Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 36/06Nález ÚS ze dne 14.11.2006Vyhláška města Ostrov o odpadech

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam1
NavrhovatelMINISTERSTVO - vnitra
Dotčený orgánOBEC / OBECNÍ ÚŘAD / MAGISTRÁT - Ostrov
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (ministerstvo)
Věcný rejstříkobec/obecně závazná vyhláška
působnost/samostatná
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 209/43 SbNU 331
Paralelní citace (Sbírka zákonů)18/2007 Sb.
EcliECLI:CZ:US:2006:Pl.US.36.06
Datum vyhlášení27.11.2006
Datum podání26.04.2006
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; 2/2002; obecně závazná vyhláška města Ostrova o nakládání s komunálním odpadem; čl. 3 odst. 2 , čl. 3 odst. 3 písm.d) , čl. 3 odst. 4 v oddílu II.

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 104 odst.3, čl. 79 odst.3

2/1993 Sb., čl. 4 odst.1, čl. 26, čl. 2 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

128/2000 Sb., § 35 odst.3 písm.a, § 84, § 35 odst.1

185/2001 Sb., § 17 odst.2, § 66, § 17 odst.4

200/1990 Sb., § 47 odst.1 písm.h


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 36/06 ze dne 14. 11. 2006

18/2007 Sb.

N 209/43 SbNU 331

Vyhláška města Ostrov o odpadech

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

pléna Ústavního soudu složeného z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické ze dne 14. listopadu 2006 sp. zn. Pl. ÚS 36/06 ve věci návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení článku 3 odst. 2, článku 3 odst. 3 písm. d) a článku 3 odst. 4 v oddílu II. obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 o nakládání s komunálním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, (nález byl vyhlášen pod č. 18/2007 Sb.).

Článek 3 odst. 2, článek 3 odst. 3 písm. d) a článek 3 odst. 4 v oddílu II. obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 o nakládání s komunálním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění:

I.

1. Dne 26. dubna 2006 obdržel Ústavní soud návrh ministra vnitra na zrušení článku 3 odst. 2, článku 3 odst. 3 písm. d) a článku 3 odst. 4 v oddílu II. obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 o nakládání s komunálním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, (dále též "napadená vyhláška"). Protože návrh splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nic nebránilo jeho projednání plénem Ústavního soudu.

II.

2. Obecně závazná vyhláška města Ostrova č. 2/2002, byla jednomyslně schválena zastupitelstvem města dne 14. 3. 2002. Vyhláška byla vyvěšena dne 20. 3. 2002 a po uplynutí zákonné 15denní lhůty byla dne 4. 4. 2002 sejmuta. Účinnosti nabyla dne 3. 4. 2002.

III.

3. Ustanovení napadené vyhlášky navrhovaná ke zrušení (dále též "napadená ustanovení") znějí takto:

"Oddíl II.

Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Článek 3)

Povinnosti uživatelů systému

2. Původce odpadu, který neuzavřel s městem smlouvu podle článku 1 odst. 2 b) této vyhlášky, je povinen s odpadem nakládat v souladu s ustanovením zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a je mu zakázáno: odkládat odpady z podnikatelské činnosti do sběrných nádob na separovaný a komunální odpad a do odpadkových košů, které jsou určeny pro uživatele systému.

3. Zakazuje se:

d) odkládání odpadu mimo sběrné nádoby nebo místa ve sběrném dvoře k tomu určené

4. Pořadatelé veřejných, kulturních, obchodních, sportovních a jiných podobných akcí jsou povinni v místech jejich konání umisťovat dostatečný počet sběrných nádob a zabezpečit odvoz a odstranění v nich shromážděného odpadu prostřednictvím oprávněné osoby, jakož i úklid stanovišť sběrných nádob."

IV.

4. Navrhovatel uvádí, že možnost existence rozporu napadené vyhlášky se zákonem byla projednána s městem Ostrovem. Město nápravu ve věci nezjednalo a ze strany Ministerstva vnitra bylo zahájeno správní řízení o pozastavení účinnosti napadené vyhlášky. Z tohoto řízení vzešlo dne 7. 4. 2006 rozhodnutí č. j. ODK-245-6/1-2006, kterým byla pozastavena účinnost ustanovení napadené vyhlášky navrhovaných ke zrušení Ústavním soudem. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 4. 2006, kdy bylo doručeno Městskému úřadu města Ostrova. Dne 25. 4. 2206, tedy ve lhůtě ve smyslu ustanovení § 124 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o obcích") podalo Ministerstvo vnitra návrh na zrušení výše uvedených ustanovení napadené vyhlášky Ústavnímu soudu.

5. Napadená vyhláška je vydána na základě § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o odpadech"), ve spojení s ustanovením § 35 odst. 1 zákona o obcích. Navrhovatel napadeným ustanovením vesměs vytýká překročení hranic zákonného zmocnění pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí v oblasti působnosti zákona o odpadech. Konkrétně v souvislosti se zákazem formulovaným ve výše citovaném oddílu II. článku 3 odst. 2 napadené vyhlášky navrhovatel uvádí, že obec není oprávněna regulovat činnost právnických a podnikajících fyzických osob v oblasti nakládání s odpady. Na tyto subjekty se vztahují povinnosti stanovené přímo zákonem o odpadech. K tomu navrhovatel dodává, že je obcí tento zákaz stanoven duplicitně k ustanovení § 66 zákona o odpadech, který obsahuje rovněž sankci za porušení tohoto zákazu.

6. Ustanovení oddílu II. článku 3 odst. 3 písm. d) napadené vyhlášky je podle názoru navrhovatele nadbytečné a navíc se dostává do kolize se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též "zákon o přestupcích"). Navrhovatel uvádí, že povinnost fyzických osob odkládat komunální odpad na místech k tomu určených vyplývá přímo ze zákona o odpadech. Porušení této povinnosti je pak přestupkem dle § 47 odst. 1 písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Město Ostrov tedy i v tomto případě překračuje hranice zákonného zmocnění, neboť zasahuje do regulace právních vztahů zakotvené v zákoně.

7. Nakonec v souvislosti s ustanovením oddílu II. článku 3 odst. 4 napadené vyhlášky je městu navrhovatelem vytýkáno, že zde obsaženou povinnost uložilo bez potřebného zákonného zmocnění. Nelze ji totiž podřadit pod pojem systém nakládání s komunálním odpadem, na který se váže zmocnění obsažené v ustanovení § 17 odst. 2 zákona o odpadech. V této souvislosti se navrhovatel odvolává na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 7/04 (viz dále) a zdůrazňuje z něj plynoucí závěr, že zákon o odpadech neumožňuje obcím při stanovení systému nakládání s komunálním odpadem vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice právní úpravy.

V.

8. Město Ostrov jako účastník řízení ve svém vyjádření doručeném Ústavnímu soudu dne 29. 5. 2006 potvrzuje, že napadená vyhláška byla vydána ústavně konformním způsobem. Dále však dodává, že výhrady Ministerstva vnitra, které jsou formulovány v návrhu na zrušení napadených ustanovení vyhlášky, byly s městem projednány až v době, kdy byla již účinnost napadených ustanovení pozastavena. Z hlediska věcného město Ostrov k argumentům navrhovatele uvádí pouze to, že cílem vydání napadené vyhlášky bylo seznámit stručnou a jasnou formou občany s problematikou komunálního odpadu. Ačkoliv tedy město výtkám navrhovatele nikterak neoponuje, potvrzuje, že napadená vyhláška zůstala v platnosti a město v ní neučinilo žádné změny.

9. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě nesdělil, že vstupuje do řízení.

10. Ústavní soud upustil v souladu s ustanovením § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu od ústního projednání věci, neboť se od tohoto jednání nedalo očekávat další objasnění věci a účastníci řízení s upuštěním od jednání souhlasili.

VI.

11. Sám navrhovatel nenapadá proces přijetí obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002. Z vyjádření města i navrhovatelem předložené kopie zápisu z 2. zasedání zastupitelstva města Ostrova ze dne 14. 3. 2002 pak shodně vyplývá, že napadená vyhláška byla přijata ústavně konformním způsobem. Ústavní soud tedy mohl přikročit k posouzení, zda se obec při vydávání obecně závazné vyhlášky nepohybovala mimo hranice zákonem vymezené věcné působnosti.

12. K problematice hranic zákonného zmocnění v oblasti obecně závazných vyhlášek vydávaných obcemi v samostatné působnosti existuje konstantní judikatura Ústavního soudu [srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 50/03, sp. zn. Pl. ÚS 7/04, sp. zn. Pl. ÚS 62/04, sp. zn. Pl. ÚS 63/04, sp. zn. Pl. ÚS 68/04, sp. zn. Pl. ÚS 32/05 - Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen "Sbírka rozhodnutí"), svazek 34, nález č. 133, svazek 39, nález č. 189, svazek 37, nález č. 108, svazek 36, nález č. 61, svazek 41, nález č. 113 , svazek 40, nález č. 5; vyhlášeny pod č. 567/2004 Sb., č. 470/2005 Sb., č. 280/2005 Sb., č. 210/2005 Sb., č. 444/2006 Sb., č. 196/2006 Sb.]. Ústava České republiky (dále jen Ústava") vymezuje v čl. 104 odst. 3 v rámci hlavy sedmé pod marginální rubrikou "Územní samospráva" pravomoc zastupitelstva obce k vydávání obecně závazných vyhlášek tak, že zastupitelstva obcí je mohou vydávat pouze v mezích své působnosti. Působnost zastupitelstva dle odstavce 1 tohoto článku pak může být upravena pouze zákonem. Podle ustanovení § 84 zákona o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno vydávat obecně závazné vyhlášky obce v rámci samostatné působnosti obce. Dle ustanovení § 35 odst. 1 zákona o obcích do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.

13. Obec je tedy při výkonu samostatné působnosti (a v jejím rámci i při vydávání obecně závazných vyhlášek) limitována mezemi, které stanoví zákon [§ 35 odst. 3 písm. a) zákona o obcích]. Nemůže upravovat otázky, které jsou vyhrazeny pouze zákonné úpravě, a nemůže upravovat záležitosti, které jsou již upraveny předpisy práva veřejného nebo soukromého. Účelem a funkcí vydávání obecně závazných vyhlášek je správa vlastních záležitostí samostatně a nelze je spatřovat v pouhé volné reprodukci zákonů týkajících se úkolů státní správy, či dokonce v normování této oblasti. V případech, kdy obec vystupuje jako subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závaznou vyhlášku, jejímž obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě výslovného zákonného zmocnění, neboť je vázána čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 3/05 (Sbírka rozhodnutí, svazek 41, nález č. 114; vyhlášen pod č. 445/2006 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 32/05, sp. zn. Pl. ÚS 62/04 (oba viz výše)].

14. Ve světle výše nastíněných principů dává Ústavní soud za pravdu navrhovateli v otázce překročení zákonem vymezených hranic věcné působnosti. Argument uplatněný městem Ostrovem v tom smyslu, že vyhláška má zpřístupňovat informace o právech a povinnostech, které v oblasti nakládání s komunálním odpadem stanoví zákon, nemůže obstát jako odůvodnění nerespektování hranic zákonného zmocnění, kterého se město v případě napadených ustanovení vyhlášky dopustilo. Město učinilo předmětem napadených ustanovení vyhlášky vztahy, které spadají do oblasti upravené zákony, a dodržování povinností z těchto vztahů vyplývajících je pod dozorem orgánů státní správy.

15. Jak již bylo řečeno výše, není přípustné, aby obecně závazná vyhláška obce reprodukovala znění zákonných ustanovení, neboť třebaže obec neupravuje dané vztahy odlišně od zákona, zasahuje tím do sféry normotvorby, která jí nepřísluší. Tuto výtku lze v případě obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 aplikovat na ustanovení článku 3 odst. 2 v oddílu II. napadené vyhlášky, které reprodukuje zákaz vyplývající z § 66 zákona o odpadech. Dále se uplatní u ustanovení článku 3 odst. 3 písm. d) v oddílu II. napadené vyhlášky. Toto ustanovení stanoví zákaz duplicitně k povinnosti stanovené zákonem o odpadech v jeho § 17 odst. 4 a rovněž k ustanovení § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích.

16. Další výtka formulovaná navrhovatelem, kterou Ústavnísoud ve vztahu k ustanovením článku 3 odst. 2 a 4 v oddílu II. napadené vyhlášky shledal jako opodstatněnou, spočívá v ukládání povinností subjektům nad rámec zákonného zmocnění vyplývajícího ze zákona o odpadech. Ústavní soud v této souvislosti již dříve judikoval [srov. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 16/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 152; vyhlášen pod č. 556/2002 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/04 (viz výše)], že v otázkách spadajících pod režim zákona o odpadech není obec oprávněna postupovat jinak než zákonem výslovně stanoveným postupem. Jak připomíná i navrhovatel, Ústavní soud došel k závěru, že takto jednoznačně vymezený rámec právní úpravy neumožňuje obcím vytvářet další pravidla či ukládat jiné povinnosti jdoucí mimo hranice zákonné úpravy. Stanovení povinností právnickým osobám nebo podnikajícím fyzickým osobám jde evidentně nad tento rámec. Na stejný problém naráží napadené ustanovení článku 3 odst. 4 v oddílu II. vyhlášky, v němž obsaženou normu nelze podřadit pod úpravu systému nakládání s komunálním odpadem, ke které jedině je obec zákonem o odpadech zmocněna.

17. Z výše uvedeného je patrné, že posuzovaná ustanovení obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 o nakládání s komunálním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, nesplňují požadavky, které pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí právní řád České republiky stanoví. Z tohoto důvodu Ústavnísoud vyhověl návrhu Ministerstva vnitra na zrušení ve výroku citovaných ustanovení napadené vyhlášky.

18. Ústavnísoud konstatuje, že článek 3 odst. 2, článek 3 odst. 3 písm. d) a článek 3 odst. 4 v oddílu II. obecně závazné vyhlášky města Ostrova č. 2/2002 o nakládání s komunálním odpadem, ve znění pozdějších předpisů, jsou v rozporu s čl. 104 odst. 3 a čl. 79 odst. 3 Ústavy a čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Z tohoto důvodu Ústavní soud tato ustanovení napadené vyhlášky podle § 70 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zrušil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru