Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 99/20 #2Usnesení ÚS ze dne 03.11.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánVLÁDA / PŘEDSEDA VLÁDY
Soudce zpravodajŠimáčková Kateřina
Typ výrokuprocesní - vyloučení soudce, asistenta, apod.
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:Pl.US.99.20.2
Datum podání01.10.2020
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

ostatní (nezařaditelné); 391/2020 Sb.; usnesení vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů

jiný právní předpis; 392/2020 Sb.; usnesení vlády České republiky č. 958 ze dne 30. 9. 2020 o přijetí krizového optření

Ostatní dotčené předpisy

391/2020 Sb.

392/2020 Sb.


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 99/20 ze dne 3. 11. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudkyň a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové (soudkyně zpravodajky), Vojtěcha Šimíčka a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jany P. (jedná se o pseudonym), zastoupené Pavlem P. (jedná se o pseudonym), advokátem, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, takto:

Soudkyně Milada Tomková není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 99/20.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka brojí ústavní stížností proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 957 (č. 391/2020 Sb.), kterým vláda vyhlásila pro území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky, a dále proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 958 (č. 392/2020 Sb.) o přijetí krizového opatření. Petitem svého návrhu se stěžovatelka domáhá vyslovení konstatování, že vláda neústavně zasáhla do jejích základních práv a svobod tím, že citovaná usnesení vydala bez splnění podmínek podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a nerespektovala pravidla nastavená v krizovém zákoně ani v ústavním pořádku České republiky. Stěžovatelka rovněž požaduje, aby Ústavní soud vyslovil porušení jejích práv na náboženskou svobodu a na respektování soukromého a rodinného života zaručených čl. 16 odst. 1 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále též "Listina"), jakož i čl. 1 Listiny, a zakázal vládě, ministerstvu zdravotnictví a dalším ministerstvům a orgánům České republiky pokračovat v porušování těchto práv, k němuž dochází "jejich činností i nečinností v souvislosti s výskytem koronaviru", respektive "v důsledku [této] jejich činnosti i nečinnosti".

2. Dne 22. 10. 2020 stěžovatelka podala Ústavnímu soudu návrh na vyloučení soudkyně Milady Tomkové (a čtyř dalších soudců Ústavního soudů) ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

3. V uvedeném návrhu stěžovatelka uvádí, že podala kárný podnět vůči pěti soudcům Ústavního soudu, včetně soudkyně Milady Tomkové. Na text kárného podnětu stěžovatelka odkázala s tím, že důvody v něm uvedené uplatňuje také jako důvody pro vyloučení soudkyně z rozhodování v její věci. Mimoto má stěžovatelka za to, že již podání kárného podnětu jak z její strany, tak ze strany jejího právního zástupce a zveřejnění jejího kárného podnětu (což stěžovatelka učinila) musí v souhrnu vést k závěru o nemožnosti soudců nestranně a nezávisle rozhodovat ve věci stěžovatelky. V podnětu ke kárnému postihu, který je přílohou stěžovatelčina návrhu, stěžovatelka soudkyni Miladě Tomkové vytýká její vyjádření v odlišném stanovisku k odůvodnění usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 ze dne 22. 4. 2020, které stěžovatelka pokládá za nepodložený hodnotový soud a osobní útok na svého právního zástupce.

4. Soudkyně Milada Tomková se k podané námitce podjatosti vyjádřila tak, že se v dané věci necítí být podjatá; je přesvědčena, že k projednávané věci, k jejím účastníkům ani jejich zástupcům nemá žádný vztah, který by mohl zakládat pochybnosti o její nepodjatosti a důvod pro její vyloučení z účasti na projednávání a rozhodnutí věci.

5. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 38 odst. 1 věty první zákona o Ústavním soudu rozhoduje o vyloučení soudce plénum, jde-li o rozhodování v plénu; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

6. Citované podmínky dle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v posuzovaném případě naplněny nejsou.

7. K otázce podjatosti soudce se Ústavní soud opakovaně vyjadřuje (srov. např. Pl. ÚS 40/06) tak, že nestrannost soudce je třeba posuzovat jednak z hlediska subjektivního, jež vychází z osobního fóra soudce ve vztahu k účastníkům řízení či k věci, jednak z hlediska objektivního, tj. zda soudce skýtá veřejně dostatečné záruky vylučující o jeho nepodjatosti legitimní pochybnosti. Aby naopak takové pochybnosti byly založeny, musí existovat racionálně opodstatněná obava, že soudce není zcela nestranný; pouhé osobní přesvědčení účastníka řízení nepostačí. Na druhé straně se soudce jako nestranný také musí veřejně "jevit", resp. nesmí zde být relevantní námitka, že tomu tak není (avšak i ta předpokládá existenci "objektivního" základu). Poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům ve smyslu § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je založitelný především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž se na roveň klade vztah jakékoli přízně, resp. vztah přátelský či naopak vztah hostilní, ať se ustavil bez souvislosti s daným procesem (dříve), nebo až v jeho rámci, coby důsledek procesních postupů soudu a reakcí účastníka řízení na ně.

8. Stěžovatelka svůj návrh na vyloučení soudkyně Milady Tomkové odůvodňuje tím, že na tuto soudkyni podala kárný podnět (stejně jako tak učinil i její právní zástupce), a dále odkazuje na důvody uvedené v onom podnětu, které již však v samotném návrhu na vyloučení soudkyně konkrétně nezmiňuje.

9. Ústavní soud již v usnesení sp. zn. IV. ÚS 614/18 ze dne 14. 3. 2018 shledal, že samotná skutečnost, že stěžovatel proti soudci v minulosti směřoval podnět k jeho kárnému postihu, nemůže zakládat podjatost daného soudce ve věci stěžovatele. K tomu Ústavní soud dále dodal, že "měl-li by být - obecně vzato - podjatý každý soudce Ústavního soudu, na nějž by byl daným stěžovatelem podán podnět ke kárnému řízení, mohli by být v konečném důsledku buď všichni soudci Ústavního soudu podjatí, nebo by mohla naopak nastat obdobně absurdní situace, kdy by si tímto způsobem postupným vylučováním jednotlivých soudců takový stěžovatel ‚nakonfiguroval' z jeho pohledu nejvhodnější trojici soudců", respektive ze svého pohledu nejvhodnější složení rozhodujícího tělesa Ústavního soudu. "Bez nutnosti podrobnějšího odůvodnění je tedy zřejmé, že takový přístup by byl ve zjevném rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod."

10. V projednávaném případě není důvodu se od tohoto názoru odchylovat. Samo podání (či i zveřejnění) kárného podnětu na soudkyni Miladu Tomkovou stěžovatelkou (či jejím právním zástupcem) není skutečností, která by mohla zakládat pochybnosti o nepodjatosti dotčené soudkyně v nynější věci stěžovatelky. Pokud jde o další skutečnosti zmiňované stěžovatelkou (důvody uváděné v samotném kárném podnětu podaném stěžovatelkou), postačí podobně stručně, jako to v návrhu na vyloučení soudkyně učinila stěžovatelka, uvést, že ani ty nezakládají žádné pochybnosti o nepodjatosti soudkyně Milady Tomkové v nynější stěžovatelčině věci. Ostatně skutečnosti, které stěžovatelka ve svém kárném podnětu uvádí, se nijak netýkají nyní rozhodované věci a nejsou ani projevem negativního postoje vůči stěžovatelce či jejímu právnímu zástupci (namítané vyjádření soudkyně Milady Tomkové představovalo kritiku kvality tehdy posuzované ústavní stížnosti, nikoliv osoby advokáta, který ji sepsal).

11. Plénum Ústavního soudu tak neshledalo existenci zákonem předvídaných důvodů dle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, a proto rozhodlo, že soudkyně Milada Tomková není vyloučena z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 99/20.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2020

Pavel Rychetský, v. r.

předseda soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru