Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 4/96Nález ÚS ze dne 10.07.1996Obecně závazná vyhláška města Náchoda o zákazu komunistické, nacistické a fašistické propagandy

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam2
NavrhovatelSKUPINA POSLANCŮ
Soudce zpravodajJurka Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (skupina poslanců)
Věcný rejstříkpravomoc
obec/obecně závazná vyhláška
působnost/samostatná
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 65/5 SbNU 497
Paralelní citace (Sbírka zákonů)204/1996 Sb.
EcliECLI:CZ:US:1996:Pl.US.4.96
Datum podání15.03.1996
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; obecně závazná vyhláška města Náchoda o zákazu komunistické, nacistické a fašistické propagandy na území města Náchoda

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 2 odst.4, čl. 104 odst.3

120/1976 Sb./Sb.m.s., #1 čl. 19

2/1993 Sb., čl. 17 odst.1, čl. 17 odst.2, čl. 17 odst.4, čl. 2 odst.2, čl. 2 odst.3, čl. 4 odst.1, čl. 4 odst.2, čl. 34 odst.1

209/1992 Sb./Sb.m.s., čl. 10

Ostatní dotčené předpisy

140/1961 Sb., § 260, § 261

204/1996 Sb.

367/1990 Sb., § 24 odst.1, § 13 odst.2, § 14, § 16 odst.2


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 4/96 ze dne 10. 7. 1996

204/1996 Sb.

N 65/5 SbNU 497

Obecně závazná vyhláška města Náchoda o zákazu komunistické, nacistické a fašistické propagandy

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 10. července 1996

v plénu ve věci návrhu skupiny 26 poslanců Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR na zrušení obecně závazné vyhlášky města Náchod ze

dne 19. října 1994, o zákazu komunistické, nacistické a fašistické

propagandy na území města Náchoda,

takto:

Vyhláška města Náchod ze dne 19. října 1994, o zákazu

komunistické, nacistické a fašistické propagandy na území města

Náchoda, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění:

Skupina 26 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne

15.3.1996 navrhla ve smyslu § 64 odst. 2 písmeno b) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, aby Ústavní soud ČR zahájil řízení

o zrušení vyhlášky města Náchod ze dne 19.10.1994, o zákazu

komunistické, nacistické a fašistické propagandy na území města

Náchoda.

Znění napadené vyhlášky je následující:

"§ 1

Komunistická, nacistická a fašistická propaganda se na území

města zakazuje.

§ 2

Komunistickou, nacistickou a fašistickou propagandou se

rozumí:

a/ požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku,

b/ užívání symbolů těchto zločinných hnutí při jejich propagaci,

c/ zpochybňování zločinnosti režimů, které tato hnutí

představovala.

§ 3

Tato vyhláška byla schválena městským zastupitelstvem města

Náchoda na jeho veřejném zasedání konaném dne 19. října 1994.

Vyhláška byla zveřejněna v informační skříňce Městského úřadu

v Náchodě dne 24. ledna 1995. Tato vyhláška nabývá účinnosti 15.

dnem po dni jejího vyhlášení.

zástupce starosty starosta města Náchoda"

Ve svém návrhu, podaném podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, skupina poslanců uvádí, že

oprávnění obce vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech

samostatné působnosti obce je sice zakotveno v čl. 104 odst. 3

Ústavy ČR, současně je však omezeno působností, která může být

omezena jen zákonem (čl. 104 odst. 1 Ústavy ČR). Tímto zákonem je

v prvé řadě zákon České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích,

v jehož ustanovení § 13 odst. 2 se uvádí, že při výkonu samostatné

působnosti se obec řídí jen zákony a jinými obecně závaznými

právními předpisy vydanými ústředními orgány k jejich provedení.

Podle § 16 odst. 2 musí být takové vyhlášky se zákony a uvedenými

právními předpisy v souladu. Okruh věcí, svěřených do samostatné

působnosti obcí (měst), je příkladmo uveden v § 14 a obecně v §

15 cit. zákona. Podle právního názoru Ústavního soudu, vysloveného

v jeho nálezu Pl. ÚS 26/93, lze ze smyslu zákonného zmocnění

zastupitelstev obcí k vydávání vyhlášek dovodit, že toto zmocnění

je nutno interpretovat restriktivně, neboť se vztahuje jen na

věci, v nichž obec nevystupuje jako subjekt, oprávněný určovat pro

občana povinnosti jednostrannými příkazy a zákazy.

Propagandou se rozumí veřejné šíření, objasňování

a doporučování nějakých myšlenek, názorů apod. s cílem získat

přívržence.

Podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále jen

"Listina") je zaručena svoboda projevu, tj. právo vyjadřovat své

názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož

i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez

ohledu na hranice státu. Podle čl. 17 odst. 4 Listiny mohou být

svoboda projevu a právo vyhledávat a šířit informace omezeny jen

zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro

ochranu práv a svobod druhých, bezpečnosti státu, veřejnou

bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Rovněž podle čl. 19 Mezinárodního paktu o občanských

a politických právech, vyhlášeného pod č. 120/1976 Sb., má každý

právo zastávat svůj názor bez překážky a svobodu rozšiřovat

informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně,

písemně nebo tiskem nebo jakýmikoli jinými prostředky podle

vlastní volby. Toto právo může být omezeno jen zákonem ve

speciálních případech [podle odst. 3 písm. a) a b) cit. článku].

Právo na svobodu projevu garantuje též ustanovení čl. 10

Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, vyhlášené pod

č. 209/1992 Sb. Výkon tohoto práva může být omezen jen zákonem

a jen za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku (zájem

národní bezpečnosti, územní celistvosti nebo veřejné bezpečnosti,

předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrana zdraví nebo morálky,

ochrana pověsti nebo práv jiných, zabránění úniku důvěrných

informací nebo zachování autority a nestrannosti soudní moci).

Přípustná omezení a ochrana svobody projevu byla provedena

zejména ustanoveními § 198a, § 260 a § 261 trestního zákona, dále

§ 16 tiskového zákona č. 81/1966 Sb., § 5 písmeno a) zákona č.

468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,

§ 2 odst. 1 a 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.

V tomto ohledu napadená vyhláška svou pružnou dikcí zasahuje

též do práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti, chráněného bez

jakéhokoli omezení ustanovením čl. 34 odst. 1 Listiny. Napadená

vyhláška je dále v rozporu s ustanovením čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR

a čl. 2 odst. 3 Listiny, podle nichž každý může činit to, co není

zakázáno zákonem (nikoli podzákonným právním předpisem), a nesmí

být nucen činit něco, co neukládá zákon. Jde též o rozpor

s ustanoveními čl. 4 odst. 1 Listiny, podle něhož povinnosti mohou

být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při

zachování základních práv a svobod. Napadenou vyhláškou města

Náchoda byla porušena zejména ustanovení čl. 2 odst. 4 a čl. 104

Ústavy ČR, ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1 a 2, čl.

17 odst. 1, 2 a 4, čl. 34 odst. 1 Listiny, ustanovení § 13 odst.

2 a § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění

pozdějších zákonů, ustanovení čl. 19 Mezinárodního paktu

o občanských a politických právech, vyhlášeného pod č. 120/1976

Sb. a ustanovení čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv

a základních svobod, vyhlášené pod č. 209/1992 Sb. Z uvedených

důvodů skupina poslanců navrhla zrušení napadené vyhlášky.

Město Náchod ve vyjádření starostky města ze dne 5.4.1996

uvedlo, že vyhlášku o zákazu komunistické, nacistické a fašistické

propagandy na území města Náchoda přijalo zastupitelstvo na svém

28. zasedání dne 19.10.1994. Zastupitelstvo tehdy mělo 30 členů,

v době projednávání vyhlášky bylo přítomno 20 členů. Vyhláška byla

schválena 17 hlasy, 3 hlasy byly proti. Vyhláška byla zveřejněna

na úřední desce dne 24.1.1995 a byla sejmuta 14.2.1995.

Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, posuzuje Ústavní soud při rozhodování obsah

zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu

s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy,

popř. zákony, jedná-li se o jiný právní předpis a zjišťuje, zda

byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence

a ústavně předepsaným způsobem. V tomto směru ze zápisu z jednání

městského zastupitelstva, konaného dne 19.10.1994 v Náchodě,

Ústavní soud zjistil, že napadená vyhláška byla schválena při

uvedeném jednání 17 hlasy pro, 3 hlasy proti, nikdo se nezdržel

hlasování. Protože zastupitelstvo obce tehdy mělo 30 členů,

z nichž 20 bylo přítomno jednání, lze konstatovat, že napadená

vyhláška byla přijata kvalifikovaným způsobem (§ 38 odst. 5 zákona

ČNR č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Dále Ústavní

soud zjistil, že napadená vyhláška byla řádným způsobem vyvěšena

na úřední desce Městského úřadu v Náchodě dne 24.1.1995 a sejmuta

dne 14.2.1995, takže nabyla účinnosti dne 8.2.1995 (§ 16 odst.

3,4 citovaného zákona).

Ústavní soud má proto za to, že napadený předpis byl přijat

a vydán ústavně předepsaným způsobem.

Ústavní soud ČR se dále zabýval otázkou aktivní legitimace

k podání návrhu, jestliže někteří z poslanců - navrhovatelů

v současné době již funkci poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu

ČR nezastávají. V souladu s již dříve judikovaným názorem zastává

stanovisko, že v době podání návrhu nepochybně všichni

navrhovatelé byli poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

a proto návrh byl ve smyslu § 64 odst. 2 písmeno b) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podán oprávněnými osobami.

Podle názoru Ústavního soudu nebyla však napadená vyhláška

přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence. Ústava

vymezuje totiž v čl. 104 odst. 3 tuto kompetenci k vydávání obecně

závazných vyhlášek tak, že zastupitelstva obcí je mohou vydávat

pouze v mezích své působnosti. Tato působnost je blíže upravena

zákonem ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů, a to tak, že jde o působnost samostatnou (§

13 a násl. zákona) nebo o působnost přenesenou (§ 21 a násl.

zákona). Vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech, náležejících

do přenesené působnosti, může obec pouze na základě zmocnění

v zákoně a v jeho mezích (§ 24 odst. 1 zákona). O takový případ

vydání obecně závazné vyhlášky v rámci přenesené působnosti

v projednávané věci evidentně nejde. Ústavní soud se zabýval proto

dále otázkou, zda napadenou vyhlášku lze považovat za obecně

závaznou vyhlášku ve věcech, náležejících do samostatné působnosti

obce [§ 14 odst. 1 písmeno i) zákona]. Samostatná působnost obce

je upravena v ust. § 14 citovaného zákona, a to tak, že v odst.

1 tohoto ustanovení jsou jednotlivé činnosti, patřící do

samostatné působnosti uvedeny demonstrativně, zatímco v odst. 2 je

samostatná působnost obce extenzivněji upravena tak, že obec

v samostatné působnosti dále zajišťuje ve svém územním obvodu

hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu zdravého

životního prostředí, s výjimkou těch činností, které jsou

zvláštními zákony svěřeny jiným orgánům, jako výkon státní správy.

Podle názoru Ústavního soudu lze stěží mít za to, že pod

samostatnou působností obce lze rozumět zákaz činností, který

v podstatě není ničím jiným, než parafrází skutkových podstat

trestných činů, uvedených v §§ 260 a 261 trestního zákona. Tím, že

vyhlášku takového obsahu vydalo, překročilo tedy město Náchod meze

stanovených kompetencí, daných Ústavou ČR a zákonem ČNR č.

367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

předpisů. K tomu Ústavní soud dodává, že chce-li obec v tomto

směru výslovně projevit svou politickou vůli, může tak případně

učinit jinými adekvátními prostředky, nikoliv však normativním

aktem.

Na základě výše uvedeného proto dospěl Ústavní soud k závěru,

že napadená vyhláška je v rozporu s článkem 104 odst. 3 Ústavy ČR,

ustanoveními § 13, § 14 a § 16 odst. 2 zákona ČNR č. 367/1990 Sb.,

o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Aniž by

bylo třeba se zabývat dalšími důvody, uváděnými v návrhu, rozhodl

tak, že vyhláška města Náchoda ze dne 19.10.1994, o zákazu

komunistické, nacistické a fašistické propagandy na území města

Náchoda, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů

(§ 70 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 10. července 1996

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru