Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 29/93Nález ÚS ze dne 05.04.1994Vyhláška města Krupky k zajištění pořádku při hospodaření s byty

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam1
NavrhovatelPŘEDNOSTA OKRESNÍHO ÚŘADU - Teplice
Soudce zpravodajPaul Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (okresní nebo krajský úřad)
základní ústavní principy/demokratický právní stát/ukládání povinností pouze na základě zákona
Věcný rejstříkobec/obecně závazná vyhláška
Nájem
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 13/1 SbNU 95
Paralelní citace (Sbírka zákonů)95/1994 Sb.
EcliECLI:CZ:US:1994:Pl.US.29.93
Datum vyhlášení12.04.1994
Datum podání01.10.1993
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; obecně závazná vyhláška města Krupka k zajištění pořádku při hospodaření s byty v majetku města

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 4 odst.3, čl. 11 odst.1, čl. 12

Ostatní dotčené předpisy

116/1990 Sb., § 3

367/1990 Sb., § 13 odst.2, § 62 odst.1

40/1964 Sb., § 685, § 34

95/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 29/93 ze dne 5. 4. 1994

95/1994 Sb.

N 13/1 SbNU 95

Vyhláška města Krupky k zajištění pořádku při hospodaření s byty

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v plénu ve složení: JUDr. Iva Brožová, prof. JUDr. Vojtěch Cepl, CSc., doc. JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vojen Güttler, doc. JUDr. Pavel Holländer, DrSc., JUDr. Miloš Holeček, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Vladimír Jurka, JUDr. Zdeněk Kessler, JUDr. Vladimír Paul, CSc., JUDr. Antonín Procházka, JUDr. Pavel Varvařovský, JUDr. Eva Zarembová, ve věci návrhu přednosty Okresního úřadu v Teplicích na zrušení vyhlášky města Krupka k zajištění pořádku při hospodaření s byty v majetku města, takto:

Vyhláška města Krupka k zajištění pořádku při hospodaření s byty v majetku města, přijatá Městským zastupitelstvem v Krupce dne 25. 1. 1993, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění:

I.

Ústavní soud České republiky obdržel dne 1. října 1993 návrh přednosty Okresního úřadu v Teplicích na zrušení obecně závazné vyhlášky města Krupka "k zajištění pořádku při hospodaření s byty v majetku města", přijaté Městským zastupitelstvem v Krupce dne 25. ledna 1993. Předmětem vyhlášky jsou pravidla pro zachování pořádku, hospodaření a ochrana bytového fondu v majetku města Krupka a určení sankcí při porušení těchto pravidel.

Dne 10.3.1993 pozastavil Okresní úřad v Teplicích podle § 62 odst. 1 zákona České národní rady č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, výkon uvedené vyhlášky z důvodu jejího rozporu se zákony a obecně závaznými právními předpisy, především se zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, a s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku.

Na svém zasedání dne 24. 5. 1993 Městské zastupitelstvo v Krupce projednalo pozastavení výkonu uvedené vyhlášky Okresním úřadem v Teplicích s tím, že odmítlo její zrušení s vědomím, že věc bude postoupena Parlamentu České republiky ve smyslu § 62 zákona o obcích. Bližší důvody neuvedlo.

Přednosta Okresního úřadu v Teplicích učinil své podání na základě čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR, podle něhož v případě rozporu se zákonem rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů Ústavní soud.

Text napadené vyhlášky obdržel Ústavní soud spolu s návrhem, její znění je účastníkům řízení známo a je jim k dispozici, takže v odůvodnění se její obsah neuvádí.

II.

Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky rozhoduje Ústavní soud České republiky o zrušení jiných právních předpisů, tedy i vyhlášek měst a obcí, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem, nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.

Městské zastupitelstvo v Krupce schválilo vyhlášku o zajištění pořádku při hospodaření s byty v majetku města podle § 36 odst. 1 písm. f) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, jako vyhlášku ve věcech samostatné působnosti. Podle § 14 odst. 1 písm. b) tohoto zákona patří hospodaření s majetkem obce do samostatné působnosti obce, takže obec k vydání vyhlášky s tímto tématem byla oprávněna nejen podle výslovného ustanovení citovaného zákona, ale též v souladu s čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož mohou zastupitelstva vydávat, v mezích své působnosti, obecně závazné vyhlášky.

Podmínkou platnosti obecně závazné vyhlášky je podle § 16 odst. 3 uvedeného zákona o obcích, že vyhláška musí být vyvěšena na desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, přičemž dnem vyhlášení je první den jejího vyvěšení na úřední desce a nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jejího vyhlášení. Podle prohlášení Městského úřadu v Krupce ze dne 28. 2. 1994 byla předmětná vyhláška vyvěšena od 26. 1. 1993 do 10. 2. 1993, čímž byla zákonná podmínka splněna a vyhláška nabyla platnosti.

Ústavní soud podle § 68 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zjistil, že město vydalo svou vyhlášku v mezích Ústavou stanovené kompetence, tj. v rámci zákonem stanovené samostatné působnosti obce, pokud jde o ústavně předepsaný způsob, nemá v tomto směru Ústava žádné pozitivní ustanovení.

Pokud jde o posouzení předmětné vyhlášky z hlediska jejího souladu s ústavními zákony, zákony či mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy, vyšel Ústavní soud z ustanovení § 62 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož okresní úřad pozastaví výkon obecně závazné vyhlášky, vydané obecním nebo městským zastupitelstvem v samostatné působnosti obce, odporuje-li zákonu. V tomto případě tak přednosta Okresního úřadu v Teplicích učinil, a protože Městské zastupitelstvo v Krupce odmítlo pozastavenou vyhlášku zrušit, obrátil se v souladu s oprávněním, které mu dává § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, na Ústavní soud, aby vyhlášku pro rozpor se zákonem zrušil v rámci své kompetence podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR.

Ústavní soud po shromáždění podkladů k návrhu přednosty Okresního úřadu v Teplicích si vyžádal souhlas obou účastníků řízení, aby bylo možno upustit od ústního jednání ve smyslu § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. s přihlédnutím k tomu, že od ústního jednání nebylo možno očekávat další objasnění věci. Oba účastníci řízení s tím vyslovili svůj souhlas dne 16. a 23. 3. 1994.

III.

Ústavní soud posoudil právní důvody, které vedly Okresní úřad v Teplicích k pozastavení výkonu napadené vyhlášky a dospěl k těmto závěrům:

Jak vyplývá z čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, která tvoří součást ústavního pořádku ČR, vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah, eventuální omezení tohoto práva musí mít zákonný podklad a platit stejně pro všechny případy, jak uvádí čl. 4 odst. 3 Listiny. Pro všechny vlastníky bytů a nebytových prostor proto platí stejný právní režim, upravený především občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 509/1991 Sb. a zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.

Není proto přípustné - pro rozpor s citovanými ustanoveními Listiny i uvedenými zákony - obecně závaznou vyhláškou stanovit zvláštní, veřejnoprávní, "zvýhodňující" režim pro vlastníka obecního majetku.

Povinnosti pronajímatele i nájemce stanoví § 685 a násl. občanského zákoníku a § 3 a násl. zákona č. 116/1990 Sb. Jde o úpravu soukromoprávní, z určité části dispozitivní. Hranice této zákonné úpravy nelze normou veřejnoprávní (navíc nižší právní síly) překračovat. Napadená vyhláška je zřejmě výrazně poznamenána nedávným (předchozím) právním stavem, kdy nájem bytu a nebytového prostoru, resp. tento užívací vztah, byl z velké části upraven veřejnoprávně, administrativním předpisem, jímž byl zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, a soukromoprávně jen v menší míře v občanském zákoníku.

Pokud jde tedy o povinnosti pronajímatele a nájemce, jsou při uzavírání nájemní smlouvy vázáni pouze kogentními ustanoveními příslušných zákonů. Další eventuální omezení, práva či povinnosti každé smluvní strany - pokud nejsou kogentně vyloučena - jsou možná jako svobodný, shodný projev vůle stran vtělit do příslušné nájemní smlouvy, v souladu jak s ústavními předpisy, tak s obecnými ustanoveními občanského zákoníku, zejména § 34 a násl. Práva a povinnosti však nelze stanovit obecně závaznou vyhláškou, veřejnoprávním aktem, neboť jde o poměr soukromoprávní.

Nájemní smlouva má charakter zvláštní smlouvy, kterou lze vypovědět jen z důvodů stanovených v § 685 občanského zákoníku. "Postup úředního vystěhování" na základě "zrušení" smlouvy by měl charakter neoprávněného zásahu do práv zejména ve smyslu čl. 12 Listiny, právní řád ČR zná pouze institut vyklizení, upravený v § 340 a násl. o. s. ř.

Z uvedených důvodů bylo návrhu přednosty Okresního úřadu v Teplicích v plném rozsahu vyhověno a předmětná vyhláška byla, s přihlédnutím k ustanovení § 13 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, pro rozpor se zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů a pro rozpor s občanským zákoníkem, zejména v hlavě VII. a konkrétně s oddílem čtvrtým, upravujícím zvláštní ustanovení o nájmu bytů (§ 685 - § 716), zrušena.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze odvolat.

V Brně dne 12. dubna 1994

JUDr. Zdeněk Kessler

předseda Ústavního soudu České republiky

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru