Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 18/97Nález ÚS ze dne 04.11.1997Obecně závazná vyhláška města Pardubice - regulace v zájmu veřejného pořádku

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam2
NavrhovatelPŘEDNOSTA OKRESNÍHO ÚŘADU - Pardubice
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuzamítnuto
vyhověno
Předmět řízení
zrušení právního předpisu (okresní nebo krajský úřad)
Věcný rejstříkobec/obecně závazná vyhláška
působnost/samostatná
veřejný pořádek
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 134/9 SbNU 209
Paralelní citace (Sbírka zákonů)351/1997 Sb.
EcliECLI:CZ:US:1997:Pl.US.18.97
Datum vyhlášení10.12.1997
Datum podání21.05.1997
Napadený akt

obecně závazná vyhláška obce/kraje; 34/96; obecně závazná vyhláška města Pardubice omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 10, čl. 79 odst.3, čl. 104 odst.3

2/1993 Sb., čl. 4, čl. 26

Ostatní dotčené předpisy

200/1990 Sb., § 48, § 46, § 46 odst.2

351/1997 Sb.

367/1990 Sb., § 17, § 14 odst.1 písm.o


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 18/97 ze dne 4. 11. 1997

351/1997 Sb.

N 134/9 SbNU 209

Obecně závazná vyhláška města Pardubice - regulace v zájmu veřejného pořádku

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Plénum Ústavního soudu

rozhodlo o návrhu přednosty Okresního

úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města P. č. 34/96,

o omezení některých činností, které by mohly ohrozit veřejný

pořádek, ze dne 17. prosince 1996, takto:

1. Čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné

vyhlášky města P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by

mohly ohrozit veřejný pořádek, ze dne 17. prosince 1996, se

zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

2. Ve zbývající části se návrh zamítá.

Odůvodnění:

I.

Dne 21. května 1997 obdržel Ústavní soud návrh přednosty

Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města

P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit

veřejný pořádek, přijaté Zastupitelstvem města P. dne 17. prosince

1996. Znění uvedené vyhlášky je následující:

"Město P.

Obecně závazná vyhláška města P. č. 34/96 o omezení některých

činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek

ze dne 17. 12. 1996

Zastupitelstvo města P. v souladu s § 14 odst. l písm.

i) a o), § 16 a § 17 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích (v platném

znění), vydává tuto obecně závaznou vyhlášku o omezení některých

činností, které by mohly ohrozit veřejný pořádek ve městě P.

I.

Základní práva a povinnosti právních subjektů

V zájmu zajištění základních občanských práv jsou všechny

právnické a fyzické osoby povinny počínat si tak, aby bez právních

důvodů nezasahovaly do práv a oprávněných zájmů jiných a aby

jejich jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy. Všichni vlastníci

(věcí movitých i nemovitých vč. vlastnictví duševního a obdobného)

se pak musí zdržet všeho, čím by nad míru obvyklou poměrům

obtěžovali jiného nebo čím by vážně ohrožovali výkon jeho práv.

II.

Vymezení noční doby

Za noční dobu se pro potřeby města P. a této vyhlášky stanoví

doba od 22.00 hodin do 06.00 hodin následujícího dne.

III.

Omezující opatření k zabezpečení místních záležitostí

veřejného pořádku

1) V zájmu praktického zajištění základních občanských práv

a odpovídajících povinností (zejména § 3 a § 127 občanského

zákoníku) z pohledu zajištění místních záležitostí veřejného

pořádku, vydává město P. v rámci své samostatné působnosti

v souladu s § 17 zákona o obcích, následující omezení.

2) Provozovat jakoukoli podnikatelskou a obdobnou činnost je

možné pouze takovým způsobem, aby nebyl narušen či narušován

veřejný pořádek. Z tohoto důvodu jsou podnikatelé a jiné osoby

vykonávající obdobnou činnost, kromě respektování jiných právních

a obdobných předpisů povinni:

a) provozovat své služby tak, aby provoz vlastního zařízení

(provozovna, související prostory, technické a technologické

zařízení a pod.) nenarušoval veřejný pořádek a nezasahoval bez

zákonného oprávnění do práv jiných nezúčastněných osob,

b) zabezpečovat poskytování služeb či zajišťování

souvisejících činností (např. nakládka, vykládka a doprava zboží,

objednávky různých služeb, zajišťování úklidu a pod.) takovým

způsobem, aby nedocházelo k narušování veřejného pořádku či

takováto činnost nezasahovala bez zákonného oprávnění do práv

jiných nezúčastněných osob. V noční době je možné takovéto

činnosti zajišťovat pouze v případě, že je z objektivních důvodů

není možné zajistit v jinou dobu (např. ranní rozvoz pečiva, noční

úklid veřejných prostranství a pod.),

c) provozovat či jinak zabezpečovat veškeré služby a činnosti

takovým způsobem, aby zákazníci, návštěvníci, hosté a pod., svým

chováním, a to i později po opuštění provozovny, nenarušovali

veřejný pořádek, pokud jejich chování s poskytovanými službami

třeba i nepřímo souvisí,

d) provádět povolené stavby či stavby odstraňovat tak, aby

bylo zamezeno takovému vzniku a šíření hluku, vibrací a prašnosti,

kterých se lze vyvarovat.

3) Provozovatelé restauračních a obdobných zařízení

a takových zařízení, kde jsou podávány či prodávány alkoholické

nápoje, včetně nízkostupňového piva, a to i těch, do nichž je

umožněn vstup pouze některým kategoriím osob (např. dle zájmových

skupin, členům sdružení, spolků a pod.), jejichž provozovny se

nacházejí v souvislé městské zástavbě, kde se nacházejí trvale

obydlené domy, mohou své služby poskytovat pouze tak, aby veškerá

činnost (vlastní i související) byla ukončena nejpozději do 23.00

hodin běžného dne. Přitom ji nelze znovu zahájit před 06.00 hodin

dne následujícího.

4) Z časového omezení uvedeného v odstavci 3) může být na

žádost provozovatele vydána výjimka příslušným odborem magistrátu,

jsou-li dány předpoklady, že provoz daného zařízení nebude

narušovat veřejný pořádek, a to ani svými nepřímými důsledky,

takto:

a) při první žádosti zkušebně na dobu maximálně tří

kalendářních měsíců,

b) na dobu určitou nebo neurčitou, pokud se ve zkušební době

podle bodu a) tohoto odstavce prokáže, že provozovatel při své

činnosti splňuje podmínky části II/2 této vyhlášky.

Výjimka musí být vydána písemně a její držitel musí být

schopen ji kterémukoli oprávněnému kontrolnímu orgánu na požádání

předložit. Výjimku udělenou podle tohoto odstavce může odbor,

který ji vydal, zrušit s tím, že její platnost končí třetím

kalendářním dnem po doručení oznámení o tomto rozhodnutí,

eventuelně třetím kalendářním dnem následujícím po odmítnutí

takovéto oznámení převzít.

5) V noční dobu je na veřejných prostranstvích zakázána

jakákoliv činnost, která je svým charakterem (např. fyzikálními

a chemickými emisemi), intenzitou, rozsahem či hlukem nepřiměřená

dané lokalitě. Zakázána je dále taková činnost v soukromých

objektech či prostorách, která by obdobným způsobem zasahovala do

prostor veřejných či prostor jiných soukromých osob, které

s takovýmto zásahem v daném okamžiku nesouhlasí. V případě

pochybností rozhoduje s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný

policista, strážník, ev. jiný veřejný činitel.

6) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně

elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) na veřejných

prostranstvích lze pouze v rozsahu podmínek odst. 2, za dodržení

podmínek dalších právních a jiných předpisů, a to v době, rozsahu

a způsobem, které jsou pro takovouto produkci přiměřené. V noční

době je tak možné činit pouze výjimečně, je-li provozovatelem mimo

jakoukoli pochybnost zajištěno plnění všech příslušných předpisů,

včetně hygienických norem, týkajících se hladiny hluku. Provozovat

takovouto hudbu ve venkovním prostoru v noční době je na území

souvislé městské zástavby, kde se nacházejí trvale obydlené obytné

domy, zakázáno. V případě pochybností rozhoduje s přihlédnutím

k místním podmínkám příslušný policista, strážník, ev. jiný

veřejný činitel.

7) Provozovat živou či reprodukovanou hudbu (včetně

elektronicky zesilované živé či reprodukované hudby) v noční době

v provozovnách je možné pouze pokud to technické podmínky

provedení stavby či konkrétních nebytových prostor podle

kolaudačního rozhodnutí výslovně dovolují. Přitom nesmí být

otevírána okna provozovny ani souvisejících zařízení a nesmí být

ponechány otevřené dveře. Omezení uvedená v tomto odstavci se

přiměřené vztahují i na reprodukovanou hudbu, provozovanou

z běžného technického zařízení (rádio, magnetofon, CD přehrávač,

televizor, video a pod.), a to i pokud má pouze doplňkový

charakter (např. hudba v prodejně, restauraci a pod.). Tato

ustanovení se přiměřeně vztahují i na provozování živé či

reprodukované hudby v jiných objektech, které by jinak stanoveným

omezením nepodléhaly. Omezení uvedená v tomto odstavci se

nevztahují na provozovny, které se nenacházejí v souvislé městské

zástavbě s trvale obydlenými obytnými domy, případně při sezónním

provozu u rekreační chaty. V případě pochybností rozhoduje

s přihlédnutím k místním podmínkám příslušný policista, strážník,

ev. jiný veřejný činitel.

8) Provozovatelé taxi a obdobných služeb mohou svoji činnost

v noční době provozovat pouze způsobem, který maximálně chrání

práva a zájmy řádných uživatelů bytů a obdobných ubytovacích

zařízení. V tuto dobu nesmí zejména zvukovým výstražným zařízením

dávat znamení svým i potenciálním zákazníkům, nesmí provozovat

hlasitou reprodukovanou hudbu, působit nadměrný hluk zavíráním

dveří a pod., který je nepřiměřený dané době a dané lokalitě. Toto

omezení se použije přiměřeně i na provozovatele či řidiče jiného

dopravního prostředku.

IV.

Přezkoumání rozhodnutí odboru magistrátu

1) Podnikatel či jiný subjekt, který se cítí postupem

příslušného odboru magistrátu dotčen, má právo požádat radu města

o přezkoumání jeho rozhodnutí či postupu v těchto případech:

a) pokud bylo odmítnuto vydání výjimky dle části II/4 této

vyhlášky na zkušební dobu či po jejím skončení, nebo nebylo-li

o udělení takovéto výjimky rozhodnuto do 30 dnů od podání žádosti,

případně byla-li podle názoru stěžovatele vydána na dobu

nepřiměřeně krátkou,

b) pokud výjimka z provozní doby byla odejmuta.

2) Žádost o přezkoumání podle odst. 1) musí být podána do 30

dnů od vydání rozhodnutí příslušným odborem magistrátu, případně

do 30 dnů ode dne, kdy takovýto úkon podle této vyhlášky učiněn

být měl a musí být odůvodněna. Nebyla-li lhůta dodržena, posuzuje

se žádost o přezkoumání jako by podána nebyla.

3) Rozhodnutí rady o přezkoumání podle odst. 1) není opravným

prostředkem ve správním či obdobném řízení. Žádost nemá odkladný

účinek a postup nevyžaduje formální náležitosti takovéhoto řízení.

Rozhodnutí rady města ve věci je definitivní. Opětovnou žádost

o výjimku není možné podat před uplynutím dvanácti kalendářních

měsíců od vydání rozhodnutí příslušným odborem, případně od

posledního dne lhůty, kdy takovýto úkon měl být učiněn. Takováto

nová žádost je vždy považována za první.

V.

Sankce

1) Nesplnění některé z podmínek stanovené touto vyhláškou je

postižitelné sankcí udělenou radou města ve smyslu § 48 a § 50

zákona č. 367/1990 Sb. (v platném znění), pokud v konkrétním

případě zvláštní předpis nestanoví za takovéto nesplnění nebo

porušení povinnosti jinou sankci (zejména zákon č. 200/1990 Sb.

o přestupcích). Rada rozhoduje na základě návrhu, který podává

příslušný odbor magistrátu. Tento odbor současně odpovídá za to,

že v postupu podle tohoto odstavce jsou dodržena ustanovení

obecných předpisů pro správní řízení a že nejde o nesplnění nebo

porušení povinnosti podle jiného předpisu (v těchto případech

nerozhoduje rada).

2) Při závažném či opakovaném porušení této vyhlášky týmž

subjektem, jeho oprávněnou osobu či právním nástupcem a pod., bude

podán návrh na odejmutí živnostenského či obdobného oprávnění

provozovateli či jeho odpovědné osobě.

VI.

Závěrečná ustanovení

1) Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím

po jejím vyhlášení. Provoz všech subjektů, ke dni nabytí účinnosti

této vyhlášky právně či reálně již existujících, musí být uveden

do souladu s částí III/4 a 7 vyhlášky nejpozději do šesti měsíců

ode dne její účinnosti.

2) Tam, kde jsou zřízeny městské obvody, vykonává působnost

magistrátu podle této vyhlášky úřad tohoto městského obvodu

a působnost rady města rada příslušného městského obvodu.

V Pardubicích dne 17. 12. 1996.

nečitelný podpis nečitelný podpis

primátor města náměstek primátora města

Vyvěšeno: 2. 1. 1997

Sejmuto: 18. 1. 1997"

Přednosta Okresního úřadu v P. dne 12. března 1997 rozhodl

podle § 62 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění

pozdějších předpisů, o pozastavení výkonu uvedené vyhlášky (čj.

Př-77/97).

Jak vyplývá z listin, přiložených k návrhu na zrušení

předmětné vyhlášky, právní a kontrolní oddělení Okresního úřadu

v P. dne 14. října 1996 zaslalo Magistrátu města P. vyjádření

k návrhu vyhlášky o omezení některých činností, které by mohly

ohrozit veřejný pořádek. Upozorňuje v něm na skutečnost, že

povinnosti podnikatelů, obsažené v čl. III. odst. 2 návrhu,

upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve

znění pozdějších předpisů, resp. další speciální zákony, z čehož

je dovozováno, že město vyhláškou bez výslovného zmocnění v zákoně

nemůže zasahovat do přenesené působnosti a stanovovat podnikatelům

další povinnosti, resp. určovat, že odpovídají i za jednání svých

zákazníků. Obdobně, dle přesvědčení Okresního úřadu v P.,

i problematika upravená v čl. III. odst. 5, 6, 7, 8 návrhu je

regulována občanských zákoníkem, zákonem č. 20/1966 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, přestupkovým zákonem, správním řádem,

stavebním zákonem, předpisy na úseku silničního provozu, resp.

opětovně živnostenským zákonem. K ustanovení čl. III. odst. 3, tj.

k časové regulaci prodeje, se ve vyjádření odkazuje na judikaturu

Ústavního soudu. S ohledem na výhrady k čl. III. Okresní úřad v P.

upozorňuje na bezpředmětnost čl. IV. návrhu.

K návrhu přednosty Okresního úřadu v P. na zrušení předmětné

vyhlášky je přiloženo i stanovisko Ministerstva vnitra

- civilněsprávního úseku k vyhlášce města P. č. 34/96, ze dne 19.

února 1997, adresované přednostovi Okresního úřadu v P., ve kterém

je vyjádřen názor, že tato vyhláška má řadu závad, pročež se její

právní hodnocení ze strany ministerstva v zásadě shoduje

s hodnocením, provedeným Okresním úřadem v Pardubicích, což plně

zdůvodňuje postup podle § 62 odst. 1 zákona o obcích.

Dne 22. dubna 1997 na svém XIX. jednání Zastupitelstvo města

P. vzalo na vědomí zprávu o činnosti magistrátu a rady města od

posledního jednání zastupitelstva města, ve které bylo seznámeno

s pozastavením výkonu vyhlášky č. 34/96 Okresním úřadem v P.

Ve svém návrhu, podaném podle § 64 odst. 3 zákona č.

182/1993 Sb., přednosta Okresního úřadu v P. konstatuje, že

napadená vyhláška byla vydána ve věcech samostatné působnosti

podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích, ale dikce

jednotlivých ustanovení vyhlášky zasahují do oblasti přenesené

působnosti již upravené zákonem, přičemž v konkrétnosti odkazuje

na obsah vyjádření okresního úřadu k návrhu předmětné vyhlášky.

V písemném vyjádření ze dne 19. června 1997, podaném podle

§ 69 zákona č. 182/1993 Sb., primátor města P. k návrhu přednosty

Okresního úřadu v P. na zrušení obecně závazné vyhlášky města

P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit

veřejný pořádek, zdůrazňuje, že předmětná vyhláška byla vydána na

základě § 14, především pak na základě § 17 zákona č. 367/1990

Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle přesvědčení

městského zastupitelstva není a nemůže být v rozporu se zákonem.

Zároveň se ve vyjádření upozorňuje na nedostatek aktivní

legitimace přednosty okresního úřadu k podání návrhu na zrušení

obecně závazné vyhlášky obce, vydané v její samostatné působnosti,

a to dle § 62 zákona o obcích, a dále je v něm vysloveno

přesvědčení, že v případě protiústavnosti dané vyhlášky musí

současně být pro protiústavnost zrušen i § 17 zákona o obcích.

V řízení o zrušení právních předpisů je Ústavní soud podle

§ 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu povinen také zkoumat, zdali

byl napadený právní předpis vydán ústavně předepsaným způsobem.

Z tohoto důvodu si Ústavní soud vyžádal od Zastupitelstva města P.

zaslání dokumentů, osvědčujících řádné přijetí napadené vyhlášky

(tj. zápisu z jednání Zastupitelstva města P., potvrzujícího

potřebné kvorum a potřebnou většinu) jakož i její řádné vyhlášení

ve smyslu zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších

předpisů. Uvedené skutečnosti byly potvrzeny zápisem ze zasedání

Zastupitelstva města P., konaného dne 17. prosince 1996,

osvědčujícím zákonem vyžadované kvorum i většinu, jakož

i potvrzením o vyvěšení předmětné vyhlášky.

Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní

soud může se souhlasem účastníků upustit od ústního jednání,

nelze-li od tohoto jednání očekávat další objasnění věci. Vzhledem

ke skutečnosti, že citované ustanovení lze vztáhnout na posouzení

předmětné věci, Ústavní soud si vyžádal od účastníků řízení

vyjádření, zdali souhlasí s upuštěním od ústního jednání. Svým

podáním ze dne 9. června 1997 přednosta Okresního úřadu v P.

a podáním ze dne 19. června 1997 primátor města P. vyjádřili

s návrhem Ústavního soudu svůj souhlas.

II.

II/a

Ohledně námitky primátora města P., týkající se nedostatku

aktivní legitimace navrhovatele (dle § 62 zákona o obcích), nutno

pouze odkázat na ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.,

jež výslovně dává přednostovi okresního úřadu oprávnění podat

Ústavnímu soudu návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho

jednotlivých ustanovení, vydaného obcí v rámci její samostatné

působnosti.

Pokud je ve vyjádření primátora města P. obsažen in eventum

návrh na zrušení ustanovení § 17 zákona č. 367/1990 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, nelze jej považovat za návrh ve smyslu

ustanovení § 34 zákona o Ústavním soudu.

II/b

Ústavní soud v řízení o zrušení zákonů a jiných právních

předpisů (tedy i v řízení o zrušení právního předpisu obce)

posuzuje obsah zákona nebo jiného právního předpisu podle hledisek

obsažených v ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,

k nimž u obecně závazné vyhlášky obce patří kompetence (zákonné

zmocnění), soulad s právními předpisy vyššího stupně právní síly

a dodržení právní úpravy normotvorného procesu. K platnosti

napadené vyhlášky Ústavní soud provedl již výše uvedená zjištění.

II/c

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy mohou orgány územní samosprávy

vydávat právní předpisy na základě a v mezích zákona, jsou-li

k tomu zákonem zmocněny. Podle čl. 104 odst. 3 Ústavy

zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně

závazné vyhlášky. Rozdílnou dikci uvedených zmocňovacích

ustanovení nutno interpretovat s ohledem na jejich systematické

zařazení. Pakliže čl. 79 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě třetí:

Moc výkonná, potom čl. 104 odst. 3 Ústavy je zařazen v hlavě

sedmé: Územní samospráva. Z toho lze dovodit, že zmocňující

ustanovení obsažené v čl. 79 odst. 3 Ústavy se vztahuje na

pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky v přenesené působnosti

(tj. pokud obec vykonává státní správu v rozsahu stanoveném

zvláštními zákony) a zmocňující ustanovení obsažené v čl. 104

odst. 3 Ústavy na pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky

v samostatné působnosti obce.

Ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) a § 17 zákona o obcích

zakládají pravomoc obce přijímat obecně závazné vyhlášky

v místních záležitostech veřejného pořádku. Podle § 48 zákona č.

200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, lze těmito obecně

závaznými vyhláškami obcí stanovit skutkové podstaty přestupků

proti veřejnému pořádku (na základě argumentu a contrario potom

platí, že předmětem úpravy přestupků proti pořádku ve věcech

územní samosprávy dle § 46 odst. 2 zákona o obcích jsou jiné, než

přestupky proti veřejnému pořádku). Rozsah předmětu takovéto

právní regulace obcí je však omezen základními právy a svobodami,

plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10

Ústavy, jakož i na ně navazujícími zákony.

Ústavností obecně závazných vyhlášek obcí, vydaných v rámci

jejich samostatné působnosti podle § 14 odst. 1 písm. o) a § 17

zákona č. 367/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které se

v rámci úpravy místních záležitostí veřejného pořádku dotýkají

práv vyplývajících z čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále

jen "Listina"), se Ústavní soud zabýval v nálezu ve věci vedené

pod sp. zn. Pl. ÚS 31/95. Závěry obsažené v uvedeném nálezu, od

nichž nemá Ústavní soud důvodu se odchylovat, se plně vztahují

i na posuzovaný případ.

Podle ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny má každý právo

podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž dle čl.

26 odst. 2 Listiny podmínky a omezení pro výkon určitých povolání

nebo činností může stanovit pouze zákon. Čl. 12 odst. 1 Listiny

zaručuje nedotknutelnost obydlí, přičemž omezení tohoto práva dle

čl. 12 odst. 3 Listiny lze založit pouze zákonem.

V českém právním řádu nebyl vydán zákon, jenž by umožňoval

omezit provozní dobu pohostinských zařízení, oprávněných

provozovat taneční a poslechové zábavy. Není tedy ani úkolem, ani

v pravomoci obce v oblasti její samostatné působnosti upravovat

rozsah podnikatelských aktivit a provozní dobu pohostinských

zařízení, byť i v souvislosti s ochranou veřejného pořádku,

zejména při dodržování nočního klidu. Opačný postup obce, jak je

tomu v posuzovaném případě, jehož výsledkem je napadená vyhláška,

pak zakládá rozpor jejích ustanovení čl. III. odst. 3, 4 a čl. IV.

s čl. 26 odst. 2 Listiny. Tím není dotčeno právo obce podle § 14

odst. 1 písm. p) zákona o obcích upravit obecně závaznou vyhláškou

provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů,

pokud jsou tyto ve vlastnictví obce.

Nutno dále připomenout, že rušení veřejného pořádku (zejména

rušením nočního klidu) při provozování pohostinských zařízení (při

pořádání tanečních a poslechových zábav s reprodukovanou hudbou)

lze postihovat podle příslušných ustanovení přestupkového zákona

a případně i zrušením živnostenského oprávnění (dle § 58 zákona č.

455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších

předpisů).

Čl. I. napadené vyhlášky přebírá některá ustanovení

občanského zákoníku (§ 3 odst. 1, § 127 obč. zákoníku), upravuje

tudíž předmět, jenž přesahuje rámec zákonného zmocnění obsaženého

v § 14 odst. 1 písm. i), o) a § 17 zákona o obcích, pročež je

nutno jej považovat za stojící v rozporu s uvedenými zákonnými

ustanoveními.

Čl. II. a čl. III. odst. 1, 2, 5 až 8 nutno interpretovat

a aplikovat ve spojení s čl. V. vyhlášky, který zakotvuje

příslušné sankce. Jak již bylo zmíněno výše, je v pravomoci obce

vyhláškou upravit (resp. zpřesnit) skutkové podstaty přestupků

proti veřejnému pořádku, avšak při respektování zákonem předvídané

sankce (§ 48 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších

předpisů). Ustanovení vyhlášky města P., jež předpokládá v případě

přestupků proti veřejnému pořádku i sankce jiné, nutno tudíž

považovat za rozporné se zmíněným ustanovením § 48 zákona č.

200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

S ohledem na všechny uvedené důvody Ústavní soud ustanovení

čl. I., čl. III. odst. 3, 4 a čl. V. obecně závazné vyhlášky města

P. č. 34/96, o omezení některých činností, které by mohly ohrozit

veřejný pořádek, zrušil, ve zbývající části pak návrh přednosty

Okresního úřadu v P. zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně 4. listopadu 1997

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru