Objednat předplatné
Porovnání znění
Balíčky poznámek

Předpis nemá balíčky komentářů! Přidejte si svůj balíček.

Přidej k oblíbeným

Sdělení č. 40/2000 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

Datum vyhlášení 17.05.2000
Uzavření smlouvy 04.02.1998
Ratifikace Smlouvy 06.03.2000
Platnost od 07.05.2000
Tisková verze Stáhnout PDF Stáhnout DOCX

přidejte vlastní popisek

40

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. února 1998 byla ve Washingtonu podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech.

Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 6. března 2000. Ratifikační listina Spojených států amerických obsahuje podmínku následujícího znění:

„Spojené státy budou uplatňovat své právo omezit využití pomoci, kterou poskytují podle této smlouvy tak, aby jakákoli pomoc poskytnutá vládou Spojených států nebyla předána nebo jinak využita na pomoc Mezinárodnímu trestnímu soudu ustavenému v Římě, Itálie, 17. července 1998, pokud Smlouva ustavující tento soud nevstoupí pro Spojené státy v platnost na základě doporučení a souhlasu Senátu, jak vyžaduje článek II, odstavec 2 Ústavy Spojených států."

Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 23 odst. 2 dne 7. května 2000.

České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.


SMLOUVA

mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o vzájemné právní pomoci v trestních věcech

Seznam obsahu

Článek 1:Rozsah pomoci
Článek 2:Ústřední orgány
Článek 3:Odmítnutí pomoci
Článek 4:Forma, obsah a jazyk žádostí
Článek 5:Vyřízení žádostí
Článek 6:Náklady
Článek 7:Omezení při použití
Článek 8:Změna podmínek
Článek 9:Dokazování v dožádaném státě
Článek 10:Úřední záznamy
Článek 11:Dostavení se mimo dožádaný stát
Článek 12:Dočasné předávání osob nacházejících se ve vazbě a výkonu trestu
Článek 13:Průvoz osob nacházejících se ve vazbě a výkonu trestu
Článek 14:Vypátrání pobytu a zjištění totožnosti osob a věcí
Článek 15:Doručování písemností
Článek 16:Prohlídka a zajištění
Článek 17:Vrácení věcí
Článek 18:Propadnutí
Článek 19:Odškodnění
Článek 20:Peněžité pokuty
Článek 21:Slučitelnost s jinými smlouvami
Článek 22:Konzultace
Článek 23:Ratifikace, nabytí platnosti a ukončení platnosti
Formuláře:

Česká republika a Spojené státy americké,

přejíce si poskytovat účinnější spolupráci mezi dvěma státy vzájemnou právní pomocí v trestních věcech, se dohodly takto:

Článek 1

Rozsah pomoci

1. Smluvní strany si poskytují vzájemnou pomoc v souladu s ustanoveními této Smlouvy pro účely trestního řízení, včetně vyšetřování za účelem ověření, zda byl spáchán trestný čin, shromažďování důkazů o trestných činech, jejichž trestání v době žádosti o pomoc by mohlo náležet do pravomoci justičních orgánů dožadujícího státu. Smluvní strany budou rovněž poskytovat takovou pomoc v řízeních za účelem propadnutí a jiných řízeních vztahujících se k trestným činům.

2. Pomoc zahrnuje:

a) pátrání po pobytu a zjišťování totožnosti osob a věcí,

b) doručování písemností,

c) získávání svědectví nebo prohlášení osob,

d) předávání osob ve vazbě k podání svědectví nebo za jiným účelem,

e) poskytování písemností, záznamů a důkazních prostředků,

f) provádění žádostí o domovní a osobní prohlídku a zabavení,

g) zajištění majetku,

h) pomoc v řízeních vztahujících se k propadnutí majetku, navracení věcí a peněžitým trestům, i) poskytování jiné pomoci v souladu s právním řádem dožádaného státu.

3. Dožádaný stát poskytuje pomoc bez ohledu na to, zda jednání, které je předmětem dožádání, by bylo trestným činem podle právního řádu dožádaného státu s výjimkou toho, že dožádaný stát může odmítnout vyřízení dožádání o pomoc zcela nebo zčásti tehdy, pokud by jednání nebylo trestným činem podle jeho právního řádu a provedení žádosti by vyžadovalo příkaz soudu. Dožádaný stát však vynaloží veškeré úsilí, aby vyhověl žádosti o pomoc vyžadující takový příkaz soudu a poskytne pomoc tam, kde skutečnosti uvedené v žádosti vzbuzují důvodné podezření, že popsané jednání, pokud by k němu došlo v dožádaném státě, by bylo trestným činem podle jeho práva.

4. Tato Smlouva je určena výlučně pro vzájemnou právní pomoc mezi smluvními stranami. Ustanovení této Smlouvy nezakládají právo na straně jakékoli soukromé osoby získat, potlačit nebo vyloučit důkazy nebo bránit vyřízení žádosti.

Článek 2

Ústřední orgány

1. Není-li v této Smlouvě uvedeno jinak, smluvní strany žádají a získávají pomoc prostřednictvím svých ústředních orgánů. Ústředními orgány v České republice jsou Nejvyšší státní zastupitelství a Ministerstvo spravedlnosti. Ústředním orgánem pro Spojené státy americké je ministr spravedlnosti nebo jím pověřené osoby na ministerstvu spravedlnosti.

2. Ústřední orgány pro Českou republiku budou podávat žádosti jménem státních zástupců a soudů. Ústřední orgán Spojených států amerických bude podávat žádosti jménem veřejných žalobců, vyšetřovatelů s pravomocí trestněprávního donucení a úřadů a institucí se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu. Žádosti podle tohoto odstavce od úřadů a institucí se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu budou zasílány mezi ústředními orgány nebo mezi takovými jinými orgány, na nichž se ústřední orgány dohodnou.

3. Ústřední orgán dožadujícího státu vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby žádost nebyla podávána v těch případech, u nichž podle jeho názoru:

a) trestný čin, na jehož základě je žádost podávána, neměl vážné následky, nebo

b) rozsah žádané pomoci je neúměrný vzhledem k očekávanému trestu po odsouzení.

4. Ústřední orgány smluvních stran se vzájemně pro účely této Smlouvy stýkají přímo.

Článek 3

Odmítnutí pomoci

1. Ústřední orgán dožádaného státu může odmítnout pomoc, jestliže:

a) žádost se týká vojenského trestného činu, který by nebyl trestným činem podle obecných norem trestního práva,

b) žádost se týká politického trestného činu,

c) provedení žádosti by bylo zřejmě na újmu svrchovanosti, bezpečnosti, veřejnému pořádku nebo podobným důležitým zájmům dožádaného státu, nebo

d) žádost nevyhovuje požadavkům Smlouvy.

2. Před odmítnutím pomoci podle tohoto článku bude ústřední orgán dožádaného státu konzultovat s ústředním orgánem dožadujícího státu za účelem zvážení, zda pomoc může být poskytnuta za takových podmínek, které jsou považovány za potřebné. Pokud dožadující stát přijme pomoc za těchto podmínek, pak tyto podmínky dodrží.

3. Pokud ústřední orgán dožádaného státu odmítne pomoc, sdělí důvody tohoto odmítnutí ústřednímu orgánu dožadujícího státu.

Článek 4

Forma, obsah a jazyk žádostí

1. Žádost o pomoc bude vypracována písemnou formou s výjimkou případů, kdy ústřední orgán dožádaného státu přijme v naléhavých situacích žádost jinou formou. Ve všech těchto situacích bude žádost potvrzena písemně do deseti dnů, ledaže by ústřední orgán dožádaného státu souhlasil jinak. Žádosti zasílané faxem nebo elektronickou poštou se považují za vypracované písemnou formou. Sdělení týkající se žádostí o pomoc mohou být předávány urychleným způsobem, včetně faxu nebo elektronické pošty, s následným formálním potvrzením, vyžaduje-li to dožádaný stát. Dožádaný stát může odpovědět jakýmkoli takovým způsobem urychleného předávání informací. Žádost včetně příloh bude v jazyce dožádaného státu, ledaže by bylo dohodnuto jinak. Dožádaný stát nebude mít povinnost překládat odpověď ani přílohy.

2. Žádost bude obsahovat následující:

a) název orgánu, který dává podnět k žádosti,

b) popis každého skutku, text příslušných ustanovení právního řádu obsahující znaky každého trestného činu a povahu a stadium řízení,

c) popis důkazů, informací nebo jiné žádané pomoci a

d) prohlášení o účelu, pro který jsou důkaz, informace nebo jiná pomoc žádány.

3. V nezbytném a možném rozsahu bude žádost rovněž obsahovat:

a) informaci o totožnosti a pobytu osoby, od níž je požadován důkaz,

b) informace o totožnosti a místě pobytu osoby, které má být doručeno, vztah této osoby k řízení a způsob, kterým má být doručení provedeno,

c) informace o totožnosti a předpokládaném místě pobytu osob nebo věcí, které mají být vypátrány,

d) přesný popis místa nebo osoby, které mají být prohledány, a věcí, které mají být zabaveny,

e) popis postupu, který má být zachován při provedení žádosti,

f) popis způsobu, kterým má být podáno a zaznamenáno svědectví nebo prohlášení,

g) popis žádaného svědectví nebo prohlášení, které mohou zahrnout seznam otázek, které je třeba položit osobě,

h) informace, které se týkají cestovních a jiných náhrad výdajů, na něž má nárok osoba, jejíž přítomnost vyžaduje dožadující stát, a

i) jakékoli jiné informace, které by mohly být dány na vědomí dožádanému státu, aby žádost snadněji vyřídil.

Článek 5

Vyřízení žádostí

1. Ústřední orgán dožádaného státu neprodleně vyřídí žádost, popřípadě ji předá příslušnému orgánu k vyřízení. Příslušné orgány dožádaného státu včetně soudů budou mít pravomoc vydat takové pokyny k vyřízení žádosti podle této Smlouvy, ke kterým jsou oprávněny podle právního řádu dožádaného státu s ohledem na vnitrostátní postupy, a učiní vše potřebné v rámci své pravomoci, aby vyřídily žádost.

2. Pokud to bude nezbytné, žádost bude předána příslušnému orgánu osobami jmenovanými ústředním orgánem dožádaného státu.

3. Žádost bude vyřízena v souladu s právním řádem dožádaného státu, pokud tato Smlouva nestanoví jinak. Pokud dožadující stát žádá vyřízení v souladu s právním řádem dožadujícího státu a odkáže na něj, dožádaný stát vyhoví, pokud takové vyřízení neporušuje právní řád dožádaného státu.

4. Jestliže ústřední orgán dožádaného státu rozhodne, že vyřízení žádosti by narušilo probíhající trestní řízení v dožádaném státě, může po konzultaci s ústředním orgánem dožadujícího státu vyřízení odložit nebo jej podrobit nezbytným podmínkám, které budou upřesněny při konzultaci. Pokud dožadující stát přijme podmíněnou pomoc, těmto podmínkám vyhoví.

5. Dožádaný stát vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby žádost i její obsah byly zachovány v důvěrnosti, pokud ji vyžaduje ústřední orgán dožadujícího státu. Pokud žádost nemůže být vyřízena bez porušení důvěrnosti, ústřední orgán dožádaného státu o tom bude informovat ústřední orgán dožadujícího státu, který potom rozhodne, zda přesto žádost bude vyřízena.

6. Ústřední orgán dožádaného státu bude reagovat na přiměřené požadavky ústředního orgánu dožadujícího státu týkající se stavu vyřizování žádosti.

7. Ústřední orgán dožádaného státu bude neprodleně informovat ústřední orgán dožadujícího státu o výsledku vyřízení žádosti. Pokud se vyřízení žádosti opozdí nebo odloží, ústřední orgán dožádaného státu bude informovat ústřední orgán dožadujícího státu o důvodech opoždění nebo odložení.

Článek 6

Náklady

1. Dožádaný stát zaplatí všechny náklady vztahující se k vyřízení žádosti s těmito výjimkami:

a) náklady znalců,

b) náklady na překlady, tlumočení a přepisy a

c) cestovní výdaje a náklady vztahující se k cestám osob cestujících buď do dožádaného státu ve prospěch dožadujícího státu nebo v souladu s články 11, 12 a 13.

d) náklady spojené se zřízením a provozem videopřenosu podle článku 20c, nedohodnou-li se dožadující a dožádaný stát jinak; jiné náklady vzniklé při poskytování takové pomoci (včetně nákladů spojených s dopravou účastníků v dožádaném státě) se hradí v souladu s ostatními ustanoveními tohoto článku.

2. Pokud během vyřizování žádosti vyjde najevo, že dokončení jejího vyřízení si vyžádá mimořádné náklady, ústřední orgány budou konzultovat za účelem určení předpokladů a podmínek, za kterých může vyřizování pokračovat.

Článek 7

Omezení používání pro ochranu osobních a jiných údajů

1. Dožádaný stát může vyžadovat, aby dožadující stát omezil své použití jakýchkoli důkazních prostředků nebo informací, které získal od dožádaného státu, na následující účely:

a) pro účely svého trestního vyšetřování a řízení;

b) pro odvrácení bezprostředního a závažného ohrožení své veřejné bezpečnosti;

c) při svých soudních nebo správních řízeních netrestní povahy, která přímo souvisejí s vyšetřováními nebo řízeními:

i) uvedenými v písmenu a); nebo

ii) pro která byla poskytnuta vzájemná právní pomoc úřadům a institucím se zvláštním oprávněním daným zákonem nebo jiným právním předpisem odevzdávat věci k trestnímu postihu podle článku 2 odst. 2;

d) pro jakýkoli jiný účel, jsou-li informace nebo důkazní prostředky zveřejněny v rámci řízení, pro která byly předány, nebo v jakýchkoli jiných situacích podle písmen a), b) a c); a

e) pro jakékoli jiné účely výhradně s předchozím souhlasem dožádaného státu.

2. Tento článek nevylučuje možnost dožádaného státu v souladu s touto Smlouvou stanovit ve zvláštním případě dodatečné podmínky, nemůže-li být příslušná žádost o pomoc bez takových podmínek vyřízena. Jsou-li dodatečné podmínky stanoveny v souladu s tímto odstavcem, může dožádaný stát požadovat, aby jej dožadující stát informoval o použití důkazů nebo informací.

3. Dožádaný stát nesmí uložit obecná omezení s ohledem na právní předpisy dožadujícího státu týkající se zacházení s osobními údaji jako podmínku ve smyslu odstavce 2 pro poskytnutí důkazů nebo informací.

Článek 8

Změna podmínek

Zjistí-li dožádaný stát po předání dožadujícímu státu okolnosti, které jej mohou přimět k tomu, aby ve zvláštním případě stanovil dodatečnou podmínku, může dožádaný stát zahájit konzultace s dožadujícím státem za účelem stanovení rozsahu, v jakém mohou být důkazní prostředky a informace chráněny.

Článek 9

Dokazování v dožádaném státě

1. Osoba v dožádaném státě, od níž se požaduje podání důkazu podle této Smlouvy, bude v případě nezbytnosti donucena dostavit se a buď podat svědectví, nebo učinit výpověď, nebo předložit věci včetně písemností, záznamů a důkazních prostředků. Jiná osoba než obviněný, která podá při vyřízení dožádání křivé svědectví ať ústně, či písemně, se vystavuje nebezpečí stíhání v dožádaném státě v souladu s jeho trestním právem.

2. Na žádost bude ústřední orgán dožádaného státu v předstihu informovat o datu a místu, kde bude podáno svědectví nebo činěna výpověď nebo předloženy důkazy podle tohoto článku.

3. Dožádaný stát povolí přítomnost osob označených v žádosti v průběhu vyřizování žádosti a umožní těmto osobám upřesnit otázky, které mají být položeny osobě podávající svědectví, činící výpověď nebo předkládající důkazy.

4. Pokud se osoba, na niž odkazuje odstavec 1, dovolá svého práva imunity, nezpůsobilosti nebo výsady podle práva dožadujícího státu, budou svědectví, výpověď nebo jiné důkazy přesto provedeny a poskytnuty společně s tímto tvrzením ústřednímu orgánu dožadujícího státu za účelem vydání rozhodnutí příslušnými orgány tohoto státu.

5. Důkazy předložené v dožádaném státě podle tohoto článku a nebo ty, které jsou předmětem svědectví nebo výpovědi podle tohoto článku, budou na žádost ověřeny osvědčením, které bude v případě záznamů o podnikání vyhotoveno způsobem uvedeným ve formuláři A připojeným k této Smlouvě. Skutečnost, že takový záznam chybí nebo neexistuje, bude na žádost potvrzena za použití formuláře B, který je přílohou této Smlouvy. Záznamy ověřené formulářem A nebo formulářem B, který potvrzuje, že takové záznamy neexistují, budou přípustné pro účely dokazování v dožadujícím státě jako důkaz pravdivosti údajů, které jsou v nich uvedeny.

Článek 10

Úřední záznamy

1. Dožádaný stát zajistí pro dožadující stát kopie veřejně dostupných záznamů, které jsou v držení státního orgánu, orgánu veřejné správy či soudu dožádaného státu. Veřejně dostupnými záznamy se rozumějí listiny, záznamy či informace v jakékoli formě, které jsou všeobecně dostupné občanům dožádaného státu bez omezení nebo za splnění určité zákonné podmínky.

2. Dožádaný stát může zajistit kopie jakýchkoli záznamů včetně listin nebo informací v jakékoli formě, které jsou v držení státního orgánu, orgánu veřejné správy či soudu v tomto státě a které nejsou veřejně dostupné, a to ve stejném rozsahu a za stejných podmínek, jako by byly k dispozici pro účely jeho vlastních orgánů právního donucení nebo justičních orgánů. Dožádaný stát může podle vlastního uvážení buď zcela nebo zčásti odmítnout požadavek uplatněný podle tohoto odstavce.

3. Záznamy státního orgánu, orgánu veřejné správy či soudu podle tohoto článku budou na požádání ověřeny pracovníkem odpovědným za jejich úschovu za použití formuláře C, který tvoří přílohu této Smlouvy. Skutečnost, že takový záznam chybí nebo neexistuje, bude na žádost potvrzena prostřednictvím formuláře D, který tvoří přílohu této Smlouvy. Záznamy ověřené za použití formuláře C nebo formuláře D, který potvrzuje, že takové záznamy neexistují, budou přípustné pro účely dokazování v dožadujícím státě jako důkaz pravdivosti uvedených údajů.

Článek 11

Dostavení se mimo dožádaný stát

1. Dožadující stát může žádat, aby se jakákoli osoba dostavila do dožadujícího nebo třetího státu za účelem své přítomnosti v trestním nebo jiném řízení, které se vztahuje k trestným činům. Dožádaný stát vyzve osobu, aby se dostavila, a bude informovat dožadující stát o její odpovědi.

2. Dožadující stát určí rozsah, ve kterém budou osobě placeny náklady. Osoba, která souhlasí s tím, aby se dostavila, může žádat dožadující stát o zálohu na úhradu těchto nákladů. Tato záloha může být poskytnuta prostřednictvím velvyslanectví nebo konzulátu dožadujícího státu.

3. Vyzvaná osoba nesmí být trestně stíhána, vzata do vazby či vystavena jinému omezení svobody z důvodu činů či odsouzení předcházejících jejímu odjezdu z dožádaného státu. Ústřední orgán dožadujícího státu bude moci podle svého uvážení rozšířit bezpečné zacházení i na účinky občanskoprávního řízení nebo toto bezpečné zacházení omezit. Případné rozšíření nebo zúžení bezpečného zacházení se sdělí vyzvané osobě před jejím odjezdem do dožadujícího státu.

4. Bezpečné zacházení tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci, skončí 7 dní poté, kdy bylo osobě oznámeno, že její přítomnost již není vyžadována, nebo když se tato osoba poté, kdy dožadující stát opustila, do něho dobrovolně vrátí.

Článek 12

Dočasné předání osob nacházejících se ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody

1. Osoba nacházející se ve vazbě nebo výkonu trestu v dožádaném státě, jejíž přítomnost v dožadujícím státě nebo ve třetím státě je požadována dožadujícím státem v rámci využití pomoci podle této Smlouvy, může být dočasně předána z dožádaného státu do dožadujícího státu nebo do třetího státu k tomuto účelu, pokud tato osoba souhlasí a ústřední orgány dožádaného a dožadujícího státu se dohodnou.

2. Osoba nacházející se ve vazbě nebo výkonu trestu v dožadujícím státě, jejíž přítomnost je vyžadována v dožádaném státě v rámci využití pomoci podle této Smlouvy, může být předána z dožadujícího státu do dožádaného státu za předpokladu, že tato osoba s tím souhlasí a ústřední orgány obou států se dohodnou.

3. Pro účely tohoto článku:

a) stát přijímající osobu bude oprávněn a zavázán držet předávanou osobu ve vazbě či výkonu trestu, ledaže by se ústřední orgány obou států dohodly jinak,

b) přijímající stát vrátí předanou osobu do vazby nebo výkonu trestu odesílajícího státu, jakmile to okolnosti umožní, anebo podle toho, jak se dohodnou ústřední orgány obou států,

c) přijímající stát nebude vyžadovat, aby odesílající stát zahájil vydávací řízení nebo jakékoli jiné řízení pro návrat předané osoby, a

d) doba strávená předanou osobou ve vazbě nebo výkonu trestu v dožadujícím státě bude započtena do výkonu trestu uloženého v odesílajícím státě,

e) pokud je přijímajícím státem třetí stát, dožadující stát zprostředkuje veškerá ujednání nezbytná ke splnění požadavků podle tohoto odstavce.

4. Bezpečné zacházení bude zajištěno v souladu s článkem 11 odst. 3 a 4 s tou výjimkou, že osoba bude držena ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody pro trestný čin, pro nějž je uvězněna v odesílajícím státě.

Článek 13

Průvoz osob nacházejících se ve vazbě a výkonu trestu odnětí svobody

1. Dožádaný stát může přes své území povolit průvoz osoby, která je ve vazbě nebo výkonu trestu ve třetím státě a jejíž osobní přítomnost byla vyžádána dožadujícím státem pro účely svědectví, dokazování či jiné pomoci při trestním řízení nebo jiném řízení spojeném s trestnou činností.

2. Dožádaný stát má právo a povinnost během průvozu držet osobu ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody.

3. Kterákoli ze stran může odmítnout udělit právo průvozu svých státních příslušníků.

Článek 14

Vypátrání nebo totožnost osob nebo věcí

Pátrá-li dožadující stát po místě pobytu nebo totožnosti osob nebo věcí v dožádaném státě, dožádaný stát vynaloží veškeré úsilí, aby místo pobytu nebo totožnost zjistil.

Článek 15

Doručování písemností

1. Dožádaný stát vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby se uskutečnilo doručení písemnosti, která se vztahuje zcela či zčásti k jakékoliv žádosti o právní pomoc podané dožadujícím státem podle ustanovení této Smlouvy.

2. Ústřední orgán dožadujícího státu zašle v dostatečném časovém předstihu žádost o doručení písemnosti, na základě níž se osoba žádá, aby se dostavila před orgán v dožadujícím státě.

3. Ústřední orgán dožádaného státu předá doklad o doručení způsobem upřesněným v žádosti. Přijatelné způsoby, kterými se prokazuje doručení, jsou například:

a) podpis osoby, které mělo být doručení podle žádosti provedeno a jímž se zároveň potvrzuje převzetí,

b) protokol vyhotovený příslušným pracovníkem dožádaného státu, v němž budou popsány úkony provedené za účelem získání podpisu osoby, které mělo být doručení provedeno, ale jež buď odmítla převzít listinu nebo potvrdit její převzetí, a uvedení důvodu odmítnutí.

Článek 16

Prohlídka a zajištění

1. Dožádaný stát provede prohlídku, zajištění věci a její předání dožadujícímu státu, pokud tato žádost obsahuje informace zdůvodňující takový zásah podle zákonů dožádaného státu.

2. Na základě žádosti ústředního orgánu dožadujícího státu každá úřední osoba, která má v úschově zajištěnou věc, potvrdí za použití formuláře E připojeného k této Smlouvě totožnost věci, nepřetržitost úschovy a neporušenost jejího stavu. Potvrzení budou přípustná k účelům dokazování v dožadujícím státě jako důkaz pravdivosti údajů, které jsou v nich uvedeny.

3. Ústřední orgán dožádaného státu může žádat, aby dožadující stát souhlasil s podmínkami, kterých je třeba k ochraně zájmů třetích osob při předávání věcí.

Článek 17

Vrácení věcí

Při předání věci nebo před ním včetně předání písemnosti, záznamu nebo důkazního prostředku opatřeného pro dožadující stát při vyřizování žádosti podle této Smlouvy ústřední orgán dožádaného státu může žádat, aby dožadující stát vrátil takovou věc co nejdříve. Žádosti o vrácení věci, která nebyla podána před předáním věci, bude dožadujícím státem vyhověno pouze tehdy, bude-li to proveditelné.

Článek 18

Propadnutí

1. Dožádaný stát vynaloží na žádost veškeré úsilí ke zjištění, zdali se výnosy či prostředky použité ke spáchání trestné činnosti, které by případně mohly být předmětem propadnutí nebo jiného zajištění podle předpisů jednoho ze smluvních států, nacházejí na území dožádaného státu. V žádosti budou uvedeny důvody, na jejichž základě se lze domnívat, že tyto výnosy či prostředky se nacházejí na území dožádaného státu. Dožádaný stát bude informovat dožadující stát o výsledku šetření.

2. Pokud podle provedeného šetření dožádaný stát zjistí výnosy či prostředky použité ke spáchání trestné činnosti, může v rozsahu povoleném svými předpisy přijmout ochranná opatření včetně zabrání nebo dočasného zajištění s cílem zajistit, aby tyto výnosy či prostředky byly k dispozici pro účely propadnutí.

3. V rozsahu povoleném svými vnitrostátními předpisy dožádaný stát může plně uznat konečné rozhodnutí vynesené v dožadujícím státě o propadnutí takových výnosů či prostředků nebo zahájit své vlastní řízení ve věci propadnutí těchto věcí.

4. Smluvní strana, která vykoná konečné rozhodnutí o výnosech nebo prostředcích použitých ke spáchání trestné činnosti, s nimi naloží v souladu se svým právním řádem. Každá ze stran může v rozsahu povoleném vnitrostátními předpisy a podle podmínek, které bude považovat za vhodné při posouzení významných okolností včetně rozsahu spolupráce poskytnuté druhou stranou, převést veškerý majetek nebo jeho část či výnosy z jeho prodeje druhé straně.

Článek 19

Odškodnění

Smluvní strany si budou pomáhat v rozsahu, který umožňují jejich příslušné předpisy, za účelem usnadnění náhrady škody. Pomoc bude zahrnovat předání věcí získaných trestnou činností.

Článek 20

Peněžité tresty

Smluvní strany si budou pomáhat v rozsahu, který umožňují jejich příslušné předpisy, v řízeních týkajících se peněžitých trestů. Pomoc se nevztahuje na samotné vybírání peněžitých trestů.

Článek 20a

Zjišťování bankovních informací

1. Na žádost dožadujícího státu dožádaný stát v souladu s podmínkami tohoto článku urychleně zjistí, zda mají banky na jeho území k dispozici informace o vlastnictví účtu nebo účtů určitou fyzickou nebo právnickou osobou podezřelou nebo obviněnou z trestného činu. Dožádaný stát urychleně sdělí výsledky svého šetření dožadujícímu státu.

2. Opatření podle odstavce 1 může rovněž sloužit pro účely zjišťování:

a) informací o odsouzených fyzických nebo právnických osobách nebo osobách jinak zúčastněných na trestném činu;

b) informací, které mají k dispozici nebankovní finanční instituce; nebo

c) finančních operací nespojených s bankovními účty.

3. Kromě požadavků článku 4 odst. 2 této Smlouvy, žádosti o informace podle odstavců 1 a 2 tohoto článku obsahují:

a) totožnost fyzické nebo právnické osoby pro účely zjištění takových účtů nebo operací;

b) dostatečné informace umožňující příslušnému orgánu dožádaného státu:

i) důvodně se domnívat, že se daná fyzická nebo právnická osoba účastnila na trestném činu a že banky nebo nebankovní finanční instituce na území dožádaného státu mohou mít k dispozici požadované informace; a

ii) dospět k názoru, že se požadované informace vztahují k trestnímu vyšetřování nebo stíhání; a

c) v nejvyšší možné míře informace o tom, o které banky nebo nebankovní finanční instituce se může jednat, a ostatní informace, jejichž poskytnutí může pomoci omezit rozsah vyšetřování.

4. Žádosti o právní pomoc podle tohoto článku se předávají mezi:

a) za Českou republiku ústředním orgánem uvedeným v článku 2, a

b) za Spojené státy americké přidělencem odpovědným za Českou republiku na:

i) Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických, Úřadu pro boj s drogami, pokud jde o věci v jeho působnosti;

ii) Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických, Imigrační a celní správě, pokud jde o věci v její působnosti;

iii) Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických, Federálním úřadu vyšetřování, pokud jde o všechny ostatní věci;

Česká republika a Spojené státy americké mohou prostřednictvím výměny diplomatických nót mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými změnit své příslušné orgány určené podle tohoto odstavce.

5. Česká republika a Spojené státy americké si budou poskytovat pomoc podle tohoto článku, pokud jde o praní špinavých peněz a teroristické činnosti, které jsou trestné podle práva dožadujícího i dožádaného státu a pokud jde o jinou trestnou činnost, pro kterou je taková pomoc možná podle jejich vnitrostátních právních předpisů, poté, co si vzájemnou výměnou diplomatických nót oznámí, že pomoc pro takovou činnost bude poskytována na základě vzájemnosti.

6. Dožádaný stát odpovídá na žádost o poskytnutí záznamů týkajících se bankovních účtů nebo převodů zjištěných na základě tohoto článku v souladu s ostatními ustanoveními této Smlouvy.

Článek 20b

Společné vyšetřovací týmy

1. Společné vyšetřovací týmy mohou být vytvářeny a působit na příslušných územích České republiky a Spojených států amerických pro účely usnadnění vyšetřování a stíhání trestných činů, které se týkají jednoho nebo více členských států Evropské unie a Spojených států amerických, považují-li to Česká republika a Spojené státy americké za účelné.

2. Podmínky fungování týmu, jako jeho složení, doba trvání, umístění, organizace, činnost, účel a podmínky účasti členů týmu z jednoho státu na vyšetřování na území jiného státu, budou stanoveny dohodou mezi orgány příslušnými k vyšetřování a stíhání trestných činů určenými dotčenými státy v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

3. Orgány určené dotčenými státy podle odstavce 2 komunikují při sestavování a fungování takového týmu přímo, kromě případů, kdy se pro výjimečnou složitost, rozsah nebo jiné okolnosti vyžadující centralizovanější koordinaci některých nebo všech hledisek mohou státy dohodnout na jiných vhodných způsobech komunikace.

4. Potřebuje-li společný vyšetřovací tým, aby některý ze států, který se podílel na sestavování týmu, přijal určitá vyšetřovací opatření, může člen týmu z dotčeného státu požádat vlastní příslušné orgány, aby uvedená opatření přijaly, aniž by ostatní státy musely podávat žádost o vzájemnou právní pomoc. Požadovaný právní předpis pro přijetí daného opatření v dotčeném státě je předpis používaný při jeho vnitrostátních vyšetřovacích činnostech.

Článek 20c

Videokonference

1. Při výslechu svědka, včetně obviněné osoby, nebo soudního znalce během soudního řízení, ve kterém je poskytována právní pomoc v dožádaném státě, je možno použít videopřenosu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Dožádaný stát umožní, aby osoby uvedené v žádosti, kladly takovému svědkovi nebo znalci otázky přímo. Podmínky upravující tento postup, které nejsou konkrétně uvedeny v tomto článku, odpovídají ostatním podmínkám podle této Smlouvy, včetně článku 5.

2. Dožadující a dožádaný stát mohou zahájit konzultace za účelem usnadnění řešení právních, technických nebo logistických otázek, které mohou vyvstat při vyřizování žádosti.

3. Aniž je dotčena případná soudní pravomoc podle práva dožadujícího státu, jsou úmyslně nepravdivá výpověď nebo jiné protiprávní chování svědka nebo soudního znalce během videokonference postižitelné v dožádaném státě stejným způsobem, jako kdyby byly spáchány v jeho vnitrostátním trestním řízení.

4. Tento článek se použije, aniž je dotčeno používání jiných prostředků výslechu v dožádaném státě, které jsou k dispozici na základě smlouvy nebo vnitrostátního práva.

5. Dožádaný stát může umožnit použití technologie videokonference pro účely jiné, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely zjištění totožnosti osob nebo předmětů nebo podání vysvětlení.

Článek 21

Slučitelnost s jinými smlouvami

Tato Smlouva se nedotýká práv a povinností smluvních stran vyžadovat a poskytovat vzájemnou pomoc na základě ustanovení jiných mezinárodních dohod nebo vnitrostátních právních předpisů.

Článek 22

Konzultace

Ústřední orgány budou ve vzájemně dohodnutých termínech konzultovat možnosti co nejúčinnějšího provádění této Smlouvy. Ústřední orgány se mohou též dohodnout na případných praktických opatřeních, která budou nezbytná pro snadnější plnění podmínek této Smlouvy.

Článek 23

Ratifikace, vstup v platnost a ukončení platnosti

1. Tato Smlouva podléhá ratifikaci a ratifikační listiny budou vzájemně předány v Praze, co možná nejdříve.

2. Tato Smlouva vstoupí v platnost dva měsíce poté, co dojde k výměně ratifikačních listin.

3. Tato Smlouva se použije na jakékoliv dožádání předložené poté, co vstoupila v platnost, i když odpovídající úkony nebo opomenutí nastaly před tímto datem.

4. Tato Smlouva zůstane v platnosti, pokud nebude vypovězena některou ze smluvních stran písemným oznámením druhé smluvní straně. Výpověď nabyde účinnosti šest měsíců ode dne doručení oznámení.


Na důkaz uvedeného níže podepsaní, k tomu náležitě zmocněni, podepsali tuto Smlouvu.

Dáno ve Washingtonu dne 4. února 1998 ve dvou původních vyhotoveních, každé v jazyce českém a anglickém, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Českou republiku:
RNDr. Alexandr Vondra v. r.
mimořádný a zplnomocněný velvyslanec

Za Spojené státy americké:
Janet Reno v. r.
generální prokurátor


Formulář A

potvrzení o záznamech týkajících se podnikání

Formulář A potvrzení o záznamech týkajících se podnikání

Formulář B

potvrzení o neexistenci záznamů o podnikání

Formulář B potvrzení o neexistenci záznamů o podnikání

Formulář C

potvrzení o úředních záznamech

Formulář C potvrzení o úředních záznamech

Formulář D

potvrzení o neexistenci úředních záznamů

Formulář D potvrzení o neexistenci úředních záznamů

Formulář E

potvrzení týkající se zajištěných věcí

Formulář E potvrzení týkající se zajištěných věcí

Přesunout nahoru