Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 38/11 #1Usnesení ÚS ze dne 10.01.2012

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelPOLITICKÁ / VOLEBNÍ STRANA
STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Plzeň
Soudce zpravodajNykodým Jiří
Typ výrokuprocesní - spojení věcí
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2012:Pl.US.38.11.1
Datum podání23.12.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 63

99/1963 Sb., § 112 odst.1


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Jako regulérní lze, při zvážení konkrétních okolností případu, hodnotit volby do obecního zastupitelstva, i když trvá stav, na jehož základě byly dřívější volby prohlášeny za neplatné z důvodu účelového přihlašování se voličů k trvalému pobytu v obci; to mj. za předpokladu, že k danému účelovému jednání nedochází bezprostředně před volbami, přičemž i v důsledku uplynutí určité doby lze usuzovat na pouto „nových“ občanů k příslušné obci.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Plénum Ústavního soudu zamítlo nálezem ze dne 22. 5. 2012 v řízení o ústavních stížnostech návrh stěžovatelů Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy, A. L. a J. S. na zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 11. 2011, č. j. 30 A 47/2011-141. Tímto usnesením nebyla porušena práva stěžovatelů na spravedlivý proces ani principy volebního práva a soutěže politických stran.

Narativní část

Ústavní stížností napadeným usnesením byl zamítnut návrh stěžovatelů na prohlášení neplatnosti voleb do zastupitelstva obce Bohy v říjnu 2011. Stěžovatelé poukazovali na to, že se soud vůbec nezabýval zásadní otázkou, tedy zda 45 osob přihlášených k trvalému pobytu v obci před volbami konanými v říjnu 2010 či dubnu 2011 na jejím území žilo a mělo v úmyslu se zde skutečně zdržovat, jakož i otázkou s tím související, tedy zda je dána jistota či alespoň vysoká míra pravděpodobnosti ovlivnění výsledků voleb tímto jednáním (krajský soud napadeným usnesením posuzoval platnost již druhých opakovaných voleb do zastupitelstva obce Bohy, když původní volby v řádném termínu i prvé opakované volby zrušil).

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud v nálezu zrekapituloval, že krajský soud v předchozích řízeních původní volby v řádném termínu i prvé opakované volby zrušil. Porušení zákonných pravidel voleb shledal v tom, že před jednotlivými termíny voleb se k trvalému pobytu v obci přihlásil podezřele vysoký počet osob, což výsledky voleb ovlivnilo. V aktuálním řízení vyšel z toho, že se návrh opírá o stejné okolnosti nastalé nejpozději před termínem prvých opakovaných voleb a není již tvrzeno, že by v období mezi prvými a druhými opakovanými volbami docházelo k dalším obdobným praktikám majícím vliv na regulérnost a zákonnost podruhé opakovaných voleb. Krajský soud se tak zaměřil na posouzení, zda je více než šest měsíců, které uplynuly od opakovaných voleb prohlášených za neplatné a během kterých se na situaci nic podstatného nezměnilo, dobou dostatečně dlouhou na to, aby došlo ke změně pohledu na regulérnost dalších opakovaných voleb.

Ústavní soud dále připomenul, že se otázkou účelového přihlašování voličů k trvalému pobytu v obci zabýval již v nálezech Pl. ÚS 59/10 a Pl. ÚS 6/11. Na jejich základě uvedl, že v situaci, kdy je trvalý pobyt rozhodujícím kritériem pro vznik aktivního i pasivního volebního práva do orgánů samosprávy obce, je třeba vzhledem k závažnosti možných dopadů pečlivě zkoumat i skutečnost, zda přihlášení nebylo zcela účelovým jednáním, jehož jediným cílem byl právě vznik aktivního volebního práva, tedy jednáním obcházejícím volební zákon.

Krajský soud v nynější věci z judikatury Ústavního soudu vycházel; z odůvodnění jeho rozhodnutí plyne teze, dle níž je chybou formalisticky zúžit přezkum neplatnosti voleb pouze na posouzení platnosti ve vztahu k zákonu č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a neposoudit zákonnost a platnost voleb ze širšího hlediska dopadu změny trvalého pobytu určitého počtu občanů bezprostředně před volbami na volební proces jako takový. Právě fakt, že bezprostředně před nyní přezkoumávanými volbami se již situace nezměnila a ke změně trvalého pobytu u určitého počtu voličů bezprostředně před volbami nedošlo, byl jedním z důvodů pro jeho názorový posun oproti rozhodnutím stran předcházejících voleb.

Dle Ústavního soudu byl zmíněný parametr bezprostřednosti vyložen správně a způsobem vystihujícím specifické skutkové okolnosti tohoto konkrétního případu. Obecně se sice příčí připustit, aby pouhé prodlužování protiprávního stavu vedlo k jeho legalizaci, zde však bylo třeba brát do úvahy, že časový odstup může změnit náhled na regulérnost voleb. Zde uplynulo od pochybného jednání spočívajícího ve formálním přehlašování trvalého pobytu minimálně šest měsíců. To mění situaci oproti případům řešeným ve shora uvedených nálezech. Mj. zde měli možnost na situaci reagovat sami kandidáti a zejména voliči, kteří mohli svou účastí ve volbách vliv účelových hlasů mírnit.

Dle Ústavního soudu bylo třeba brát ohled i na to, že tzv. formální občané jsou vlastníci či uživatelé rekreačních objektů nacházejících se na území obce. Z toho lze usuzovat, že k obci určité pouto mají a mohou mít zájem podílet se na správě obecních záležitostí. Je sice otázkou, zda je žádoucí, aby rekreanti podstatným způsobem a na úkor „stálých“ obyvatel ovlivňovali rozhodování o směřování obce; pokud však umožňuje právní úprava hlásit se k trvalému pobytu v rekreačním objektu, těžko je lze vyřazovat z účasti na volbách. I v tomto aspektu tak nejde o situaci identickou s tou, jaká byla řešena ve zmíněných nálezech, kdy se k trvalému pobytu přihlašovaly osoby bez jakékoliv vazby k dané obci.

Krajský soud navíc musel zvažovat, zda i podruhé opakované volby pro stejnou vadu zruší, přičemž s pravděpodobností blížící se jistotě i další opakované volby proběhnou ve stejných podmínkách, neboť samotné zrušení voleb se do stavu evidence obyvatel nijak nepromítne, či zda upřednostní kolektivní zájem na řádném fungování obce. Krajský soud se přitom z akceptovatelných důvodů přiklonil právě k posledně zmíněnému zájmu.

Jelikož ústavní soud neshledal, že by došlo k porušení ústavně zakotvených práv stěžovatelů, ústavní stížnost zamítl. Zároveň však zopakoval apel na zákonodárce, aby uvážil, zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí nezměnit tak, aby bylo znemožněno či alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně nastaveného kritéria trvalého pobytu

Soudcem zpravodajem v dané věci byl Jiří Nykodým. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

Pl.ÚS 38/11 ze dne 10. 1. 2012

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti volební strany "Sdružení nezávislých kandidátů obce Bohy", jednající zmocněnkyní D. L., a Ing. A. L., zastoupených JUDr. Zdeňkem Vlčkem, advokátem, se sídlem v Plzni, směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. listopadu 2011, č. j. 30 A 47/2011-141, jež byla zaevidována pod sp. zn. Pl. ÚS 38/11, a ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. K., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem, se sídlem v Teplicích, směřující proti témuž usnesení Krajského soudu v Plzni, jež byla zaevidována pod sp. zn. Pl. ÚS 39/11, takto:

Ústavní stížnosti vedené pod spisovými značkami sp. zn. Pl. ÚS 38/11 a sp. zn. Pl. ÚS 39/11 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou Pl. ÚS 38/11.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dvě ústavní stížnosti směřující proti v záhlaví uvedenému usnesení Krajského soudu v Plzni, jímž byl zamítnut návrh na vyslovení neplatnosti opakovaných voleb do zastupitelstva obce Bohy konaných dne 22. 10. 2011.

Dvěma samostatnými ústavními stížnostmi napadli stěžovatelé totéž rozhodnutí volebního soudu. Obě ústavní stížnosti obsahují obdobnou argumentaci.

Podle § 112 odst. 1 občanského soudního řádu ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může Ústavní soud v zájmu hospodárnosti řízení spojit ke společnému řízení věci, které byly u něj zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků. Předpoklady vymezené citovaným ustanovením jsou splněny, proto Ústavní soud z důvodu hospodárnosti a efektivnosti řízení spojil obě věci ke společnému řízení s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. Pl. ÚS 38/11.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2012

Pavel Rychetský, v. r.

předseda Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru