Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 39/06Nález ÚS ze dne 14.11.2006Vyhláška města Mariánské Lázně o odpadech

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam1
NavrhovatelMINISTERSTVO - vnitra
Dotčený orgánOBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Mariánské Lázně
Soudce zpravodajJanů Ivana
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (ministerstvo)
Věcný rejstříkobec/obecně závazná vyhláška
působnost/samostatná
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 210/43 SbNU 339
Paralelní citace (Sbírka zákonů)19/2007 Sb.
EcliECLI:CZ:US:2006:Pl.US.39.06
Datum vyhlášení27.11.2006
Datum podání03.05.2006
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; 3/2000; obecně závazná vyhláška města Mariánské Lázně, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech); čl. 3/g, čl. 5/d, čl. 5/h, čl. 5/j, čl. 6/b, čl. 6/c, čl. 6/d v časti "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7/a, čl. 8, čl. 9, čl. 10/4

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 2 odst.3, čl. 104 odst.3

2/1993 Sb., čl. 2 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

125/1997 Sb., § 9 odst.2, § 2 odst.3

128/2000 Sb., § 35 odst.1, § 35 odst.3 písm.a, § 84 odst.2 písm.H, § 34

13/1997 Sb., § 28 odst.1, § 29, § 42a odst.1 písm.l

185/2001 Sb., § 17 odst.2, § 4 odst.2 písm.b, § 22

200/1990 Sb., § 47 odst.1 písm.d, § 50 odst.1

367/1990 Sb., § 16, § 36 odst.1 písm.f

381/2001 Sb.

86/2002 Sb., § 3 odst.5, § 50 odst.3 písm.a


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 39/06 ze dne 14. 11. 2006

19/2007 Sb.

N 210/43 SbNU 339

Vyhláška města Mariánské Lázně o odpadech

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické ze dne 14. listopadu 2006 sp. zn. Pl. ÚS 39/06 ve věci návrhu ministra vnitra na zrušení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), části čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), (nález byl vyhlášen pod č. 19/2007 Sb.).

Ustanovení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), části čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění:

I.

1. Dne 3. 5. 2006 obdržel Ústavní soud návrh ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), části ustanovení čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech). Protože návrh po formální stránce splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nic nebrání jeho projednání plénem Ústavního soudu.

II.

2. Ze zápisu z 19. zasedání Městského zastupitelstva v Mariánských Lázních konaného dne 5. 9. 2000 Ústavní soud zjistil, že vyhláška města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), byla řádně přijata na 19. zasedání Zastupitelstva města Mariánské Lázně konaného dne 5. 9. 2000 za přítomnosti 18 zastupitelů (z celkového počtu 21), a to 18 hlasy zastupitelů. Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce města Mariánské Lázně dne 15. 9. 2000 a sejmuta z úřední desky byla 30. 11. 2000, účinnosti nabyla na základě usnesení městského zastupitelstva č. 460/00 ze dne 5. 9. 2000 dnem 1. 1. 2001. Lze tedy uzavřít, že napadená obecně závazná vyhláška byla přijata a vydána ústavně předepsaným způsobem orgánem k tomu zmocněným [§ 12 odst. 1, § 84 odst. 2 písm. i), § 87 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů].

III.

Znění citované obecně závazné vyhlášky (pozn. red.: text je uveden včetně gramatických nepřesností, napadená ustanovení jsou zvýrazněna tučným písmem) je následující:

"Město Mariánské Lázně

Obecně závazná vyhláška č. 3/2000,

kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech)

Zastupitelstvo města Mariánské Lázně se usneslo dne 5.9.2000 vydat vyhlášku na základě zmocnění § 9., odstavcem 2, zákona číslo 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění (dále jen zákon) a na základě § 16 a § 36, odstavce 1, písmene f), zákona číslo 367/1990 Sb., o obcích, v platném znění, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Část první

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a působnost vyhlášky

Vyhláška stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu (dále jen "systém") vznikajícího na území města Mariánské Lázně (dále jen "město") a systém nakládání se stavebním odpadem na území města a povinnosti fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem a fyzických osob a původců odpadů při nakládání se stavebním odpadem.

Článek 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky:

(1) Komunální odpad 1) je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s vyjímkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.

(2) Objekt je bytový a rodinný dům, stavba, ve které je alespoň jeden byt, nebo stavba pro individuální rekreaci.

(3) Svozová společnost je oprávněná osoba 2), která má souhlas města k nakládání s komunálním odpadem na území města 3).

(4) Směsný odpad je složka komunálního odpadu, která zůstává po vytřídění papíru a lepenky, skla, plastů, objemného a nebezpečného odpadu, železného šrotu, barevných kovů a ojetých pneumatik. Směsným odpadem je i odpad odložený do odpadkových košů, umístěných na veřejných prostranstvích.

(5) Objemný odpad je složka komunálního odpadu, která pro velké rozměry nemůže být odkládána do sběrných nádob na směsný odpad.

(6) Nebezpečný odpad 4) je odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze číslo 2 zákona. Jedná se zejména o barvy, lepidla, pryskyřice, rozpouštědla, kyseliny, hydroxidy, detergenty, odmašťovací prvky, fotochemikálie, léky, pesticidy, galvanické články, zářivky a ostatní odpady s obsahem rtuti, zařízení s obsahem chlorfluoruhlovodíků, oleje nebo tuky 5) (s vyjímkou olejů na smažení)

(7) Uliční smetky jsou odpady shromážděné při čištění veřejných prostranství

(8) Odpad ze zeleně je odpad převážně biologického původu z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, travnatých hřišť ve vlastnictví nebo správě města, ze zahrad fyzických osob a ze hřbitovů.

(9) Svoz směsného odpadu je vyprazdňování sběrných nádob příslušnou svozovou společností

(10) Sběr nebezpečných odpadů je sběr prováděný v předem stanoveném místě a čase příslušnou svozovou společností

(11) Sběr objemných odpadů je sběr prováděný v předem stanoveném čase do určených sběrných nádob přistavených a vyvážených příslušnou svozovou společností, případně může být sběr prováděn mimo sběrné nádoby, ovšem vždy jen na místech stanovených orgány města

(12) Sběrná nádoba je typizovaná nádoba určená k odložení odpadu (tzv. popelnice nebo kontejner) s vnitřním objemem od 0,07 do 3,50 m3. Ve sběrné nádobě jsou odpady přechodně shromážděny do doby svozu. Sběrnou nádobou je rovněž velkoobjemový kontejner (s vnitřním objemem větším než 5 m3) a odpadkový koš umístěný na veřejném prostranství.

(13) Dostatečný objem sběrné nádoby na směsný odpad je takový vnitřní objem sběrné nádoby, který při dané četnosti svozu a při daném počtu osob užívajících objekt umožňuje uložit veškerý směsný odpad, vznikající při provozu domácností v objektu, do sběrné nádoby. Doporučený dostatečný objem je 28 litrů na osobu a týden.

(14) Stanoviště sběrných nádob je místo určené k jejich trvalému nebo přechodnému umístění včetně plochy vymezené vzdáleností 1 m všemi směry od sběrných nádob

Část druhá

Komunální odpad

Článek 3

Třídění odpadu

Komunální odpad (dále jen "odpad") se třídí na následující složky:

a) papír a lepenka

b) sklo

c) plasty (PET láhve)

d) objemný odpad

e) nebezpečný odpad

f) železný šrot, barevné kovy

g) ojeté pneumatiky

h) směsný odpad

Článek 4

Místa určená pro odkládání odpadu

(1) Místa určená pro odkládání odpadu 6) jsou:

a) sběrné nádoby pro jednotlivé složky odpadu, umístěné v souladu se zvláštními předpisy 7) a touto vyhláškou

b) sběrny, výkupny odpadů, sběrné dvory

c) nádoby a ložné plochy příslušné svozové společnosti při provádění sběru nebezpečných odpadů

d) jiná místa a zařízení ve kterých je sběr či zpětný odběr organizován podle pokynu orgánů města

(2) Sběrné nádoby určené pro fyzické osoby nelze používat pro odkládání odpadů právnických osob a odpadů z činnosti fyzických osob oprávněných k podnikání (původců podle zákona)

Článek 5

Povinnosti fyzických osob

Fyzické osoby jsou povinny 8):

a) odpad třídit podle městem stanoveného systému na složky uvedené v článku 3.

b) vytříděný papír, sklo a plasty (plastové lahve) odkládat do označených sběrných nádob

c) železný šrot a odpad barevných kovů odevzdávat do provozovny sběrných surovin, případně na jiná místa výkupu či v místech stanovených městem (např. uliční sběr železného šrotu)

d) ojeté pneumatiky předat příslušné svozové společnosti v rámci sběru organizovaného městem

e) třídit a odděleně shromažďovat nebezpečné odpady a předat je příslušné svozové společnosti při sběru nebezpečných odpadů, přitom si počínat tak, aby nedošlo k ohrožení nebo poškození životního prostředí

f) odkládat objemný odpad pouze při sběru objemného odpadu

g) směsný odpad odkládat do příslušných sběrných nádob (popelnice a kontejnery do objemu 1100 litrů)

h) nepoškozovat sběrné nádoby

i) neodkládat žhavý popel do sběrných nádob

j) nespalovat odpad ani jeho části ve sběrných nádobách a na volných plochách 9)

k) počínat si tak, aby svým jednáním neznemožnily provedení pravidelného svozu odpadů nebo nezpůsobily narušení systému

Článek 6

Vlastník objektu

Fyzická nebo právnická osoba, která vlastní objekt či byt, je jeho správcem nebo má k němu právo hospodaření:

a) zajistí u svozové společnosti dostatečný objem sběrných nádob na směsný odpad

b) zajistí fyzickým osobám užívajícím objekt nepřetržitý přístup ke sběrným nádobám

c) udržuje čistotu na stanovišti sběrných nádob

d) zajistí přistavení sběrné nádoby v době svozu na určené místo, zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců. Na místo svozu lze sběrné nádoby umístit pouze v den svozu.

Článek 7

Umísťování sběrných nádob

Sběrné nádoby:

a) na směsný odpad je možno umístit pouze mimo pozemní komunikace 7) a veřejnou zeleň, v odůvodněných případech může být udělena příslušným odborem městského úřadu vyjímka

b) za účelem provedení svozu směsného odpadu je možné umístit na veřejné prostranství (včetně pozemních komunikací)

c) pro papír, sklo, plasty a objemný odpad je možné umístit na pozemních komunikacích 7), v odůvodněných případech i na ploše veřejné zeleně

Článek 8

Četnost a doba svozu odpadu

(1) Svoz směsného odpadu zajišťuje svozová společnost s minimální četností 1 x za 14 dní

(2) V případě, že svozová společnost nesplní harmonogram svozu směsného odpadu, je povinna zajistit náhradní svoz neprodleně, nejpozději následující den po nerealizovaném svozu odpadu.

(3) Svoz tříděného odpadu musí být zajištěn s dostatečnou frekvencí, aby nedocházelo k přeplňování sběrných nádob a ke znečištění stanoviště sběrných nádob nebo k hygienickým závadám.

(4) Pro svoz směsného odpadu ve vnitřním lázeňském území v době lázeňské sezóny je vyhrazena doba od 20 do 22 a od 6 do 8 hodin 10).

Článek 9

Svozová společnost

(1) Svozová společnost:

a) provádí pravidelný svoz směsného odpadu v rozsahu podmínek smlouvy s městem nebo sběry na základě objednávky

b) provádí opravu, výměnu nebo doplnění sběrných nádob do 5 pracovních dnů po zjištění nebo oznámení poškození, odcizení nebo nesouladu s touto vyhláškou

c) zajistí, aby při svozu a dalším nakládání nedošlo ke smíchání vytříděných složek odpadu

d) zajistí, aby při svozu a přepravě složek odpadu nedocházelo k úniku odpadu; v případě znečištění pozemní komunikace je svozová společnost povinna neprodleně toto znečištění odstranit

e) poskytuje sběrné nádoby dle článku 6, písmena a) této vyhlášky

f) určí místo přistavení nádob v době svozu směsného odpadu

g) kontroluje technický stav sběrných nádob

h) po vyprázdnění sběrné nádoby ji vrátí na místo dle písmema f) tohoto článku

i) uklidí veškerý nepořádek vzniklý při její činnosti a to i mimo stanoviště sběrných nádob

Část třetí

Stavební odpad

Článek 10

Nakládání se stavebním odpadem

(1) Stavební odpad 5) vzniklý na území města při stavební činnosti fyzických osob, právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání musí být ukládán do rozměrově vhodných kontejnerů oprávněné osoby, popřípadě subjektu provádějícího stavební činnost, pokud není tento odpad přímo nakládán a vyvážen z místa vzniku k využití a zneškodnění

(2) Vyvážení naplněných kontejnerů je nutno realizovat bezodkladně tak, aby nedocházelo k nepříznivému estetickému ani hygienickému dopadu na životní prostředí

(3) Původce stavebního odpadu a fyzická osoba, která produkuje stavební odpad, jsou povinni tento odpad třídit a nabídnout k využití provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu

(4) Pokud dojde v průběhu přepravy k úniku stavebního odpadu, je přepravce povinen neprodleně znečištění odstranit

Část čtvrtá

Ustanovení přechodná a závěrečná

Článek 11

Sankce

Porušení této vyhlášky se postihuje podle obecných předpisů 11).

Článek 12

Zrušovací ustanovení

Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se ruší platnost obecní vyhlášky č. 19/1994 o nakládání s komunálním odpadem.

Článek 13

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti 1. ledna 2001.

Starostka

I. zástupce starostky

____________________________________________________________

1) § 2, odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

2) § 2, odst. 13 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

3) § 9, odst. 1 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

4) § 2, odst. 2 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

5) vyhláška MŽP ČR č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů, v platném znění

6) § 9, odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

7) § 2 a § 12 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích

8) § 9, odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

9) § 3, odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění

10) Statut lázeňského místa Mariánských Lázní schválen usnesením vlády republiky Československé dne 18. 1. 1956

11) zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění; zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění"

IV.

3. Citovaná vyhláška nabyla účinnosti dne 1. 1. 2001. Rozhodnutím ze dne 12. 4. 2006 č. j. ODK-249-6/1-2006 Ministerstvo vnitra, odbor dozoru a kontroly veřejné správy, podle § 124 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pozastavilo účinnost čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), část ustanovení čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech). Toto rozhodnutí bylo doručeno městu Mariánské Lázně dne 14. 4. 2006 a tímto dnem nabylo podle § 124 odst. 2 zákona o obcích právní moci.

4. Navrhovatel uvádí, že vyhláška města Mariánské Lázně byla vydána na základě § 9 odst. 2 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a na základě § 16 a § 36 odst. 1 písm. f) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení). Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech byl dnem 1. 1. 2002 zrušen a nahrazen zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Také tento zákon obsahuje zákonné zmocnění (§ 17 odst. 2), podle něhož obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), byl dnem 12. 11. 2000 zrušen a nahrazen zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Platné znění tohoto zákona rovněž obsahuje (§ 84 odst. 2) zákonné zmocnění pro obce k vydávání obecně závazných vyhlášek.

5. Navrhovatel upozorňuje, že v čl. 3 písm. g) vyhlášky jsou zařazeny mezi komunální odpad rovněž pneumatiky, což je v rozporu s § 4 písm. b) zákona o odpadech, podle něhož je komunálním odpadem veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). V této vyhlášce jsou pneumatiky zařazeny pod bodem 16 "Odpady v tomto katalogu jinak neurčené", komunální odpad je vymezen pod bodem 20, přičemž pneumatiky zde uvedeny nejsou. Vzhledem k výše uvedené taxativní úpravě je dle navrhovatele zřejmé, že pneumatiky komunálním odpadem nejsou. Proto pokud čl. 5 písm. d) vyhlášky ukládá fyzickým osobám povinnost předat ojeté pneumatiky příslušné svozové společnosti v rámci sběru organizovaného městem, jedná se dle navrhovatele ze strany města Mariánské Lázně o překročení mezí zákonného zmocnění zákona o odpadech, neboť zákonné zmocnění má město pouze k úpravě nakládání s komunálním a stavebním odpadem, přičemž pneumatiky nelze zařadit ani do jedné z těchto kategorií.

6. Navrhovatel dále uvádí, že čl. 5 písm. h) vyhlášky ukládá fyzickým osobám povinnost nepoškozovat sběrné nádoby, taková povinnost však již obecně vyplývá z ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, obci tedy nepřísluší regulovat problematiku, která je již předmětem zákonné úpravy.

7. Navrhovatel má za to, že také čl. 5 písm. j) vyhlášky, který ukládá fyzickým osobám povinnost nespalovat odpad ani jeho části ve sběrných nádobách a na volných plochách, ukládá fyzickým osobám povinnost bez zákonného zmocnění, neboť dle ustanovení § 22 a 23 zákona o odpadech ve spojení s § 3 odst. 5 a § 50 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., obec může obecně závaznou vyhláškou pouze stanovit podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a) nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu, jiná úprava spalování odpadů obcím svěřena není.

8. Navrhovatel tvrdí, že město Mariánské Lázně nemá potřebné zákonné zmocnění ani k uložení povinnosti fyzické nebo právnické osobě, která vlastní objekt či byt, je jeho správcem nebo má k němu právo hospodaření, zajistit fyzickým osobám užívajícím objekt nepřetržitý přístup ke sběrným nádobám, udržovat čistotu na stanovišti sběrných nádob a zajistit, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců, jak stanoví čl. 6 písm. b), c) a d) vyhlášky. Takové oprávnění nelze dovodit ani z ustanovení § 17 odst. 2 zákona o odpadech, neboť dle navrhovatele překračuje jeho rámec.

9. Navrhovatel dále uvádí, že čl. 7 písm. a) vyhlášky, který ukládá povinnost umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace a veřejnou zeleň, přičemž v odůvodněných případech může být udělena příslušným odborem městského úřadu výjimka, jednak výrazně omezuje prostory pro ukládání sběrných nádob (přičemž ve spojení s čl. 4 vyhlášky o odpadech se nejeví určení míst, kam mohou fyzické osoby ukládat komunální odpad, dostatečně určité) a jednak zasahuje do vlastnických vztahů, neboť ne každá pozemní komunikace a veřejná zeleň musí být majetkem obce. Dle navrhovatele je také skutečnost, že město převádí oprávnění či povinnost určit tato místa na městský úřad, v rozporu s § 17 odst. 2 a 3 zákona o odpadech, podle nichž obec v obecně závazné vyhlášce v rámci systému shromažďování komunálního odpadu stanoví místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad. Tato místa má tedy obec určit vyhláškou, a nikoli převádět povinnost na některý ze svých orgánů.

10. Navrhovatel se dále domnívá, že město Mariánské Lázně nemá potřebné zákonné zmocnění k tomu, aby stanovilo povinnosti svozové společnosti, jak činí v čl. 8 a 9 vyhlášky. Ze zákona o odpadech vyplývá, že svozová společností patří mezi oprávněné osoby ve smyslu § 4 písm. r) zákona o odpadech, jejichž povinnosti jsou stanoveny pouze přímo zákonem o odpadech a obec nemá zmocnění je dále upravovat, může pouze se svozovou společností uzavřít smluvní vztah, v jehož rámci lze sjednat určité povinnosti.

11. V čl. 10 odst. 4 vyhlášky se ukládá přepravci stavebního odpadu povinnost neprodleně odstranit znečištění komunikace, pokud dojde v průběhu přepravy k úniku stavebního odpadu. Tato problematika je však již předmětem úpravy ustanovení § 47 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a ustanovení § 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Obci tedy dle navrhovatele nepřísluší regulovat problematiku, která je již předmětem zákonné úpravy.

12. S ohledem na výše uvedené a s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/02 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 28, nález č. 152; vyhlášen pod č. 556/2002 Sb.] a sp. zn. Pl. ÚS 7/04 (Sbírka rozhodnutí, svazek 39, nález č. 189; vyhlášen pod č. 470/2005 Sb.), dle kterých materie obsažená v zákoně o odpadech je zpracována natolik kogentně a komplexně, že neumožňuje obcím vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice této právní úpravy, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud výše citované dotčené články napadené vyhlášky zrušil.

V.

13. Na výzvu Ústavního soudu se k návrhu ministra vnitra město Mariánské Lázně nevyjádřilo.

14. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl se k návrhu nevyjádřil.

15. Podáním ze dne 26. 5. 2006 navrhovatel vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání v řízení o zrušení některých ustanovení obecně závazné vyhlášky před Ústavním soudem ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

VI.

16. Při rozhodování o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky Ústavní soud také posuzuje, zda vyhláška byla přijata a vydána v mezích Ústavou stanovené kompetence a zda její obsah neodporuje ústavním zákonům a zákonům (§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Pro toto posouzení Ústavní soud zpravidla volí test čtyř kroků, kterými jsou:

* Přezkoumání pravomoci obce vydávat obecně závazné vyhlášky.

* Přezkoumání otázky, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo zákonem vymezené věcnou působnost (jednání ultra vires).

* Vyřešení otázky, zda obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nezneužila zákonem jí svěřenou působnost.

* Přezkum obsahu vyhlášky z hlediska "nerozumnosti" (unreasonableness).

17. Přitom je třeba uvést, že prvá dvě kritéria jsou kritérii formálními, zbylá dvě se vztahují k samotnému obsahu napadeného předpisu, byť i tato dvě poslední kritéria vykazují aspekty jednání ultra vires (v materiálním slova smyslu).

18. Stejnou metodu testování obecně závazné vyhlášky obce Ústavní soud zvolil i v projednávané věci.

19. Ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), podle kterého mohou zastupitelstva v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky, byly obce nadány pravomocí vydávat obecně závazné vyhlášky. V tomto smyslu Ústavní soud navazuje na rozhodnutí, které učinil ve věci sp. zn. Pl. ÚS 5/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 15, nález č. 112; vyhlášen pod č. 216/1999 Sb.). Z uvedeného plyne, že na tuto normotvorbu obcí nutno pohlížet jako na originární tvorbu práva.

20. Protože napadená obecně závazná vyhláška byla vydána zastupitelstvem obce způsobem, který je rozveden v bodě II. tohoto nálezu, lze uzavřít, že obec postupovala co do výkonu pravomoci ústavně souladným způsobem.

21. Rozsah samostatné působnosti obce je dán ustanovením § 35 odst. 1 zákona o obcích. Podle tohoto ustanovení do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Obec se přitom při výkonu samostatné působnosti dle ustanovení § 35 odst. 3 písm. a) zákona o obcích řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem. Obec je tedy limitována mezemi své působnosti vymezené zákonem, nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého [srov. judikaturu Ústavního soudu zejména pro oblast úpravy chovu a držení zvířat na území obce, nález sp. zn. Pl. ÚS 4/98 (Sbírka rozhodnutí, svazek 14, nález č. 78; vyhlášen pod č. 126/1999 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 17/02 ze dne 20. 10. 2004 (Sbírka rozhodnutí, svazek 35, nález č. 150; vyhlášen pod č. 583/2004 Sb.), dostupné v elektronické verzi na www.judikatura.cz]. Účelem a funkcí vydávání obecně závazných vyhlášek je správa vlastních záležitostí samostatně a nelze je spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti. V případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

22. V souzené věci je Ústavní soud nucen reflektovat legislativní vývoj, k němuž došlo nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), neboť, jak již bylo výše uvedeno, vyhláška města Mariánské Lázně byla vydána ještě za účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), účinného do 11. 11. 2000. Podle § 16 tohoto zákona obec mohla k plnění svých úkolů vydávat pro svůj územní obvod obecně závazné vyhlášky, které musely být v souladu se zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich provedení. Dle § 36 odst. 1 písm. f) téhož zákona bylo obecnímu zastupitelstvu vyhrazeno schvalovat obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti. Na této skutečnosti však nic nezměnila ani nová (stávající) právní úprava, jelikož podle ustanovení § 35 odst. 1 dnes platného zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. V rámci své samostatné působnosti jsou obce oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky obce [§ 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb.].

23. Stejně tak legislativním vývojem nedošlo k obsahové změně ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, účinného do 31. 12. 2001, dle kterého obec mohla ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou místní systém sběru, svozu, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem, neboť ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, účinného od 1. 1. 2002, svěřuje do samostatné působnosti obce stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Ústavní soud však z dále uvedených důvodů zjistil, že město Mariánské Lázně překročilo tyto zákonem stanovené meze své pravomoci. Ústavní soud v tomto směru sdílí argumentaci navrhovatele a nad tento rámec dodává.

24. Článek 2 odst. 1 napadené vyhlášky stanoví, že "Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údržbě veřejné zeleně včetně hřbitovů.". Z textu tohoto ustanovení vyhlášky je zřejmé, že město Mariánské Lázně vycházelo ze znění tehdy platné zákonné úpravy, tedy § 2 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb. Jak však již bylo výše uvedeno, Ústavní soud při rozhodování o návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky mimo jiné posuzuje soulad obsahu vyhlášky s ústavními zákony a zákony. Ústavní soud tedy musí vycházet ze znění nyní platného ustanovení § 4 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb. ve spojení s vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). V ustanovení § 4 písm. b) zákona o odpadech je přitom označen za komunální odpad veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím právním předpisu, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Z výše citované vyhlášky č. 381/2001 Sb. přitom vyplývá, že pneumatiky komunálním odpadem nejsou, proto pokud město Mariánské Lázně ustanovením čl. 3 písm. g) a čl. 5 písm. d) ukládá povinnosti vztahující se k nakládání s ojetými pneumatikami, překračuje tímto meze své působnosti.

25. Je také nutno přisvědčit navrhovateli, že povinnost fyzických osob nepoškozovat sběrné nádoby zakotvená v čl. 5 písm. h) vyhlášky je povinností, která již obecně vyplývá z ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle kterého se přestupku dopustí ten, kdo úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku, nebo se o takové jednání pokusí. Jak již přitom Ústavní soud výše konstatoval, zákonná úprava má přednost před obecně závaznou vyhláškou; pokud zákonodárce přijme pro vymezenou oblast určitá pravidla, subjekt územní samosprávy je nemůže duplicitně, či v rozporu se zákony, normovat.

26. To platí i pro čl. 5 písm. j) vyhlášky, který ukládá fyzickým osobám povinnost nespalovat odpad ani jeho části ve sběrných nádobách a na volných plochách. Spalování odpadu je podrobně upraveno zákonem o odpadech a zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Dle § 22 zákona o odpadech lze odpady spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší a o hospodaření energií. Dle § 3 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních lze spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze podmínky pro spalování rostlinných materiálů podle § 50 odst. 3 písm. a) tohoto zákona nebo jejich spalování zakázat, pokud zajistí jiný způsob pro jejich odstranění podle zvláštního právního předpisu.

27. Ústavní soud dále dospěl k závěru, že ustanovení § 17 zákona o odpadech nedává obci zákonné zmocnění k tomu, aby uložila povinnost fyzické nebo právnické osobě, která vlastní objekt či byt, je jeho správcem nebo má k němu právo hospodaření, zajistit fyzickým osobám užívajícím objekt nepřetržitý přístup ke sběrným nádobám, udržovat čistotu na stanovišti sběrných nádob a zajistit, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců, jak stanoví čl. 6 písm. b), c) a část písm. d) vyhlášky. Stanovení takových povinností fyzickým osobám jde již nad rámec zákonného zmocnění zakotveného v § 17 zákona o odpadech, takové povinnosti vyplývají pro osoby, které vlastní objekt či byt, jsou jeho správcem nebo mají k němu právo hospodaření, ze soukromoprávních vztahů a obecně závazných hygienických předpisů. Pokud jde o ohrožení bezpečnosti silničního provozu a chodců, zde Ústavní soud odkazuje na zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zejména na ustanovení týkající se užívání a zvláštního užívání pozemních komunikací (§ 19 a 25 zákona).

28. Také stanovením povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace a veřejnou zeleň, vymezené v článku čl. 7 písm. a) vyhlášky, překročilo město Mariánské Lázně zákonné zmocnění dané ustanovením § 17 odst. 3 zákona o odpadech, podle něhož je obec povinna v souladu se zvláštními právními předpisy určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Obec stanovila v čl. 4 odst. 1 vyhlášky jako místa určená pro odkládání odpadu sběrné nádoby pro jednotlivé složky odpadu, umístěné v souladu se zvláštními předpisy (s odkazem na zákon o pozemních komunikacích) a napadenou vyhláškou. Stanovením povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace však obec reguluje právní vztahy již upravené zákony, a to zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích. Dle § 29 zákona o pozemních komunikacích na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace mohou být umístěny pouze dopravní značky a zařízení kromě zábradlí, zrcadel a hlásek; ostatní předměty tvoří pevnou překážku, přičemž umístění pevné překážky v rozporu s § 29 nebo její neodstranění na svůj náklad ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem je přestupkem podle § 42a odst. 1 písm. l) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Zabrání veřejného prostranství je také přestupkem proti veřejnému pořádku dle § 7 odst. 1 g) zákona o přestupcích. Pokud jde o povinnost umístit sběrné nádoby mimo veřejnou zeleň, zde Ústavní soud odkazuje na skutečnost, že se mírou konkrétnosti určení míst veřejného prostranství (mezi něž veřejná zeleň ve smyslu § 34 zákona o obcích náleží) již ve svých rozhodnutích zabýval, a dospěl k závěru, že je nutné z hlediska ochrany právní jistoty občanů, aby takto definované prostranství bylo v obecně závazné vyhlášce určeno co možná nejpřesněji. Je proto nutné provést specifikaci veřejných prostranství pro zvláštní užívání uvedením názvu místa nebo je blíže charakterizovat umístěním v obci natolik, aby nebyla současně narušena právní jistota občanů (srovnej nález Ústavního soudu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 14/95, Sbírka rozhodnutí, svazek 4, nález č. 68; vyhlášen pod č. 280/1995 Sb.).

29. Právní závěr o neústavnosti dikce článku 7 písm. a) věty první předmětné vyhlášky platí v plném rozsahu i pro větu druhou tohoto ustanovení, neboť nemůže-li obec obecně závaznou vyhláškou stanovit povinnost umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace a veřejnou zeleň, není oprávněna ani udělit v tomto směru výjimku.

30. Ústavní soud přisvědčil navrhovateli také v tom, že město Mariánské Lázně nemá potřebné zákonné zmocnění k tomu, aby stanovilo povinnosti svozové společnosti, jak činí v čl. 8 a 9 vyhlášky, neboť svozová společnost patří mezi oprávněné osoby ve smyslu § 4 písm. r) zákona o odpadech, jejichž povinnosti jsou stanoveny přímo zákonem o odpadech, a obec nemá zmocnění je dále upravovat.

31. Pokud napadená vyhláška v čl. 10 odst. 4 ukládá přepravci stavebního odpadu povinnost neprodleně odstranit znečištění komunikace, dojde-li v průběhu přepravy k úniku stavebního odpadu, jedná se o problematiku již upravenou ustanovením § 47 odst. 1 písm. d) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle kterého se přestupku se dopustí ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení anebo zanedbá povinnost úklidu veřejného prostranství, a dále ustanovením § 28 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví, že při znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace, které způsobí nebo může způsobit závady ve sjízdnosti nebo schůdnosti, musí ten, kdo znečištění způsobil, je bez průtahů odstranit a uvést tuto pozemní komunikaci do původního stavu. Znečištění nebo poškození dálnice, silnice nebo místní komunikace, její součásti nebo příslušenství je také přestupkem ve smyslu § 42a odst. 1 písm. l) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Obci tedy nepřísluší tyto právní vztahy, které jsou již předmětem zákonné úpravy, normovat.

32. Jak již judikoval Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 12. 2002 sp. zn. Pl. ÚS 16/02, uveřejněném pod č. 556/2002 Sb., je materie obsažená v zákoně o odpadech zpracována v natolik komplexní a kogentní úpravě, že v otázkách spadajících pod režim citovaného zákona není obec oprávněna postupovat jinak, než zákonem výslovně stanoveným postupem. Takto jednoznačně vymezený rámec právní úpravy neumožňuje obcím při stanovení systému nakládání s komunálním odpadem vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice právní úpravy.

33. Poněvadž již ze zjištěného plyne, že napadená vyhláška neobstojí ani z hlediska přezkoumání otázky, zda se obec při jejím vydání nepohybovala ultra vires z hlediska zneužití zákonem obci svěřené působnosti, nebylo již nutno přezkoumávat její obsah z hlediska nerozumnosti.

34. Ústavnísoud tedy konstatuje, že ustanovení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), část ustanovení čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), jsou v rozporu jak s citovanými ustanoveními Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod, tak zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

35. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnísoud vyhověl návrhu ministra vnitra a napadená ustanovení čl. 3 písm. g), čl. 5 písm. d), h) a j), čl. 6 písm. b), c), část ustanovení čl. 6 písm. d) znějící "zajistí, aby sběrné nádoby nezpůsobovaly hygienické závady, neomezovaly ani neohrožovaly bezpečnost silničního provozu ani bezpečnost chodců", čl. 7 písm. a), čl. 8, čl. 9 a čl. 10 odst. 4 obecně závazné vyhlášky města Mariánské Lázně č. 3/2000, kterou se stanoví systém sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem (vyhláška o odpadech), podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušil ke dni vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.

36. Protože navrhovatel vyslovil souhlas s upuštěním od ústního jednání, město Mariánské Lázně se ve smyslu § 44 odst. 2 zákona o Ústavnímsoudu nevyjádřilo (přičemž bylo Ústavním soudem upozorněno, že pokud se ve stanovené lhůtě v tomto smyslu nevyjádří, má soud v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu za to, že proti tomuto postupu soudu nemá námitek) a dále vzhledem k tomu, že projednávaná právní problematika i všechny skutkové okolnosti případu byly dostatečně zřejmé z listinných podkladů, a protože se od ústního jednání nedalo očekávat další objasnění věci, Ústavní soud od něj podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu upustil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru