Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 100/20 #6Usnesení ÚS ze dne 03.11.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánVLÁDA / PŘEDSEDA VLÁDY
Soudce zpravodajŠimíček Vojtěch
Typ výrokuprocesní - účastenství v řízení
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:Pl.US.100.20.6
Datum podání01.10.2020
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

ostatní (nezařaditelné); 391/2020 Sb.; usnesení vlády České republiky č. 957 ze dne 30. 9. 2020 o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 00:00 hodin dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů

jiný právní předpis; 392/2020 Sb.; usnesení vlády České republiky č. 958 ze dne 30. 9. 2020 o přijetí krizového opatření

Ostatní dotčené předpisy

391/2020 Sb.

392/2020 Sb.


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 100/20 ze dne 3. 11. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a ze soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Pavla P. (jedná se o pseudonym), advokáta, proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, o návrhu Mgr. Libora Hlavsy, advokáta se sídlem Klatovská třída 73/7a, Plzeň, na přistoupení vedlejšího účastníka do řízení o ústavní stížnosti, takto:

Mgr. Liboru Hlavsovi se nepřiznává postavení vedlejšího účastníka řízení.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel brojí ústavní stížností proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 957 (č. 391/2020 Sb.), kterým vyhlásila na dobu od 00:00 hodin dne 5. 10. 2020 na dobu 30 dnů z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru na území České republiky nouzový stav, a dále proti usnesení vlády České republiky ze dne 30. 9. 2020 č. 958 (č. 392/2020 Sb.) o přijetí krizového opatření. Petitem svého návrhu se stěžovatel domáhá vyslovení konstatování, že vláda citovaná usnesení vydala bez splnění podmínek podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, a tím neústavně zasáhla do jeho základních práv a svobod. Stěžovatel rovněž požaduje, aby Ústavní soud vyslovil porušení čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3 a čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 a 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a zakázal vládě, Ministerstvu zdravotnictví, ministerstvům a dalším státním orgánům České republiky pokračovat v porušování těchto práv, k němuž dochází "v důsledku jejich činnosti i nečinnosti v souvislosti s výskytem koronaviru".

2. Podáním ze dne 2. 11. 2020 Mgr. Libor Hlavsa požádal o přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení v řízení o této ústavní stížnosti. Tuto žádost odůvodnil tím, že státní orgány v souvislosti s opatřeními učiněnými proti pandemii koronaviru porušují základní práva, stresují obyvatelstvo a vytvářejí tlak na jeho duševní zdraví. Proto se připojuje k ústavní stížnosti Pavla P. a navrhuje, aby jí bylo vyhověno.

3. Ústavní soud neshledal pro vyhovění návrhu důvod. Podle § 28 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") jsou vedlejšími účastníky řízení ti, kterým toto postavení tento zákon přiznává, pokud se tohoto postavení nevzdají. Ustanovení § 76 odst. 2 věta první zákona o Ústavním soudu určuje, že vedlejšími účastníky jsou ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo, a podle ustanovení § 76 odst. 3 cit. zákona může Ústavní soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení.

4. Navrhovatel naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnil v podstatě jen tím, že se ztotožňuje s argumentací Pavla P., kterou uplatnil v ústavní stížnosti. Z toho je ale patrno, že "výsledek řízení" v nyní posuzované věci nemá pro navrhovatele konkrétní význam. Argumentace Mgr. Hlavsy je totiž zcela obecná a představuje prosté vyjádření nesouhlasu s prováděnými opatřeními. Ustanovení § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu však nelze vykládat natolik extenzivním způsobem, aby ve svém důsledku umožňovalo přiznat vedlejší účastenství v řízení o ústavních stížnostech brojících proti jinému zásahu státních orgánů všem fyzickým a právnickým osobám, které jen tvrdí nesouhlas s určitými akty exekutivy.

5. Ústavní soud tak dospěl k závěru, že navrhovatel neprokázal právní zájem na výsledku řízení, tj. že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní a přímé dopady do jeho práv (právních poměrů).

6. Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle ustanovení § 76 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. listopadu 2020

Pavel Rychetský v. r.

předseda soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru