metod rovnovážných uvedených v oddílu 2.3.3.1.4.

2.3.3.1.8 Je-li zařazení hořlavé kapalné látky sporné, pak je směrodatné zařazení, které navrhl odesílatel, jestliže se výsledek znovu provedeného stanovení bodu vzplanutí u dotyčné kapaliny neliší více než o 2° C od mezních hodnot (23° C popř. 61° C). Liší-li se výsledek opakovaného stanovení více než 2° C, je nutné provést druhé přezkoušení a platí za rozhodující nejnižší ze zjištěných hodnot při přezkoušení.

2.3.3.2 Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu

Obsah peroxidu v kapalné látce se určuje následovně:

Vylije se množství p (asi 5 g s přesností vážení na 0,01 g) zkoušené kapaliny do Erlenmeyerkovy baňky přidá se 20 cm3 anhydridu kyseliny octové a smíchá se asi s 1 g pevného jodidu draselného rozetřeného na prášek. Po 10 minutách se kapalina ohřeje během 3 minut na 60° C; nechá se chladnout 5 minut a přidá se 25 cm3 vody. Po půl hodině se uvolněný jód titruje desetinou normálního roztoku simatanu sodného bez přidání indikátoru. Dokonalé odbarvení označuje konec reakce. Označíme-li potřebný počet cm3 roztoku simatanu písmenem n, vypočítá se procentuální obsah peroxidu ve vzorku (počítána na H2O2) podle vzorce

17n
———.
100p

2.3.4 Zkouška ke stanovení tekutosti

Ke stanovení tekutosti kapalných, hustých nebo pastovitých látek a směsí se používá následující postup:

2.3.4.1 Zkušební přístroj

Obchodně běžný penetrometr podle ISO-normy 2137:1985 s vodící tyčí o hmotnosti 47,5 g ± 0,05 g;

Děrovaný kotouč z duralu s kónickými otvory a hmotností 102,5 g ± 0,05 g (viz obrázek 4);

Penetrační nádoba o vnitřním průměru 72 mm až 80 mm k jímání vzorku.

2.3.4.2 Zkušební postup

Vzorek se naplní do penetrační nádoby nejméně půl hodiny před začátkem měření. Nádobka se těsně uzavře a v klidu vloží až do začátku měření. Vzorek se v těsně uzavřené penetrační nádobce ohřeje na 35° C ± 0,5° C a teprve bezprostředně před měřením (nejvýše 2 minuty) se přemístí na stolek penetrometru. Nyní se na povrch kapaliny nasadí hrot s děrovaného kotouče a změří se hloubka průniku v závislosti na čase.

2.3.4.3 Vyhodnocení výsledků zkoušky

Látka je pastovitá, jestliže po nasazení hrotu S na povrch vzorku je odečtená hodnota penetrace

a) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s menší než 15 mm ± 0,3 mm nebo

b) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s větší než 15 mm ± 0,3 mm, avšak dodatečná penetrace po dalších 55 s ± 0,5 s je menší než 5,0 mm ± 0,5 mm

Pozn. U vzorků s omezenou tekutostí je často nemožné dosáhnout v penetrační nádobce vodorovné plochy a tím zajistit při nasazení hrotu S zajištění jednoznačných počátečních podmínek měření. Navíc může u mnohých vzorků nastat při nasazení hrotu děrovaného kotouče klasická deformace povrchu a v prvních vteřinách dojít k naměření mylných vyšších hodnot penetrace. V těchto případech může být účinné pro vyhodnocení zkoušky použít výsledků podle 2.3.4.2 .

Pro míry bez udání tolerance platí ± 0,1 mm

2.3.5 Zkoušky ke stanovení ekotoxicity, odolnosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9

Pozn. Použité zkušební metody musí odpovídat těm, které byly schváleny Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Komisí Evropského společenství (EG). Pokud se použijí jiné zkušební metody, pak musí být mezinárodně uznány, rovnocenné zkušebním metodám OECD/Komise ES a musí být uvedeny ve zkušebních zprávách.

2.3.5.1 Akutní toxicita pro ryby

Cílem této zkoušky je, stanovit, při jaké koncentraci dojde k úhynu 50 % pokusných zvířat, která udává koncentraci látky ve vodě, při které v průběhu nepřetržitého časového intervalu pokusu nejméně 96 hodin dojde k úhynu 50 % ryb zkoušené skupiny. Vhodné druhy ryb jsou : mřenka pruhovaná (Brachidanio rerio), ryba americká (Pimephales promelas) a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss).

Ryby se vystaví působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích (plus konstantní náplň). Pozorování se zaznamenávají nejméně každých 24 hodin. Na konci 96-ti hodinového působení A - pokud je to možné - při každém porovnání se vypočítá koncentrace, která usmrtí 50 % ryb. Kromě toho se potvrdí koncentrace, u které se po 96-ti hodinách nezjistí žádný účinek (no observed efect concentrtion-NOEC).

2.3.5.2 Akutní toxicita pro dafnie

Cílem této zkoušky je zjistit účinnou koncentraci substance ve vodě, která zneschopní plavání 50 % dafnií (EC50). Vhodnými pokusnými organismy jsou : Daphnia magna a Daphnia pulex. Dafnie se vystaví na 48 hodin působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích. Potvrdí se také koncentrace, u které se po 48 hodinách nezjistí žádný účinek (no observed effect concentration - NOEC).

2.3.5.3 Brzdění růstu řas

Cílem této zkoušky je zjistit účinek chemikálie na růst řas při standardních podmínkách. V časovém období 72 hodin se porovná změna biomasy a přírůstek řas za stejných podmínek, avšak bez působení zkoušené chemické látky. Výsledky jsou dány takovou účinnou koncentrací, při které se sníží nejen růst řas o 50 % (IC50r), ale rovněž tvorba biomasy (IC50b).

2.3.5.4 Zkušební postupy pro lehkou biologickou odbouratelnost

Cílem této zkoušky je stanovit stupeň biologické odbouratelnosti za aerobních standardních podmínek. Zkušební substance se v malých koncentracích přidává k živnému roztoku s aerobními bakteriemi. Postup odbourávání se pozoruje po dobu 28 dní podle určeného parametru, který je uveden u použité zkušební metody. Lze použít více rovnocenných zkušebních metod. Parametry zahrnují úbytek rozpuštěného organického uhlíku (DOC-úbytek), vývin oxidu uhličitého (CO2-vývin) a odběr kyslíku (O2-odběr).

Látka je považována za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže v období nejvýše 28 dní splní následující kritéria, přičemž tyto hodnoty musí být dosaženy do 10 dnů, počínaje dnem, v němž biologická odbouratelnost poprvé přesáhla 10 %:

DOC-úbytek: 70 %

CO2-vývin: 60 % výpočtové produkce CO2

O2-odběr: 60 % výpočtové spotřeby O2

Pokus může pokračovat déle jak 28 dnů, jestliže výše uvedená kritéria nebyla splněna, přičemž však potom výsledek představuje příslušnou biologickou odbouratelnost zkoušené látky. Pro účely zařazení je za normálních okolností potřebný výsledek «lehké» odbouratelnosti.

Jsou-li k dispozici jen údaje COD- a BOD5, pak se látka považuje za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže poměr BOD5: COD je větší nebo roven 0,5.

Biochemická potřeba kyslíku (BOD - Biochemical Oxygen Demand) je definována jako hmota rozpuštěného kyslíku, která je nutná pro biochemickou oxidaci určitého objemu rozpuštěné substance za předepsaných podmínek. Výsledky se uvádějí v gramech BOD na gram zkoušené látky. Normální doba trvání pokusu činí 5 dnů, při použití národní standardní (normové) zkušební metody.

Chemická potřeba kyslíku (COD- Chemical Oxygen Demand) je měřítko oxidovatelnosti látky a vyjadřuje se jako takové rovnocenné množství kyslíku oxidačně působícího reagenčního činidla, které zkoušená substance spotřebuje za stanovených laboratorních podmínek. Výsledky se udávají v gramech COD na gram zkoušené substance. Smí být použity národní standardní (normové) zkušební metody.

2.3.5.5 Zkušební postupy pro bioakumulační potenciál

2.3.5.5.1 Cílem této zkoušky je stanovit potenciál bioakumulace, buď poměrem mezi rovnovážnou koncentrací (c) látky v rozpouštědle a ve vodě, nebo pomocí faktoru biokoncentrace (BCF).

2.3.5.5.2 Poměr rovnovážné koncentrace (c) látky v rozpouštědle k rovnovážné koncentraci ve vodě se obyčejně vyjadřuje jako desítkový logaritmus (log10). Rozpouštědlo a voda smí vykazovat jen zanedbatelnou mísitelnost a látka nesmí ve vodě ionizovat. Normálně používaným rozpouštědlem je n-Oktanol.

V případě n-Oktanolu a vody vznikne:

log Pow = log10 [Co/Cw]

přičemž POW je Nernstův koeficient dělení, který se získá tak, že koncentraci látky v n-Oktanu (Co) dělíme koncentrací látky ve vodě (Cw).

Jestliže je log POW ≥ 3,0, pak látka obsahuje potenciál bioakumulace.

2.3.5.5.3 Faktor biokoncentrace (BCF) je definován jako poměr mezi koncentrací zkoušené substance v pokusné rybě (Cf) a koncentrací v pokusné vodě (Cw) ve stabilním stavu :

BCF = (Cf) / (Cw).

Princip pokusu spočívá v tom, že ryby jsou vystaveny působení roztoku nebo dispense se známou koncentrací zkoušené substance ve vodě. Podle zvolené zkušební metody, která spočívá na vlastnostech zkoušené substance se smí použít průtočná, statická nebo semistatická metoda. Ryby se vystaví na určité časové období působení zkoušené látky; dále následuje časové období bez další expozice. V průběhu druhého časového období se provedou měření přírůstku zkoušené látky ve vodě, tzn. vylučovací přírůstek nebo čistící přírůstek.
(Různé zkušební metody a výpočtová metoda BCF jsou detailně uvedeny ve směrnicích pro zkoušení chemikálií OECD-OECD Guidelines for Testing of Chemicals -, metody 305A až 305E, 12. květen 1981).

2.3.5.5.4 Látka může vykazovat hodnotu log Pow, která je větší nebo rovna 3,0 a hodnotu BCF, která je menší než 100. Toto by poukazovalo na malý nebo neexistující potenciál pro bioakumulaci. Ve sporných případech, jak je znázorněno na vývojovém diagramu v bodě 7, má hodnota BCF přednost před hodnotou log Pow.

2.3.5.6 Kritéria

Látku lze považovat za vodu znečišťující, jestliže splňuje jedno z následujících kritérií:

Z následujících pojmenovaných hodnot -

96-ti hodinová hodnota LC50 pro ryby,

48-ti hodinová hodnota EC50 pro dafnie,

72-ti hodinová hodnota IC50 pro řasy -

je nejmenší hodnota

- nejvíce 1 mg/litr;

- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a látka není biologicky lehce odbouratelná;

- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a hodnota log Pow je nejméně 3,0 (ledaže by experimentálně stanovené BCF činilo nejvýše 100).

2.3.5.7 Vývojový diagram

*) nejmenší z hodnot 96-ti hodinová LC50, 48-ti hodinová EC50, 72-hodinová IC50

BCF = faktor biokoncentrace

Část 3

Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti v souvislosti s přepravou omezených množství

Kapitola 3.1

Všeobecné

3.1.1 Úvod

Vedle ustanovení, která jsou uvedena v tabulkách této Části, nebo na které se odkazuje, je nutno dbát všeobecných ustanovení každé Části, kapitoly a oddílu. Tato všeobecná ustanovení nejsou uvedena v tabulkách. Jestliže všeobecné ustanovení je v rozporu se zvláštním ustanovením, má zvláštní ustanovení přednost.

3.1.2 Oficiální pojmenování pro přepravu

3.1.2.1 Oficiální pojmenování pro přepravu je určitou části položky (hromadného pojmenování), která věci uvedené v kapitole 3.2 tabulce A nejpřesněji popisuje a je napsaná velkými písmeny (číslice, řecká písmena a údaje napsané malými písmeny «sec-»,«terc-», «m -», «n -», «o -», a «p -»jsou součástí pojmenování). Za hlavím oficiálním pojmenováním pro přepravu může být udáno alternativní oficiální pojmenování v závorkách [např. ETHANOL (ETHYLALKOHOL)]. Části názvu položky, které jsou udány malými písmeny, nejsou součásti oficiálního pojmenování pro přepravu.

3.1.2.2 Pokud jsou spojky «a», nebo «nebo» napsány malými písmeny nebo části pojmenování jsou odděleny čárkou, nemusí být tato bezpodmínečně uvedena v nákladním listu nebo na označení kusu v úplném pojmenování. Toto platí zvláště v případě, jestliže se pod stejným UN-číslem objeví více rozdílných položek. Následující příklady znázorňují postup při výběr oficiálního pojmenování pro přepravu v takových případech:

a) UN 1057 ZAPALOVAČE nebo NÁDOBKY S NÁPLNÍ DO ZAPALOVAČŮ -jako oficiální pojmenování pro přepravu se použije to z uvedených pojmenování, které je nejvhodnější (nejlépe se hodí na věc):

ZAPALOVAČE

NÁDOBKY S NÁPLNÍ DO ZAPALOVAČŮ,

b) UN 3207 SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ nebo SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, ROZTOK nebo SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, DISPENSE, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N. Jako oficiální pojmenování pro přepravu se zvolí ta kombinace z uvedených pojmenování, která je nejvhodnější (nejlépe se hodí na věc):

SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N.

SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, ROZTOK, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N.

SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, DISPENSE, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N.

přičemž každé z těchto pojmenování se doplňuje technickým pojmenováním (viz 3.1.2.6.1).

3.1.2.3 Oficiální pojmenování pro přepravu může být použito v jednotném nebo množném čísle. Pokud toto pojmenování obsahuje blíže určující pojmy, je kromě toho pořadí těchto pojmů volně použitelné v nákladním listě nebo na označení kusů. Například smí namísto «DIMETHYLAMIN, VODNÍ ROZTOK» být alternativně udáno «VODNÍ ROZTOK DIMETHYLAMINU». Pro věci třídy 1 mohou být použity obchodní názvy nebo vojenské názvy, které popisným zněním doplňují oficiální pojmenování.

3.1.2.4 Jestliže jmenovitě uvedená látka může být různého skupenství na základě rozdílných fyzikálních stavů svých různých isomerů jsou buď kapalnou nebo tuhou látkou, musí být oficiální pojmenování pro přepravu doplněno upřesněním «KAPALNÝ» popř. «TUHÝ», pokud toto již není obsaženo v kapitole 3.2 tabulce A uvedeném pojmenování velkými písmeny (např. DINITROTOULEN, KAPALNÝ; DINITROTOULEN, TUHÝ).

3.1.2.5 Je-li tuhá látka podle definice uvedené v oddílu 1.2.1 přepravována v roztaveném stavu, oficiální pojmenování pro přepravu se doplní upřesněním «ROZTAVENÝ», pokud to není již uvedeno velkými písmeny u pojmenování v kapitole 3.2 tabulce A (např. ALKYLPENOL, TUHÝ, J.N., ROZTAVENÝ).

3.1.2.6 Druhové/skupinové položky nebo „jinde nejmenované „ (J.N.) položky

3.1.2.6.1 Pokud je pro přepravu použito oficiální pojmenování «J.N.» nebo «druhová/skupinová položka», doplňuje se oficiální pojmenování pro přepravu pro záznam do průvodních listin nebo pro označení kusů technickým názvem věci, pokud upřesnění popisu věci nezakazují vnitrostátní předpisy nebo mezinárodní dohoda u látek, které podléhají kontrole. Pokud je na tyto přídavné informace u jednotlivých položek «J.N. » nebo «druhových/skupinových položek», nahlíženo jako na nezbytné, je v kapitole 3.2 tabulce A, sloupci 6 uvedeno zvláštní ustanovení 274.

3.1.2.6.1.1 Technický název je nutno uvést přímo za oficiálním pojmenováním pro přepravu a je v závorkách. Toto musí být uznávaným chemickým pojmenováním nebo jiným pojmem používaným obvykle ve vědeckých a technických publikacích, časopisech a textech. Obchodních názvů nesmí být za tímto účelem použito. U prostředků k potírání škůdců (pesticidů) smí být použito jen všeobecně používaných ISO -pojmenování, jiných pojmenování podle «The WHO Recommended Classificatiow of pesticides by hazard and guidelines to classification» anebo pojmenování jejich aktivních součástí.

3.1.2.6.1.2 Pokud směs nebezpečných věcí je popisována «J.N.» položkou nebo «druhovou/skupinovou položkou» a je jí přiřazeno v kapitole 3.2 tabulce A sloupci 6 zvláštní ustanovení 274, pak již není nutno udávat více než dva komponenty, které jsou pro nebezpečí směsi směrodatné, vyjma látek, které podléhají kontrole a jejichž přesný popis je zakázán vnitrostátními předpisy nebo mezinárodní dohodou. Je-li kus, který směs obsahuje opatřen nálepkou k označení nebezpečí která označuje vedlejší nebezpečí, musí být jedním z obou v závorkách udaných technických názvů název komponentů, který vyžaduje použití nálepky k označení nebezpečí činí nálepku pro vedlejší nebezpečí žádoucí.

Pozn. Viz 5.4.1.2.2

3.1.2.6.1.3 Následující příklady znázorňují, jak jsou doplněny J.N.- položky, kde je oficiální pojmenování pro přepravu doplněno technickým názvem:
UN 2003 ALKYLY KOVU, J.N. (Trimetylgalium).
UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N. (Drazoxolon).

3.1.2.7 Směsi a roztoky, které obsahují nebezpečné látky

Jestliže podle klasifikačních požadavků pododdílu 2.1.3.3 je na směsi a roztoky nahlíženo jako na jmenovitě uvedené látky, je slovo «ROZTOKY» popř. «SMĚSI» součásti oficiálního pojmenování pro přepravu, např. «ACETON, ROZTOK». Dále smí být uvedena ještě koncentrace roztoku nebo směsi, např. «ACETON, ROZTOK, 75% ».

Kapitola 3.2

Seznam nebezpečných věcí

3.2.1 Vysvětlivky k tabulce A : Seznam nebezpečných věcí v UN-číselném pořadí

Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určitými UN-čísly. Jestliže látky nebo předměty, které náleží ke stejnému UN-číslu, avšak mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a/nebo jsou přepravovány podle jiných požadavků, může být pro tato UN-čísla použito více po sobě jdoucích řádků.

Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu, jak je uvedeno v následujících vysvětlujících poznámkách. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace tykající se tématu, o kterém se ve sloupci pojednává a které se týká látky(tek) nebo předmětu(ů) tohoto řádku :

- první čtyři buňky identifikují k tomuto řádku patřící látku(y) nebo předmět(y) (zvláštní ustanovení sloupce 6 mohou udávat dodatečné informace vztahující se k věcem),

- následující buňky udávají platné zvláštní ustanovení buď jako úplné informace, nebo v zakódované formě. Kódy odkazují na detailní informace, které jsou obsaženy v následujícím znění vysvětlujících poznámek udané Části, kapitoly, oddílu a nebo pododdílu. Prázdná buňka znamená buď, že nejsou žádné zvláštní ustanovení a že platí pouze všeobecná ustanovení, anebo, že platí omezení přepravy uvedené ve vysvětlujících poznámkách.

V odpovídajícím sloupci se nepoukazuje na použitelné všeobecné ustanovení. Následující vysvětlující poznámky udávají pro každý sloupec Část(i), kapitolu(y), oddíl(y) a/nebo pododdíl(y), kde jsou tyto obsaženy.

Vysvětlující poznámky (vysvětlivky) pro každý sloupec:

Sloupec 1 «UN-číslo»

Tento sloupec obsahuje UN-číslo

- nebezpečných látek nebo předmětů, jestliže látce nebo předmětu je přiřazeno vlastní specifické UN-číslo (viz abecední seznam), nebo

- druhové/skupinové položky nebo j.n. - položky, do kterých jsou zařazeny jmenovitě neuvedené nebezpečné látky nebo předměty podle kritérií Části 2 («rozhodovacích stromů»).

Sloupec 2 «Pojmenování a popis»

Tento sloupec obsahuje velká písmena oficiálního pojmenování látek nebo předmětů pro přepravu, jestliže látce nebo předmětu je přiřazeno vlastní specifické UN-číslo, nebo druhové/skupinové položky nebo j.n. - položky, pod které jsou nebezpečné látky nebo předměty zařazeny pro přepravu dle kritérií Části 2 («rozhodovacích stromů»). Toto pojmenování se používá jako oficiální pojmenování pro přepravu popřípadě jako část oficiálního pojmenování (pro další podrobnosti k oficiálnímu pojmenování, pro přepravu viz oddíl 3.1.2).

Za oficiálním pojmenováním pro přepravu je uveden popisující text malými písmeny, aby se rozsah platnosti položky v některých případech vysvětlil, a to v těch, ve kterých mohou být klasifikační a/nebo přepravní požadavky za různých podmínek rozdílné.

Sloupec 3a «Třída»

Tento sloupec obsahuje číslo třídy, pod jejiž název spadá nebezpečná látka nebo předmět. Toto číslo třídy se přiřazuje v souladu s postupem a podle kritérií Části 2.

Sloupec 3b «Klasifikační kód»

Tento sloupec obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky nebo předmětu.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 1 sestává kód z čísla podtřídy a písmena skupiny snášenlivosti, které jsou přiřazeny podle postupů a kritérií v odstavci 2.2.1.1.4.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 2 sestává kód z čísla a písmena nebo písmen pro skupinu nebezpečných vlastností, které jsou vysvětleny v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 jsou kódy vysvětleny v odstavci 2.2 × 1.21).

- Nebezpečné látky nebo předměty třídy 7 nemají klasifikační kód.

Sloupec 4 «Obalová skupina»

Tento sloupec obsahuje číslo(a) obalové(ých) skupiny(skupin) (I, II nebo III), která(é) je (jsou) nebezpečné látce přiřazena. Tato čísla obalových skupin jsou přiřazeny na základě postupů a kritérií uvedených v Části 2. Určité předměty a látky nejsou přiřazeny k obalové skupině.

Sloupec 5 «Nálepka k označení nebezpečí»

Tento sloupec obsahuje číslo vzoru nálepky k označení nebezpečí; velké nálepky (Placards) (viz pododdíly 5.2.2.2 a 5.3.1.7), které se umísťují na přepravované kusy, kontejnery, nádržkové kontejnery, přemístitelné cisterny, MEGC, cisternové vozy, vozy se snímatelnými cisternami a bateriovými vozy.

U určitých látek, musí být v závorce uvedená nálepka pro posun podle vzoru 13 a 15 (viz oddíl 5.3.4), umístěna pouze v následujících případech:

-třída 1: na obou stranách vozu, v kterých jsou tyto látky přepravovány,

-třída 2: na obou stranách nádržkový kontejner, přemístitelnou cisternu, MEGC, cisternový vůz, vůz se snímatelnou cisternou a bateriový vůz.

Přesto je nutno v každém případě dbát co znamená:

- pro látky nebo předměty třídy 7 «7X», v závislosti na kategorii, nálepku k označení nebezpečí podle vzoru 7A, 7B, popř. 7C (viz odstavce 2.2.7.8.4 a 5.2.2.1.11.1) nebo velkou nálepku (Placards) podle vzoru 7D (viz odstavce 5.3.1.1.3 a 5.3.1.7.2),

- nejsou-li nálepky k označení nebezpečí podle vzoru 11 v tomto sloupci uvedeny; v každém případě se dbá na odstavec 5.2.2.1.12.

Všeobecná ustanovení pro umístění nálepek k označení nebezpečí/velkých nálepek (Placards) (např. počet nálepek, místa jejich umístění) jsou obsaženy pro kusy a malé kontejnery v pododdílu 5.2.2.1, pro velké kontejnery, nádržkové kontejnery MEGC, přemístitelné cisterny, cisternové vozy, vozy se snímatelnými cisternami, bateriové vozy a vozy v oddílu 5.3.1.

Pozn. Shora vyjmenované požadavky na polepování mohou být změněny ve sloupci 6 uvedenými zvláštními ustanoveními.

Sloupec 6 «Zvláštní ustanovení»

Tento sloupec obsahuje číselné kódy zvláštních ustanovení, které je nutno dodržovat. Tato ustanovení postihují rozsáhlý rozsah témat, které hlavně souvisejí s obsahem sloupců 1 až 5 (např. zákazy přepravy, vynětí z platnosti od předpisů, vysvětlivky ke klasifikaci určitých forem dotyčných nebezpečných věcí, jakož i dodatečná ustanovení pro polepování a označování), a jsou uvedena v kapitole 3.3 v číselném pořadí. Neobsahuje-li sloupec 6 žádnou položku, neplatí pro dotyčnou nebezpečnou věc ve vztahu k obsahu sloupců 1 až 5 žádná zvláštní ustanovení.

Sloupec 7 «Omezené množství»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód s následujícím významem:

- «LQ 0» znamená, že pro v omezeném množství zabalené nebezpečné věci neplatí vynětí z platnosti z ustanovení RID,

- ostatní alfanumerické kódy začínající písmeny «LQ» znamenají, že pro ně ustanovení RID neplatí, jestliže v kapitole 3.4 uvedené požadavky jsou splněny ( všeobecná ustanovení oddílu 3.4.1 a ustanovení oddílů 3.4.3, 3.4.4, 3.4.5 nebo 3.4.6 pro daný kód).

Sloupec 8 «Pokyny pro balení»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód příslušného pokynu pro balení:

- písmenem «P» začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyn pro balení na obaly a nádoby [vyjma velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů], písmenem «R» začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro obaly z jemného plechu. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.1 v číselném pořadí a určuji, které obaly a nádoby jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec 8 neobsahuje kód začínající písmeny «P» nebo «R», nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována v obalech,

- písmeny «IBC» začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC). Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2 v číselném pořadí a určuji které velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec 8 neobsahuje kód začínající písmeny «IBC», nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC),

- písmeny «LP» začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro velké obaly. Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.3 v číselném pořadí a určují které velké obaly jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec 8 neobsahuje kód začínající písmeny «LP», nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve velkých obalech,

- písmeny «PR» začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro zvláštní tlakové nádoby. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.4 v číselné řadě a určují, které tlakové nádoby na stlačený plyn jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat.

Pozn. Výše uvedené pokyny pro balení mohou být změněny ve sloupci 9a uvedenými zvláštními ustanoveními pro obaly.

Sloupec 9a «Zvláštní ustanovení pro obaly»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód použitelných zvláštních ustanovení pro obaly:

- písmeny «PP» nebo «RR» začínající alfanumerické kódy, se vztahují na zvláštní ustanovení pro obaly a nádoby [vyjma velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů], která musí být dodržena. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.1 na konci odpovídajícího pokynu pro balení uvedeného ve sloupci 8 (s písmeny «P» nebo «R»). Pokud sloupec 9a neobsahuje kód začínající písmeny «PP» nebo «RR», neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení,

- písmenem «B» začínající alfanumerické kódy, se vztahují na zvláštní ustanovení pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), která musí být dodržena. Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2 na konci odpovídajícího pokynu pro balení uvedeného ve sloupci 8 (s písmeny «IBC»). Pokud sloupec 9a neobsahuje kód začínající písmenem «B», neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení,

- písmenem «L» začínající alfanumerické kódy se vztahují na zvláštní ustanovení pro velké obaly, která musí být dodržena. Tato jsou uvedena v pododdílu 4.1.4.3 na konci odpovídajícího pokynu pro balení uvedeného ve sloupci 8 (písmeny «LP»). Pokud sloupec 9a neobsahuje kód začínající písmenem «L», neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení.

Sloupec 9b «Ustanovení o společném balení»

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy ustanovení začínající písmeny «MP» vztahujících se na společné balení. Ty jsou uvedeny v oddílu 4.1.10 v číselném pořadí. Jestliže sloupec 9b neobsahuje žádný kód začínající písmeny «MP» platí jen všeobecná ustanovení (viz pododdíly 4.1.1.5 a 4.1.1.6).

Sloupec 10 «Pokyny pro přemístitelné cisterny»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód, který je podle odstavců 4.2.4.2.1 až 4.2.4.2.4 a 4.2.4.2.6 přiřazen pokynu pro přemístitelné cisterny. Tento pokyn pro přemístitelné cisterny odpovídá nejméně přísným požadavkům, které jsou dovoleny pro přepravu dotyčných látek v přemístitelných cisternách. Kódy, které označují ostatní, právě tak pro přepravu látek povolené pokyny pro přemístitelné cisterny, jsou obsaženy v odstavci 4.2.4.2.5. Pokud není uveden kód, není přeprava v přemístitelných cisternách dovolena.

Všeobecná ustanovení pro konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu konstrukce, zkoušení a značení přemístitelných cisteren jsou obsaženy v kapitole 6.7. Všeobecná ustanovení pro použití (např. plnění) jsou obsažena v oddílech 4.2.1 až 4.2.3.

Pozn. Výše uvedené požadavky mohou být změněny ve sloupci 11 uvedenými zvláštními ustanovení.

Sloupec 11 «Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny»

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy pro zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny, které je nutno dodatečně dodržovat. Tyto kódy začínající písmeny «TP» se vztahují na zvláštní ustanovení pro výrobu nebo pro použití přemístitelných cisteren. Tyto jsou obsaženy v pododdílu 4.2.4.3.

Sloupec 12 «Kódy cisteren pro cisterny-RID»

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy, které podle odstavce 4.3.3.1.1 (pro plyny třídy 2) nebo 4.3.4.1.1 (pro látky tříd 3 až 9) popisují typ cisterny. Tento typ cisterny odpovídá nejméně přísným požadavkům na cisterny, které jsou dovoleny pro přepravu dotyčných látek v cisternách-RID. Kódování, které popisuje ostatní dovolené typy cisteren, je uvedeno v odstavci 4.3.3.1.2 (pro plyny třídy 2) nebo 4.3.4.1.2 (pro látky tříd 3 až 9). Není-li uveden žádný kód, není připuštěna přeprava v cisternách-RID.

Pokud je v tomto sloupci uveden kód cisterny pro tuhé látky (S) nebo pro kapalné látky (L), znamená to, že tato látka smí být přepravována v tuhém nebo kapalném (roztaveném) stavu. Obyčejně platí tento požadavek pro látky s bodem tání mezi 20° a 180° C.

Všeobecné požadavky na konstrukci, výstroj, schválení typu konstrukce, zkoušení a značení, které nejsou uvedeny v kódu cisteren, jsou obsaženy v oddílech 6.8.1, 6.8.2, 6.8.3 a 6.8.5. Všeobecná ustanovení pro použití (např.nejvyšší stupeň plnění, minimální zkušební tlak) jsou obsaženy v oddílech 4.3.1 až 4.3.4.

Písmeno «(M)» za kódem cisteren znamená, že látka smí být přepravována také v bateriových vozech nebo MEGC.

Znaménko «(+)» za kódem cisteren znamená, že alternativní používání cisteren a hierarchie cisteren podle odstavce 4.3.4.1.3 není použitelná.

Pro nádržkový kontejner z vyztužených plastů viz oddíl 4.4.1 a kapitola 6.9.

Pozn. Výše uvedené požadavky mohou být změněny ve sloupci 13 uvedenými zvláštními ustanoveními.

Sloupec 13 «Zvláštní ustanovení pro cisterny-RID »

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy pro zvláštní ustanovení pro cisterny-RID, které je nutno dodatečně dodržovat:

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TU» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro použití těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 4.3.5.

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TC» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro konstrukci těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 a).

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TE» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro výstroj těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 b).

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TA» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro schválení typu konstrukce těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 c).

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TT» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro zkoušení těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 d).

- Alfanumerický kód začínající písmeny «TM» se vztahuje na zvláštní ustanovení pro značení těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 e).

Sloupec 14 (Vyhrazen)

Sloupec 15 «Přepravní kategorie»

Tento sloupec obsahuje číslo přepravní kategorie, do které látka nebo předmět patří za účelem vynětí z platnosti (osvobození) vtahujících se k přepravám, které jsou prováděny podniky ve spojení s jejich hlavní činností. Kódy jednotlivých přepravních kategorií jsou uvedeny v pododdílu 1.1.3.1 c) v číselném pořadí.

Sloupec 16 «Zvláštní ustanovení pro přepravu kusů»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) pro zvláštní ustanovení pro přepravu v kusech. Tento kód, začínající písmenem «W», je uveden v oddílu 7.2.4 v číselném pořadí. Všeobecná ustanovení pro přepravu v kusech jsou obsažena v kapitolách 7.1 a 7.2.

Pozn. Nadto platí v sloupci 18 uvedené zvláštní ustanovení pro nakládku a vykládku, jakož i manipulaci

Sloupec 17 «Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) příslušných zvláštních ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu. Tento kód začínající písmeny «VW» je uveden v oddílu 7.3.3 v číselném pořadí. Pokud sloupec 17 neobsahuje žádný kód, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve volně loženém stavu. Všeobecná ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu jsou obsažena v kapitolách 7.1 a 7.3.

Pozn. Nadto platí v sloupci 18 uvedené zvláštní předpisy pro nakládku a vykládku, jakož i manipulaci

Sloupec 18 «Zvláštní ustanovení pro přepravu - nakládku, vykládku, manipulaci»

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) pro nakládku a vykládku, jakož i pro manipulaci. Tento kód začínající písmeny «CW» je uveden v číselném pořadí. Tato ustanovení jsou uvedeny v oddílu 7.5.11 .Jestliže sloupec 18 neobsahuje žádný kód, platí jen všeobecná ustanovení (viz oddíly 7.5.1 až 7.5.4 a 7.5.8).

Sloupec 19 «Spěšnina»

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy příslušných ustanovení pro zasílání spěšniny. Tento kód začínající písmeny «CE» je uveden v číselném pořadí v kapitole 7.6. Pokud sloupec 19 neobsahuje žádný kód, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována jako spěšnina.

Sloupec 20 «Identifikační číslo nebezpečnosti»

Tento sloupec obsahuje číslo pro látky a předměty tříd 2 až 9 složené ze dvou až tří číslic (v určitých případech s předřazeným písmenem «X») a pro látky a předměty třídy 1 sestává z klasifikačního kódu (viz.sloupec 3b). Toto číslo se musí v určitých případech předepsaných v pododdílu 5.3.2.1 objevit v horní části výstražné oranžové tabulky. Význam identifikačního čísla nebezpečnosti je vysvětlen v pododdílu 5.3.2.3.

UN
číslo
Pojmenování a popis 3.1 2Třída
2.2
Klasifikační kód 2.2Obalová skupina 2.1.1.3Nálepka k označení nebezpečí 5.2.2Zvláštní
ustanovení
3.3
Omezené
množství
3.4.6
ObalyPřemístitelné
cisterny
Cisterny-RIDPřepravní
kategorie
1.1.3.1c)
Zvláštní ustanovení pro přepravuSpěš-
nina
7.6
Identifikační
číslo
nebezpečno
sti
5.3.23
Pokyny pro balení 4.1.4Zvláštní ustanovení pro obaly 4.1.4Ustanovení ospolečném balení 4.1.10Pokyny
4.2.4.2
Zvláštní
ustanovení
4.2.4.3
Kód
cisterny
4.3
Zvláštní
ustanovení
4.3 5 + 6.8.4
kusů
7.2.4
ve
volně
loženém
stavu
7.3.3
nakládku, vykládku a manipulaci 7.5.11
(1)(2)(3a)(3b)(4)(5)(6)(7)(8)(9a)(9b)(10)(11)(12)(13)(15)(16)(17)(18)(19)(20)
0004PIKRAN AMONNÝ, suchý nebo s méně než 10hm.-% vody11.1D1 (+13)LQ0P112a P112b P112cPP26MP201W2 W3CW11.1D
0005NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloží11.1F1 (+13)LQ0P130MP231W2CW11.1F
0006NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloží11.1E1 (+13)LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.1E
0007NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloží11.2F1 (+13)LQ0P130MP231W2CW11.2F
0009MUNICE ZÁPALNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně11.2G1LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW11.2G
0010MUNICE ZÁPALNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně11.3G1LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW11.3G
0012NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ11.4S1.4LQ0P130MP23
MP24
4W2CW1CE11.4S
0014NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ11.4S1.4LQ0P130MP23
MP24
4W2CW1CE11.4S
0015MUNICE, DÝMOTVORNÁ.s nebo bez redukované trhací náplně,výmetné nebo hnací náplně11.2G1+8204LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW11.2G
0016MUNICE, DÝMOTVORNÁ s nebo bez náplně, vypuzovací, nebo výmětná náplň11.3G1+8204LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW11.3G
0018MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní11.2G1+6.1+8LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW1
CW28
1.2G
0019MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní11.3G1+6.1+8LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW1
CW28
1.3G
0020MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní11.2Kzakázáno
0021MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní11.3Kzakázáno
0027PRACH ČERNÝ, zrněný nebo v moučném stavu11.1D1 (+13)LQ0P113PP50MP20
MP24
1W2 W3CW11.1D
0028PRACH ČERNÝ, lisovaný nebo jako PELETY11.1D1 (+13)LQ0P113PP51MP20
MP24
1W2CW11.1D
0029ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ11.1B1 (+13)LQ0P131PP68MP231W2CW11.1B
0030ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ11.1B1 (+13)LQ0P131MP231W2CW11.1B
0033BOMBY, s trhavinovou náloží11.1F1 (+13)LQ0P130MP231W2CW11.1F
0034BOMBY, s trhavinovou náloží11.1D1 (+13)LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.1D
0035BOMBY, s trhavinovou náloží11.2D1LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.2D
0037BOMBY, ZÁBLESKOVÉ11.1F1 (+13)LQ0P130MP231W2CW11.1F
0038BOMBY, ZÁBLESKOVÉ11.1D1 (+13)LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.1D
0039BOMBY, ZÁBLESKOVÉ11.2G1LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP231W2CW11.2G
0042NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky11.1D1 (+13)LQ0P132MP211W2CW11.1D
0043NÁPLŇ REDUKOVANÁ TRHACÍ, s výbušninou11.1D1 (+13)LQ0P133PP69MP211W2CW11.1D
0044ZÁPALKY PRO NÁBOJE11.4S1.4LQ0P133MP23
MP24
4W2CW1CE11.4S
0048NÁLOŽKY11.1D1 (+13)LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.1D
0049NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ11.1G1 (+13)LQ0P135MP231W2CW11.1G
0050NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ11.3G1LQ0P135MP231W2CW11.3G
0054NÁBOJE, SIGNÁLNÍ11.3G1LQ0P135MP23
MP24
1W2CW11.3G
0055NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ11.4S1.4LQ0P136MP234W2CW1CE11.4S
0056BOMBY, VODNÍ11.1D1 (+13)LQ0P130
LP101
PP67
L1
MP211W2CW11.1D
0059NÁLOŽE KUMULATIVNÍ, bez rozbušek11.1D1 (+13)LQ0P137PP70MP211W2CW11.1D
0060NÁLOŽE PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ11.1D1 (+13)LQ0P132MP211W2CW11.1D
0065BLESKOVICE, ohebná11.1D1 (+13)LQ0P139PP71
PP72
MP211W2CW11.1D
0066ZÁPALNICE11.4G1.4LQ0P140MP232W2CW1CE11.4G
0070ZAŘÍZENÍ řezací, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠINOU11.4S1.4LQ0P134 LP 102MP234W2CW1CE11.4S
0072CYKLOTRIMETHYLENTRINITRAMI N (CYKLONU, HEXOGEN, RDX), NAVLHČENÝ, s nejméně 15 hm.-% vody11.1D1 (+15)266LQ0P112aPP45MP201W2CW11.1D
0073ROZBUŠKY PRO MUNICI11.1B1 (+13)LQ0P133MP231W2CW11.1B
0074DIAZONITROFENOL, NAVLHČENÝ s nejméně 40 hm.-% vody nebo směsi alkohol/voda11.1Azakázáno
0075DIETHYLENGLYKOLDINITRÁT, ZNECITLIVĚNÝ, s nejméně 25 hm.-% netěkavého, ve vodě nerozpustného, flegmatizačního prostředku11.1D1 (+15)266LQ0P115PP53
PP54
PP57
PP58
MP201W2CW11.1 D
0076DINITROFENOL,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody11.1D1+6.1
(+13)
LQ0P112a
P112b
P112c
PP26MP201W2 W3CW1
CW28
1.1D
0077DINITROFENOLÁTY alkalických kovů, suché nebo navlhčené s méně než 15 hm. - % vody11.3C1+6.1
(+13)
LQ0P114a
P114b
PP26MP201W2W3CW1
CW28
1.3C
0078DINITRORESORCIN,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody11.1D1 (+13)LQ0P112a
P112b
P112c
PP26MP201W2 W3CW11.1D
0079HEXANITRODIFENYLAMIN
(DIPIKRYLAMIN),(HEXYL)
11.1D1 (+13)LQ0P112b
P112c
MP201W2 W3CW11.1D
0081TRHAVINA,TYP A11.1D1 (+13)616
617
LQ0P116PP63
PP66
MP201W2 W3CW11.1D
0082TRHAVINA, TYP B11.1D1 (+13)617LQ0P116
IBC100
PP61
PP62
PP65
B9
MP201W2 W3CW11.1D
0083TRHAVINA, TYP C11.1D1 (+15)267
617
LQ0P116MP201W2 W3CW11.1D
0084TRHAVINA, TYP D11.1D1 (+13)617LQ0P116MP201W2CW11.1D
0092SVĚTLICE, POZEMNÍ11.3G1LQ0P135MP231W2CW11.3G
0093SVĚTLICE, LETECKÉ11.3G1LQ0P135MP231W2CW11.3G
0094SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ11.1G1 (+13)LQ0P113PP49MP201W2 W3CW11.1G
0099ZAŘÍZENÍ TRHACÍ, UVOLŇOVACÍ S VÝBUŠINOU, pro ropné vrty, bez roznětky11.1D1 (+13)LQ0P134 LP 102MP211W2CW11.1D
0101STOPINY, NEVÝBUŠNÉ11.3G1LQ0P140PP74
PP75
MP231W2CW11.3G
0102BLESKOVICE, s kovovým pláštěm11.2D1LQ0P139PP71MP211W2CW11.2D
0103ŠŇŮRA ZÁPALNÁ, trubkovitá, s kovovým pláštěm11.4G1.4LQ0P140MP232W2CW11.4G
0104BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm11.4D1.4LQ0P139PP71MP212W2CW11.4D
0105ŠŇŮRA ZÁPALNÁ (ŠŇŮRA BEZPEČNOSTNÍ ZÁPALNÁ)11.4S1.4LQ0P140PP73MP234W2CW1CE11.4S
0106ROZNĚCOVADLA, S DETONAČNÍ INICIACÍ11.1B1 (+13)LQ0P141MP231W2CW11.1B
0107ROZNĚCOVADLA, S DETONAČNÍ INICIACÍ11.2B1 (+13)LQ0P141MP231W2CW11.2B
0110GRANÁTY CVIČNÉ, ruční nebo do zbraní11.4S1.4LQ0P141MP234W2CW1CE11.4S
0113GUANYLNITROSOAMINOGUANYLI DEN-HYDRAZIN, NAVLHČENÝ s nejméně 30 hm.-% vody11.1Azakázáno
0114GUANYL-4-NITROSO-AMINOGUANYLI-TETRAZEN, NAVLHČENÝ s nejméně 40 hm.-% vody nebo směsi alkohol/voda11.1Azakázáno
0118HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody11.1D