Pl.ÚS 7/02 ze dne 18. 6. 2002
U 17/26 SbNU 379
Vyloučení soudce Ústavního soudu z projednávání a rozhodování věci
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu rozhodlo v řízení o návrhu prezidenta republiky na zrušení některých ustanovení zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, takto:
JUDr. V. C., JUDr. F. D. a JUDr. E. W. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci, vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 7/02.
Odůvodnění:
Při ústním jednání ve shora označené věci vznesl zástupce Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, s odvoláním na ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, námitku podjatosti soudců JUDr. V. C., JUDr. F. D. a JUDr. E. W., přičemž pochybnosti o jejich nepodjatosti v podstatě - stručně shrnuto - odůvodnil tím, že jmenovaní soudci dne 8. 11. 2001 na semináři v Senátu Parlamentu České republiky na téma zákona o soudech a soudcích veřejně prezentovali svá stanoviska k věci, která je předmětem řízení před Ústavním soudem. S odvoláním na obsah stenografického záznamu z uvedeného semináře vyjádřil přesvědčení, že vystoupení jmenovaných soudců zakládá pochybnosti o jejich nepodjatosti, takže jsou naplněny podmínky ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení těchto soudců pro jejich poměr k věci.
Navrhovatel navrhl zamítnutí návrhu na vyloučení soudců s poukazem na znění ustanovení § 36 odst. 3 zákona o Ústavním soudu .
Všichni shora jmenovaní soudci se vyjádřili tak, že v této věci se necítí být podjati.
Ústavní soud poté, co se seznámil s vyjádřením soudců, jakož i s obsahem zástupcem Poslanecké sněmovny předloženého materiálu, dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení jmenovaných soudců není dán.
Návrh na vyloučenísoudců byl učiněn v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů, upraveném v oddílu prvním hlavy druhé části druhé zákona o Ústavním soudu v ustanoveních § 64 až 71 . S ohledem na povahu tohoto řízení, v němž není poskytována ochrana subjektivním právům účastníků řízení, neboť jde o obecnou, abstraktní kontrolu právních norem, je třeba, podle přesvědčení Ústavního soudu, dopad ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu v tomto řízení interpretovat restriktivně. Učinil tak závěr, že veřejná prezentace soudců Ústavního soudu k odborným právním otázkám, vyjádřená v rovině obecné, pro tento druh řízení nezakládá důvod pro vyloučení soudce Ústavního soudu pro podjatost podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu .
Vystoupení jmenovanýchsoudců, jak bylo zjištěno z obsahu přepisu jejich stenografického záznamu, bylo učiněno na semináři, pořádaném ústavně - právním výborem Senátu, konaném dne 8. 11. 2001 na téma "Návrh zákona o soudech a soudcích" a "Návrh zákona o státním zastupitelství". Vystoupení soudců na tomto semináři je tak možno podřadit pod "účast na přípravě a projednávání právních předpisů", jež se podle § 36 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nepovažuje za důvod podjatosti. Z uvedených důvodů Ústavní soud rozhodl, že soudci JUDr. V. C., JUDr. F. D. a JUDr. E. W. nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování této věci.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. června 2002