Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 41/04Nález ÚS ze dne 05.12.2006Protihluková vyhláška města Chomutova

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam1
NavrhovatelMINISTERSTVO - vnitra
Dotčený orgánOBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Chomutov
Soudce zpravodajDuchoň František
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (ministerstvo)
Věcný rejstříkPřestupek
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 217/43 SbNU 411
Paralelní citace (Sbírka zákonů)20/2007 Sb.
EcliECLI:CZ:US:2006:Pl.US.41.04
Datum vyhlášení22.12.2006
Datum podání03.08.2004
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; 15/2003; obecně závazná vyhláška města Chomutov k zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 79 odst.3, čl. 104 odst.3, čl. 2 odst.3

2/1993 Sb., čl. 2 odst.2, čl. 2 odst.4, čl. 4 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

128/2000 Sb., § 10, § 35

148/2006 Sb.

200/1990 Sb., § 47 odst.1 písm.b, § 46 odst.2

258/2000 Sb., § 30

502/2000 Sb.


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 41/04 ze dne 5. 12. 2006

20/2007 Sb.

N 217/43 SbNU 411

Protihluková vyhláška města Chomutova

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ze dne 5. prosince 2006 sp. zn. Pl. ÚS 41/04 ve věci návrhu ministra vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky města Chomutova č. 15/2003 k zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku (nález byl vyhlášen pod č. 20/2007 Sb.).

Obecně závazná vyhláška města Chomutova č. 15/2003 k zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění:

I.

Rekapitulace návrhu

1. Návrhem podaným podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), doručeným Ústavnímu soudu dne 3. srpna 2004, navrhl tehdejší 1. místopředseda vlády a ministr vnitra JUDr. Stanislav Gross (dále též "navrhovatel") zrušení obecně závazné vyhlášky města Chomutova č. 15/2003 vydané k zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku (dále též "vyhláška"). Označená vyhláška je podle navrhovatele v rozporu se zákonem. Proto zahájil dne 12. května 2004 správní řízení ve věci pozastavení její účinnosti. Město Chomutov (dále též "obec") nezjednalo nápravu, takže navrhovatel rozhodnutím ze dne 15. července 2004 č. j. MS-931/2-2004 účinnost předmětné vyhlášky pozastavil.

2. Podle navrhovatele [s odkazem na nález sp. zn. Pl. ÚS 14/99, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 16, nález č. 143; vyhlášen pod č. 239/1999 Sb.] označená vyhláška, vydaná v rámci samostatné působnosti obce, omezuje hlučnost, přestože je stejná úprava uvedena v zákoně o přestupcích a v občanském zákoníku.

3. Článek 1 vyhlášky stanoví, že činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek porušením nočního klidu a vzbuzením veřejného pohoršení, jsou na území města Chomutova zakázány. K vydání vyhlášky regulující činnosti, které by mohly narušit veřejný pořádek, je obec zmocněna podle § 10 písm. a) obecního zřízení. Pod to ovšem nelze podřadit ty činnosti, které jsou regulovány zvláštními právními předpisy. Rušení nočního klidu lze postihovat podle příslušných ustanovení přestupkového zákona, čímž není dotčena ochrana podle občanského zákoníku (nález sp. zn. Pl. ÚS 42/96, Sbírka rozhodnutí, svazek 7, nález č. 43; vyhlášen pod č. 118/1997 Sb.). Záležitosti veřejného pohoršení a rušení nočního klidu nepatří, ve smyslu § 35 odst. 1 zákona o obcích, do samostatné působnosti obce, protože jsou přestupkem podle § 47 přestupkového zákona. Ochranu před hlukem a vibracemi navíc upravuje též zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a jeho prováděcí předpisy. Nadto je tu aplikovatelné i ustanovení § 127 občanského zákoníku.

4. Článek 4 vyhlášky omezuje podmínky podnikání a současně zasahuje do výkonu státní správy orgánu příslušného k projednání přestupků, případně orgánů ochrany veřejného zdraví, příslušných k dozoru a k projednání správních deliktů podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Navrhovatel též poukázal na nález sp. zn. Pl. ÚS 22/97 (Sbírka rozhodnutí, svazek 10, nález č. 46; vyhlášen pod č. 120/1998 Sb.), podle něhož zákaz používání hlučných strojů v obecně závazné vyhlášce obce jde nad rámec platné právní úpravy.

5. Článek 2 vyhlášky definuje některé pojmy, ale činí tak neurčitě a nad rámec zákonem stanovených významů pojmů uvedených v tomto článku.

6. Článek 5 vyhlášky stanoví, že její porušení je přestupek s odkazem na 46 odst. 2 zákona o přestupcích, nepůjde-li o jiný správní delikt. To je v rozporu s § 47 přestupkového zákona, protože jednání, které toto ustanovení výslovně označuje jako přestupek proti veřejnému pořádku (rušení nočního klidu nebo veřejné pohoršení), není v obci přestupkem podle § 46 odst. 2 přestupkového zákona jen proto, že to obec upraví ve své vyhlášce, ale je přestupkem obecně.

7. Vyhláška je rovněž v rozporu s principem právní jistoty, vyplývajícím z čl. 1 odst.1 Ústavy a čl. 2 odst. 4 Ústavy a článkem 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ukládá totiž povinnosti, které do samostatné působnosti obce nepatří, protože jsou upraveny zvláštními zákony, a jsou proto výkonem státní správy. Vyhláška současně stanoví povinnosti bez zákonného základu.

II.

Vyjádření účastníků

8. Město Chomutov ve svém vyjádření ze dne 27. prosince 2004 uvedlo, že nesouhlasí s návrhem Ministerstva vnitra. Vyhláška navazuje na jeho dříve platné obecně závazné vyhlášky, jejichž zákonnost nebyla nikdy v minulosti zpochybněna. Úprava provedená vyhláškou byla uplatňována ve prospěch občanů města dva a půl roku, než byla její zákonnost navrhovatelem zpochybněna. Odmítá neurčitost vymezení pojmů. Ve vyhlášce je pod pojmem "vzbuzení veřejného pohoršení" definována činnost, která v dané lokalitě způsobuje zvuky nad míru obvyklou, jejichž škodlivost pro zdraví nelze posuzovat měřením jen na základě limitu hluku ve smyslu § 30 zákona č. 258/2000 Sb. Jestliže takové zvuky obtěžují skupinu osob, které svou nelibost projeví podáním oznámení městské policii, pak jde o činnost vzbuzující veřejné pohoršení. Zákaz byl do vyhlášky začleněn na žádost městské policie, která se v době nočního klidu potýkala s bezohledným jednáním osob projevujícím se např. hlasitým hovorem při grilování na balkonech, vibrujícími reproduktory automobilů, křikem při odchodu z pohostinských zařízení, neboť není vždy možno tyto osoby "na místě přesvědčit o naplnění skutkové podstaty přestupku rušení nočního klidu.". I další skutkové podstaty upravené ve vyhlášce jsou reakcí na konkrétní potřeby města, neboť přestupkový zákon je v tomto nedostatečný. Město upozornilo též na ustanovení § 48 přestupkového zákona.

9. Město Chomutov dále uvedlo, že před přijetím vyhlášky byla podrobně studována judikatura Ústavního soudu, zejména nález vyhlášený pod č. 51/2001 Sb. (nález sp. zn. Pl. ÚS 4/2000, uveřejněn ve Sbírce rozhodnutí, svazek 20, nález č. 189). Zákon č. 258/2000 Sb. není dost dobře použitelný na jednorázové činnosti (opravy a různé bourací práce v lokalitách určených k bydlení, řezání dříví a jiná použití hlučných nástrojů), zejména když se právní úprava o ochraně před hlukem na tyto činnosti nevztahuje (viz § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 502/2000 Sb.). Město tuto úpravu potřebuje. Forma obecně závazné vyhlášky, jako právního předpisu obce, je nejúčinnějším nástrojem k ochraně občanů. Rozhodne-li Ústavní soud v neprospěch města Chomutova, klade se otázka, jak chránit občany před hlukem a jak operativně zajišťovat v této oblasti veřejný pořádek. Nespokojenému občanovi by nezbylo, než se domáhat ochrany zdlouhavými soudními či správními procesy. Členové zastupitelstva si musí klást otázku, k čemu je § 10 zákona o obcích, když obec nemůže regulovat tyto základní činnosti, které občany trápí, byť jsou v jiných dimenzích regulovány jinými právními předpisy, a jak je chráněna suverenita obce jako celku. Proto navrhlo návrh zamítnout.

10. Veřejný ochránce práv, kterému byl v souladu s ustanovením § 69 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších zákonů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zaslán stejnopis návrhu, sdělil dopisem ze dne 6. prosince 2005, že do řízení nevstupuje.

III.

Upuštění od ústního jednání

11. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, může Ústavní soud se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Účastníkům řízení byla zaslána výzva, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Navrhovatel sdělil, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí. Město Chomutov využilo výzvy Ústavního soudu, podle které (pro usnadnění komunikace) nedojde-li do 10 dnů od doručení uvedené výzvy jeho sdělení, bude mít Ústavní soud za to, že s upuštěním od ústního jednání souhlasí. Výzva byla městu Chomutovu doručena dne 9. 6. 2006 a žádná reakce od něj nedošla. Ústavní soud tedy vychází z předpokládaného souhlasu města Chomutova.

IV.

Znění napadeného právního předpisu

"Obecně závazná vyhláška Města Chomutova č. 15/2003,

k zabezpečení veřejného pořádku omezením hluku

Zastupitelstvo města Chomutova se dne 29.9.2003 usneslo vydat v souladu s ustanoveními § 10 písm. a) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen "vyhláška"):

Článek 1

Základní ustanovení

K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku se touto vyhláškou stanoví, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek porušením nočního klidu1) a vzbuzením veřejného pohoršení2) , jsou na území města Chomutova zakázány.

Článek 2

Vymezení pojmů

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

a) Veřejný pořádek - stav, kdy jsou dodržována pravidla chování lidí, která umožňují klidné a spokojené soužití občanů ve městě.

b) Noční klid - noční doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou, kdy se předpokládá klid pro spánek.

c) Vzbuzení veřejného pohoršení - činnosti způsobující oprávněnou nelibost většího počtu osob.

d) Obytná zástavba - lokality, kde se nachází objekty určené k bydlení.

e) Hlučné stroje a zařízení - zdroje hluku nebo vibrací, zejména sekačky, pily, vrtačky, bourací kladiva a kompresory apod.

Článek 3

Zákaz činností v době nočního klidu

V obytné zástavbě města jsou v době nočního klidu zakázány činnosti, které mohou hlukem a vibracemi vzbudit veřejné pohoršení, zejména pouštění hlasité reprodukované hudby, používání hlučných strojů a zařízení, hlasitý hovor, křik, zpěv apod.

Článek 4

Zákaz používání hlučných strojů a zařízení

1. Ve dnech státem uznaných svátcích a nedělích je na celém území města zakázáno používat hlučné stroje a zařízení.

2. Toto ustanovení se nevztahuje na používání hlučných strojů a zařízení v uzavřených provozech umístěných v budovách k tomuto účelu určených a na práce, které je nezbytně nutné provést k odstranění havarijního stavu.

Článek 5

Kontrola a sankce

1. Kontrolu dodržování veřejného pořádku provádí Městská policie Chomutov.

2. Porušování ustanovení této vyhlášky bude posuzováno jako přestupek3), nepůjde-li o jiný správní delikt.

Článek 6

Zrušující ustanovení

Dnem účinnosti této vyhlášky se ruší obecně závazné vyhlášky města Chomutova č. 5/2001, o některých omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, ze dne 28. 11. 2001, a č. 6/2001, o zajištění veřejného pořádku při pořádání veřejných produkcí, ze dne 28. 11. 2001.

Článek 7

Závěrečná ustanovení

Tato vyhláška byla schválena usnesením zastupitelstva města Chomutova č. 173/03 ze dne 29. 9. 2003 a nabývá účinnosti dnem vyhlášení.4)

----------------------------

1) § 47 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů,

2) § 47 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích,

3) § 46 odst. 2 zákona o přestupcích

4) § 12 zákona o obcích"

V.

Ústavní konformita legislativního procesu

12. Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony a jedná-li se o jiný právní předpis, též se zákony, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Ze zápisu z 10. zasedání Zastupitelstva města Chomutova, konaného dne 29. září 2003, Ústavní soud zjistil, že napadená vyhláška byla schválena 32 hlasy pro, dva hlasy se zdržely hlasování, nikdo nebyl proti (usnesení č. 173/03). Zastupitelstvo mělo tehdy 36 členů, z nichž dva nebyli jednání přítomni, takže lze konstatovat, že vyhláška byla přijata stanoveným způsobem [§ 12 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. Vyhláška byla řádným způsobem vyvěšena na úřední desce dne 8. října 2003 a sejmuta dne 27. října 2003 [účinnosti nabyla dne 8. října 2003 (§ 12 zákona o obcích a čl. 7 vyhlášky)]. Ústavní soud má proto za to, že vyhláška byla přijata a vydána ústavně předepsaným způsobem.

VI.

Hodnocení věci Ústavním soudem

13. Návrh na zrušení předmětné vyhlášky podle § 124 odst. 3 zákona o obcích byl podán oprávněnou osobou a včas (§ 124 odst. 3 zákona o obcích), proto jej Ústavní soud projednal meritorně.

14. Při rozhodování o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky Ústavní soud posuzuje, zda byla přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem a zda její obsah neodporuje ústavním zákonům a zákonům (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Pro toto posouzení Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, kterými jsou: (1) přezkum pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky, (2) zkoumání, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti, (3) zkoumání, zda obec při vydání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost, a (4) přezkum obsahu vyhlášky z hlediska "rozumnosti" (srov. obdobně nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04 ze dne 22. 3. 2005, Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 61; vyhlášen pod č. 210/2005 Sb.).

15. Stejnou metodu zvolil Ústavní soud i v projednávané věci. Ústavní limity pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí v jejich samostatné působnosti jsou určeny v čl. 104 odst. 3 Ústavy. K vydávání obecně závazných vyhlášek obcí v jejich samostatné působnosti (na rozdíl od přenesené působnosti podle čl. 79 odst. 3 Ústavy) principiálně není zapotřebí výslovné zákonné zmocnění (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 5/99, Sbírka rozhodnutí, svazek 15, nález č. 112; vyhlášen pod č. 216/1999 Sb.), jde tedy o originární normotvorbu. Jak Ústavní soud poukázal shora (viz část V. tohoto nálezu), obec postupovala co do výkonu své pravomoci ústavně souladným způsobem.

16. Problém je v tom, že město Chomutov se při vydávání obecně závazné vyhlášky pohybovalo mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti. Samostatná působnost obce je vymezena v § 35 zákona o obcích. Obec je limitována mezemi své působnosti vymezené zákonem, nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého. Účelem a funkcí obecně závazných vyhlášek je samostatná správa vlastních záležitostí obce. Nelze je tedy spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti. V případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (shodně viz nález sp. zn. Pl. ÚS 62/04, Sbírka rozhodnutí, svazek 37, nález č. 108; vyhlášen pod č. 280/2005 Sb.). Základním zákonným zmocněním je pro obce v tomto směru § 10 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení může obec obecně závaznou vyhláškou ukládat povinnosti pouze v tam uvedených taxativně vymezených oblastech, anebo stanoví-li tak zvláštní zákon.

17. Město Chomutov překročilo meze své věcné působnosti, neboť předmětem napadené vyhlášky učinilo vztahy, které spadají do oblasti upravené zákony, a dodržování povinností z těchto vztahů vyplývajících je pod dozorem orgánů státní správy. Ústavní soud nesouhlasí s navrhovatelem v tom aspektu, že sama skutečnost, že se jednotliví občané mohou bránit proti nadměrnému hluku podle občanského zákoníku (ustanovení o imisích), vždy vylučuje, bez dalšího, vydání obecně závazné vyhlášky obce, neboť nelze směšovat soukromoprávní a veřejnoprávní úpravu téhož jevu, která v obou případech slouží odlišnému účelu. Podstatné pro rozhodnutí Ústavního soudu je však to, že jednání postihovaná článkem 3 vyhlášky jsou zakázána na základě § 47 přestupkového zákona (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění), podle jehož odstavce 1 písm. b) se přestupku dopustí ten, kdo poruší noční klid. Úprava, kterou přinesl článek 3 vyhlášky je tedy regulována obecně zákonem. Všechna tam uvedená jednání jsou postižitelná podle § 47 přestupkového zákona. Zákaz uvedený v článku 3 vyhlášky je tedy vynucován dozorem orgánů státní správy. Nelze proto použít ani pravomoc obce k vydávání vyhlášek ve smyslu § 46 odst. 2 přestupkového zákona.

18. Článek 2 vyhlášky neurčitě a nad rámec jejich zákonem stanoveného významu definuje některé pojmy. Zákaz používání hlučných strojů a zařízení (čl. 4 vyhlášky) rovněž nespadá do samostatné působnosti obce. Oblast upravená tímto článkem je, v obecné rovině, upravena v ustanovení § 30 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, případně nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které s účinností od 1. 6. 2006 nahradilo dosavadní nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Pokud určitá část jednání zakázaných článkem 4 vyhlášky není zahrnuta pod citovanými právními předpisy, jak uvádí město Chomutov s odkazem na zmíněné nařízení vlády, není v působnosti obce paušálně zakázat používání určitých strojů a zařízení o nedělích a ve dnech státem uznaných svátků.

19. Článek 5 odst. 2 vyhlášky je v rozporu s § 47 přestupkového zákona. Stanoví totiž, že porušování této vyhlášky bude posuzováno jako přestupek, nepůjde-li o jiný správní delikt. Jednání, která vyhláška označuje jako přestupek proti veřejnému pořádku (rušení nočního klidu nebo veřejné pohoršení), jsou přestupkem obecně a ne jen proto, že tak stanoví vyhláška.

20. S ohledem na shora zmíněné skutečnosti nebylo již nutné zabývat se zkoumáním vyhlášky z hlediska její rozumnosti.

21. Z výše uvedených důvodů Ústavnísoud návrhu plně vyhověl a napadenou vyhlášku zrušil jako celek podle ustanovení § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, protože většina jejích ustanovení je v rozporu s článkem 2 odst. 4 Ústavy České republiky a článkem 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru