Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 6/2002 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

Datum vyhlášení 14.02.2002
Platnost od 01.07.2001
Profil dokumentu
Partneři ve smlouvách
Oblasti smluvní úpravy
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

6

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí,

kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů” a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě” Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)1)

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že na zasedáních Pracovní skupiny pro přepravu nebezpečných věcí Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů v letech 1999 až 2001 byly vypracovány a schváleny návrhy změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů” a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě” Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).

Změny a doplňky „Přílohy A” a „Přílohy B” vstoupily v platnost na základě článku 14 odst. 3 Dohody ADR dne 1. července 2001 a tímto dnem vstoupily v platnost i pro Českou republiku. Současně platnost „Přílohy A” a „Přílohy B” vyhlášených před 1. červencem 2001 končí dnem 31. prosince 2002, pokud není v nových přechodných ustanoveních stanoveno jinak.

Anglické znění „Přílohy A” a „Přílohy B” a jejich překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.


ECE/TRANS/140

EVROPSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMISE

Výbor pro vnitrozemskou dopravu

Restrukturalizovaná ADR

platná od 1. července 2001

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí

ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

New York a Ženeva 2001

OBSAH

PŘÍLOHA AVšeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů
Část 1Všeobecná ustanovení
Kapitola1.1Rozsah a použití
1.1.1Struktura
1.1.2Rozsah platnosti
1.1.3Vynětí z platnosti
1.1.4Použitelnost jiných předpisů
Kapitola1.2Definice a měrné jednotky
1.2.1Definice
1.2.2Měrové jednotky
Kapitola1.3Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí
1.3.1Rozsah a uplatnění
1.3.2Forma školení
1.3.3Dokumentace
Kapitola1.4Povinnosti účastníků přepravy z hlediska bezpečnosti
1.4.1Všeobecná bezpečnostní opatření
1.4.2Povinnosti hlavních účastníků
1.4.3Povinnosti ostatních účastníků
Kapitola1.5Odchylky
1.5.1Dočasné odchylky
1.5.2(Vyhrazeno)
Kapitola1.6Přechodná ustanovení
1.6.1Všeobecná ustanovení
1.6.2Nádoby pro třídu 2
1.6.3Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla
1.6.4Cisternové kontejnery a MEGC
1.6.5Vozidla
1.6.6Třída 7
Kapitola1.7Všeobecné požadavky na třídu 7
1.7.1Všeobecně
1.7.2Program ochrany proti záření
1.7.3Zajištění kvality
1.7.4Zvláštní ujednání
1.7.5Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi
Kapitola1.8Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků
1.8.1Úřední kontroly přepravy nebezpečných věcí
1.8.2Vzájemná úřední podpora
1.8.3Bezpečností poradce
1.8.4Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených orgánů
1.8.5Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí
Kapitola1.9Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány
Část 2Klasifikace
Kapitola2.1Všeobecná ustanovení
2.1.1Úvod
2.1.2Zásady klasifikace
2.1.3Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady)
2.1.4Zařazování zkušebních vzorků
Kapitola2.2Zvláštní ustanovení pro jednotlivé třídy
2.2.1Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou
2.2.2Třída 2 Plyny
2.2.3Třída 3 Hořlavé kapaliny
2.2.41Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky
2.2.42Třída 4.2 Samozápalné látky
2.2.43Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
2.2.51Třída 5.1 Látky podporující hoření
2.2.52Třída 5.2 Organické peroxidy
2.2.61Třída 6.1 Jedovaté látky
2.2.62Třída 6.2 Infekční látky
2.2.7Třída 7 Radioaktivní látky
2.2.8Třída 8 Žíravé látky
2.2.9Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty
Kapitola2.3Zkušební postupy
2.3.0Všeobecně
2.3.1Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A
2.3.2Zkoušky týkající se směsí nitrované celuózy třídy 4.1
2.3.3Zkoušky hořlavých kapalných látek třídy 3, 6.1a 8
2.3.4Zkouška ke stanovení tekutosti
2.3.5Zkoušky ke stanovení ekotoxicity, odolnosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9
Část 3Vyjmenování nebezpečných věcí, zvláštní ustanovení a vynětí z platnosti pro omezená množství
Kapitola3.1.Všeobecné
3.1.1Úvod
3.1.2Oficiální pojmenování
Kapitola3.2Seznam nebezpečných věcí
3.2.1Tabulka A: Seznam nebezpečných věcí
3.2.2Tabulka B: Abecední seznam látek
Kapitola3.3Zvláštní ustanovení platné pro určité látky nebo předměty
Kapitola3.4Nebezpečné věci, které jsou baleny v omezeném množství
Část 4Ustanovení o používání obalů a cisteren
Kapitola4.1Použití obalů včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů
4.1.1Všeobecná ustanovení pro balení nebezpečných věcí všech tříd
s výjimkou tříd 2, 6.2 nebo 7 do obalů, včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů
4.1.2Dodatečná všeobecná ustanovení pro používání velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
4.1.3Všeobecná ustanovení týkající se pokynů pro balení
4.1.4Přehled pokynů pro balení
4.1.5Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 1
4.1.6Zvláštní ustanovení pro balení věcí třídy 2
4.1.7Zvláštní ustanovení pro balení organických peroxidů třídy 5.2 a samovolně se rozkládajících látek třídy 4.1
4.1.8Zvláštní ustanovení pro balení pro infekční látky (třídy 6.2)
4.1.9Zvláštní ustanovení pro balení pro látky třídy 7 4.1.10 Zvláštní ustanovení pro společné balení
Kapitola4.2Používání přemístitelných cisteren
4.2.1Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu látek tříd 3 až 9
4.2.2Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu nechlazených zkapalněných plynů
4.2.3Všeobecná ustanovení pro používání přemístitelných cisteren pro přepravu hluboce zchlazených zkapalněných plynů
4.2.4Pokyny a zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny
Kapitola4.3Používání nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren, cisternových kontejnerů a cisternových
výměnných nástaveb (přemístitelných nádrží), u kterých je těleso nádrže zhotoveno z kovových materiálů, jakož i bateriových
vozidel a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
4.3.1Rozsah použití
4.3.2Ustanovení pro všechny třídy
4.3.3Zvláštní ustanovení pro třídu 2
4.3.4Zvláštní ustanovení pro třídy 3 až 9
4.3.5Zvláštní ustanovení
Kapitola4.4Používání cisteren z vyztužených plastů (FRP)
4.4.1Všeobecně
4.4.2Provoz
Kapitola4.5Používání cisteren pro podtlakové odčerpávání odpadů
Část 5Předpisy pro odeslání
Kapitola5.1Všeobecná ustanovení
5.1.1Rozsah použití a všeobecná ustanovení
5.1.2Použití transportních obalových souborů
5.1.3Nevyčištěné vyprázdněné obaly (včetně IBC a velkých obalů), cisterny, vozidla a kontejnery pro přepravu volně ložených látek
5.1.4Společné balení
5.1.5Všeobecná ustanovení pro třídu 7
Kapitola5.2Nápisy a bezpečnostní značky
5.2.1Značení kusů
5.2.2Bezpečnostní značky na kusech
Kapitola5.3Značení kontejnerů, MEGC, cisternových kontejnerů, přemístitelných cisteren a vozidel velkými bezpečnostními značkami a nápisy
5.3.1Označování velkými bezpečnostními značkami
5.3.2Označování oranžovými tabulkami
5.3.3Značka pro zahřáté látky
Kapitola5.4Průvodní doklady
5.4.1Přepravní doklad a předepsané údaje
5.4.2Osvědčení o naložení do kontejneru
5.4.3Písemné pokyny
5.4.4Příklad formuláře pro multimodální přepravu nebezpečných věcí
Kapitola5.5Zvláštní ustanovení
5.5.1Zvláštní ustanovení pro zasílání infekčních látek
5.5.2Zvláštní ustanovení pro plynem dezinfikované kontejnery a vozidla
Část 6Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů, velkých nádob pro volně ložené látky (IBC), velkých obalů a cisteren
Kapitola6.1Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů
6.1.1Všeobecně
6.1.2Kódování konstrukčních typů obalů
6.1.3Označení
6.1.4Požadavky na obaly
6.1.5Požadavky na zkoušky obalů
6.1.6Standardní kapaliny pro důkaz chemické snášenlivosti obalů
Kapitola6.2Požadavky na konstrukci a zkoušení nádob na plyny, aerosoly a malé nádoby obsahující plyny (plynové kartuše)
6.2.1Všeobecné požadavky na nádoby pro plyny
6.2.2Nádoby konstruované, vyráběné a zkoušené podle norem
6.2.3Požadavky na nádoby, které nebyly konstruovány, vyrobeny a zkoušeny podle norem
6.2.4Všeobecné požadavky na aerosoly a nádobky obsahující plyn (kartuše)
Kapitola6.3Požadavky na konstrukci a zkoušení obalů na látky třídy 6.2
6.3.1Všeobecná ustanovení
6.3.2Požadavky na zkoušení obalů
Kapitola6.4Požadavky na konstrukci, zkoušení a schvalování kusů a látek třídy 7
6.4.1(Vyhrazeno)
6.4.2Všeobecné požadavky
6.4.3(Vyhrazeno)
6.4.4Požadavky na kusy vyňaté z platnosti
6.4.5Požadavky na průmyslové kusy
6.4.6Požadavky na kusy obsahující hexafluorid uranu
6.4.7Požadavky na kusy typu A
6.4.8Požadavky na kusy typu B(U)
6.4.9Požadavky na kusy typu B(M)
6.4.10(Vyhrazeno)
6.4.11Požadavky na kusy obsahující štěpné látky
6.4.12Zkušební postupy a důkaz shodnosti
6.4.13Zkoušení celistvosti kontejmentového systému a stínění a kritické zhodnocení bezpečnosti
6.4.14Dopad pro zkoušky pádem
6.4.15Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat normálním podmínkám přepravy
6.4.16Dodatečné zkoušky kusů typu A konstruované pro kapaliny a plyny
6.4.17Zkoušky pro prokázání schopnosti odolat nehodovým podmínkám při přepravě
6.4.18Přísnější zkouška ponořením do vody pro kusy typu B(U) a typu B(M) obsahující výše než 105A2
6.4.19Zkouška úniku vody pro kus obsahující štěpnou látku
6.4.20(Vyhrazeno)
6.4.21Prohlídky obalů konstruovaných pro hexafluorid uranu
6.4.22Schválení konstrukcí kusu a materiálů
6.4.23Žádosti a schvalování přepravy radioaktivní látky
Kapitola6.5Požadavky na konstrukci a zkoušení velkých nádob pro volně ložené látky (IBC)
6.5.1Všeobecné požadavky pro všechny typy IBC
6.5.2Označení
6.5.3Zvláštní požadavky na IBC
6.5.4Požadavky na zkoušky IBC
Kapitola6.6Ustanovení pro stavbu a zkoušky velkých obalů
6.6.1Všeobecné
6.6.2Kódovací systém pro označení typu velkých obalů
6.6.3Označení
6.6.4Zvláštní požadavky pro velké obaly
6.6.5Zkušební požadavky
Kapitola6.7Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren
6.7.1Platnost a všeobecné požadavky
6.7.2Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu látek tříd 3 až 9
6.7.3Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu nezchlazených zkapalněných plynů
6.7.4Požadavky na konstrukci, výrobu, kontrolu a zkoušení přemístitelných cisteren určených pro přepravu zchlazených zkapalnělých plynů
Kapitola6.8Požadavky na konstrukci, vybavení, schválení typu, kontroly a zkoušení a označování nesnímatelných cisteren, cisternových vozů,
snímatelných cisteren a nádržkových kontejnerů a cisternových výměnných nástaveb s nádržemi vyrobenými z kovových materiálů
a bateriových vozů a vícečlánkových kontejnerů na plyn (MEGC)
6.8.1Rozsah použití
6.8.2Požadavky vztahující se na všechny třídy
6.8.3Zvláštní požadavky vztahující se na třídu 2
6.8.4Zvláštní ustanovení
6.8.5Požadavky na materiály a konstrukci nádrží, cisternových vozů a cisternových kontejnerů, pro které je požadován zkušební tlak
nejméně 1 Mpa (10 bar) a nádrží, cisternových vozů a cisternových kontejnerů určených pro přepravu hluboce zchlazených
zkapalněných plynů třídy 2
Kapitola6.9Požadavky na konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu, zkoušení a označování cisteren z vyztužených plastů (FRP)
6.9.1Všeobecná ustanovení
6.9.2Konstrukce
6.9.3Ustanovení vztahující se na výstroj
6.9.4Zkoušení a schválení typu
6.9.5Prohlídky
6.9.6Označování
Kapitola6.10Požadavky na konstrukci, výstroj, schvalování typu, zkoušení a značení cisteren pro podtlakové vyčerpávání odpadů
6.10.1Všeobecně
6.10.2Konstrukce
6.10.3Části výstroje
6.10.4Prohlídky
Část 7Ustanovení o podmínkách přepravy, nakládky, vykládky a manipulace
Kapitola7.1Všeobecná ustanovení
Kapitola7.2Ustanovení o přepravě v kusech
Kapitola7.3Ustanovení o přepravě volně ložených látek
Kapitola7.4Ustanovení o přepravě v cisternách
Kapitola7.5Ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
7.5.1Všeobecné ustanovení o nakládce, vykládce a manipulaci
7.5.2Zákaz společné nakládky
7.5.3(Vyhrazeno)
7.5.4Preventivní opatření se zřetelem na potraviny, poživatiny a krmiva
7.5.5Omezení přepravovaných množství
7.5.6(Vyhrazeno)
7.5.7Manipulace a ukládání
7.5.8Čištění po vykládce
7.5.9Zákaz kouření
7.5.10Preventivní opatření proti elektrickým nábojům
7.5.11Dodatečná ustanovení vztahující se na určité třídy nebo věci
PŘÍLOHA BUstanovení o dopravních prostředcích a o přepravě
Část 8Požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a průvodní doklady
Kapitola8.1Všeobecné požadavky na dopravní jednotky a jejich vybavení
8.1.1Dopravní jednotky
8.1.2Průvodní doklady
8.1.3Označování výstražnými oranžovými tabulkami a bezpečnostními značkami
8.1.4Hasicí přístroje
8.1.5Další vybavení
Kapitola8.2Požadavky na školení a osádky vozidla
8.2.1Všeobecné požadavky na školení řidičů
8.2.2Zvláštní požadavky na školení řidičů
8.2.3Školení všech osob, kromě řidičů uvedených v 8.2.1, podílejících se na silniční přepravě nebezpečných věcí
Kapitola8.3Další požadavky, které musí plnit osádka vozidla
8.3.1Osoby
8.3.2Používání hasicích přístrojů
8.3.3Zákaz otevírání kusů
8.3.4Přenosná osvětlovací zařízení
8.3.5Zákaz kouření
8.3.6Běh motoru při nakládce nebo vykládce
8.3.7Používání parkovací brzdy
Kapitola8.4Požadavky na dozor nad vozidly
Kapitola8.5Dodatečné požadavky na jednotlivé třídy nebo látky
Část 9Požadavky na konstrukci a schvalování vozidel
Kapitola9.1Všeobecné požadavky na konstrukci a schvalování vozidel
9.1.1Všeobecná ustanovení
9.1.2Schvalování vozidel EX/II, EX/III, FL, OX a AT
Kapitola9.2Požadavky na konstrukci základních vozidel
9.2.2Elektrické příslušenství
9.2.3Brzdový systém
9.2.4Prevence nebezpečí požáru
9.2.5Omezovač rychlosti
9.2.6Spojovací zařízení přípojných vozidel
Kapitola9.3Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla EX/II nebo EX/III
9.3.1Materiály používané pro konstrukci nástaveb vozidel
9.3.2Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
9.3.3Vozidla EX/II
9.3.4Vozidla EX/III
9.3.5Ložný prostor a motor
9.3.6Ložný prostor a výfukový systém
9.3.7Elektrické příslušenství
Kapitola9.4Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel
určených pro přepravu nebezpečných věcí v kusech (kromě vozidel EX/II a EX III)
Kapitola9.5Dodatečné požadavky na konstrukci nástaveb kompletních nebo zkompletovaných vozidel
určených pro přepravu volně ložených tuhých nebezpečných látek
Kapitola9.6Dodatečné požadavky na kompletní nebo zkompletovaná vozidla určená pro přepravu samovolně
se rozkládajících látek třídy 4.1 A organických peroxidů třídy 5.2 při řízené teplotě
Kapitola9.7Dodatečné požadavky na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), bateriová vozidla a kompletní
nebo zkompletovaná vozidla používaná pro přepravu nebezpečných věcí ve snímatelných cisternách
s vnitřním objemem větším než 1 m3nebo v cisternových kontejnerech, přenosných cisternách nebo MEGC s vnitřním objemem větším než 3 m3(vozidla FL, OX a AT)
9.7.1Všeobecná ustanovení
9.7.2Požadavky na cisterny
9.7.3Upevňovací prvky
9.7.4Uzemnění vozidel FL
9.7.5Stabilita cisternových vozidel
9.7.6Ochrana vozidel proti nárazu zezadu
9.7.7Vytápěcí systémy s vnitřním spalováním
9.7.8Elektrické příslušenství

Poznámky pod čarou

1) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), přijatá v Ženevě dne 30. září 1957, byla vyhlášena pod č. 64/1987 Sb.


PŘÍLOHA A

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ A USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE NEBEZPEČNÝCH LÁTEK A PŘEDMĚTŮ

Část 1

Všeobecná ustanovení

KAPITOLA 1.1

ROZSAH A POUŽITÍ

1.1.1 Struktura

Přílohy A a B jsou rozděleny do devíti Částí. Přílohu A tvoří Části 1 až 7 a přílohu B tvoří Části 8 a 9. Každá Část je dále rozdělena do kapitol a každá kapitola do oddílů a pododdílů. Uvnitř každé Části jsou čísla jejich kapitol, oddílů, pododdílů a dalších dílčích částí tvořena číslem kapitoly, následovaným číslicí oddílu, číslicí pododdílů a číslicemi dalších dílčích částí, např. Část 4, kapitola 2, oddíl 1, je očíslován „4.2.1“.

1.1.2 Rozsah platnosti

1.1.2.1 Pro účely Článku 2 dohody ADR příloha A uvádí:

(a) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je zakázána;

(b) nebezpečné věci, jejichž mezinárodní přeprava je dovolena a požadavky, které musí být při této přepravě splněny (včetně vynětí z platnosti), zejména:

- zatřídění věcí, včetně kritérii pro jejich zatřídění a příslušných zkušebních metod;

- používání obalů (včetně společného balení);

- používání cisteren (včetně jejich plnění);

- postupy před odesláním (včetně nápisů a bezpečnostních značek na kusech a označování dopravních a přepravních prostředků jakož i doklady a požadované informace;

- ustanovení o konstrukci, zkoušení a schvalování obalů a cisteren;

- používání dopravních prostředků (včetně nakládky, společné nakládky a vykládky).

1.1.2.2 Příloha A obsahuje rovněž určitá ustanovení, která se podle článku 2 dohody ADR týkají přílohy B nebo obou příloh A a B:

1.1.1 Struktura

1.1.2.3 (Rozsah přílohy B)

1.1.2.4

1.1.3.1 Vynětí z platnosti týkající se druhu přepravy

1.1.3.6 Vynětí z platnosti týkající se množství přepravovaných jedno dopravní jednotkou

1.1.4 Použitelnost jiných předpisů

1.1.4.5 Přeprava jinou dopravou než silniční

1.2 Definice a měrné jednotky

1.3 Školení osob podílejících se na přepravě nebezpečných věcí

1.4 Bezpečnostní povinnosti účastníků

1.5 Vynětí z platnosti

1.6 Přechodná ustanovení

1.8 Kontroly a jiná podpůrná opatření pro zajištění plnění bezpečnostních požadavků

1.9 Dopravní omezení stanovená příslušnými orgány

Kapitola 3.1

Kapitola 3.2 sloupce (1), (2), (14), (15) a (19) (uplatňování ustanovení Části 8 a 9 na jednotlivé látky nebo předměty).

1.1.2.3 Pro účely Článku 2 dohody ADR příloha B uvádí požadavky na konstrukci, výbavu a provoz vozidel přepravujících nebezpečné věci, jejichž přeprava je dovolena, a to:

- požadavky na osádky vozidel, jejich výbavu, provoz a doklady;

- požadavky na konstrukci a schvalování vozidel.

1.1.2.4 Slovo „vozidlo“ v článku 1(c) dohody ADR se nevztahuje jen na jedno a totéž vozidlo. Mezinárodní přeprava může být prováděna několika různými vozidly, pokud se tato přeprava provádí po území nejméně dvou smluvních států dohody ADR mezi odesilatelem a příjemcem uvedenými v nákladním listu.

1.1.3 Vynětí z platnosti

1.1.3.1 Vynětí z platnosti pro uvedené povahy přepravy

Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:

(a) nebezpečných věcí soukromými osobami, kde věci jsou baleny pro drobný prodej a jsou určeny pro jejich osobní nebo domácí použití nebo pro jejich zábavu nebo sportovní činnost;

(b) strojů nebo zařízení nevyjmenovaných v ADR a které mohou obsahovat nebezpečné věci ve své konstrukci nebo provozním vybavení;

(c) prováděnou podniky jako doplňkovou k jejich hlavní činnosti, jako jsou dodávky na staveniště pozemních a inženýrských staveb nebo pro dozor, opravy a údržbu, v množstvích nepřevyšujících 450 litrů v jednom obalu a maximálních množstvích uvedených v 1.1.3.6;

avšak přeprava prováděná takovými podniky pro jejich zásobování nebo vnější nebo vnitřní distribuci nespadá do rozsahu tohoto vynětí;

(d) prováděnou zásahovými službami nebo pod jejich dozorem, zejména odtahovými vozidly přepravujícími vozidla, která byla účastníky dopravní nehody nebo měla poruchu a obsahují nebezpečné věci.

(e) první pomoci určenou pro záchranu lidských životů nebo ochranu životního prostředí prováděná při realizaci všech opatření zajišťujících její plnou bezpečnost.

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.1.2.

1.1.3.2 Vynětí z platnosti pro přepravu plynů

Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:

(a) plynů obsažených v nádržích vozidel provádějících přepravu, které jsou používány pro jejich pohon nebo pro provoz jejich zvláštního zařízení (např. chladicí jednotky);

(b) plynů obsažených v palivových nádržích přepravovaných vozidel. Palivový kohout mezi plynovou nádrží a motorem musí být uzavřen a elektrické spojení přerušeno;

(c) plynů skupin A a O (podle 2.2.2.1), jestliže tlak plynu v nádobě nebo cisterně při teplotě 15 °C nepřevyšuje 200 kPa (2 bary) a jestliže plyn je kompletně v plynném stavu během přepravy. Patří sem všechny druhy nádob a cisteren, např. také části strojů a přístrojů;

(d) plynů obsažených v zařízení používaném pro provoz vozidel (např. hasicích přístrojích nebo nahuštěných pneumatikách, buď jako náhradní díly nebo jako náklad);

(e) plynů obsažených ve zvláštním zařízení vozidel a nezbytných pro provoz těchto zvláštních zařízení během přepravy (chladicí systémy, cisterny na ryby, ohřívače atd.), jakož i v náhradních nádobách pro taková zařízení nebo vyprázdněné nevyčištěné výměnné nádoby, přepravované v téže dopravní jednotce;

(f) nevyčištěných vyprázdněných tlakových cisteren, které jsou přepravovány za podmínky, že jsou hermeticky uzavřené; a

(g) plynů obsažených v potravinách a v nápojích.

1.1.3.3 Vynětí z platnosti pro přepravu kapalných pohonných hmot

Ustanovení dohody ADR se nevztahují na přepravu:

(a) pohonné látky v palivových nádržích vozidel provádějících přepravu určené pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení.

Pohonné látky uvedené v předchozích odstavcích (4) a (5) smějí být přepravovány v pevných palivových nádržích přímo propojených s vozidlovým motorem a/nebo přídavným zařízením, které splňují právní předpisy nebo mohou být přepravovány v přenosných nádobách na pohonné hmoty (jako jsou kanystry).

Celkový vnitřní objem pevných palivových nádrží smí být nejvýše 1500 litrů pro jednu dopravní jednotku a vnitřní objem palivové nádrže připevněné na přípojné vozidlo smí být nejvýše 500 litrů. V přemístitelných nádobách na pohonné hmoty smí být přepravováno nejvýše 60 litrů na jednu dopravní jednotku. Tato omezení se nevztahují na vozidla záchranných služeb;

(b) pohonné látky v palivových nádržích vozidel nebo jiných dopravních prostředků (jako jsou lodě), které jsou přepravovány jako náklad, kde jsou určeny pro jejich pohon nebo pro provoz jakýchkoli jejich zařízení. Všechny palivové kohouty mezi motorem nebo zařízením a palivovou nádrží musí být během přepravy uzavřeny, vyjma případu, kdy je pro zařízení nezbytné, aby zůstaly otevřené. Pokud je to možné, musí být ve vozidlech nebo jiných dopravních prostředcích uloženy na stojato a zajištěny proti spadnutí.

1.1.3.4 Vynětí z platnosti podle zvláštních ustanovení a pro nebezpečné věci balené v omezených množstvích

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.1.2.

1.1.3.4.1 Určitá zvláštní ustanovení kapitoly 3.3 stanoví, že se na přepravu zvláštních nebezpečných věcí nevztahují částečně nebo úplně požadavky dohody ADR. Tato vynětí z platnosti platí pouze tehdy, pokud jsou zvláštní ustanovení uvedena ve sloupci (6) tabulky A kapitoly 3.2 u položky nebezpečných věcí, jichž se týkají.

1.1.3.4.2 Při přepravě určitých nebezpečných věcí zabalených v omezených množstvích mohou být využity vynětí z platnosti, pokud jsou splněny podmínky uvedené v kapitole 3.4.

1.1.3.5 Vynětí z platnosti pro vyprázdněné nevyčištěné obaly

Na vyprázdněné nevyčištěné obaly (včetně IBC a velkých obalů), které obsahovaly látky tříd 2, 3, 4.1, 5.1, 6.1, 8 a 9 se nevztahují požadavky ADR, jestliže jsou provedena přiměřená opatření vylučující jakékoli nebezpečí. Nebezpečí je vyloučeno, jestliže byla provedena opatření vylučující všechna nebezpečí tříd 1 až 9.

1.1.3.6 Vynětí z platnosti pro množství přepravované na jedné dopravní jednotce

1.1.3.6.1 Nebezpečné věci jsou pro účely tohoto pododdílu zařazeny do přepravních kategorií 0, 1, 2, 3 a 4, jak je uvedeno ve sloupci (15) tabulky A kapitoly 3.2. Vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie „0“, jsou též zařazeny do kategorie „0“. Vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do přepravní kategorie jiné než „0“, jsou zařazeny do kategorie „4“.

1.1.3.6.2 Pokud množství nebezpečných věcí přepravovaných v jedné dopravní jednotce nepřevyšuje hodnoty uvedené ve sloupci (3) tabulky uvedené v 1.1.3.6.3 pro danou přepravní kategorii (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do téže přepravní kategorie) nebo hodnota vypočtená podle 1.1.3.6.4 (pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do různých přepravních kategorií), mohou být přepravovány v kusech v jedné dopravní jednotce, aniž se použije následujících ustanovení:

- Kapitola 1.3;

- Kapitola 5.3;

- Oddíl 5.4.3;

- Kapitola 7.2, kromě oddílu 7.2.3, V5, V7 a V8 oddílu 7.2.4;

- CV1 oddílu 7.5.11;

- Část 8, kromě pododdílu

8.1.2.1 (a) a (c),

8.1.4.1 (a),

8.3.4,

kapitola 8.4,

S1(3) a (6),

S2(1) a (3),

S4 a

S14 až S21 kapitoly 8.5;

- Část 9.

POZNÁMKA: O údajích v nákladním listu viz 5.4.1.1.10.

1.1.3.6.3 Pokud nebezpečné věci přepravované v jedné dopravní jednotce patří do stejné přepravní kategorie, největší celkové množství na jednu dopravní jednotku je uvedeno ve sloupci (3) následující tabulky.

Přepravní
Kategorie
(1)
Látky nebo předměty
obalová skupina nebo klasifikační kód /skupina nebo
UN číslo
(2)
Největší
celkové
množství
na jednu
dopravní
jednotku
(3)
0 Třída 1: 1.1A/1.1L/1.2L/1.3L/1.4L a UN 0190 0
Třída 3: UN 3343
Třída 4.2: Látky patřící do obalové skupiny I
Třída 4.3: UN 1183, 1242, 1295, 1340, 1390, 1403, 1928, 2813, 2965, 2968, 2988, 3129, 3130, 3131, 3134, 3148 a 3207
Třída 6.1: UN 1051, 1613, 1614 a 3294
Třída 6.2: UN 2814 a 2900 (rizikové skupiny 3 a 4)
Třída 7: UN 2912 až 2919, 2977, 2978 a 3321 až 3333
Třída 9: UN 2315, 3151, 3152 a zařízení obsahující takové látky nebo směsi
a vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly látky zařazené do této přepravní kategorie
1 Látky a předměty patřící do obalové skupiny I a nezařazené do přepravní kategorie 0 a látky a předměty následujících tříd: 20
Třída 1: 1.1B až 1.1J a /1.2B až 1.2J/1.3C/1.3G/1.3H/1.3J/1.5Da
Třída 2: skupiny T, TC a, TO, TF, TOC a TFC
Třída 4.1: UN 3221 až 3224 a 3231 až 3240
Třída 5.2: UN 3101 až 3104 a 3111 až 3120
2 Látky a předměty patřící do obalové skupiny II a nezařazené do přepravních kategorií 0, 1 nebo 4 a látky a předměty následujících tříd: 333
Třída 1: 1.4B až 1.4G a 1.6N
Třída 2: skupina F
Třída 4.1: UN 3225 až 3230
Třída 5.2: UN 3105 až 3110
Třída 6.1: látky a předměty patřící do obalové skupiny III
Třída 6.2: UN 2814 a 2900 (riziková skupina 2)
Třída 9: UN 3245
3 Látky a předměty patřící do obalové skupiny III a nezařazené do přepravních kategorií 0, 2 nebo 4 a látky a předměty následujících tříd: 1 000
Třída 2: skupiny A a 0
Třída 8: UN 2794, 2795, 2800 a 3028
Třída 9: UN 2990 a 3072
4 Třída 1: 1.4S Bez omezení
Třída 4.1: UN 1331,1345,1944,1945,2254 a 2623
Třída 4.2: UN 1361 a 1362 obalová skupina III
a vyprázdněné nevyčištěné obaly, které obsahovaly nebezpečné věci, kromě věcí zařazených do přepravní kategorie 0

a Pro UN 0081, 0082, 0084, 0241, 0331, 0332, 0482, 1005 a 1017 největší celkové množství na dopravní jednotku je 50 kg.

V předchozí tabulce se “největším celkovým množstvím na dopravní jednotku” rozumí:

- pro předměty celková (hrubá) hmotnost v kilogramech (pro předměty třídy 1 čistá hmotnost v kg výbušné látky);

- pro tuhé látky, zkapalněné plyny, hluboce zchlazené zkapalněné plyny a pod tlakem rozpuštěné plyny čistá hmotnost v kilogramech;

- pro kapaliny a stlačené plyny jmenovitý vnitřní objem nádob (viz definici v oddílu 1.2.1) v litrech.

1.1.3.6.4 Pokud jsou v jedné dopravní jednotce přepravovány nebezpečné věci různých přepravních kategorií, pak součet

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 vynásobeného “50”,

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 1 uvedených v poznámce a k tabulce v 1.1.3.6.3 vynásobeného “20”;

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 2 vynásobeného “3”, a

- množství látek a předmětů přepravní kategorie 3

nesmí překročit číslo “1000”.

1.1.3.6.5 Pro účely tohoto pododdílu se nebezpečné věci vyňaté podle pododdílů 1.1.3.2 až

1.1.3.5 do výše uvedených množství nezapočítávají.

1.1.4 Použitelnost jiných předpisů

1.1.4.1 (Vyhrazeno)

1.1.4.2 Přeprava v přepravním řetězci zahrnujícím námořní nebo leteckou dopravu

Kusy, kontejnery, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery, které neodpovídají plně požadavkům dohody ADR na balení, společné balení, nápisy a bezpečnostní značky na kusech nebo na označení velkými bezpečnostními značkami a oranžovými výstražnými tabulkami, ale odpovídají požadavkům IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu) musí být přijaty k přepravě pro kombinovanou dopravu s námořní nebo leteckou dopravou, pokud splňují následující podmínky:

(a) Pokud kusy nebo IBC nejsou opatřeny nápisy a bezpečnostními značkami podle dohody ADR, musejí být označeny nápisy a bezpečnostními značkami podle požadavků IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo podle ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu);

(b) Na společné balení v jednom kusu se vztahují platí předpisy IMDG Code (pro námořní dopravu) nebo ICAO Technical Instructions (pro leteckou dopravu);

(c) Jestliže kontejnery, přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery pro přepravu kombinovanou v přepravním řetězci s námořní dopravou nejsou označeny velkými bezpečnostními značkami a výstražnými oranžovými tabulkami podle kapitoly 5.3 této přílohy, musí být označeny velkými bezpečnostními značkami podle kapitoly 5.3 IMDG Code (předpisů pro námořní dopravu). V tomto případě se vztahuje na vozidlo samé pouze ustanovení uvedené v 5.3.2.1.1 této přílohy. Tyto požadavky se vztahují na vyprázdněné nevyčištěné přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery a též na jejich následnou přepravu do čisticí stanice.

Tato odchylka se nevztahuje na případ, kdy věci jsou zařazeny jako nebezpečné věci tříd 1 až 8 ADR a nejsou považovány za nebezpečné podle IMDG Code (předpisů pro námořní dopravu) nebo podle ICAO Technical Instructions (předpisu pro leteckou dopravu).

POZNÁMKA: O údajích v nákladním listu viz 5.4.1.1.7; osvědčení o naložení do kontejneru viz oddíl 5.4.2.

1.1.4.3 Používání přemístitelných cisteren schválených pro námořní dopravu

Přemístitelné cisterny, které nesplňují požadavky kapitol 6.7 nebo 6.8, ale které byly vyrobeny a schváleny před 1.lednem 2003 podle ustanovení (včetně přechodných ustanovení) uvedených ve sloupcích (12) a (14) kapitoly 3.2 IMDG Code (změna 29-98) smějí být používány až do 31.prosince 2009, pokud jsou shledány, že splňují příslušná ustanovení IMDG Code (změna 29-98) o prohlídkách a zkouškách a že pokyny uvedené ve sloupcích (12) a (13) kapitoly 3.2 IMDG Code (změna 30-00) jsou zcela splněny. Mohou být dále používány po 31. prosinci 2009, pokud splňují příslušná ustanovení IMDG Code o prohlídkách a zkouškách, ale pokud jsou pokyny uvedené ve sloupcích (10) a (11) kapitoly 3.2 ADR a kapitoly 4.2.

POZNÁMKA: O údajích v nákladním listu viz 5.4.1.1.8.

1.1.4.4 (Vyhrazeno)

1.1.4.5 Přeprava jinou dopravou než silniční

1.1.4.5.1 Jestliže vozidlo, jímž se provádí přeprava, na kterou se vztahují požadavky ADR, je přepravováno v části dopravní cesty jiným druhem dopravy než silniční dopravou, platí pro tuto část cesty výhradně vnitrostátní nebo mezinárodní předpisy, jimiž se řídí v této části dopravní cesty přeprava nebezpečných věcí tím druhem dopravy, jehož bylo použito k přepravě silničního vozidla.

1.1.4.5.2 V případech výše uvedených v 1.1.4.5.1 dotčené smluvní strany ADR se mohou dohodnout, že dodatečně uplatní, pokud to považují za nezbytné, požadavky ADR na tu část dopravní cesty, po které je vozidlo přepravováno jinou dopravou než silniční, pokud takové dohody mezi dotčenými smluvními stranami ADR neodporují předpisům mezinárodních úmluv upravujících přepravu nebezpečných věcí druhem dopravy použitým pro přepravu silničního vozidla na dané části dopravní cesty [např. Mezinárodní úmluva o bezpečnosti života na moři -International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS)], jejichž tyto dotčené smluvní strany ADR jsou též smluvními stranami.
Tyto dohody musí zaslat smluvní strana, jež byla jejich iniciátorem, Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který s nimi seznámí smluvní strany ADR.

1.1.4.5.3 Jestliže pro přepravu, na níž se vztahují ustanovení ADR, platí pro celou silniční dopravní cestu nebo její část rovněž ustanovení mezinárodní úmluvy upravující přepravu nebezpečných věcí jiným druhem dopravy než silniční dopravou, podle ustanovení uvedené smlouvy, která rozšiřují její platnost na některé přepravy silničními motorovými vozidly, pak ustanovení této mezinárodní úmluvy platí pro tuto dopravní cestu současně s ustanoveními ADR, které jim neodporují; jiná ustanovení ADR se na celou tuto dopravní cestu nevztahují.

KAPITOLA 1.2

DEFINICE A MĚRNÉ JEDNOTKY

1.2.1 Definice

POZNÁMKA: Tento oddíl obsahuje všechny všeobecné a zvláštní definice.

Pro účely ADR se pod následujícími pojmy rozumějí:

A

„Aerosol“ viz „Aerosolový rozprašovač”

„Aerosolový rozprašovač“ jakákoli nádoba pro jedno použití vyrobená z kovu, skla nebo plastů obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem, s nebo bez kapaliny, pasty nebo prášku, a vybavená rozprašovacím zařízením umožňujícím rozprášení obsahu ve formě tuhých nebo kapalných částic ve směsi s plynem ve formě pěny, pasty nebo prášku nebo v kapalném nebo plynném stavu;

B

„Balič“ jakýkoli podnik, který ukládá nebezpečné věci do obalů, včetně velkých obalů a velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a, pokud je to nezbytné, připravuje kusy k přepravě;

„Bateriové vozidlo“ vozidlo se souborem článků vzájemně propojených potrubím, stabilně namontovaných na rámu a stabilně upevněných na dopravní jednotce. Následující články jsou považovány za články bateriového vozidla: válcové láhve, trubkové lahve, svazky lahví (nazývané též klec), tlakové sudy, jakož i cisterny určené pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;

„Bedna“ pravoúhlý nebo mnohoúhelníkový plnostěnný obal z kovu, dřeva, překližky, dřevovláknitých materiálů, lepenky, plastů nebo jiných vhodných materiálů. Malé otvory pro účely snadnější manipulace nebo otevírání nebo pro splnění klasifikačních požadavků jsou dovoleny, pokud nejsou v rozporu v požadavkem neporušenosti obalu během přepravy;

„Biologický/technický název“ název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být pro tento účel používány;

„Bod vzplanutí“ nejnižší teplota kapalné látky, při které její páry tvoří se vzduchem hořlavou směs;

C

„Cisterna pro podtlakové vyčerpávání odpadů“ nesnímatelná nebo snímatelná cisterna zásadně používaná pro přepravu nebezpečných odpadů, se zvláštními konstrukčními vlastnostmi a/nebo zařízením usnadňujícím nakládku (plnění) a vykládku (vyprazdňování) odpadů, jak je uvedeno v kapitole 6.10. Cisterna, která plně odpovídá požadavkům kapitol 6.7 nebo 6.8 se nepovažuje za cisternu pro podtlakové vyčerpávání odpadů;

„Cisterna“ nádrž včetně své provozní a konstrukční výstroje. Pokud je používán tento pojem samostatně, označuje cisternový kontejner, přemístitelnou cisternu, snímatelnou cisternu nebo nesnímatelnou cisternu, jak jsou definovány v této Části, včetně cisteren tvořících články bateriových vozidel nebo MEGC (viz též „Snímatelná cisterna“, „Nesnímatelná cisterna“, „Přemístitelná cisterna“ a „Vícečlánkový kontejner na plyny“);

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz 6.7.4.1.

„Cisternová výměnná nástavba“ se považuje za cisternový kontejner;

„Cisternové vozidlo” vozidlo vyrobené pro přepravu kapalin, plynů nebo práškových nebo zrnitých látek a obsahující jednu nebo více nesnímatelných cisteren. Kromě vlastního vozidla nebo je nahrazujících částí podvozku cisternové vozidlo obsahuje jednu nebo více nádrží, jejich výstroj a upevňovací prvky pro jejich připevnění na vozidlo nebo na části podvozku;

„Cisternový kontejner“ přepravní prostředek odpovídající definici kontejneru a obsahující nádrž a její výstroj včetně zařízení usnadňující přemístění cisternového kontejneru bez značné změny polohy používaný pro přepravu plynů, kapalin, práškových nebo zrnitých látek a mající vnitřní objem větší než 0,45 m3 (450 litrů);

POZNÁMKA: IBC, které splňují požadavky kapitoly 6.5, nejsou považovány za cisternové kontejnery.

„Cívka“ zařízení vyrobené z plastu, dřeva, lepenky, kovu nebo jiného vhodného materiálu obsahující centrální vřeteno s, nebo bez, postranními stěnami na každém konci vřetena. Předměty a látky mohou být navinuta na vřeteno a mohou být zadržovány postranními stěnami.

„CSC“ Mezinárodní úmluva o bezpečných kontejnerech (International Convention for Safe Containers) (Ženeva, 1972) se změnami uveřejněná Mezinárodní námořní organizací (International Maritime Organization - IMO), Londýn;

D

„Direktiva EC“ rozhodnutí příslušných orgánů Evropského společenství, která jsou závazná, pokud se týče dosažených výsledků, pro všechny členské státy, jimž je adresováno, avšak volba formy a metod je ponechána národním orgánům;

„Dopravce“ podnik, který provádí přepravu podle nebo bez přepravní smlouvy;

„Dopravní jednotka“ motorové vozidlo bez přípojného vozidla nebo jízdní souprava tvořená motorovým vozidlem s přípojným vozidlem;

„Dřevěná IBC“ tuhé nebo skládací těleso společně s vnitřním potahem (avšak nikoli s vnitřním obalem) a příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;

„Dřevěný sud“ obal vyrobený z přírodního dřeva, kruhového průřezu, mající vypouklé stěny, tvořený dužinami a víky a opatřeny obručemi;

F

„Flexibilní IBC“ těleso nádoby tvořené fólií, tkaninou nebo jiným flexibilním materiálem nebo kombinací těchto materiálů, a v nezbytném případě vnitřním povlakem nebo vnitřním vyložením, jakož i z vhodné provozní výstroje a zařízení pro manipulaci;

H

„Hermeticky uzavřená cisterna“ cisterna, jejíž otvory jsou hermeticky uzavřeny a které nejsou vybaveny pojistnými ventily, průtržnými kotouči nebo jiným podobným bezpečnostním zařízením. Cisterny vybavené pojistnými ventily s předřazeným průtržným kotoučem se považují za hermeticky uzavřené;

„Hmotnost kusu“ celková hmotnost kusu, pokud není stanoveno jinak. Hmotnost kontejnerů a cisteren používaných pro přepravu věcí se nevztahuje do celkových hmotností;

„Hořlavá složka“ (pro aerosoly a kartuše) plyn hořlavý ve vzduchu při normálním tlaku nebo kapalná látka nebo kapalný přípravek, který má bod vzplanutí menší nebo roven 100 °C;

„Hromadné pojmenování“ definovaná skupina látek nebo předmětů (viz 2.1.1.2, B, C a D);

CH

„Chráněná IBC“ (pro kovové IBC) IBC vybavená dodatečnou ochranou proti nárazu mající formu např. vícevrstvé (sendvičové) konstrukce nebo konstrukce s dvojitou stěnou nebo rámu s kovovým mřížovým opláštěním;

I

„IBC z lepenky“ těleso nádoby z lepenky s nebo bez oddělených horních a dolních vík, popř. s vnitřním vyložením (avšak bez vnitřního obalu) a z vhodné provozní výstroje a konstrukčního vybavení;

„IBC“, viz „Velká nádoba pro volně ložené látky“;

„ICAO Technické pokyny“ Technical Instructions for the Safe Transport of Dangerous Goods by Air, které doplňují Přílohu 18 Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicago 1944), uveřejněné Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) v Montrealu;

„IMDG Code“ předpisy pro mezinárodní námořní dopravu nebezpečných věcí (International Maritime Dangerous Goods Code) naplňující kapitolu VII, část A Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti života na moři - International Convention for the Safety of Life at Sea (SOLAS), vydané Mezinárodní námořní organizací (IMO), Londýn;

J

„J.N. položka (Jinde nejmenovaná položka)“ hromadné pojmenování, do kterého mohou být látky, směsi, roztoky nebo předměty zařazeny, jestliže:

(a) nejsou uvedeny názvem v tabulce A kapitoly 3.2, a

(b) představují chemické, fyzikální a/nebo nebezpečné vlastnosti odpovídající třídě, klasifikačnímu kódu, obalové skupině a názvu a popisu položky j.n.;

„Jmenovitý vnitřní objem nádoby“ jmenovitý objem nebezpečné látky obsažené v nádobě vyjádřený v litrech. Pro lahve na stlačený plyn musí být jmenovitý vnitřní objem stanoven jako vnitřní obsah vody v láhvi;

K

„Kapalina“ látka mající při 50 °C tlak par nejvýše 300 kPa (3 bary), která není kompletně v plynném stavu při 20 °C a 101,3 kPa a která

(a) má bod tání nebo bod počátku tání nejvýše 20 °C při tlaku 101,3 kPa nebo

(b) je kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo

(c) není kašovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku pro stanovení viskozity (penetrometrická zkouška) popsanou v 2.3.4;

POZNÁMKA: „Přeprava v kapalném stavu“ ve smyslu předpisů pro cisterny se rozumí:

- přeprava kapalin podle výše uvedené definice, nebo

- přeprava tuhých látek předaných k přepravě v roztaveném stavu.

„Kartuše“ jakákoli nádoba pro jedno použití obsahující plyn nebo směs plynů pod tlakem. Může být vybavena ventilem;

„Klec“ (třída 2), viz „Svazek lahví“;

„Kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu“ IBC sestávající ze složeného zařízení ve formě tuhého vnějšího obalu okolo vnitřní nádoby z plastu a vhodné provozní výstroje nebo jiných konstrukčních zařízení. Je provedena tak, že vnitřní nádoba a vnější obal tvoří po sestavení nedělitelnou jednotku, která se jako taková plní, skladuje, přepravuje nebo vyprazdňuje.

POZNÁMKA: „Plast“, pokud je použit ve spojení s vnitřními nádobami pro kombinované IBC, zahrnuje jiné polymerické materiály takové jako guma atd.

„Kombinovaný obal (sklo, porcelán nebo kamenina)“ obal sestávající z vnitřní nádoby ze skla, porcelánu nebo kameniny a z vnějšího obalu (z kovu, dřeva, lepenky, plastu, pěnového plastu atd.). Takto uspořádané obaly tvoří nedělitelnou jednotku, která je jako taková plněna, skladována, přepravována a vyprazdňována.;

POZNÁMKA:Vnitřky kombinovaných obalů“ jsou běžně nazývány „vnitřní nádoby“. Například „vnitřek“ 6HA1 (kombinovaný obal, plast) je taková „vnitřní nádoba“, neboť není normálně konstruována, aby plnila kontejmentovou funkci bez svého „vnějšího obalu“ a není proto vnitřním obalem.

„Kombinovaný obal (plast)“ sestává z vnitřní nádoby z plastu a vnějšího obalu (z kovu, lepenky, překližky atd.). Je-li takto uspořádán, tvoří nedělitelnou jednotku, která je jako taková plněna, skladována, přepravována a vyprazdňována;

POZNÁMKA: Viz POZNÁMKA u „Kombinované obaly (sklo, porcelán nebo kamenina)“.

„Konstrukční výstroj “ :

(a) pro cisterny cisternového vozidla nebo snímatelnou cisternu vnější a vnitřní vyztužení, upevnění, ochranné a stabilizační členy nádrže;

(b) pro cisterny cisternového kontejneru vnější a vnitřní vyztužení, upevnění, ochranné a stabilizační členy nádrže;

(c) pro články bateriového vozidla nebo MEGC vnější a vnitřní vyztužení, upevnění, ochranné a stabilizační členy nádrže nebo nádoby;

(d) pro IBC, kromě flexibilních IBC, vyztužení, upevnění, manipulační, ochranné a stabilizační členy tělesa (včetně základní palety pro kombinované IBC s vnitřní nádobou z plastu);

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Kontejner s plachtou“ nekrytý kontejner opatřený plachtou pro ochranu nákladu;

„Kontejner“ přepravní prostředek (výměnná skříň nebo podobné konstrukce):

- určený ke stálému používání a dostatečně dimenzovaný pro opakované použití;

- speciálně zkonstruovaný pro usnadnění přepravy věcí jedním nebo více druhy dopravy bez poškození nákladu;

- opatřený zařízením pro usnadnění manipulace, zvláště při jeho překládce z jednoho druhu dopravy na jiný;

- zkonstruovaný tak, aby mohl být lehce naplněn a vyprázdněn (viz též „Uzavřený kontejner“, „Velký kontejner“, „Nekrytý kontejner“, „Kontejner s plachtou“ a „Malý kontejner“ ).

Snímatelná nástavba je kontejner, který má podle Evropské normy EN 283 (vydání 1991) následující charakteristiky:

- z hlediska mechanického namáhání je dimenzována pouze pro přepravu pozemní dopravou na železničním vagónu nebo silničním vozidle nebo na lodi systémem roll-on roll-of;

- nemůže být stohována;

- může být snímána z vozidel pomocí zařízení instalovaného na vozidle a svých vlastních podpěr a může být znovu naložena;

POZNÁMKA: Pojem „kontejner“ nezahrnuje obvyklé obaly, IBC, cisternové kontejnery nebo vozidla.

„Kovová IBC“ kovové těleso společně s příslušnou provozní a konstrukční výstrojí;

„Kritická teplota“ teplota, při které musí být zahájeny nouzové postupy v případě poruchy řízení teploty;

„Kryogenní nádoba“ přemístitelná tepelně izolované nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů;

„Kus“ konečný produkt balení sestávající z obalu nebo velkého obalu nebo IBC a jeho obsahu připravený k přepravě. Pojem zahrnuje nádoby na plyny, jak jsou definovány v tomto oddílu, jakož i předměty, které vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti nebo tvaru mohou být přepravovány nebalené nebo v klecích, laťovkách nebo manipulačních přípravcích. Tento pojem se nevztahuje na věci, které se přepravují volně ložené, ani na látky přepravované v cisternách.

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.2.

L

„Láhev“ přemístitelná tlaková nádoba s vnitřním objemem nejvýše 150 litrů (viz též („Svazek lahví (klec)“).

„Laťovka“ vnější obal s neplnými stěnami;

„Líska“ (třída 1) plát kovu, plastu, lepenky nebo jiného vhodného materiálu, který je uložen ve vnitřním obalu, meziobalu nebo vnějším obalu a dosahuje těsného uložení v takovém obalu. Povrch takové lísky může být vytvarován tak, že obaly nebo předměty mohou být vloženy, zajištěny a odděleny od sebe navzájem;

M

„Malá nádobka obsahující plyn“ viz „Kartuše“;

„Malý kontejner“ kontejner o vnitřním objemu nejméně 1 m3 a nejvýše 3 m3;

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.2.

„Manipulační prvky“ (pro flexibilní IBC) nosné pásy, oka, poutka nebo rámy, které jsou připevněny k tělesu nádoby IBC nebo vytvořeny z materiálu tělesa nádoby.

„Příručka zkoušky a kritéria“ třetí revidované vydání “United Nations on the Transport of Dangerous Goods, Manual of Tests and Criteria” publikované Organizací spojených národů (ST/SG/AC.10/11/Rev.3);

„MEGC“ viz „Vícečlánkový kontejner na plyn“ ;

„Měkká ocel“ ocel s nejnižší pevností v tahu mezi 360 N/mm2 a 440 N/mm2;

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Meziobal“ obal umístěný mezi vnitřní obaly nebo předměty a vnější obal;

N

„Nádoba“ (třída 1) zahrnuje bedny, lahve, plechovky, sudy, konve nebo pouzdra, včetně jakýchkoli uzávěrů, používané jako vnitřní obal nebo meziobal;

„Nádoba“ prostředek pro naplnění a udržení látek nebo předmětů, včetně všech uzávěrů. Tato definice se nevztahuje na nádrže (viz též „Kryogenní nádoba“, „Vnitřní nádoba“, „Tuhá vnitřní nádoba“ a „Nádobka na plyn pod tlakem“);

POZNÁMKA: Nádoby na plyny třídy 2 jsou lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy, kryogenní nádoby a svazky lahví (klece).

„Nádobky na plyn pod tlakem“ viz „Aerosolový rozprašovač“;

„Nádrž“ plášť obsahující látku (včetně otvorů a jejich uzávěrů);

POZNÁMKA 1: Tato definice se nevztahuje na nádoby.

POZNÁMKA 2: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Nakládce“ jakýkoli podnik, který nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo velkého kontejneru;

„Nebezpečné reakce“ jsou

- hoření nebo vývin značného tepla;

- vývin hořlavých, dusivých, hoření podporujících nebo jedovatých plynů;

- tvoření žíravých látek;

- tvoření nestabilních látek; nebo

- nebezpečné zvýšení tlaku (pouze pro cisterny);

„Nebezpečné věci“ ty látky a předměty, jejichž přeprava je dohodou ADR zakázána, nebo dovolena pouze za podmínek v ní předepsaných;

„Nejvyšší dovolená celková hmotnost“

(a) (pro všechny kategorie IBC kromě flexibilních IBC) hmotnost tělesa, jeho provozní výstroje a konstrukční výstroje a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;

(b) (pro cisterny) vlastní hmotnost cisterny a nejvyšší dovolená užitečná hmotnost;

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Nejvyšší dovolené zatížení“ (pro flexibilní IBC) nejvyšší čistá hmotnost, pro kterou je IBC určena a která je schválena pro přepravu;

„Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ nejvyšší z následujících tří tlaků:

(a) nejvyšší účinný tlak dovolený pro cisternu během jejího plnění (nejvyšší dovolený plnicí tlak);

(b) nejvyšší účinný tlak dovolený pro cisternu během jejího vyprazdňování (nejvyšší dovolený vyprazdňovací tlak); a

(c) účinný přetlak, kterému je cisterna vystavena svým obsahem (včetně cizích plynů, které může obsahovat) při nejvyšší provozní teplotě.

Pokud zvláštní požadavky předepsané v kapitole 4.3 nestanoví jinak, číselná hodnota tohoto provozního tlaku (přetlaku) nesmí být nižší než tlak par (absolutní tlak) plnící látky při 50 nesmí být nižší než tlak par (absolutní tlak) plnění látek při 50 °C.

Pro cisterny vybavené pojistnými ventily (s nebo bez průtržného kotouče) nejvyšší provozní tlak (přetlak) musí se však rovnat předepsanému otevíracímu tlaku takových pojistných ventilů (viz též „Výpočtový tlak“, „Vyprazdňovací tlak“, „Plnicí tlak“ a „Zkušební tlak);

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Nejvyšší užitečná hmotnost“ nejvyšší čistá hmotnost obsahu v jednoduchém obalu nebo nejvyšší skupinová hmotnost vnitřních obalů a jejich obsahu vyjádřená v kilogramech;

„Nejvyšší vnitřní objem“ nejvyšší vnitřní objem nádob nebo obalů včetně velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů vyjádřených v kubických metrech nebo litrech;

„Nekryté vozidlo“ vozidlo, jehož ložná plocha je tvořená jen plošinou nebo je opatřena pouze bočnicemi a zadním čelem;

„Nekrytý kontejner“ kontejner beze střechy nebo plošinový kontejner;

„Nesnímatelná cisterna“ cisterna s vnitřním objemem větším než 1000 litrů, která je konstrukčně trvale připevněná k vozidlu (které se tím stává cisternovým vozidlem) nebo tvořící nedílnou část podvozku takového vozidla;

O

„Obal z jemného plechu“ obal s kruhovým, elipsovitým, pravoúhlým nebo mnohoúhelníkovým průřezem (také kónický), jakož i obal s hrdlem kuželového tvaru nebo obal kelímkovitého tvaru z jemného plechu o tloušťce stěny menší než 0,5 mm (např. pocínovaného), s plochým nebo vypouklým dnem, s jedním nebo více otvory, který nespadá pod definici sudu nebo kanystru;

„Obal“ nádoba a všechny jiné součásti a materiály, které jsou nezbyté k tomu, aby nádoba mohla plnit svou ochrannou funkci (viz též „Skupinový obal”, „Kombinovaný obal (plast)“, „Kombinovaný obal (sklo, porcelán nebo keramika)“, „Vnitřní obal“, „Velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)“, „Meziobal“, „Velký obal“, „Obal z jemného plechu“, „Obnovený obal“, „Upravený obal“, „Obnovený obal“, „Záchranný obal“ a „Prachotěsný obal“);

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.2.

„Obalová skupina“ skupina, do které mohou být pro účely balení zařazeny určité látky podle jejich stupně nebezpečnosti. Obalové skupiny mají následující označení, jejichž významy jsou podrobně vysvětleny v Části 2:

Obalová skupina I: Látky představující velké nebezpečí;

Obalová skupina II: Látky představující střední nebezpečí; a

Obalová skupina III: Látky představující malé nebezpečí;

POZNÁMKA: Určité předměty obsahující nebezpečné věci jsou zařazovány do obalové skupiny.

„Obnovený obal“ zejména

(a) kovové sudy, které jsou:

(i) vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, ode všech svých předchozích obsahů, vnější a vnitřní koroze a je z nich odstraněn vnější povlak a bezpečnostní značky;

(ii) obnoveny do původního tvaru a obrysů, s přehyby, pokud jsou, vyrovnanými a utěsněnými a s vyměněnými všemi těsněními která jsou nedílnou součásti obalu; a

(iii) zkontrolovány po vyčištění, avšak před opětovným natřením barvou, s vyřazením obalů, které jsou viditelně poškozeny, mají značně zmenšenou tloušťku materiálu, jeví únavu materiálu, mají poškozené závity nebo uzávěry nebo jiné závažné závady.

(b) sudy a kanystry z plastu, které:

(i) jsou vyčištěny až na původní materiál jejich konstrukce, ode všech zbytků jejich předchozích obsahů a je z nich odstraněn vnější povlak a bezpečnostní značky;

(ii) mají vyměněna všechna těsnění která nejsou nedílnou součásti obalu; a

(iii) jsou zkontrolovány po vyčištění s vyřazením obalů s viditelným poškozením, jako trhlinami, průhyby nebo prasklinami, nebo poškozenými závity nebo uzávěry nebo jinými závažnými závadami;

„Odesilatel“ podnik, který odesílá nebezpečné věci buď pro sebe, nebo pro třetí stranu. Pokud je přeprava prováděna na základě přepravní smlouvy, odesilatelem je odesilatel uvedený v přepravní smlouvě;

„Odpady“ látky, roztoky, směsi nebo předměty, které nemohou být používaný jako takové, které se však přepravují pro další zpracování, uloženy na skládce nebo likvidovány spálením nebo jinými disponibilními metodami;

P

„Plnicí tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím plnění pod tlakem (viz též „Výpočtový tlak“, „Vyprazdňovací tlak“, „Nejvyšší provozní tlak (přetlak) a „Zkušební tlak“);

„Plnič“ jakýkoliv podnik, který nakládá (plní) nebezpečné věci do cisterny (cisternového vozidla, snímatelné cisterny, přemístitelné cisterny nebo cisternového kontejneru) a/nebo do vozidla, velkého kontejneru nebo malého kontejneru pro přepravu volně ložených látek, nebo do bateriového vozidla nebo MEGC;

„Plyn“ látka, která:

(a) při 50 °C má tenzi par větší než 300 kPa (3 bary); nebo

(b) je kompletně v plynném stavu při 20 °C při normálním tlaku 101,3 kPa;

„Podnik“ jakákoli fyzická nebo právnické osoba, ať již zisková nebo nezisková, jakékoli sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, ať již zisková nebo nezisková, nebo jakákoli instituce s vlastní právní subjektivitou nebo je závislý na správním orgánu, který má právní subjektivitu;

„Podtlakový ventil“ pružinové zařízení, které je uváděno v činnost tlakem a jehož účelem je ochrana cisterny proti nepřijatelnému vnitřnímu podtlaku;

„Pojistný ventil“ pružinové zařízení automaticky ovládané tlakem, jehož účelem je chránit cisternu proti nežádoucímu zvýšení vnitřního tlaku;

„Prachotěsný obal“ těsný obal pro udržení suchého obsahu včetně jemné tuhé látky (prášku) vznikající během přepravy.

„Provozní výstroj“

(a) cisteren plnicí a vyprazdňovací, větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;

(b) článků bateriového vozidla nebo MEGC plnicí a vyprazdňovací zařízení, včetně propojovacího potrubí, bezpečnostní zařízení a měřicí přístroje;

(c) IBC plnicí a vyprazdňovací zařízení a jakékoli tlak vyrovnávající nebo větrací, bezpečnostní, ohřívací a tepelně izolační zařízení a měřicí přístroje;

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Provozovatel cisternového kontejneru/přemístitelné cisterny“ každý podnik, na jehož jméno je cisternový kontejner/přemístitelná cisterna registrována, nebo připuštěna do provozu;

„Provozovatel přemístitelné cisterny“ viz „Provozovatel cisternového kontejneru/přemístitelné cisterny“;

„Předpis EHK“ předpis tvořící přílohu k Dohodě o přijetí jednotných podmínek pro homologaci (ověřování shodnosti) a vzájemné uznávání homologace výstroje a součástí motorových vozidel (Dohoda 1958, se změnami);

„Přemístitelná cisterna“ multimodální cisterna mající vnitřní objem větší než 450 litrů v souladu s definicemi v kapitole 6.7 nebo v IMDG Code a uvedenými v pokynech pro přemístitelné cisterny (T-kódu) ve sloupci (10) tabulky A kapitoly 3.2.

„Přeprava“ přemístění nebezpečných věcí, včetně zastávek nezbytných vzhledem k dopravním podmínkám a včetně všech dob, po které jsou nebezpečné věci uloženy ve vozidlech, cisternách nebo v kontejnerech nezbytných vzhledem k provozním podmínkám před, během a po přemístění.
Tato definice zahrnuje též krátké dočasné skladování nebezpečných věcí za účelem změny druhu dopravního prostředku (překládku). Tato definice se vztahuje na překládku, pokud jsou přepravní doklady, v nichž jsou uvedena místo odeslání a místo určení, předloženy na požádání a pokud kusy a cisterny nejsou otevírány během krátkodobého skladování, kromě kontroly provedené příslušnými orgány;

„Přeprava volně ložených látek“ přeprava tuhých látek nebo předmětů bez obalů ve vozidlech nebo kontejnerech. Tento pojem se nevztahuje na věci v obalech ani na látky přepravované v cisternách;

„Příjemce“ příjemce uvedený v přepravní smlouvě. Jestliže příjemce určí třetí osobu v souladu s ustanovením podle přepravní smlouvy, tato osoba je považována za příjemce ve smyslu ADR. Pokud je přeprava prováděna bez přepravní smlouvy, podnik, který přebírá za nebezpečné věci po příjezdu, se považuje za příjemce;

„Příslušný orgán“ orgán nebo orgány nebo jiné instituce určené v každém státě a pro každý jednotlivý případ v souladu s jejich vnitrostátním právním řádem.

„Pytel“ ohebný obal z papíru, fólií z plastu, textilií, tkaniny nebo jiných vhodných materiálů;

R

„Recyklovaný plast“ materiál získaný z použitých průmyslových obalů, který byl vytříděn a připraven pro výrobu nových obalů;

„Referenční ocel“ ocel s mezí pevnosti 370 N/mm2 a prodloužením při přetržení 27 %.

„RID“ Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečného zboží [příloha 1 k přípojku B (Jednotné právní předpisy pro Smlouvu o mezinárodní železniční přepravě zboží - CIM) Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF];

Ř

„Řízená teplota“ nejvyšší teplota, při které může být bezpečně přepravován organický peroxid nebo samovolně se rozkládající látka.

S

„SADT“ teplota samourychlujícího se rozkladu;

„Skupinový obal“ kombinace obalů vytvořená pro přepravu sestávající z jednoho nebo více vnitřních obalů, které jsou vloženy do jednoho vnějšího obalu podle 4.1.1.5;

POZNÁMKA: „Vnitřky skupinových obalů“ jsou vždy nazývány „vnitřní obaly“ a nikoli vnitřní nádoby“. Skleněná láhev je příkladem takového „vnitřního obalu“.

„Snímatelná cisterna“ cisterna, kromě nesnímatelné cisterny, přemístitelné cisterny, cisternového kontejneru nebo článku bateriového vozidla nebo MEGC, která má vnitřní objem větší než 450 litrů, není konstruována pro přepravu věcí bez poškození nákladu, a může s ní být manipulováno, pouze když je prázdná;

„Sud“ válcovitý obal z kovu, lepenky, plastů, překližky nebo jiných vhodných materiálů s plochými nebo oblými čely (dny). Pod tento pojem patří též obaly jiných tvarů, např. oblé obaly s hrdlem kuželovitého tvaru nebo obaly kelímkovitého tvaru. Pod tento pojem nepatří dřevěné sudy a kanystry.

„Svazek lahví (klec)“ přemístitelný svazek lahví, které jsou vzájemně pevně spojeny a propojeny potrubím;

T

„Technický/biologický název“ název běžně používaný ve vědeckých a technických příručkách, časopisech a textech. Obchodní názvy nesmějí být používány pro tento účel;

„Těleso“ (pro všechny druhy IBC kromě kombinovaných IBC) vlastní nádoba, včetně otvorů a uzávěrů, avšak bez provozní výstroje;

„Teplota samourychlujícího se rozkladu“ (SADT) nejnižší teplota, při níž může nastat samourychlující se rozklad látky v obalu požívaném při přepravě. Ustanovení pro určení SADT a účinků ohřívání při jeho omezování jsou uvedeny v Části II Příručky pro zkoušky a kritéria (Manual of Tests and Criteria);

„Tkaný plast“ (pro flexibilní IBC) materiál vyrobený z pásků nebo vláken z vhodného plastu.

„Tlakový sud“ svařovaná přemístitelná tlaková nádoba s vnitřním objemem větším než 150 litrů a nejvýše 1000 litrů (např. válcové nádoby vybavené obručemi pro válení, nádoby na lyžinách a nádoby v klecích);

„Transportní obalový soubor“ vnější obalový prostředek používaný jedním odesilatelem obsahující jeden nebo více kusů pevně spojených do jedné manipulační jednotky pro usnadnění manipulace a uložení při přepravě;
Příklady transportních obalových souborů:

(a) úložná líska jako paleta, na které jsou uloženy nebo navrstveny jeden nebo více kusů a zajištěny pásem z plastu, smršťovací nebo napínací fólií nebo jinými vhodnými prostředky; nebo

(b) vnější ochranný obal jako bedna nebo laťovka;

„Trubková nádoba“ (třída 2) bezešvá přepravní tlaková nádoba s vnitřním objemem větším než 150 litrů a nejvýše 5 000 litrů;

„Tuhá IBC z plastu“ tuhé těleso z plastu, které může mít rám společně s vhodnou provozní výstrojí;

„Tuhá látka“:

(a) látky s bodem tání (tavení) nebo bodem počátku tání vyšším než 20 °C při tlaku 101,3 kPa; nebo

(b) látka, která není kapalná podle zkušební metody ASTM D 4359-90 nebo která je pastovitá podle kritérií vztahujících se na zkoušku tekutosti (penetrometrická zkouška) popsanou v oddílu 2.3.4.;

„Tuhá vnitřní nádoba“ (pro kombinované IBC) nádoba, která zachovává svůj původní tvar, když je prázdná bez svých uzávěrů a bez podpory vnějšího pouzdra. Jakákoli nádoba, která není „tuhá“, je považována za „flexibilní“;

U

„UN číslo“ čtyřciferné identifikační číslo látky nebo předmětu převzaté ze vzorových pravidel OSN;

„Upravený obal“ zejména

(a) kovové sudy, které jsou:

(i) vyrobeny jako typ UN odpovídající požadavkům kapitoly 6.1 z typu jiného než typ UN;

(ii) rekonstruovány z jednoho typu UN odpovídajícího požadavkům kapitoly 6.1 na jiný typ UN; nebo

(iii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich konstrukční součástí (takových jako neodnímatelná víka).

(b) sudy z plastu, které jsou:

(i) rekonstruovány z jednoho typu UN na jiný typ UN (např. 1H1 na 1H2); nebo

(ii) podrobeny výměně komponentů, které jsou jejich konstrukční součástí.

Na upravené obaly se vztahují požadavky kapitoly 6.1, které se vztahují na nové obaly téhož typu.

„Uzávěr“ zařízení uzavírající otvor v nádobě;

„Uzavřené vozidlo“ vozidlo s uzavíratelnou nástavbou;

„Uzavřený kontejner“ plně uzavřený kontejner s pevnou střechou, pevnými bočními stěnami, koncovými stěnami a podlahou. Tento pojem zahrnuje kontejner s otevíratelnou střechou, která může být během přepravy uzavřena;

V

„Velká nádoba pro volně ložené látky“ (IBC) tuhý nebo flexibilní přemístitelný obal, který není uveden v kapitole 6.1 a který:

(a) má vnitřní objem:

(i) nejvýše 3,0 m3 pro tuhé a kapalné obalových skupin II a III;

(ii) nejvýše 1,5 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny ve flexibilních IBC, IBC z tuhého plastu, kombinovaných, lepenkových nebo dřevěných IBC;

(iii) nejvýše 3 m3 pro tuhé látky obalové skupiny I, jestliže jsou baleny v kovových IBC;

(iv) nejvýše 3 m3 pro radioaktivní látky třídy 7;

(b) je zkonstruována pro mechanickou manipulaci;

(c) odolává namáháním při manipulaci a přepravě ověřeným zkouškami uvedeným v kapitole 6.5 (viz též „Kombinovaná IBC s vnitřní nádobou z plastu“, „IBC z lepenky“, „Flexibilní IBC“, „Kovové IBC“, „IBC z tuhých plastů“, „IBC ze dřeva“) ;

POZNÁMKA 1: Přemístitelné cisterny nebo cisternové kontejnery splňující požadavky kapitoly 6.7 nebo 6.8 se nepovažují za velké nádoby pro přepravu volně ložených látek (IBC).

POZNÁMKA 2: Velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) splňující požadavky kapitoly 6.5 se nepovažují za kontejnery pro účely ADR;

„Velký kontejner“

(a) kontejner s vnitřním objemem větším než 3 m3;

(b) ve smyslu CSC kontejner s takovými rozměry, že ložná plocha mezi čtyřmi vnějšími dolními rohy je buď

(i) nejméně 14 m2 (150 čtverečných stop) nebo

(ii) nejméně 7 m2 (75 čtverečných stop), pokud je vybaven horními rohovými prvky;

POZNÁMKA: Pro radioaktivní látky viz 2.2.7.2.

„Velký obal“ obal tvořený vnějším obalem, který obsahuje kusy nebo vnitřní obaly a který

(a) je konstruován pro mechanickou manipulaci;

(b) převyšuje 400 kg čisté hmotnosti nebo 450 litrů vnitřního objemu, ale má objem nejvýše 3 m3;

„Vícečlánkový kontejner na plyn“ (MEGC) jednotka obsahující články, které jsou navzájem propojeny spojovacím potrubím a namontovány na rámu. Následující články se považují za články vícečlánkového kontejneru na plyn: lahve, trubkové nádoby, tlakové sudy a svazky lahví, jakož i cisterny pro přepravu plynů třídy 2 s vnitřním objemem větším než 450 litrů;

„Vnější obal“ vnější ochrana kombinovaného nebo skupinového obalu včetně látek se savými vlastnostmi, vycpávkových materiálů a všech ostatních součástí, které jsou nutné aby obklopily a chránily vnitřní nádoby nebo vnitřní obaly;

„Vnitřní nádoba“ nádoba vyžadující vnější obal, aby mohla plnit svoji funkci nádoby;

„Vnitřní obal“ obal, pro jehož přepravu je nutný vnější obal;

„Vnitřní vyložení“ trubková nádoba nebo pytel vložený do obalu, včetně velkých obalů nebo IBC, které však netvoří jeho nedílnou součást, včetně uzávěrů jeho otvorů;

„Vozidlo s plachtou“ nekryté vozidlo opatřené plachtou pro ochranu nákladu;

„Vozidlo“ viz „Bateriové vozidlo“, „Uzavřené vozidlo“, „Nekryté vozidlo“, „Vozidlo s plachtou“ a „Cisternové vozidlo“;

„Vozová zásilka” každá zásilka od jednoho odesilatele, pro kterou je výlučně vyhrazeno použití vozidla nebo velkého kontejneru, přičemž všechny úkony spojené s nakládkou a vykládkou se vykonávají podle příkazů odesilatele nebo příjemce;

POZNÁMKA: Odpovídající pojem pro třídu 7 je „výlučné použití“, viz 2.2.7.2.

„Vratný obal“ obal, který byl prohlédnut a shledán bez závad, které by mohly ovlivnit jeho schopnost podrobit, se funkčním zkouškám. Tento pojem zahrnuje zejména ty, které se znovu naplňují stejným nebo podobným snášenlivým obsahem a jsou přepravovány v rozvozovém systému řízeném odesilatelem přepravovaného obsahu;

„Výměnná nástavba“ nástavba“ viz „Kontejner“;

„Výpočtový tlak“ teoretický tlak rovný nejméně zkušebnímu tlaku, který může více nebo méně překročit provozní tlak podle stupně nebezpečnosti představovaného přepravovanou látkou. Slouží výhradně pro určení tloušťky stěn nádrže, nezávisle na jakémkoliv vnitřním nebo vnějším zesilovacím zařízení (viz též „Vyprazdňovací tlak“, „Plnicí tlak“, „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ a „Zkušební tlak“);

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

„Vyprazdňovací tlak“ nejvyšší tlak skutečně vyvinutý v cisterně při jejím vyprazdňování pod tlakem (viz též „Výpočtový tlak“, „Plnící tlak“, „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“ a „Zkušební tlak“) ;

„Vytápěcí systém s vnitřním spalováním“ zařízení používající přímo kapalné nebo plynné palivo a nepoužívající odpadní teplo z motoru pro pohon automobilu;

„Vzorová pravidla OSN“ vzor pravidel v příloze k jedenáctému revidovanému vydání Doporučení pro přepravu nebezpečných věcí OSN vydaného Spojenými národy (ST/SG/AC.10/1/Rev.11);

Z

„Záchranný obal“ zvláštní obal odpovídající příslušným požadavkům kapitoly 6.1, v němž jsou uloženy poškozené, deformované nebo netěsnící kusy obsahující nebezpečné věci, nebo nebezpečné věci, které se rozsypaly nebo unikly, za účelem jejich přepravy k regeneraci nebo zneškodnění;

„Zajištění kvality“ systematický program řízení a kontrol uplatňovaný jakoukoli organizací nebo institucí směřující k ověření, že bezpečnostní předpisy dohody ADR jsou v praxi splněny;

„Záruka plnění předpisů“ systematický program měření uplatňovaný příslušným orgánem, jehož cílem je zajištění plnění požadavků ADR v praxi;

„Zásilka“ jakýkoli kus nebo kusy, nebo náklad nebezpečných věcí předaný odesilatelem k přepravě;

„Zkouška těsnosti“ zkouška pro ověření těsnosti cisterny, obalu nebo IBC, jakož i výstroje a uzávěrů;

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny, viz kapitolu 6.7.

„Zkušební tlak“ nejvyšší účinný tlak, kterého je dosaženo v průběhu tlakové zkoušky (viz též „Výpočtový tlak“, „Vyprazdňovací tlak“, „Plnicí tlak“ a „Nejvyšší provozní tlak (přetlak)“);

POZNÁMKA: Pro přemístitelné cisterny viz kapitolu 6.7.

1.2.2 Měrové jednotky

1.2.2.1 V dohodě ADR se používá těchto měrových jednotek a:

Veličina Jednotka Sl b Přípustná doplňková (vedlejší)jednotka Vztah mezi jednotkami
Délka m (metr) - -
Plošný obsah m2 (čtverečný metr) - -
Objem m3 (krychlový metr) I c (litr) 1 /= 10-3m3
Čas s (sekunda) min. (minuta) 1 min. = 60 s
h (hodina) 1 h = 3 600 s
d (den) 1 d = 86 400 s
Hmotnost kg (kilogram) g (gram) 1g = 10-3 kg
t (tuna) 1 t = 103 kg
Hustota kg/m3 kg/l 1 kg/l = 103 kg/m3
Teplota K (kelvin) °C (stupeň Celsia) 0 °C = 273.15 K
Teplotní rozdíl K (kelvin) °C (stupeň Celsia) 1 °C = 1 K
Síla N (newton) - 1 N = 1 kg•m/s2
Tlak Pa (pascal) 1 Pa = 1 N/m2
bar (bar) 1 bar = 105 Pa
Mechanické napětí N/m2 N/mm2 1 N/mm2 = 1 MPa
Práce kWh (kilowatthodina) 1 kWh = 3.6 MJ
Energie J (joule) 1 J = 1 N.m = 1 W.s
Teplo eV (elektronvolt) 1 eV = 0.1602 H 1018 J
Výkon W (watt) - 1 W = 1 J/s = 1 N.m/s
Viskozita kinematická m2/s mm2/s 1 mm2/s = 10-6 m2/s
Viskozita dynamická Pa•s mPa•s 1 mPa•s = 10-3 Pa•s
Aktivita Bq (bequerel)
Ekvivalent dávkové
intenzity Sv (sievert)

a Pro přepočet dosud užívaných jednotek na jednotky Sl platí tyto zaokrouhlené hodnoty:

Síla

1 kg = 9,807 N

1N = 0,102 kg

Napětí

1 kg/mm2 = 9,807 N/mm2

1 N/mm2 = 0,102 kg/mm2

Tlak

1 Pa = 1 N/m2 = 10-5 bar = 1.02 × 10-5 kg/cm2 =0.75 × 10-2 torr

1 bar = 105 Pa = 1.02 kg/cm2 = 750 torr

1 kg/cm2 = 9,807 × 104 Pa = 0,9807 bar = 736 torr

1 torr =1,33 × 102 Pa = 1,33 × 10-3 bar = 1,36 × 10-3 kg/cm2

Práce, energie, teplo

1 J = 1 N. m = 0,278 × 10-6 kWh = 0,102 kgm = 0,239 × 10-3 kcal

1 kWh = 3,6 × 106 J = 367 × 103 kgm = 860 kcal

1 kgm = 9,807 J = 2,72 × 10-6 kWh = 2,34 × 103 kcal

1 kcal = 4.19 × 103 J = 1.16 × 10-3 kWh = 427 kgm

Výkon

1 W = 0,102 kgm/s = 0,86 kcal/h

1 kgm/s = 9,807 W = 8,43 kcal/h

1 kcal/h = 1,16 W = 0.119 kgm/s

Kinematická viskozita

1 m2/s = 104 St (Stoků)

1 St = 10-4 m2/s

Dynamická viskozita

1 Pa.s = 1 N.s/m2 = 10 P (poise) = 0,102 kg. s/m2

1P =0,1 Pa.s = 0,1 N.s/m2 = 1,02 × 10-2 kg. s/m2

1 kg.s/m2 =9,807 Pa.s = 9,807 N.s/m2 = 98,07 P

b Mezinárodní soustava měrových jednotek SI je výsledkem usnesení Generální konference pro míry a váhy (Adresa: Pavillon de Breteuil, Parc de St-Cloud, F-92 310 Sévres).

c Namísto zkratky “I”pro litr při použití psacího stroje, u něhož není rozdíl mezi písmenem „I“ a číslicí „1“, je dovoleno používat zkratky “L”. Desetinné násobky a díly jednotky mohou být tvořeny těmito předponami nebo značkami umístěnými před názvem nebo před značkou jednotky:

Činitel Předpona Značka
1 000 000 000 000 000 000 = 1018 kvintilion exa E
1 000 000 000 000 000 = 1015 kvadrilion (tr) peta P
1 000 000 000 000 = 1012 trilion (bilion) tera T
1 000 000 000 = 109 bilion (milrd) giga G
1 000 000 = 106 milion mega M
1 000 = 103 tisíc kilo K
100 = 102 sto hekto H
10 = 101 deset deka da
0.1 = 10-1 desetina deci d
0.01 = 10-2 setina centi c
0.001 = 10-3 tisícina milli µ
0.000 001 = 10-6 miliontina mikro n
0.000 000 001 = 10-9 biliontina nano p
0.000 000 000 001 = 10-12 triliontina piko f
0.000 000 000 000 001 = 10-15 kvadriliontin. femto a
0.000 000 000 000 000 001 = 10-18 Kvintiliontina atto

POZNÁMKA: 109 = 1 billion je použití násobku měrových jednotek Spojenými národy v angličtině. Analogicky je pak 10-9 = 1 biliontina.

1.2.2.2 Není-li výslovně stanoveno jinak, značí znaménko “%”v ADR:

(a) u směsí tuhých nebo kapalných látek, jakož i u roztoků a u tuhých látek zvlhčených kapalinou, část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi, roztoku nebo zvlhčené látky vyjádřená v procentech;

(b) u směsí stlačených plynů, jsou-li plněny tlakově, část objemu z celkového objemu plynné směsi vyjádřená v procentech, nebo, jsou-li plněny gravitačně, část hmotnosti z celkové hmotnosti plynné směsi vyjádřená v procentech;

(c) u směsí zkapalněných plynů a plynů rozpuštěných pod tlakem část hmotnosti z celkové hmotnosti směsi vyjádřená v procentech.

1.2.2.3 Tlaky všeho druhu, týkající se nádob (např. zkušební tlak, vnitřní tlak, tlak, při němž se otevírá pojistný ventil) jsou vždy udány jako přetlak (tlak převyšující atmosférický tlak); naproti tomu je tenze par je vždy vyjádřena jako absolutní tlak.

1.2.2.4 Pokud ADR stanoví stupeň plnění nádob nebo cisteren, vztahuje se tento stupeň vždy na teplotu látek 15 °C, není-li udána jiná teplota.

KAPITOLA 1.3

ŠKOLENÍ OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA PŘEPRAVĚ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ

1.3.1 Rozsah a uplatnění

Osoby, které jsou zaměstnanci podniků podílejících se na přepravě nebezpečných věcí uvedených v kapitole 1.4, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy nebezpečných věcí, musí být vyškoleny o předpisech pro dopravu takových věcí podle své odpovědnosti a pracovní náplně.

POZNÁMKA 1: O školení bezpečnostního poradce viz oddíl 1.8.3.

POZNÁMKA 2: O školení osádky vozidla viz kapitolu 8.2.

1.3.2 Forma školení

Školení musí mít následující obsah odpovídající odpovědnosti a pracovní činnosti dotyčné osoby.

1.3.2.1 Všeobecné bezpečnostní školení

Personál musí být dobře seznámen se všeobecnými ustanoveními předpisů o přepravě nebezpečných věcí.

1.3.2.2 Specifické školení

Personál musí absolvovat podrobné školení odpovídající přesně jeho pracovním úkolům a odpovědnostem o ustanoveních předpisů týkajících se dopravy nebezpečných věcí.

Pokud přeprava nebezpečných věcí je prováděná kombinovanou (multimodální) dopravou, personál musí být seznámen s předpisy ostatních druhů dopravy zúčastněných na přepravním procesu.

1.3.2.3 Bezpečnostní školení

Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích, které představují nebezpečné věci, přiměřeně stupni rizika zranění nebo ozáření při nehodě při přepravě těchto věcí, včetně jejich nakládky a vykládky. Personál musí být proškolen o rizikách a nebezpečích představovaných nebezpečnými věcmi.

Školení musí být provedeno tak, aby se personál seznámil s bezpečnou manipulací a návaznými nouzovými postupy

1.3.2.4 Školení pro třídu 7

Pro účely třídy 7 personál musí být vhodně proškolen o rizikách následků a prevenci ozáření pro zajištění omezení jejímu vystavení své osoby a ostatních osob, které by mohly být postiženy jejich činností.

1.3.3 Dokumentace

Podrobný záznam o absolvování každého školení musí být uchováván oběma stranami, tj. zaměstnavatelem a zaměstnancem, a ověřen při přijímání každého nového zaměstnance. Školení personálu podílejícího se na silniční dopravě nebezpečných věcí musí být periodicky doplňováno obnovovacím školením s ohledem na změny předpisů.

KAPITOLA 1.4

POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ PŘEPRAVY Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI

1.4.1 Všeobecná bezpečnostní opatření

1.4.1.1 Účastníci přepravy nebezpečných věcí musí učinit přiměřená opatření podle povahy a rozsahu předpokládaného nebezpečí tak, aby se zabránilo vzniku škod a zranění a, popřípadě, aby se minimalizovaly jejich následky. Musí však ve všech případech splnit požadavky ADR vztahující se na jejich činnost.

1.4.1.2 Pokud se vyskytuje bezprostřední riziko, že může být přímo ohrožena bezpečnost veřejnosti, účastníci přepravy musí bezprostředně informovat zásahové jednotky a musí jim sdělit všechny informace požadované pro jejich činnost.

1.4.1.3 ADR může stanovit určité povinnosti různých účastníků.
Jestliže smluvní strana usoudí, že nebude vyvoláno zhoršení bezpečnosti, může ve své národní legislativě přesunout povinnosti týkající se jednoho uvedeného účastníka na jednoho nebo několik jiných účastníků, pokud jsou splněny povinnosti uvedené v oddílech 1.4.2 a 1.4.3. Tyto vynětí z platnosti musí být sděleny smluvní stranou sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který na ně upozorní smluvní strany.
Požadavky oddílů 1.2.1, 1.4.2 a 1.4.3 týkajících se definic účastníků a jejich příslušných povinností se nedotýkají, ustanovení národního předpisu týkajících se právních důsledků (trestnost, odpovědnost atd.) vznikající ze skutečnosti, že dotyčný účastník je např. právnická osoba, samostatný podnikatel, zaměstnavatel nebo zaměstnanec).

1.4.2 Povinnosti hlavních účastníků

1.4.2.1 Odesilatel

1.4.2.1.1 Odesilatel nebezpečných věcí je povinen předat k přepravě zásilky, které odpovídají požadavkům ADR. V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména:

(a) přesvědčit se, že nebezpečné věci jsou zařazeny a připuštěny k přepravě podle ADR;

(b) předat dopravci informace a údaje a, popřípadě, požadované přepravní a doprovodní doklady (povolení, schválení, oznámení, osvědčení atd.), zejména s ohledem na požadavky kapitoly 5.4 a tabulek v Části 3;

(c) použít pouze obaly, velké obaly, velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) a cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) schválené a vhodné pro přepravu dotyčných látek a označené nápisy předepsanými ADR;

(d) splnit požadavky tykající se způsobu odeslání a omezení přepravy;

(e) zajistit aby i, vyprázdněné nevyčištěné a neodplyněné cisterny (cisternová vozidla, snímatelné cisterny, bateriová vozidla, MEGC, přemístitelné cisterny a cisternové kontejnery) nebo vyprázdněná nevyčištěná vozidla a velké nebo malé kontejnery pro volně ložené látky byly příslušně označeny a opatřeny bezpečnostními značkami a aby vyprázdněné nevyčištěné cisterny byly uzavřeny a poskytovaly stejné záruky těsnosti, jako kdyby byly plné.

1.4.2.1.2 Jestliže odesilatel používá služeb jiných účastníků (balič, nakládce, plnič atd.), musí učinit přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že zásilka splňuje požadavky ADR. Může se však v případech uvedených v 1.4.2.1.1 (a), (b), (c) a (e) spolehnout na informace a údaje předané mu jinými účastníky.

1.4.2.1.3 Pokud odesilatel jedná z pověření třetí osoby, pak tato musí odesilatele písemně upozornit, že se jedná o nebezpečné věci a předat mu všechny informace a doklady potřebné ke splnění jeho povinností.

1.4.2.2 Dopravce

1.4.2.2.1 V souvislosti s oddílem 1.4.1, kde je to vhodné, dopravce musí zejména:

(a) přesvědčit se že nebezpečné věci, které se mají přepravovat, je dovoleno přepravovat podle ADR;

(b) přesvědčit se, že předepsané doklady jsou v dopravní jednotce;

(c) vizuálně ověřit, že vozidla a náklad jsou bez viditelných závad, netěsností nebo trhlin, že nechybí výbava atd.;

(d) přesvědčit se, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, nesnímatelných cisteren, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;

(e) přesvědčit se, že vozidla nejsou přetížena;

(f) přesvědčit se, že byly připevněny bezpečnostní značky a označení předepsané pro vozidla;

(g) přesvědčit se, že je ve vozidle výbava předepsaná v písemných pokynech pro řidiče.

Pokud je to vhodné, toto všechno musí být provedeno na základě přepravních dokladů a doprovodných dokladů vizuální prohlídkou vozidla nebo kontejnerů a, popřípadě, nákladu.

1.4.2.2.2 Dopravce však se může, v případě uvedeném v 1.4.2.2.1 (a), (b), (e), a (f) spolehnout na informace a údaje sdělené mu ostatními účastníky.

1.4.2.2.3 Pokud dopravce zjistí podle 1.4.2.2.1 nesplnění požadavků ADR, nesmí přepravit zásilku, pokud nedošlo k odstranění nedostatků.

1.4.2.2.4 Pokud je během cesty zjištěna závada, která by mohla ohrozit bezpečnost přepravy, pak se musí zásilka pokud možno co nejrychleji zadržet s ohledem na požadavky bezpečnosti silničního provozu, bezpečného odstavení zásilky a bezpečnosti veřejnosti. V přepravě se může pokračovat až tehdy, až zásilka splňuje platné předpisy. Příslušný(é) orgán(y) pro zbytek cesty mohou vydat povolení pro pokračování přepravy.
Pokud nemůže být dosaženo splnění požadavků a není schválen zbytek cesty, příslušný(é) orgán(y) musí dopravci poskytnout nezbytnou administrativní podporu. Totéž se vztahuje je případ, kdy dopravce informuje tento/tyto příslušný(é) orgán(y), že nebezpečná povaha přepravovaných věcí mu nebyla odesilatelem oznámena, a že by si přál, aby v souladu s právním předpisem vztahujícím se zejména na přepravní smlouvu, vyložit, zničit nebo zneškodnit věci.

1.4.2.3 Příjemce

1.4.2.3.1 Příjemce má povinnost nezdržovat bez pádných důvodů převzetí věcí a ověřit po vykládce, že požadavky ADR jeho se týkající jsou splněny.
V souvislosti s oddílem 1.4.1 musí zejména:

(a) provést v případech, pokud je to předepsán ADR, čistění a dekontaminaci vozidel a kontejnerů;

(b) zajistit, aby z kontejneru poté, co byl plně vyložen, vyčištěn a dekontaminován byla odstraněn označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3.

1.4.2.3.2 Jestliže příjemce používá služeb jiných účastníků (provádějících vykládku, čištění, dekontaminaci atd.), musí provést příslušná opatření k tomu, aby bylo zajištěno splnění požadavků ADR.

1.4.2.3.3 Pokud se při ověřování zjistí nesplnění požadavků ADR, příjemce nesmí vrátit kontejner dopravci, dokud zjištěné závady nebyly odstraněny.

1.4.3 Povinnosti ostatních účastníků

Nevyčerpávající seznam ostatních účastníků a jejich příslušných povinností je uveden dále. Povinnosti těchto ostatních účastníků vyplývají z oddílu 1.4.1 uvedeného výše, pokud vědí nebo by měli vědět, že jejich činnost tvoří část přepravního procesu podléhajícího ADR.

1.4.3.1 Nakládce

1.4.3.1.1. V souvislosti s oddílem 1.4.1 nakládce má zejména následující povinnosti:

(a) smí předat nebezpečné věci dopravci pouze tehdy, je-li jejích přeprava ADR dovolena;

(b) musí, pokud předává k přepravě balené nebezpečné věci nebo nevyčištěné vyprázdněné obaly, zkontrolovat, zda obal není poškozen.

Nesmí předat k přepravě kus, jehož obal je poškozen, zejména není-li těsný, a jsou úniky nebo možnost úniku nebezpečných látek, dokud závada není odstraněna; tato povinnost se vztahuje též na vyprázdněné nevyčištěné obaly;

(c) musí, pokud nakládá nebezpečné věci do vozidla nebo malého nebo velkého kontejneru, splnit zvláštní požadavky pro nakládku a manipulaci.

(d) musí po nakládce nebezpečných věcí do kontejneru splnit požadavky týkající se označení nebezpečnosti podle kapitoly 5.3;

(e) musí při nakládce kusů dodržet zákazy společné nakládky rovněž s přihlédnutím k nebezpečným věcem, které jsou již ve vozidle nebo velkém kontejneru, a k požadavkům týkajícím se oddělení potravin, poživatin a krmiv.

1.4.3.1.2 Nakládce se však může v případě uvedeném v 1.4.3.1.1 (a), (d) a (e) spolehnout na informace a údaje sdělené mu jinými účastníky.

1.4.3.2 Balič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 balič musí splnit zejména:

(a) požadavky týkající se podmínek balení nebo podmínek společného balení;

(b) pokud připravuje kusy pro přepravu požadavky týkající se nápisů a bezpečnostních značek na kusech.

1.4.3.3 Plnič

V souvislosti s oddílem 1.4.1 plnič musí splnit zejména následující povinnosti:

(a) musí ověřit před plněním cisteren, že tyto cisterny a jejich výstroj jsou v dobrém technickém stavu;

(b) musí ověřit, že neprošlo datum příští zkoušky cisternových vozidel, bateriových vozidel, snímatelných cisteren, přemístitelných cisteren, cisternových kontejnerů a MEGC;

(c) smí plnit cisterny pouze nebezpečnými věcmi, které byly schváleny pro přepravu v těchto cisternách;

(d) musí při plnění cisterny splnit požadavky týkající se nebezpečných věcí v sousedních komorách;

(e) musí během plnění cisterny dodržet nejvyšší dovolený stupeň plnění nebo nejvyšší dovolenou hmotnost obsahu na litr jejího vnitřního objemu pro plněnou látku;

(f) musí po naplnění cisterny zkontrolovat těsnost uzavíracích zařízení;

(g) musí zajistit, aby žádné nebezpečné zbytky naplněné látky neulpívaly na vnějším povrchu jím naplněných cisteren;

(h) musí při přípravě nebezpečných věcí k přepravě zajistit, aby předepsané výstražné oranžové tabulky a bezpečnostní značky byly připevněny na cisterny, na vozidla a na velké a malé kontejnery pro přepravu volně ložených látek v souladu s příslušnými požadavky.1.4.3.4 Provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny

V souvislosti s oddílem 1.4.1 provozovatel cisternového kontejneru nebo přemístitelné cisterny musí zejména:

(a) zajistit dodržení požadavků pro konstrukci, výstroj, zkoušky a označování;

(b) zajistit, aby údržba cisteren a jejich výstroje byla prováděna takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že za normálních provozních podmínek cisternový kontejner nebo snímatelná cisterna splňovala požadavky ADR do její příští prohlídky;

(c) zajistit provedení mimořádné kontroly, jestliže může být bezpečnost nádrže nebo její výstroje snížena opravou, změnou nebo nehodou.

1.4.3.5 (Vyhrazeno)

KAPITOLA 1.5

ODCHYLKY

1.5.1 Dočasné odchylky

1.5.1.1 Za účelem přizpůsobení se požadavků ADR technickému a průmyslovému rozvoji příslušné orgány smluvních stran se mohou dohodnout přímo mezi sebou o schválení dočasných odchylek od požadavků ADR pro určité přepravy procházející přes jejich území, pokud tím není snížena bezpečnost. Orgány, které byly iniciátory těchto dočasných odchylek, musí tyto odchylky oznámit sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který na ně upozorní smluvní strany.

POZNÁMKA: „Zvláštní ujednání“ podle oddílu 1.7.4 se nepovažuje za dočasnou odchylku podle tohoto oddílu.

1.5.1.2 Období platnosti dočasné odchylky nesmí být delší než pět let od data jejího vstupu v platnost. Dočasná odchylka automaticky pozbývá platnosti datem vstupu v platnost relevantní změny ADR.

1.5.1.3 Přepravy podle dočasných odchylek jsou přepravami ve smyslu ADR.

1.5.2 (Vyhrazeno)

KAPITOLA 1.6

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1.6.1 Všeobecná ustanovení

1.6.1.1 Pokud není stanoveno jinak, látky a předměty ADR mohou být přepravovány do 31. prosince 2002 podle požadavků ADR platných do 30. června 2001.

1.6.1.2 Bezpečnostní značky, které odpovídají vzorům předepsaným do 31. prosince 1998, mohou být používány až do vyčerpání zásob.

1.6.1.3 Látky a předměty třídy 1 patřící ozbrojeným silám smluvní strany, které byly zabaleny před 1. lednem 1990 podle požadavků ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1989, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v nákladním listu jako vojenské věci zabalené před 1. lednem 1990. Ostatní požadavky platné od 1. ledna 1990 pro tuto třídu musí být splněny.

1.6.1.4 Látky a předměty třídy 1, které byly zabaleny mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996 podle požadavků ADR platných v této době, mohou být přepravovány po 31. prosinci 1996, pokud jsou obaly nepoškozeny a jsou uvedeny v nákladním listu jako věci třídy 1 zabalené mezi 1. lednem 1990 a 31. prosincem 1996.

1.6.1.5 (Vyhrazeno)

1.6.2 Nádoby pro třídu 2

1.6.2.1 Nádoby vyrobené před 1. lednem 1997 a které neodpovídají požadavkům ADR platným od 1. ledna 1997, ale jejichž přeprava byla dovolena podle požadavků ADR platných do 31. prosince 1996, mohou být přepravovány ještě po tomto datu, jestliže splňují požadavky pro periodické zkoušky pokynů pro balení P200 a P203.

1.6.2.2 Láhve podle definice uvedené v oddílu 1.2.1, které byly podrobeny první prohlídce nebo periodické prohlídce před 1. lednem 1997, smějí být přepravovány vyprázdněné a nevyčištěné bez bezpečnostních značek až do data jejich příštího opětovného naplnění nebo příští periodické prohlídky.

1.6.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla

1.6.3.1 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobená před vstupem v platnost požadavků od 1. října 1978, smějí být dále udržována v provozu, jestliže výstroj nádrží splňuje požadavky kapitoly 6.8. Tloušťka stěny nádrží, kromě nádrží určených pro přepravu hluboko zchlazených zkapalněných plynů třídy 2, musí odpovídat výpočtovému tlaku nejméně 0,4 MPa (4 bary) (přetlak) v případě měkké oceli nebo nejméně 200 kPa (2 bary) (přetlak) v případě hliníku nebo hliníkových slitin. Pro cisterny s jiným než kruhovým průřezem se musí vzít za základ průměr, z něhož vypočtená plocha je rovna skutečné ploše průřezu cisterny.

1.6.3.2 Periodické zkoušky nesnímatelných cisteren (cisternových vozidel), snímatelných cisteren a bateriových vozidel používaných v provozu podle těchto přechodných ustanovení musí být provedeny podle požadavků uvedených v pododdílech 6.8.2.4 a 6.8.3.4 a podle zvláštních požadavků pro jednotlivé třídy. Pokud dřívější požadavky nepředepisovaly vyšší zkušební tlak, pak je pro nádrže z hliníku a hliníkových slitin postačující zkušební tlak 200 kPa (2 bary) (přetlak).

1.6.3.3 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, které splňují přechodné požadavky uvedené v pododdílech 1.6.3.1 a 1.6.3.2 mohou být používány až do 30. září 1993 pro přepravu nebezpečných věcí, pro které byly schváleny. Toto přechodné období se nevztahuje na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2 ani na nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla, jejichž tloušťka stěny a součásti výstroje splňují požadavky kapitoly 6.8.

1.6.3.4

(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. květnem 1985 podle požadavků ADR platných od 1. října 1978 do 30. dubna 1985, avšak nesplňující požadavky platné od května 1985, smějí být dále používány po tomto datu.

(b) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. květnem 1985 a datem vstupu v platnost požadavků od 1. ledna 1988, které tyto požadavky nesplňují, ale byly vyrobeny podle požadavků ADR tehdy platných do tohoto data, smějí být dále používány ještě po tomto datu.

1.6.3.5 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1993 podle požadavků platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1993, smějí být dále používány.

1.6.3.6

(a) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1978 a 31. prosincem 1984, musí, pokud budou používány po 31. prosinci 2004, splňovat požadavky bodu 211 127 (5) platné od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození.

(b) Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené mezi 1. lednem 1985 a 31. prosincem 1989, musí pokud budou používány po 31. prosinci 2010, splňovat požadavky bodu 211 127 (5) platné od 1. ledna 1990 týkající se tloušťky nádrží a ochrany proti poškození.

1.6.3.7 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků platných do 31. prosince 1998, která však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány.

1.6.3.8 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 1997, mohou být označeny nápisy podle požadavků platných do 31. prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Avšak pro oficiální pojmenování požadovaná v 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3 není třeba brát v úvahu následné úpravy oficiálních pojmenování těchto plynů, pokud je platné oficiální pojmenování uvedeno na nádrži nebo na štítku, nejpozději do data následující příští periodické zkoušky.

1.6.3.9 (Vyhrazeno)

1.6.3.10 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 1995, určené pro přepravu látek UN 3256, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány až do 31. prosince 2004.

1.6.3.11 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 211 332 a 211 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.

1.6.3.12 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu UN 2401 piperidin vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků bodu 211 332 platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány až do 31. prosince 2004.

1.6.3.13 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek UN 3257 vyrobené před 1. lednem 1997, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány až do 31. prosince 2006.

1.6.3.14 (Vyhrazeno)

1.6.3.15 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla) a snímatelné cisterny určené pro přepravu látek UN: 1092, 1098, 1135, 1143, 1182, 1199, 1238, 1251, 1605, 1647, 1695, 1809, 2295, 2337, 2407, 2438, 2477, 2487, 2488, 2558, 2606, 2644, 2646, 2686, 3023, 3289 a 3290, vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány až do 31. prosince 2002.

1.6.3.16 Bateriová vozidla poprvé uvedená do provozu před 1. lednem 1997, která nesplňují požadavky oddílu 9.2.2, smějí být dále používána až do 31. prosince 2004.

1.6.3.17 (Vyhrazeno)

1.6.3.18 Nesnímatelné cisterny (cisternová vozidla), snímatelné cisterny a bateriová vozidla vyrobené před 1. lednem 2003 podle požadavků platných do 30. června 2001, které však nesplňují požadavky platné od 1. července 2001, smějí být dále používány. Přiřazení ke kódům cisteren ve schváleních konstrukčního typu a odpovídající označení nápisy musí být provedeny nejpozději do 1. ledna 2009.

1.6.3.19 Cisterny z vyztužených plastů (FRP)

Cisterny z vyztužených plastů (FRP), které byly vyrobeny před 1. červencem 2002 podle konstrukčního typu schváleného před 1. červencem 2001 podle požadavků dodatku B.1c, které byl v platnosti do 30. června 2001, mohou být dále používány až ukončení jejich životnosti, pokud všechny požadavky platné do 30. června 2001 byly a jsou nadále plněny. Avšak od 1. července 2001 nebude moci být již žádný nový konstrukční typ schválen podle požadavků platných do 30. června 2001.

1.6.4 Cisternové kontejnery a MEGC

1.6.4.1 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1988 podle požadavků platných do 31. prosince 1987, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1988, mohou být dále používány.

1.6.4.2 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1993 podle požadavků platných do 31. prosince 1992, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1993, mohou být dále používány.

1.6.4.3 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků platných do 31. prosince 1998, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1999, mohou být dále používány.

1.6.4.4 (Vyhrazeno)

1.6.4.5 Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek třídy 2, vyrobené před 1. lednem 1997, mohou být označeny podle požadavků platných do 31. prosince 1996 až do příští periodické zkoušky.
Avšak pro oficiální pojmenování požadovaná v 6.8.3.5.2 nebo 6.8.3.5.3 není třeba brát v úvahu následné úpravy oficiálních pojmenování těchto plynů, pokud platné oficiální pojmenování uveden na nádrži nebo na štítku, nejpozději do data následující příští periodické zkoušky.

1.6.4.6 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1995, určené pro přepravu látek UN 3256, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1995, smějí být dále používány až do 31. prosince 2004.

1.6.4.7 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky bodů 212 332 a 212 333 platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány.

1.6.4.8 (Vyhrazeno)

1.6.4.9 Cisternové kontejnery určené pro přepravu UN 2401 piperidin vyrobené před 1. lednem 1999 podle požadavků bodu 212 332 platných od 31. prosince 1998, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1999, smějí být dále používány až do 31. prosince 2003.

1.6.4.10 Cisternové kontejnery vyrobené před 1. lednem 1997, určené pro přepravu látek UN 3257, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány až do 31. prosince 2006.

1.6.4.11 Cisternové kontejnery určené pro přepravu látek UN: 1092, 1098, 1135, 1143, 1182, 1199, 1238, 1251, 1605, 1647, 1695, 1809, 2295, 2337, 2407, 2438, 2477, 2487, 2488, 2558, 2606, 2644, 2646, 2686, 3023, 3289 a 3290, vyrobené před 1. lednem 1997 podle požadavků platných do 31. prosince 1996, které však nesplňují požadavky platné od 1. ledna 1997, smějí být dále používány až do 31. prosince 2001.

1.6.4.12 Cisternové kontejnery a MEGC vyrobené před 1. lednem 2003 podle požadavků platných do 30. června 2001, která však nesplňují požadavky platné od 1. července 2001, smějí být dále používány. Přiřazení ke kódům cisteren ve schváleních konstrukčního typu a odpovídající označení musí být provedeny nejpozději do 1. ledna 2008.

1.6.5 Vozidla

1.6.5.1 Dopravní jednotky určené pro přepravu cisternových kontejnerů nebo přemístitelných cisteren s vnitřním objemem větším než 3000 litrů poprvé uvedené do provozu před 1. červencem 1997, které nesplňují požadavky oddílů 9.1.2 a 9.2.2, mohou být dále používány až do 31. prosince 2004. Tyto dopravní jednotky musí však do tohoto data splnit ustanovení bodu 10 283, která platila do 31. prosince 1996, a mohou být vybavována osvědčením podle vzoru uvedeného v dodatku B.3 platném do 30. června 2001.

1.6.5.2 Vozidla přepravující snímatelné cisterny a vozidla určená pro přepravu cisternových kontejnerů nebo přemístitelných cisteren poprvé uvedená do provozu před 1. lednem 1995, která byla používána před tímto datem pro přepravu látek UN 3256 a která nesplňují požadavky oddílů 9.2.2, 9.2.3, 9.2.5 a 9.7.6, mohou být dále používána až do 31. prosince 2004.
Pokud je vyžadováno osvědčení o schválení podle 9.1.2.1.2, musí být v tomto osvědčení uvedeno, že vozidlo bylo schváleno podle ustanovení pododdílu 1.6.5.2.

1.6.5.3 Vozidla přepravující snímatelné cisterny a vozidla určená pro přepravu cisternových kontejnerů nebo přemístitelných cisteren poprvé uvedená do provozu před 1. lednem 1997, která byla používána před tímto datem pro přepravu látek UN 3257 a která nesplňují požadavky oddílů 9.2.2, 9.2.3, 9.2.5 a 9.7.6, mohou být dále používána až do 31. prosince 2006.
Pokud je vyžadováno osvědčení o schválení podle 9.1.2.1.2, musí být v tomto osvědčení uvedeno, že vozidlo bylo schváleno podle ustanovení pododdílu 1.6.5.3

1.6.5.4 Pokud se týče konstrukce základních vozidel, požadavky platné do 30. června 2001 se mohou používat až do 31. prosince 2002.

1.6.6 Třída 7

1.6.6.1 Kusy nevyžadující schválení konstrukce příslušným orgánem podle vydání z roků 1985 a 1985 (se změnami 1990) předpisů IAEA Safety Series No. 6

Vyjmuté kusy, průmyslové kusy typu IP-1, typu IP-2 a typu IP-3 a kusy typ A, které nevyžadují schválení konstrukce příslušným orgánem a které splňují požadavky vydání z roků 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material /IAEA Safety Series No. 6) [Pravidla pro bezpečnou přepravu radioaktivních látek Mezinárodní agentury pro atomovou energii] mohou být nadále používány za podmínky, že jsou podrobeny povinnému programu zajištění kvality podle požadavků oddílu 1.7.3 a mezím aktivity a omezením látek pododdílu 2.2.7.7.

Jakýkoli změněný obal, ledaže se touto změnou zvýší bezpečnost, nebo vyrobený po 31. prosinci 2003 musí splňovat požadavky ADR. Kusy připravené k přepravě nejpozději do 31. prosince 2003 podle vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Regulations for the Transport of Radioactive Material /IAEA Safety Series No. 6) mohou být dále přepravovány. Kusy připravené pro přepravu po tomto datu musí splňovat požadavky ADR.

1.6.6.2 Kusy schválené podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6

1.6.6.2.1 Obaly vyrobené podle vzoru kusu schváleného příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1973 nebo 1973 (se změnami) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány za předpokladu vícestranného schválení konstrukce kusu, povinného programu zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezí aktivity a omezení látek pododdílu 2.2.7.7. Nesmí být dovoleno žádné zahájení nové výroby takových nových obalů. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo jakosti schváleného radioaktivního obsahu, které by jak je stanoveno příslušným orgánem, značně ovlivnily bezpečnost, vyžadují, aby požadavky ADR byly splněny. Číslo série podle ustanovení v 5.2.1.7.5 musí být přiděleno a vyznačeno na vnější straně každého obalu.

1.6.6.2.2 Obaly vyrobené podle konstrukce kusu schválené příslušným orgánem podle ustanovení vydání 1985 nebo 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 mohou být dále používány až do 31. prosince 2003 za předpokladu povinného programu zajištění kvality podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3 a mezí aktivity a omezeních látek pododdílu 2.2.7.7. Po uplynutí tohoto data mohou být dále používány, je-li mimo jiné vícestranně schválena konstrukce kusu. Změny v konstrukci obalu nebo v povaze nebo jakosti schváleného radioaktivního obsahu, které by jak je stanoveno příslušným orgánem, značně ovlivnily bezpečnost, vyžadují, aby požadavky Pravidel IAEA byly splněny. Všechny obaly, jejich výroba bude zahájena po 31. prosinci 2006, musí splňovat požadavky ADR.

1.6.6.3 Radioaktivní látka zvláštní formy schválená podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6

Radioaktivní látka zvláštní formy vyrobená podle vzoru, který byl jednostranně schválena příslušným orgánem podle vydání 1973, 1973 (se změnami), 1985 a 1985 (se změnami 1990) IAEA Safety Series No. 6 může být dále používána, pokud je v souladu s povinným programem zajištění jakosti podle příslušných požadavků oddílu 1.7.3. Všechny radioaktivní látky zvláštní formy vyrobené po 31. prosinci 2003 musí splňovat požadavky ADR.

1.6.6.4 Na přepravu látek třídy 7 se vztahují přechodná ustanovení pododdílu 1.6.1.1 pouze do 31. prosince 2001, kromě ustanovení kapitol 1.4 a 1.8, pro něž zůstávají v platnosti do 31. prosince 2002.

KAPITOLA 1.7

VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA TŘÍDU 7

1.7.1 Všeobecně

1.7.1.1 ADR stanoví normy bezpečnosti, které obsahují přijatelnou úroveň kontroly záření, kritického stavu a tepelného ohrožení osob, majetku a životního prostředí, spojených s přepravou radioaktivních látek. Tyto normy jsou založeny na IAEA Regulations for Safe Transport of Radioactive Material MAAE (ST-1), IAEA, Vienna (1996). Vysvětlující materiál k ST-1 je možno nalézt v „Advisory Material for the IAEA Regulation for the Safe Transport of Radioactive Materiál (1996 Edition)“, Safety Standard No. ST-2, IAEA, Vienna (bude publikováno).

1.7.1.2 Cílem ADR je ochrana osob, majetku a životního prostředí před účinky záření během přepravy radioaktivních látek. Této ochrany se dosahuje těmito požadavky:

(a) uzavřením radioaktivního obsahu;

(b) kontrolou vnějších dávkových intenzit;

(c) zabránění kritickému stavu; a

(d) zamezení škod způsobeným teplem.

Tyto požadavky se uspokojují zaprvé uplatňováním odstupňovaného přístupu k limitům obsahu pro kusy a vozidla a uplatněním norem tykajících se na konstrukce kusu v závislosti na riziku které představuje radioaktivní obsah. Za druhé se uspokojují uplatňováním požadavků na konstrukci a používání kusů a na údržbu obalů včetně přihlédnutí k povaze radioaktivních obsahů. Konečně jsou uspokojovány vyžadováním administrativních kontrol a popřípadě včetně schválení příslušnými orgány.

1.7.1.3 ADR se vztahuje na silniční přepravu radioaktivních látek včetně přepravy, která patří k používání radioaktivní látky. Přeprava zahrnuje všechny činnosti a podmínky spojené a vyvolané přemísťováním radioaktivních látek; ty pak zahrnují konstrukci, výrobu, údržbu a opravy obalů, a přípravu, odeslání, nakládku, přepravu včetně tranzitního skladování, vykládku a příjem v konečném místě určení příjem nákladů radioaktivních látek a kusů. Odstupňovaný přístup se aplikuje na plnění norem v ADR, což je charakterizováno třemi všeobecnými stupni přísnosti:

(a) Běžné podmínky přepravy (bez nehod);

(b) Normální podmínky přepravy (drobné nehody);

(c) Nehodové podmínky přepravy.

1.7.2 Program ochrany proti záření

1.7.2.1 Přeprava radioaktivních látek musí probíhat podle programu ochrany proti záření, který obsahuje systematicky soubor ustanovení zaměřených na provádění přiměřených ochranných opatření proti záření.

1.7.2.2 Povaha a rozsah prováděných opatření uvedených v tomto programu musí být závislé na velikosti a pravděpodobnosti vystavení záření. Program musí zahrnovat požadavky uvedené v 1.7.2.3, a 1.7.2.4, CV33 (1.1) a 7.5.11 (1.4) a použitelná nouzová opatření. Doklady týkající se programu musí být na požádání předloženy ke kontrole příslušným orgánům.

1.7.2.3 Ochrana a bezpečnost musejí být optimalizovány tak, aby velikost individuálních dávek, počet osob vystavených záření a pravděpodobnost zdraví škodlivého vystavení záření bylo udrženy tak nízké, jak je to jen rozumně dosažitelné s přihlédnutí k ekonomickým a sociálním faktorům a osobní dávky musí být nižší, než jsou příslušné dávkové limity. Musí být zvolen strukturalizovaný a systematický postup s ohledem na vztahy mezi přepravou a ostatními činnostmi.

1.7.2.4 Pro profesní vystavení záření vznikající při dopravních činnostech, kde se odhaduje, že efektivní dávka:

(a) pravděpodobně nepřekročí 1 mSv za 1 rok, se nepožadují žádné zvláštní pracovní postupy, podrobné monitorování, programy vyhodnocování dávek nebo vedení individuálních záznamů;

(b) bude pravděpodobně mezi 1 mSv a 6 mSv za 1 rok, musí být prováděn program vyhodnocování dávek monitorováním pracovního místa nebo individuálním monitorováním;

(c) pravděpodobně přesáhne 6 mSv za 1 rok, musí být prováděno individuální monitorování.

Pokud je prováděno monitorování pracovního místa nebo individuální monitorování, příslušné záznamy musí být uchovávány.

1.7.3 Zajištění kvality

Programy zajištění kvality založené na mezinárodních, vnitrostátních nebo jiných normách schválené příslušným orgánem musí být zavedena aplikován, aby se zajistilo dodržení příslušných ustanovení ADR týkajících se konstrukce, výroby, zkoušení, dokumentace, použití, údržby a kontroly všech zvláštních forem radioaktivní látek, málo rozptýlitelných radioaktivních látek a všech kusů při přepravě, tranzitním skladování a překládce. Potvrzení, že specifikace konstrukce byly v plném rozsahu splněny, musí být k dispozici příslušnému orgánu. Výrobce, odesilatel nebo uživatel musí být připraven dát příslušnému orgánu k dispozici prostředky pro provedení kontroly v průběhu výroby a používání a prokázat jakémukoli zúčastněnému příslušnému orgánu že:

(a) používané výrobní postupy a materiály odpovídají specifikacím schválené konstrukce; a

(b) všechny obaly jsou periodicky kontrolovány a, pokud je to nezbytné, opravovány a udržovány v dobrém stavu tak, aby i nadále při jejich opakovaném použití odpovídaly příslušným požadavkům a specifikacím.

Jestliže se požaduje schválení příslušného orgánu, musí toto schválení přihlížet k přiměřenosti programu zajištění kvality a musí být na něm závislé.

1.7.4 Zvláštní ujednání

1.7.4.1 Zvláštním ujednáním se rozumí taková ustanovení schválená příslušným orgánem, podle nichž mohou být přepravovány zásilky, které nesplňují všechny požadavky ADR na radioaktivní látky.

POZNÁMKA: Zvláštní ujednání se nepovažuje za dočasnou odchylku ve smyslu uvedeném v oddílu 1.5.1.

1.7.4.2 Zásilky, pro které je prakticky neproveditelné vyhovět ustanovením vztahujícím se na třídu 7, nesmějí být přepravovány jinak, než podle zvláštního ujednání. Pokud je příslušný orgán přesvědčen, že soulad s ustanoveními ADR pro třídu 7 je prakticky neproveditelný a že splnění nezbytných bezpečnostních norem předepsaných ADR bylo prokázáno alternativními prostředky, příslušný orgán může schválit zvláštní ujednání o přepravách pro jednotlivou zásilku nebo plánovanou sérii více zásilek. Celková úroveň bezpečnosti přepravy musí být nejméně rovnocenná úrovni, které by bylo dosaženo při dodržení všech příslušných požadavků. Pro mezinárodní zásilky tohoto typu se požaduje vícestranné schválení.

1.7.5 Radioaktivní látky s dalšími nebezpečnými vlastnostmi

Kromě radioaktivních a štěpných vlastností musí být brány v úvahu v dokladech, při balení, označování bezpečnostními značkami a nápisy, tranzitního skladování, oddělování a přepravě všechna další dodatečná nebezpečí obsahu kusu, jako je výbušnost, hořlavost, samozápalnost, chemická jedovatost a žíravost, aby odpovídaly všem příslušným ustanovením pro nebezpečné věci ADR.

KAPITOLA 1.8

KONTROLY A JINÁ PODPŮRNÁ OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ PLNĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ

1.8.1 Úřední kontroly nebezpečných věcí

1.8.1.1 Příslušné orgány smluvních stran mohou kdykoli na místě na svém území provádět namátkové kontroly pro ověření, zda jsou splněny požadavky pro přepravu nebezpečných věcí.
Tyto kontroly však musí být prováděny bez ohrožení osob, majetku nebo životního prostředí a bez značného narušení silničního provozu.

1.8.1.2 Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí bezodkladně v rámci svých příslušných povinností seznámit příslušné orgány a jejich pověřené zástupce s informacemi nezbytnými pro provedení kontrol.

1.8.1.3 Příslušné orgány mohou též v objektech podniků zúčastněných na přepravě nebezpečných věcí (kapitola 1.4) za účelem kontroly provést prohlídky, prozkoumat nezbytné doklady a odebrat vzorky nebezpečných věcí nebo obalů pro zkoušku, pokud tím není ohrožena bezpečnost. Účastníci přepravy nebezpečných věcí (kapitola 1.4) musí též zpřístupnit vozidla nebo jejich části a zařízení a vybavení pro účely kontrol, pokud je to možné a zdůvodněné. Mohou též, pokud se jim to jeví nezbytným, určit osobu z podniku pro doprovod zástupce příslušného orgánu.

1.8.1.4 Pokud příslušné orgány zjistí, že požadavky ADR nebyly dodrženy, mohou zakázat odeslání zásilky nebo přerušit přepravu, dokud zjištěné nedostatky nejsou odstraněny, nebo mohou předepsat jiná vhodná opatření. Zastavení přepravy může být na místě nebo na jiném místě určeném příslušnými orgány z bezpečnostních důvodů. Tato opatření nesmí způsobit nadměrné narušení silničního provozu.

1.8.2 Vzájemná úřední podpora

1.8.2.1 Smluvní strany se mohou dohodnout o vzájemné úřední podpoře při uplatňování ADR.

1.8.2.2 Pokud jedna smluvní strana zjistí, že bezpečnost přepravy nebezpečných věcí po jejím území je ohrožena následkem velmi vážných nebo opakovaných přestupků ze strany podniku, který má své sídlo na území jiné smluvní strany, musí sdělit příslušným orgánům této smluvní strany takové přestupky. Příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území byly zjištěny velmi vážné nebo opakované přestupky, mohou požádat příslušné orgány smluvní strany, na jejímž území má podnik své sídlo, aby přijaly vhodná opatření proti provinilci(ům). Předání údajů osobního charakteru není dovoleno, ledaže je to nezbytné pro postih velmi vážných nebo opakovaných přestupků.

1.8.2.3 Takto informované orgány musí sdělit příslušným orgánům smluvní strany, na jejímž území byly přestupky zjištěny, jaká opatření, pokud to bylo nezbytné, byla učiněna vůči tomuto podniku.

1.8.3 Bezpečnostní poradce

POZNÁMKA: Ustanovení oddílu 1.8.3 se vztahují na různé odpovědné účastníky přepravního řetězce pouze tehdy, pokud příslušné orgány země nebo zemí provedou nezbytná administrativní opatření dovolující jejich zavedení. Tato opatření umožňující vstup ustanovení oddílu 1.8.3 v platnost musí být provedena nejpozději do 1. ledna 2003.

1.8.3.1 Každý podnik, jehož činnosti zahrnují silniční přepravu nebezpečných věcí nebo s touto přepravou související operace balení, nakládky, plnění nebo vykládky nebezpečných věcí, musí jmenovat jednoho nebo více bezpečnostních poradců, dále nazývaných „poradci“ pro přepravu nebezpečných věcí, odpovědných za pomoc při zabránění rizik při těchto činnostech s ohledem na osoby, majetek a životní prostředí.

1.8.3.2 Příslušné orgány smluvní stran mohou stanovit, že se tyto požadavky nevztahují na podniky:

(a) jejichž činnosti se týkají množství, která jsou v každé dopravní jednotce menší než meze (limity) uvedené v 1.1.3.6, 2.2.7.1.2 jakož i v kapitolách 3.3 a 3.4, nebo

(b) jejichž hlavní nebo vedlejší činnosti nejsou přeprava nebo související nakládka nebo vykládka nebezpečných věcí, ale které se příležitostně zabývají vnitrostátní dopravou nebo související nakládkou nebo vykládkou nebezpečných věcí představujících jen velmi malé nebezpečí nebo riziko znečistění.

1.8.3.3 Hlavním úkolem poradce, při zachování odpovědnosti vedoucího podniku, je snažit se všemi vhodnými prostředky a opatřeními v mezích příslušných činností výše uvedeného podniku usnadnit provádění těchto činností v souladu s platnými požadavky a co nejbezpečnějším způsobem.

S přihlédnutím k činnostem podniku má poradce zejména tyto povinnosti:

- dohlížet nad dodržováním předpisů pro přepravu nebezpečných věcí;

- radit svému podniku při operacích souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;

- připravit roční zprávu pro vedení svého podniku a orgán místní nebo popřípadě veřejné správy, o činnostech podniku týkajících se přeprav nebezpečných věcí. Takové roční zprávy musí být uchovávány po dobu pěti let a musí být k dispozici národním orgánům na jejich žádost.

Poradce má rovněž za povinnost sledovat zejména tyto činnosti a postupy vztahující se k dotyčným činnostem podniku:

- postupy pro dodržování požadavků upravujících zařazování nebezpečných věcí určených k přepravě;

- postup podniku při pořizování dopravních prostředků s ohledem na respektování všech zvláštních požadavků souvisejících s přepravou nebezpečných věcí;

- postupy kontrol zařízení užívaného při přepravě, nakládce nebo vykládce nebezpečných věcí;

- vlastní školení zaměstnanců podniku a vedení záznamů o tomto školení;

- uplatňování vhodných nouzových postupů v případě jakékoli nehody nebo mimořádné události, která může nepříznivě ovlivnit bezpečnost přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;

- analýzy a, pokud je to potřebné, vypracovávání zpráv týkajících se vážných nehod, mimořádných události nebo závažných porušení předpisů zjištěných během přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí;

- uplatňování vhodných opatření k zamezení opakování nehod, mimořádných událostí nebo závažných porušení předpisů;

- dbát na právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí, týkajících se volby a využití subprovozovatelů nebo jiných třetích osob;

- ověřování, že zaměstnanci účastnící se přepravy, nakládky nebo vykládky nebezpečných věcí mají k dispozici podrobné pracovní postupy a pokyny;

- zavádění opatření ke zvýšení informovanosti o nebezpečích spojených s přepravou, nakládkou a vykládkou nebezpečných věcí;

- uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit, aby v dopravních prostředcích byly k dispozici doklady a bezpečnostní výbava, které musí doprovázet přepravu, a aby tyto doklady a výbava byly v souladu s požadavky;

- uplatňování kontrolních postupů s cílem zajistit dodržování požadavků pro nakládku a vykládku.

1.8.3.4 Poradcem může být též vedoucí podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která výše uvedeným podnikem není zaměstnána, pokud je tato osoba skutečně schopna vykonávat povinnosti poradce.

1.8.3.5 Každý dotčený podnik musí na požádání informovat o totožnosti svého poradce příslušný orgán nebo instituci pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.6 Kdykoli během přepravy, nakládky nebo vykládky prováděné dotčeným podnikem postihne nehoda osoby, majetek nebo životní prostředí poradce po shromáždění všech potřebných informacím zajistí vypracování pro vedení podniku nebo případně pro místní orgán státní správy zprávu o nehodě. Tato zpráva nesmí nahrazovat žádnou zprávu vypracovanou vedením podniku, která by mohla být požadována jinými mezinárodními nebo vnitrostátními předpisy.

1.8.3.7 Poradce musí být držitelem osvědčení o odborném školení platném pro silniční dopravu. Toto osvědčení musí být vydáno příslušným orgánem nebo institucí pověřenou pro tento účel každou smluvní stranou.

1.8.3.8 K získání osvědčení se musí uchazeč podrobit školení a složit s úspěchem zkoušku schválenou příslušným orgánem smluvní strany.

1.8.3.9 Hlavním účelem školení je poskytnout uchazečům dostatečné znalosti o nebezpečích při přepravě nebezpečných věcí, a o právních a správních ustanoveních a o povinnostech uvedených v pododdílu 1.8.3.3.

1.8.3.10 Zkouška musí být organizována příslušným orgánem nebo zkušební institucí pověřenou příslušným orgánem.
Pověření zkušební instituce musí být provedena písemnou formou. Toto schválení může být časově omezeno a musí být založeno na následujících kriteriích:

- způsobilost zkušební instituce;

- specifikace formy zkoušek navržené zkušební instituce;

- opatření určena pro zajištění nestrannosti zkoušek;

- nezávislost zkušební instituce na všech fyzických nebo právnických osobách zaměstnávajících poradce.

1.8.3.11 Hlavním účelem zkoušky je zjistit, zda uchazeči mají potřebnou úroveň znalostí pro výkon funkce bezpečnostního poradce, jak je uvedeno v pododdílu 1.8.3.3 pro získání osvědčení předepsaného v pododdílu 1.8.3.7 a musí zahrnovat nejméně následující předměty:

(a) Znalost druhů následků, které mohou být způsobeny při nehodě nebezpečnými věcmi a znalost hlavních příčin nehody;

(b) Ustanovení vnitrostátních předpisů, mezinárodních úmluv a dohod s hlediska zejména:

- třídění nebezpečných věcí (postup pro zatřídění roztoků a směsí, členění vyjmenování látek, třídy nebezpečných věcí a zásady pro jejich zatřídění, povaha přepravovaných nebezpečných věcí, fyzikální, chemické a toxikologické vlastnosti nebezpečných věcí);

- všeobecná ustanovení o obalech, cisternách a cisternových kontejnerech (typy, velké bezpečnostní značky, kódování, označování, konstrukce, první a periodické zkoušky a prohlídky);

- nápisy a bezpečnostní značky, výstražné oranžové tabulky (nápisy a bezpečnostní značky na kusech, umísťování a snímání velkých bezpečnostních značek a výstražných oranžových tabulek);

- údaje v přepravních dokladech (požadované informace);

- způsob odesílání a omezení při odesílání (vozová zásilka, přeprava volně ložených látek, přeprava ve velkých nádobách pro volně ložené látky, přeprava v kontejnerech, přeprava ve snímatelných nebo nesnímatelných cisternách);

- přeprava osob;

- zákazy a bezpečnostní opatření týkající se společné nakládky;

- oddělování věcí;

- limity přepravovaných množství a vynětí z platnosti z těchto množství;

- manipulace a uložení (nakládka a vykládka, stupeň plnění, uložení a oddělování);

- čistění a/nebo odplyňování před nakládkou a po vykládce;

- osádky a odborné školení;

- doklady vozidla (přepravní doklady, písemné pokyny pro řidiče, osvědčení o schválení vozidla, osvědčení o školení řidiče vozidla, kopie všech vynětí z platnosti, jiné doklady);

- písemné pokyny pro případ nehody (používání pokynů a ochranných prostředků pro ochranu osádky);

- požadavky na dozor nad vozidly (parkování);

- pravidla omezení a silničního provozu;

- únik znečisťujících látek během provozu a při nehodách;

- požadavky týkající se dopravního zařízení.

1.8.3.12 Zkouškou musí být písemný text, který může být doplněn ústní zkouškou.

Písemná zkouška musí mít dvě části:

(a) Uchazeč obdrží dotazník. Ten musí obsahovat nejméně dvacet otevřených otázek zahrnujících nejméně předměty uvedené v seznamu v pododdílu 1.8.3.11. Mohou však být použity otázky s uvedením několika možných odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. V tomto případě se takové dvě otázky počítají za jednu otevřenou otázku. Zvláštní pozornost musí být věnována těmto předmětům:

- všeobecná preventivní a bezpečnostní opatření;

- zařazování nebezpečných věcí;

- všeobecná ustanovení o balení, včetně cisteren, cisternových kontejnerů, cisternových vozidel atd.;

- bezpečnostní nápisy a bezpečnostní značky;

- údaje v nákladním listu;

- manipulace a uložení;

- odborné školení osádky;

- doklady vozidla a osvědčení;

- písemné pokyny pro řidiče;

- požadavky na dopravní prostředky.

(b) Uchazeči musí vypracovat případovou studii podle povinností poradce uvedených v pododdílu 1.8.3.3, aby prokázali, že mají nezbytnou kvalifikaci pro plnění funkce poradce.

1.8.3.13 Smluvní strany mohou rozhodnout, že uchazeči, kteří hodlají pracovat pro podniky specializované na přepravu určitých druhů nebezpečných věcí mohou být zkoušeni pouze z předmětů, které jsou spojeny s jejich činností. Tyto druhy věcí jsou:

- třída 1,

- třída 2,

- třída 7,

- třídy 3, 4.1,4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9.

- UN 1202, 1203 a 1223.

Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí zřetelně uvádět, že je platné pouze pro druhy nebezpečných věcí uvedených v tomto pododdíle a pro které byl poradce zkoušen podle podmínek uvedených v pododdíle 1.8.3.12.

1.8.3.14 Příslušný orgán nebo zkušební instituce musí uchovávat seznam zkušebních otázek, které byly použity při zkoušce.

1.8.3.15 Osvědčení předepsané v pododdílu 1.8.3.7 musí mít formu podle vzoru uvedeného v pododdílu 1.8.3.18 a musí být uznáváno všemi smluvními stranami.

1.8.3.16 Osvědčení je platné po dobu pěti let. Období platnosti osvědčení se prodlužuje automaticky o pět let, pokud jeho držitel během posledního roku před uplynutím jeho platnosti absolvoval obnovovací kurz nebo se podrobil kontrolní zkoušce, které byly schváleny příslušným orgánem.

.8.3.17 Požadavky uvedené v pododdílech 1.8.3.1 až 1.8.3.16 se považují za splněné, jestliže byly splněny příslušné podmínky Směrnice Rady 96/35/ES ze 3. června 1996 o jmenování a odborné způsobilosti bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční a vnitrozemskou vodní dopravou1 a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/18/ES ze 17. dubna 2000 o minimálních zkušebních požadavcích na bezpečnostní poradce pro přepravu nebezpečných věcí silniční, železniční nebo vnitrozemskou vodní dopravou2.

1.8.3.18 Vzor osvědčení

Osvědčení o školení bezpečnostních poradců pro přepravu nebezpečných věcí

1.8.4 Seznam příslušných orgánů a jimi pověřených institucí

Smluvní strany oznámí Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů adresy příslušných orgánů a jimi pověřených institucí, které jsou kompetentní podle vnitrostátních předpisů pro uplatňování ADR, informující v každém případě o příslušném požadavku ADR a uvádějící adresy, na které je třeba zaslat příslušné žádosti.

Sekretariát Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů pořídí na základě obdržených údajů seznam a udržuje jej aktuálním. Oznamuje tento seznam a jeho změny smluvním stranám3.

1.8.5 Hlášení o nehodách při přepravě nebezpečných věcí

1.8.5.1 Dojde-li k nehodě nebo závažné mimořádné události během přepravy nebezpečných věcí na území smluvní strany, je dopravce povinen, podat zprávu příslušnému orgánu dotyčné smluvní strany.

1.8.5.2 Tato smluvní strana musí, pokud je to nezbytné, obratem zaslat zprávu Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů za účelem informování ostatních smluvních stran.

KAPITOLA 1.9

DOPRAVNÍ OMEZENÍ STANOVENÁ PŘÍSLUŠNÝMI ORGÁNY

1.9.1 Podle Článku 4, odstavce 1 dohody ADR může být vstup nebezpečných věcí na území smluvních stran předmětem pravidel nebo zákazů z jiných důvodů, než je bezpečnost během přepravy. Taková pravidla nebo zákazy musí uveřejněny vhodnou formou.

1.9.2 Smluvní strany mohou uplatňovat vůči vozidlům provádějícím mezinárodní silniční přepravu nebezpečných věcí na svém území určitá dodatečná ustanovení v rámci výčtu uvedeného v následujícím oddílu 1.9.3, která nejsou obsažena v ADR, pokud tato ustanovení nejsou v rozporu s článkem 2, odstavcem 2 Dohody a pokud jsou obsažena v jejich vnitrostátních právních předpisech vztahujících se rovnocenně na vozidla provádějící vnitrostátní silniční přepravu nebezpečných věcí na území této smluvní strany.

1.9.3 Dodatečná ustanovení, která mohou být uplatňována podle výše uvedeného oddílu 1.9.2 jsou tato:

(a) Dodatečné bezpečnostní požadavky nebo omezení týkající se vozidel užívajících určitou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo tunely, vozidel přepravovaných prostředky kombinované dopravy, jako jsou trajekty nebo vlaky, nebo vozidel vjíždějících nebo vyjíždějících z přístavů nebo jiných dopravních terminálů;

(b) Požadavky na jízdu vozidel po předepsaných dopravních trasách, které se vyhýbají obchodním nebo obytným územím, územím citlivým z hlediska ochrany životního prostředí, průmyslovým zónám s rizikovými zařízeními nebo silnicím s vážnými fyzikálními riziky;

(c) Výjimečně požadavky týkající se dopravní trasy nebo podmínek parkování vozidel přepravujících nebezpečné věci z hlediska neočekávaných událostí v případě extrémních povětrnostních podmínek, zemětřesení, nehody, odborářských akcí, občanských nepokojů nebo vojenských konfliktů;

(d) Omezení silničního provozu vozidel přepravujících nebezpečné věci v určitých dnech týdne nebo roku.

1.9.4 Příslušný orgán smluvní strany uplatňující na svém území jakákoli dodatečná ustanovení uvedená v odstavcích (a) a (d) předchozího oddílu 1.9.3 musí o tom informovat Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, který o nich uvědomí smluvní strany.

Poznámky pod čarou

1 Official Journal of the European Communities, č. L145 z 19. června 1996, strana 10.

2 Official Journal of the European Communities, č. L118 z 19. května 2000, strana 41.

3 Seznam příslušných orgánů (k 1. Lednu 2001) je uveden v příloze k Části 1

DODATEK K ČÁSTI 1

PŘEHLED PŘÍSLUŠNÝCH ORGÁNŮ

(stav k 1. lednu 2001)

POZNÁMKA 1: Tento dodatek neniísoučástí ADR. Byl vložen do této publikace pro informaci....

POZNÁMKA 2: Přehled příslušných orgánů je pravidelně aktualizován na webové stránce Sekretariátu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (http://www. unece.org/trans/danger/comp. htm).

AUSTRIA (RAKOUSKO)
Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie
Verwaltungsbereich Verkehr
Abteilung ll/B/9
Radetzkystrasse 2 A - 1030
VIENNA
Telefon: 43 1 71162 ext. 1500
Telex. 111 800
Telefax: 43 1 71162 1599
E-mail: gustav.kafka@bmv.av.at
AZERBAIJAN (AZERBAJDŽÁN)
Azeravtonagliyyat
Block 1054
Tbilisi av.
370602 BAKU
Telefon: 89922 985609-319111
Telefax: 89922 983819
BELARUS (BĚLORUSKO)
Committee of the Republic of Belarus
for ensuring the safe performance of work
in Industry and Atomic Energy
(Promatomnadzor)
Ul. Kazintsa 86/1
SU-220108 MINSK
President : Mr. Vladimir Ivanovich YATSEVICH
Telefon: 375 172 78 43 00
Telefax: 375 172 78 43 02
Contact person (Styčná osoba):
Mr. Ivan Ivanovic VLASOV

Chief of InternBranch Inspectorate for the safe
carriage of dangerous goods by motor vehicle
Telefon/Telefax: 375 172 78 43 45
BELGIUM (BELGIE)
Ministere des Communications
Administration de la Re glementation de la
Circulation et de l’lnfrastructure
Service ADR
Résidence Palace, Bloc C, 5eme étage
Rue de la Loi 155,
B-1000 BRUXELLES
Telefon: 32 2 287 44/93 to 99
Telex: TRANS B 23285
Telefax: 32 2 287 4510
Věci třídy 1
Ministere des Affaires économiques
Administration des Mines
Service des explosifs
Boulevard du Roi Albert II, 16
B - 1000 BRUXELLES
Telefon: 32 2 206 48 01
Telefax: 32 2 206 57 51
Látky třídy 7
Ministere de la Santé Publique
Administration de l'hygiene publique
Service de la Protection contre les radiations
ionisantes
Ravenstein 36
B - 1000 BRUXELLES
Telefon: 32 2 289 21 81, 32 2 289 21 83
Telefax: 32 2 289 21 82
BOSNIA AND HERZEGOVINA (BOSNA A HERCEGOVINA
Ministry of Transport of Bosnia and Herzegovina
c/o Permanent Mission of the Republic of Bosnia
and Herzegovina
22 bis, rue Lamartine
CH - 1203 GENEVE
Telefon: 41 22 345 88 44
Telefax: 41 22 345 88 89
BULGARIA (BULHARSKO)
Ministry of Transport and Communications
Road Transport Administration
5, Gurko Str.
BG - 1000 SOFIA
Telefon: 359 2 930 88 40
Telefax: 359 2 988 54 95
E-mail: btzenev@mtc.govern.bg
Věci třídy 1
Directorate of National Police
235 Slivnitsa
Blvd BG - 1202 SOFIA
Telefon: 359 2 982 22 31
Telefax: 359 2 983 56 77
Látky třídy 7
Committee on the Use of Atomic Energy for
Peace
Purposes
69 Shipchensky Prokhod Blvd.
B - 1574 SOFIA
Telefon: 359 2 940 68 52
Telefax: 359 2 940 68 89
E-mail: rumi-g@bnsa.bas.bg
CROATIA (CHORVATSKO)
Ministry of Transport
Ministarstvo prometa
Prisavlje 14,
HR - 41000 ZAGREB
Telefon: 385 1 616 9111
Telefax: 385 1 518 113
CZECH REPUBLIC (ČESKÁ REPUBLIKA)
Ministry of Transport and Communications
(Ministerstvo dopravy a spojů)
nábř. Ludvíka Svobody 12
PO BOX 9
CZ -110 15 PRAGUE 1 - Nové Město
Telefon: 42 2 514 31 111
Telefax: 42 2 514 31 259
Látky třídy 7
State Office for Nuclear Safety
Senovážné náměstí 9
CZ - 110 00 PRAGUE 1
Telefon: 42 2 216 24 111
Telefax: 42 2 216 24 704
DENMARK (DÁNSKO)
Road Safety and Transport Agency
Adelgade 13
P.O. Box 9039
DK - 1304 COPENHAGEN K
Telefon: 45 33 92 91 00
Telefax: 45 33 93 22 92
E-mail: fstyr@fstyr.dk
Látky třídy 7
National Institute of Radiation Hygiene
Knapholm 7
DK - 2730 HERLEV
Telefon: 45 44 54 34 54
Telefax: 45 44 54 34 50
E-mail: sis@sis.dk
ESTONIA (ESTONSKO)
Ministry of Transport and Communications
Road Traffic Department
9, Viru Str.
EE - 0100 TALLINN
Telefon: 372 6 39 76 42
Telefax: 372 6 39 76 06
Žádosti o povolenî se zasílají na adresu:
Road Administration
24, Pärnu road
EE - 0001 TALLINN
Telefon: 372 44 88 42
Telefax: 372 6 31 31 12
FINLAND (FINSKO)
Ministry of Transport and
Communications
Unit for transport of dangerous goods
P.O.B. 235
FIN - 00131 HELSINKI
Telefon: 358 9 1601
Telefon: 358 9 160 2563 (S. Miettinen)
Telefax: 358 9 160 2597
E-mail: Seija.Miettinen@mintc.fi
Látky třídy 7
Finnish Centre for Radiation and Nuclear Safety
P.O.B. 14
FIN - 00881 HELSINKI
Telefon: 358 9 759 881
Telefax: 358 9 759 88500
Schválení typu obalů a cisteren
Safety Technology Authority
P.O.B. 123
FIN - 00181 HELSINKI
Telefon: 358 9 616 71
Telefax: 358 9 616 7466
FRANCE (FRANCIE)
Ministere des transports
Mission du transport des
matieres dangereuses
Arche Sud
F - 92055 PARIS LA DEFENSE CEDEX
Telefon: 33 1 40 81 17 28
Telefax: 33 1 40 81 10 65
E-mail: ariane.roumier@equipement.gouv.fr
Látky třídy 7
Direction de la sureté des installations nucléaires
(DSIN)
99, rue de Grenelle
F - 75353 PARIS 07 SP
Telefon: 33 1 43 19 32 17
Telefax: 33 1 43 19 39 24
GERMANY (NĚMECKO)
Federal Ministry of Transport, Building and
Housing
Division “Transport of Dangerous Goods”(A44)
Robert Schuman Platz 1
Postfach 20 01 00
D - 53175 BONN
Telefon: 49 228 300-0
Telefax:49 228 300 3428 49 228 300 3429
E-mail: Helmut.Rein@bmvbw.bund.de
GREECE (ŘECKO)
Ministry of Transport and Communications
Xenophontos Str. 13
Syntagma Square
GR- 105 57 ATHENS
Telefon: 30 325 12 11, 30 325 12 19
Telefax: 30 323 70 92, 30 324 25 70
Telex. 21.63.69 YSYG GR
HUNGARY (MAĎARSKO)
Ministry of Transport,
Communication and Water Management
Dob u. 75-81
P.O. Box 87
H - 1400 BUDAPEST VII
Telefon: 36 1 3414 300, 36 1 3423 722
Telefax: 36 1 3226 891
E-mail: marianna.csuhay@khvm.gov.hu, Lajos.bujdoso@khvm.gov.hu
Věci třídy 7
Hungarian Atomic Energy Authority
P.O. Box 676
H - 1539 Budapest 114
Telefon: 36 1 1559 764
Telefax: 36 1 1757 402
ITALY (ITÁLIE)
Ministero dei Trasporti e della Navigazione
Dipartimento Transporti Terrestri
Unitŕ di Gestione della motorizzazione e
della sicurezza del Trasporto terrestre
Mr. Enrico Luigi Ferraro
Direttore dell'”UFFICIO MOT 4”
Via G. Caraci 36
I - 00157 ROME
Látky třídy 7
Agenzia Nazionale per la
Protezione dell'Ambiente (ANPA)
Via V. Brancati 48
I- 00144 ROME
Telefon: 39 06 50 07 20 13
Telefax: 39 06 50 07 29 41
E-mail: benassai@anpa.it
LATVIA (LOTYŠSKO)
Ministry of Transport
Ecological Division
3 Gogola Street
LV - 1743 RIGA
Telefon: 371 7028 312
Telefax: 371 7217 180
E-mail: mariannah@sam.gov.lv
LIECHTENSTEIN (LICHTENŠTEJNSKO)
Ministry of Transport and Telecommunications
Regierungsgebäude
Städtle 49
FL - 9490 VADUZ
Telefon: 75 236 60 12
Telefax: 75 236 60 28
LITHUANIA (LITVA)
Ministry of Transport and Communications
of the Republic of Lithuania
Mrs. Rimantč Briedyté
Head of Environmental Protection
and Dangerous Goods Transport Division
Gedimino Av. 17,
LT - 2679 VILNIUS
Telefon: 370 2 39 39 21 (Minister)
Telefax: 370 2 22 43 35
E-mail: transp@transp.lt
LUXEMBOURG (LUCEMBURSKO)
Ministere des Transports du
Grand-Duché de Luxembourg
Mr. Marco Feltes, inspector
L - 2938 LUXEMBOURG
Telefon: 352 4784423
Telex: 1465 civair lu
Telefax: 352 241817
NETHERLANDS (NIZOZEMSKO)
The Director-General of Transport
Ministry of Transport and Public Works
Dangerous Goods Branch
Nieuwe Uitleg 1
P.O. Box 20904
NL - 2500 EX The Hague
(Cont. on next page)
Telefon: 31 70 351 15 80
Telefax: 31 70 351 14 79
E-mail: wim.bogaert@dgg.minvenw.nl
Látky třídy 7
Ministry of Housing,
Spatial Planning and the Environment
Directorate for Chemicals, External Safe and
Radiation Protection 655
External Safety Division
Rynstraat 8
P.O. Box 30945
NL - 2500 GX THE HAGUE
Telefon: 31 70 339 49 65
Telefax: 31 70 339 12 97
Žádosti o povolení nebo o schválení se zasílají na adresu:

Ministry of Social Affairs and Employment
Health Directorate
P.O. Box 90804
NL - 2509 LV The Hague
Telefon: 31 70 333 65 29
Telefax: 31 70 333 40 41
NORWAY (NORSKO)
Directorate for Fire and Explosion Prevention
P.O.B. 355 N - 3101
TŘNSBERG
Telefon: 47 333 98 800
Telefax: 47 333 10 660
E-mail: arne.johansen@dbe.dep.telemax.no
Látky třídy 7
Norwegian Radiation Protection Authority.
P.O. Box 55
N - 1345 OSTERAS
Telefon: 47 6714 41 90 Telefax: 47 6714 74 07
POLAND (POLSKO)
Ministry of Transport and Maritime Economy
Motor Transport Department
4/6, Chalubinskiego Street
PL - 00-928 WARSAW
Telefon: 48 22 830 01 68
Telefax:48 22.621 02 02 48 22 630 12 45
E-mail: kgrzgorczyk@mtigm.gov.pl
Schválení typu obalů a IBC
Centre de Recherche et du développement
d'emballage (COBRO)
11 rue Konstancinska
PL - 02-942 WARSAW
Telefon: 48 22 842 20 11
Věci jiných tříd než třídy 7
Institute of Organic Industry
6 Annopol
PL - 03-236 WARSAW
Telefon: 48 22 811 12 31
Telefax: 48 22 811 07 99
PORTUGAL (PORTUGALSKO)
Direcçăo-Geral de Transportes Terrestres
Avenida das Forcas Armadas, 40
P - 1649 LISBOA Codex
TELEFON: 351 21 794 90 00, 351 21 794 90 18, 351 21 794 90 19
Telefax: 351 21 797 37 77
E-mail: dgtt@mail.telepac.pt
REPUBLIC OF MOLDOVA (MOLDÁVIE)
Ministry of Transport
Foreign Relations Division
12 A Bucuriey Str.
MD - 277 004 CHISINAU
Telefon: 37 32 74 07 05
Telefax: 37 32 62 48 75
ROMANIA (RUMUNSKO)
Ministere des Transports
Direction générale des transports terrestres
Bd. Dinicu Golescu, 38
RO - 77113 BUCAREST
Telefon: 40 1 638 50 45
Telefax: 40 1 638 45 97
RUSSIAN FEDERATION (RUSKÁ FEDERACE)
Ministry of Transport
Office of International Relations
Sadovaja-Samotechnaja Street. 10
RUS - 10 14 33 MOSCOW, GSP-4
Telefon: 7 095 200 14 19
Telefax: 7 095 299 39 90
SLOVAKIA (SLOVENSKO)
Ministere des Transports, de la Poste et
des Télécommunications
Section du Transport routier et urbain
Nám. Slobody 6
P.O. Box 100
SK-810 05 BRATISLAVA
Telefon: 421 7 35 21 97
Telefax: 421 7 35 22 02
Schválení typu obalů a IBC
TSU Technical Research Institute Piešťany
Krajinská cesta 9,
SK - 921 24 PIEŠŤANY
Telefon: 421 838 57 199
Telefax: 421 838 723 716
SLOVENIA (SLOVINSKO)
Ministry of the Interior
Stefanova 2
SLO - 1501 LJUBLJANA
Telefon: 386 61 217 792
Fax: 386 61 302 405
SPAIN (ŠPANĚLSKO)
Dangerous Goods Commission (8° planta)
Ministerio de Fomento
Paseo de la Castellana, 67
E - 28 071 MADRID
Telefon: 34 91 597 50 21
Telefax: 34 91 597 50 27
SWEDEN (ŠVÉDSKO)
Swedish Rescue Services Agency
Dangerous Goods and Substances Section
Karolinen
S - 651 80 KARLSTAD
Telefon: 46 54 13 50 00 (switchboard)
Telefax: 46 54 13 56 20
E-mail: lennart.munkby@kd.srv.se
Látky třídy 7
Swedish Radiation Protection Institute
S-171 16 STOCKHOLM
Telefon: 46 87 29 71 00 (switchboard)
Telefax: 46 87 29 71 08
Swedish Nuclear Power Inspectorate
S - 106 58 STOCKHOLM
Telefon: 46 8 698 84 00 (switchboard)
Telefax: 46 8 661 90 86
SWITZERLAND (ŠVÝCARSKO)
Office fédéral des routes
Affaires internationales, prévention des accidents
et traductions
Mr. D.-Mr. GILABERT
CH - 3003 BERN
Telefon: 41 31 323 42 90
Telefax: 41 31 323 74 55 323 43 03
E-mail: david.gilabert@astra.admin.ch
Látky třídy 7
Schválení zvláštní formv. Výpočet neuvedených hodnot.
Schválení a sdělení pro všechny kusy tvou B,
kusy se štěpnými látkami, odeslání a zvláštní ujednání:
Swiss Federal Nuclear Safety Inspectorate
Transport and Waste Management Section
CH - 5232 VILLIGEN-HSK
Telefon: 41 56 310 38 11, 41 56 310 39 88
Telefax: 41 56 310 39 07
Licence pro dovoz, vývoz, dopravu a tranzit radioaktivních
látek a radioaktivních odpadů:
Federal Office of Energy
Nuclear Energy Section
CH - 3003 BERN
Telefon: 41 31 322 56 31, 41 31 322 56 32
Telefax: 41 31 322 00 78
Kopie žádosti se zasílají na adresu:

Swiss Federal Nuclear Safety Inspectorate
Transport and Waste Management Section
CH- 5 232 VILLIGEN-HSK
Licence pro nejaderný dovoz /vývoz a licence
pro dopravce radioaktivních látek:
Federal Office of Public Health
Division of Radiation Protection
CH - 3003 BERN
Telefon: 41 31 322 96 14 or 322 96 06
Telefax: 41 31 322 83 83
Porady o odesílání radioaktivních látek poštou:
Swiss Post Office
Paketpost
CH - 3030 BERN
Telefon: 41 31 338 27 24
Telefax: 41 31 338 05 00
THE FORMER YUGOSLAV REPUBLIC OF MACEDONIA
(MAKEDONIE)
Minister of Transport and Communications
Ul. Vasil Djorgov br. 35
MK - 91000 SKOPJE
UKRAINE (UKRAJINA)
Ministry of Transport
Main Department of Traffic Safety and Labour
Protection
Schorsa Str. 7/9
UKR - 252006 KYIV 6
Telefon: 38 044 269 40 33
Telefax: 38 044 269 45 31
UNITED KINGDOM
(SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA)
Department of the Environment, Transport and
the Regions
Dangerous Goods Branch
Great Minster House
Zone 2/34
76 Marsham Street
UK - LONDONS W1P 4DR
Telefon: 44 20 79 44 2762
Telefax: 44 20 79 44 2039
Telex: 22221 DOEMAR G
E-mail: vincent_matley@detr.gsi.gov.uk
YUGOSLAVIA (DŘÍVĚJŠÍ JUGOSLÁVIE) *
Federal Secretariat for Transport
and Communications
Bulevar Avnoj-104
11070 BEOGRAD
Telefon: 381 11 602 643
Telefax: 381 11 196 441
Další užitečné adresy v zemích, které nejsou smluvními stranami ADR:
IRELAND (IRSKO)
Health and Safety Authority
1 st Floor
Odeon House
Eyre Square
Galway
Telefon: 353 91 563 985
Telefax: 353 91 564 091
E.mail: maraaret.fitzqerald@hsa.ie

Část 2

Klasifikace

KAPITOLA 2.1

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

2.1.1 Úvod

2.1.1.1 V ADR jsou následující třídy nebezpečných věcí:

Třída 1 Výbušné látky a předměty

Třída 2 Plyny

Třída 3 Hořlavé kapaliny

Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky

Třída 4.2 Samozápalné látky

Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

Třída 5.1 Látky podporující hoření

Třída 5.2 Organické peroxidy

Třída 6.1 Jedovaté látky

Třída 6.2 Infekční látky

Třída 7 Radioaktivní látky

Třída 8 Žíravé látky

Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

2.1.1.2 Ke každé položce v různých třídách je přiřazeno UN-číslo. Používají se následující skupiny položek:

A. Samostatné položky pro přesně definované látky nebo předměty, včetně položek pro látky, které zastřešují různé isomery, např.:

UN 1090 ACETON
UN 1104 AMYLACETÁTY
UN 1194 ETHYLNITRID, ROZTOK

B. Druhové/skupinové položky přesně definovaných skupin látek nebo předmětů, které nejsou j.n. položkami, např.:

UN 1133 LEPIDLA
UN 1266 VÝROBKY PARFUMERIE
UN 2757 PESTICID - KARBAMÁT, TUHÝ, JEDOVATÝ
UN 3101 ORGANICKÝ PEROXID, TYP B, KAPALNÝ

C. Specifické j.n. položky zahrnující skupiny látek nebo předmětů určitého chemického nebo technického charakteru a které nejsou jinde pojmenované, např.:

UN 1477 NITRÁTY, ANORGANICKÉ, J.N.
UN 1987 ALKOHOLY, HOŘLAVÉ, J.N.

D. Všeobecné j.n. položky zahrnující skupinu látek nebo předmětů, mající jednu nebo více nebezpečných vlastností, jinde nespecifikované (nejmenované), např.

UN 1325 HOŘLAVÉ ORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, J.N.
UN 1993 HOŘLAVÉ KAPALNÉ LÁTKY, J.N.

Položky definované pod písmeny B, C a D se označují jako hromadná pojmenování.

2.1.1.3 Pro účely balení mohou být určité látky zařazeny do obalových skupin v závislosti na jejich stupni nebezpečí. Tyto obalové skupiny mají následující význam:

Obalová skupina I: látky s vysokým nebezpečím
Obalová skupina II: látky se středním nebezpečím
Obalová skupina III: látky s nízkým nebezpečím

2.1.2 Zásady klasifikace

2.1.2.1 Nebezpečné věci, které spadající pod nadpis třídy, jsou definovány dle pododdílu 2.2.x.1 a na základě jejich vlastností, jsou zařazeny do odpovídající třídy. Zařazení nebezpečných věcí do určité třídy a obalové skupiny se provádí podle kritérií uvedených ve stejném pododdílu 2.2.x.1. Přiřazení jednoho nebo více vedlejších nebezpečí nebezpečné látce nebo předmětu se provádí podle kritérií třídy nebo tříd odpovídajících těmto nebezpečím uvedeným v příslušném(-ých) pododdílu(-ech) 2.2.x.1.

2.1.2.2 Všechny položky nebezpečných věcí jsou uvedeny v kapitole 3.2, tabulce A, podle pořadových UN - čísel. Tato tabulka obsahuje odpovídající informace o uvedených věcech, jako pojmenování, třídu, obalovou(-é) skupinu(-y), bezpečnostní značky, které musí být vylepeny, jakož i pokyny pro balení a přepravu.

Abecední seznam těchto položek je uveden v kapitole 3.2, tabulce B

2.1.2.3 K přepravě nejsou připuštěny (povoleny) nebezpečné věci jednotlivých tříd uvedené nebo definované v pododdílu 2.2x.2.

2.1.2.4 Jmenovitě neuvedené nebezpečné věci, tzn. věc, která není uvedená v samostatných položkách tabulky A kapitoly 3.2 a která není uvedena nebo definována v jednom z výše uvedených pododdílů 2.2.x.2, musí být zařazena do příslušné třídy v souladu s postupem dle oddílu 2.1.3. Dále musí být stanoveno vedlejší nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalová skupina. Po stanovení třídy, vedlejšího nebezpečí (pokud je) a popřípadě obalové skupiny, musí být určeno odpovídající UN-číslo. V rozhodovacím stromu, v pododdílu 2.2.x.3 (seznam hromadných pojmenování), se na konci každé třídy uvádí určující parametry pro výběr příslušného hromadného pojmenování (UN-čísla). Ve všech případech musí být vybráno nejspecifičtější hromadné pojmenování charakterizující (zahrnující) vlastnosti látek nebo předmětů v souladu s odstupňováním podle pododdílu 2.1.1.2, kdy se pomocí písmen B, C a D vybírá zařazení. Pouze pokud látka nebo předmět nemůže být zařazena jako položka typu B nebo C podle oddílu 2.1.1.2 je možné ji zařadit jako položku typu D.

2.1.2.5 Na základě zkušebního postupu v kapitole 2.3 a kritérií stanovených v pododdílu 2.2.x.1 té příslušné třídy může být stanoveno, že látka, roztok nebo směs té určité třídy uvedené jmenovitě v kapitole 3.2, tabulce A nesplňují kritéria této třídy. V tomto případě nenáleží tato látka, tento roztok nebo směs k této třídě.

2.1.2.6 Pro účely klasifikace, látky s bodem tání nebo počátkem tání 20°C a nižším při tlaku 101,3kPa jsou považovány za kapalné látky. Viskózní látku, pro kterou nelze stanovit přesný bod tání, je třeba podrobit zkoušce dle ASTM D 4359-90 nebo v kapitole 2.3.4 popsané zkoušce stanovení tekutosti (zkouška penetrometrem).

2.1.3 Klasifikace jmenovitě neuvedených látek, roztoků a směsí (jako přípravky a odpady)

2.1.3.1 Látky, včetně roztoků a směsí jmenovitě neuvedené, musí být klasifikovány podle svého stupně nebezpečnosti na základě kritérií uvedených v pododdílu 2.2.x.1 jednotlivých tříd. Nebezpečí vyplývající z látky je (jsou) stanoveno na základě jejích fyzikálních, chemických a fyziologických vlastností. Tyto vlastnosti je nutné rovněž zohlednit, pokud praktické zkušenosti vedou k přísnějšímu zařazení.

2.1.3.2 Látka jmenovitě neuvedená v kapitole 3.2, tabulce A, která vykazuje jediné nebezpečí, musí být klasifikována do příslušné třídy pod hromadné pojmenování dle pododdílu 2.2.x.3 této třídy.

2.1.3.3 Roztok nebo směs obsahující jen jednu nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou v kapitole 3.2, tabulce A společně s jednou nebo více látkami, které nejsou nebezpečné, musí být považována za nebezpečnou látku jmenovitě uvedenou, ledaže by:

(a) roztok nebo směs byla zvlášť uvedena v kapitole 3.2, tabulce A nebo

(b) z údajů pod touto položkou pro tuto nebezpečnou látku je zcela jasné, že je použitelná jen pro čistou nebo technicky čistou látku nebo

(c) třída, fyzikální stav nebo obalová skupina tohoto roztoku nebo směsi je odlišná od těch pro tuto nebezpečnou látku.

V případě odstavce (b) nebo (c) je roztok nebo směs přiřazena jako jmenovitě uvedená látka, se zohledněním případného vedlejšího nebezpečí, odpovídající třídě a vhodnému hromadnému pojmenování dle pododdílu 2.2.X.3, ledaže by roztok nebo směs neodpovídaly kriteriím žádné třídy a proto nepodléhaly požadavkům ADR.

2.1.3.4 Roztoky a směsi, obsahující jednu z následujících jmenovitě uvedených látek, musí být vždy klasifikovány (uváděny) pod stejnou položkou jako v nich obsažená látka za podmínky, že tyto roztoky a směsi nemají nebezpečné vlastnosti uváděné v pododdíle 2.1.3.5:

- Třída 3

UN 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 2481 ETHYLISOKYANÁT
UN 3064 NITROGLYCERIN, ALKOHOLOVÝ ROZTOK s více než 1%, ale nejvýše 5% nitroglycerinu

- Třída 6.1

UN 1051 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody
UN 1185 ETYLENIMIN, STABILIZOVANÝ
UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU
UN 1613 KYANOVODÍK, VODNÝ ROZTOK (kyselina kyanovodíková) s nejvíce 20% kyanovodíku
UN 1614 KYANOVODÍK, STABILIZOVANÝ s méně než 3% vody a nasáklý v interní pórovité hmotě
UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA
UN 2480 METHYLSOKYANÁD
UN 3294 ETHANOVODÍK, ROZTOK V ALKOHOLU s nejvíce 45% kyanovodíku

- Třída 8

UN 1052 FLUOROVODÍK, BEZVODÝ
UN 1744 BROM nebo UN 1744 BROM, ROZTOK
UN 1790 KYSELINA FLUOROVODÍKOVÁ s více než 85% fluorovodíku
UN 2576 BROMID FOSFORU, ROZTAVENÝ

- Třída 9

UN 2315 BIFENYLY POLYCHROMOVANÉ
UN 3151 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ nebo UN 3151 TERFENYLY POLOHALOGENOVANÉ, KAPALNÉ
UN 3152 BIFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ nebo UN 3152 TERFENYLY POLYHALOGENOVANÉ, TUHÉ, ledaže by obsahovaly jednu nebo více výše uvedených látek tříd 3, 6.1 nebo 8; v tomto případě jsou zařazeny odpovídajícím způsobem.

2.1.3.5 V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky mající více nebezpečných vlastností, jakož i roztoky a směsi obsahující více nebezpečných látek musí být klasifikovány pod hromadné pojmenování (viz. pododdíl 2.1.2.4) a obalovou skupinou příslušné třídy v závislosti na jejich nebezpečných vlastnostech. Takovéto zařazení podle nebezpečných vlastností musí být provedeno následovně:

2.1.3.5.1 Fyzikální, chemické a fyziologické charakteristiky musí být určeny měřením nebo výpočtem a zařazení látek, roztoků nebo směsi se provede podle kritérií v pododdíle 2.2.x.1 jednotlivých tříd.

2.1.3.5.2 Je-li toto určení možné jen s neúměrně vysokými náklady (např. u určitých odpadů), musí být látka, roztok nebo směs zařazena do třídy komponentu s převládajícím nebezpečím.

2.1.3.5.3 Pokud nebezpečné vlastnosti látky, roztoku nebo směsi spadají více jak do jedné třídy nebo skupin látek uvedených níže, potom látka, roztok nebo směs musí být zařazena do třídy nebo skupiny látek odpovídající převažujícímu nebezpečí na základě následujícího pořadí:

(a) látky třídy 7 (vyjma radioaktivních látek ve vyjmutých kusech, u kterých převažují jiné nebezpečné vlastnosti);

(b) látky třídy 1;

(c) látky třídy 2;

(d) znecitlivělé výbušné kapalné látky třídy 3;

(e) samovolně se rozkládající látky a znecitlivělé tuhé výbušné látky třídy 4.1;

(f) samozápalné (pyroforní) látky třídy 4.2;

(g) látky třídy 5.2;

(h) látky třídy 6.1 nebo 3, které na základě jejich jedovatosti vdechnutím musí být zařazeny k obalové skupině I [látky splňující klasifikační kritéria třídy 8 a mající vdechovou jedovatost prachu a mlžného závoje (oparu) (LC50) v rozsahu obalové skupiny I, ale jedovatost při polknutí nebo při dotyku s kůží jen v rozsahu obalové skupiny III nebo nižší, musí být zařazeny do třídy 8];

(i) infekční látky třídy 6.2.

2.1.3.5.4 Pokud nebezpečné vlastnosti látky spadají do více tříd nebo skupin látek, které nejsou uvedeny v oddíle 2.1.3.5.3, musí být látky zařazeny stejným postupem, přičemž se vybírá odpovídající třída podle tabulky převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9.

2.1.3.6 Je vždy nutné používat nejvhodnějšího hromadného pojmenování (viz pododdíl 2.1.2.4), tzn. obecné j.n.- položky se používá jen, pokud nelze použít druhové/skupinové položky nebo specifické j.n.- položky.

2.1.3.7 Roztoky a směsi látek podporujících hoření nebo látek, jejichž vedlejším nebezpečím je podpora hoření, mohou míti výbušné vlastnosti. V tomto případě nejsou připuštěny k přepravě, ledaže by splňovaly požadavky pro třídu 1.

2.1.3.8 Jako látky znečišťující vodu ve smyslu ADR jsou látky, roztoky nebo směsi (jako přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny do tříd 1 až 8 nebo do třídy 9 s výjimkou položek UN čísel 3077 a 3082, ale které mohou být zařazeny do UN čísel 3077 nebo 3082 třídy 9 na základě zkušebních postupů a kriterií dle oddílu 2.3.5. Roztoky a směsi (jako preparáty, přípravky a odpady), pro které nejsou k dispozici žádné údaje pro zařazení dle klasifikačních kriterií, jsou považovány za látky znečišťující vodu, jestliže hodnota LC50 (viz definici v 2.3.4.7) je stanovena podle následujícího vzorce:

LC50 škodliviny × 100
LC50 =———————————————
obsah škodliviny v % hmotnosti

činí nejvýše

(a) 1 mg/l nebo

(b) 10mg/1, jestliže znečišťující látka není lehce biologicky odbouratelná nebo jestliže je odbouratelná, vykazuje hodnotu log Pow ≥ 3

(viz. také pododdíl 2.3.5.6)

2.1.3.9 Tabulka převažujícího nebezpečí

Třída a obalová4.1 II4.1 III4.2 II4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III5.1 I5.1 II5.1 III 6.1 I DERMAL 6.1 I ORAL6.1 II6.1 III8 I8 II8 III 9
3 I SOL 4.1 LIQ 3 I SOL 4.1 LIQ 3 I SOL 4.2 LIQ 3 I SOL 4.2 LIQ 3 I 4.3 I 4.3 I 4.3 I SOL 5.1 I LIQ 3 I SOL 5.1 I LIQ 3 I SOL 5.1 I LIQ 3 I 3 I 3 I3 I3 I3 I3 I3 I 3 I
3 II SOL 4.1 LIQ 3 II SOL 4.1 LIQ 3 II SOL 4.2 LIQ 3 II SOL 4.2 LIQ 3 II 4.3 I 4.3 II 4.3 II SOL 5.1 II LIQ 3 I SOL 5.1 I LIQ 3 II SOL 5.1 II LIQ 3 II 3 I 3 I3 II3 II8 I3 II3 II 3 II
3 III SOL 4.1 LIQ 3 II SOL 4.1 LIQ 3 III SOL 4.2 LIQ 3 II SOL 4.2 LIQ 3 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III SOL 5.1 II LIQ 3 I SOL 5.1 I LIQ 3 II SOL 5.1 III LIQ 3 III 6.1 I 6.1 I6.1 II3 III*)8 I8 II3 III 3 III
4.1 II4.2 II4.2 II 4.3 I 4.3 II 4.3 II5.1 I4.1 II4.1 II 6.1 I 6.1 I SOL 4.1 II LIQ 6.1 II SOL 4.1 II LIQ 6.1 II8 I SOL 4.1 II LIQ 8 II SUL 4.1 II LIQ 8 II 4.1 II
4.1 III4.2 II4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III5.1 I4.1 II4.1 III 6.1 I 6.1 I6.1 II SOL 4.1 III LIQ 6.1 III8 I8 II SOL 4.1 III LIQ 8 III 4.1 III
4.2 II 4.3 I 4.3 II 4.3 II5.1 I4.2 II4.2 II 6.1 I 6.1 I4.2 II4.2 II8 I4.2 II4.2 II 4.2 II
4.2 III 4.3 I 4.3 II 4.3 III5.1 I5.1 II4.2 III 6.1 I 6.1 I6.1 II4.2 III8 I8 II4.2 III 4.2 III
4.3 I5.1 I4.3 I4.3 I 6.1 I 4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I4.3 I 4.3 I
4.3 II5.1 I4.3 II4.3 II 6.1 I 4.3 I4.3 II4.3 II8 I4.3 II4.3 II 4.3 II
4.3 III5.1 l5.1 II4.3 III 6.1 I 6.1 I6.1 II4.3 III8 I8 II4.3 III 4.3 III
5.1 I 5.1 I 5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I5.1 I 5.1 I
5.1 II 6.1 I 5.1 I5.1 II5.1 II85.1 II5.1 II 5.1 II
5.1 III 6.1 I 6.1 I6.1 II5.1 III88 II5.1 III 5.1 III
6.1 I DERMAL SOL 6.1 I LIQ 8 I6.1 I6.1 I 6.1 I
6.1 I ORAL SOL 6.1 I LIQ 8 I6.1 I6.1 I 6.1 I
6.1 II INHAL SOL 6.1 I LIQ 8 I6.1 II6.1 II 6.1 II
6.1 II DERMAL SOL 6.1 I LIQ 8 I SOL 6.1 II LIQ 8 II6.1 II 6.1 II
6.1 II ORALSOL = tuhé látky a směsi
LIQ = kapalné látky, směsi a roztoky
DERMAL = jedovatost při vstřebání kůží
ORAL = jedovatost při požití
INHAL = jedovatost při vdechnutí
*) U prostředků hubících škůdce (pesticidů) třídy 6.1.
8 I SOL 6.1 II LIQ 8 II6.1 II 6.1 II
8 I8 II8 III 6.1 III
6.1 III
8 I
8 I
8 II
8 II
8 III
8 III

POZN.1: Příklady pro použití tabulky

Zařazení jediné látky

Popis zařazování (klasifikace) látky:

Amin jmenovitě neuvedený vyhovující kritériím pro třídu 3, obalovou skupinu II, jakož i kritériím pro třídu 8, obalovou skupinu I.

Postup:

Průsečík řádky 3 II se sloupcem 8 l dává 8 l.
Tento Amin je tímto přiřazen třídě 8, a sice pod:

UN 2734 AMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMIN, KAPALNÝ, ŽÍRAVÝ, HOŘLAVÝ, J.N. obalová skupina I

Zařazení směsi

Popis zařazování (klasifikace) směsi:

Směs skládající se z hořlavé kapalné látky zařazené (klasifikované) do třídy 3, obalové skupiny III a jedovaté látky třídy 6.1, obalové skupiny II a žíravé kapalné látky třídy 8 skupiny obalů I

Postup:

Průsečík řádky 3 III se sloupcem 6.1 II dává 6.1 II.
Průsečík řádky 6.1 II se sloupcem 8 I LIQ dává 8 I.
Tato blíže nedefinovaná směs je tímto zařazena do třídy 8 a sice pod:

UN 2922 ŽÍRAVÉ, KAPALNÉ LÁTKY, JEDOVATÉ, J.N. obalová skupina I

POZN.2: Příklady pro zařazení směsí a roztoků do třídy a obalové skupiny:

Roztok fenolu třídy 6.1 obalová skupina II v benzenu třídy 3 obalová skupina II je přiřazen třídě 3 obalové skupině II; Tento roztok je na základě jedovatosti fenolů zařazen pod UN-číslo 1992 HOŘLAVÁ KAPALNÁ LÁTKA JEDOVATÁ, J.N. do třídy 3, obalové skupiny II.

Tuhá směs arzeničnanu sodného třídy 6.1 obalová skupina II a hydroxidu sodného třídy 8 obalová skupina II, je zařazena pod UN-číslo 3290 JEDOVATÉ ANORGANICKÉ TUHÉ LÁTKY, ŽÍRAVÉ, J.N. do třídy 6.1 obalová skupina II.

Roztok naftalenu, surový nebo rafinovaný, třídy 4.1 obalová skupina III v benzinu třídy 3 obalová skupina II, je zařazen pod UN-číslo 3295 UHLOVODÍK, KAPALNÝ, J.N. do třídy 3 obalová skupina II.

Směs uhlovodíků třídy 3 obalová skupina III a polychlorovaných bifenylů (PCB) třídy 9 obalová skupina II, je zařazena pod UN-číslo 2315 POLYCHLOROVANÉ BIFENYLY (PCB) do třídy 9 obalová skupina II.

Směs propylenimu třídy 3 a polychlorovaného bifenylu (PCB) třídy 9 obalová skupina II je zařazena pod UN-číslo 1921 PROPYLENIMIN, STABILIZOVANÝ do třídy 3.

2.1.4 Zařazování zkušebních vzorků

2.1.4.1 Jestliže třída látky není přesně známa a látka je dopravována k dalšímu zkoušení, pak je zařazena na základě znalosti odesílatele do předběžné třídy, pod předběžné oficiální pojmenování a je jí přiřazeno předběžné UN - číslo, a sice za použití:

(a) klasifikačních kritérií kapitoly 2.2 a

(b) ustanovení této kapitoly.

Pro přepravu se pak používá nejpřísnější možné obalové skupiny pro zvolené oficiální pojmenování.

Při použití těchto předpisů je oficiální pojmenování doplněno výrazem «vzorek» (např. “HOŘLAVÁ KAPALINA, J.N., vzorek”). V jistých případech, kdy pro vzorek existuje specifické oficiální pojmenování, které vyhovuje daným klasifikačním kriteriím ( např. VZOREK PLYNU, NESTLAČENÝ, HOŘLAVÝ, J.N. UN-číslo 3167), musí být použito toto oficiální pojmenování. Pokud je pro přepravu vzorku použita položka j.n., nemusí být oficiální pojmenování doplněno technickým názvem jak je vyžadováno ve zvláštním ustanovením 274 kapitoly 3.3.

2.1.4.2 Vzorek látky musí být přepravován v souladu s ustanoveními vztahujícími se na předběžné oficiální pojmenování za předpokladu, že:

(a) látka se nepovažuje za látku nepovolenou k přepravě podle pododdílu 2.2.X.3 kapitoly 2.2 anebo podle kapitoly 3.2;

(b) látka se nepovažuje za látku, která splňuje kritéria třídy 1 nebo není látkou infekční ani radioaktivní;

(c) látka vyhovuje ustanovením odstavce 2.2.41.1.15, popříp. 2.2.52.1.9, jedná-li se o samovolně se rozkládající látku nebo organický peroxid;

(d) vzorek bude přepravován ve skupinovém obalu s hmotností netto jednoho kusu nejvýše 2,5 kg; a

(e) vzorek nebude balen společně s jinými věcmi do jednoho kusu.

KAPITOLA 2.2

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO JEDNOTLIVÉ TŘÍDY

2.2.1 Třída 1 Výbušné látky a předměty s výbušnou látkou

2.2.1.1 Kritéria

2.2.1.1.1 Pod pojem třída 1 spadají:

(a) výbušné látky: tuhé nebo kapalné látky (nebo směsi látek), které mohou vyvinout chemickou reakcí plyn takové teploty, takového tlaku a vysoké rychlosti, že tím mohou nastat škody v okolí.

Pyrotechnické složky: látky nebo směsi látek, kterým má být dosaženo účinku ve formě tepla, světla, zvuku, plynu, mlhy nebo dýmu nebo kombinace těchto účinků v důsledku nedetonativních, samovolně probíhajících exotermických chemických reakcí.

POZN.1: Látka, která není sama výbušnou látkou, ale může tvořit plyn, páru nebo směs prachu schopnou výbuchu, není látkou třídy 1.

POZN.2: Vyjmuty jsou též vodou nebo alkoholem navlhčené výbušné látky, jejichž obsah vody, popřípadě obsah alkoholu překračuje udané mezní hodnoty, jakož i výbušné látky s plastifikačními prostředky (změkčovadly)- tyto výbušné látky jsou přiřazeny ke třídě 3 nebo 4.1, jakož i výbušné látky, které na základě převažujících nebezpečných vlastností jsou zařazeny ke třídě 5.2.

(b) předměty s výbušnou látkou: předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a/nebo pyrotechnické složky.

POZN.: Předměty, které obsahují výbušné látky a/nebo pyrotechnické složky v tak malém množství nebo takového druhu, že jejich nepředpokládané nebo náhodné vznícení nebo zapálení během přepravy se neprojeví vně předmětů, úlomky, ohněm, mlhou dýmem nebo silným zvukem, nepodléhá předpisům třídy 1.

(c) Látky a předměty, výše nejmenované a které byly vyrobeny k vyvolání praktického účinku výbuchem nebo pyrotechnického účinku.

2.2.1.1.2 Látky nebo předměty, které vykazují výbušné vlastnosti nebo by je vykazovat mohly, musí být na základě provedených zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část I zařazeny v souladu s provedenými zkouškami podle zkušebních metod pro určení výbušných vlastností a klasifikačních kritérií a lze vzít v úvahu zařazení do třídy 1.

Látka nebo předmět přiřazený třídě 1 smí být připuštěn k přepravě jen je-li jmenovitě uveden v oficiálním pojmenování pro přepravu nebo je-li uveden jako položka j.n. v kapitole 3.2, tabulce A a odpovídá klasifikačním kritériím dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.2.1.1.3 Látkám a předmětům třídy 1 musí být přiřazeno UN číslo a být jmenovitě uvedená v oficiálním pojmenování nebo přiřazena položka j.n., která je uvedena v kapitole 3.2, tabulce A. Interpretace oficiálního pojmenování v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedených látek a předmětů vyplývá z glosáře v 2.2.1.1.7.

Vzorky nových nebo již existujících výbušných látek nebo předmětů s výbušnou látkou, vyjma iniciačních trhavin, které jsou přepravovány mimo jiné k účelům pokusným, výzkumným, vývojovým a klasifikačním, k účelům kontroly kvality nebo jako obchodní vzorek, mohou být zařazeny k označení „UN číslo 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK”. Zařazení v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedených látek a předmětů k položce j.n. nebo UN číslu 0190 VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, jakož i přiřazení určitých látek, u kterých je přeprava odvislá od zvláštních ustanovení v kapitole 3.2, tabulce A, sloupci (6) anebo závislá od zvláštního povolení příslušného orgánu, se smí přepravovat jen se svolením příslušného orgánu země původu. Tento příslušný orgán musí také písemně povolit přepravní podmínky pro látku nebo předměty. Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být přepravní podmínky a zařazení uznány příslušným orgánem smluvní stranou ADR, která přijde první do styku se zásilkou.

2.2.1.1.4 Látky a předměty třídy 1 musí být zařazeny k některé podtřídě podle 2.2.1.1.5 a některé skupině snášenlivosti podle 2.2.1.1.6. Podtřída musí být zjištěna na základě výsledků zkoušek popsaných v oddíle 2.3.1 a s použitím popisů v 2.2.1.1.5. Skupina snášenlivosti musí být stanovena podle popisů v 2.2.1.1.6. Čísla podtřídy spolu s číslem skupiny snášenlivosti tvoří klasifikační kód.

2.2.1.1.5 Popis podtříd

Podtřída 1.1Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).
Podtřída 1.2Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.
Podtřída 1.3Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu,
(a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo
(b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo za obou těchto účinků.
Podtřída 1.4Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení během přepravy vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5Velmi málo citlivé látky, schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni.
Podtřída 1.6Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření.
POZN.: Z předmětů podtřídy 1.6 vycházející nebezpečí je omezeno na výbuch jednoho jediného předmětu.

2.2.1.1.6 Popis skupin snášenlivosti látek a předmětů

A Třaskavina
BPředmět s třaskavinou a méně než dvěma účinnými bezpečnostními zařízeními. Zahrnuty jsou některé předměty, jako rozbušky, roznětná zařízení pro trhací práce a zápalky pro náboje, i když neobsahují třaskavinu.
CHnací nebo jiná deflagrační výbušná látka nebo předmět s takovou výbušnou látkou.
DDetonující výbušná látka nebo černý prach nebo předmět s detonující výbušnou látkou, vždy bez rozněcovadla a bez hnací náplně nebo předmět s rozněcovadlem látkou s nejméně dvěma bezpečnostními zařízeními.
EPředmět s detonující výbušnou látkou bez rozněcovadla s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny bez hořlavého gelu nebo hypergolů).
F Předmět s detonující výbušnou látkou s vlastním rozněcovadlem, s hnací náplní (jinou než takovou, která sestává z hořlavé kapaliny nebo hořlavého gelu nebo hypergolů) nebo bez hnací náplně.
GPyrotechnická látka nebo předmět s pyrotechnickou látkou nebo předmět, jak s výbušnou látkou, tak i látkou osvětlovací, hořlavou, slzotvornou nebo dýmotvornou (kromě předmětů aktivovaných vodou nebo které obsahují bílý fosfor, fosfidy, pyroformní látku, hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel nebo hypergoly).
HPředmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i bílý fosfor.
J Předmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i hořlavou kapalinu nebo hořlavý gel.
KPředmět, který obsahuje, jak výbušnou látku, tak i jedovatou chemickou látku.
LVýbušná látka nebo předmět s výbušnou látkou, představující zvláštní riziko (např. pro svoji aktivaci při přístupu vody nebo pro přítomnost hypergolů, fosfidů nebo pyroformní látky) a vyžaduje oddělení jednotlivých druhů.
NPředmět, který obsahuje jen extrémně znecitlivělé detonující látky.
SLátka nebo předmět, který je balen nebo uspořádán tak, že každý účinek vznikající nezamýšlenou reakcí zůstává omezen na kus, pokud nebyl obal požárem poškozen. V takovém případě musí zůstat účinky tlaku vzduchu a rozlet omezeny na míru, že opatření ke zdolání požáru nebo jiná nouzová opatření v bezprostřední blízkosti kusu, nebudou podstatně omezena ani jim zabráněno.
POZN. 1.: Každá látka nebo předmět ve specifikovaném obalu smějí být přiřazeny jen k jedné skupině snášenlivosti. Protože kritérium skupiny snášenlivosti S je empirické povahy, je přiřazení k této skupině v nutném případě vázáno na pokusy k přidělení klasifikačního kódu.
POZN. 2: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být opatřeny vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že zažehovací zařízení obsahuje nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení, aby bylo zabráněno vzniku exploze v případě nezamýšlené reakce zažehovače. Takové kusy se přiřadí ke skupině snášenlivosti D nebo E.
POZN. 3: Předměty skupin snášenlivosti D nebo E smí být baleny společně s jejich vlastními prostředky roznětu, které neobsahují dvě účinná bezpečnostní zařízení (t.j. zažehovače, které jsou přiřazeny ke skupině snášenlivosti B) za předpokladu, že odpovídají ustanovením bodu 104 (6). Takové kusy se přiřadí skupinám snášenlivosti D nebo E.
POZN. 4: Předměty smí být opatřeny svými vlastními prostředky roznětu nebo s nimi baleny společně za předpokladu, že prostředky roznětu se nemohou za normálních přepravních podmínek uvést v činnost.
POZN. 5: Předměty skupin snášenlivosti C, D a E smí být baleny společně. Takové kusy se přiřadí skupině snášenlivosti E.

2.2.1.1.7 Glosář pojmenování

POZN.1: Smyslem popisů v glosáři není, ani náhrada postupů zkoušek, ani stanovení klasifikace nebezpečí látky nebo předmětu třídy 1. Rozhodnutí o zařazení do správné podtřídy a o tom, zda mají být přiřazeny ke skupině snášenlivosti S, musí být provedeno na podkladě zkoušek výrobku (produktu) podle Příručky zkoušky a kritéria část I anebo zařazeny v analogii ke stejným, již odzkoušeným výrobkům (produktům) podle postupů v Příručce zkoušky a kritéria a v souladu s klasifikačními kritérii.

POZN.2: Za oficiálním pojmenování pro přepravu jsou uvedena příslušná UN - čísla (kapitola 3.2, tabulka A se sloupcem 2). Ve vztahu ke klasifikačnímu kódu viz. 2.2.1.1.4

BLESKOVICE, OHEBNÁ: UN čísla 0065, 0289

Předměty sestávající z duše detonující výbušniny v opředení 2 textilních vláken, s povlakem nebo bez povlaku z plastu. Povlak není potřebný, pokud opředení je prachotěsné

BLESKOVICE, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN čísla 0102, 0290

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubce z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku.

BLESKOVICE S MALÝM ÚČINKEM, S KOVOVÝM PLÁŠTĚM: UN číslo 0104

Předmět sestávající z duše z detonující výbušniny v trubce z měkkého kovu s ochranným povlakem nebo bez ochranného povlaku. Množství výbušniny je ohraničeno, že jen nepatrný účinek vystupuje navenek.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN číslo 0370

Předměty sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deklagrující výbušné látky, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny, a aby interní materiál rozptýlili. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ NEBO VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN číslo 0371

Předměty, sestávající se z inertní užitečné zátěže a malé nálože z detonující nebo deflagrující výbušné látky, s roznětným zařízením, které má méně než dvě bezpečnostní zřízení. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny, a aby inertní materiál rozptýlily. Pod toto pojmenování spadají také bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, RAKETA S TRHAVINOU: UN čísla 0286, 0287

Předměty sestávající se z detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které obsahují minimálně dvě bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly s raketou spojeny. Pod toto pojmenování spadají bojové hlavice pro řízené střely.

BOJOVÉ HLAVICE, TORPÉDO S TRHAVINOU: UN číslo 0221

Předměty sestávají s detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem obsahující minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Jsou určeny k tomu, aby byly spojeny s torpédem.

BOMBY, OBSAHUJÍCÍ HOŘLAVOU KAPALINU, s trhavinovou náloží: UN číslo 0399, 0400

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel sestávají z nádržky obsahující hořlavou kapalinu a z výbušné trhavinové nálože.

BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0033, 0291

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel s roznětnými prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní opatření.

BOMBY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0034, 0035

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel, bez roznětných prostředků nebo s roznětnými prostředky, které obsahují nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, VODNÍ: UN čísla 0056

Předměty sestávající se ze sudu nebo bubnu nebo ze střely, které obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vybuchování pod vodou.

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0037

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující nálož detonující výbušné látky s rozněcovacím prostředkem, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0038

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahují nálož detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, obsahující nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

BOMBY, ZÁBLESKOVÉ: UN číslo 0039, 0299

Předměty s výbušnou látkou, které jsou shazovány z letadel k dosažení krátkodobě působícího intensivního světelného zdroje pro fotografické účely. Obsahující zábleskovou slož.

DETONÁTORY PRO MUNICI: UN čísla 0073,0364, 0365, 0366

Předměty sestávající se z malých kovových nebo plastových trubek a výbušné látky jako azid olovnatý, pentaerythruttetranitrát - PETN nebo kombinace výbušných látek. Tyto předměty jsou určeny k spouštění hořlavého řetězu.

DÍLY SESTAVUJÍCÍ, HOŘLAVÉ ŘETĚZY, J.N: UN čísla 0382, 0383, 0384, 0461

Předměty s výbušnou látkou, k tomu určenou, aby přenesla detonaci nebo deflagraci k hořlavému řetězu.

FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN čísla 0201, 0296

Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, s rozněcovacími prostředky, mající méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody, nebo po dopadu na mořské dno.

FALOTY, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN čísla 0374, 0375

Předměty sestávající z nálože detonující výbušné látky, bez rozněcovacího prostředku nebo s rozněcovacím prostředkem, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou vrhány z lodí přes palubu a vybuchují buď v předem určené hloubce vody, nebo po dopadu na mořské dno.

GRANÁTY, cvičné ruční nebo do zbraní: UN čísla 0110, 0318, 0372, 0452

Předmět bez hlavní trhavinové nálože, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo vystřelování ze zbraní. Obsahují zažehovací zařízení a mohou obsahovat značkovací náplň.

GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN čísla 0284, 0285

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní, neobsahují žádné rozněcovací zařízení nebo obsahují rozněcovací zařízení, která mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

GRANÁTY, ruční nebo do zbraní, s trhavinovou náloží: UN čísla 0292, 0293

Předměty, které jsou určeny k ručnímu vrhání nebo odstřelování ze zbraní. Neobsahují rozněcovací zařízení, která mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN - číslo 0118

Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT). Pod tento pojem spadá také „kompozice B“.

HEXOTONAL: UN číslo 0393

Látka sestává z těsné směsi z cyklotrimethylentrinitramninu (RDX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ: UN čísla 0495, 0497

Látky, které se skládají z kapalné deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.

LÁTKA POHONNÁ, PRUŽNÁ: UN čísla 0498, 0499, 0501

Látky, které se skládají z tuhé deflagrující výbušné látky a jsou používány k pohonu.

MINY S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0136, 0294

Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu „bangalore”.

MINY S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0137, 0138

Předměty sestávající se obvykle s nádržek z kovu nebo z kombinovaných materiálů. Nádržky obsahují detonující výbušnou látku. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Předměty jsou určeny k vypouštění při míjení lodí, vozidel nebo osob. Pod tento pojem spadají také torpéda typu „bangalore“.

MOTORY RAKETOVÉ: UN čísla 0186, 0280, 0281

Předměty sestávající z hnací náplně, obvykle z tuhé pomocné látky, která je obsažena ve válci s jednou nebo více tryskami. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MOTORY RAKETOVÉ S HYPERGOLEM, s nebo bez výmetné náplně: UN čísla 0250, 0322

Předměty skládající se z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje hypergolickou kapalnou látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MOTORY RAKETOVÉ, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU: UN čísla 0395, 0396

Předměty sestávající z válce s jednou nebo více tryskami, který obsahuje kapalnou hnací látku. Předměty jsou určeny k pohonu raket nebo řízených střel.

MUNICE, CVIČNÁ: UN čísla 0362, 0488

Munice, bez hlavní trhavinové nálože, ale s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Obvykle munice obsahuje také rozněcovadlo a hnací náplň.

POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: granáty, cvičné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, DÝMOTVORNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN čísla 0015, 0016, 0303

Munice, která obsahuje dýmotvornou látku, jako směs kyseliny chlorsulfonové, chlorid titaničitý nebo hexachlorethan nebo červený fosfor zakládající dýmotvornou pyrotechnickou slož. Pokud není dýmotvorná látka sama výbušnou látkou, obsahuje munice mimo toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplní; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorné granáty.

POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: prostředky signální, dýmotvorné. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť

MUNICE, DÝMOTVORNÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0245, 0246

Munice, která obsahuje bílý fosfor jako dýmotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovánu trhací náplní nebo výmetnou náplní. Toto pojmenování zahrnuje též dýmotvorné granáty.

MUNICE SE SLZOTVORNOU LÁTKOU, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní: UN čísla 0018, 0019, 0301

Munice obsahující slzotvornou látku. Obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: pyrotechnickou látku; hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, SVĚTELNÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné náplně nebo hnací náplně: UN čísla 0171, 0254, 0297

Munice, která může vyvinout intenzivní zdroj světla, který je určen k osvětlení území. Toto pojmenování zahrnuje světelné granáty a světelné střely, jakož i světelné bomby a bomby k seznání cíle.

POZN.: Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: světlice, pozemní a světlice, letecké; náboje, signální, prostředky, signální, ruční; prostředky signální pro lodě v tísni. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

MUNICE, HOŘLAVÁ s kapalnou nebo gelovou hořlavinou, s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní: UN číslo 0247

Munice, která obsahuje kapalnou nebo gelovou hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho ještě jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně: UN čísla 0009, 0010, 0300

Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud není hořlavina sama výbušnou látkou, obsahuje munice kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem a hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, HOŘLAVÁ, BÍLÝ FOSFOR, s redukovanou trhací náplní, výmetnou hlavou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0243, 0244

Munice, která obsahuje hořlavinu. Pokud hořlavina sama není výbušnou látkou ale obsahuje kromě toho jeden nebo více těchto komponentů: hnací náplň se zažehovačem anebo hořlavou náplň; rozněcovadlo s redukovanou trhací náplní nebo výmetnou náplní.

MUNICE, ZKUŠEBNÍ: UN číslo 0363

Munice, která obsahuje pyrotechnické látky, a která slouží ke zkoušce funkční schopnosti a síly nové munice, části zbraní nebo systému zbraní.

NÁBOJE, inertní s prostředky vytvářející světelnou stopu: UN čísla 0345, 0424, 0425

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo z jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní.

NÁBOJE s redukovanou trhavinovou náplní nebo výmetnou náplní: UN čísla 0426, 0427

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují roznětné prostředky nebo obsahují roznětné prostředky, které mají minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.

NÁBOJE s redukovanou trhací náloží nebo výmetnou náloží: UN čísla 0434, 0435

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo jiných dělostřeleckých zbraní, zbraní nebo jiných ručních střelných zbraní. Slouží k rozdělení od barevných látek pro označovací účely nebo k rozdělení od jiných inertních látek.

NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN čísla 0168, 0169, 0344

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které obsahují minimálně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ: UN čísla 0012, 0339, 0417

Munice sestávající se z nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a obsahuje jak hnací náplň, tak také střelu. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm. V tomto pojmenování jsou zahrnuty brokové náboje každé ráže.

POZN.: NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ, RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny zvlášť. Náboje pro vojenské střelné zbraně, nespadají pod toto pojmenování. Tyto jsou uvedeny pod pojmem NÁBOJE PRO ZBRANĚ S INERTNÍ STŘELOU.

NÁBOJE PRO MALORÁŽNÍ RUČNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0327, 0338

Munice, která sestává z uzavřená nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo z černého prachu nábojnice neobsahují žádné střely. Náboje jsou určeny k vystřelování ze zbraní o ráži nejvýše 19,1 mm a slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely, ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ: UN čísla 0014, 0326, 0327, 0338, 0413

Munice, která sestává z uzavřené nábojnice se středovým nebo okrajovým zápalem a z nálože z bezdýmného prachu nebo černého prachu, ale bez střel. Předměty slouží k vyvolání silného zvukového efektu a používají se pro cvičné účely, ke střelbě salu, jako hnací náplně, pro startovací pistole, atd. Pod toto pojmenování spadá také munice, cvičná.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU (NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ): UN čísla 0012, 0328, 0339, 0417

Munice, která sestává ze střely bez trhavinové nálože a z hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Munice může obsahovat traséry (stopovky), za předpokladu, že hlavní nebezpečí vychází z hnací náplně.

NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN 0006, 0321, 0412

Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náloží a hnací náplní se zažehovačem nebo bez něho. Střely neobsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má být nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.

NÁBOJE, SIGNÁLNÍ: UN čísla 0054, 0312, 0405

Předměty jsou určeny k vyrážení barevných světelných znaků nebo jiných signálů. Jsou vystřelovány ze signálních pistolí apod.

NÁBOJE S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0005, 0007, 0348

Munice, která sestává ze střely s trhavinovou náloží a hnací náplně se zažehovačem nebo bez něho. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také náboje bez volby nálože, náboje s volbou nálože a munice do hlavňových zbraní, která má bát nabíjena odděleně, pokud jsou baleny společně.

NÁBOJE s trhavinovou náloží: UN čísla 0167, 0324

Předměty jako granáty nebo střely, které jsou vystřelovány z děl nebo dělostřeleckých zbraní. Střely obsahují rozněcovací prostředky, které mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ: UN čísla 0049, 0050

Předměty sestávají z pouzdra, zažehovacího prvku a zábleskové složky. Všechny součásti jsou sloučeny do jedné jednotky a připraveny k odpálení (výstřelu).

NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0055, 0379

Předměty sestávají z nábojnice z kovu, plastu nebo jiného nehořlavého materiálu. Jedinou výbušnou součástí předmětů je zažehovač hnací náplně.

NÁBOJNICE, SPALITELNÉ, PRÁZDNÉ, BEZ ZAŽEHOVAČE HNACÍ NÁPLNĚ: UN čísla 0446, 0444

Předměty sestávají z nábojnice, která je částečně nebo úplně zhotovena z nitrocelulózy.

NAFUKOVACÍ VAKY PLYNOVÉ GENERÁTORY, PYROTECHNICKÉ nebo MODULY - NAFUKOVACÍCH VAKŮ, PYROTECHNICKÉ nebo NAPÍNAČE BEZPEČNOSTNÍCH PÁSŮ, PYROTECHNICKÉ: UN - číslo 0503

Předměty, obsahující pyrotechnické látky, které jsou použity k ochraně osob jako automobilové - nafukovací vaky nebo bezpečnostní pásy.

NÁLOŽE KUMULATIVNÍ bez roznětných prostředků: UN čísla 0059, 0439, 0440, 0441

Předměty sestávající se z pouzdra s náloží z detonující výbušné látky s dutinou, která je vyložena tuhým materiálem. Předměty jsou určeny k vyvíjení silného materiálově průrazného efektu kumulativní nálože.

NÁLOŽE POČINOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0042, 0283

Předměty sestávají z detonující výbušniny bez rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽE POČINOVÉ, S ROZBUŠKOU: UN čísla 0225, 0268

Předměty sestávají z detonující výbušniny a rozněcovacího prostředku. Slouží k zesílení impulsu vznětu rozbušky nebo bleskovice.

NÁLOŽKY, PRO ROPNÉ VRTY: UN čísla 0277, 0278

Předměty sestávají z pouzdra se slabé lepenky, kovu nebo jiného materiálu a obsahující výlučně bezdýmný prach a slouží k tomu, aby vyrážely tvrzené projektily k perforování zapažení ropných vrtů.

POZN. Následující předměty nespadají pod toto pojmenování: NÁLOŽE KUMULATIVNÍ. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.

NÁLOŽE PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0275, 0276, 0323, 0381

Předměty jsou určeny k vyvolání mechanických účinků. Sestávají z pouzdra s náloží z deflagrující výbušné látky a zažehovacího prostředku. Plynné deflagrační produkty slouží k nafouknutí, vyvíjejí podélné nebo rotační pohyby nebo ovlivňují funkci přerušovačů, ventilů nebo spínačů, nebo vypuzují upevňovací prvky nebo hasicí prostředky.

NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, PRŮMYSLOVÉ, BEZ ROZBUŠKY: UN čísla 0442, 0443, 0444, 0445

Předměty sestávající z náplně trhaviny, bez rozněcovacího prostředku. Používají se ke svařování výbuchem, k plátování výbuchem, k tvarování výbuchem nebo pro jiné metalurgické procesy.

NÁLOŽE TRHAVINOVÉ, S PLASTICKÝM POJIVEM: UN čísla 0457, 0458, 0459, 0460

Předměty sestávající z náplně trhaviny s plastickým pojivem. Jsou zhotoveny ve speciální formě bez pouzdra a neobsahují žádné rozněcovací prostředky. Slouží jako součást munice, např. bojových hlavic.

NÁLOŽKY: UN číslo 0048

Předměty sestávající se z pouzdra z lepenky, plastu, kovu nebo jiného materiálu a obsahují náplň z detonující výbušniny. Neobsahují žádné rozněcovací prostředky, nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

POZN.: Následují předměty nespadají pod tento pojem: bomby, střely, miny, atd. Ty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA: UN čísla 0242, 0279, 0414

Hnací náplně v jakékoli fyzikální formě pro munici děl, která má být nabíjena odděleně.

NÁPLŇ REDUKOVANÁ, TRHACÍ, s výbušninou: UN číslo 0043

Předměty sestávají z malé náplně výbušniny. Slouží k rozkladu střel nebo jiné munice, aby byl jejich rozsah rozptýlen.

NÝTY TRHACÍ: UN číslo 0174

Předměty sestávající z malých náplní výbušniny uvnitř kovového nýtu.

OKTOLIT (OKTOL) SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotností -% vody: UN číslo: 0266

Látka sestává z těsné směsi cyklotetramethylen-tetranitraminu (HMX) a trinitrotoluenu (TNT).

OKTONAL: UN číslo 0496

Látka sestávající z těsné směsi z cyklotetramethylen-tetranitrominu (HMX), trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

PENTOLIT, SUCHÝ nebo s méně než 15 hmotnosti - % vody: UN číslo 0151

Látka sestává z těsné směsi pentaeritrittetranitranu (PETN) a trinitrotoluenu (TNT).

PERFORÁTORY KUMULATIVNÍ, NAPLNĚNÉ, PRO ROPNÉ VRTY, BEZ ROZNĚCOVACÍHO PROSTŘEDKU: UN čísla 0124, 0494

Předmět sestávající z ocelových trubic nebo kovových pásků, ve kterých jsou vloženy kumulativní nálože. Kumulativní nálože jsou spolu spojeny bleskovicí. Předměty neobsahují žádné rozněcovací prostředky.

PRACH BEZDÝMNÝ: UN čísla 0160, 0161

Látky, na základě nitrocelulózy, které jsou používány jako bezdýmný prach. Pod pojem spadají jednosložkové bezdýmné prachy /nitrocelulóza (NC) samotná/, dvousložkové bezdýmné prachy /jako NC s nitroglycerinem (NG)/ a trojsložkové bezdýmné prachy (jako NC/NG/Nitroguadinin).

POZN.: Litý, lisovaný nebo v sáčcích obsažený bezdýmný prach je uveden pod názvem NÁPLNĚ HNACÍ PRO DĚLA nebo SLOŽE HNACÍ.

PRACH ČERNÝ, LISOVANÝ nebo jako PELETY: UN číslo 0028

Látka sestává z tvarovaného černého prachu.

PRACH ČERNÝ, ZRNOVITÝ NEBO V MOUČNÉM STAVU: UN číslo 0027

Látka sestávající z těsné směsi z dřevěného uhlí nebo jiného druhu uhlí a buď dusičnanu draselného nebo dusičnanu sodného se sírou nebo bez ní.

PRACHOVINA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 17 hmotnosti - % vody: UN číslo 0433

PRACHOVINA SUROVÁ, NAVLHČENÁ, s nejméně 25 hmotnosti - % vody: UN číslo 0159

Předměty sestávající z nitrocelulózy, impregnované nejvýše 60 hmotnosti - % nitroglicerinu, jinými kapalnými nitroestery nebo jejich směsmi.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ DÝMOTVORNÉ: UN čísla 0196, 0197, 0313, 0487

Prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a vyrážejí barevný dým. Mohou také doplňkově obsahovat zařízení k vysílání slyšitelných signálů.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI: UN čísla 0194, 0195

Předměty obsahují pyrotechnické látky a jsou určeny k vysílání signálů ve formě zvukového efektu, plamene nebo dýmu nebo kombinace těchto signálů.

PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ RUČNÍ: UN čísla 0191, 0373

Nosné prostředky, které obsahují pyrotechnické látky a které vydávají viditelné signály nebo výstražné znaky. Pod toto pojmenování spadají také malé světlice, pozemní, jako, jako dálniční pochodně, železniční pochodně nebo malé pochodně pro lodě v tísni.

PŘEDMĚTY PYROTECHNICKÉ PRO TECHNICKÉ ÚČELY: UN čísla 0428, 0429, 0430, 0431, 0432

Předměty, které obsahují pyrotechnické látky , a které jsou používány pro technické účely aplikace, jako vývin tepla, vývin plynu nebo divadelní efekty apod.

POZN.: Následují předměty nespadají pod toto pojmenování: všechny druhy munice; ZAŘÍZENÍ UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU; OHNĚSTROJNÁ TĚLESA; TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ; SVĚTLICE, POZEMNÍ; SVĚTLICE, LETECKÉ; NÁBOJE, SIGNÁLNÍ; ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠNINOU; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, RUČNÍ; PROSTŘEDKY, SIGNÁLNÍ, DÝMOTVORNÉÍ; PROSTŘEDKY SIGNÁLNÍ, PRO LODĚ V TÍSNI; NÝTY, TRHACÍ. Tyto předměty jsou v tomto glosáři uvedeny zvlášť.

PŘEDMĚTY, PYROFORNÍ: UN číslo 0380

Předměty obsahující pyrofomí látku (ve styku se vzduchem schopná samovznícení) a výbušnou látku nebo výbušné komponenty. Toto pojmenování vylučuje předměty obsahující bílý fosfor.

PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, EXTRÉMNĚ ZNECITLIVĚLÉ (PŘEDMĚTY, EEI): UN číslo 0486

Předměty, které obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky (EIDS), které při normálních přepravních podmínkách vykazují jen nepatrnou pravděpodobnost nekontrolovaného roznětu nebo šíření a obstály ve zkušební sérii 7.

RAKETY, KAPALNÁ HNACÍ LÁTKA, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0397, 0398

Předměty sestávající z válce naplněného kapalnou hnací látkou s jednou nebo více tryskami a jednou bojovou hlavicí. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, PRO TAŽENÍ KABELŮ NEBO LAN: UN čísla 0238, 0240, 0453

Předměty sestávající z raketového motoru. Jsou určeny k tomu, aby vlekly za sebou lano.

RAKETY S INERTNÍ HLAVICÍ: UN čísla 0183, 0502

Předměty sestávající z raketového motoru a inertní raketové hlavice. Pod pojem spadají také řízené střely

RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0180, 0295

Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Obsahují rozněcovací prostředky, které nemají žádná nebo mají méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, S TRHAVINOVOU NÁLOŽÍ: UN čísla 0181, 0182

Předměty sestávají z raketového motoru a z bojové hlavice. Neobsahují rozněcovací prostředky nebo obsahují rozněcovací prostředky, které mají nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

RAKETY, S VÝMETNOU NÁPLNÍ: UN čísla 0436, 0437, 0438

Předměty sestávající z raketového motoru a z výmetné náplně k vyrážení užitečného zatížení z hlavice rakety. Pod toto pojmenování spadají také řízené střely.

ROZBUŠKY ELEKTRICKÉ: UN čísla 0030, 0255, 0456

Předměty, které jsou určeny zejména k počinu průmyslových trhavin. Může se jednat o rozbušky s prvky zpoždění nebo bez nich. Neelektrické rozbušky se iniciují rázovou trubkou, zápalnou hadicí, zápalnou šňůrou, jinými zažehovacími prostředky nebo ohebnou bleskovicí. Pod toto pojmenování spadají také zažehovače bez bleskovic.

ROZNĚCOVADLA, BEZ DETONAČNÍ INICIALIZACE: UN čísla 0316, 0317, 0368

Předměty obsahují součásti se hořlavými látkami a jsou určeny k vyvolání deflagrace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění deflagrace. Zpravidla mají bezpečnostní zařízení.

ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIALIZACÍ: UN čísla 0106, 0107, 0257, 0367

Předměty obsahující výbušné součásti, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Mají zpravidla bezpečnostní zařízení.

ROZNĚCOVADLA S DETONAČNÍ INICIACÍ, S BEZPEČNOSTNÍM ZAŘÍZENÍM: UN čísla 0408, 0409, 0410

Předměty s výbušnými součástmi, které jsou určeny k vyvolání detonace v munici. Obsahují zařízení aktivovatelná mechanicky, elektricky, chemicky nebo hydrostaticky k uvolnění detonace. Výbušná rozněcovadla musí mít nejméně dvě bezpečnostní zařízení.

HNACÍ SLOŽKA: UN čísla 0271, 0272, 0415, 0491

Předměty sestávají se z hnací náplně v libovolné formě, s pouzdrem nebo bez pouzdra. Slouží jako součásti raketových motorů a k redukci; odporu vzduchu u střel.

SPOUŠTĚCÍ ZAŘÍZENÍ S EXPLOSIVNÍ LÁTKOU: UN - číslo 0173

Předmět sestávající se z malé výbušné náplně, roznětného prostředku, tyčového nebo spojovacího kusu. Předmět slouží k tomu, aby se zařízení spustilo oddělením tyčového nebo spojovacího kusu.

STOPINY, NEVÝBUŠNÉ: UN číslo 0101

Předměty sestávající z bavlněných vláken, která jsou impregnována jemným černým prachem. Hoří otevřeným plamenem a používají se v zážehových řetězcích pro ohňostrojná tělesa, atd. Mohou být uzavřeny v pouzdře z papíru, aby bylo dosaženo zrychlení nebo zlepšení přenosu ohně.

SVĚTLICE, LETECKÉ: UN čísla 0092, 0403, 0404, 0420, 0421

Předměty obsahující pyrotechnické látky a jsou určeny ke shazování z letadel k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.

SVĚTLICE, POZEMNÍ: UN čísla 0092, 0418, 0419

Předměty obsahující pyrotechnické látky určeny k používání na zemském povrchu k osvětlovacím, poznávacím, návěstním nebo varovným účelům.

TĚLESA OHŇOSTROJNÁ: UN čísla 0333, 0334, 0335, 0336, 0337

Pyrotechnické předměty určené pro zábavné účely.

TĚLESA PLNĚNÁ TRHAVINOU: UN číslo 0060

Předměty sestávající se z malé odstranitelné zesilovací nálože, které jsou umístěny v dutinách střel rozněcovatelem a hlavní náloží trhaviny.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0329

Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0330

Předměty sestávající z výbušného nebo nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice obsahuje rozněcovací prostředek, který nemá žádná nebo má méně než dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, s trhavinovou náloží: UN číslo 0451

Předměty sestávající z výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z bojové hlavice. Bojová hlavice neobsahuje rozněcovací prostředek nebo obsahuje rozněcovací prostředek, který má nejméně dvě účinná bezpečnostní zařízení.

TORPÉDA, S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU, s trhavinovou náloží nebo bez ní: UN číslo 0449

Předměty sestávající buď z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou s bojovou hlavicí, nebo bez ní; nebo předměty sestávající z kapalného nevýbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou, s bojovou hlavicí.

TORPÉDA S KAPALNOU HNACÍ LÁTKOU s inertní hlavicí: UN číslo 0450

Předměty sestávající z kapalného výbušného pohonného systému, který pohání torpédo vodou a z inertní hlavice.

TRASÉRY (STOPOVKY) PRO MUNICI: UN čísla 0212, 0306

Uzavřené předměty, které obsahují pyrotechnické látky a slouží k tomu, aby učinily viditelnými dráhy letu střel.

TŘASKAVKY, ŽELEZNIČNÍ: UN čísla 0192, 0193, 0492, 0493

Předměty obsahující pyrotechnickou látku, která při zničení předmětu exploduje se silným třeskem. Předměty jsou určeny k tomu, aby byly pokládány na železniční koleje.

TRHAVINA, TYP A: UN číslo 0081

Látky sestávající z kapalných nitroesterů, jako nitroglycerin nebo směs takových látek. Obsahují kromě toho jednu nebo více těchto součástí: nitrocelulózu, dusičnan amonný nebo jiné anorganické dusičnany, aromatické nitrosloučeniny nebo spalitelné látky,, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat kromě toho inertní součásti, infuzoriovou hlinku (křemelinu), nebo nepatrné přísady, jako barviva nebo stabilizátory. Trhaviny mají konzistenci práškovou, želatinovou, plastickou nebo elastickou. Pod toto pojmenování spadají také dynamity, trhací želatiny, želatinové dynamity.

TRHAVINA, TYP B: UN čísla 0082, 0331 Látky sestávající z

(a) Směsi dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s výbušninami jako trinitrotoluen (TNT), která může také obsahovat jiné látky, jako dřevěnou moučku nebo hliníkový prášek; nebo

(b) Směsi z dusičnanu amonného nebo jiných anorganických dusičnanů s jinými hořlavými, nevýbušnými látkami.

V obou případech mohou trhaviny obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné organické dusičnany a žádné chlorečnany.

TRHAVINA, TYP C: UN číslo 0083

Látky sestávající ze směsi chlorečnanu draselného a chlorečnanu sodného nebo chloristanu draselného, nebo chloristanu draselného, chloristanu sodného nebo chloristanu amonného a organických nitrosloučenin nebo hořlavých látek jako dřevěná moučka, hliníkový prášek nebo uhlovodíky. Látky mohou kromě toho obsahovat inertní součásti jako infuziórovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat žádný nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery.

TRHAVINA, TYP D: UN číslo 0084

Látky sestávající ze směsi organických nitrosloučenin a hořlavých látek, jako uhlovodíků a hliníkového prášku. Látky mohou obsahovat inertní součásti jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady jako barviva a stabilizátory. Tyto trhaviny nesmějí obsahovat nitroglycerin nebo podobné kapalné nitroestery, chlorečnany a dusičnan amonný. Pod toto pojmenování spadají ve všeobecnosti plastické trhaviny.

TRHAVINA, TYP E: UN čísla 0241, 0332

Látky sestávající z vody, jako hlavní součásti a vysokého podílu dusičnanu amonného nebo jiných oxidačních prostředků, z nichž se část může nacházet v roztoku. Ostatními součástmi mohou být nitrované sloučeniny, jako trinitrotoluen, uhlovodíky nebo hliníkový prášek. Látky mohou obsahovat inertní součásti, jako infuzóriovou hlinku (křemelinu) a přísady, jako barviva a stabilizátory. Pod toto pojmenování spadají emulzní trhaviny, trhaviny typu slury a „vodní gely“.

TRITONAL: UN číslo 0390

Látka sestává ze směsi trinitrotoluenu (TNT) a hliníku.

VÝBUŠNÉ LÁTKY, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI), J.N.: UN číslo 0482

Látky s hromadným nebezpečím výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že při normálních přepravních podmínkách vykazují jen malou pravděpodobnost na vyvolání k výbuchu nebo na přechodu z hoření k detonaci. Tyto látky musí také obstát v 5-ti zkušebních sériích.

VÝBUŠNÁ LÁTKA, VZOREK, vyjma inicializační trhaviny: UN číslo 0190

Nové nebo již existující výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které dosud nejsou přiřazeny k žádnému z vyjmenování látek v kapitole 3.2, Tabulce A, a které podle pokynů příslušného orgánu jsou všeobecně přepravovány v malých množstvích mimo jiné k pokusným, klasifikačním, výzkumným a vývojovým účelům, za účelem kontroly jakosti nebo jako obchodní vzorek.

POZN.: Výbušné látky nebo předměty s výbušnou látkou, které již jsou jmenovitě uvedené v kapitole 3.2, tabulce A, pod tento pojem nespadají.ZÁBLESKOVÝ PRÁŠEK: UN čísla 0094, 0305 Pyrotechnické látky, které při zapálení vysílají intensivní světlo.

ZÁPALKY PRO NÁBOJE: UN čísla 0044, 0377, 0378

Předměty sestávající se z kovu nebo plastových kapslí, ve kterých je obsaženo malé množství směsi rozněcovače nebo zažehovače;tyto se mohou lehce zapálit nárazem. Slouží jako zažehovací prostředek v nábojnicích ručních střelných zbraní a jako perkusní zažehovač hnací náplně.

HOŘLAVÁ ŠŇŮRA, trubkovitá s kovovým pláštěm: UN číslo 0103

Předmět sestávající se z kovové trubky s duší z deflagragující výbušné látky.

ZÁPALNÁ ŠŇŮRA (BEZPEČNOSTNÍ ZÁPALNÁ ŠŇŮRA): UN číslo 0105

Předmět sestávající z duše s jemnozrnným černým prachem, který je zahalen ohebným textilním vláknem s jedním nebo více ochrannými obaly. Předmět hoří po zažehnutí předem určenou rychlostí bez jakéhokoli výbušného účinku.

ZÁPALNICE: UN číslo 0066

Předmět, který se sestává z textilních vláken, která jsou pokryta černým prachem nebo některou jinou pyrotechnickou směsí a nachází se v ohebné hadici, nebo sestává se z duše z černého prachu v ohebném obalu z textilu. Předmět hoří podél svého lineárního prodloužení otevřeným plamenem a slouží k přenosu zážehu z jednoho zařízení na nálož nebo zažehovač.

ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÉ VODOU, S REDUKOVANOU TRHACÍ NÁPLNÍ, s výmetnou náplní nebo hnací náplní: UN čísla 0248, 0249

Předměty, jejichž funkce se odvozuje z fyzikálně chemické reakce jejich obsahu s vodou.

ZAŘÍZENÍ ROZNĚTNÁ, pro trhací práce, NEELEKTRICKÁ: UN čísla 0360, 0361, 0500

Neelektrické rozbušky, které jsou spojeny zápalnou šňůrou, rázovou trubkou, zápalnou hadicí nebo bleskovicí, které jsou spojeny bleskovicí, a které jsou těmito iniciovány. Může se jednat o roznětné zařízení se zpožděním nebo bez něho. Pod toto pojmenování spadají také spojky obsahující bleskovicí.

ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, KABEL, S VÝBUŠNOU LÁTKOU: UN číslo 0070

Předměty sestávající ze zařízení tvaru nože, které je tisknuto malou náloží deflagrující výbušniny na opěrný talíř.

ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, OHEBNÉ, PŘÍMÉ: UN čísla 0237, 0288

Předměty sestávající z pušek, vytvarované do V a z detonující výbušné látky v ohebném plášti.

ZAŘÍZENÍ TRHACÍ, UVOLŇOVACÍ, S VÝBUŠNINOU pro ropné vrty, bez roznětky: UN číslo 0099

Předměty sestávající z pouzdra s trhavinou pro ropné vrty bez rozněcovacího prostředku. Předmět se nasazuje k uvolnění horniny v okolí vrtného otvoru, aby se tím ulehčilo vytékání ropy z horniny.

ZAŽEHOVAČE: UN čísla 0121, 0314, 0315, 0454

Předměty, které obsahují jednu nebo více výbušných látek a sloužící k tomu, že vyvolají rozpad zažehovacího nebo zapalovacího řetězu. Předměty budou chemicky, elektricky nebo mechanicky rozpuštěny.

POZN.: Následující předměty nespadají pod tento pojem: ZAŽEHOVAČE; ZÁPALNÁ ŠŇŮRA; ZÁPALKY PRO NÁBOJE; ZÁPALNICE; ZÁPALNÁ ŠŇŮRA; STOPINY, NEVÝBUŠNÉ; ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ; ZAŽEHOVAČE BEZ DETONAČNÍ INICIACE. Jsou v tomto glosáři zvlášť uvedeny.

ZAŽEHOVAČE HNACÍCH NÁPLNÍ: UN čísla 0319, 0320, 0376

Předměty sestávají z prostředku k zážehu a dodatkové náplně z deflagrující výbušniny, jako černý prach. Slouží jako zažehovač pro hnací náplně v nábojnicích pro děla atd.

ZAŽEHOVAČE, ZÁPALNÁ ŠŇŮRA: UN číslo 0131

Předměty rozdílných nástaveb, které slouží k zažehnutí zápalnou šňůrou a jsou vyvolány třením, perkusí nebo elektřinou.

2.2.1.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty

2.2.1.2.1 Výbušné látky, které vykazují podle kritérií Příručky zkoušky a kritéria nepřípustně vysokou citlivost nebo u kterých může nastoupit spontánní reakce, jakož i výbušné látky a předměty s výbušnou látkou, které nejsou v kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě uvedené nebo označené j.n. nejsou připuštěny k přepravě.

2.2.1.2.2 Látky skupiny snášenlivosti A (1.1 A UN - čísel 0074, 0113, 0114, 0129, 0130, 0135, 0224, 0473) nejsou k přepravě připuštěny.

Předměty skupiny snášenlivosti K (1.2 K UN číslo 0020 a 1.3 K UN čísla 0021) nejsou k přepravě připuštěny.

2.2.1.3 Seznam hromadných pojmenování

Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4) UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 A 0473 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N. (nepřipuštěny k přepravě, viz pod 2.2.1.2.2)
1.1 B 0461 SOUČÁSTI ROZNĚTNYCH SYSTÉMŮ, J.N. 2.2.1.2.2
1.1.C 0474
0497
0498
0462
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
LÁTKA POHONNÁ, KAPALNÁ
LÁTKA POHONNÁ, TUHÁ
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.1 D 0475
0463
VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N,
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
Klasifikační kód (viz 2.2.1.1.4) UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
1.1 E 0464 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.1 F 0465 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.1 G 0476 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.1 L 0357
0354
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 B 0382 SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N.
1.2 C 0466 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N...
1.2 D 0467 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 E 0468 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.2 F 0469 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N..
1.2 L 0358
0248
0355
VYBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.3 C 0132
0477
0495
0499
0470
SOLI KOVŮ DEFLAGRAČNÍ AROMATICKÝCH NITROSLOUČENIN, J.N.
VÝBUŠNÉ LÁTKY, J.N.
LÁTKY POHONNÉ, KAPALNÉ
LÁTKY POHONNÉ, TUHÉ
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.3 G 0478 LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
1.3 L 0359
0249
0356
LÁTKY VYBUŠNÉ, J.N.
ZAŘÍZENÍ AKTIVOVATELNÁ VODOU s redukovanou trhací náplní, s výmetnou náplní nebo hnací náplní
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 B 0350
0383
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N..
1.4 C0479
0351
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 D 0480
0352
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 E 0471 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 F 0472 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 G 0485
0353
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
1.4 S 0481
0349
0384
LÁTKY VÝBUŠNÉ, J.N.
PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, J.N.
SOUČÁSTI ROZNĚTNÝCH SYSTÉMŮ, J.N.
1.5 D 0482 LÁTKY VÝBUŠNÉ, VELICE ZNECITLIVĚLÉ (LÁTKY, EVI1), J.N.
1.6 N 0486 PŘEDMĚTY S VÝBUŠNOU LÁTKOU, VELMI ZNECITLIVĚLÉ(PŘEDMĚTY, EEI2).
0190 LÁTKA VÝBUŠNÁ, VZOREK, VYJMA INICIAČNÍ TRHAVINY
POZN Podtřídy a skupiny snášenlivosti budou v souladu s příslušným orgánem a souhlasit s předpoklady v 2.2.1.1.4

1) EVI= velmi intenzívně výbušné

2) EEI= výbušné, extrémně intenzívní

2.2.2 Třída 2 Plyny

2.2.2.1 Kritéria

2.2.2.1.1 Pojem třídy 2 zahrnuje čisté plyny, směsi plynů, směsi jednoho nebo více plynů s jednou nebo více látkami, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

Plyny jsou látky, které:

(a) při 50°C mají tenzi par vyšší než 300 kPa (3 bar), nebo

(b) při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa jsou zcela plynné

POZN.1: UN 1052 fluorovodík je látkou třídy 8

POZN.2: Čistý plyn smí obsahovat jiné složky, které pocházejí z výrobního procesu nebo, které jsou přidávány, aby zabezpečovaly stabilitu výrobku za předpokladu, že koncentrace těchto složek nemění zatřídění nebo přepravní podmínky jako stupeň plnění, plnicí tlak nebo zkušební tlak.

POZN.3: Pojmenování j.n. v pododdíle 2.2.2.3 může zahrnout čisté plyny, jakož i směsi plynů

2.2.2.1.2 Látky a předměty třídy 2 jsou rozděleny následovně:

1. Stlačené plyny: plyny s kritickou teplotou nižší než 20°C;

2. Zkapalněné plyny: plyny s kritickou teplotou 20°C nebo vyšší;

3. Hluboce zchlazené zkapalněné plyny: plyny, které pro svou nízkou teplotu jsou během přepravy částečně kapalné;

4. Pod tlakem rozpuštěné plyny: plyny, které jsou během přepravy rozpuštěny v rozpouštědle;

5. Tlakové obaly na plyn a nádoby malé, s plynem (plynové náboje);

6. Ostatní předměty, které obsahují plyn pod tlakem;

7. Plyny, které nejsou pod tlakem, které podléhají zvláštním požadavkům (vzorky plynů).

2.2.2.1.3 Látkám a předmětům třídy 2, kterým jsou přiřazeny položky v pododdíle 2.2.2.3, budou podle svých nebezpečných vlastností přiřazeny jedné z následujících skupin:

A Dusivé
OOxidující
FHořlavé
T Jedovaté
TFJedovaté, hořlavé
TC Jedovaté, žíravé
TO Jedovaté, oxidující
TFC Jedovaté, hořlavé žíravé
TOC Jedovaté, oxidující, žíravé

Jestliže podle těchto kritérií mají plyny nebo směsi plynů nebezpečné vlastnosti, které lze přiřadit více jak jedné skupině, mají skupiny označené písmenem T přednost před skupinami označenými A nebo O.

POZN.1:.\/e vzorovém předpisu UN, v IMDG -Technických pravidlech a v Technických instrukcích ICAO jsou plyny zařazovány na základě svého hlavního nebezpečí do jedné z následující tří podtříd:

Podtřída 2.1: Hořlavé plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeném písmenem F)

Podtřída 2.2: Nehořlavé, nejedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeny písmeny A nebo O)

Podtřída 2.3: Jedovaté plyny (odpovídá skupinám, které jsou označeným písmeny T, tzn. T, TF, TC, TO, TFC a TOC)

POZN.2: Tlakové plynové obaly a nádoby, malé, s plynem, jsou zařazeny odpovídajícím způsobem dle nebezpečí plynoucí z jejich obsahu ke skupinám A až TOC. Obsah se považuje za hořlavý, jestliže obsahuje více než 45% hmotnosti nebo více než 250 g hořlavých částí. Hořlavé části jsou plyny, které jsou hořlavé při normálním tlaku ve vzduchu, nebo látky nebo přípravky, v kapalné formě u kterých je bod hoření nejvýše 100°C.

POZN.3: Žíravé plyny se považují za jedovaté a proto se zařazují do skupiny TC, TFC, nebo TOC.

POZN.4: Směsi, které osahují více než 21% objemu kyslíku se zařazují jako oxidující

2.2.2.1.4 Pokud v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedená směs třídy 2 připadá podle kritérií uvedených v odstavcích 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.5 pod jinou číslici nebo skupinu, tak je třeba tuto směs vhodně zařadit dle těchto kritérií a přiřadit mu vhodné pojmenování j.n.

2.2.2.1.5 Látky a předměty třídy 2 jmenovitě neuvedené v kapitole 3.2, tabulce A je třeba zařadit vhodně podle odstavců 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3 v pododdíle 2.2.2.3 uvedenému hromadnému pojmenování. Platí následující kritéria:

Dusivé plyny

Plyny neoxidující, nehořlavé a nejedovaté, které v ovzduší za normálních podmínek existující kyslík zřeďují nebo vypuzují.

Hořlavé plyny

Plyny, které při teplotě 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa:

(a) ve směsi o nejvýše 13% objemu plynu se vzduchem jsou hořlavé nebo

(b) nezávisle od spodní meze výbušnosti dosahují oblasti výbušnosti se vzduchem nejméně 12-ti % bodů

Hořlavost musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů dle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996).

Pokud pro použití těchto metod jsou k dispozici pouze nedostatečné údaje, mohou být použity zkoušky podle srovnatelných metod, pokud jsou uznány příslušným orgánem země původu.

Není - li země původu smluvní zemí ADR, musí být tyto metody uznány příslušným orgánem první smluvní zemí ADR, který přijde do styku se zásilkou.

Oxidující plyny

Plyny, které mohou obecně za přispění kyslíku způsobit nebo podpořit hoření jiných látek účinněji než vzduch. Schopnost oxidace musí být stanovena za pomoci pokusů nebo výpočtů podle metod schválených ISO (viz. ISO - norma 10156:1996)

Jedovaté plyny

POZN.: Plyny, které kvůli jejich žíravosti částečně nebo úplně odpovídají kritériím pro jedovatost a jsou zařazeny jako jedovaté. K vůli možnému dodatkovému nebezpečí žíravosti, viz. také kritéria pod nadpisem „Žíravé plyny”!

Plyny:

(a) o nichž je známo, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, že představují nebezpečí pro zdraví člověka; nebo

(b) o kterých se předpokládá, že mají takový jedovatý nebo žíravý účinek na člověka, protože při zkoušce podle pododdílu 2.2.61.1 vykazují hodnotu LC50 pro akutní jedovatost nejvýše 5000 ml/m3 (ppm).

Pro zařazení směsi plynů (včetně par z látek jiných tříd) může být použit následující vzorec:

LC50 jedovatá (směs) =

přičemž fi = molární zlomek i-té části směsi

Ti = index jedovatosti i - té části směsi.
Hodnota Ti odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995 pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se index jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo, je - li to jediná možnost, na základě pokusů.

Žíravé plyny

Plyny nebo směsi plynů, které k vůli svým žíravým účinkům zcela odpovídají kritériím pro jedovatost, je třeba zařadit jako jedovaté s dodatkovým nebezpečím žíravé.

Směs plynů, která je z důvodu žíravého účinku a jedovatosti považována za jedovatou, obsahuje dodatkové nebezpečí žíravého účinku, jestliže prostřednictvím ověřených hodnot ve vztahu na člověka je známo, že je směs škodlivá pro kůži, oči nebo sliznici, nebo je - li hodnota LC50 žíravých částí směsi při výpočtu podle následujícího vzorce nejvýše 5000 ml/m3 (ppm):

LC50 jedovatá (směs) =

přičemž fci = molární zlomek i- té žíravé části směsi

Tci = index jedovatosti i- té žíravé části směsi. Hodnota Tci odpovídá hodnotě LC50 dle normy ISO 10298:1995. Pokud hodnota LC50 není v normě ISO 10298:1995 uvedena, je třeba použít hodnotu LC50, která je uvedena ve vědecké literatuře. Pokud hodnota LC50 není známa, vypočítá se číslo k označení jedovatosti na základě nejnižší hodnoty LC50 z látek s podobnými fyziologickými a chemickými vlastnostmi nebo je-li to jediná možnost na základě pokusů!

2.2.2.2 K přepravě nepřipuštěné plyny

2.2.2.2.1 Chemicky nestálé plyny třídy 2 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, byla - li učiněna potřebná opatření k zabránění všech možností nebezpečné reakce za normálních přepravních podmínek, jako např. rozklad, přeměna nebo polymerizace. Za tímto účelem je zvláště třeba dbát na to, aby nádoby neobsahovaly látky, které tyto reakce povzbuzují.

2.2.2.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 2186 - CHLOROVODÍK, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ;

- UN 2421 - OXID DUSITÝ;

- UN 2455 - METHYLNITRID;

- hluboce zchlazené zkapalněné plyny, které nelze přiřadit klasifikačním kódům 3A, 30 nebo 3 F;

- pod tlakem rozpuštěné plyny, kterým nemohou být přiřazeny UN čísla 1001, 2073 nebo 3318.

2.2.2.3 Seznam hromadných pojmenování

Stlačené plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
1 A 1979 PLYNY VZÁCNÉ, SMĚS, STLAČENÁ
1980 PLYNY VZÁCNÉ A KYSLÍK, SMĚS, STLAČENÁ
1981 PLYNY VZÁCNÉ A DUSÍK, SMĚS, STLAČENÁ
1956 PLYN STLAČENÝ, J.N.
1 O 3156 PLYN STLAČENÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 F 1964 UHLOVODÍKY, PLYNNÉ, SMĚS, STLAČENÁ, J.N.
1954 PLYN, STLAČENÝ HOŘLAVÝ, J.N.
1 T 1955 PLYN, STLAČENY, JEDOVATÝ, J.N.
1 TF 1953 PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
1 TC 3304 PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TO 3303 PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
1 TFC 3305 PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
1 TOC 3306 PLYN, STLAČENÝ, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
2 A 1058 PLYNY ZKAPALNĚNÉ, nehořlavé, překryté dusíkem, oxidem uhličitým nebo vzduchem
1078 PLYN JAKO CHLADÍCÍ PROSTŘEDEK, J.N., jako směsi plynů s pojmenováním R..., které mají jako:
směs F1 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,3 MPa (13 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,30 kg/l);
směs F2 při 70°C tenzi par nepřesahující 1,9 MPa (19 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Dichlorfluormethanu (1,21 kg/l);
směs F3 při 70°C tenzi par nepřesahující 3 MPa (30 bar) a při 50°C hustotu, která odpovídá minimálně hustotě Chlordifluormethanu (1,09 kg/l);
POZN.: Trichlorfluormethan (chladicí prostředek R11), 1,1,2-Trichlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R 113), 1,1,1-Trichlor-2,2,2-trifluorethan (chladící prostředek R 113a), 1-Chlor-1,2,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133) a 1-Chlor-1,1,2-trifluorethan (chladicí prostředek R133b)nejsou látkami třídy 2, mohou však být částmi směsí F1 až F3
1968 INSEKTICID, PLYNNÝ, J.N.
3163 PLYN ZKAPALNĚNÝ, J.N.
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
2 O 3157 PLYN ZKAPALNĚNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2F 1010 SMĚSI 1,3 BUTADIEN A UHLOVODÍKY, STABILIZOVANÉ, které mají při teplotě 70°C tenzi par nepřesahující 1,1 MPa (11 bar) a jejichž hustoty neklesnou při 50°C pod hodnotu 0525 kg/l
POZN.1,2-butadien, stabilizovaný a 1,3-butadien, stabilizovaný má přiřazeno UN číslo 1010, viz. kapitola 3.2, tabulka A
1060 METHYLACETYLEN A PROPADIEN, směs, STABILIZOVANÁ, jako směsi methylacetylenu a propadienu s uhlovodíky, kterými jsou:
SMĚS P1 obsahující nejvýše 63% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 24% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 14% objemu;
SMĚS P2 obsahující nejvýše 48% objemu methylacetylenu a propadienu a nejvýše 50% objemu propanu a propenu, přičemž procentuální podíl nasycených uhlovodíků C4 musí být nejméně 5% objemu;
jakož i směsi propadienu s 1% až 4% methylacetylenu
Zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
2 F 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, směs, ZKAPALNĚNÁ, J.N., které jsou jako směsi:
směs A při 70°C tenzi par nejvýše 1,1 MPa (11 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,525 kg/l
směs A 01 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,516 kg/l
směs A 02 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,505 kg/l
směs A 0 při 70°C tenzi par nejvýše 1,6 MPa (16bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,495 kg/l
směs A 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,1 MPa (21 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,485 kg/l
směs B 1 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,474 kg/l
směs B 2 při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,463 kg/l
směs B při 70°C tenzi par nejvýše 2,6 MPa (26bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,450 kg/l
směs C při 70°C tenzi par nejvýše 3,1 MPa (31 bar) a při 50°C hustotu nejméně 0,440 kg/l
POZN. 1. Pro výše uvedené směsi jsou také přípustná jako označení látek následující obchodní pojmenování: pro směsi A, A01, A02, a A0- Butan, pro směs C Propan
POZN. 2. Jestliže předchází nebo následuje námořní nebo letecká přeprava, smí být pro UN 1965 UHLOVODÍKY PLYNNÉ, SMĚS, ZKAPALNĚNÁ, J.N. použit záznam UN 1075 PLYNY ROPNĚ, ZKAPALNĚNÉ
3354 INSEKTICID PLYNNÝ, HOŘLAVÝ, J.N,
3161 ZKAPALNĚNÝ PLYN HOŘLAVÝ, J.N.
2 T 1967 INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, J.N.
3162 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, J.N.
2 TF 3355 INSEKTICID PLYNNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
3160 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
2 TC 3308 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TO 3307 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
2 TFC 3309 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, ŽÍRAVÝ, J.N.
2 TOC 3310 ZKAPALNĚNÝ PLYN, JEDOVATÝ, OXIDUJÍCÍ, ŽÍRAVÝ, J.N.
Hluboce zchlazené zkapalněné plyny
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
3 A 3158 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, J.N.
3 O 3311 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, OXIDUJÍCÍ, J.N.
3 F 3312 PLYN, HLUBOCE ZCHLAZENÝ, KAPALNÝ, HOŘLAVÝ, J.N.
Pod tlakem rozpuštěné plyny
Klasifikační kód UN čísla Pojmenování látek nebo předmětů
4 Jen v kapitole 3.2, tabulce A, jmenovitě uvedené látky jsou připuštěny k přepravě
Obaly a nádoby pro plyn, pod tlakem, malé, s plynem (plynové náboje)
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
5 1950 OBALY PRO PLYN POD TLAKEM
2037 NÁDOBY, MALÉ, S PLYNEM (PLYNOVÉ NÁBOJE), bez odběrného ventilu, které nelze opětovně plnit
Jiné předměty, které obsahují plyn pod tlakem
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
6 A 3164 PREDMĚTY POD PNEUMATICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem) nebo
3164 PŘEDMĚTY POD HYDRAULICKÝM TLAKEM (ne se hořlavým plynem)
6 F 3150 PŘÍSTROJE, MALÉ, S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem, nebo
3150 NÁDOBKY OPAKOVANĚ PLNITELNÉ PRO MALÉ PŘÍSTROJE S PLYNNÝM UHLOVODÍKEM, s odběrným ventilem
Vzorky plynů
Klasifikační kód UN číslo Pojmenování látek nebo předmětů
7 F 3167 VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 T 3169 VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný
7 TF 3168 VZOREK PLYNU, KTERÝ NENÍ POD TLAKEM, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N., který není hluboce zchlazený, kapalný

2.2.3 Třída 3 Hořlavé kapaliny

2.2.3.1 Kritéria

2.2.3.1.1 Pojem třídy 3 zahrnuje látky, jakož i předměty, které obsahují látky této třídy, které:

- jsou kapalné látky podle odstavce (a) definice pojmu pro “kapaliny” v oddíle 1.2.1;

- mají při 50°C tenzi par nejvýše 300 kPa (3 bar) a při 20°C a standardním tlaku 101,3 kPa nejsou zcela plynné a;

- mají bod vzplanutí nejvýše 61 °C (k vůli odpovídající zkoušce viz. pododdíl 2.3.3.1).

Pojem třídy 3 zahrnuje také kapaliny a tuhé látky v roztaveném stavu s bodem vzplanutí přes 61 °C, které jsou zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí a jsou podány k přepravě nebo přepravovány. Těmto látkám je přiřazeno UN číslo 3256.

Pojem třídy 3 zahrnuje také znecitlivělé výbušné kapaliny. Znecitlivělé kapalné výbušné látky jsou látky, které jsou ve vodě nebo v jiné kapalině rozpuštěny nebo suspendovány k potlačení vytvoření výbušných vlastností homogenní kapalné směsi. V kapitole 3.2, tabulce A jsou tyto položky pod UN čísly 1204, 2059, 3064, 3343 a 3357.

POZN. 1: Nejedovaté a nežíravé látky s bodem vzplanutí vyšším jak 35°C, které v Příručce zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.2 pevně stanovených podmínek zkoušek, neprobíhá u nich žádné samostatné hoření nejsou látkami třídy 3; jsou-li však tyto látky zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí, a jsou-li v tomto stavu podány k přepravě nebo přepravovány, jsou látkami této třídy.

POZN. 2: V rozdílu k 2.2.3.1.1 se považuje palivo pro dieselové motory nebo olej plynový nebo olej topný (lehký) s bodem vzplanutí přes 61 °C do nejvýše 100°C jako látka třídy 3 UN čísla 1202.

POZN. 3: Kapaliny, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté s bodem vzplanutí pod 23°C a jedovaté látky s bodem vzplanutí od 23°C jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).

POZN. 4: Prostředky boje proti škůdcům (pesticidy) s použitými kapalnými látkami a preparáty, které jsou velmi jedovaté, jedovaté nebo slabě jedovaté a mají bod vzplanutí od 23°C nebo více, jsou látkami třídy 6.1 (viz. pododdíl 2.2.61.1).

POZN. 5: Žíravé kapaliny s bodem vzplanutí 23°C nebo nad ním jsou látkami třídy 8 ((viz. pododdíl 2.2.6.11).

POZN. 6: UN 2734 AMINY, KAPALNÉ, ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. nebo UN 2734 POLYAMINY, KAPALNÉ ŽÍRAVÉ, HOŘLAVÉ, J.N. a UN 2920 ŽÍRAVÉ, KAPALNĚ, HOŘLAVĚ, J.N. jsou látky třídy 8 (viz. pododdíl 2.2.8.1).

POZN. 7: Léčiva připravená k použití, např. kosmetika a léky, které jsou vyrobeny pro osobní potřebu a jsou baleny v obchodních baleních nebo baleních pro domácnost, nepodléhají předpisům pro ADR.

2.2.3.1.2 Látky a předměty třídy 3 jsou rozděleny následovně:

F Hořlavé kapaliny bez vedlejšího nebezpečí;
F1
F2
Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do nejvýše 61 °C;
Hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí přes 61 °C, které zahřáté na nebo přes jejich bod vzplanutí jsou podány k přepravě nebo přepravovány (ohřívané látky);
FT Hořlavé kapaliny, jedovaté;
FT1
FT2
Hořlavé kapaliny jedovaté;
Prostředky k boji proti škůdcům (pesticidy);
FC Hořlavé kapaliny, žíravé;
FTC Hořlavé kapaliny, jedovaté žíravé.
D Znecitlivělé výbušné kapaliny

2.2.3.1.3 Ve třídě 3 přiřazené látky a předměty jsou v kapitole 3.2, tabulce A uvedeny. V kapitole 3.2, tabulce A jmenovitě neuvedené látky jsou podle předpisů tohoto oddíly být přiřazeny odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.3.3 a odpovídající obalové skupině. Hořlavé kapaliny jsou na základě jejich stupně nebezpečí, který vytvářejí při přepravě, přiřazeny následující obalové skupině:

Obalová skupina I: Látky s vysokým nebezpečím: hořlavé kapaliny jejichž bod varu nebo začátek varu je nejvýše 35°C a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které jsou buď podle pododdílu 2.2.61.1 velice jedovaté nebo podle kritérií v pododdíle 2.2.8.1 jsou silně žíravé;

Obalová skupina II: Látky se středním nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí pod 23°C, které nespadají pod obalovou skupinu I, vyjma látek v 2.2.3.1.4

Obalová skupina III: Látky s nízkým nebezpečím: hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí od 23°C do 61 °C včetně látek v 2.2.3.1.4

2.2.3.1.4 Kapalné nebo viskózní směsi včetně směsí a přípravků s nejvýše 20% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě smějí mít přiřazeny obalovou skupinu III, jestliže jsou splněny následující požadavky:

(a) výška vrstvy rozpouštědla, která se oddělí při dělicí zkoušce rozpouštědla, musí činit méně než 3% celkové výšky zkušebního vzorku (viz. Příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) a

(b) viskozita1 a bod vzplanutí musí odpovídat následující tabulce:

Extrapolovaná
kinematická viskozita v
(při střihové rychlosti
blízké O) m2/s při 23°C
Doba výtoku t podle ISO 2431:1993 Bod vzplanutí v °C
v s při průměru výtokové trysky v mm
20 < v ≤ 80 20 < t ≤ 60 4 nad 17
80 < v ≤ 135 60 < t ≤ 100 4 nad 10
135 < v ≤ 220 20 < t ≤32 6 nad 5
220 < v ≤ 300 32 < t ≤ 44 6 nad -1
300 < v ≤ 700 44 < t ≤ 100 6 nad - 5
700 < v 100 < t 6 - 5 a níže

POZN.: Směsi s více než 20%, ale nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nejvýše 12,6% v suché hmotě jsou látky, kterým je přiřazeno UN číslo 2059.

Směsi s bodem vzplanutí pod 23°C

- s více než 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku nebo

- s nejvýše 55% nitrocelulózy s obsahem dusíku více než 12,6% v suché hmotě

jsou látkami třídy 1 (UN číslo 0340 nebo 0342) nebo třídy 4.1 (UN číslo 2555, 2556, 2557).

2.2.3.1.5 Nejedovaté a nežíravé roztoky a homogenní směsi s bodem vzplanutí 23°C nebo výše (viskózní látky, jako barviva nebo laky, vyjma látek obsahujících více než 20% nirtocelulózy) v nádobách o obsahu nejvýše 450 litrů, nepodléhají předpisům ADR, jestliže při dělicí zkoušce rozpouštědla (viz. Příručka zkoušek a kritérií část III pododdíl 32.5.1) výška oddělené vrstvy rozpouštědla činí méně než 3% celkové výšky a jestliže látky při 23°C ve výtokovém kelímku podle normy ISO 2431:1993 s tryskou průměru 6 mm vykazují dobu výtoku:

(a) nejméně 60 sekund, nebo

(b) nejméně 40 sekund a neobsahují více než 60% látek třídy 3.

2.2.3.1.6 Jestliže látky třídy 3 připadnou z důvodu přísad do jiných oblastí nebezpečnosti než ty, patřící k jmenovitě uvedeným látkám v kapitole 3.2, tabulce A, zařadí se tyto směsi nebo roztoky k těm číslům nebo skupinám, ke kterým na základě skutečného nebezpečí patří.

POZN: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz. také oddíl 2.1.3.

2.2.3.1.7 Na základě kritérií v oddíle 2.3.2 a kritérií v 2.2.3.1.1 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs, příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku je takové povahy, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají ustanovením této třídy (viz. také oddíl 2.1.3).

2.2.3.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.3.2.1 Látky třídy 3, které lehce peroxidují (jako ether nebo určité kyslíkaté hetorocyklické látky), smějí být přepravovány jen tehdy, jestliže nepřekročí obsah peroxidu 0,3% přepočítáno na peroxid vodíku (H2O2). Obsah peroxidu se stanoví podle 2.3.3.2.

2.2.3.2.2 Chemicky nestabilní látky třídy 3 je připuštěno přepravovat jen tehdy, byla-li učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné reakce rozpadu nebo polymerické reakce během přepravy. Za tímto účelem musí být také provedena opatření, aby nádoby neobsahovaly látky, které by takové reakce mohly podporovat.

2.2.3.2.3 V kapitole 3.2 tabulce A neuvedené znecitlivělé výbušné kapaliny nejsou připuštěny k přepravě jako látky třídy 3.

2.2.3.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.41 Třída 4.1 Hořlavé tuhé látky, samovolně se rozkládající látky aznecitlivělé tuhé výbušné látky

2.2.41.1 Kritéria

2.2.41.1.1 Pojem třídy 4.1 zahrnuje hořlavé látky a předměty, znecitlivělé výbušné látky, které podle písmene a) definice “tuhý“ uvedené v oddíle 1.2.1, jsou tuhé látky, jakož i samovolně se rozkládající tuhé nebo kapalné látky.

Třídě 4.1 jsou přiřazeny :

- lehce hořlavé tuhé látky a předměty (viz 2.2.41.1.3 až 2.2.41.1.8);

- látky tuhé nebo kapalné samovolně se rozkládající (viz 2.2.41.1.9 až 2.2.41.1.17);

- znecitlivělé výbušné tuhé látky (viz 2.2.41.1.18);

- příbuzné látky látkám samovolně se rozkládajícím (viz 2.2.41.1.19).

2.2.41.1.2 Látky a předměty třídy 4.1 se dělí následovně :

F Hořlavé tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
F1
F2
F3
Organické látky
Organické látky, roztavené
Anorganické látky
FO Hořlavé tuhé látky, podporující hoření
FT Hořlavé tuhé látky, jedovaté
FT1
FT2
Organické látky, jedovaté
Anorganické látky, jedovaté
FC Hořlavé tuhé látky, žíravé
FC1
FC2
Organické látky, žíravé
Anorganické látky, žíravé
D Znecitlivělé výbušné tuhé látky bez vedlejšího nebezpečí
DT Znecitlivělé výbušné tuhé látky, jedovaté
SR Látky samovolně se rozkládající
SR1
SR2
Látky, u kterých se nevyžaduje řízení teploty
Látky, u kterých se vyžaduje řízení teploty

Hořlavé tuhé látky

Definice a vlastnosti

2.2.41.1.3 Hořlavé tuhé látky jsou lehce hořlavé tuhé látky , které se mohou zapálit třením.

Lehce hořlavé tuhé látky jsou práškovité, zrnité nebo pastovité látky, které jsou nebezpečné, jestliže po krátkém styku se zápalným zdrojem jako např. s hořící zápalkou se mohou lehce zapálit a plamen se po zapálení rychle rozšiřuje. Nebezpečí přitom nemusí vycházet jen z ohně, nýbrž také z jedovatých splodin produktů hoření. Kovový prášek je kvůli těžkostem při hašení ohně zvláště nebezpečný, protože normální hasící prostředky jako oxid uhličitý nebo voda mohou zvětšit nebezpečí.

Přiřazení

2.2.41.1.4 Látky a předměty, které jsou třídě 4.1 přiřazeny jako hořlavé tuhé látky jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení organických látek a předmětů, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedeny, pod příslušnou položkou 2.2.41.3 podle ustanovení kapitoly 2.1 se může provést na základě zkušenosti nebo na základě výsledků postupů zkoušek podle Příručky zkoušky a kritéria část III, pododdíl 33.2.1. Přiřazení jmenovitě neuvedeným anorganických látek musí být provedeno na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1; přičemž musí být zohledněny rovněž zkušenosti, vedou-li k přísnějšímu zařazení.

2.2.41.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdílu 33.2.1 zařazují k položkám v pododdíle 2.2.41.3, platí následující kritéria:

(a) Práškovité, zrnkovité nebo pastovité látky s výjimkou kovového prášku nebo prášku kovových slitin se klasifikují jako lehce hořlavé látky třídy 4.1, jestliže se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zápalným zdrojem (např. hořící zápalkou) nebo plamen se po zapálení rychle rozšiřuje, čas vyhoření je menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm nebo rychlost vyhoření je větší než 2,2 mm/s.

(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin se přiřazuje třídě 4.1, jestliže může být zapálen plamenem a reakce se rozšíří na celý vzorek za 10 minut nebo méně. Tuhé látky, které se třením mohou zapálit, se musí zařadit do třídy 4.1 analogicky k existujícím položkám (např. zápalky) nebo v souladu s příslušným zvláštním ustanovením.

2.2.41.1.6 S pomocí zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.2.1 a kritérií v 2.2.41.1.4 a 2.2.41.1.5 může se také zjistit, jestli jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

2.2.41.1.7 Spadají-li látky třídy 4.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.

POZN: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravků a odpadu) viz také oddíl 2.1.3.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.41.1.8 Hořlavé tuhé látky zařazené pod různé položky tabulce A kapitoly 3.2 jsou přiřazeny obalovým skupinám II nebo III na základě zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 33.2.1 a v souladu s následujícími kritérii:

(a) Lehce hořlavé tuhé látky, které mají při zkoušce čas vyhoření menší než 45 s na měrnou vzdálenost 100 mm, jsou přiřazeny obalové skupině II, proběhl-li plamen navlhčenou zónou; přiřazeny obalové skupině III, jestliže navlhčená zóna zabrání rozšíření plamene po dobu minimálně 4 minut.

(b) Kovový prášek nebo prášek kovových slitin je přiřazen obalové skupině II, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za 5 minut nebo méně; přiřazen obalové skupině III, jestliže se rozšíří reakce při zkoušce po celém vzorku za více než 5 minut.

U tuhých látek, které třením mohou vzplanout, následuje přiřazení obalové skupině v analogii k existujícím položkám nebo v souladu s odpovídajícím zvláštním ustanovením.

Samovolně se rozkládající látky

Definice

2.2.41.1.9 Pro účely ADR jsou samovolně se rozkládající látky tepelně nestabilní látky, které se mohou také bez přítomnosti kyslíku (vzduchu) silně exotermicky rozkládat. Látky se nepovažují jako samovolně se rozkládající látky třídy 4.1 jestliže:

(a) jsou výbušnými látkami dle kritérií pro třídu 1;

(b) jsou látkami podporujícími hoření odpovídající přiřazovacímu postupu pro třídu 5.1 (viz pododdíl 2.2.51.1);

(c) jsou organickými peroxidy podle kritérií pro třídu 5.2 (viz pododdíl 2.2.52.1);

(d) jejich teplota rozkladu je menší než 300 J/g; nebo

(e) jejich teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) (viz pozn. 2) u odesílaného kusu o 50 kg je vyšší než 75° C.

POZN. 1: Rozkládané teplo může být určeno libovolnou mezinárodně uznávanou metodou, např. dynamickou diferenční kalorimetrií a dle adiabatické kalorimetrie.

POZN. 2: Teplota samourychlujícího se rozkladu (SADT) je nejnižší teplota, při které se látka uložená v obalu používaném během přepravy může exotermně rozkládat Potřebné předpisy k určení této teploty jsou obsaženy v Příručce zkoušek a kritérií část II kapitola 20 a oddíl 28.4.

POZN. 3: Látky, které vykazují vlastnosti samovolně se rozkládajících látek, musí být zařazeny jako takové, i když tyto látky vykazují podle 2.2.42.1.5 pozitivní výsledek zkoušky pro přiřazení třídě 4.2.

Vlastnosti

2.2.41.1.10 Rozklad látek samovolně se rozkládajících může být vyvolán teplem, stykem s katalytickými nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, zásadami) třením nebo úderem. Rychlost rozpadu se zvyšuje se stoupající teplotou a je rozdílná podle druhu látky. Rozklad může, zvláště jestliže nedojde k zapálení, mít za následek vývin jedovatých plynů nebo par. U určitých látek samovolně se rozkládajících musí být řízená teplota. Některé látky samovolně se rozkládající se mohou především pod uzavřením výbušně rozkládat. Tato vlastnost může být zmenšena po přidání ředidel nebo při použití vhodných obalů. Určité látky samovolně se rozkládající prudce hoří. Látky samovolně se rozkládající jsou například určité sloučeniny níže uvedených typů:

alifatické azosloučeniny (-C-N=N-C-)
organické azidy (-C-N3);
diazoniové soli (-CN2 + Z-);
N - nitroso sloučeniny (-N-N=O);
aromatické sulfohydrazidy (-SO2-NH-NH2).

Tento výčet je neúplný, látky s jinými reaktivními skupinami a určité látkové směsi mohou mít podobné vlastnosti.

Zařazení

2.2.41.1.11 Látky samovolně se rozkládající jsou na základě jejich stupně nebezpečnosti rozděleny do sedmi typů. Typy látek samovolně se rozkládající začínají od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, ve kterém byl zkoušen, až po typ G který nepodléhá ustanovením pro látky samovolně se rozkládající třídy 4.1.přiřazení látek samovolně se rozkládající typů Baž F přímo závisí na největším přípustném množství v jednom obalu. Zásady pro zařazování, jeho postupy, zkušební metody a kritéria a vzor vhodného zkušebního protokolu jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria část II.

2.2.41.1.12 Již klasifikované a vhodnému hromadnému pojmenování přiřazené látky jsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4 společně s odpovídajícím UN číslem a vhodnou metodou balení a popřípadě kritickou teplotou a řízenou teplotou.

Tato hromadná pojmenování udávají:

- typ (B až F) látek samovolně se rozkládajících viz odstavec 2.2.41.1.11;

- skupenství (kapalné tuhé);

- popřípadě řízenou teplotu, viz. 2.2.41.1.17.

Přiřazení samovolně se rozkládajících látek uvedených v pododdíle 2.2.41.4 se provádí na základě technicky čisté látky (pokud není zvlášť uvedena menší koncentrace jak 100 %).

2.2.41.1.13 Klasifikací látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.41.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedou příslušné orgány země původu na základě zkušebního protokolu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže země původu není smluvní stranou ADR, musí zařazení a přepravní podmínky uznat příslušný orgán první smluvní strany ADR, která přijde do styku se zásilkou.

2.2.41.1.14 Aktivační přísady jako zinkové sloučeniny se mohou přidat určitým látkám samovolně se rozkládajícím ke změně jejich reakční schopnosti. Podle typu a koncentrace aktivační přísady může poklesnout tepelná stabilita, a to může mít za následek změnu výbušných vlastností. Pokud dojde ke změně jedné z těchto vlastností, je třeba nový přípravek hodnotit podle způsobu zařazení.

2.2.41.1.15 Vzorky látek samovolně se rozkládajících nebo přípravků látek samovolně se rozkládajících, které nejsou vyjmenovány v pododdíle 2.2.41.4, pro které nejsou úplná zkušební data k dispozici a které je nutno přepravit k provedení dalších zkoušek a hodnocení, je třeba zařadit pod odpovídající položku typu C látek samovolně se rozkládajících, jestliže

- podle zjištěných údajů není vzorek nebezpečnější než nějaká látka samovolně se rozkládající typ B;

- vzorek je zabalen podle metody balení OP2 a hmotnost na dopravní jednotku nepřesahuje 10 kg;

- dostupná data ukazují, že řízená teplota pokud je, je dostatečně nízká, aby se zabránilo nebezpečnému rozkladu a zároveň dostatečně vysoká, aby se předešlo nebezpečné separaci fází.

Znecitlivění

2.2.41.1.16 Pro zajištění bezpečné přepravy látek samovolně se rozkládajících, jsou tyto v mnoha případech znecitlivělé ředidlem. Jestliže je pevně stanoven procentní obsah látky, vztahuje se k obsahu hmoty, zaokrouhlené na nejbližší celou číslici. Jestliže je použito ředidlo, musí být látka samovolně se rozkládající spolu s ředidlem vyzkoušena, a to v koncentraci a formě užívaných k přepravě. Ředidla, kterými se látka samovolně se rozkládající při uvolňování z obalu může obohatit na nebezpečný stupeň, se nesmějí používat. Každé ředidlo se musí s látkou samovolně se rozkládající snášet. Z toho pohledu jsou tuhá nebo kapalná ředidla snášenlivá, jestliže nemají žádné nepříznivé účinky na tepelnou stabilitu a druh nebezpečnosti látky samovolně se rozkládající.Tekutý roztok ve tvaru vyžadující řízení teploty (viz 2.2.41.1.14) mající bod varu nejméně 60;C a bod vzplanutí ne nižší než o 5°C. Bod varu kapaliny může být o 50°C vyšší než řízená teplota samovolně se rozkládající látky.

Ustanovení o řízení teploty

2.2.41.1.17 Určité, samovolně se rozkládající látky smějí být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinový časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, může být nutné provést nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.

Tabulka 1:Odvození řízených a kritických teplot

Typ SADTa Řízená teplota Kritická teplota
Jednotlivé obaly a IBC 20°C a méně o 20°C nižší než SADT o 10°C nižší než SADT
20°C až 35°C o 15°C nižší než SADT o 10°C nižší než SADT
více než 35°C o 10°C nižší než SADT o 5°C nižší než SADT
Cisterny více než 50°C o 10°C nižší než SADT o 5°C nižší než SADT

a SADT pro látky v obalech pro přepravu

Přepravovat při řízené teplotě se musí samovolně se rozkládající látky, u kterých je SADT menší než 55°C. Řízené a kritické teploty jsou uvedeny v 2.2.41.4. Skutečná teplota při přepravě smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

Znecitlivělé výbušné tuhé látky

2.2.41.18 Znecitlivělé tuhé výbušné látky jsou látky, které jsou vodou nebo alkoholem navlhčeny nebo jinou látkou zředěny, aby se jejich výbušné vlastnosti potlačily. Tyto položky jsou v seznamu nebezpečných věcí v kapitole 3.2, tabulce A označeny následujícími UN-čísly: 1310, 1320, 1321, 1322, 1336, 1337, 1344, 1347, 1348, 1349, 1354, 1356, 1357, 1517, 1571, 2555, 2556, 2557, 2852, 2907, 3317,3319 a 3344 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 15 kapitoly 33, UN-čísla 0154, 0155, 0209, 0214, 0215 a 0234 a pokud je dodrženo zvláštní ustanovení 18 v kapitole 3.3 UN číslo 0220.

Příbuzné látky k samovolně se rozkládajícím látkám

2.2.41.19 Látky, které

(a) jsou podle zkušební řady 1 a 2 předběžně přiřazeny třídě 1, avšak podle zkušební řady 6 jsou vyňaty z platnosti třídy 1,

(b) nejsou samovolně se rozkládajícími látkami třídy 4.1, a

(c) nejsou látkami třídy 5.1 nebo 5.2,

budou právě tak přiřazeny třídě 4.1 položkám UN-čísel 2956,3241,3242 a 3251.

2.2.41.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.41.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 4.1 jsou připuštěny k přepravě pouze, pokud byla provedena potřebná opatření zabraňující nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakci v průběhu přepravy. Za tímto účelem se musí dbát zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by tyto reakce podpořily.

2.2.41.2.2 Hořlavé tuhé látky, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3097, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly předpisům pro třídu 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.41.2.3 Následující látky nejsou k přepravě připuštěny :

- samovolně se rozkládající látky typu A [viz Příručka zkoušek a kritérií část II, oddíl 20.4.2 (a)];

- sulfidy fosforu, které nejsou prosty bílého nebo žlutého fosforu;

- jiné, než v kapitole 3.2 tabulce A uvedené znecitlivělé tuhé výbušné látky;

- anorganické hořlavé látky v roztaveném stavu, s výjimkou UN 2448 SÍRA, ROZTAVENÁ;

- azid barnatý s obsahem méně než 50 % (hmotnosti) vody.

2.2.41.3 Seznam hromadných pojmenování

a Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2

b Kovy a směsi kovů v práškové nebo jiné hořlavé formě, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3

c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3. Tetrahydroboritan hlinitý nebo tetrahydroboritan v přístrojích je látkou třídy 4.2 UN číslo 2870.

2.2.41.4 Seznam látek samovolně se rozkládajících

POZN.: Pro metody balení viz 4.1.4.1, pokyn pro balení P 520 a 4.1.7.1

LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ Koncentrace (%) Obalová metoda Řízená teplota (°C) Kritická teplota (°C) UN- druhová/ skupinová položka Poznámky
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP B, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY < 100 OP5 3232 (1) (2)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP C < 100 OP6 3224 (3)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP C, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY < 100 OP6 3234 (4)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK TYP D < 100 OP7 3226 (5)
AZOFORMAMID (1,1AZOBIDFORMAMID), PŘÍPRAVEK, TYP D, VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY < 100 OP7 3236 (6)
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETYL-4-METOXYVALERONITRIL) 100 OP7 -5 +5 3236
2,2‘-AZODI(2,4-DIMETYLVALERONITRIL) 100 OP7 +10 +15 3236
2,2‘-AZODI-(ETYL-2- METYLPROPIONÁT) 100 OP7 +20 +25 3235
1,1'-AZODI- (HEXAHYDROBENZONITRIL) 100 OP7 3226
2,2'- AZODI-(ISOBUTYRONITRIL 100 OP6 +40 +45 3234
2,2 - AZODI-(ISOBUTYRONITRIL), jako pasta na vodní bázi ≤ 50 OP6 3224
2,2'-AZODI(2-METYLBUTYRONITRIL) 100 OP7 +35 +40 3236
BENZEN-1.3-DISULFONOHYDRAZID, jako pasta 52 OP7 3226
BENZENSULFOHYDRAZID 100 OP7 3226
4-(BENZYL(ETHYL)AMINO)-3-TETRACHLOROZINEČNATAN 100 OP7 3226
4-(BENZYL(METYL)-AMINO)-3-ETOXYBENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 100 OP7 +40 +45 3236
3-CHLOR- 4(DIETHYLAMINO)BENZENDIAZONIUM TETRACHLOROZINEČNATAN 100 OP7 3226
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONYLCHLORID 100 OP5 3222 (2)
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONYLCHLORID 100 OP5 3222 (2)
2,5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID 67-100 OP7 +35 +40 3236
2,5-DIETOXY-4-MORFOLINO- BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 66 OP7 +40 +45 3236
2,5-DIETOXY-4- MORFOLINOBENZEN-DIAZONIUM-TETRAFLOROBORÁT 100 OP7 +30 +35 3236
2,5-DIETOXY-4-(FENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID 67 OP7 +40 +45 3236
DIETYLENGLYKOL-BIS-(ALYLKARBONÁT)+DIISOPROPYLPE ROXYDIKARBONÁT ≥88
≤12
OP8 -10 0 3237
2,5-DIMETOXY-4-(4-METYLFENYLSULFONYL)-BENZEN-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID 79 OP7 +40 +45 3236
4-DIMETYLAMINO-6-(2-DIMETYLAMINO-ETOXY)TOLUEN-2-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID 100 OP7 +40 +45 3236
N,N'-DINITROSO-N,N'-DIMETHYL-TETRAFTALAMID, jako pasta 72 OP6 3224
N,N'-DINITROSOPENTAMETHYLEN-TETRAMIN 82 OP6 3224 (7)
DIPHENYLOXID-4,4'-DISULFOHYDRAZID 100 OP7 3226
4-(DIPROPYLAMINO)BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 100 OP7 3226
2-(N,N-ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3-METOXY-4-(N-METYL-A-CYKLOHEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 63-92 OP7 +40 +45 3236
2-(N,N ETOXYKARBONYLFENYLAMINO)-3-METOX-4-(N-METYL-A-CYKLO-HEXYLAMINO)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 62 OP7 +35 +40 3236
N-FORMYL-2-(NITROMETYLEN)-1,3-PERHYDROTIAZIN 100 OP7 +45 +50 3236
2-(2HYDROXYETOXY)-1-(PYROLIDIN-1-YL)-BENZEN-4-DIAZONIUM-ZINKOCHLORID 100 OP7 +45 +50 3236
3-(2-HYDROXYETOXY)-4-(PYROLIDIN-1-YL)-BENZENDIAZONIUM-ZINKOCHLORID 100 OP7 +40 +45 3236
2-(N,N-METYLAMINOETYL-KARBONYL)-4-(3,4-DIMETYLPENYL SULPONYL) BENZEN-DIAZONIUM HYDROGEN SULFÁT 96 OP7 +45 +50 3236
4-METHYLBENZENSULFONYLHYDRAZID 100 OP7 3226
3-METYL-4-(PYROLIDIN-1-YL)-BENZENDIAZONIUM-TETRAFLOROBORÁT 95 OP6 +45 +50 3234
4-NITROSOFENOL 100 OP7 +35 +40 3236
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK OP2 3223 (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, KAPALNÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY OP2 3233 (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK OP2 3224 (8)
LÁTKA SAMOVOLNĚ SE ROZKLÁDAJÍCÍ, TUHÁ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY OP2 3234 (8)
2-DIAZO-1-NAFTOL-4-SULFONÁT SODNÝ 100 OP7 3226
2-DIAZO-1-NAFTOL-5-SULFONÁT SODNÝ 100 OP7 3226
TETRAMINOPALADIUM-(Il)-NITRÁT 100 OP6 +30 +35 3234

Poznámky:

(1) Azodicabonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušek a kritérii oddílu 20.4.2 (b). Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17

(2) Je potřebná bezpečnostní značka označující nebezpečí “VÝBUŠNÝ” podle vzoru č.1 (viz 5.2.22.2)

(3) Azoformamid přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c).

(4) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (c) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17

(5) Azoformamid-přípravky, které splňují kritéria Příručky zkoušky a kritéria II oddílu 20.4.2 (d)

(6) Azodicarbonamid-přípravky, která splní požadavky Příručky zkoušky a kritéria oddílu 20.4.2 (d) Řízené a kritické teploty se vymezují dle 2.2.41.1.17

(7) Se snášenlivým ředícím prostředkem s bodem varu minimálně 150° C

(8) Viz 2.2.41.1.16

2.2.42 Třída 4.2 Samozápalné látky

2.2.42.1 Kritéria

2.2.42.1.1 Pojem třídy 4.2 zahrnuje:

- samozápalné (pyroforní) látky jsou látky včetně směsí a roztoků (kapalné nebo tuhé), které při styku se vzduchem již při malých množstvích vzplanou do 5 minut. Tyto látky třídy 4.2 jsou nejnejvíce náchylné k samovznícení; a

- látky a předměty schopné samoohřevu jsou látky a předměty včetně směsí a roztoků, které ve styku se vzduchem bez přívodu energie jsou schopné samozahřátí. Tyto látky se mohou zapálit jen ve větších množstvích (více kg) a po delším čase (hodiny nebo dny).

2.2.42.1.2 Látky a předměty třídy 4.2 se dělí následovně:

S Samozápalné látky bez vedlejšího nebezpečí
S1
S2
S3
S4
Organické kapaliny
Organické tuhé látky
Anorganické kapaliny
Anorganické tuhé látky
SW Samozápalné látky, které ve styku s vodou vyvíjí hořlavé plyny
SO Samozápalné oxidující látky
ST Samozápalné jedovaté látky
ST1
ST2
ST3
ST4
Organické jedovaté kapaliny
Organické jedovaté tuhé látky
Anorganické jedovaté kapaliny
Anorganické jedovaté tuhé látky
SC Samozápalné žíravé látky
SC1
SC2
SC3
SC4
Organické žíravé kapaliny
Organické žíravé tuhé látky
Anorganické žíravé kapaliny
Anorganické žíravé tuhé látky

Vlastnosti

2.2.42.1.3 Samozahřátí látek, které vede k samovznícení bude způsobeno reakcí látek s kyslíkem (ze vzduchu) a způsobí skutečnost, že vyvinuté teplo se nevyvede ven dostatečně rychle. Samozahřátí nastane, je-li množství vytvořeného tepla větší než vyvedeného a je-li dosažena teplota samovznícení.

Zařazení

2.2.42.1.4 Látky a předměty zařazené do třídy 4.2 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení látek a předmětů v kapitole 4.2 jmenovitě neuvedených, které odpovídají specifickým j.n. - položkám v pododdíle 2.2.42.3 a jsou v souladu s ustanoveními v kapitole 2.1, může být provedeno na základě zkušeností nebo na základě výsledků zkušebních postupů podle Příručka zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3; přitom se musí přihlédnout také ke zkušenostem, jestliže vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.42.1.5. Jestliže se jmenovitě neuvedené látky nebo předměty přiřazují na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 položkám uvedených v pododdíle 2.2.42.3, platí následující kritéria:

(a) samozápalné (pyroforní) tuhé látky se přiřadí třídě 4.2, jestliže se zapálí při pádu s výšky 1 m nebo do 5 minut potom, nebo

(b) samozápalné (pyroforní) kapaliny se přiřadí třídě 4.2,

(i) jestliže se nanesené na inertní nosný materiál zapálí do 5 minut nebo

(ii) v případě negativního výsledku zkoušky podle (i) se po nanesení na natrhnutý suchý filtrační papír (Whatman-filtr č. 3), tento do 5 minut zapálí nebo zulhenatí;

(c) látky, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo stoupnutí teploty nad 200° C se přiřadí třídě 4.2. Toto kritérium se zakládá na hořlavé teplotě dřevěného uhlí, která činí pro krychlový vzorek 27 m3 50° C. Látky s vyšší samozápalnou teplotou než 50° C pro objem 27 m3 se třídě 4.2 nepřiřadí.

POZN. 1: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 3 m3, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 120° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 180° C.

POZN. 2: Látky, které budou přepravovány v obalech o objemu nepřesahujícím 450 I, nespadají do třídy 4.2, pokud při zkoušce krychlového vzorku o straně 10 cm při teplotě 100° C do 24 hodin nedojde k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty na/přes 160° C.

2.2.42.1.6 Spadají-li látky třídy 4.2 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulky A, je těmto směsím přiřazena položka na základě jejich skutečného nebezpečí.

POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako přípravky a odpady) viz oddíl 2.1.3.

2.2.42.1.7 Podle zkušebních postupů Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 a kritérií v 2.2.42.1.5 může být také zjištěno, že povaha některé jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

Přiřazení obalové skupině

2.2.42.1.8 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazených látek a předmětů podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.3 v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III se přiřazují :

(a) samozápalné (pyroforní) látky se přiřadí obalové skupině I;

(b) látky a předměty schopné samoohřevu, u nichž dojde u krychlového vzorku o straně 2,5 cm při zkušební teplotě 140° C do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině II;
látky s teplotou samovznícení vyšší jak 50° C o objemu 450 I se nepřiřadí obalové skupině II;

(c) látky méně schopné samoohřevu, u nichž u krychlového vzorku o straně 2,5 cm nedojde za podmínek pod bodem b) jmenovaným jevům, ale u krychlového vzorku o straně 10 cm při zkušební teplotě 140° C dojde do 24 hodin k samovznícení nebo ke stoupnutí teploty nad 200° C, se přiřadí obalové skupině III.

2.2.42.2 K přepravě nepřipuštěné látky

Následující látky nejsou připuštěny k přepravě:

- UN 3255 terc-HYPOCHLORAN BUTYLU;

- látky tuhé schopné samoohřevu, podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3127, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.42.3 Seznam hromadných pojmenování

POZN:

a Kovový prach a prášek, který není jedovatý a není v samozápalné formě,

b Hydridy kovů v hořlavé formě s výjimkou UN čísla 2870 jsou látkami třídy 4.1

c Hydridy kovů, které ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny jsou látkami třídy 4.3

d Hořlavé roztoky kovových organických sloučenin, které nejsou samozápalné a ve styku s vodou nevytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Kovové organické sloučeniny jakož i jejich roztoky, které nejsou samozápalné, avšak ve styku s vodou vytvářejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

2.2.43 Třída 4.3 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny

2.2.43.1 Kritéria

2.2.43.1.1 Pojem třída 4.3 zahrnuje látky, které při reakci s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, které mohou se vzduchem vytvářet výbušné směsi, jakož i předměty, které takové látky obsahují.

2.2.43.1.2 Látky a předměty třídy 4.3 se následovně dělí:

W Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, bez vedlejšího nebezpečí, jakož i předměty, které takové látky obsahují:
W1
W2
W3
Kapaliny
Tuhé látky
Předměty
WF1 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé kapalné
WF2 Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé tuhé
WS Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, samo se zahřívající tuhé
WO Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, podporující hoření, tuhé
WT Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jedovaté
WT1
WT2
Kapaliny
Tuhé látky
WC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, žíravé
WC1
WC2
Kapaliny
Tuhé látky
WFC Látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, hořlavé žíravé

Vlastnosti

2.2.43.1.3 Určité látky mohou ve styku s vodou vyvíjet hořlavé plyny, které mohou se vzduchem tvořit výbušné směsi. Takové směsi se budou lehce zapalovat všemi obvyklými zapalovacími zdroji, např. otevřeným ohněm, z nářadí vycházející jiskrou nebo nechráněnou žárovkou. Přitom vytvořené tlakové vlny a plamen mohou ohrozit lidi a životní prostředí. Pro zařazení látky je určující zkušební postup, v 2.2.43.1.4, kterým se zjišťuje, zda reakce látek s vodou vede k vytvoření nebezpečného množství hořlavých plynů. Tento zkušební postup nesmí být použit u pyroforních látek.

Zařazení

2.2.43.1.4 Látky a předměty zařazené ke třídě 4.3 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, aby odpovídalo položkám v pododdíle 2.2.43.3 a bylo v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1, se provede na základě výsledků zkušebního postupu pode Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4, přičemž musí být také zohledněny i zkušenosti, pokud vedou k přísnějšímu zařazení.

2.2.43.1.5 Jestliže se jmenovitě neuvedené látky přiřazují na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 k položkám uvedeným v pododdíle 2.2.43.3, platí následující kritéria:

Látka se zařadí do třídy 4.3, pokud:

(a) se během některé fáze pokusu uvolněný plyn sám vznítí, nebo

(b) je rychlost uvolňování hořlavých plynů větší než 1 litr na kilogram zkoušené látky za hodinu

2.2.43.1.6 Pokud látky třídy 4.3 spadají vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých patří v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky, je třeba tyto směsi zařadit k položkám, ke kterým patří na základě jejich skutečného nebezpečí.

POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3

2.2.43.1.7 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 33.4 a kritérií v 2.2.43.1.5 může být rovněž zjištěno, že jmenovitě uvedená látka je taková, že nepodléhá předpisům této třídy.

Zařazení k obalové skupině

2.2.43.1.8 Látkám a předmětům zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii:

(a) Obalové skupině I je přiřazena každá látka, jestliže při pokojové teplotě prudce reaguje s vodou, přičemž vyvinutý plyn se může obecně i sám vznítit, nebo jestliže při pokojové teplotě reaguje s vodou slabě, přičemž množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 10 I na kg látky za 1 minutu.

(b) Obalové skupině II je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě slabě reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 20 I na kg látky za hodinu, a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I.

(c) Obalové skupině III je přiřazena každá látka, která při pokojové teplotě pomalu reaguje s vodou, přičemž nejvyšší množství vyvinutých hořlavých plynů je větší nebo se rovná 1 I na kg váhy za 1 hodinu a nesplňuje přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I nebo II.

2.2.43.2 K přepravě nepřipuštěné látky

S vodou reagující tuhé látky, hořlavé, UN číslo 3132, a látky reagující s vodou - podporující hoření, UN číslo 3133 a s vodou reagující tuhé látky, schopné samovznícení, kterým je přiřazeno UN číslo 3135, nejsou k přepravě připuštěny, ledaže by odpovídaly ustanovením třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7).

2.2.43.3 Seznam hromadných pojmenování

a Kovy a slitiny kovů, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, které nejsou pyroforní nebo schopné samoohřevu, ale jsou lehce hořlavé, jsou látkami třídy 4.1. Kovy alkalických zemin a slitiny kovů alkalických zemin v pyroformní podobě jsou látkami třídy 4.2. Kovový prach a prášek v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2. Směsi fosforu s těžkými kovy jako železo, měď atd. nepodléhají předpisům ADR.

b Hořlavé roztoky, které s organokovovými sloučeninami jsou v koncentraci, které ve styku s vodou nevyvíjejí hořlavé plyny v nebezpečném množství a nejsou samozápalné, jsou látkami třídy 3. Organokovové sloučeniny a jejich roztoky, které jsou samozápalné, jsou látkami třídy 4.2.

c Kovy a slitiny kovů v pyroformním stavu jsou látkami třídy 4.2.

d Chlorsilany s bodem vzplanutí pod 23° C, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 3. Chlorsilany s bodem vzplanutí 23° C a výše, které ve styku s vodou nevytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 8.

2.2.51 Třída 5.1 Látky podporující hoření

2.2.51.1 Kritéria

2.2.51.1.1 Pojem třída 5.1 zahrnuje látky, které ač samy nejsou nezbytně hořlavé, mohou ve všeobecnosti způsobit požár dodáním kyslíku nebo mohou podporovat hoření jiných látek, jakož i předmětů, které takové látky obsahují.

2.2.51.1.2 Látky třídy 5.1 jakož i předměty, které takové látky obsahují se rozdělují následovně:

O Látky podporující hoření bez vedlejšího nebezpečí nebo předměty, které takové látky obsahují:
O1
O2
O3
Kapaliny
Tuhé látky
Předměty
OF Tuhé látky podporující hoření, hořlavé
OS Tuhé látky podporující hoření, schopné samoohřevu
OW Tuhé látky podporující hoření, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
OT Látky jedovaté podporující hoření
OT1
OT2
Kapaliny
Tuhé látky
OC Látky žíravé podporující hoření
OC1
OC2
Kapaliny
Tuhé látky
OTC Látky jedovaté, žíravé podporující hoření.

2.2.51.1.3 Zařazené látky a předměty do třídy 5.1 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedených látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A, které odpovídají položkám v pododdíle 2.2.51.3 a jsou v souladu s ustanoveními kapitoly 2.1 může být provedeno na základě zkoušek, metod a kritérií uvedených v 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 a podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4. Pokud se výsledky zkoušek liší od známých zkušeností, musí se dát přednost známým zkušenostem před výsledky zkoušek.

2.2.51.1.4 Spadají-li látky třídy 5.1 vlivem příměsí do jiných oblastí nebezpečí, než do kterých jmenovitě uvedené látky v kapitole 3.2 tabulce A patří, jsou tyto směsi přiřazeny položkám, do kterých patří na základě své skutečné nebezpečnosti.

POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.51.1.5 Zkušebním postupem podle Příručky zkoušky a kritéria část III oddíl 34.4 a kritérií v odstavcích 2.2.51.1.6 až 2.2.51.1.9 může být také zjištěno, zda povaha jmenovitě uvedené látky je taková, že nepodléhá ustanovením této třídy.

Látky tuhé podporující hoření

Zařazení

2.2.51.1.6 Pokud se dle kapitoly 3.2 tabulky A zařazují jmenovitě neuvedené tuhé látky podporující hoření na základě zkušebních postupů podle Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.1 uvedeným položkám v pododdíle 2.2.51.3, platí následující kritéria :

Tuhou látku je nutné zařadit do třídy 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4 : 1 nebo 1 : 1 se zapálí nebo hoří nebo vykazuje stejnou nebo kratší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3 : 7.

Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.7 Tuhým látkám podporující hoření zařazeným do různých položek v kapitole 3.2 tabulce A na základě zkušebního postupu v Příručce zkoušek a kritérií část III oddíl 33.4.1 jsou přiřazeny obalové skupiny I, II nebo III v souladu s následujícími kritérii :

(a) Obalová skupina I : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:2;

(b) Obalová skupina II : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 2:3 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;

(c) Obalová skupina III : Látky, které ve směsi s celulózou, v hmotnostním poměru 4:1 nebo 1:1 vytváří stejnou nebo nižší průměrnou dobu hoření, než je průměrná doba hoření směsi bromičnanu draselného s celulózou v hmotnostním poměru 3:7 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalové skupiny I a II.

Látky kapalné podporující hoření

Zařazení

2.2.51.1.8 Jestliže se jmenovitě neuvedeným kapalinám podporujícím hoření přiřadí na základě zkušebního postupu podle Příručky zkoušky a kritéria část III v pododdílu 34.4.2 položka uvedená v pododdíle 2.2.51.3, platí proto následující kritéria :

Kapalná látka je přiřazena třídě 5.1, jestliže ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1 vykazuje tlak minimálně 2070 kPa (přetlak) a vykazuje nižší a stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1 : 1.

Zařazení k obalové skupině

2.2.51.1.9 Různým položkám v kapitole 3.2 tabulce A přiřazeným kapalným látkám podporující hoření jsou na základě zkušebního postupu Příručky zkoušky a kritéria část III pododdíl 34.4.2 přiřazeny v souladu s následujícími kritérii obalové skupiny I, II nebo III :

(a) Obalová skupina I : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 se samy vznítí nebo vykazují nižší průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs 50 % kyseliny chloristé s celulózou v hmotnostním poměru 1:1;

(b) Obalová skupina II : Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaku než směs vodního roztoku 40 % chlorečnanu sodného s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria pro obalovou skupinu I;

(c) Obalová skupina III: Látky, které ve směsi s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 vykazují nižší nebo stejnou průměrnou dobu zvýšení tlaků než směs vodního roztoku 65 % kyseliny dusičné s celulózou v hmotnostním poměru 1:1 a nesplňují přiřazovací kritéria obalové skupiny I a II.

2.2.51.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.51.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 5.1 jsou k přepravě připuštěny jen tehdy, jestliže byla provedena potřebná opatření k zabránění nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce v průběhu přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště na to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.51.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě :

- Hořlavé látky podporující hoření, schopné samoohřevu, s UN číslem 3100, hořlavé látky podporující hoření reagující s vodou, s UN číslem 3121 a tuhé hořlavé látky podporující hoření, kterým je přiřazeno UN číslo 3137, ledaže by odpovídaly předpisům třídy 1 (viz také pododdíl 2.1.3.7);

- Nestabilní peroxid vodíku nebo nestabilní vodní roztok peroxidu vodíku s více než 60 % peroxidu vodíku;

- Tetranitromethan, nezbavený hořlavých nečistot;

- Roztok kyseliny chlorečné s více než 10 % kyseliny chlorečné nebo směsi kyseliny chlorečné s jinou kapalnou látkou než je voda;

- Jiné halogenované sloučeniny fluoru jako UN 1745 FLUORID BROMIČNÝ, UN 1746 FLUORID BROMITÝ a UN 2495 FLUORID JODIČNÝ třídy 5.1, jakož UN 1743 FLUORID CHLORITÝ a UN 2548 FLUORID CHLOREČNÝ třídy 2;

- Chlorečnan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chlorečnanu s amonnou solí;

- Chloritan amonný a jeho vodné roztoky a směsi chloritanu s amonnou solí;

- Směsi anorganických chloranů s amoniovou solí;

- Bromičnan amonný a jeho vodní roztok, jakož i bromičnany s amoniovou solí;

- Manganistan amonný a jeho vodné roztoky a směsi manganistanu s amonnou solí;

- Dusičnan amonný s více než 0,2 % hořlavých látek (včetně všech organických látek jako ekvivalentů uhlíku), vyjma součástí látek nebo předmětů třídy 1;

- Hnojivo s obsahem dusičnanu amonného (při stanoveném obsahu dusičnanu amonného musí všechny ionty dusičnanu, které jsou ve směsi uvažovány jako ekvivalent amonných iontů, počítány jako dusičnan amonný) nebo hořlavé látky, které jsou udány pod HNOJIVY OBSAHUJÍCÍMI DUSIČNAN AMONNÝ UN čísly 2067 až 2070, vyjma za podmínek třídy 1;

- Hnojivo s obsahem dusičnanu amonného, kterému je přiřazeno hromadné pojmenování UN 2072 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ, J.N.;

- Dusičnan amonný a jeho vodní roztoky a směsi anorganického dusičnanu s amonnou solí;

- Směsi dusičnanu draselného a dusitanu sodného s amonnou solí.

2.2.51.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52 Třída 5.2 : Organické peroxidy

2.2.52.1 Kritéria

2.2.52.1.1 Pojem třída 5.2 zahrnuje organické peroxidy a přípravky organických peroxidů

2.2.52.1.2 Látky třídy 5.2 se dělí následovně:

P1Organické peroxidy, s neřízenou teplotou
P2Organické peroxidy s řízenou teplotou

Definice

2.2.52.1.3 Organické peroxidy jsou organické látky, které obsahují dvojmocnou skupinu -O-O-, na které může být nahlíženo jako na deriváty peroxidu vodíku, ve kterých je nahrazen jeden atom vodíku nebo oba atomy vodíku organickými radikály.

Vlastnosti

2.2.1.1.1 Organické peroxidy se mohou exotermicky rozložit při normální nebo zvýšené teplotě. Pokud rozklad může být vyvolán působením tepla, stykem s nečistotami (např. kyselinami, sloučeninami těžkých kovů, aminy), třením nebo nárazem. Rychlost rozkladu stoupá s teplotou a závisí od skladby organického peroxidu. Při rozkladu se mohou vyvíjet škodlivé nebo hořlavé plyny nebo páry. Určité organické peroxidy zvláště pod uzavřením, se mohou rozkládat výbušným způsobem. Tato vlastnost se může změnit přidáním ředidel nebo použitím vhodných obalů. Mnoho organických peroxidů prudce hoří. Oči nesmí přijít do styku s organickými peroxidy. Již po krátkém styku způsobují určité organické peroxidy vážné poškození rohovky nebo i poleptání kůže.

POZN.: Zkušební postup k určení hořlavosti organického peroxidu je obsažen v Příručce zkoušky a kritéria část III oddíl 32.4. Jelikož organické peroxidy mohou prudce reagovat, doporučuje se pro určení bodu vzplanutí použít malou zkušební velikost, jak je popsáno v ISO-normě 3679:1983.

Zařazení

2.2.52.1.5 Na každý organický peroxid se nahlíží jako zařazený ve třídě 5.2, ledaže by přípravek organického peroxidu:

(a) neobsahoval více než 1,0 % aktivního kyslíku a ne více než 1,0 % peroxidu vodíku;

(b) neobsahoval více než 0,5 % aktivního kyslíku a obsahuje více než 1,0 %, nejvíce však 7 % peroxidu vodíku.

POZN.: Obsah aktivního kyslíku (%) přípravku organického peroxidu se vypočítá ze vzorce

16 × Σ(ni × ci/mi),

přičemž

ni = počet peroxyskupin na molekulu organického peroxidu i;
ci = koncentrace (% hmotnosti) organického peroxidu i;
mi = molekulová hmotnost organického peroxidu i.

2.2.52.1.6 Organické peroxidy se rozdělují na základě jejich stupně nebezpečnosti do sedmi typů. Typy jsou v rozsahu od typu A, který není připuštěn k přepravě v obalu, v němž byl přezkoušen, až k typu T, který nepodléhá ustanovením třídy 5.2. Přiřazení k typům B až F je v bezprostředním vztahu k nejvyššímu povolenému množství v jednom obalu. Zásady pro přiřazení látek, které nejsou v pododdíle 2.2.52.4 jmenovány, jsou uvedeny v Příručce zkoušky a kritéria části II.

2.2.52.1.7 Již klasifikované a k vhodné druhové/skupinové položce přiřazené přiřazené organické peroxidy a přípravky organických peroxidů jsou uvedeny společně s odpovídajícím UN číslem a metodou balení.

Tyto druhové/skupinové položky udávají:

- typ (B až F) organického peroxidu, viz 2.2.52.1.6;

- fyzikální stav (kapalný/tuhý).

-.řízenou teplotu (pokud se požaduje), viz. 2.2.52.1.15 do2.2.52.18.

Směsi těchto přípravků mohou být shodné s typem organického peroxidu a jsou přepravovány podle typu nejnebezpečnějšího komponentu směsi podle platných přepravních podmínek. Jestliže však dva stabilní komponenty mohou vytvářet termicky méně stabilní směs, pak se musí určit (SADT) směsi, řízená a kritická teplota je odvozená od SADT dle požadavku 2.2.52.16.

2.2.52.1.8 Klasifikaci organických peroxidů, přípravků nebo směsí organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.54.4, jakož i jejich přiřazení k hromadnému pojmenování provedl příslušný orgán země původu. Osvědčení o schválení musí obsahovat zařazení a odpovídající přepravní podmínky. Jestliže není země původu smluvní stranou ADR, musí být zařazení a přepravní podmínky uznány příslušným orgánem první smluvní stranou ADR, který přijde do styku se zásilkou.

2.2.52.1.9 Vzorky organických peroxidů nebo přípravků organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4 pro něž nejsou předložena úplná data o zkoušce a které se přepravují za účelem dalších zkoušek a zhodnocení, se přiřadí do jednoho z vhodných pojmenování pro organické peroxidy typu C za předpokladu, že :

- z předložených údajů vyplývá, že vzorek není nebezpečnější než organický peroxid typu B,

- vzorek je balen podle metody balení OP2 a množství na vůz nebo kontejner není větší než 10 kg.

- z předložených údajů vyplývá, že skutečná teplota během přepravy , smí být nižší než řízená teplota , avšak musí být stanovená tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

Znecitlivění (desensibilace) organických peroxidů

2.2.52.1.10 K zajištění bezpečné přepravy se v mnoha případech organické peroxidy znecitlivují organickými kapalnými nebo tuhými látkami, anorganickými tuhými látkami nebo vodou. Procentuální obsah látky vztažení na obsah hmoty se zaokrouhlí na následující celé číslo. V zásadě se znecitlivění musí provést tak, aby při uvolnění nemohlo dojít k nebezpečnému zvýšení koncentrace organického peroxidu.

2.2.52.1.11 Pokud není pro jednotlivý přípravek organického peroxidu stanoveno nic jiného, platí pro ředidla, která se použijí na znecitlivění následující odsouhlasené pojmy :

- Ředidla typu A jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickými peroxidy, které mají bod varu nejméně 150° C. Ředidla typu A se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů.

- Ředidla typu B jsou organické kapaliny, snášenlivé s organickým peroxidem, které mají bod varu nižší než 150° C, nikoli však pod 60° C a bod vzplanutí neleží pod 5° C.

Ředidla typu B se mohou používat pro znecitlivění všech organických peroxidů za předpokladu, že bod varu kapaliny je minimálně o 60° C vyšší než SADT v kuse o hmotnosti 50 kg.

2.2.52.1.12 Ředidla, která nepatří k typu A nebo B smějí být přidána přípravkům organických peroxidů uvedeným v pododdíle 2.2.52.4, pokud jsou s nimi snášenlivá. Úplné nebo částečné nahrazení ředidel typu A nebo B jiným ředidlem s rozdílnými vlastnostmi vyžaduje však nové přehodnocení přípravku podle normálního přiřazovacího postupu pro třídu 5.2.

2.2.52.1.13 Voda smí být přidávána ke znecitlivění jen těch organických peroxidů, které jsou vyznačeny v pododdíle 2.2.52.4 nebo v povolení příslušného orgánu podle 2.2.52.1.8 jako „s vodou” nebo jako „stabilní vodní disperse”. Vzorky a přípravky organických peroxidů, které nejsou uvedeny v pododdíle 2.2.52.4, smí být rovněž znecitlivěny vodou za předpokladu, že jsou splněny požadavky v 2.2.52.1.9.

2.2.52.1.14 Organické a anorganické tuhé látky smí být použity ke znecitlivění organických peroxidů, pokud se s nimi snášejí. Kapalné a tuhé látky se považují za snášenlivé, pokud nepříznivě nepůsobí ani na termickou stabilitu, ani na bezpečnost přípravku organického peroxidu.

Ustanovení o řízení teploty

2.2.52.1.15 Určité organické peroxidy směji být přepravovány pouze za podmínek řízené teploty. Řízenou teplotou se rozumí maximální teplota, při které mohou být samovolně se rozkládající látky bezpečně přepravovány. Předpokládá se, že teplota bezprostředního okolí kusu přesáhne během přepravy hodnotu 55°C pouze na relativně krátkou dobu za 24-hodinovém časový interval. V případě výpadku systému řízení teploty, můžou být provedena nouzová opatření. Kritická teplota je teplota, při niž musí být provedena nouzová opatření.

2.2.52.1.16 Řízená a kritická teplota jsou odvozeny od teploty samourychlujícího se rozkladu SADT, která je definovaná jako nejnižší teplota, při níž může dojít k samourychlujícímu se rozkladu s látkou v obalu užívaném během přepravy (viz. tabulku 1). SADT musí být stanovena za účelem rozhodnutí, zda látka musí být přepravována při řízené teplotě. Předpisy pro stanovení SADT- viz Příručka zkoušky a kritéria, část II,kapitola 20, oddíl 28.4.

Tabulka 1: Odvození řízených a kritických teplot

Typ SADTa Řízená teplota Kritická teplota
Jednotlivé obaly a IBC 20°C a méně o 20°C nižší než SADT o 10°C nižší než SADT
20°C až 35°C o 15°C nižší než SADT o 10°C nižší než SADT
více než 35°C o 10°C nižší než SADT o 5°C nižší než SADT
Cisterny více než 50°C o 10°C nižší než SADT o 5°C nižší než SADT

a SADT pro látky v obalech pro přepravu

2.2.52.1.17 Tyto organické peroxidy musí být přepravovány při řízené teplotě:

- organické peroxidy typů B a C se SADT ≤ 50°C;

- organické peroxidy typu D se SADT ≤ 50°C vykazující prudký nebo střední účinek při zahřívání v uzavřeném prostoru nebo organické peroxidy se SADT ≤ 45°Cpři zahřívání v uzavřeném prostoru, vykazující při ohřátí malý nebo žádný účinek; a

- organické peroxidy typů E a F se SADT ≤ 45°C.

POZN:Předpisy pro stanovení účinků při zahřívání v uzavřeném prostoru jsou uvedeny v Příručka zkoušky a kritéria, část II, kapitola 20, oddíl 28.4.

2.2.52.1.18 U látek, na než se tato ustanovení vztahují, jsou řízené a kritické teploty uvedeny v 2.2.52.4. Skutečná teplota během přepravy smí být nižší než řízená teplota, avšak musí být stanovena tak, aby nedošlo k nebezpečnému oddělování (separaci) fází.

2.2.52.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

Organické peroxidy typu A není podle ustanovení třídy 5.2 dovoleno přepravovat [viz Příručka zkoušky a kritéria část II oddíl 20.4.3 (a)];

2.2.52.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů

POZN.: Ve sloupci „metoda balení“ znamenají v následující tabulce:

(a) písmena „OP“,za kterými následuje jedna z číslic metod balení (viz. pododdíl4.1.4.1 pokyny pro balení P 520 a 4.1.7.1);

(b) písmeno „A“, že je povolena přeprava ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC) (viz. pododdíl 4.1.4.2 pokyn pro balení IBC 520 a 4.1.7.2)

(c) písmeno „M“, že je povolena přeprava cisterny (viz. pododdíly 4.2.1.13 a 4.2.4.2 pokyn pro přemístitelné cisterny T 23, oddíl 4.3.2 a 4.3.4.1.3e) kód cisterny L4BN pro kapaliny a S4AN pro tuhé látky)

2.2.52.4 Seznam již zařazených organických peroxidů

ORGANICKÝ PEROXID Koncentrace (%) Ředidlo Typ A (%) Ředidlo Typ B (%)1) Inertní tuhá látka (%) Voda (%) Metoda balení Řízená teplota (°C) Kritická teplota (°C) UN- číslo druhové- skupinové položky Vedlejší nebezpečí a poznámky
ACETYLALCETONPEROXID ≤42 ≥ 48 ≥ 8 OP7 3105 2)
„ (jako pasta) ≤32 OP7 3106 20)
ACETYLBENZOLPEROXID ≤45 ≥ 55 OP7 3105
ACETYLCYCLOHEXANESUPONYL-PEROXYD ≤82≥12 OP4 -10 0 3112 3)
≤32 ≥ 68 OP7 -10 0 3115
terc-AMYLHYDROPEROXID ≤88 ≥6 ≥6 OP8 3107
terc-AMYLPEROXYACETÁT ≤62 ≥ 38 OP8 3107
terc-AMYLPEROXYBENZOÁT ≤100 OP5 3103
terc-AMYLPEROXYD-2-ETYLHEXANOAT ≤100 OP7 +20 +25 3115
terc-AMYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT ≤100 OP7 3105
terc-PEROYDNEODECANOAT ≤ 77 ≥ 23 OP7 0 +10 3115
≤ 77 ≥ 23 OP5 +10 +15 3113
terc-AMYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOÁT ≤ 100 OP5 3101 3)
terc-BUTYLKUMYLPLEROXID >42-100 OP7 3105
≤ 42 ≥58 OP7 3106
n-BUTYL-4,4-DI-(terc- BUTYLPEROXY)-VALERÁT >52 - 100 OP5 3103
≤ 52 ≥48 OP7 3106
≤ 42 ≥58 OP8 3108
terc-BUTYLHYDROPEROXID > 79-90 ≥10 OP5 3103 13)
≤ 80 ≥20 OP7 3105 4) 13)
≤ 79 ≥14 OP8 3107 13) 23)
≤ 72 ≥28 OP8, N,M 3109 13)
terc-BUTYLHYDROPEROXID + DI-terc-BUTYLPEROXID < 82 + > 9 ≥7 OP5 3103 13)
terc-BUTYLMONOPEROXYMALEÁT > 52 - 100 OP5 3102 3)
≤ 52 ≥48 OP6 3103
≤ 52 ≥48 OP8 3108
„ (jako pasta) ≤ 52 OP8 3108
terc-BUTYLMONOPEROXYFTALÁT ≤ 100 OP5 3102 3)
terc-BUTYLPEROXYACETÁT > 52 - 77 ≥23 OP5 3101 3)
> 32-52 ≥ 48 OP6 3103
≤ 32 ≥ 68 OP8, N 3109
„ (v cisterně) ≤ 32 ≥ 68 3119
≤ 22 ≥ 78 OP8 +30 +35 3109 25)
terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT > 77-100 < 22 OP5 3103
> 52-77 ≥ 23 OP7 3105
≤ 52 ≥ 48 OP7 3106
terc-BUTYLPEROXYBUTYLFUMARÁT ≤ 52 ≥ 48 OP7 3105
terc-BUTYLPEROXYKROTONÁT ≤ 77 ≥ 23 OP7 3105
terc-BUTYLPEROXYETYLACETÁT ≤ 100 OP5 +20 +25 3113
terc-BUTYLPEROXYDIETHYLACETÁT + terc-BUTYLPEROXYBENZOÁT ≤ 33+
≤ 33
≥ 33 OP7 3105
terc-BUTYLPERXY-2-ETYLHEXANOAT > 52-100 OP6 +20 +25 3113
> 32-52 ≥ 48 OP8 +30 +35 3117
≤ 52 ≥ 48 OP8 +20 +25 3118
≤ 32 ≥ 68 OP8 +40 +45 3119
„ (velká nádoba pro volně ložené látky (IBC)) ≤ 32 ≥ 68 N +30 +35 3119
„ (v cisterně) ≤ 32 ≥ 68 M +15 +20 3119
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXANOÁT + 2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTAN ≤12 +
≤14
≥14 ≥ 60 OP7 3106
≤ 31+
≤ 36
≥ 33 OP7 +35 +20 3115
terc-BUTYLPEROXY-2-ETHYLHEXYLKARBONÁT ≤ 100 OP7 3105
terc-BUTYLPEROXYISOBUTYRAT > 52-77 ≥ 23 OP5 +15 +20 3111 3)
≤ 52 ≥ 48 OP7 +15 +20 3115
terc-BUTYLPEROXYISOPROPYLKARBONÁT ≤ 77 ≥ 23 OP5 3103
1-(2-terc- BUTYLPEROXYISOPROPYL)-3-ISOPROPENYLBENZEN ≤ 77 ≥ 23 OP7 3105
≤ 42 ≥ 58 OP8 3108
3-terc-BUTYLPEROXY-2-METHYLBENZOÁT ≤100 OP5 3103
terc-BUTYLPEROXYNEODECANOAT > 77-100 OP7 -5 +5 3115
≤ 77 ≥ 23 OP7 0 +10 3115
„jako stabilní disperze ve vodě ≤ 52 OP8 0 +10 3117
„ (v IBC) jako stabilní disperze ve vodě ≤ 42 N -5 +5 3119
„ jako stabilní disperze ve vodě ≤ 42 OP8 0 +10 3118
≤ 32 ≥ 68 OP8,N 0 +10 3119
terc-BUTYLPEROXYNEOHEPTANOAT ≤ 77 ≥ 23 OP7 0 +10 3115
3-terc-BUTYLPEROXY-3-FENYLFTALID ≤100 OP7 3106
terc-BUTYLPEROXYPIVALAT > 67-77 ≥ 23 OP5 0 +10 3113
> 27-67 ≥ 33 OP7 0 +10 3115
≤ 27 ≥ 73 OP8 +30 +35 3119
„ (v IBC)) ≤ 27 ≥ 73 N +10 +15 3119
„ (v cisterně) ≤ 27 ≥ 73 M +5 +10 3119
terc-BUTYLPEROXYSTEARYL-KARBONÁT ≤ 100 OP7 3106
terc-BUTYLPEROXY-3,5,5-TRIMETHYLHEXANOAT > 32-100 OP7 3105
≤ 32 ≥ 68 OP8, N 3109
„ (v cisterně) ≤ 32 ≥ 68 M +35 +40 3119
3-CHLORPEROXYBENZOOVÁ KYSELINA > 57-86 ≥14 OP1 3102 3)
≤ 57 ≥ 3 ≥ 40 OP7 3106
≤ 77 ≥ 6 ≥ 17 OP7 3106
KUMYLHYDROPEROXID > 90-98 ≤10 OP8 3107 13)
≤ 90 ≥10 OP8, N, M 3109 13), 18)
KUMYLPEROXYNEODECANOAT ≤ 77 ≥ 23 OP7 -10 0 3115
„ ( ≤ 52 OP8 -10 0 3119
„ ( ≤ 52 N -15 -5 3119
KUMYLPEROXYNEOHEPTANOAT ≤ 77 ≥ 23 OP7 -10 0 3115
KUMYLPEROXYPIVALAT ≤ 77 ≥ 23 OP7 -5 +5 3115
CYKLOHEXANONPEROXID(Y) ≤ 91 ≥ 9 OP6 3104 13)
≤ 72 ≥ 28 OP7 3105 5)
„ (jako pasta) ≤ 72 OP7 3106 5), 20)
≤ 32 ≥ 68 Vyhrazeno
DIACETONALKOHOLPEROXID ≤ 57 ≥ 26 ≥ 8 OP7 +40 +45 3115 6)
DIACETYLPEROXID ≤ 27 ≥ 73 OP7 +20 +25 3115 7), 13)
DI-terc-AMYLPEROXID ≤ 100 OP8 3107
1,1-DI-(terc-AMYLPEROXY)-CYKLOHEXAN ≤ 82 ≥ 18 OP6 3103
DIBENZOYLPEROXID > 51 -100 ≤ 48 OP2 3102 3)
> 77-94 ≥ 3 OP4 3102 3)
≤ 77 ≥ 23 OP6 3104
≤ 62 ≥ 28 ≥ 10 OP7 3106
„ (jako pasta) > 52-62 OP7 3106 20)
> 35-52 ≥ 48 OP7 3106
> 36-42 ≥18 ≤ 40 OP8 3107
> 36-42 ≥ 58 OP8 3107
„ (jako pasta) ≤ 56,5 ≥15 OP8 3108
„ (jako pasta) ≤ 52 OP8 3108 20)
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 42 OP8, N 3109
≤ 35 ≥ 65 Vyhraz.
DIBENZOILPEROXYKARBONAT ≤ 87 ≥ 13 OP5 +25 +30 3112 3)
PEROXID KYSELINY JANTAROVÉ > 72- 100 OP4 3102 3), 17)
≤ 72 ≥ 28 OP7 +10 +15 3116
PEROXYDIKARBONAT ≤ 100 OP6 +30 +35 3114
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 42 OP8, N +30 +35 3119
DI-terc-BUTYLPEROXID > 32-100 OP8 3107
≤ 52 ≥ 48 OP8, N 3109 25)
≤ 32 ≥ 68 M 3109
DI-terc-BUTYLPEROXYAZELÁT ≤ 52 ≥ 48 OP7 3105
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)- BUTAN ≤ 52 ≥ 48 OP6 3103
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXAN > 80- 100 OP5 3101 3)
> 52-80 ≥ 20 OP5 3103
> 42-52 ≥ 48 OP7 3105
≤ 42 ≥ 13 ≥ 45 OP7 3106
≤ 27 ≥ 36 OP8 3107 21)
≤ 42 ≥ 58 OP8, N 3109
„ jako stabilní disperze ve vodě ≤ 13 ≥ 13 ≥ 74 OP8 3109
DI-n-BUTYLPEROXYKARBONAT > 27-52 ≥ 48 OP7 -15 -5 3115
≤ 27 ≥ 73 OP8 -10 0 3117
„ [jako stabilní disperse ve vodě ( )] ≤ 42 OP8 -15 -5 3118
DI-sec-BUTYLPEROXYKARBONAT > 52-100 OP4 -20 -10 3113
≤ 52 ≥ 48 OP7 -15 -5 3115
DI-(2-terc- BUTYLPEROXYISOPROPYL)- BENZEN(Y) > 42- 100 ≤ 57 OP7 3106
≤ 42 ≥ 58 Vyhrazeno
DI-(terc-BUTYLPEROXY)-FTALÁT > 42-52 ≥ 48 OP7 3105
„ (jako pasta) ≤ 52 OP7 3106 20)
≤ 42 ≥ 58 OP8 3107
2,2-DI-(terc-BUTYLPEROXY)- PROPAN ≤ 52 ≥ 48 OP7 3105
≤ 42 ≥ 13 ≥ 45 OP7 3106
1,1-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-3,3,5-TRIMETHYLCYKLOHEXAN >80-100 OP5 3101 3)
> 52-80 ≥ 10 OP5 3103
≤ 77 ≥ 23 OP7 3105
≤ 57 ≥ 43 OP7 3106
≤ 57 ≥ 43 OP8 3107
≤ 32 ≥ 26 ≥ 42 OP8 3107
DICETYLPEROXYTKARBONAT ≤ 100 OP7 +30 +35 3116
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 42 OP8, N +30 +35 3119
DI-(4-CHLORBENZOYL)-PEROXID ≤ 77 ≥ 23 OP5 3102 3)
„ (jako pasta) ≤ 52 OP7 3106 20)
≤ 32 ≥ 68 vyhrazeno
DIKUMYLPEROXID >42-100 <57 OP8, M 3110 12)
≤ 52 ≥ 48 vyhrazeno
DICYCLOHEXYLPEROXYDKARBO NAT >91-100 OP3 +5 +10 3112
≤ 91 ≥ 9 OP5 +5 +10 3114
DIDECANOLPEROXID 2,2-DI-(4,4-DI (terc-BUTYLPEROXID) ≤ 100 OP6 +30 +35 3114
2,2-DI-(4,4-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-CYKLOHEXYL)-PROPAN ≤ 42 ≥ 58 OP7 3106
≤ 22 ≥ 78 OP8 3107
DI-(2,4-DICHLORBENZOYL)- PEROXID ≤ 77 ≥ 23 OP5 3102 3)
„ (jako pasta se silikonovým olejem) ≤ 52 OP7 3106
DI-(2-ETHOXYETHYL) PEROXYDKARBONAT ≤ 52 ≥ 48 OP7 -10 0 3115
DI-(ETHYLHEXYL) PEROXYDKARBONAT >77-100 OP5 -20 -10 3113
≤ 77 ≥ 23 OP7 -15 -5 3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 62 OP8 -15 -5 3117
„ (jako stabilní disperse ve vodě) velká nádoba pro volně ložené látky (IBC) ≤ 52 N -20 -10 3119
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 52 OP8 -15 -5 3119
„ [jako stabilní disperse ve vodě (zmražené)] ≤ 42 OP8 -15 -5 3118
DIETYPEROXYKARBONAT ≤ 27 ≥ 73 OP7 -10 0 3115
2,2-DIHYDROPEROXYPROPAN ≤ 27 ≥ 73 OP5 3102 3)
Dl-(1-HYDROXYCYCLOHEXYL)-PEROXID ≤ 100 OP7 3106
DISOBUTRYLPEROXID >32-52 ≥ 48 OP5 -20 -10 3111 3)
≤ 32 ≥ 68 OP7 -20 -10 3115
DI-ISOPROPYLBENZEN-DIHYDROPEROXID ≤ 82 >5 ≥ 5 OP7 3106 24)
DIISOPROPYLPEROXYKARBONAT >52-100 OP2 -15 -10 3112 3)
≤ 52 ≥ 48 OP7 -20 -10 3115
DILAROYPEROXID ≤ 100 OP7 -10 -5 3115
DILAUROYLPEROXID ≤ 100 OP7 3106
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 42 OP8, N 3109
DI-(3-METOXBUTYL) PEROXYKARBONAT ≤ 52 ≥ 48 OP7 -5 +5 3115
DI-(2-METYLBENZOYL) PEROXID ≤ 87 ≥ 13 OP5 +30 +35 3112 3)
DI-(4-METHYLBENZOYL)-PEROXID (jako pasta se silikonovým olejem) ≤ 52 OP7 3106
DIBENZOYLPEROXID ≤20+≤18+≤ 4 ≥ 58 OP7 +35 +40 3115
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(BENZOYLPEROXY)-HEXAN >82-100 OP5 3102 3)
≤ 82 ≥ 18 OP7 3106
≤ 82 ≥ 18 OP5 3104
2,5-DIMETHYL-2,5DI-(terc-BUTYLPEROXY)-HEXAN >52-100 OP7 3105
≤ 77 ≥ 23 OP8 3108
≤ 52 ≥ 48 OP8 3109
≤ 52 ≥ 48 OP7 3106
„ (jako pasta) ≤ 47 OP8 3108
2,5-DIMETHYL-l2,5-DI-(terc-BUTYLPEROXY)-HEX-3-IN >86-100 OP5 3101 3)
>52-86 ≥ 14 OP5 3103 26)
≤ 52 ≥ 48 OP7 3106
(2-ETHYLHEXANOLPEROXID)HEXAN ≤ 100 OP5 +20 +25 3113
2,5-DIMETHYL-2-5-DIHYDROPEROXYHEXAN ≤ 82 ≥ 18 OP6 3104
2,5-DIMETHYL-2,5-DI-(3,5)5-TRIMETHYLHEXANOYLPEROXY)-HEXAN ≤ 77 ≥ 23 OP7 3105
PEROXIDNEOHEPTANOAT ≤ 52 ≥ 48 OP8 0 +10 3117
DIMYRISTYL PEROXYKARBONAT ≤ 100 OP7 +20 +25 3116
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 42 OP8 +20 +25 3119
„ (jako stabilní disperse ve vodě) (v IBC) ≤ 42 N +15 +20 3119
DI-(2NEODECANOYL PEROXYISOPROPYL) BENZEN ≤ 52 ≥ 48 OP7 -10 0 3115
DI-n-NONANOYL PEROXID ≤ 100 OP7 0 +10 3116
DI-n-OCTANOYL PEROXID ≤ 100 OP5 +10 +15 3114
DIPEROXY AZELAIC ACID ≤ 27 ≥ 73 OP7 +35 +40 3116
DIPEROXY DODECANE DIACID >13-42 ≥ 58 OP7 +40 +45 3116
≤ 13 ≥ 87 vyhrazeno
DI-(2-FENOXYETHYL)-PEROXYDI KARBONÁT >85-100 OP5 3102 3)
≤ 85 ≥ 15 OP7 3106
DIPROPIONYL PEROXID ≤ 27 ≥ 73 OP8 +15 +20 3117
DI-n-PROPYL PEROXYKARBONAT ≤ 100 OP3 -25 -15 3113
≤ 77 ≤ 23 OP5 -20 -10 3113
DISTEARYLPEROXYDIKARBONÁT ≤ 87 ≥ 13 OP7 3106
DI-(3,5,5-TRIMETHYLHEXANOYL) PEROXID >38-82 ≥18 OP7 0 +10 3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 52 OP8, N +10 +15 3119
≤ 38 ≥ 62 OP8 +20 +25 3119
„[ ve velkých nádobách pro volně ložené látky(IBC)] ≤ 38 ≥ 62 N +10 +15 3119
„ ( v cisterně) ≤ 38 ≥ 62 M 0 +5 3119
DI-(3,5,5-TRIMETHYL-1,2-DIOXOLANYL-3) PEROXID „jako pasta ≤ 52 OP7 +30 +35 3116 20)
ETHYL-3,3-DI-(terc-AMYLPEROXY)-BUTYRÁT ≤ 67 ≥ 33 OP7 3105
ETHYL-3,3-Dl-(terc-BUTYLPEROXY)-BUTYRÁT >77-100 OP5 3103
≤ 77 ≥ 23 OP7 3105
≤ 52 ≥ 48 OP7 3106
3,3,6,6,9,9-HEXAMETHYL-1,2,4,5-TETRAOXACYKLONONAN >52-100 OP4 3102 3)
≤ 52 ≥ 48 OP7 3105
≤ 52 ≥ 48 OP7 3106
terc-HEXYL PEROXYNEODECANOAT ≤ 71 ≥ 29 OP7 0 +10 3115
terc-HEXYL PEROXYPIVALAT ≤ 72 ≥ 28 OP7 +10 +15 3115
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT + Dl-ISOPROPYL PEROXYKARBONAT ≤ 32+ ≤ 15-18+≤ 12-15 ≥ 38 OP7 -20 -10 3115
ISOPROPYL-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT +DI-sec-BUTYL PEROXYKARBONAT+DI-ISOPROPYL PEROXYKARBONAT ≤ 52+ ≤ 28+ ≤ 22 OP5 -20 -10 3111 3)
IISOPROPYLKUMYLHYDROPEROXID ≤ 72 ≥ 28 OP8, N, M 3109 13)
p-METHYLHYDROPEROXID >72-100 OP7 3105 13)
≤ 72 ≥ 28 OP8, N, M 3109 27)
METHYLCYCLOHEXANON PEROXID(Y) ≤ 67 ≥ 33 OP7 +35 +40 3115
METHYLETHYLKETONPEROXID(Y) ≤ 52 ≥ 48 OP5 3101 3), 8), 13)
≤ 45 ≥ 55 OP7 3105 9)
≤ 40 ≥ 60 OP8 3107 10)
≤ 37 ≥ 55 ≥ 8 OP7 3105 9)
METHYLISOBUTYKETONPEROXID(Y) ≤ 62 ≥ 19 OP7 3105 22)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK OP2 3104 11)
ORGANICKÝ PEROXID, TUHÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY OP2 3114 11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK OP2 3103 11)
ORGANICKÝ PEROXID, KAPALNÝ, VZOREK VYŽADUJÍCÍ ŘÍZENÍ TEPLOTY OP2 3113 11)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP D, STABILIZOVANÁ ≤ 43 OP7 3105 13), 14), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP E, STABILIZOVANÁ ≤ 43 OP8 3107 13), 15), 19)
KYSELINA PEROXYOCTOVÁ, TYP F, STABILIZOVANÁ ≤ 43 OP8, N 3109 13), 16), 19)
PYNANYLHYDROPEROXID 56-100 OP7 3105 13)
< 56 > 44 OP8, M 3109
TETRAHYDRONAFTYLHYDROPEROXID ≤ 100 OP7 3106
1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTYLHYDROPEROXID ≤ 100 OP7 3105
ETHYLHEXANOAT 1,1,3,3-TETRAMETHYLBUTHYL ≤ 100 OP7 +20 +25 3115
PEROXYNEOCANOAT ≤ 72 ≥ 28 OP7 -5 +5 3115
„ (jako stabilní disperse ve vodě) ≤ 52 OP7 -5 +5 3119
PHENOACETATPEROXID ≤ 37 ≥ 63 OP8, N -10 0 3115
3,6,9-TRIETHYL-3,6,9-TRIMETHYL-1,4,7-TRIPEROXONAN ≤ 42 ≥ 58 OP7 3105 28)

Poznámky k pododdílu 2.2.52.4 :

1) Ředidlo typ B může být také nahrazeno ředidlem typu A

2) Obsah aktivního kyslíku ≤4,7 %

3) Bezpečnostní značka “VÝBUŠNÁ“ (podle vzoru 1 viz 5.2.2.2.2)

4) Ředidlo může být nahrazeno DI-terc-BUTYLPEROXIDEM

5) Obsah aktivního kyslíku ≤9%

6) Maximálně 9% peroxidu vodíku; maximálně 10% aktivního kyslíku.

7) Smí se použít pouze kovových obalů.

8) Obsah aktivního kyslíku >10%

9) Obsah aktivního kyslíku ≤10%

10) Obsah aktivního kyslíku ≤8,2 %

11) Viz 2.2.52.1.9

12) Do 2000 kg je nádoba přiřazena položce i ORGANICKÝ PEROXID TYP F, na základě věcných pokusů

13) Vyžaduje se nálepka “žíravý“ podle vzoru 8 (viz 5.2.2.2.2)

14) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3d)

15) Příručka zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3e)

16) Přípravky kyseliny peroxyoctové, odpovídají kritériím Příručky zkoušky a kritéria oddíl 20.4.3.f)

17) Přidáním vody se zmenší termická stabilita organických peroxidů

18) Pro koncentrace pod 80 % se nevyžaduje nálepka “žíravý” podle vzoru 8

19) Směsi s peroxidem vodíků, vodou a kyselinou(nami)

20) S ředidlem typu A, s nebo bez vody

21) S ≥ 36% ethylbenzolem dodatečně k ředidlu typu A

22) S ≥ 19% methylisobutylketonu dodatečně k ředidlu typ A

23) S <6% DI-terc-BUTYLPEROXIDU

24) S ≤8% 1-lsopropylhydroperoxy-4-isopropylhydroxybenzénem

25) Ředidlo typu B s bodem varu >110° C

26) Obsah hydroperoxidu <0,5%

27) Pro koncentrace přes 56 % se vyžaduje bezpečnostní značka “ŽÍRAVÝ” (podle vzoru 8, viz 5.2.2.2.2)

28) Obsah aktivního kyslíku ≤7,6 % v ředidle typu A s bodem varu, který leží v rozsahu mezi 220° C a 260° C

2.2.61 Třída 6.1 Jedovaté látky

2.2.61.1 Kritéria

2.2.61.1.1 Pojem třída 6.1 zahrnuje jedovaté látky, o nichž je ze zkušenosti známo nebo o nichž lze na základě pokusů se zvířaty usuzovat, že jejich příjmem dýchacími cestami, pokožkou nebo zažívacími orgány při jednorázovém nebo krátkodobém působení v poměrně malém množství může dojít k poškození zdraví nebo ke smrti člověka.

2.2.61.1.2 Látky třídy 6.1 jsou rozděleny následovně:

T Jedovaté látky bez vedlejšího nebezpečí
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
T9
Látky organické, kapalné
Látky organické, tuhé
Látky organokovové
Látky anorganické, kapalné
Látky anorganické, tuhé
Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), kapalný
Prostředek pro potírání škůdců (pesticid), tuhý
Vzorky
Jiné jedovaté látky
TF Látky jedovaté, hořlavé
TF1
TF2
TF3
Látky kapalné
Látky kapalné, použité jako prostředky k potírání škůdců (pesticid)
Látky tuhé
TS Látky jedovaté, samozápalné, tuhé
TW Látky jedovaté, které ve styku s vodou vytváří hořlavé plyny
TW1
TW2
Látky kapalné
Látky tuhé
TO Látky jedovaté podporující hoření
TO1
TO2
Látky kapalné
Látky tuhé
TC Látky jedovaté, žíravé
TC1
TC2
TC3
TC4
Látky organické, kapalné
Látky organické tuhé
Látky anorganické kapalné
Látky anorganické tuhé
TFC Látky jedovaté, hořlavé, žíravé.

Definice

2.2.61.1.3 Pro účely ADR platí

LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při požití je takového množství, které po požití mladými, dospělými, samčími a samičími bílými krysami způsobí během 14 dnů s největší pravděpodobností smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

LD50-Hodnota pro akutní jedovatost při absorpci pokožkou je takového množství, které při nepřetržitém styku s holou pokožkou bílých králíků po dobu 24 hodin způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny počtu skupiny zvířat. Počet zvířat, který je tomuto pokusu podroben, musí být dostatečně velký, aby byl získaný výsledek statisticky reprezentativní a odpovídal běžným zvyklostem farmakologie. Výsledek se vyjadřuje v mg na kg tělesné hmotnosti.

LC50-Hodnota pro akutní jedovatost při vdechnutí je taková koncentrace páry, mlhy nebo prachu, která při nepřetržitém vdechování mladými dospělými samčími, samičími bílými krysami po dobu jedné hodiny způsobí s největší pravděpodobností v průběhu 14 dnů smrt poloviny skupiny zvířat. Tuhá látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může být vdechnut, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že minimálně 10 % vlastní celkové hmotnosti je složeno z prachu, který může vdechnout, např. jestliže aerodynamický průměr této frakční částice činí nejvýše 10 μm. Kapalná látka musí být podrobena zkouškám, jestliže je dáno nebezpečí, že při netěsnosti použitého obalu, který je použit pro přepravu se může vytvořit mlha. Jak u tuhých, tak i u kapalných látek se musí více jak 90 HM % vzorku připraveného ke zkoušce skládat z částic, které lze vdechnout, jak je výše popsáno. Výsledek se vyjadřuje v mg na litr vzduchu u prachu a mlhy a v ml na m3 vzduchu (ppm) u páry.

Klasifikace a přiřazení obalovým skupinám

2.2.61.1.4 Látky třídy 6.1 jsou přiřazeny na základě jejich stupně nebezpečí, které vzniká při přepravě následujícím obalovým skupinám :

Obalová skupina I: látky velmi jedovaté;
Obalová skupina II: jedovaté látky;
Obalová skupina III: látky slabě jedovaté

2.2.61.1.5 Třídě 6.1 přiřazené látky, roztoky, směsi a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek, roztoků a směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce jmenovitě uvedené, k odpovídajícím položkám pododdílu 2.2.61.3 a k odpovídající obalové skupině v souladu s předpisy kapitoly 2.1 musí být provedeno podle kritérií odstavců 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.11 :

2.2.61.1.6 Při posuzování stupně jedovatosti se vychází ze zkušenosti případů otrav osob. Dále mají být zohledněny zvláštní vlastnosti posuzované látky, jako kapalný stav, vysoká těkavost, zvláštní pravděpodobnost příjmu pokožkou a zvláštní biologické účinky.

2.2.61.1.7 Pokud nejsou zkušenosti ve vztahu k lidem předloženy, nebezpečí jedovatosti se posoudí z vyhodnocených výsledků pokusů na zvířatech podle následující tabulky:

Obalová skupina Jedovatost při
požití
LD50 (mg/kg)
Jedovatost při
absorpci pokožkou
LD50 (mg/kg)
Jedovatost při
vdechnutí prachu
a mlhy
LC50 (mg/l)
velmi jedovaté I ≤ 5 ≤ 40 ≤ 0,5
jedovaté II > 5-50 > 40 - 200 > 0,5-2
slabě jedovatéIIIa tuhé látky
> 50 - 200
kapaliny
> 50 - 500
> 200-1000 >2-10

aSlzotvorné jsou přiřazeny obalové skupině II, zvláště jestliže údaje o jejich jedovatosti odpovídají kritériím obalové skupiny III

2.2.61.1.7.1 Jestliže látka vykazuje při dvou nebo více různých způsobech příjmu různé hodnoty toxicity, pak se použije hodnota nejvyšší toxicity.

2.2.61.1.7.2 Látky, které splňují kritéria třídy 8 a vykazují jedovatost odpovídající obalové skupině, při vdechnutí prachu a mlhy (LC50) se mohou zařadit do třídy 6.1 jen tehdy, pokud zároveň jedovatost při požití nebo při absorpci pokožkou odpovídá minimálně obalové skupině I nebo II. V jiném případě se látka, pokud je to potřeba, přiřadí třídě 8[viz poznámka pod čarou 1) k 2.2.8.1.4]

2.2.61.1.7.3 Tato kritéria pro jedovatost při vdechnutí prachu a mlhy spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu jedné hodiny a tyto hodnoty musí být také použity, pokud jsou k dispozici. Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobné čtyřmi a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn., že čtyřnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalentní hodnotě LC50 (1 hodina).

Jedovatost při vdechnutí par

2.2.61.1.8 Kapaliny, které vylučují jedovaté páry, je třeba přiřadit do následujících skupin: písmeno „V“ představuje nasycenou koncentraci páry (prchavost) (v ml/m3 vzduchu) při 20° C a standardním atmosférickém tlaku.

Obalová skupina
velmi jedovaté I jestliže V ≥ 10 LIC50 a LC50 ≤ 1000 ml/rrť
jedovaté II jestliže V ≥ LC50 a LC50 ≤ 3000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I nejsou splněna
slabě jedovatéIIIa jestliže V ≥ 1/5 L IC50 a LC50 ≤ 5000 ml/m3 a kritéria pro obalovou skupinu I a II nejsou splněna

Tato kritéria spočívají na hodnotách LC50 při době pokusu 1 hodina a tyto hodnoty musí, jsou-li k dispozici, být také použity.

Jsou-li však k dispozici jen hodnoty LC50 ze 4-hodinového pokusu, mohou být odpovídající hodnoty násobeny dvěma a výsledek může pak nahradit výše uvedená kritéria, tzn. dvojnásobná hodnota LC50 (4 hodiny) se považuje za ekvivalent k hodnotě LC50 (1 hodina)

Dělící čáry obalových skupin - jedovatost při vdechnutí par

Na tomto vyobrazení jsou pro usnadnění zařazení kritéria znázorněna graficky. Z důvodů jen přibližné přesnosti grafického znázornění musí se však látky, které leží v blízkosti nebo přímo na dělící čáře, přezkoušet jen pomocí číselných kritérií.

Směsi kapalných látek

2.2.61.1.9 Směsi kapalných látek, které jsou při vdechnutí jedovaté, je třeba přiřadit k obalovým skupinám s přihlédnutí k následně uvedeným údajům:

2.2.61.1.9.1 Je-li hodnota LC50 pro každou jedovatou látku, která je částí směsi známa, lze potvrdit skupinu následovně :

(a) výpočet hodnoty LC50 ve směsi:

LC50 (směs) =

přičemž:

fi = molární zlomek i-té směsi

LC50i = střední smrtelná koncentrace i-té části v ml/m3

(b) výpočet prchavosti každé části směsi :

106
Vi = Pi ×—————— ml/m3
101,3

přičemž:

Pi = parciální tlak i-té části kPa při 20° C normálním atmosférickém tlaku

(c) výpočet poměru prchavosti k hodnotě LC50:

(d) vypočítané hodnoty pro LC50 (směs) a R slouží pak k potvrzení obalové skupiny směsí:

Obalová skupina I: R ≥ 10 a LC50 (směs) ≤ 1000 ml/m3

Obalová skupina II: R ≥ 1 a LC50 (směs) ≤ 3000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I

Obalová skupina III: R ≥ 1/5 a LC50 (směs) ≤ 5000 ml/m3 a jestliže směs nesplňuje kritéria obalové skupiny I nebo II.

2.2.61.1.9.2 Není-li hodnota LC50 jedovatých komponentů známa, lze směs přiřadit jedné ze obalových skupin na základě následně popsaných zjednodušených zkoušek prahové toxicity, v takovém případě musí být potvrzena a pro přepravu směsi použita nejpřísnější obalová skupina.

2.2.61.1.9.3 Směs bude přiřazena obalové skupině I jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria :

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 1000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 1000 ml/m3.

(b) Vzorek páry v rovnováze s kapalnou směsí se zředí prvním násobným objemem vzduchu, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období zemře, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší než deseti násobná hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.4 Směs bude přiřazena obalové skupině II jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalovou skupinu I :

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 3000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 3000 ml/m3.

(b) Vzorek páry se zředí s kapalnou směsí ve stejném poměru, čímž se vytvoří zkušební ovzduší. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček) se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou po 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovná nebo větší než desetinásobná hodnota LC50 směsi.

2.2.61.1.9.5 Směs bude přiřazena obalové skupině III jen tehdy, jestliže splňuje obě následující kritéria, ne však kritéria pro obalové skupiny I a II.

(a) Vzorek kapalné směsi bude rozprášen a tím se zředí se vzduchem tak, že vznikne zkušební ovzduší o 5000 ml/m3 rozprášené směsi ve vzduchu. 10 bílých krys (5 samečků a 5 samiček se nechá v tomto zkušebním ovzduší po dobu 1 hodiny a následovně se budou 14 dnů pozorovat. Jestliže 5 nebo více pokusných zvířat v průběhu sledovaného období uhyne, lze se domnívat, že směs má hodnotu LC50 rovnou nebo menší než 5000 ml/m3.

(b) Koncentrace par (prchavost) kapalné směsi se změří, je-li rovna nebo větší jak 1000 ml/m3, lze se domnívat, že směs má prchavost, která je rovna nebo větší jak 1/5 hodnoty LC50 směsi.

Metody výpočtu pro jedovatosti směsi při požití a při absorpci pokožkou

2.2.61.1.10 Pro zařazení směsi třídy 6.1 a potvrzení podle kritérií pro jedovatost při požití a při absorpci pokožkou je nutné vhodně obalové skupině (viz 2.2.61.1.3) vypočítat akutní hodnotu LD50 směsi.

2.2.61.1.10.1 Pokud směs obsahuje pouze jednu účinnou látku, jehož hodnota LD50 je známa, lze při chybějících spolehlivých údajích pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou u směsi, která má být přepravena, hodnotu LD50 při požití a při absorpci pokožkou potvrdit následovně :

LD50 - hodnota účinné látky × 100
Hodnota LD50 přípravků =——————————————————
podíl účinné látky (hmotnost-%)

2.2.61.1.10.2 Pokud směs obsahuje více než jednu účinnou látku, mohou být použity tři možné metody pro výpočet hodnoty LD50 při požití a při absorpci pokožkou. Upřednostnění metody tkví v tom, aby byly obsaženy u směsi, která má být skutečně přepravena spolehlivé údaje pro akutní jedovatost při požití a při absorpci pokožkou. Pokud nejsou spolehlivé přesné údaje k dispozici, je třeba použít jedné z následujících metod :

(a) zařazení přípravků v závislosti na nejnebezpečnější účinné látce směsi za předpokladu, že tato je k dispozici ve stejné koncentraci jako je celková koncentrace všech účinných látek;

(b) použití vzorce

CACBCZ100
——— +———+...+——— = ———
TATBTZTM

přičemž:

C = koncentrace v procentech v částech A, B......Z směsi

T = hodnota LD50 při požití částí A, B,.....Z

TM = hodnota LD50 při požití směsi

POZN.: Tento vzorek lze také použít pro jedovatost při absorpci pokožkou, za předpokladu, že tyto informace jsou k dispozici v té samé formě, pro všechny části. Použití tohoto vzorce nezohledňuje případné jevy stupňování nebo ochrany.

Klasifikace a zařazení prostředků k potírání škůdců (pesticidy)

2.2.61.1.11 Všechny účinné látky-pesticidy a jejich přípravky, u kterých jsou známy hodnoty LC50 a/nebo LD50 a které jsou zařazeny ke třídě 6.1 jsou v souladu s kritérii v odstavcích 2.2.61.1.6 až 2.2.61.1.9 přiřazeny odpovídajícím obalovým skupinám. Látky a přípravky, které vykazují vedlejší nebezpečí jsou klasifikovány v tabulce převažujícího nebezpečí v pododdíle 2.1.3.9 s přiřazením odpovídající obalové skupině.

2.2.61.1.11.1 Není-li pro přípravky pesticidů pro požití nebo absorpci kůží známa hodnota LD50 účinné(ných) látky(tek), může být hodnota LD50 pro přípravky zjištěna použitím postupu podle 2.2.61.1.10.

POZN.: Údaj jedovatosti -LD50 pro určitý počet použitých prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) může být vybrán z nejnovějšího vydání dokumentu „The WHO Recommended Classification of Pesticides by Hazard and Guidelines to Classification”, přes světovou zdravotnickou organizaci (WHO) International Programme on Chemical Safety, CH-1211 Genf 27. Zatímco tento dokument může být použit jako zdroj dat pro hodnoty LD50 prostředků pro potírání škůdců (pesticidů), nemůže být použit v něm obsažený zařazovací systém pro zařazování pro účely přepravy těchto prostředků pro potírání škůdců (pesticidů) nebo pro určení jejich obalových skupin, které musí být provedeny podle předpisů RID.

2.2.1.1.1.1 Oficiální pojmenování použité pro přepravu pesticidů se volí na základě aktivních součástí, stavu skupenství pesticidů a všech možných případných vedlejších nebezpečí (viz oddíl 3.1.2).

2.2.61.1.12 Jestliže látky třídy 6.1 vlivem příměsí spadají do jiných rozsahů nebezpečnosti než do těch, ke kterým v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, pak se tyto směsi nebo roztoky přiřadí těm položkám, ke kterým na základě jejich skutečné nebezpečnosti patří.

POZN.: Pro přiřazení roztoků a směsí (jako preparáty, přípravky a odpady) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.61.1.13 Na základě kritérií odstavců 2.2.61.1.4 až 2.2.61.1.11 může být také stanoveno, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedenou směs příp. roztok nebo směs, která obsahuje jmenovitě uvedenou látku, je tak uspůsobena, že tento roztok nebo tato směs nepodléhají požadavkům této třídy.

2.2.61.1.14 Látky, roztoky a směsi s výjimkou látek a přípravků sloužících jako prostředky k potírání škůdců (pesticidy), které neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC6) nebo 88/379/EEC7) v jejich platném obsahu a nejsou označeny podle těchto kritérií v jejich platném znění jako velmi jedovaté, jedovaté nebo jako zdraví škodlivé, nemůže být na ně nahlíženo jako na látky patřící třídě 6.1.

2.2.61.2 Látky nepřipuštěné k přepravě

2.2.61.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 6.1 jsou připuštěny k přepravě jen tehdy, jestliže byla učiněna potřebná opatření k zabránění nebezpečné nebo polymerizační reakce za přepravy. Za tím účelem je nutné se rovněž zvlášť postarat o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly látky, které by mohly takovou reakci podporovat.

2.2.61.2.2 Následující látky a směsi nejsou připuštěny k přepravě:

- kyanovodík, bezvodý, roztoky kyanovodíku (roztoky kyseliny kyanovodíkové), které neodpovídají podmínkám UN čísel 1051, 1613,1614 a 3294,

- ostatní karbonyly kovů jako UN 1259 TETRAKARBONYL NIKLU a UN 1994 PENTAKARBONYL ŽELEZA s bodem vzplanutí nižším než 23° C,

- 2,3,7,8-TETRACHLORDIBENZO-1,4-DIOXIN (TCDD) v koncentraci, která se považuje podle kritérií v 2.2.61.1.7 jako velmi jedovatá,

- UN 2249 DICHLORDIMETHYLETHER, SYMETRICKÝ

- Azid barnatý, suchý nebo s méně než 50 % vody nebo alkoholů,

- přípravky fosfidů bez přísad, které zabraňují vývinu jedovatých hořlavých plynů,

- UN 0135 fulminát rtuťnatý, zvlhčený

2.2.61.3 Seznam hromadných pojmenování

POZNÁMKY:

a Látky a přípravky k potírání škůdců obsahující alkaloidy nebo nikotin jsou přiřazeny položkám UN 2588 PESTICID, TUHÝ JEDOVATÝ, J.N. UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N. nebo UN 2903 PESTICID KAPALNÝ, JEDOVATÝ, HOŘLAVÝ, J.N.

b Lékařské prostředky připravované ke spotřebě např. kosmetika a látky, které byly vyrobeny pro osobní potřebu a jsou zabaleny v obchodním balení nebo balení pro domácnost, a látky, které jsou určeny pro laboratorní, pokusné účely jakož i k výrobě léků, nepodléhají předpisům ADR.

c Účinné látky jakož i prostředky nebo směsi, které jsou určeny pro laboratorní a pokusné účely jakož i k výrobě léků, s jinými látkami jsou zařazeny podle odpovídající toxicity (viz 2.2.61.1.7 až 2.2.61.1.11).

d Slabě jedovaté látky schopné samoohřevu a samozápalné organokovové sloučeniny jsou látkami třídy 4.2.

e Slabě jedovaté látky, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny a organokovové sloučeniny, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3

f Ferrikyanidy, ferrokyanidy jakož thiokyanát draselný a thiokyanátamonný (Rhodanidy) nepodléhají předpisům ADR.

g Olověné soli a olověná barviva, které zůstanou během hodiny nedotčeny při teplotě 230 C ±2° C a jsou smíchány v poměru 1 : 1000 s 0, 07 M, - kyseliny chlorovodíkové (kyseliny solné); a vykazují rozpustnost nejvýše 5 %, nepodléhají předpisům ADR.

h Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR, mohou být přepravovány s jedovatými kapalnými látkami pod UN číslem 3243, bez toho, že by se předtím použila klasifikační kritéria pro třídu 6.1, především aby v době nakládání látek nebo uzavření obalu, nebyla na voze nebo kontejneru viditelná uvolněná tekutina. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu provedení, které úspěšně obstálo ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II. Tato položka nesmí být použita pro tuhé látky, které obsahují kapalnou látku obalové skupiny I.

i Látky velmi jedovaté nebo látky jedovaté hořlavé, kapalné s bodem vzplanutí pod 23° C -vyjma látek, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, tzn. UN čísla 1051, 1092, 1098, 1143, 1163, 1182, 1185, 1238, 1239, 1244, 1251, 1259, 1613, 1614, 1695, 1994, 2334, 2382, 2407, 2438, 2480, 2482, 2484, 2485, 2606, 2929, 3279, a 3294 -jsou látkami třídy 3.

j Slabě jedovaté hořlavé, kapaliny s bodem zapálení od 23° C až do včetně 61° C, s výjimkou prostředků proti potírání škůdců, jsou látkami třídy 3.

k Fosfidy kovů UN-čísel 1360, 1397, 1432, 1714, 2011 a 2013 jsou látkami třídy 4.3

I Látky slabě jedovaté podporující hoření jsou látkami třídy 5.1.

m Slabě jedovaté žíravé látky jsou látkami třídy 8.

2.2.62 Třída 6.2 Infekční látky

2.2.62.1 Kritéria

2.2.62.1.1 Pojem třídy 6.2 zahrnuje látky způsobilé vyvolat nákazu. Infekční látky jsou látky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemocí.

Původcem nemoci jsou mikroorganismy (včetně bakterií, virů, rickettsií, parazitů a plísní) nebo rekombinované mikroorganismy (hybridy nebo mutanty), o kterých je známo nebo se předpokládá, že způsobují infekční nemoci u zvířat nebo lidí.

Pro účely této třídy platí víry, mikroorganismy jakož i předměty, které jsou virem nebo mikroorganismy kontaminovány, jako látky této třídy.

POZN.1: Infekční látky nákazu nepodléhají však předpisům této třídy, jestliže je nepravděpodobné, že vyvolají nemoc u lidí nebo zvířat.

POZN. 2: Infekční látky nepodléhají předpisům této třídy jen jestliže jsou lidé a zvířata vystaveny těmto látkám, aby mohly přenášet nemoc.

POZN. 3: Geneticky změněné mikroorganismy a organismy, biologické produkty, diagnostické vzorky a infikovaná živá zvířata se zařadí do této třídy, jestliže splňují podmínky pro tuto třídu.

POZN. 4: Jedovaté toxiny z rostlin, zvířat nebo bakterií, které neobsahují látky nebo organizmy způsobilé vyvolat nákazu nebo které nejsou obsaženy v látkách nebo organismech způsobilých vyvolat nákazu, jsou látkami třídy 6.1 UN číslo 3172.

2.2.62.1.2 Látky třídy 6.2 jsou následně rozděleny:

I1 Infekční látky, nebezpečné pro lidi
I2 Infekční látky, nebezpečné jen pro zvířata
I3 Klinické odpady

Definice a zařazení

2.2.62.1.3 Infekční látky jsou zařazeny ke třídě 6.2 a UN číslu 2814, popřípadě 2900 na základě jejich zařazení do jedné ze tří rizikových skupin, které vyplývají ze zveřejněných kritériích světové zdravotnické organizace (WHO) a vypracovaných v “Laboratory Biosafety Manual, Second Edition (1993)“. Riziková skupina je charakterizována patogenitou organismu, druhy relativní snadnosti přenosu, výškou rizikovosti jak individuální tak všeobecné a z možnosti léčit nemoci použitelnými známými a účinnými ochrannými prostředky a ošetřením.

Kritéria pro každou rizikovou skupinu v závislosti na výši rizika jsou :

(a) Riziková skupina 4 : Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění a kterého lze přímo nebo nepřímo lehce přenášet z jednoho jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení není k dispozici (tzn. vysoké individuální nebezpečí a vysoké nebezpečí pro veřejnost).

(b) Riziková skupina 3 : Původce nemoci, který obvykle vyvolává u lidí nebo zvířat vážná onemocnění, který se však obyčejně nepřenáší z jednoho nakaženého jedince na druhého a proti kterému normálně účinná prevence a léčení je k dispozici (t.j. vysoké individuální nebezpečí a malé nebezpečí pro veřejnost).

(c) Riziková skupina 2 : Původce nemoci, který může u lidí nebo zvířat vyvolat onemocnění, ale vlastně nepředstavuje žádné vážné nebezpečí a proti kterému, přestože při expozici může způsobit vážnou infekci, je k dispozici účinná prevence a léčení, takže nebezpečí přenosu nákazy je omezené (tzn. mírné individuální nebezpečí a omezené nebezpečí pro veřejnost).

POZN.: Riziková skupina 1 zahrnuje mikroorganismy, u nichž je nepravděpodobné, že by u lidí nebo zvířat vyvolaly nemoci (tzn. žádné nebo jen velmi malé individuální a žádné nebo pouze velmi malé nebezpečí pro veřejnost). Látky, které obsahují jen takovéto mikroorganismy nejsou považovány jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu těchto předpisů.

2.2.62.1.4 Infekční látky, které jsou nebezpečné jen pro zvířata (skupina 12 v 2.2.62.1.2) a které jsou zařazeny do rizikové skupiny 2, jsou přiřazeny k obalové skupině II.

2.2.62.1.5 Biologické produkty jsou produkty z živých organismů, které se vyrábějí a rozdělují v souladu s požadavky národních orgánů, které mohou vydat zvláštní licenční osvědčení. Biologické produkty se používají buď pro prevenci, léčení nebo diagnózu nemocí u lidí nebo zvířat a nebo pro vývojové, pokusné nebo výzkumné účely. Mohou zahrnovat hotové výrobky nebo meziprodukty jako očkovací látky a diagnostické produkty, ale nejsou na ně omezeny.

Pro potřeby ADR se biologické produkty dělí do následujících skupin :

(a) takové produkty, které obsahují původce nemoci rizikové skupiny 1; takové, které obsahují původce nemoci takového druhu, že jejich schopnost vyvolat nemoc je velmi malá nebo žádná, a takové o kterých je známo, že žádné původce nemoci neobsahují. Látky této skupiny neplatí jako látky způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu ADR;

(b) takové produkty, které jsou vyrobeny a zabaleny v souladu s předpisy národních zdravotnických orgánů a jsou přepravovány, za účelem jejich konečného zabalení nebo distribuce a které jsou určeny pro léčení zdravotnickým personálem nebo jednotlivci. Látky této skupiny nepodléhají předpisům třídy 6.2;

(c) takové produkty, o kterých je známo nebo se o nich předpokládá, že obsahují původce rizikových skupin 2, 3 nebo 4 a které neodpovídají kritériím odstavce (b). Látky této skupiny jsou v třídě 6.2 zařazeny k UN číslu 2814 popř. 2900.

POZN.: U některých úředně schválených biologických produktů může biologické nebezpečí hrozit jen v určitých částech světa. V tomto případě mohou příslušné orgány předepsat, aby tyto biologické produkty byly zařazeny podle požadavků pro látky způsobilé vyvolat nákazu nebo musí odpovídat jiným omezením.

2.2.62.1.6 Diagnostické vzorky od lidí nebo zvířat; jsou to mimo jiného vylučované látky, výměšky, krev a krevní deriváty, tkáň a tkáňové tekutiny, které se přepravují k pokusným nebo výzkumným účelům, s výjimkou živých infikovaných zvířat.

Pro účely ADR se budou diagnostické vzorky dělit do následujících skupin :

(a) takové vzorky, o kterých je známo nebo se předpokládá, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2,3, nebo 4 a takové u nichž je relativní nepatrná pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 4. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem prvotního nebo potvrzovacího vyšetření na přítomnost původců nemoci patří do této skupiny ;

(b) takové vzorky, u kterých je relativně malá pravděpodobnost, že obsahují původce nemoci rizikové skupiny 2 nebo 3. Tyto látky je třeba zařadit ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900. Vzorky, které jsou přepravovány za účelem stanovení prvotní diagnózy, vyjma takových, které mají potvrdit existenci původce nemoci, a, které jsou přepravovány za účelem rutinních preventivních vyšetření, patří k této skupině

(c) takové vzorky, o kterých je známo, že neobsahují původce nemoci. Tyto látky neplatí za látky třídy 6.2.

2.2.62.1.7 Geneticky změněné mikroorganismy a organismy4 jsou mikroorganismy a organismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami tak změněn, jak tomu v přírodě nedochází.

Pro účely ADR se geneticky změněné mikroorganismy a organismy dělí do následujících skupin:

(a) geneticky změněné mikroorganismy, které odpovídají definicím pro infekční látky v 2.2.62.1.1, jsou zařazeny ke třídě 6.2 k UN číslům 2814 popř. 2900;

(b) geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se předpokládá, že jsou nebezpečné pro lidi, zvířata a životní prostředí, musí být přepravovány za přesně stanovených podmínek určených příslušným orgánem země původu;

(c) zvířata, která obsahují nebo jsou kontaminovány geneticky změněnými mikroorganismy a organismy, které odpovídají definicím pro infekční látky jsou přepravována za pevně stanovených podmínek určených příslušným orgánem země původu.

(d) geneticky změněné mikroorganismy, které neodpovídají definicím pro infekční látky, které ale mohou změnit nějakým způsobem zvířata, rostliny nebo mikrobiologické látky, které obvykle neodpovídají výsledkům přirozené reprodukce, jsou,pokud není povoleno neomezené použití ze strany vlády, země původu, tranzitu a země určení, ve třídě 9 přiřazeny k UN číslu 3245.

POZN.: Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilé vyvolat nákazu ve smyslu této třídy, nesmí být přiřazeno UN číslo 3291.

2.2.62.1.8 Diagnostické vzorky podle 2.2.62.1.6.b) nemusí odpovídat požadavkům pro infekční látky, jestliže jsou splněny následující podmínky:

(a)

- nádoba (y) jako první obal obsahuje (jí) nanejvýš 100 ml;

- vnější obal obsahuje nejvýše 500 ml

- nádoba (y) jako první obal je (jsou) těsné, a

- obal zahrnuje :

(i) vnitřní obal, sestává z:

- z vodotěsné (ých) nádoby (nádob) jako první obal;

- z vodotěsného druhého obalu;

- z absorpčního materiálu který je schopen v dostatečné míře, absorbovat veškerý obsah, mezi nádobou (ami) prvního a druhého obalu; jestliže je použito více nádob jako první obal pak musí být zavinuty (zabaleny) jednotlivě v druhém obalu , aby se vyloučil jejich vzájemný dotek;

(ii) ve vztahu k jejich vnitřnímu objemu, jejich hmotnosti a k účelu použití musí být jejich vnější obal dostatečně odolný, a jeho vnější rozměr musí být minimálně 100 mm, nebo

(b) obaly odpovídají normě EN 829 : 1996.

2.2.62.1.9 Odpady jsou ze zdravotního ošetření zvířat nebo lidí nebo odpady pocházející z biologického výzkumu, ve kterých je relativně nízká pravděpodobnost, že obsahují infekční látky. Jsou zařazeny k UN číslu 5291. Odpady, které obsahují infekční látky, které mohou být specifikovány, jsou zařazeny v souladu k odpovídajícímu stupni nebezpečí (viz 2.2.62.1.3) k UN číslu 2814 popř. 2900. Dekontaminované odpady, které obsahují infekční látky, neplatí jako nebezpečné pokud nejsou splněna kritéria pro jinou třídu.

2.2.62.1.10 Klinické odpady UN čísla 3291 jsou přiřazeny obalové skupině II.

2.2.62.1.11 Pro přepravu látek této třídy může být žádoucí udržování určité teploty.

2.2.62.2 K přepravě nepřipuštěné látky

Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být použita k tomu aby přepravovali(a) infekční látky, ledaže by nemohli být přepravováni(a) jiným způsobem. Taková zvířata je třeba podle příslušných pokynů pro transporty zvířat5 zabalit, označit, popsat a přepravovat.

2.2.62.3. Seznam hromadných pojmenování

2.2.7. Třída 7: Radioaktivní látky

2.2.7.1 Definice třídy 7

2.2.7.1.1 Radioaktivní látky jsou látky obsahující radionuklidy, ve kterých koncentrace aktivity, jakož i celková aktivita převyšuje uvedené hodnoty v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.

2.2.7.1.2 Následující radioaktivní látky nespadají pro účely ADR pod třídu 7:

(a) radioaktivní látky, které jsou integrální součástí přepravních prostředků;

(b) radioaktivní látky, které jsou přepravovány uvnitř zařízení, u kterých jsou v účinnosti vhodné bezpečnostní podmínky a u kterých se přeprava neděje na veřejných komunikacích nebo kolejových cestách.

(c) radioaktivní látky, které jsou osobám nebo živým zvířatům implantovány nebo vtěleny pro diagnostické nebo terapeutické účely;

(d) radioaktivní látky ve spotřebních a užitných výrobcích, které obdržely podle předpisů schválení k prodeji konečnému spotřebiteli;

(e) přírodní látky a rudy, které se v přírodě vyskytující a obsahují radionuklidy, přičemž se nezohledňuje zpracování pro použití těchto radionuklidů, za předpokladu, že koncentrace aktivit těchto látek nepřekročí 10-násobek hodnoty udané v 2.2.7.7.2.

2.2.7.2 Definice

A1 a A2

A1 je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek zvláštní formy uvedená v tabulce 2.27.7.2.1 nebo podle 2.2.77.2, které jsou použity pro určení mezní hodnoty aktivity podle požadavků ADR.

A2 je odvozená hodnota aktivity radioaktivních látek uvedena v tabulce 2.2.7.7.2.1 nebo podle 2.2.7.2, ,vyjma látek ve zvláštní formě, které jsou použity pro určení mezních hodnot aktivity podle požadavků ADR.

Schválení

Vícestranným schválením se rozumí schválení, které bylo uděleno příslušnými orgány, jak země původu typu kusu nebo zásilky, tak také každého státu, přes který nebo do kterého, má být příslušná zásilka přepravena.

Jednostranným schválením se rozumí schválení takového druhu konstrukce (typu kusu), které uděluje jen příslušný orgán země původu typu konstrukce.Není-li země původu smluvní stranou ADR, musí být toto povolení uznáno příslušným orgánem prvního smluvního státu ADR, který přijde se zásilkou do styku (viz pododdíl 6.4.22.6).
Uzavírající systém je konstruktérem určené a příslušným orgánem uznané uspořádání štěpných látek a konstrukce obalů, které jsou pro udržení kritické bezpečnosti předpokládány.

Hermetický vnější obal se rozumí souhrn všech konstrukčních části potřebný pro úplný, hermetický vnější obal, předvídané konstruktérem, které mají zabránit unikání radioaktivních látek během přepravy.

Kontaminace se rozumí přítomnost radioaktivní látky na povrchu v množství více než 0,4 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče jakož i alfa zářiče o nízké toxicitě nebo 0,04 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče.

Nefixovaná kontaminace se rozumí kontaminace, která se může při rutinních přepravních podmínkách z povrchu uvolnit.

Fixovaná kontaminace se rozumí každá kontaminace s výjimkou nefixované kontaminace.

Malý kontejner je kontejner, který má buď vnější rozměry menší než 1,5 m nebo vnitřní objem nejvýše 3 m3.

Velký kontejner(kontejner) je kontejner, který není malý kontejner podle definice v tomto oddílu.

Kritický bezpečnostní index (CSI), který je přidělen kusu, transportnímu obalovému souboru nebo kontejneru se štěpnými látkami je číslo, pomocí kterého jsou kontrolovány kusy, transportní obalové soubory nebo kontejnery se štěpnými látkami.

Vzor je popis radioaktivní látky zvláštní formy, o nízké disperzitě radioaktivní látky, kusu nebo obalu, který umožňuje uplnou identifikaci. Popis může obsahovat specifikace, konstrukční výkresy, zprávy ze kterých je zřejmý soulad s požadavky a s jinými relevantními podklady.

Výlučné použití se rozumí použití vozidla nebo kontejneru jediným odesílatelem, přičemž všechny postupy vykládky a nakládky před přepravou, během přepravy a po přepravě jsou prováděny podle pokynů odesilatele nebo příjemce.

Štěpné látky jsou uran-233, uran -235, plutonium-239, plutonium- 241 nebo každá kombinace těchto radionuklidů. Pod tyto definice pojmy nespadají:

(a) neozářený přírodní nebo ochuzený uran a

(b) přírodní uran nebo ochuzený uran, který byl ozařován jen v tepelných reaktorech.

Radioaktivní látky s nízkou disperzitou jsou buď tuhé radioaktivní látky nebo tuhé radioaktivní látky v uzavřené kapsli, které mají omezenou disperzibilitu a nejsou práškovité.

POZN.: Radioaktivní látky s nízkou disperzitou smějí být přepravovány v kusech typu B (U) nebo typu B (M) daných množstvích jako letecký náklad, které jsou povoleny ve schvalovacím protokolu pro vzorky kusů. Tyto odsouhlasené pojmy jsou zde uvedeny proto, aby mohly být takové kusy radioaktivních látek s nízkou disperzitou přepravovány také na kolejích

Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA) viz 2.2.7.3

Alfa zářiče nízké toxocity jsou: přírodní uran, ochuzený uran, přírodní thorium, uran-235 nebo uran-238, thorium-232, jakož i thorium-228 a thorium-230, jsou-li tyto obsaženy v rudách nebo fyzikálních nebo chemických koncentrátech nebo alfa zářiče s poločasem rozpadu méně než 10 dní.

Nejvyšší normální provozní tlak je nejvyšší tlak při průměrné výšce nad hladinou moře, který může vzniknout v těsně uzavřeném vnějším obalu v průběhu jednoho roku bez odvětrávání, bez vnějšího chlazení pomocným systémem nebo provozním dozorem, vlivem teploty a slunečního záření, které odpovídají vnějším podmínkám okolí během přepravy.

Transportní obalový soubor je schránka, jako krabice nebo pytel, který je používán jednotlivým odesílatelem, aby se mohlo lépe manipulovat se zásilkou jako s jednotkou sestávající z jednoho nebo více kusů při skládání a přepravě.

Kus pro přepravu radioaktivní látky je obal s radioakticním obsahem, jak je podám k přepravě. Typy kusů zahrnuté do ADR, které podléhají ustanovením o mezních hodnotách aktivity a konstrukčním uspořádání pododdílu 2.2.7.7 a které odpovídají nynějším požadavkům jsou:

(a) vyjmutý kus;

(b) průmyslový kus Typ 1 (Typ IP-1);

(c) průmyslový kus Typ 2 (Typ IP-2);

(d) průmyslový kus Typ 3 (Typ IP-3);

(e) kus Typu A;

(f) kus Typu B(U) ;

(g) kus Typu B(M) ;

(h) kus Typu C .

Kusy, které obsahují štěpné látky nebo hexaflorid uranu podléhají dodatečným požadavkům (viz. 2.2.7.7.1.7 a 2.2.7.7.1.8).

POZN.: Pro kusy s jinými nebezpečnými věcmi viz. definice v oddílu 1.2.1.

Dávková intenzita je dávková intenzita v milisievertech za hodinu.

Radioaktivní obsah: jsou to radioaktivní látky se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými tuhými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalu.

Přeprava je konkrétní přenesení zásilky z místa původu do místa určení

Specifická aktivita radionuklidu je aktivita radionuklidu, vztažená na jednotku hmoty tohoto nuklidu. Specifická aktivita látky je aktivita, vztažená na jednotku hmoty nebo objemu této látky, ve které je radionuklid v podstatě rovnoměrně rozptýlen.
Radioaktivní látka ve zvláštní formě viz 2.2.7.4.1

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) viz pododdíl 2.2.7.5

Přepravní index (TI), je číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, kontejneru nebo nebalené zásilce LSA I nebo SCO I, je to číslo na jehož podkladě může být kontrolována expozice záření.

Neozářené thorium je thorium, které obsahuje nejvýše 10-7 g uranu 213 na gram thoria 232.

Neozářený uran je uran, který obsahuje nejvýše 2 × 103 Bq plutonia na gram uranu 235, nejvýše 9 × 106 Bq štěpných produktů na gram urania-235 a nejvýše 5 × 10-3 g uranu -236 na gram uranu-235.

Uran - přírodní, ochuzený, obohacený je následující:

Přírodní uran je chemicky oddělený uran s přírodním složením izotopů uranu (cca. 99,28 hmoty % uranu-238 a 0,72 hmoty % uranu -235).
Ochucený uran je uran s menším hmotnostním podílem uranu -235 než má přírodní uran.
Obohacený uran je uran s vyšším hmotnostním podílem uranu-235 s více než 0,72%. Ve všech případech se vyskytuje malý hmotnostní podíl uranu-234.

2.2.7.3 Látky s nízkou specifickou aktivitou (LSA)1, určení skupin

2.2.1.3.1 Látka s nízkou specifickou aktivitou (LSA) je radioaktivní látka s omezenu specifickou vlastní aktivitou nebo radioaktivní látka, pro kterou platí mezní hodnoty odhadované střední specifické aktivity. Při stanovení odhadované střední specifické aktivity není třeba respektovat dodatkový materiál zastiňující LSA navenek.

2.2.7.3.2 LSA-látky se rozdělují do tří skupin:

(a) LSA-I

(i) Uranové nebo thoriové rudy a jejich koncentráty, jakož i jiné rudy, které obsahují v přírodě výše uvedené radionuklidy a je předpokládáno jejich zpracování pro využití těchto radionuklidů;

(ii) pevný, neozářený přírodní nebo neozářený ochuzený uran nebo neozářené thorium nebo jejich pevné nebo kapalné sloučeniny nebo směsi;

(iii) radioaktivní látky, s výjimkou štěpných látek, které nejsou vyjmuty podle pododdílu 6.4.11.2, pro které není hodnota A2 omezena; nebo

(iv) jiné radioaktivní látky, u kterých je aktivita rovnoměrně rozložena a předpokládaná střední specifická aktivita je třicetinásobná než hodnota koncentrací aktivit stanovené v 2.2.7.7.2.1 až 2.2.7.7.2.6.

(b) LSA-II

(i) voda s koncentrací tritia nejvýše až 0,8 TBq/l nebo

(ii) ostatní látky, ve kterých je aktivita rovnoměrně rozdělena a v nichž odhadovaná střední specifická aktivita u pevných látek a plynů nepřekračuje 10-4 A2/g a v kapalných látek 10-5 A2/g

(c) LSA-III

Tuhé látky (např. zpevněné odpady, aktivované látky), vyjma práškovitých látek, u kterých

(i) jsou radioaktivní látky rovnoměrně rozptýleny v pevném předmětu nebo v souboru pevných předmětů nebo rozptýleny v podstatě rovnoměrně v pevném kompaktním pojivu (jako beton, živice, keramika a pod.);

(ii) jsou radioaktivní látky relativně nerozpustné nebo jsou obsaženy uvnitř relativně nerozpustné základní hmoty, takže i při ztrátě obalu při úplném ponoření do vody vzniklá ztráta radioaktivních látek vylouhováním nepřevyšuje hodnotu 0,1 A2 na kus za 7 dnů;

(iii) odhadovaná střední specifická aktivita tuhé látky bez ohledu na stínící materiál nepřevyšuje hodnotu 2 × A-3 A2/g

2.2.7.3.3 Látka LSA III je tuhá látka, která musí být uzpůsobená tak, aby aktivita ve vodě zůstala ohraničena na 0,1 A2, jestliže celkový obsah kusu podléhá předepsaným zkouškám v 2.2.7.3.4.

2.2.7.3.4 Látky LSA III se zkouší následovně:

tuhý zkušební materiál, který představuje celý obsah kusu, se ponoří po 7 dní do vody při okolní teplotě. Pro zkoušku použité množství vody musí být dostatečné, aby na konci časového období 7 dnů bylo volné množství neabsorbované a nevázané vody ještě nejméně 10% množství tuhého zkušebního vzorku. Voda musí na začátku vykazovat pH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20 °C. V návaznosti na sedmidenní ponoření zkušebního vzorku se měří celková aktivita volného množství vody.

2.2.7.3.5 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií pro dimenzování podle 2.2.7.3.4 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

2.2.7.4 Požadavky pro radioaktivní látky ve zvláštní formě

2.2.1.1.1 Radioaktivní látka ve zvláštní formě je buď:

(a) nedisperzní tuhá radioaktivní látka nebo

(b) uzavřená kapsle, která obsahuje radioaktivní látky a která je zhotovena tak, že může být otevřena jen zničením kapsle.

Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí mít minimálně jeden rozměr větší než 5 mm.

2.2.7.4.2 Radioaktivní látky ve zvláštní formě musí být uzpůsobené a vybavené tak, aby, jsou-li podrobeny zkouškám dle 2.2.7.4.4. až 2.2.7.4.8., splňovaly následující předpisy:

(a) nesmí se při zkouškách citlivosti na rázy, údery a ohyby dle odstavců 2.2.7.4.5. (a) (b) (c) a 2.2.7.4.6 (a) rozbít ani roztříštit;

(b) nesmí se roztavit nebo dispergovat v průběhu zkoušky na zahřátí dle 2.2.7.4.5 (d) nebo 2.2.7.4.6 (b);

(c) aktivita ve vodě nesmí překročit 2 k Bq při vyluhovacích zkouškách dle 2.2.7.4.7 a 2.27.4.8; alternativně nesmí u uzavřených zdrojů překročit netěsnost při objemové zkoušce na těsnost podle ISO - Normy 9987:1992 „Radiation Protection - Sealed Radioactive Sources - Leakage Test Methods“ („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkoušky na těsnost”) použitelnou mezní hodnotu akceptovanou příslušným orgánem.

2.2.7.4.3 Důkaz o dodržení požadovaných kritérií pro dimenzování podle 2.2.7.4.2 musí souhlasit s pododdílem 6.4.12.1 a 6.4.12.2

2.2.7.4.4 Zkušební vzorek, který radioaktivní látky ve zvláštní formě představuje nebo simulují, podléhá zkoušce citlivosti na ráz, zkoušce na úder, ohybové zkoušce a zkoušce na zahřátí podle 2.2.7.4.5 nebo alternativní zkouškám podle 2.2.7.4.6. Pro každou zkoušku smí být použit jiný zkušební vzorek. V návaznosti na každou zkoušku je zkušební vzorek podroben postupu, vyluhovací zkoušek nebo objemové zkoušce na těsnost, která je minimálně tak citlivá jak je to popsáno v 2.2.7.4.7 pro nedisprerzovatelné tuhé látky, nebo provedení v 2.2.7.4.8 pro látky uzavřené v kapslích.

2.2.7.4.5 Použitelné zkušební postupy jsou:

(a) zkouška citlivosti na ráz: zkušební vzorek musí spadnout z 9 m výšky na dopadovou základnu. Dopadová základna musí být tak uzpůsobená, aby odpovídala oddílu 6.4.14;

(b) zkouška na úder: zkušební vzorek je položen na olověné desce, která leží na hladkém tuhém podkladu, na jejím plochém konci ocelová stavební tyč nahrazuje úder, který má účinek odpovídající pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr 25 mm, se zaoblenými hranami o poloměru (3,0 ± 3,3)mm. Olovo musí překrýt větší plochu než zkušební vzorek s vickersovou tvrdostí od 3,5 do 4,5 a tloušťkou o maximálně 25 mm. Pro každou zkoušku se používá nová olověná deska. Tyč musí zkušební vzorek zasáhnout tak, aby nastalo nejvýše možné poškození;

(c) ohybová zkouška: zkouška platí jen pro délku zdroje o minimální délce 10 cm s poměrem délky k minimální šířce nejméně 10. Zkušební vzorek se vodorovně pevně upoutá, tak aby polovina jeho délky vyčnívala z upoutání. Zkušební vzorek je ohýbán tak, aby utrpěl co největší možné poškození, když se jejímu volnému konci zasadí rána plochou stranou ocelové tyče.

Tyč musí na zkušební vzorek narazit tak, aby účinek rázu odpovídal volnému pádu 1,4 kg z výšky 1 m. Spodní strana tyče musí mít průměr o 25 mm, s hranami zaoblenými o poloměru (3,0 ± 0,3) mm;

(d) zkouška na zahřátí: zkušební vzorek se zahřeje na 800 st. C v prostředí se vzduchem a ponechá se 10 min při této teplotě, načež se ochladí.

2.2.7.4.6 Zkušební vzorky, které v těsné kapsli uzavřenou radioaktivní látku představují nebo simuluje, mohou být vyjmuty z:

(a) předepsaných zkoušek v 2.27.4.5 a) a 2.27.4.5 b), pokud hmota radioaktivních látek ve zvláštní formě je menší než 200 g a zkušební vzorek alternativně podléhá zkoušce na citlivost na ráz (IMPACT TEST) pro třídu 4 podle ISO - NORM 2919 : 1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources -General Requirments and Classification” („Ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace”) a

(b) předepsaných zkoušek v 2.27.4.5 d), jestliže zkušební vzorek podléhá alternativní zkoušce na zahřátí (Temperature Test) třídy 6 podle „ISO -NORM 2919 : 1980 „Radiation Protektion-Sealed Radioactive Sources -General Requirments and Classification” („Ochrana proti radioaktivnímu záření - uzavřené radioaktivní látky - všeobecné požadavky a klasifikace”).

2.2.7.4.7 U zkušebních vzorků, které představují nebo simulují disperzovatelné tuhé látky, se provádí následující vyluhovací zkouška:

(a) zkušební vzorek se ponoří po 7 dnů do vody při teplotě okolí . Množství vody použité pro zkoušku musí být dostatečné, aby ještě na konci časového období 7 dnů činil volný objem neabsorbované a nevázané vody minimálně 10 % objemu tuhého zkušebního vzorku. Voda musí vykazovat na začátku PH hodnotu od 6 do 8 a maximální vodivost od 1 mS/m při 20° C;

(b) voda se zkušebním vzorkem se potom zahřeje na teplotu (50 ± 5)°C a ponechá se 4 hodiny při této teplotě;

(c) nato se určí aktivita vody;

(d) potom se zkušební vzorek uskladní na 7 dní do stálého vzduchu při minimálně 30°C a relativní vlhkosti minimálně 90 %;

(e) zkušební vzorek se potom ponoří do vody za stejných opatření jako v a), aby voda se zkušebním vzorkem se zahřála na (50 ± 5)°C a ponechala se 4 hodiny při této teplotě;

(f) nato se určí aktivita vody.

2.2.7.4.8 U zkušebních vzorků, které v těsné uzavřené kapsli radioaktivní látky představují nebo simulují, se provádí buď zkouška na vylouhování nebo objemová zkouška na těsnost:

(a) zkouška na vylouhování sestává z následujících kroků:

(i) zkušební vzorek se ponoří do vody při teplotě okolí;

(ii) voda a zkušební vzorky se zahřejí na teplotu (50 ± 5)°C ponechají se 4 hodiny při této teplotě;

(iii) nato se určí aktivita vody;

(iv) potom se zkušební vzorek na 7 dnů uskladní do nepohyblivého vzduchu při minimální teplotě 30 °C a relativní vlhkosti minimálně 90%;

(v) kroky podle (i), (ii) a (iii) se mají opakovat.

(b) alternativní objemová zkouška těsnosti musí zahrnout ISO - NORMI 9978: 1992 „Radiation protektion - Sealed radioaktive sources - Leakage test methods“ („ochrana proti záření - uzavřené radioaktivní zdroje - zkouška těsnosti”) popsaných zkoušek, které jsou přijatelné pro příslušné orgány.

2.2.7.5 Povrchově kontaminovaný předmět (SCO), určení skupin

Povrchově kontaminovaný předmět (SCO) je tuhý předmět, který sám není radioaktivní, na jehož povrchu jsou však rozptýleny radioaktivní látky. SCO se zařadí do jedné ze dvou skupin :

(a) SCO-I : tuhý předmět, na kterém:

(i) nefixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300 cm(i) 2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm 2), nepřekračuje 4 Bq/cm2 u beta a gama zářičů a alfa zářičů nízké toxicity, nebo 0,4 Bq/cm2 u všech ostatních alfa zářičů a

(ii) fixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče, a alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 × 103 Bq/cm2 pro všechny ostatní alfa zářiče,

(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřípustném povrchu větším než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 4 × 104 Bq/cm2 pro beta a gama zářiče a pro alfa zářiče nízké toxicity nebo 4 × 103/Bq/cm2pro všechny ostatní alfa zářiče.

(b) SCO-II : tuhý předmět, na jehož povrchu překračuje buď fixovaná nebo nefixovaná kontaminace použitelné meze uvedené pod a) pro SCO I a na kterém:

(i) nefixovaná kontaminace na přístupném povrchu o ploše větší než 300cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 400 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 40 Bq/cm2 u všech ostatních Alfa zářičů a

(ii) fixovaná radioaktivní kontaminace na přístupném povrchu na ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2), nepřekračuje 8x105 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní Alfa zářiče;

(iii) součet nefixované a fixované kontaminace na nepřístupném povrchu o ploše větší než 300 cm2 (nebo na celé ploše při méně než 300 cm2) nepřekračuje 8 × 105 Bq/cm2 pro Beta a Gama zářiče, jakož i Alfa zářiče nízké toxicity nebo 8 × 104 Bq/cm2 pro všechny ostatní Alfa zářiče.

2.2.7.6 Určení přepravního indexu (TI) a indexu kritické bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.1 Určení přepravního indexu (TI)

2.2.7.6.1.1 Přepravním indexem (TI) se rozumí číslo které bylo přiděleno kusu, transportnímu obalovému souboru, nebo kontejneru, nebo pro nezabalené látky LSA-I, nebo pro nezabalené SCO-l-předměty a stanovuje se podle následujícího postupu:

(a) Zjistí se nejvyšší dávková intenzita v milisirvertech za hodinu ( mSV/h ) v odstupu 1m od vnějších ploch kusu, transportního obalu, kontejneru, nebo nezabalených látek LSA-I, nebo SCO-l-předmětů. Takto zjištěná hodnota se násobí 100; toto číslo je přepravní index.
U vybraných a thoriových rud a jejich koncentrátů smí být vzato následující hodnoty pro nejvyšší dávkovou intenzitu v každém bodě v odstupu 1 m od vnějších ploch nákladu:

0,4 mSv/h pro rudy a fyzikální koncentráty uranu a thoria;

0,3 mSv/h pro chemické koncentráty thoria;

0,2 mSv/h pro chemické koncentráty uranu kromě uranuhexafluoridu;

(b) Pro cisterny, kontejnery a nezabalené látky LSA-I a předměty SCO-I je podle (a) násobená zjištěná hodnota odpovídajícím faktorem 2 tabulky 2.2.7.6.1.1;

(c) Podle (a) a (c) zjištěné hodnoty se zaokrouhlují na první desetinné místo (např. z 1,13 bude 1,2 ) s výjimkou, kdy by hodnota 0,05 nebo menší mohla být považována za nulu.

Tabulka 2.2.7.6.1.1.

MULTIPLIKAČNÍ FAKTORY PRO VELKOPLOŠNÉ NÁKLADY

Plocha nákladu a) Multiplikační faktor
plocha nákladu ≤ 1m2 1
1 m2< plocha nákladu ≤ 5 m2 2
5 m 2< plocha nákladu ≤ 20 m2 3
20 m2 < plocha nákladu 10

a) největší naměřená plocha příčného řezu nákladu

2.2.7.6.1.2 Přepravní index je určen pro každý transportní obalový soubor, každý kontejner nebo každé vozidlo je buď součtem přepravních indexů všech obsažených kusů nebo přímým měřením dávkové intenzity, kromě případu z hlediska formy nestabilních transportních obalových souborů, pro které je přepravní index určen součtem přepravních indexů všech kusů.

2.2.7.6.2 Určení indexu bezpečnosti (CSI)

2.2.7.6.2.1 Index kritické bezpečnosti (CSI) pro kusy se štěpnými látkami se zjišťuje dělením číslicí 50 s menší ze dvou hodnot pro “N“, které jsou odvozeny dle pododdílů 6.4.11.11 a 6.4.11.12 (tzn. CSI z 50/N). Hodnota indexu kritické bezpečnosti může být nula za předpokladu, že neomezený počet kusů je nekritický (tzn. N je skutečně v obou případech nekonečné).

2.2.7.6.2.2 Pro každou zásilku se zjišťuje index kritické bezpečnosti (CSI) jako suma všech CSI v obsažených kusech.

2.2.7.7 Mezní hodnoty aktivity a omezení materiálů

2.2.7.7.1 Omezení obsahu pro kusy

2.2.7.7.1.1 Všeobecně

Množství radioaktivních látek v kusu nesmí překročit následující prvně stanovené mezní hodnoty.

2.2.7.7.1.2 Vyjmuté kusy

2.2.7.7.1.2.1 U radioaktivních látek, které nejsou vyrobené z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria, nesmí vyjmutý kus obsahovat aktivity, které jsou větší než následující:

(a) pro radioaktivní látky, které jsou obsaženy v nástroji, nebo jiném výrobku které jsou jeho součásti nebo jeho stavebním prvkem, jako např. hodiny nebo elektronický přístroj, který má v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupcích 2 a 3 stanovené mezní hodnoty pro jednotlivý předmět a pro každý kus a

(b) pro radioaktivní látky, které nejsou tímto způsobem uzavřeny nebo nejsou stavebním prvkem obsaženém v nástroji nebo jiném výrobku, jejichž mezní hodnoty jsou pro kus, stanoveny v tabulce 2.2.7.7.1.2.1. sloupci 4.

Tabulka 2.2.7.7.1.2.1

MEZNÍ HODNOTY AKTIVIT PRO VYJMUTÉ KUSY

Stav skupenství obsahu Nástroje nebo tovární výrobky Látky
Mezní hodnota na kusa Mezní hodnota na zásilkua Mezní hodnota na zásilku
Tuhé látky
ve zvláštní formě 10-2 A1 A1 10-3 A1
v jiné formě 10-2 A2A2 10-3 A2
Kapaliny 10-3 A2 10-1 A2 10-4 A2
Plyny
Tritium 2 × 10-2 A2 2×10-1 A2 2 × 10-2 A2
ve zvláštní formě 10-3 A1 10-2 A1 10-3 A1
v jiné formě 10-3 A2 10-2 A2 10-3 A2

a) pro směsi radionuklidů, viz 2.2.7.7.2.4 až 2.2.7.7.2.6

2.2.7.7.1.2.2 U výrobků zhotovených z přírodního uranu, ochuzeného uranu nebo přírodního thoria smí volně ložený kus obsahovat každé množství volných látek, za předpokladu, že vnější povrch uranu a thoria je opláštěn neaktivním obalem z kovu nebo jiného tuhého stavebního materiálu.

2.2.7.7.1.3 Průmyslové kusy

Radioaktivní obsah v jednotlivém kusu s LSA-látkami nebo předměty s jednotlivým kusem s SCO je nutné takovým způsobem omezit, aby nepřekročily dávkovou intenzitu stanovenou v 4.1.9.2.1, kromě toho je aktivita omezena v jednotlivém kusu tak, že nepřekročí stanovené mezní hodnoty aktivit pro vozidlo dle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (2).

2.2.7.7.1.4 Kus typu A

2.2.7.7.1.4.1 Kus typu A smí obsahovat nejvýše následující aktivity:

(a) radioaktivní látky ve zvláštní formě -A1 nebo

(b) všechny jiné radioaktivní látky - A2

2.2.7.7.1.4.2 U radionuklidů, v kterých jsou známy identity a jejich aktivity, se použijí následující podmínky pro radioaktivní obsah kusu typu A:

přičemž

B(i) je aktivita radionuklidů jako radioaktivní látky ve zvláštní formě a hodnota A1(i) pro radionuklid i je A1

C (j) je aktivita radionuklidů j, které nemají radioaktivní látku ve zvláštní formě, a A2(j) hodnoty A2 pro radionuklid j je A2

2.2.7.7.1.5 Kusy typu B(U) a typu B(M)

2.2.7.7.1.5.1 Kusy Typu B(U) a typu B(M) nesmí v souladu s jejich schvalovacím protokolem, obsahovat:

(a) větší aktivity než je povoleno pro vzorek kusu,

(b) jiné radionuklidy než které jsou schválené pro kus nebo

(c) obsahy ve formě, nebo fyzikálním, nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od schváleného vzorového kusu.

2.2.7.7.1.6 Kusy typu C

POZN.: Kusy typu C, které obsahují radioaktivní látky v množstvích buď větší než 3000 A1 nebo 100 000 A2, podle toho, která z obou hodnot pro radioaktivní látky ve zvláštní formě je nižší, nebo více než 3000 A2 pro všechny ostatní radioaktivní látky, mohou být jako letecký náklad přepravovány. Pokud kusy typu C pro přepravu na železnici není předepsán pro radioaktivní látky v takových množstvích (kusy typu B(V) - nebo typu B (M) dostačují) bude v následujících požadavcích uvedeno, aby takové kusy směly být přepravovány i na silnici.

Kusy typu C nesmějí obsahovat v souladu se schvalovacím osvědčením:

(a) větší aktivity než je povoleno pro vzorový kus;

(b) jiné radionuklidy než jsou povoleny pro vzorový kus nebo

(c) obsahy ve formě nebo fyzikálním nebo chemickém stavu, které jsou odlišné od schváleného vzorového kusu.

2.2.7.7.1.7 Kusy obsahující štěpné látky

Kusy, které obsahují štěpné látky, nesmí obsahovat, pokud je to shodné, v souladu s jejich schvalovacím osvědčením:

(a) množství štěpných látek, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu;

(b) radionuklidy nebo štěpné látky, které by byly odlišné od schváleného vzorového kusu nebo

(c) obsahy ve formě nebo fyzikálním a chemickém stavu nebo v prostorovém uspořádání, které by byly odlišné od vzorového kusu.

2.2.7.7.1.8 Kusy obsahující uranhexafluorid

Množství uranhexafluoridu v jednom kusu nesmí převýšit hodnotu, která při nejvyšší teploty kusu, která je stanovena pro provozní zařízení, ve kterém má být používán kus; povede k prázdnému prostoru menšímu než 5%. Uranhexafluorid musí být předložen v tuhé podobě a vnitřní tlak kusu musí při předání k přepravě být o něco nižší než tlak vzduchu.

2.2.7.7.2 Hodnoty aktivit

2.2.7.7.2.1 V následující tabulce 2.2.7.7.2.1 jsou uvedeny následující výchozí hodnoty pro jednotlivé radionuklidy:

(a) A1 a A2 v (Tbq);

(b) koncentrace aktivity pro vyjmuté látky v Bq/g a

(c) mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté zásilky v Bq.

Tabulka 2.2.7.7.2.1

Radionuklid
(Atomové číslo)
A1

(TBq)
A2

(TBq)
Koncentrace
aktivity
Pro vyjmuté
látky
(Bq/g)
Mezní hodnota
Aktivity pro
vyjmutou zásilku

(Bq)
Aktinium (89)
Ac-225a) 8 × 10-1 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Ac-227a) 9 × 10-1 9 × 10-5 1 × 10-1 1 × 103
Ac-228 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Stříbro (47)
Ag-105 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ag-108a) 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 106 b)
Ag-110a) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ag-111 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Hliník (13)
AI-26 1 × 10-1 1 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Americium (95)
Am-241 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Am242a) 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 104 b)
Am-243a) 5 × 100 1 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Argon (18)
Ar-37 4 × 101 4 × 101 1 × 105 1 × 108
Ar-39 4 × 101 2 × 101 1 × 107 1 × 104
Ar-41 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Arsen (33)
As-72 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
As-73 4 × 101 4 × 10-1 1 × 103 1 × 107
As-74 1 × 100 9 × 10-1 1 × 101 1 × 108
As-76 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
As-77 2 × 101 7 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Astat (85)
At-211a) 2 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Zlato (79)
Au-193 7 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 107
Au-194 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 105
Au-195 1 × 101 6 × 100 1 × 102 1 × 107
Au-198 1 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Au-199 1 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Barium (56)
Ba-131a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ba-133 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Ba-133m 2 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Ba-140a) 5 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Berylium (4)
Be-7 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Be-10 4 × 101 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Vismut (83)
Bi-205 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Bi-206 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Bi-207 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Bi-210 1 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Bi-210ma) 6 × 10-1 2 × 10-2 1 × 1011 × 105
Bi-212a) 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Berkelium (97)
Bk-247 8 × 100 8 × 10-4 1 × 100 1 × 104
Bk-249a) 4 × 101 3 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Brom (35)
Br-76 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Br-77 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Br-82 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Uhlík (6)
C-11 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 105
C-14 4 × 101 3 × 100 1 × 104 1 × 107
Vápník (20)
Ca-41 neomezeno neomezeno 1 × 105 1 × 107
Ca-45 4 × 101 1 × 100 1 × 104 1 × 107
Ca-47a) 3 × 100 3 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Kadmium (48)
Cd-109 3 × 101 2 × 100 1 × 104 1 × 106
Cd-113m 4 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Cd-115a) 3 × 100 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Cd-115m 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Cerium (58)
Ce-139 7 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ce-141 2 × 101 6 × 10-1 1 × 1021 × 107
Ce-143 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Ce-144a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Kalifornium (98)
Cf-248 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-249 3 × 100 8 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cf-250 2 × 101 2 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-251 7 × 100 7 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Cf-252 5 × 10-2 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cf-253a) 4 × 101 4 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Cf-254 1 × 10-3 1 × 10-3 1 × 100 1 × 103
Chlor (17)
CI-36 1 × 101 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
CI-38 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Kurium (96)
Cm-240 4 × 101 2 × 10-2 1 × 1021 × 105
Cm-241 2 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Cm-242 4 × 101 1 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Cm-243 9 × 100 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Cm-244 2 × 101 2 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Cm-245 9 × 100 9 × 10-4 1 × 1001 × 103
Cm-246 9 × 100 9 × 10-4 1 × 1001 × 103
Cm-247a) 3 × 100 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Cm-248 2 × 10-2 3 × 10-4 1 × 100 1 × 103
Kobalt (27)
Co-55 5 × 101 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Co-56 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Co-57 1 × 1011 × 101 1 × 102 1 × 106
Co-58 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Co-58m 4 × 101 4 × 101 1 × 1041 × 107
Co-60 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Chromium (24)
Cr-51 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Césium (55)
Cs-129 4 × 100 4 × 100 1 × 102 1 × 105
Cs-131 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 106
Cs-132 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 105
Cs-134 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 104
Cs-134m 4 × 101 6 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Cs-135 4 × 101 1 × 100 1 × 1041 × 107
Cs-136 5 × 10-1 5 × 10-11 × 101 1 × 105
Cs-137a) 2 × 100 6 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Měď (29)
Cu-64 6 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Cu-671 × 101 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Dysprosium (66)
Dy-159 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Dy-165 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Dy-166a) 9 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Erbium (68)
Er-169 4 × 101 1 × 100 1 × 104 1 × 107
Er-171 8 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Europium (63)
Eu-147 2 × 100 2 × 1001 × 102 1 × 105
Eu-148 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Eu-149 2 × 101 2 × 101 1 × 102 1 × 107
Eu-150 (krátce životné) 2 × 100 7 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Eu-150 (dlouho životné) 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Eu-152 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 105
Eu-152m 8 × 10-1 8 × 10-11 × 102 1 × 105
Eu-154 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Eu-155 2 × 101 3 × 100 1 × 102 1 × 107
Eu-156 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fluór (9)
F-18 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Železo (26)
Fe-52a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fe-55 4 × 10-1 4 × 101 1 × 104 1 × 106
Fe-59 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Fe-60a) 4 × 101 2 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Galium (31)
Ga-67 7 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Ga-68 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Ga-72 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Gadolinium (64)
Gd-146a) 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Gd-148 2 × 101 2 × 10-31 × 101 1 × 104
Gd-1531 × 101 9 × 100 1 × 102 1 × 107
Gd-159 3 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Germanium (32)
Ge-68a) 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Ge-71 4 × 101 4 × 10-1 1 × 104 1 × 108
Ge-77 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Hafnium (72)
Hf-172a) 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Hf-175 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Hf-181 2 × 100 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Hf-182 neomezeno neomezeno 1 × 102 1 × 106
Rtuť (80)
Hg-194a) 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Hg-195ma) 3 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Hg-197 2 × 101 1 × 101 1 × 1021 × 107
Hg-197m 1 × 101 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Hg-203 5 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 105
Holmium (67)
Ho-166 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 1031 × 105
Ho-166m 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Jód (53)
I-123 6 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 107
I-124 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
I-125 2 × 101 3 × 100 1 × 103 1 × 106
I-126 2 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
I-129 neomezeno neomezeno 1 × 102 1 × 105
I-131 3 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
I-132 4 × 10-1 4 × 10-11 × 101 1 × 105
I-133 7 × 10-1 6 × 10-11 × 101 1 × 106
I-134 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 1011 × 105
l-135a) 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Indium (49)
ln-111 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 105
ln-113m 4 × 100 2 × 1001 × 1021 × 106
ln-114ma) 1 × 101 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
ln-115 7 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Iridium (77)
lr-189a) 1 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 107
lr-190 7 × 10-1 7 × 10-11 × 101 1 × 108
lr-192 1 × 100 c) 6 × 10-11 × 101 1 × 104
lr-194 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Draslík (19)
K-40 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 102 1 × 106
K-42 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 106
K-43 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Krypton (36)
Kr-79 4 × 100 1 × 100 1 × 1031 × 105
Kr-81 4 × 101 4 × 101 1 × 1041 × 107
Kr-85 1 × 101 1 × 101 1 × 105 1 × 104
Kr-85m 8 × 100 3 × 100 1 × 103 1 × 1010
Kr-87 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Lantan (57)
La-137 3 × 101 6 × 100 1 × 103 1 × 107
La-140 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 1011 × 105
Lutecium (71)
Lu-172 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Lu-173 8 × 100 8 × 100 1 × 1021 × 107
Lu-174 9 × 100 9 × 1001 × 102 1 × 107
Lu-174m 2 × 101 1 × 101 1 × 102 1 × 107
Lu-177 3 × 101 7 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Hořčík (12)
Mg-28a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Mangan (25)
Mn-52 3 × 10-1 3 × 10-11 × 101 1 × 105
Mn-53 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 109
Mn-54 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 105
Mn-56 3 × 10-1 3 × 10-11 × 101 1 × 105
Molybden (42)
Mo-93 4 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 108
Mo-99a) 1 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 108
Dusík (7)
N-13 9 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Sodík (11)
Na-22 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Na-24 2 × 10-1 2 × 10-11 × 101 1 × 105
Niobium (41)
Nb-93m 4 × 101 3 × 101 1 × 104 1 × 107
Nb-94 7 × 10-1 7 × 10-11 × 101 1 × 106
Nb-95 1 × 100 1 × 1001 × 101 1 × 106
Nb-97 9 × 10-1 6 × 10-11 × 101 1 × 106
Neodymium (60)
Nd-147 6 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Nd-149 6 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Nikl (28)
Ni-59 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 108
Ni-63 4 × 101 3 × 101 1 × 105 1 × 108
Ni-65 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Neptunium (93)
Np-235 4 × 101 4 × 101 1 × 1031 × 107
Np-236 (krátce životné) 2 × 101 2 × 100 1 × 1031 × 107
Np-236 (dlouho životné) 9 × 100 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Np-237 2 × 101 2 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Np-239 7 × 100 4 × 10-1 1 × 1021 × 107
Osmium (76)
Os-185 1 × 100 1 × 1001 × 101 1 × 106
Os-1911 × 101 2 × 100 1 × 102 1 × 107
Os-191m 4 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Os-193 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Os-194a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Fosfor (15)
P-32 5 ×10-1 5 × 10-1 1 × 103 1 × 105
P-33 4 × 101 1 × 100 1 × 105 1 × 108
Protaktinium (91)
Pa-230a) 2 × 100 7 × 10-2 1 × 101 1 × 106
Pa-231 4 × 100 4 × 10-4 1 × 1001 × 103
Pa-233 5 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Olovo (82)
Pb-201 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Pb-202 4 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 106
Pb-203 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pb-205 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 107
Pb-210a) 1 × 100 5 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Pb-212a) 7 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Paladium (46)
Pd-103a) 4 × 101 4 × 1011 × 103 1 × 108
Pd-107 neomezeno neomezeno 1 × 105 1 × 108
Pd-109 2 × 100 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Prometium (61)
Pm-143 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pm-144 7 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Pm-145 3 × 1011 × 101 1 × 103 1 × 107
Pm-147 4 × 101 2 × 100 1 × 104 1 × 107
Pm-148ma) 8 × 10-1 7 × 10-11 × 101 1 × 106
Pm-149 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Pm-151 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Polonium (84)
Po-210 4 × 101 2 × 10-21 × 101 1 × 104
Praseodymium (59)
Pr-142 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 1021 × 105
Pr-143 3 × 100 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Platina (78)
Pt-188a) 1 × 100 8 × 10-1 1 × 1011 × 106
Pt-191 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Pt-193 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Pt-193m 4 × 101 5 × 10-11 × 103 1 × 107
Pt-195m1 × 101 5 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Pt-197 2 × 101 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Pt-197m 1 × 101 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Plutonium (94)
Pu-236 3 × 101 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Pu-237 2 × 101 2 × 101 1 × 103 1 × 107
Pu-2381 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-2391 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-240 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 103
Pu-241a) 4 × 101 6 × 10-2 1 × 102 1 × 105
Pu-2421 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Pu-244a) 4 × 10-1 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Rádium (88)
Ra-223a) 4 × 10-1 7 × 10-3 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Ra-224a) 4 × 10-1 2 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Ra-225a) 2 × 10-1 4 × 10-3 1 × 102 1 × 105
Ra-226a) 2 × 10-1 3 × 10-3 1 × 101 b) 1 × 104 b)
Ra-228/a) 6 × 10-1 2 × 10-2 1 × 101 b) 1 × 105 b)
Rubidium (37)
Rb-81 2 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Rb-83a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Rb-84 1 × 100 1 × 1001 × 101 1 × 106
Rb-86 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Rb-87 neomezeno neomezeno 1 × 104 1 × 107
Rb (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 1041 × 107
Renium (75)
Re-184 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Re-184m 3 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Re-186 2 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Re-187 neomezeno neomezeno 1 × 108 1 × 109
Re-188 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Re-189a) 3 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Re (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 106 1 × 109
Rodium (45)
Rh-99 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Rh-101 4 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 107
Rh-102 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Rh-102m 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Rh-103m 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 108
Rh-1051 × 101 8 × 10-1 1 × 1021 × 107
Radon (86)
Rn-222a) 3 × 10-1 4 × 10-3 1 × 101 b) 1 × 108 b)
Rutenium (44)
Ru-97 5 × 100 5 × 100 1 × 102 1 × 107
Ru-103a) 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Ru-105 1 × 100 6 × 10-11 × 101 1 × 106
Ru-106a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 b) 1 × 105 b)
Síra (16)
S-35 4 × 101 3 × 100 1 × 105 1 × 108
Antimon (51)
Sb-122 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 104
Sb-124 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Sb-125 2 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 106
Sb-126 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Skandium (21)
Sc-44 5 × 10-1 5 × 10-11 × 101 1 × 105
Sc-46 5 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Sc-47 1 × 101 7 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Sc-48 3 × 10-1 3 × 10-11 × 101 1 × 105
Selen (34)
Se-75 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Se-79 4 × 101 2 × 100 1 × 1041 × 107
Křemík (14)
Si-31 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Si-32 4 × 101 5 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Samarium (62)
Sm-145 1 × 101 1 × 101 1 × 1021 × 107
Sm-147 neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
Sm-151 4 × 101 1 × 101 1 × 104 1 × 108
Sm-153 9 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Cín (50)
Sn-113a) 4 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 107
Sn-117m 7 × 100 4 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Sn-119m 4 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Sn-121ma) 4 × 101 9 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Sn-123 8 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Sn-125 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Sn-126a) 6 × 10-1 4 × 10-11 × 101 1 × 105
Stroncium (38)
Sr-82a) 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Sr-85 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Sr-85m 5 × 100 5 × 100 1 × 102 1 × 107
Sr-87m 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Sr-89 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Sr-90a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 b) 1 × 104 b)
Sr-91a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Sr-92a) 1 × 100 3 × 10-11 × 101 1 × 106
Tritium (1)
T (H-3) 4 × 101 4 × 101 1 × 106 1 × 109
Tantal (73)
Ta-178 (dlouho životný) 1 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Ta-179 3 × 101 3 × 101 1 × 103 1 × 107
Ta-182 9 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 104
Terbium (65)
Tb-157 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Tb-158 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Tb-160 1 × 100 6 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Technecium (43)
Tc-95ma) 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Tc-96 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tc-96ma) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Tc-97 neomezeno neomezeno 1 × 103 1 × 108
Tc-97m 4 × 101 1 × 100 1 × 1031 × 107
Tc-98 8 × 10-1 7 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tc-99 4 × 101 9 × 10-1 1 × 104 1 × 107
Tc-99m 1 × 101 4 × 100 1 × 102 1 × 107
Telur (52)
Te-121 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Te-121m 5 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 105
Te-123m 8 × 100 1 × 100 1 × 102 1 × 107
Te-125m 2 × 101 9 × 10-1 1 × 103 1 × 107
Te-127 2 × 101 7 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Te-127ma) 2 × 101 5 × 10-1 1 × 1031 × 107
Te-129m 7 × 10-1 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Te-129ma) 8 × 10-1 4 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Te-131ma) 7 × 10-1 5 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Te-132a) 5 × 10-1 4 × 10-1 1 × 102 1 × 107
Torium (90)
Th-227 1 × 101 5 × 10-3 1 × 101 1 × 104
Th-228a) 5 × 10-1 1 × 10-3 1 × 100 b) 1 × 104 b)
Th-229 5 × 100 5 × 10-4 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Th-230 1 × 101 1 × 10-3 1 × 100 1 × 104
Th-231 4 × 101 2 × 10-21 × 103 1 × 107
Th-232 neomezeno neomezeno 1 × 101 1 × 104
Th-234a) 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 b) 1 × 105 b)
Th (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 100 b) 1 × 103 b)
Titanium (22)
Ti-44a) 5 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
Talium (81)
Tl-200 9 × 10-1 9 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Tl-201 1 × 101 4 × 100 1 × 102 1 × 106
Tl-202 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Tl-204 1 × 101 7 × 10-1 1 × 104 1 × 104
Tulium (69)
Tm-167 7 × 100 8 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Tm-170 3 × 100 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Tm-171 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 108
Uranium (92)
U-230 (rychlá absorpce plíci)a)d) 4 × 101 1 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)
U-230 (střední absorpce plíci)a)e) 4 × 101 4 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-230 (pomalá absorpce plíci)a)f) 3 × 101 3 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-232 (rychlá absorpce plíci)d) 4 × 101 1 × 10-2 1 × 100 b) 1 × 103 b)
U-232 (střední absorpce plíci)e) 4 × 101 7 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-232 (pomalá absorpce plíci)f)1 × 101 1 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-233 (rychlá absorpce plíci)d) 4 × 101 9 × 10-2 1 × 101 1 × 104
U-233 (střední absorpce plíci)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
U-233 (pomalá absorpce plíci)f) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 105
U-234 (rychlá absorpce plíci)d) 4 × 101 9 × 10-21 × 101 1 × 104
U-234 (střední absorpce plíci)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 102 1 × 105
U-234 (pomalá absorpce plíci)f) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 105
U-235 (všechny druhy absorpce plíci)a)d)e)f) neomezeno neomezeno 1 × 101 b) 1 × 104 b)
U-236 (rychlá absorpce plíci)d) neomezeno neomezeno1 × 101 1 × 104
U-236 (střední absorpce plíci)e) 4 × 101 2 × 10-2 1 × 1021 × 105
U-236 (pomalá absorpce plíci)f) 4 × 101 6 × 10-3 1 × 101 1 × 104
U-238 (všechny druhy absorpce plíci)d)e)f) neomezeno neomezeno 1 × 101 b) 1 × 104 b)
U (přírodní) neomezeno neomezeno 1 × 100 b) 1 × 103 b)
U (obohacené ≤ 20 %)g) neomezeno neomezeno 1 × 100 1 × 103
U(ochuzené) neomezeno neomezeno 1 × 100 1 × 103
Vanadium (23)
V-48 4 × 101 4 × 10-1 1 × 101 1 × 105
V-49 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 107
Wolfram (74)
W-178a) 9 × 100 5 × 100 1 × 101 1 × 106
W-181 3 × 101 3 × 101 1 × 1031 × 107
W-185 4 × 101 8 × 10-1 1 × 1041 × 107
W-187 2 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
W-188a) 4 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Xenon (54)
Xe-122a) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 1021 × 109
Xe-123 2 × 100 7 × 10-1 1 × 102 1 × 109
Xe-127 4 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 105
Xe-131m 4 × 101 4 × 101 1 × 104 1 × 104
Xe-133 2 × 101 1 × 101 1 × 103 1 × 104
Xe-135 3 × 100 2 × 100 1 × 103 1 × 1010
Ytrium (39)
Y-87a) 1 × 100 1 × 100 1 × 101 1 × 106
Y-88 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Y-90 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 103 1 × 105
Y-91 6 × 10-1 6 × 10-1 1 × 103 1 × 106
Y-91m 2 × 100 2 × 100 1 × 102 1 × 106
Y-92 2 × 10-1 2 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Y-93 3 × 10-1 3 × 10-1 1 × 102 1 × 105
Yterbium (79)
Yb-169 4 × 100 1 × 100 1 × 1021 × 107
Yb-175 3 × 101 9 × 10-1 1 × 1031 × 107
Zinek (30)
Zn-65 2 × 100 2 × 100 1 × 101 1 × 106
Zn-69 3 × 100 6 × 10-1 1 × 104 1 × 106
Zn-69ma) 3 × 100 6 × 10-1 1 × 102 1 × 106
Zirkonium (40)
Zr-88 3 × 100 3 × 100 1 × 102 1 × 106
Zr-93 neomezeno neomezeno 1 × 103 b) 1 × 107 b)
Zr-95a) 2 × 100 8 × 10-1 1 × 101 1 × 106
Zr-97a) 4 × 10-1 4 × 10-1 1 × 101 b) 1 × 105 b)

(a) A1- buď/anebo A2-hodnoty uzavírají příspěvky dceřinných nuklidů s poločasem rozpadu menším než 10 dnů.

(b) Následovně jsou popsány výchozí nuklidy a jejich nástupci kteří jsou ve stálé rovnováze:

Sr-90 Y-90
Zr-93 Nb-93m
Zr-97 Nb-97
Ru-106 Rh-106
Cs-137 Ba-137m
Ce-134 La-134
Ce-144 Pr-144
Ba-140 La-140
Bi-212 TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Pb-210 Bi-210, Po-210
Pb-212 Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Rn-220 Po-216
Rn-222 Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214
Ra-223 Rn-219, Po-215, Pb-211, Bi-211, TI-207
Ra-224 Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Ra-226 Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
Ra-228 Ac-228
Th-226 Ra-222, Rn-218, Po-214
Th-228 Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-229 Ra-225, Ac-225, Fr-221, At-217, Bi-213, Po-213, Pb-209
Th (nat) Ra-228, Ac-228, Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212 (0,64)
Th-234 Pa-234m
U-230 Th-226, Ra-222, Rn-218, Po-214
U-232 (0,64) Th-228, Ra-224, Rn-220, Po-216, Pb-212, Bi-212, TI-208 (0,36), Po-212
U-235 Th-231
U-238 Th-234, Pa-234m
U (nat) Th-234, Pa-234m, U-234, Th-230, Ra-226, Rn-222, Po-218, Pb-214, Bi-214, Po-214, Pb-210, Bi-210, Po-210
U-240 Np-240m
Np-237 Pa-233
Am-242n Am-242
Am-243 Np-239

(c) Množství může být určeno pomocí měření doby rozpadu nebo měření dávkové intenzity v předepsané vzdálenosti od zdroje.

(d) Tyto hodnoty platí pouze pro sloučeniny uranu, které jak pro normální přepravní podmínky tak i při havarijních přepravních podmínkách zachovávají chemickou podobu UF6, UO2F2 a UO2(NO3)2.

(e) Tyto hodnoty platí pouze pro uranové sloučeniny které jak pro normální tak pro havarijní přepravní podmínky zachovávají chemickou podobu UO3, UF4 a UCI4 a šesti hodnotové sloučeniny .

(f) Tyto hodnoty platí pro všechny jmenované uranové sloučeniny v poznámkách pod čarou ad d) a e).

(g) Tyto hodnoty platí pouze pro neozářený uran.

2.2.7.7.2.2 Pro jednotlivé radionuklidy, které nejsou v tabulce 2.2.7.7.2.1 uvedeny, je pro stanovení v 2.2.7.7.2.1 jmenovaných výchozích hodnot radionuklidů potřebné schválení příslušného orgánu, nebo pro mezinárodní přepravu vícestranné povolení. Jestliže je známa chemická forma každého radionuklidu, je přípustné použít hodnotu A2 v závislosti od doporučení dle International Commission on Radiological Protection pro třídu rozpustnosti, pokud bude zohledněna chemická podoba jak za normálních přepravních podmínek,tak i za havarijních přepravních podmínek. Alternativně se smí použít bez povolení příslušného orgánu hodnota radionuklidu v tabulce 2.2.7.7.2.2.

Tabulka 2.2.7.7.2.2

Výchozí hodnoty radionuklidů pro neznámé radionuklidy nebo směsi

Radioaktivní obsah A1 (TBq)A2 (TBq) Koncentrace aktivit pro vyjmuté látky (Bq/g) Mezní hodnoty aktivit pro vyjmuté zásilky (Bq/g)
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují beta nebo gama záření, je známo 0,1 0,02 1×10 1×10
Jen k dispozici k nuklidům, které emitují alfa záření, je známo 0,2 9×10 1×10 1×10
Nejsou použitelná relevantní data 0,001 9×10 1×10 1×10

2.2.7.7.2.3 Při výpočtech hodnot A1 a A2 radionuklidů neobsažených v tabulce 2.2.7.7.2.1, kdy se jedná o řetězec radioaktivního rozpadu, ve kterém jsou radionuklidy v jejich původní přírodní podobě a kde není obsažen dceřinný radionuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dní, nebo větší než u výchozího nuklidu,se považuje za jednotlivý radionuklid; zohledněné aktivity a použité hodnoty A1 nebo A2 jsou hodnoty výchozího nuklidu tohoto rozpadového řetězce.U radioaktivního rozpadového řetězce, v kterém je dceřinný nuklid s poloviční dobou rozpadu, která je buď větší než 10 dnů, nebo větší než u výchozího radionuklidů, je nutné pohlížet na výchozí radionuklid a na dceřinný nuklid jako na směs různých nuklidů.

2.2.7.7.2.4 Pro jmenované směsi radionuklidů v 2.2.7.7.2.1, mohou být určené hodnoty radionuklidů stanoveny následovně:

přičemž,

f(i) podíl aktivity nebo koncentrace aktivity radionuklidů ve směsi;

X(i) odpovídající hodnotě A1 nebo koncentraci aktivity pro vyjmuté látky nebo mezní hodnota aktivity pro vyjmuté zásilky pro odpovídající radionuklid je a

Xm v případě ze směsí odvozených hodnot A1 nebo A2, je koncentrace aktivity pro vyjmuté látky nebo mezezní hodnota aktivity pro vyjmutou zásilku.

2.2.7.7.2.5 Je-li známa identita každého radionuklidů, ale není známa aktivita jednotlivých radionuklidů, mohou být radionuklidy shromážděny do skupin a za použití vzorce z odstavců 2.2.7.7.2.4 a 2.2.7.7.1.4.2. a použity můhou být odpovídající nejnižších hodnoty radionuklidů pro radionuklidy v každé skupině. Základem pro dělení do skupin může být celková alfa aktivita a celková beta/gama aktivita, pokud jsou známy, při čemž se použijí nejnižší hodnoty radionuklidů pro alfa zářiče, popř. beta/gama zářiče.

2.2.7.7.2.6 Pro jednotlivé radionuklidy nebo směsi radionuklidů, pro které nejsou k dispozici relevantní data, se používají hodnoty z tabulky 2.2.7.7.2.2.

2.2.7.8 Mezní hodnoty přepravního indexu (TI), kritického bezpečnostního indexu (CSI) a dávkové intenzity pro kusy a transportní obalový soubor

2.2.7.8.1 S výjimkou zásilek pro výlučné použití nesmí přepravní index pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor překročit 10 a ani bezpečnostní index nesmí překročit pro každý jednotlivý kus nebo každý jednotlivý transportní obalový soubor 50.

2.2.7.8.2 S výjimkou kusů nebo transportních obalových souborů, které jsou přepravovány za výlučného použití, nesmí nejvyšší dávková intenzita podle oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5), překročit na žádném bodě vnější plochy kusu nebo transportního obalového souboru 2 mSv/h.

2.2.7.8.3 Nejvyšší dávková intenzita nesmí na žádném bodě vnější plochy u přepravovaného kusu za výlučného použití překročit 10 mSv/h.

2.2.7.8.4 Kusy a transportní obalové soubory jsou v souladu se stanovenými podmínkami v tabulce 2.27.8.4 a dle následujících ustanovení zařazeny do jedné z kategorií I-BÍLÁ, ll-ŽLUTÁ nebo lll-ŽLUTÁ:

(a) Při určení příslušné kategorie pro kus nebo transportní obalový soubor musí být zohledněn přepravní index povrchové dávkové intenzity. Splňuje-li přepravní index podmínky pro danou kategorii, ale povrchová dávková intenzita jinou kategorii, potom je zásilka nebo transportní obalový soubor zařazen do vyšší kategorii. Pro tento účel se nahlíží na kategorii l-BÍLÁ jako na nejnižší kategorii;

(b) Přepravní index se určuje v souladu se stanoveným postupem v odstavcích 2.2.7.6.1.1 a 2.2.7.6.1.2;

(c) Je-li povrchová dávková intenzita větší než 2 mSv/h musí být kus nebo transportní obalový soubor přepravován za výlučného použití a podle ustanovení v oddíle 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (3.5) ( a);

(d) Je-li kus přepravován na základě zvláštního ujednání je zařazen do kategorie lll-ŽLUTÁ;

(e) Transportní obalový soubor, který na základě zvláštního ujednání je obsažen v přepravovaných kusech je přiřazen kategorii lll-ŽLUTÁ.

Tabulka 2.2.7.8.4

KATEGORIE PŘEPRAVOVANÝCH KUSŮ A TRANSPORTNÍCH OBALOVÝCH SOUBORU

Podmínky
Přepravní index Největší dávková intenzita na každý bod vnější plochy Kategorie
0a Není větší než 0,005 mSv/h l-BÍLÁ
větší než 0, a.e ne větší než 1 větší než 0,005 mSv/h, ale ne větší než 0,5 mSv/h ll-ŽLUTÁ
větší než 1, ale ne větší než10 větší než 0,5 mSv/h, ale ne větší než 2 mSv/h lll-ŽLUTÁ
větší než 10 větší než 2 mSv/h, ale ne větší než 10 mSv/h lll-ŽLUTÁb

a Není-li naměřený přepravní index větší než 0,05 smí být v souladu s 2.2.7.6.1.1 (c) dosazená hodnota rovná nule.

b Smí být také přepravován za výlučného použití.

2.2.7.9 Předpisy a kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů

2.2.7.9.1 Vyjmuté kusy, které mohou obsahovat radioaktivní látky v omezeném množství, nástroje, výrobky podle 2.2.7.7.1.2 a prázdné obaly podle 2.2.7.9.6, smějí být přepravovány za následujících podmínek:

(a) jsou-li použitelné ustanovení 2.2.7.9.2, oddílu 3.3.1 (zvláštního předpisu 172 nebo 290), pododdílu 5.2.1.2, odstavců 5.2.1.7.1, 5.2.1.7.2, 5.2.1.7.3, 5.4.1.2.5.1 a), oddílu 7.5.11 zvláštního předpisu CW 33 (5.2)a, pokud jsou použitelné, i 2.2.7.9.3 až 2.2.7.9.6;

(b) dle oddílu 6.4.4 uvedených ustanovení pro vyjmuté kusy;

(c) jestliže vyjmutý kus obsahuje štěpné látky, musí být použitelné (splňovat) jedno z ustanovení zvláštních kriterií pro použité štěpné látky v pododdíle 6.4.11.2 a ustanovení v pododdíle 6.4.7.2.

2.2.7.9.2 Dávková intenzita nesmí v žádném bodě vnější plochy vyjmutého kusu překročit 5 μSv/h.

2.2.7.9.3 Radioaktivní látky, které jsou součásti přístroje nebo výrobku nebo jsou obsaženy ve stavebních dílech a jejich aktivita nepřekročí stanovené mezní hodnoty v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 2 popř. 3, pro jednotlivý výrobek a kus, mohou být přepravovány jako vyjmutý kus, za předpokladu, že:

(a) dávková intenzita není větší než 0,1 mSv/h v 10 cm odstupu od každého bodu vnější plochy každého nezabaleného přístroje nebo výrobku a

(b) každý přístroj nebo výrobek (vyjma hodin a předmětů s radioluminiscenčním světelným ukazatelem) je opatřen označením ”RADIOAKTIVNÍ” a

(c) aktivní látky jsou úplně uzavřeny v neaktivních součástech (zařízení, jehož funkce spočívá v uzavření radioaktivních látek, se nepovažuje za přístroj nebo výrobek).

2.2.7.9.4 Radioaktivní látky v jiných podobách než jsou popsané v 2.2.7.9.3 smí být přepravovány ve vyjmutém kusu, jen není-li překročená mezní hodnota aktivity uvedená v tabulce 2.2.7.7.1.2.1 sloupci 4 a za předpokladu, že:

(a) kus má za rutinních přepravních podmínek uzavřen radioaktivní obsah a

(b) kus je na vnitřní ploše opatřen označením „RADIOAKTIVNÍ” tak, aby při otevření kusu viditelně varoval před přítomností radioaktivní látky.

2.2.7.9.5 Výrobek, ve kterém jsou jedinými radioaktivními látkami neozářený přírodní uran, neozářený ochuzený uran nebo neozářené přírodní thorium, smí být přepravován jako vyjmutý kus, za předpokladu, že vnější plochy uranu nebo thoria mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé výrobní látky.

2.2.7.9.6 Prázdný obal, který předtím radioaktivní látky obsahoval, smí být přepravován jako vyjmutý kus za předpokladu, že:

(a) obal je v dobře udržovaném stavu a bezpečně uzavřen;

(b) vnější plochy uranu nebo thoria v obalové konstrukci mají neaktivní opláštění z kovu nebo jiné tuhé látky;

(c) vnitřní nezaručená kontaminace není větší než setina hodnoty stanovená v 4.1.9.1.2. a

(d) všechny nálepky označující nebezpečí jsou v souladu s 5.2.2.1.11.1 z obalů odstraněny a nesmějí být viditelné.

2.2.7.9.7 Následující ustanovení neplatí pro vyjmuté kusy a neplatí pro kontrolní opatření pro přepravu vyjmutých kusů 2.2.7.4.1, 2.2.7.4.2, 4.1.9.1.3, 4.1.9.1.4, 5.1.3.2, 5.1.5.1.1, 5.1.5.1.2, 5.2.2.1.11.1, 5.4.1.2.5.1 s výjimkou (a), 5.4.1.2.5.2, 5.4.1.3, 6.4.6.1, 7.5.11 zvláštní předpis CW33 s výjimkou (5.2).

2.2.7.10 (Vyhrazeno)

2.2.8 Třída 8 Žíravé látky

2.2.8.1 Kritéria

2.2.8.1.1 Pojem třída 8 zahrnuje látky jakož i předměty s látkami této třídy, které chemickým účinkem napadají vlákna eptithelu pokožky nebo sliznice, se kterým přicházejí do styku nebo které při uvolňování způsobují škody na jiných věcech nebo na dopravních prostředcích nebo je mohou poškodit, popřípadě mohou vyvolat jiná nebezpečí. Pod pojem této třídy spadají také látky, které teprve s vodou tvoří žíravé kapaliny nebo s přirozenou vlhkostí vzduchu žíravé páry nebo mlhy.

2.2.8.1.2 Látky a předměty třídy 8 jsou následovně rozděleny :

C1 - C10 Látky žíravé bez vedlejšího nebezpečí
C1 - C4 Látky kyselého charakteru
C1
C2
C3
CA
Anorganické, kapaliny
Anorganické, tuhé látky
Organické, kapaliny
Organické, tuhé látky
C5 - C8 Látky zásaditého charakteru
C5
C6
C7
C8
Anorganické, kapaliny
Anorganické, tuhé látky
Organické, kapaliny
Organické, tuhé látky
C9-C10 Látky žíravé, jiné
C9
C10
Kapaliny
Tuhé látky
C11 Předměty
CF Látky žíravé, hořlavé
CF1
CF2
Kapaliny
Tuhé látky
CS Látky žíravé samozápalné
CS1
CS2
Kapaliny
Tuhé látky
CW Látky žíravé, které ve styku s vodou vyvíjejí hořlavé plyny
CW1
CW2
Kapaliny
Tuhé látky
CO Látky žíravé podporující hoření
CO1
O2
Kapaliny
Tuhé látky
CT Látky žíravé jedovaté
CT1
CT2
Kapaliny
Tuhé látky
CFTLátky žíravé, hořlavé, jedovaté, kapalné
COTLátky žíravé, podporující hoření, jedovaté

Klasifikace a přiřazeni obalovým skupinám

2.2.8.1.3 Látky třídy 8 jsou na základě jejich stupně nebezpečí, které se vytvoří při přepravě, přiřazeny následujícím obalovým skupinám :

Obalová skupina I: silně žíravé látky;
Obalová skupina II : žíravé látky;
Obalová skupina III: slabě žíravé látky

2.2.8.1.4 Třídě 8 přiřazené látky a předměty jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Přiřazení látek obalovým skupinám I, II nebo III bude provedeno na podkladech zkušeností se zohledněním přídavných faktorů, jako nebezpečí vdechnutí6 a schopnost reagovat s vodou (včetně vytvoření nebezpečných rozpadových produktů).

2.2.8.1.5 Zařazení látek, včetně směsí, které nejsou v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené, odpovídajícím položkám v pododdíle 2.2.8.3 a k odpovídajícím obalovým skupinám v souladu s kritérii oddílů (a) až (c) může být provedeno na základě délky kontaktního času, která je nutná k tomu, aby byla poškozena lidská kožní tkáň v celé její tloušťce.

2.2.8.1.6 U látek, u nichž se předpokládá, že nevyvolají poškození lidské pokožky v celé její tloušťce, je třeba ještě zohlednit korozívní účinky na povrchu určitých kovů. Při přiřazování obalovým skupinám se musí zohlednit zkušenosti, získané při neúmyslném ohrožení ve vztahu na lidi. Jestliže takové zkušenosti chybí, je třeba přiřazení provést na základě výsledků pokusů podle OECD-Guideline 4047.

(a) Obalové skupině I jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 60 minut, při době působení 3 minut nebo kratší způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

(b) Obalové skupině II jsou přiřazeny látky, které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 3 minuty, ale nejvýše 60 minut, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce.

(c) Obalové skupině III jsou přiřazeny látky :

- které během pozorovací doby 14 dní, při době působení delší než 60 minut, ale nejvýše 4 hodiny, způsobí poškození neporaněné kožní tkáně v její celé tloušťce

- u kterých se předpokládá, že nezpůsobují poškození neporaněné kožní tkáně v celé její tloušťce, u kterých však velikost koroze na ocelových nebo hliníkových površích při zkušební teplotě 55° C překračuje hodnotu 6,25 mm za rok. Pro zkoušky je třeba použít ocel typu P 235 [ISO 9328 (II): 1991] nebo podobný typ a pro zkoušky hliníku nepotažené typy 7075-T6 nebo AZ5GU-T6. Požadovaná zkouška je popsána v normě ASTM G31-72 (novelizovaná v roce 1990).

2.2.8.1.6 Jestliže by látky třídy 8 vlivem příměsí spadaly do jiných skupin nebezpečeného účinku než do těch, do kterých v kapitole 3.2 tabulce A jmenovitě uvedené látky patří, jsou tyto směsi nebo roztoky zařazeny k položkám, ke kterým na základě jejich skutečného nebezpečí patří.

POZN.: Pro zařazení roztoků a směsí (jako preparátů, přípravků a odpadů) viz také oddíl 2.1.3.

2.2.8.1.7 Na základě kritérií 2.2.8.1.5 se může rovněž určit, zda jmenovitě uvedený roztok nebo jmenovitě uvedená směs popřípadě roztok nebo směs obsahující jmenovitě uvedenou látku, je uzpůsobený(á) tak, že tento roztok nebo tato směs nepodléhá ustanovením této třídy.

2.2.8.1.8 Látky, roztoky nebo směsi, které:

- neodpovídají kritériím směrnic 67/548/EEC8 nebo 88/379/EEC9 v jejich platném znění a nejsou podle těchto směrnic a jejich platného znění zařazeny jako žíravé látky;

- neúčinkují žíravé na ocel nebo hliník a nemohou být považovány za látky náležející třídě 8.

POZN.: V UN v modelovém předpisu uvedené látky UN 1910 OXID VÁPENATÝ a UN 2812 HLINITAN SODNÝ nepodléhají předpisům ADR.

2.2.8.2 K přepravě nepřipuštěné látky

2.2.8.2.1 Chemicky nestabilní látky třídy 8 jsou k přepravě připuštěny pouze, jestliže jsou učiněna potřebná opatření, kterými se zabrání každé nebezpečné rozkladné nebo polymerisační reakce během přepravy. Pro tento účel musí být dbáno zvláště o to, aby nádoby a cisterny neobsahovaly žádné látky, které by mohly tyto reakce podporovat.

2.2.8.2.2 K přepravě nejsou připuštěny následující látky :

- UN 1798 SMĚS KYSELINY DUSIČNÉ a CHLOROVODÍKOVÉ (SOLNÉ),

- chemicky nestabilní směsí odpadní kyseliny sírové,

- chemicky nestabilní směsi nitračních nebo odpadních směsí kyselin, ne denitrovaných,

- kyselina chloristá, vodní roztok s více než 72 % hmotnosti čisté kyseliny nebo směsi kyseliny chloristé s jinými kapalnými látkami než voda,

2.2.8.3 Seznam hromadných pojmenování

a Směsi tuhých látek, které nepodléhají předpisům ADR mohou být přepravovány s kapalnými žíravými látkami pod UN číslem 3244, bez toho, aby předtím byla použita přiřazovací kritéria pro třídu 8, s předpokladem, že v čase nakládky látky nebo uzavírání obalu nemají na voze nebo kontejneru žádnou volně viditelnou tekutinu. Každý obal musí odpovídat konstrukčnímu typu obalu, který obstál s úspěchem ve zkoušce těsnosti pro obalovou skupinu II.

Poznámky pod čarou

b Hořlavé, žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí pod 23° C, vyjma látek UN čísla 2734 a 2920, jsou látkami třídy 3.

c Hořlavé slabě žíravé kapalné látky s bodem vzplanutí od 23° C do 61° C včetně jsou látkami třídy 3.

d Chlorsilany, které s vodou nebo vlhkým vzduchem vytváří hořlavé plyny, jsou látkami třídy 4.3.

e Chlorformiáty s převažujícími jedovatými vlastnostmi jsou látkami třídy 6.1.

f Žíravé látky, které jsou při vdechnutí velmi jedovaté, jsou látkami třídy 6.1.

g UN 1690 FOURID SODNÝ, UN 1812 UN 2505 FLUORID AMONNÝ UN 2674 HEXAFUOROKŘEMIČITAN SODNÝ UN 2856 HEXAFLUOROKŘEMIČITANY,J.N. jsou látkami třídy 6.1.

2.2.9 Třída 9 Různé nebezpečné látky a předměty

2.2.9.1 Kritéria

2.2.9.1.1 Pod pojem třídy 9 spadají látky a předměty, které během přepravy mohou vytvořit nebezpečí, které nespadá pod pojmy jiných tříd.

2.2.9.1.2 Látky a předměty třídy 9 jsou rozděleny následovně :

M1 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví
M2 Látky a přístroje, které mohou v případě požáru vytvářet dioxiny
M3 Látky, které uvolňují hořlavé páry
M4 Lithiové baterie
M5 Záchranné prostředky
M6-M8 Látky ohrožující životní prostředí
M6
M7
M8
Vodu znečišťující kapalné látky
Vodu znečišťující tuhé látky
Geneticky změněné mikroorganismy a organismy
M9-M10 Zahřáté látky
M9
M10
Kapaliny
Tuhé látky
M11 Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají do vyjmenování jiných tříd

Definice a zařazení

2.2.9.1.3 Látky a předměty zařazené ke třídě 9 jsou uvedeny v kapitole 3.2 tabulce A. Zařazení jmenovitě neuvedeným látek a předmětů v kapitole 3.2 tabulce A v nebo pododdílu 2.2.9.3 k odpovídajícím položkám musí být provedeno v souladu s ustanoveními 2.2.9.1.4 až 2.2.9.1.14.

2.2.9.1.4 Látky, které při vdechnutí jemného prachu mohou ohrozit zdraví, zahrnují azbest a azbest obsahující směsi.

Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny

2.2.9.1.5 Látky a přístroje, které v případě požáru mohou vytvářet dioxiny, zahrnují polychlorované bifenyly (PCB) a terpentyly (PCT) a polyhalogenované bifenyly a tetrafenyly jakož i směsi, které tyto látky obsahují, jakož i přístroje jako transformátory, kondensátory a hydraulické přístroje, které takové látky nebo směsi obsahují.

POZN.: Směsi s obsahem PCB nebo PCT nejvýše 50 mg/kg nepodléhají předpisům ADR.

Látky, které vylučují hořlavé páry

2.2.9.1.6 Látky, které vylučují hořlavé páry, zahrnují polymery, které obsahují hořlavé kapalné látky s bodem vzplanutí do 55° C.

Lithiové baterie

2.2.9.1.7 Lithiové články a baterie mohou být do třídy 9 zařazeny, jestliže odpovídají požadavkům kapitoly 3.3 zvláštního předpisu 230. Nepodléhají předpisům ADR, jestliže odpovídají požadavkům v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 188. Zařazovány jsou v souladu s postupem v oddíle 38.3 Příručky zkoušky a kritéria.

Záchranné prostředky

2.2.9.1.8 Záchranné prostředky zahrnují záchranné prostředky a díly automobilů, které odpovídají definicím v kapitole 3.3 zvláštního předpisu 235 nebo 296.

Látky ohrožující životní prostředí

2.2.9.1.9 Látky ohrožující životní prostředí zahrnují kapalné nebo tuhé látky znečišťující vodu, jakož i roztoky a směsi které takovéto látky obsahují (jako preparáty, přípravky a odpady), které nemohou být zařazeny k jiné třídě nebo jiným položkám v kapitole 3.2 tabulce A třídy 9. Zahrnují také geneticky změněné mikroorganismy a organismy.

Látky znečišťující vodu

2.2.9.1.10 Látka zařazená jako látka vodu znečišťující k položkám UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ,KAPALNÁ,J.N. a UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, TUHÁ ,J.N. se provádí, jak je uvedeno v oddíle 2.3.5. Látky, které jsou již zařazeny jako látky ohrožující životní prostředí s UN čísly 3077 a 3082, jsou uvedeny v pododdíle 2.2.9.4

Geneticky změněné mikroorganismy nebo organismy

2.2.9.1.11 Geneticky změněné mikroorganismy jsou mikroorganismy, v nichž byl genetický materiál záměrně technickými metodami změněn takovým způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít. Geneticky změněné mikroorganismy jsou ve smyslu třídy 9 takové, které pro lidi a zvířata nejsou nebezpečné, které ale mohou zvířata, rostliny, mikrobiologické látky a ekosystémy změnit způsobem, ke kterému v přírodě nemůže dojít.

POZN. 1: Geneticky změněné mikroorganismy, které jsou látkami způsobilými vyvolat nákazu jsou látkami třídy 6.2 UN-čísel 2814 a 2900.

POZN. 2: Geneticky změněné mikroorganismy, pro které bylo uděleno povolení k uvolnění do životního prostředí10, nepodléhají podmínkám této třídy.

POZN. 3: Živí obratlovci nebo bezobratlá zvířata nesmí být používáni k tomu, aby přenášeli geneticky změněné mikroorganismy, přiřazené třídě 9, ledaže by nemohli být přepravováni jiným způsobem.

2.2.9.1.12 Geneticky změněné organismy, o kterých je známo nebo se dá předpokládat, že jsou nebezpečné pro životní prostředí, musí být přepravovány v souladu se stanovenými podmínkami příslušného orgánu země původu.

Látky zahřáté

2.2.9.1.13 Zahřáté látky zahrnují látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě v kapalném stavu při teplotě 100° C nebo vyšší, při teplotě pod jejich bodem vzplanutí, pokud tyto mají bod vzplanutí,. Zahrnují také tuhé látky, které jsou přepravovány nebo podávány k přepravě při teplotě 240° C nebo vyšší.

Jiné látky, které během přepravy vytvářejí nebezpečí a nespadají pod definici nějaké jiné třídy

2.2.9.1.14 Dále jmenované různé látky, které nespadají pod definici jiné třídy, a jsou zařazeny ke třídě 9 :
tuhá sloučenina amoniaku (čpavku s bodem vzplanutí pod 61° C
méně nebezpečný dithioničitan
velmi lehce prchavá kapalná látka
látky vydávající škodlivé páry
látky obsahující alergeny
chemické testovací soupravy a výstroj první pomoci

POZN.: Následující látky a předměty, uvedené v UN-modelových předpisech, nepodléhají ustanovením ADR:
UN 1845 OXID UHLIČITÝ, TUHÝ (SUCHÝ LED),
UN 2071 HNOJIVA OBSAHUJÍCÍ DUSIČNAN AMONNÝ,
UN 2216 MOUČKA RYBÍ (ODPADY RYBÍ), STABILIZOVANÁ,
UN 2807 LÁTKY MAGNETIZOVANÉ,
UN 3166 MOTORY SPALOVACÍ, také pokud jsou zabudovány v přístrojích nebo vozidlech
UN 3171 VOZIDLO NA BATERIOVÝ POHON nebo UN 3171 PŘÍSTROJ NA BATERIOVÝ POHON
UN 3334 LÁTKA KAPALNÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N.
UN 3335 LÁTKA TUHÁ, KTERÁ PODLÉHÁ PŘEDPISŮM PLATNÝM PRO LETECKOU PŘEPRAVU, J.N.

Přiřazení k obalovým skupinám

2.2.9.1.15 K obalovým skupinám jsou látky a předměty třídy 9 uvedené v kapitole 3.2 tabulce A zařazeny na základě jejich stupně nebezpečnosti následovně:

Obalová skupina II: Látky se středním nebezpečím
Obalová skupina III: Látky s malým nebezpečím

2.2.9.2 K přepravě nepřipuštěné látky a předměty

Následující látky a předměty nejsou k přepravě připuštěny :

- Lithiové baterie, které neodpovídají podmínkám kapitoly 3.3 zvláštních ustanovení 188, 230, 287 a/nebo 636;

- Nevyčištěné prázdné zadržovací jímky (zadržovací vany) pro přístroje jakož i transformátory a kondenzátory a hydraulické přístroje, které obsahují látky UN-čísel 2315, 3151 nebo 3152.

2.2.9.3 Seznam hromadných pojmenování

2.2.9.4 Látky klasifikované jako látky ohrožující životní prostředí, které nespadají pod jinou třídu ani pod položky třídy 9 s výjimkou položek UN-čísel 3077 a 3082

UN 3082 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KAPALNÁ, J.N. vodu znečišťující, kapalná
Alkohol C6 - C17 (sekundární) póly (3-6) ethoxylát
Alkohol C12 - C15 póly (1-3) ethoxylát
Alkohol C13 - C15 póly (1-6) ethoxylát
Alfa-methrin
Butylbenzylftalát
Chlorované parafiny (C10 - C13)
1-Chloroktan
Kresyldifenylfosfát
Cyfluthrin
Decylacrylát
Di-n-butylftalát
1,6-Dichlorhexan
Diisopropylbenzeny
Isodecylakrylát
Isodecyldifenylfosfát
Isooktylnitrát
Malathion
Resmethrin
Triarylfosfáty
Trikresylfosfáty
Triethylbenzen
Trixylenylfosfát
UN 3077 LÁTKA OHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ J.N., vodu znečišťující, tuhá
Chlorhexidin Chlorované parafiny (C10 - C13)
p-Dichlorbenzen
Difenyl
Difenylether
Fenbutatinoxid
Chlorid rtuťový (Kalomel)
Tributylfosfát cínu
Bromid zinečnatý

KAPITOLA 2.3

ZKUŠEBNÍ POSTUPY

2.3.0 Všeobecně

Pokud v kapitole 2.2 nebo v tomto oddílu není stanoveno jinak, platí pro kvalifikaci nebezpečných věcí použité zkušební postupy, dle Příručky zkoušky a kritéria.

2.3.1 Zkouška na výpotek pro trhaviny typu A

2.3.1.1 UN 0081 trhaviny typ A musí, pokud vykazují větší než 40% obsah kapalného esteru kyseliny dusičné, navíc ke zkouškám uvedeným v Příručce zkoušky a kritéria, ještě vyhovět následující zkoušce na výpotek.

2.3.1.2 Přístroj pro zkoušení trhavin na výpotek (obrázek 1 až 3) se skládá z dutého bronzového válce. Tento válec, který je na jedné straně uzavřen deskou z téhož kovu, má vnitřní průměr 15,7 mm a hloubku 40 mm. Na stěně je 20 otvorů o průměru 0,5 mm (4 řady po 5 otvorech). Bronzový píst tvaru válce o délce 48 mm, jehož celková délka činí 52 mm, může vnikat do kolmo postaveného válce; tento píst, jehož průměr činí 15,6 mm se zatíží závažím o hmotnosti 2220 g tak, že se vyvine tlak 120 kPa (1,2 bar) na dno válce.

2.3.1.3 Z 5 až 8 gramů trhaviny se vytvoří žmolek o délce 30 mm a průměru 15 mm, který se obalí velmi jemnou gázou a vloží do válce; na to se potom přiloží píst se závažím, aby byla trhavina vystavena tlaku 120 kPa (1,2 bar). Zaznamenává se potřebný čas, než se ve vnějších otvorech ve válci objeví první olejové kapičky (Nitroglycerin).

2.3.1.4 Jestliže se objeví první kapky po časovém období delším než 5 minut při teplotě 15° až 25° C, za které se pokus provádí, odpovídá trhavina podmínkám.

Zkouška trhavin na výpotek

Obr.1: Těleso závaží, tvaru zvonu; hmotnost 2220 g; pro zavěšení na bronzový píst

Obr.2: Dutý bronzový válec, z jedné strany uzavřen, nárys a půdorys rozměry v mm

Obr.3: Válcovitý bronzový píst, rozměry v mm

Rozměry v mm

(1) 4 řady po 5 otvorech o průměru 0,5
(2) Měď
(3) Olověná deska se středovým kuželem na spodní straně
(4) 4 otvory, cca 46 × 56, rozděleny rovnoměrně po obvodu

2.3.2 Zkoušky týkající se směsí nitrované celulózy třídy 4.1

2.3.2.1 Nitrocelulóza nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 180° C. Viz 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9a) a 2.3.2.10.

2.3.2.2 3 g zvláčněné nitrocelulózy nesmí vylučovat žádné viditelné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny) v průběhu půlhodinového zahřívání při teplotě 132° C. Zápalná teplota musí být vyšší než 170° C. Viz pododdíly 2.3.2.3 až 2.3.2.8, 2.3.2.9 b) a 2.3.2.10.

2.3.2.3 Nutno použít následovně uvedených zkušebních postupů, pokud vzniknou názorové rozdíly o přípustnosti přepravy látek v silniční dopravě.

2.3.2.4 Pokud se zvolí jiné zkušební postupy ke zkoušce podmínek stálosti, musí tyto postupy vést postupy ke stejným závěrům k jakým vedou v následujícím uvedené postupy.

2.3.2.5 Při následně popsané zkoušce tepelné stálosti nesmí teplota v sušárně, ve které se zkoušený vzorek nachází odchylovat více než o 2° C od předepsané teploty; doba zkoušky musí být dodržena s odchylkou nejvýše 2 minut při jejím trvání 30 nebo 60 minut. Sušárna musí být uzpůsobena tak, aby po vložení vzorku dosáhla teplota požadované výše, nejdéle do 5 minut.

2.3.2.6 Zkušební vzorky se musí před zkouškami podle pododdílů 2.3.2.9 a 2.3.2.10 sušit na vakuovém exsikátoru opatřeným roztaveným a zrnovitě změněným chloridem vápenatým při pokojové teplotě po dobu nejméně 15 hodin, přičemž musí být zkušební vzorek rozprostřen v tenkou vrstvu; k tomuto účelu musí být vzorky, které nejsou ani práškovité, ani vláknité, buď rozlámány, rozstrouhány nebo rozřezány na malé části. Tlak v exsikátoru se musí udržovat pod 6.6 kPa (0,066 bar).

2.3.2.7 Před sušením látek za podmínek v pododdílů 2.3.2.6 musí být látky předsušeny podle pododdílů 2.3.2.2 v sušárně s dobrým provzdušněním, při teplotě udržované na 70° C tak dlouho, dokud úbytek hmotnosti za 15 minut není menší než 93 % navážky.

2.3.2.8 Slabě nitrovaná nitrocelulóza podle pododdílů 2.3.2.1 je nejdříve podrobena předsušení podle podmínek v pododdílů 2.3.2.7; sušení se ukončí pobytem po dobu nejméně 15 hodin v exsikátoru opatřeném koncentrovanou kyselinou sírovou.

2.3.2.9 Zkouška chemické stálosti vůči teplu

(a) Zkouška látek jmenovaných v pododdílů 2.3.2.1.

(i) Do každé z obou skleněných zkumavek, které mají

délku350 mm
vnitřní průměr16 mm
tloušťku stěny1,5 mm

se vloží 1 g látky vysušené chloridem vápenatým (látka pro sušení se musí zmenšit v potřebném případě na kusy, jejichž hmotnost nepřesahuje 0,05 g).
Obě zkumavky se přikryjí těsně tak, aby byly uzavřeny volně, vloží se do sušárny tak, aby bylo vidět alespoň 4/5 jejich délky a ponechají se po dobu 30 minut při teplotě 132° C. Po tuto dobu se zjišťuje, zda se během této doby vyvíjí nitrózní plyny ve formě žlutohnědých par, které jsou zvlášť dobře viditelné na bílém pozadí.

(ii) Látka se považuje za stálou, jestliže se neuvolní tyto páry.

(b) Zkouška zvláčněné nitrocelulózy (viz pododstavec 2.3.2.2)

(i) 3 g zvláčněné nitrocelulózy se vloží do stejných skleněných zkumavek jako pod a) které se pak naplněné vloží do sušárny s konstantní teplotou 132° C.

(ii) Zkumavky se zvláčněnou nitrocelulózou zůstanou v sušárně jednu hodinu. Po tuto dobu nesmějí být viditelné žádné žlutohnědé nitrózní páry (nitrózní plyny). Porovnání a zhodnocení jako pod (a).

2.3.2.10 Zápalná teplota (viz pododdíly 2.3.2.1 a 2.3.2.2)

(a) K určení zápalné teploty se zahřeje 0,2 g látky vložené do skleněné zkumavky, která je ponořena do lázně z Wodovy slitiny (kovové lázně). Zkumavka se vloží do lázně, když tato dosáhla teploty 100° C. Teplota lázně se pak zvyšuje každou minutu o 5° C.

(b) Zkumavky musí mít:

délku125 mm
vnitřní průměr15 mm
tloušťku stěny0,5 mm

a musí být ponořeny do hloubky 20 mm;

(c) Zkouška se musí opakovat třikrát a pokaždé se musí zjistit teplota, při níž došlo k zapálení/vznícení látky, t.j. k pomalému nebo rychlému shoření, zapouzdření nebo výbuchu;

(d) Největší teplota zjištěná při těchto zkouškách je teplota zapálení/vznětu.

2.3.3 Zkoušky hořlavých kapalných látek třídy 3,6.1 a 8

2.3.3.1 Zkouška pro stanovení bodu vzplanutí

2.3.3.1.1 Bod vzplanutí se určuje některým z těchto přístrojů :

(a) Abel;

(b) Abel-Pensky;

(c) Tag;

(d) Pensky-Martens;

(e) Přístroje podle ISO 3679:1983 nebo ISO 3680:1983.

2.3.3.1.2 Pro stanovení bodu vzplanutí nátěrových hmot, lepidel a podobných viskózních výrobků obsahující ředidla, smí být použito jen přístrojů a zkušebních metod, které jsou vhodné ke stanovení bodu vzplanutí viskózních kapalin a odpovídají následujícím normám :

(a) Mezinárodní norma ISO 3679:1983;

(b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983;

(c) Mezinárodní norma ISO 1532:1983;

(d) Německá norma DIN 53213:1978 část 1.

2.3.3.1.3 Postup zkoušky musí odpovídat buď metodě rovnovážné nebo metodě nerovnovážné.

2.3.3.1.4 Při postupu podle metody rovnovážné viz :

(a) Mezinárodní norma ISO 1516:1981

(b) Mezinárodní norma ISO 3680:1983

(c) Mezinárodní norma ISO 1523:1983

(d) Mezinárodní norma ISO 3679:1983.

2.3.3.1.5 Postup podle metody nerovnovážné je:

(a) Pro přístroj Abel viz :

(i) Britská norma BS 2000:1995 část 170;

(ii) Francouzská norma NF MO7-011:1988;

(iii) Francouzská norma NF T66-009:1969;

(b) Pro přístroj Abel-Pensky viz :

(i) Německá norma DIN 51775:1974 část 1 (pro teplotu od 5° C do 65° C);

(ii) Německá norma DIN 51755:1978 část 2 (pro teplotu pod 5°C);

(iii) Francouzská norma NF MO7-036:1984;

(c) Pro přístroj Tag viz: Americká norma ASTM D 56:1983;

(d) Pro přístroj Pensky-Martens viz:

(i) Mezinárodní norma ISO 2719:1988;

(ii) Evropská norma EN 22719:1994 v jejím současném národním vydání (např. BS 2000, část 404/EN 22719);

(iii) Americká norma ASTM D 93:1994;

(iv) Norma petrolejářského institutu IP 34:1988.

2.3.3.1.6 V oddílech 2.3.3.1.4 a 2.3.3.1.5 uvedené zkušební postupy se používají jen pro rozsahy vzplanutí uvedené u jednotlivých metod. Při výběru použití metody je třeba dbát na možnost chemické reakce mezi látkou a zkušební nádobou. Přístroj je třeba, pokud to vyžaduje bezpečnost, umístit na místě, kde je omezeno proudění vzduchu. Z bezpečnostních důvodů smí být, pro organické peroxidy a látky samovolně se rozkládající (známé též jako “energetické” látky) nebo pro jedovaté látky, použity pouze zkušební postupy, při nichž se používají jen malé zkušební vzorky o velikosti cca 2 ml.

2.3.3.1.7 Jestliže podle nerovnovážné metody podle oddílu 2.3.3.1.5 je stanoven bod vzplanutí 23° C ± 2° C nebo 61° C ± 2° C, je třeba tento výsledek potvrdit pro každý teplotní rozsah jednou z metod rovnovážných uvedených v oddílu 2.3.3.1.4.

2.3.3.1.8 Je-li zařazení hořlavé kapalné látky sporné, pak je směrodatné zařazení, které navrhl odesílatel, jestliže se výsledek znovu provedeného stanovení bodu vzplanutí u dotyčné kapaliny neliší více než o 2° C od mezních hodnot (23° C popř. 61° C). Liší-li se výsledek opakovaného stanovení více než 2° C, je nutné provést druhé přezkoušení a platí za rozhodující nejnižší ze zjištěných hodnot při přezkoušení.

2.3.3.2 Zkouška pro stanovení obsahu peroxidu

Obsah peroxidu v kapalné látce se určuje následovně:

Vylije se množství p (asi 5 g s přesností vážení na 0,01 g) zkoušené kapaliny do Erlenmeyerkovy baňky přidá se 20 cm3 anhydridu kyseliny octové a smíchá se asi s 1 g pevného jodidu draselného rozetřeného na prášek. Po 10 minutách se kapalina ohřeje během 3 minut na 60° C; nechá se chladnout 5 minut a přidá se 25 cm3 vody. Po půl hodině se uvolněný jód titruje desetinou normálního roztoku simatanu sodného bez přidání indikátoru. Dokonalé odbarvení označuje konec reakce. Označíme-li potřebný počet cm3 roztoku simatanu písmenem n, vypočítá se procentuální obsah peroxidu ve vzorku (počítána na H2O2) podle vzorce:

17n
———
100p

2.3.4 Zkouška ke stanovení tekutosti

Ke stanovení tekutosti kapalných, hustých nebo pastovitých látek a směsí se používá následující postup:

2.3.4.1 Zkušební přístroj

Obchodně běžný penetrometr podle ISO-normy 2137:1985 s vodící tyčí o hmotnosti 47,5 g ± 0,05 g; Děrovaný kotouč z duralu s kónickými otvory a hmotností 102,5 g ± 0,05 g (viz obrázek 4); Penetrační nádoba o vnitřním průměru 72 mm až 80 mm k jímání vzorku.

2.3.4.2 Zkušební postup

Vzorek se naplní do penetrační nádoby nejméně půl hodiny před začátkem měření. Nádobka se těsně uzavře a v klidu vloží až do začátku měření. Vzorek se v těsně uzavřené penetrační nádobce ohřeje na 35° C ± 0,5° C a teprve bezprostředně před měřením (nejvýše 2 minuty) se přemístí na stolek penetrometru. Nyní se na povrch kapaliny nasadí hrot s děrovaného kotouče a změří se hloubka průniku v závislosti na čase.

2.3.4.3 Vyhodnocení výsledků zkoušky

Látka je pastovitá, jestliže po nasazení hrotu S na povrch vzorku je odečtená hodnota penetrace:

(a) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s menší než 15 mm ± 0,3 mm nebo

(b) při době zatížení 5 s ± 0,1 s s větší než 15 mm ± 0,3 mm, avšak dodatečná penetrace po dalších 55 s ± 0,5 s je menší než 5,0 mm ± 0,5 mm

POZN.: U vzorků s omezenou tekutostí je často nemožné dosáhnout v penetrační nádobce vodorovné plochy a tím zajistit při nasazení hrotu S zajištění jednoznačných počátečních podmínek měření. Navíc může u mnohých vzorků nastat při nasazení hrotu děrovaného kotouče klasická deformace povrchu a v prvních vteřinách dojít k naměření mylných vyšších hodnot penetrace. V těchto případech může být účinné pro vyhodnocení zkoušky použít výsledků podle odstavce (b).

Penetrometr

Pro míry bez udání tolerance platí ± 0,1 mm

2.3.5 Zkoušky ke stanovení ekotoxicity, odolnosti a bioakumulace látek ve vodě pro zařazení do třídy 9

POZN.: Použité zkušební metody musí odpovídat těm, které byly schváleny Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Komisí Evropského společenství (EC). Pokud se použijí jiné zkušební metody, pak musí být mezinárodně uznány, rovnocenné zkušebním metodám OECD/Komise ES a musí být uvedeny ve zkušebních zprávách.

2.3.5.1 Akutní toxicita pro ryby

Cílem této zkoušky je, stanovit, při jaké koncentraci dojde k úhynu 50 % pokusných zvířat, která udává koncentraci látky ve vodě, při které v průběhu nepřetržitého časového intervalu pokusu nejméně 96 hodin dojde k úhynu 50 % ryb zkoušené skupiny. Vhodné druhy ryb jsou : mřenka pruhovaná (Brachidanio rerio), ryba americká (Pimephales promelas) a pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss).

Ryby se vystaví působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích (plus konstantní náplň). Pozorování se zaznamenávají nejméně každých 24 hodin. Na konci 96-ti hodinového působení A - pokud je to možné - při každém porovnání se vypočítá koncentrace, která usmrtí 50 % ryb. Kromě toho se potvrdí koncentrace, u které se po 96-ti hodinách nezjistí žádný účinek (no observed efect concentrtion-NOEC).

2.3.5.2 Akutní toxicita pro dafnie

Cílem této zkoušky je zjistit účinnou koncentraci substance ve vodě, která zneschopní plavání 50 % dafnií (EC50). Vhodnými pokusnými organismy jsou : Daphnia magna a Daphnia pulex. Dafnie se vystaví na 48 hodin působení zkoušené látky, která se přidává do vody v různých koncentracích. Potvrdí se také koncentrace, u které se po 48 hodinách nezjistí žádný účinek (no observed effect concentration - NOEC).

2.3.5.3 Brzdění růstu řas

Cílem této zkoušky je zjistit účinek chemikálie na růst řas při standardních podmínkách. V časovém období 72 hodin se porovná změna biomasy a přírůstek řas za stejných podmínek, avšak bez působení zkoušené chemické látky. Výsledky jsou dány takovou účinnou koncentrací, při které se sníží nejen růst řas o 50 % (IC50r), ale rovněž tvorba biomasy (IC50b)-

2.3.5.4 Zkušební postupy pro lehkou biologickou odbouratelnost

Cílem této zkoušky je stanovit stupeň biologické odbouratelnosti za aerobních standardních podmínek. Zkušební substance se v malých koncentracích přidává k živnému roztoku s aerobními bakteriemi. Postup odbourávání se pozoruje po dobu 28 dní podle určeného parametru, který je uveden u použité zkušební metody. Lze použít více rovnocenných zkušebních metod. Parametry zahrnují úbytek rozpuštěného organického uhlíku (DOC-úbytek), vývin oxidu uhličitého (CO2-vývin) a odběr kyslíku (O2-odběr).

Látka je považována za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže v období nejvýše 28 dní splní následující kritéria, přičemž tyto hodnoty musí být dosaženy do 10 dnů, počínaje dnem, v němž biologická odbouratelnost poprvé přesáhla 10 % :

DOC-úbytek: 70 %
CO2-vývin 60 % výpočtové produkce CO2
O2-odběr 60 % výpočtové spotřeby O2

Pokus může pokračovat déle jak 28 dnů, jestliže výše uvedená kritéria nebyla splněna, přičemž však potom výsledek představuje příslušnou biologickou odbouratelnost zkoušené látky. Pro účely zařazení je za normálních okolností potřebný výsledek “lehké” odbouratelnosti.

Jsou-li k dispozici jen údaje COD- a BOD5, pak se látka považuje za biologicky lehko odbouratelnou, jestliže poměr BOD5: COD je větší nebo roven 0,5.

Biochemická potřeba kyslíku (BOD - Biochemical Oxygen Demand) je definována jako hmota rozpuštěného kyslíku, která je nutná pro biochemickou oxidaci určitého objemu rozpuštěné substance za předepsaných podmínek. Výsledky se uvádějí v gramech BOD na gram zkoušené látky. Normální doba trvání pokusu činí 5 dnů, při použití národní standardní (normové) zkušební metody.

Chemická potřeba kyslíku (COD - Chemical Oxygen Demand) je měřítko oxidovatelnosti látky a vyjadřuje se jako takové rovnocenné množství kyslíku oxidačně působícího reagenčního činidla, které zkoušená substance spotřebuje za stanovených laboratorních podmínek. Výsledky se udávají v gramech COD na gram zkoušené substance. Smí být použity národní standardní (normové) zkušební metody.

2.3.5.5 Zkušební postupy pro bioakumulační potenciál

2.3.5.5.1 Cílem této zkoušky je stanovit potenciál bioakumulace, buď poměrem mezi rovnovážnou koncentrací (c) látky v rozpouštědle a ve vodě, nebo pomocí faktoru biokoncentrace (BCF).

2.3.5.5.2 Poměr rovnovážné koncentrace (c) látky v rozpouštědle k rovnovážné koncentraci ve vodě se obyčejně vyjadřuje jako desítkový logaritmus (log10). Rozpouštědlo a voda smí vykazovat jen zanedbatelnou mísitelnost a látka nesmí ve vodě ionizovat. Normálně používaným rozpouštědlem je n-Oktanol.

V případě n-Oktanolu a vody vznikne :

log Pow = log10 [Co/Cw]

přičemž Pow je Nernstův koeficient dělení, který se získá tak, že koncentraci látky v n-Oktanu (Co) dělíme koncentrací látky ve vodě (Cw). Jestliže je log Pow ≥ 3,0, pak látka obsahuje potenciál bioakumulace.

2.3.5.5.3 Faktor biokoncentrace (BCF) je definován jako poměr mezi koncentrací zkoušené substance v pokusné rybě (Cf) a koncentrací v pokusné vodě (Cw) ve stabilním stavu:

BCF = (Cf) / (Cw).

Princip pokusu spočívá v tom, že ryby jsou vystaveny působení roztoku nebo dispense se známou koncentrací zkoušené substance ve vodě. Podle zvolené zkušební metody, která spočívá na vlastnostech zkoušené substance se smí použít průtočná, statická nebo semistatická metoda. Ryby se vystaví na určité časové období působení zkoušené látky; dále následuje časové období bez další expozice. V průběhu druhého časového období se provedou měření přírůstku zkoušené látky ve vodě, tzn. vylučovací přírůstek nebo čistící přírůstek.

(Různé zkušební metody a výpočtová metoda BCF jsou detailně uvedeny ve směrnicích pro zkoušení chemikálií OECD-OECD Guidelines for Testing of Chemicals -, metody 305A až 305E, 12. květen 1981).

2.3.5.5.4 Látka může vykazovat hodnotu log Pow, která je větší nebo rovna 3,0 a hodnotu BCF, která je menší než 100. Toto by poukazovalo na malý nebo neexistující potenciál pro bioakumulaci. Ve sporných případech, jak je znázorněno na vývojovém diagramu v bodě 7, má hodnota BCF přednost před hodnotou log Pow.

2.3.5.6 Kritéria

Látku lze považovat za vodu znečišťující, jestliže splňuje jedno z následujících kritérií :

Z následujících pojmenovaných hodnot - 96hodinová hodnota LC50 pro ryby, 48hodinová hodnota EC50 pro dafnie, 72hodinová hodnota IC50 pro řasy je nejmenší hodnota

- nejvíce 1 mg/litr;

- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a látka není biologicky lehko odbouratelná;

- více jak 1 mg/litr, ale nejvíce 10 mg/litr a hodnota log Pow je nejméně 3,0 (ledaže by experimentálně stanovené BCF činilo nejvýše 100).

2.3.5.7 Vývojový diagram

*) nejmenší z hodnot 96-ti hodinová LC50, 48-ti hodinová EC50) 72-hodinová IC50

BCF = faktor biokoncentrace

ČÁST 3

VYJMENOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ, ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ A VYNĚTÍ Z PLATNOSTI PRO OMEZENÁ MNOŽSTVÍ

KAPITOLA 3.1

VŠEOBECNÉ

3.1.1 Úvod

Vedle ustanovení, která jsou uvedena v tabulkách této Části, nebo na která se odkazuje, je nutno dbát všeobecných ustanovení každé Části, kapitoly a oddílu. Tato všeobecná ustanovení nejsou uvedena v tabulkách. Jestliže všeobecné ustanovení je v rozporu se zvláštním ustanovením, má zvláštní ustanovení přednost.

3.1.2 Oficiální pojmenování

3.1.2.1 Oficiální pojmenování je určitou částí položky (hromadného pojmenování), která věci uvedené v kapitole 3.2 tabulce A nejpřesněji popisuje a je napsaná velkými písmeny (číslice, řecká písmena a údaje napsané malými písmeny “sec“,“terc“, “m“,“n“,“o“, a “p“ jsou součástí pojmenování). Za hlavním oficiálním pojmenováním může být udáno alternativní oficiální pojmenování v závorkách [např. ETHANOL (ETHYLALKOHOL)]. Části názvu položky, které jsou udány malými písmeny, nejsou součásti oficiálního pojmenování.

3.1.2.2 Pokud jsou spojky “a“ nebo “nebo“ napsány malými písmeny nebo části pojmenování jsou odděleny čárkou, nemusí být tato bezpodmínečně uvedena v nákladním listu nebo na označení kusu v úplném pojmenování. Toto platí zvláště v případě, jestliže se pod stejným UN-číslem objeví více rozdílných položek. Následující příklady znázorňují postup při výběru oficiálního pojmenování v takových případech:

(a) UN 1057 ZAPALOVAČE nebo NÁDOBKY S NÁPLNÍ DO ZAPALOVAČŮ -jako oficiální pojmenování se použije to z uvedených pojmenování, které je nejvhodnější (nejlépe se hodí na věc):

ZAPALOVAČE NÁDOBKY S NÁPLNÍ DO ZAPALOVAČŮ;

(b) UN 3207 SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ nebo SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, ROZTOK nebo SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, DISPENSE, REAGUJÍCÍ S VODOU, HOŘLAVÁ, J.N. Jako oficiální pojmenování se zvolí ta kombinace z uvedených pojmenování, která je nejvhodnější (nejlépe se hodí na věc):

SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N. SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, ROZTOK, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N.

SLOUČENINA ORGANOKOVOVÁ, DISPENSE, S VODOU REAGUJÍCÍ, HOŘLAVÁ, J.N.

přičemž každé z těchto pojmenování se doplňuje technickým pojmenováním (viz 3.1.2.6.1).

3.1.2.3 Oficiální pojmenování může být použito v jednotném nebo množném čísle. Pokud toto pojmenování obsahuje blíže určující pojmy, je kromě toho pořadí těchto pojmů volně použitelné v nákladním listě nebo na označení kusů. Například smí namísto “DIMETHYLAMIN, VODNÍ ROZTOK “ být alternativně udáno “VODNÍ ROZTOK DIMETHYLAMINU“. Pro věci třídy 1 mohou být použity obchodní názvy nebo vojenské názvy, které popisným zněním doplňují oficiální pojmenování.

3.1.2.4 Jestliže jmenovitě uvedená látka může být různého skupenství na základě rozdílných fyzikálních stavů svých různých isomerů buď kapalnou nebo tuhou látkou, musí být oficiální pojmenování doplněno upřesněním “ KAPALNÝ “ popř.“ TUHÝ “, pokud toto již není obsaženo v kapitole 3.2 tabulce A uvedeném pojmenování velkými písmeny (např. DINITROTOULEN, KAPALNÝ; DINITROTOULEN, TUHÝ).

3.1.2.5 Je-li tuhá látka podle definice uvedené v oddílu 1.2.1 přepravována v roztaveném stavu, oficiální pojmenování se doplní upřesněním “ROZTAVENÝ“, pokud toto není již uvedeno velkými písmeny u pojmenování v kapitole 3.2 tabulce A (např. ALKYLPENOL, TUHÝ, J.N., ROZTAVENÝ).

3.1.2.6 Druhové/skupinové položky nebo “ jinde nejmenované “ (J.N.) položky

3.1.2.6.1 Pokud je pro přepravu použito oficiální pojmenování “J.N.“ nebo “druhové/skupinové položky“, doplňuje se oficiální pojmenování pro záznam do dokumentace nebo pro označení kusů technickým názvem věci, pokud upřesnění popisu věci nezakazují vnitrostátní předpisy nebo mezinárodní dohoda u látek, které podléhají kontrole. Pokud je na tyto přídavné informace u jednotlivých položek “J.N.“ nebo “druhových/skupinových položek“ nahlíženo jako na nezbytné, je v ustanovení v kapitole 3.2 tabulce A, sloupci 6 uvedeno zvláštní ustanovení 274.

3.1.2.6.1.1 Technický název je nutno uvést přímo za oficiálním pojmenováním v závorkách. Je možné použit rovněž chemický název nebo pojmenování obvykle používané ve vědeckých a technických publikacích, časopisech a textech.Obchodních názvů nesmí být za tímto účelem použito. U prostředků k potírání škůdců (pesticidů) smí být použito jen všeobecně používaných ISO - pojmenování, jiných pojmenování podle „The WHO Recommended Classificatiow of pesticides by hazard and guidelines to classification“ anebo pojmenování jejich aktivních součástí.

3.1.2.6.1.2 Pokud je směs nebezpečných věcí je popisována “J.N.“ položkou nebo “druhovou/skupinovou položkou“ a je jí přiřazeno v kapitole 3.2 tabulce A sloupci (6) zvláštní ustanovení 274, pak již není nutno udávat více než dva komponenty, které jsou pro nebezpečí směsi směrodatné, vyjma látek, které podléhají kontrole a jejichž přesný popis je zakázán vnitrostátním předpisem nebo mezinárodní dohodou. Je-li kus, který směs obsahuje opatřen bezpečnostní značkou, která označuje vedlejší nebezpečí, musí být jedním z obou v závorkách udaných technických názvů název komponentu, který vyžaduje použití bezpečnostní značky pro vedlejší nebezpečí.

Pozn. Viz 5.4.1.2.2

3.1.2.6.1.3 Následující příklady znázorňují, jak jsou doplněny J.N.- položky, kde je oficiální pojmenování doplněno technickým názvem:

UN 2003 ALKYLY KOVU, J.N. (Trimetylgalium).

UN 2902 PESTICID, KAPALNÝ, JEDOVATÝ, J.N. (Drazoxolon).

3.1.2.7 Směsi a roztoky, které obsahují nebezpečné látky

Jestliže podle klasifikačních požadavků pododdílu 2.1.3.3 je na směsi a roztoky nahlíženo jako na jmenovitě uvedené látky, je slovo “ROZTOKY“ popř. “SMĚSI“ součástí oficiálního pojmenování, např. “ACETON, ROZTOK“. Dále smí být uvedena ještě koncentrace roztoku nebo směsi, např. “ACETON, ROZTOK, 75 %“.

KAPITOLA 3.2

SEZNAM NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ

3.2.1 Tabulka A : Seznam nebezpečných věcí

Vysvětlivky

Každý řádek v tabulce A se týká zpravidla látky (látek) nebo předmětu (předmětů), které jsou zahrnuty pod určitými UN-čísly. Jestliže látky nebo předměty, které náleží ke stejnému UN-číslu, avšak mají rozdílné chemické nebo fyzikální vlastnosti a nebo jsou přepravovány podle jiných požadavků, může být pro tato UN-čísla použito více po sobě jdoucích řádků.

Každý ze sloupců tabulky A je věnován určitému tématu, jak je, uvedeno v následujících vysvětlujících poznámkách. Průsečík sloupců a řádků (buňka) obsahuje informace tykající se tématu, o kterém se ve sloupci pojednává a které se týká látky(tek) nebo předmětu(ů) tohoto řádku :

- první čtyři buňky identifikují k tomuto řádku patřící látku(y) nebo předmět(y) (zvláštní ustanovení sloupce (6) mohou udávat dodatečné informace vztahující se k věcem);

- následující buňky udávají platné zvláštní ustanovení buď jako úplné informace nebo v zakódované formě. Kódy odkazují na detailní informace, které jsou obsaženy v následujícím znění vysvětlujících poznámek udané Části, kapitoly, oddílu a/nebo pododdílu. Prázdná buňka znamená buď, že nejsou žádné zvláštní ustanovení že platí pouze všeobecná ustanovení, anebo, že platí omezení přepravy uvedené ve vysvětlujících poznámkách.

V odpovídajícím sloupci se nepoukazuje na použitelné všeobecné ustanovení. Následující vysvětlující poznámky udávají pro každý sloupec Část(i), kapitolu(y), oddíl(y) a nebo pododdíl(y), kde jsou tyto obsaženy.

Vysvětlující poznámky (vysvětlivky) pro každý sloupec:

Sloupec (1) “UN-číslo“

Tento sloupec obsahuje UN-číslo

- nebezpečných látek nebo předmětů, jestliže látce nebo předmětu je přiřazeno vlastní specifické UN-číslo (viz abecední seznam), nebo

- druhové/skupinové položky nebo j.n. - položky, do kterých jsou zařazeny jmenovitě neuvedené nebezpečné látky nebo předměty podle kritérií Časti 2 (“rozhodovacích stromů“).

Sloupec (2) “Pojmenování a popis“

Tento sloupec obsahuje velká písmena oficiálního pojmenování látek nebo předmětů, jestliže látce nebo předmětu je přiřazeno vlastní specifické UN-číslo nebo druhové/skupinové položky nebo j.n. -položku, pod kterou jsou nebezpečné látky nebo předměty zařazeny dle kritérií Časti 2 (“rozhodovacích stromů“). Toto pojmenování se používá jako oficiální pojmenování, popřípadě jako část oficiálního pojmenování (pro další podrobnosti k oficiálnímu pojmenování viz oddíl 3.1.2).

Za oficiálním pojmenováním je uveden popisující text malými písmeny, aby se rozsah platnosti položky v některých případech vysvětlil, a to v těch, ve kterých mohou být klasifikační a/nebo přepravní požadavky za různých podmínek rozdílné.

Sloupec (3a) “Třída“

Tento sloupec obsahuje číslo třídy, pod jejiž název spadá nebezpečná látka nebo předmět. Toto číslo třídy se přiřazuje v souladu s postupem a podle kritérií Časti 2.

Sloupec (3b) “Klasifikační kód“

Tento sloupec obsahuje klasifikační kód nebezpečné látky nebo předmětu.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 1 sestává kód z čísla podtřídy a písmena skupiny snášenlivosti, které jsou přiřazeny podle postupů a kritérií v 2.2.1.1.4.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty třídy 2 sestává kód z čísla a písmena nebo písmen pro skupinu nebezpečných vlastností, které jsou vysvětleny v 2.2.2.1.2 a 2.2.2.1.3.

- Pro nebezpečné látky nebo předměty tříd 3, 4.1, 4.2, 4.3, 5.1, 5.2, 6.1, 6.2, 8 a 9 jsou kódy vysvětleny v 2.2 x 1.21).

- Nebezpečné látky nebo předměty třídy 7 nemají klasifikační kód.

Sloupec (4) “Obalová skupina“

Tento sloupec obsahuje číslo(a) obalové skupiny (I, II nebo III), která je nebezpečné látce přiřazena. Tato čísla obalových skupin jsou přiřazeny na základě postupů a kritérií uvedených v Části 2. Určité předměty a látky nejsou přiřazeny k obalové skupině.

Sloupec (5) “ Bezpečnostní značky“

Tento sloupec obsahuje číslo vzoru bezpečnostních značek/ velkých bezpečnostních značek (viz pododdíly 5.2.2.2 a 5.3.1.7), které se umísťují na přepravované kusy, kontejnery, cisternové kontejnery, přemístitelné cisterny, MEGC a vozidla.

Přesto je nutno v každém případě dbát na to, že:

- pro látky nebo předměty třídy 7 znamená “7X“ v závislosti na kategorii bezpečnostní značku podle vzoru 7A, 7B, popř. 7C (viz 2.2.7.8.4 a 5.2.2.1.11.1) nebo velkou bezpečnostní značku podle vzoru 7D (viz 5.3.1.1.3 a 5.3.1.7.2);

- bezpečnostní značky podle vzoru 11 nejsou v tomto sloupci uvedeny; v každém případě se dbá na 5.2.2.1.12.

Všeobecná ustanovení pro umístění bezpečnostních značek a velkých bezpečnostních značek (např. počet bezpečnostních značek, místa jejich umístění) jsou obsaženy pro kusy v pododdílu 5.2.2.1, pro kontejnery, cisternové kontejnery MEGC, přemístitelné cisterny a vozidla v oddílu 5.3.1.

POZN. Shora vyjmenované ustanovení na nápisy a bezpečnostní značky mohou být změněny ve sloupci 6 uvedenými zvláštními ustanovení.

Sloupec (6) “Zvláštní ustanovení“

Tento sloupec obsahuje číselné kódy zvláštních ustanovení, které je nutno dodržovat. Tato ustanovení postihují rozsáhlý rozsah témat, které hlavně souvisejí s obsahem sloupců (1) až (5) (např. zákazy přepravy, vynětí z platnosti od předpisů, vysvětlivky ke klasifikaci určitých forem dotyčných nebezpečných věcí, jakož i dodatečná ustanovení pro označování nápisy a bezpečnostními značkami), a jsou uvedena v kapitole 3.3 v číselném pořadí. Neobsahuje-li sloupec (6) žádnou položku, neplatí pro dotyčnou nebezpečnou věc ve vztahu k obsahu sloupců (1) až (5) žádné zvláštní ustanovení.

Sloupec (7) “Omezené množství“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód s následujícím významem:

- “LQ 0 “ znamená, že pro v omezeném množství zabalené nebezpečné věci neplatí vynětí z platnosti z ustanovení ADR;

- ostatní alfanumerické kódy začínající písmeny “ LQ “ znamenají, že pro ně ustanovení ADR neplatí, jestliže v kapitole 3.4 uvedené požadavky jsou splněny (všeobecná ustanovení oddílu 3.4.1 a ustanovení oddílů 3.4.3, 3.4.4, 3.4.5 nebo 3.4.6 pro daný kód).

Sloupec (8) “Pokyny pro balení“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód příslušného pokynu pro balení:

- písmenem “P“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyn pro balení na obaly a nádoby [vyjma velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů], písmenem “R“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro obaly z jemného plechu. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.1 v číselném pořadí a určuji, které obaly a nádoby jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec (8) neobsahuje kód začínající písmeny “P“ nebo “R“, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována v obalech;

- písmeny “IBC“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC). Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2 v číselném pořadí a určuji které velké nádoby pro volně ložené látky (IBC) jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec (8) neobsahuje kód začínající písmeny “IBC“, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve velkých nádobách pro volně ložené látky (IBC);

- písmeny “LP“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro velké obaly. Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.3 v číselném pořadí a určují, které velké obaly jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat. Pokud sloupec (8) neobsahuje kód začínající písmeny “LP“, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve velkých obalech.;

- písmeny “PR“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na pokyny pro balení pro zvláštní tlakové nádoby. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.4 v číselné řadě a určují, které tlakové nádoby jsou dovoleny. Udávají rovněž, která všeobecná ustanovení pro obaly v oddílech 4.1.1, 4.1.2 a 4.1.3 a která zvláštní ustanovení pro obaly z oddílů 4.1.5, 4.1.6, 4.1.7, 4.1.8 a 4.1.9 je nutno dodržovat.

POZN. Výše uvedené pokyny pro balení mohou být změněny ve sloupci (9a) uvedenými zvláštními ustanovení pro obaly.

Sloupec (9a) “Zvláštní ustanovení pro obaly“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód použitelných zvláštních ustanovení pro obaly:

- písmeny “PP“ nebo “RR“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na zvláštní ustanovení pro obaly a nádoby [vyjma velkých nádob pro volně ložené látky (IBC) a velkých obalů], která musí být dodržena. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.1 na konci odpovídajícího pokynu pro balení, uvedeného ve sloupci (8) (s písmeny “P“ nebo “R“). Pokud sloupec (9a) neobsahuje kód začínající písmeny “PP“ nebo “RR“, neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení;

- písmenem “B“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na zvláštní ustanovení pro velké nádoby pro volně ložené látky (IBC), která musí být dodržena. Ty jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.2 na konci odpovídajícího pokynu pro balení, uvedeného ve sloupci (8) (s písmeny “IBC“). Pokud sloupec (9a) neobsahuje kód začínající písmenem “B“, neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení;

- písmenem “L“ začínající alfanumerické kódy se vztahují na zvláštní ustanovení pro velké obaly, která musí být dodržena. Tyto jsou uvedeny v pododdílu 4.1.4.3 na konci odpovídajícího pokynu pro balení, uvedeného ve sloupci (8) (písmeny “LP“). Pokud sloupec (9a) neobsahuje kód začínající písmenem “L“, neplatí zvláštní ustanovení pro obaly uvedené na konci odpovídajícího pokynu pro balení;

Sloupec (9b) “Ustanovení o společném balení“

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy začínající písmeny “MP“ ustanovení vztahujících se na společné balení. Ty jsou uvedeny v oddílu 4.1.10 v číselném pořadí. Jestliže sloupec (9b) neobsahuje žádný kód začínající písmeny “MP“ platí jen všeobecná ustanovení (viz pododdíly 4.1.1.5 a 4.1.1.6).

Sloupec (10) “Pokyny pro přemístitelné cisterny“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický kód, který je podle 4.2.4.2.1 až 4.2.4.2.4 a 4.2.4.2.6 přiřazen pokynu pro přemístitelné cisterny. Tento pokyn pro přemístitelné cisterny odpovídá nejméně přísným požadavkům, které jsou dovoleny pro přepravu dotyčných látek v přemístitelných cisternách. Kódy, které označují ostatní, právě tak pro přepravu látek dovolené pokyny pro přemístitelné cisterny, jsou obsaženy v 4.2.4.2.5. Pokud není uveden kód, není přeprava v přemístitelných cisternách dovolena.

Všeobecná ustanovení pro konstrukci, výrobu, výstroj, schválení typu konstrukce, zkoušení a značení přemístitelných cisteren jsou obsaženy v kapitole 6.7. Všeobecná ustanovení pro použití (např. plnění) jsou obsažena v oddílech 4.2.1 až 4.2.3.

POZN. Výše uvedené požadavky mohou být změněny ve sloupci (11) uvedenými zvláštními ustanovení.

Sloupec (11) “Zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny“

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy pro zvláštní ustanovení pro přemístitelné cisterny, které je nutno dodatečně dodržovat. Tyto kódy, začínající písmeny “TP“, se vztahují na zvláštní ustanovení pro výrobu nebo pro použití přemístitelných cisteren. Tyto jsou obsaženy v pododdílu 4.2.4.3.

Sloupec (12) “Kódy cisteren pro cisterny-ADR“

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy, které podle 4.3.3.1.1 (pro plyny třídy 2) nebo 4.3.4.1.1 (pro látky tříd 3 až 9) popisují typ cisterny. Tento typ cisterny odpovídá nejméně přísným požadavkům na cisterny, které jsou dovoleny pro přepravu dotyčných látek v cisternách-ADR. Kódování, které popisuje ostatní dovolené typy cisteren, je uvedeno v 4.3.3.1.2 (pro plyny třídy 2) nebo 4.3.4.1.2 (pro látky tříd 3 až 9). Není-li uveden žádný kód, přeprava v cisternách-ADR není dovolena.

Pokud je v tomto sloupci uveden kód cisterny pro tuhé látky (S) nebo pro kapalné látky (L), znamená to, že tato látka smí být přepravována v tuhém nebo kapalném (roztaveném) stavu. Obyčejně platí tento požadavek pro látky s bodem tání mezi 20° a 180° C.

Všeobecné požadavky na konstrukci, výstroj, schválení typu konstrukce, zkoušení a značení, které nejsou uvedeny v kódu cisteren, jsou obsaženy v oddílech 6.8.1, 6.8.2, 6.8.3 a 6.8.5. Všeobecná ustanovení pro použití (např. nejvyšší stupeň plnění, minimální zkušební tlak) jsou obsaženy v oddílech 4.3.1 až 4.3.4.

Písmeno “(M)“ za kódem cisterny znamená, že látka smí být přepravována také v bateriových vozidlech nebo MEGC.

Znaménko “(+)“ za kódem cisterny znamená, že alternativní používání cisteren a hierarchie cisteren podle 4.3.4.1.3 není použitelná.

Pro cisterny z vyztužených plastů viz oddíl 4.4.1 a kapitolu 6.9., pro cisterny pro podtlakové vyčerpávání odpadů viz oddíl 4.5.1 a kapitolu 6.10.

POZN.Výše uvedené požadavky mohou být změněny ve sloupci (13) uvedenými zvláštními ustanovení.

Sloupec (13) “Zvláštní ustanovení pro cisterny-ADR“

Tento sloupec obsahuje alfanumerické kódy pro zvláštní ustanovení pro cisterny-ADR, které je nutno dodatečně dodržovat:

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TU“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro použití těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 4.3.5.

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TC“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro konstrukci těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 (a).

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TE“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro výstroj těchto cisteren. Tyto jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 (b).

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TA“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro schválení typu konstrukce těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 (c).

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TT“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro zkoušení těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 (d).

- Alfanumerický kód začínající písmeny “TM“ se vztahuje na zvláštní ustanovení pro značení těchto cisteren. Ty jsou obsaženy v oddílu 6.8.4 (e).

Sloupec (14) “Vozidla pro přepravu v cisternách“

Tento sloupec obsahuje kód specifikující pro vozidla (viz 9.1.1) určená pro přepravu látek v cisternách podle 7.4.2. Požadavky a podmínky pro konstrukci a schválení těchto vozidel jsou obsaženy v kapitolách 9.1, 9.2 a 9.7.

Sloupec (15) “Přepravní kategorie“

Tento sloupec obsahuje číslo přepravní kategorie, do které látka nebo předmět patří za účelem vynětí z platnosti (osvobození) vztahujících se k množstvím přepravovaným dopravní jednotkou (viz 1.1.3.6).

Sloupec (16) “Zvláštní ustanovení pro přepravu v kusech“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) pro zvláštní ustanovení pro přepravu v kusech. Tento kód, začínající písmenem “V“ je uveden v oddílu 7.2.4 v číselném pořadí. Všeobecná ustanovení pro přepravu v kusech jsou obsažena v kapitolách 7.1 a 7.2.

POZN. Nadto platí v sloupci (18) uvedené zvláštní ustanovení pro nakládku a vykládku, jakož i manipulaci

Sloupec (17) “Zvláštní ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) příslušných zvláštních ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu. Tento kód začínající písmeny “W“ je uveden v oddílu 7.3.3 v číselném pořadí. Pokud sloupec (17) neobsahuje žádný kód, nesmí být dotyčná nebezpečná věc přepravována ve volně loženém stavu. Všeobecná ustanovení pro přepravu ve volně loženém stavu jsou obsažena v kapitolách 7.1 a 7.3.

POZN. Nadto platí v sloupci (18) uvedené zvláštní ustanovení pro nakládku a vykládku, jakož i manipulaci

“Sloupec (18) “Zvláštní ustanovení pro přepravu-nakládku a vykládku“

Tento sloupec obsahuje alfanumerický(é) kód(y) pro nakládku a vykládku, jakož i pro manipulaci. Tento kód začínající písmeny “CV“ je uveden v číselném pořadí. Tato ustanovení jsou uvedena v oddílu 7.5.11. Jestliže sloupec (18) neobsahuje žádný kód, platí jen všeobecná ustanovení (viz oddíly 7.5.1 až 7.5.10).

Sloupec (19) “Zvláštní ustanovení pro dopravu-provoz“

Tento sloupec obsahuje kód(y) začínající písmenem “S“ určený pro všechna zvláštní ustanovení pro provoz, která jsou vyjmenována v kapitole 8.5. Tato ustanovení je nutno použít vedle předpisů kapitol 8.1 až 8.4. Pokud se požadavky kapitol 8.1 až 8.4 dostanou do rozporu se zvláštními ustanovení platí zvláštní ustanovení.

Sloupec (20) “Identifikační číslo nebezpečnosti“

Tento sloupec obsahuje číslo, složené ze dvou až tří číslic (v určitých případech s předřazeným písmenem “X“). Toto číslo se musí v určitých případech předepsaných v pododdílu 5.3.2.1 objevit v horní části výstražné oranžové tabulky. Význam identifikačního čísla nebezpečnosti je vysvětlen v pododdílu 5.3.2.3

UN číslo Pojmenování a popis Třída Klasifikační kód Obalová skupina Bezpečnostní značky Zvláštní ustanovení Omezené množství Balení UN přemístitelné cisterny
Pokyny pro balení Zvláštní ustanovení pro obaly Ustanovení o společném balení Pokyny Zvláštní ustanovení
3.1.2 2.2 2.2 2.1.1.3 5.2.2 3.3 3.4.6 4.1.4 4.1.4 4.1.10 4.2.4.2 4.2.4.3
(1) (2) (3a) (3b) (4) (5) (6) (7) (8) (9a) (9b) (10) (11)
0004 PIKRAN AMONNÝ, suchý nebo s méně než 10hm.-% vody 1 1.1D 1 LQ0 P112(a) (b)(c) PP26 MP20
0005 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloží 1 1.1F 1 LQ0 P130 MP23
0006 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloží 1 1.1E 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
0007 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloži 1 1.2F 1 LQ0 P130 MP23
0009 MUNICE HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně 1 1.2G 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0010 MUNICE HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně 1 1.3G 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0012 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ 1 1.4S 1.4 LQ0 P130 MP23
MP24
0014 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ 1 1.4S 1.4 LQ0 P130 MP23
MP24
0015 MUNICE, DÝMOTVORNÁ,s nebo bez redukované trhací náplně,výmetné nebo hnací náplně 1 1.2G 1+8 204 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0016 MUNICE, DÝMOTVORNÁ s nebo bez náplně, vypuzovací, nebo výmětná náplň 1 1.3G 1+8 204 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0018 MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplni 1 1.2G 1+6.1+8 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0019 MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplni 1 1.3G 1+6.1+8 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0020 MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplni, výmetnou nebo hnací náplni 1 1.2KPŘEPRAVA ZAKÁZÁNA
0021 MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní 1 1.3K PŘEPRAVA ZAKÁZÁNA
0027 PRACH ČERNÝ, zrněný nebo v moučném stavu 1 1.1D 1 LQ0 P113 PP50 MP20
MP24
0028 PRACH ČERNÝ, lisovaný nebo jako PELETY 1 1.1D 1 LQ0 P113 PP51 MP20
MP24
0029 ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro odstřely 1 1.1B 1 LQ0 P131 PP68 MP23
0030 ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro odstřely 1 1.1B 1 LQ0 P131 MP23
0033 BOMBY, s trhavinovou náloží 1 1.1F 1 LQ0 P130 MP23
0034 BOMBY, s trhavinovou náloží 1 1.1D 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
0035 BOMBY, s trhavinovou náloží 1 1.2D 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
0037 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ 1 1.1F 1 LQ0 P130 MP23
0038 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ 1 1.1D 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
Cisterny ADR Vozidla pro přepravu v cisternách Přepravní kategorie Zvláštní ustanovení pro Identifikační číslo nebezpečnostiUN číslo. Pojmenování a popis
přepravu kusů přepravu ve volně loženém stavu nakládku vykládku a manipulaci provoz
Kód cisterny Zvláštní ustanoveni
4.3 4.3.5, 6.8.4 9.1.1.2 1.1.3.6 7.2.4 7.3.3 7.5.11 8,5 5.3.23 3.1.2
(12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (1) (2)
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
S1 0004 PIKRAN AMONNÝ, suchý nebo s méně než 10hm.-% vody
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0005 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloži
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0006 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloži
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0007 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, s trhavinovou náloži
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0009 MUNICE HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0010 MUNICE HOŘLAVÁ, s nebo bez redukované trhací náplně, výmetné nebo hnací náplně
4 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0012 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, S INERTNÍ STŘELOU NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ
4 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0014 NÁBOJE PRO ZBRANĚ, CVIČNÉ NEBO NÁBOJE PRO RUČNÍ MALORÁŽNÍ STŘELNÉ ZBRANĚ, CVIČNÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0015 MUNICE, DÝMOTVORNÁ.s nebo bez redukované trhací náplně,výmetné nebo hnací náplně
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0016 MUNICE, DÝMOTVORNÁ s nebo bez náplně, vypuzovací, nebo výmětná náplň
1 V2 CV1
CV2
CV3
CV28
S1 0018 MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplni
1 V2 CV1
CV2
CV3
CV28
S1 0019 MUNICE SE SLZOTVORNOU NÁPLNÍ, s redukovanou trhací náplni, výmetnou nebo hnaci náplní
PŘEPRAVA ZAKÁZÁNA 0020 MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplní, výmetnou nebo hnací náplní
PŘEPRAVA ZAKÁZÁNA 0021 MUNICE, JEDOVATÁ, s redukovanou trhací náplni, výmetnou nebo hnací náplní
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
S1 0027 PRACH ČERNÝ, zrněný nebo v moučném stavu
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0028 PRACH ČERNÝ, lisovaný nebo jako PELETY
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0029 ROZBUŠKY, NEELEKTRICKÉ pro odstřely
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0030 ROZBUŠKY, ELEKTRICKÉ pro odstřely
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0033 BOMBY, s trhavinovou náloží
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0034 BOMBY, s trhavinovou náloží
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0035 BOMBY, s trhavinovou náloži
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0037 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0038 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ
UN číslo Pojmenování a popis Třída Klasifikační kód Obalová skupina Bezpečnostní značky Zvláštní ustanovení Omezené množství Balení UN přemístitelné cisterny
Pokyny pro balení Zvláštní ustanovení pro obaly Ustanovení o společném balení Pokyny Zvláštní ustanoveni
3.1.2 2.2 2.2 2.1.1.3 5.2.2 3.3 3.4.6 4.1.4 4.1.4 4.1.10 4.2.4.2 4.2.4.3
(1) (2) (3a) (3b) (4) (5) (6) (7) (8) (9a) (9b) (10) (11)
0039 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ 1 1.2G 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP23
0042 NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky 1 1.1D 1 LQ0 P132 MP21
0043 NÁPLŇ REDUKOVANÁ TRHACÍ, s výbušninou 1 1.1D 1 LQ0 P133 PP69 MP21
0044 ZÁPALKY PRO NÁBOJE 1 1.4S 1.4 LQ0 P133 MP23
MP24
0048 NÁLOŽKY 1 1.1D 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
0049 NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ 1 1.1G 1 LQ0 P135 MP23
0050 NÁBOJE. ZÁBLESKOVÉ 1 1.3G 1 LQ0 P135 MP23
0054 NÁBOJE, SIGNÁLNÍ 1 1.3G 1 LQ0 P135 MP23
MP24
0055 NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ 1 1.4S 1.4 LQ0 P136 MP23
0056 BOMBY, VODNÍ 1 1.1D 1 LQ0 P130 LP101 PP67
L1
MP21
0059 NÁLOŽE KUMULATIVNÍ, bez rozbušek 1 1.1D 1 LQ0 P137 PP70 MP21
0060 NÁLOŽE PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ 1 1.1D 1 LQ0 P132 MP21
0065 BLESKOVICE, ohebná 1 1.1D 1 LQ0 P139 PP71
PP72
MP21
0066 HOŘLAVICE 1 1.4G 1.4 LQ0 P140 MP23
0070 ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠINOU 1 1.4S 1.4 LQ0 P134 LP102 MP23
0072 CYKLOTRIMETHYLENTRINITRA MIN (CYKLONIT, HEXOGEN, RDX), NAVLHČENÝ, s nejméně 15 hm.-% vody 1 1.1D 1 266 LQ0 P112 (a) PP45 MP20
0073 ROZBUŠKY PRO MUNICI 1 1.1B 1 LQ0 P133 MP23
0074 DIAZONITROFENOL, NAVLHČENÝ s nejméně 40 hm.-% vody nebo směsi alkohol/voda 1 1.1A 1 266 LQ0 P110 (b) PP42 MP20
0075 DIETHYLENGLYKOLDINITRÁT. ZNECITLIVĚNÝ, s nejméně 25 hm.-% netěkavého, ve vodě nerozpustného, flegmatizačního prostředku 1 1.1D 1 266 LQ0 P115 PP53
PP54
PP57
PP58
MP20
0076 DINITROFENOL,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody 1 1.1D 1+6.1 LQ0 P112 (a) (b)(c) PP26 MP20
0077 DINITROFENOLÁTY alkalických kovů, suché nebo navlhčené s méně než 15 hm. - % vody 1 1.3C 1+6.1 LQ0 P114 (a) (b) PP26 MP20
0078 DINITRORESORCIN,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody 1 1.1D 1 LQ0 P112(a) (b)(c) PP26 MP20
0079 HEXANITRODIFENYLAMIN DIPIKRYLAMIN),(HEXYL) 1 1.1D 1 LQ0 P112(b) (c) MP20
Cisterny ADR Vozidla pro přepravu v cisternách Přepravní kategorie Zvláštní ustanovení pro Identifikační číslo nebezpečnostiUN číslo. Pojmenování a popis
přepravu kusů přepravu ve volné loženém stavu nakládku vykládku a manipulaci provoz
Kód cisterny Zvláštní ustanoveni
4.3 4.3.5, 6.8.4 9.1.1.2 1.1.3.6 7.2.4 7.3.3 7.5.11 8,5 5.3.2.3 3.1.2
(12) (13) (14) (15) (16) (17) (18) (19) (20) (1) (2)
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0039 BOMBY, ZÁBLESKOVÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0042 NÁLOŽE POČINOVÉ, bez rozbušky
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0043 NÁPLŇ REDUKOVANÁ TRHACÍ, s výbušninou
4 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0044 ZÁPALKY PRO NÁBOJE
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0048 NÁLOŽKY
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0049 NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0050 NÁBOJE, ZÁBLESKOVÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0054 NÁBOJE, SIGNÁLNÍ
4 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0055 NÁBOJNICE, PRÁZDNÉ, SE ZAŽEHOVAČEM HNACÍ NÁPLNĚ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0056 BOMBY, VODNÍ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0059 NÁLOŽE KUMULATIVNÍ, bez rozbušek
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0060 NÁLOŽE PŘÍDAVNÉ, VÝBUŠNÉ
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0065 BLESKOVICE, ohebná
2 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0066 HOŘLAVICE
4 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0070 ZAŘÍZENÍ ŘEZACÍ, PYROTECHNICKÉ, S VÝBUŠINOU
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0072 CYKLOTRIMETHYLENTRINITRA MIN (CYKLONIT, HEXOGEN, RDX), NAVLHČENÝ, s nejméně 15 hm.-% vody
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0073 ROZBUŠKY PRO MUNICI
0 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0074 DIAZONITROFENOL, NAVLHČENÝ s nejméně 40 hm.-% vody nebo směsi alkohol/voda
1 V2 CV1
CV2
CV3
S1 0075 DIETHYLENGLYKOLDINITRÁT, ZNECITLIVĚNÝ, s nejméně 25 hm.-% netěkavého, ve vodě nerozpustného, flegmatizačniho prostředku
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
CV28
S1 0076 DINITROFENOL,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
CV28
S1 0077 DINITROFENOLÁTY alkalických kovů, suché nebo navlhčené s méně než 15 hm. - % vody
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
S1 0078 DINITRORESORCIN,suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody
1 V2
V3
CV1
CV2
CV3
S1 0079 HEXANITRODIFENYLAMIN (DIPIKRYLAMIN),(HEXYL)
UN číslo Pojmenování a popis Třída Klasifikační kód Obalová skupina Bezpečnostní značky Zvláštní ustanovení Omezené množství Balení UN přemístitelné cisterny
Pokyny pro balení Zvláštní ustanovení pro obaly Ustanovení o společném balení Pokyny Zvláštní ustanovení
3.1.2 2.2 2.2 2.1.1.3 5.2.2 3.3 3.4.6 4.1.4 4.1.4 4.1.10 4.2.42 4.2.4.3
(1) (2) (3a) (3b) (4) (5) (6) (7) (8) (9a) (9b) (10) (11)
0081 TRHAVINA,TYP A 1 1.1D 1 616
617
LQ0 P116 PP63
PP66
MP20
0082 TRHAVINA, TYP B 1 1.1D 1 617 LQ0 P116 IBC100 PP61
PP62
PP65
B9
MP20
0083 TRHAVINA, TYP C 1 1.1D 1 267
617
LQ0 P116 MP20
0084 TRHAVINA, TYP D 1 1.1D 1 617 LQ0 P116 MP20
0092 SVĚTLICE, POZEMNÍ 1 1.3G 1 LQ0 P135 MP23
0093 SVĚTLICE, LETECKÉ 1 1.3G 1 LQ0 P135 MP23
0094 SLOŽ PYROTECHNICKÁ, ZÁBLESKOVÁ 1 1.1G 1 LQ0 P113 PP49 MP20
0099 ZAŘÍZENÍ TRHACÍ, UVOLŇOVACÍ S VÝBUŠINOU, pro ropné vrty, bez roznětky 1 1.1D 1 LQ0 P134 LP102 MP21
0101 STOPINY, NEVÝBUŠNÉ 1 1.3G 1 LQ0 P140 PP74
PP75
MP23
0102 BLESKOVICE, s kovovým pláštěm 1 1.2D 1 LQ0 P139 PP71 MP21
0103 ŠŇŮRA HOŘLAVÁ, trubkovitá, s kovovým pláštěm 1 1.4G 1.4 LQ0 P140 MP23
0104 BLESKOVICE, S MALÝM ÚČINKEM, s kovovým pláštěm 1 1.4D 1.4 LQ0 P139 PP71 MP21
0105 ŠŇŮRA HOŘLAVÁ (ŠŇŮRA BEZPEČNOSTNÍ HOŘLAVÁ) 1 1.4S 1.4 LQ0 P140 PP73 MP23
0106 ROZNĚCOVADLA, S DETONAČNÍ INICIACÍ 1 1.1B 1 LQ0 P141 MP23
0107 ROZNĚCOVADLA, S DETONAČNÍ INICIACÍ 1 1.2B 1 LQ0 P141 MP23
0110 GRANÁTY CVIČNÉ, ruční nebo do zbraní 1 1.4S 1.4 LQ0 P141 MP23
0113 GUANYLNITROSOAMINOGUANY LIDEN-HYDRAZIN, NAVLHČENÝ s nejméně 30 hm.-% vody 1 1.1A 1 266 LQ0 P110(b) PP42 MP20
0114 GUANYL-4-NITROSO-AMINOGUANYLI-TETRAZEN, NAVLHČENÝ s nejméně 40 hm.-% vody nebo směsi alkohol/voda 1 1.1A 1 266 LQ0 P110(b) PP42 MP20
0118 HEXOLIT (HEXOTOL), suchý nebo s méně než 15 hm. - % vody 1 1.1D 1 LQ0 P112 MP20
0121 ZAŽEHOVAČE 1 1.1G 1 LQ0 P142 MP23
0124 PERFORÁTORY KUMULATIVNÍ NAPLNĚNÉ pro ropné vrty , bez roznětky 1 1.1D 1 LQ0 P101 MP21