Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

Pl. ÚS 1/12 #3Usnesení ÚS ze dne 06.12.2012Pořádková pokuta skupině poslanců - částečné prominutí

Typ řízeníO zrušení zákonů a jiných právních předpisů
Význam4
NavrhovatelSKUPINA POSLANCŮ
Dotčený orgánÚSTAVNÍ SOUD - předseda Ústavního soudu - Rychetský Pavel
Soudce zpravodajRychetský Pavel
Typ výrokuzamítnuto
vyhověno
procesní - pořádková pokuta
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/účastenství a vedlejší účastenství
mandát poslance nebo senátora
procesní otázky řízení před Ústavním soudem... více
Věcný rejstříkopatření/pořádkové
účastník řízení
pokuta
soud/jednání
EcliECLI:CZ:US:2012:Pl.US.1.12.3
Datum podání06.01.2012
Napadený akt

rozhodnutí Ústavního soudu; Pl. ÚS 1/12; usnesení ze dne 27. 11. 2012 o uložení pořádkové pokuty

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 61 odst.1, § 35 odst.2, § 44 odst.2, § 64 odst.1 písm.b, § 61 odst.3

99/1963 Sb., § 160, § 167 odst.2


přidejte vlastní popisek

Pl.ÚS 1/12 ze dne 6. 12. 2012

Pořádková pokuta skupině poslanců - částečné prominutí

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský rozhodl v řízení sp. zn. Pl. ÚS 1/12 o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem JUDr. Jeronýmem Tejcem, na zrušení zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákona č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, eventuálně na zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., ve slovech „a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)“ a § 121 odst. 1 a 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 70 až 78, § 114 odst. 1 písm. g), § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a § 117 odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 4 odst. 5, §14, § 28 odst. 2, § 35, § 36 odst. 3, 5 a 6, § 45 až 47, § 48 odst. 1 a 2, § 50, § 52 až 54 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených senátorkou MUDr. Alenou Dernerovou, a skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

I. Pořádková pokuta uložená podle § 61 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, usnesením předsedy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. listopadu 2012 vedlejšímu účastníku řízení – skupině poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Parlamentu JUDr. Vojtěchem Filipem a tvořené těmito osobami:

1. MUDr. Vojtěch Adam, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

2. JUDr. Zuzka Bebarová-Rujbrová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

3. RSDr. Petr Braný, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

4. RSDr. Alexander Černý, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

5. Ing. Jiří Dolejš, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

6. JUDr. Vojtěch Filip, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

7. Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc., poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

8. JUDr. Stanislav Grospič, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

9. PaedDr. Milada Halíková, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

10. Ing. Pavel Hojda, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

11. Gabriela Hubáčková, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

12. Bc. Jan Klán, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

13. Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

14. RNDr. Vladimír Koníček, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

15. Ing. Pavel Kováčik, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

16. Mgr. Ivana Levá, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

17. Mgr. Soňa Marková, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

18. Ing. Květa Matušovská, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

19. JUDr. Marie Nedvědová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

20. RSDr. Josef Nekl, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

21. RSDr. Miroslav Opálka, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

22. JUDr. Marie Rusová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

23. Mgr. Marta Semelová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

24. Ing. Josef Šenfeld, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

25. Ing. Karel Šidlo, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

26. Ing. Miloslava Vostrá, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

27. Ing. Jiří Krátký, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

28. Ing. Václav Klučka, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

29. Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., v době podání návrhu poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, nyní senátorka Senátu Parlamentu, Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01, Praha 1 – Malá Strana,

30. Ing. Adam Rykala, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

31. Ing. Miroslav Váňa, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

32. Ing. Jaroslav Vandas, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

33. Josef Smýkal, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

34. Ing. Antonín Seďa, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

35. Mgr. Dana Váhalová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

36. Mgr. Jiří Zemánek, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

37. Václav Neubauer, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

38. Mgr. Vítězslav Jandák, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

39. Jan Látka, v době podání návrhu poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, nyní senátor Senátu Parlamentu, Valdštejnské náměstí 17/4, 118 01, Praha 1 – Malá Strana,

40. MUDr. Pavel Holík, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana,

41. Ladislav Velebný, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu, Sněmovní 4, 118 26, Praha 1 – Malá Strana

– ve výši 100 000 Kč se dle § 61 odst. 3 zákona o Ústavním soudu promíjí v rozsahu 59 000 Kč. Ve zbytku – na její úplné prominutí – se návrh zamítá.

II. Pořádkovou pokutu po jejím částečném prominutí ve výši 41 000 Kč jsou uvedení členové skupiny poslanců povinni zaplatit společně a nerozdílně do jednoho týdne ode dne doručení tohoto usnesení svému zástupci poslanci JUDr. Vojtěchu Filipovi na účet Ústavního soudu, vedený u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 19-33427641/0710, variabilní symbol 12012.

Odůvodnění:

1. Předseda Ústavního soudu usnesením sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ze dne 27. listopadu 2012 uložil vedlejšímu účastníku – skupině poslanců, tvořené poslanci MUDr. Vojtěchem Adamem, JUDr. Zuzkou Bebarovou-Rujbrovou, RSDr. Petrem Braným, RSDr. Alexanderem Černým, Ing. Jiřím Dolejšem, JUDr. Vojtěchem Filipem, doc. PhDr. Miroslavem Grebeníčkem, CSc., JUDr. Stanislavem Grospičem, PaedDr. Miladou Halíkovou, Ing. Pavlem Hojdou, Gabrielou Hubáčkovou, Bc. Janem Klánem, Ing. Kateřinou Konečnou, RNDr. Vladimírem Koníčkem, Ing. Pavlem Kováčikem, Mgr. Ivanou Levou, Mgr. Soňou Markovou, Ing. Květou Matušovskou, JUDr. Marií Nedvědovou, RSDr. Josefem Neklem, RSDr. Miroslavem Opálkou, JUDr. Marií Rusovou, Mgr. Martou Semelovou, Ing. Josefem Šenfeldem, Ing. Karlem Šidlem, Ing. Miloslavou Vostrou, Ing. Jiřím Krátkým, Ing. Václavem Klučkou, doc. MUDr. Miladou Emmerovou, CSc., Ing. Adamem Rykalou, Ing. Miroslavem Váňou, Ing. Jaroslavem Vandasem, Josefem Smýkalem, Ing. Antonínem Seďou, Mgr. Danou Váhalovou, Mgr. Jiřím Zemánkem, Václavem Neubauerem, Mgr. Vítězslavem Jandákem, Janem Látkou, MUDr. Pavlem Holíkem a Ladislavem Velebným, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem (dále jen „skupina poslanců zastoupená poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem“), pořádkovou pokutu ve výši 100 000 Kč dle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu za hrubé ztěžování postupu řízení tím, že se tento vedlejší účastník bez omluvy nedostavil na veřejné ústní jednání za situace, kdy to byl jenom tento vedlejší účastník, jenž na konání ústního jednání trval. Podle usnesení jsou uvedení členové skupiny poslanců povinni pořádkovou pokutu zaplatit společně a nerozdílně do dvou týdnů ode dne doručení tohoto usnesení jejich zástupci poslanci JUDr. Vojtěchu Filipovi na účet Ústavního soudu, vedený u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 19-33427641/0710, variabilní symbol 12012.

2. Dne 29. listopadu 2012 obdržel Ústavní soud písemnou omluvu poslance JUDr. Vojtěcha Filipa, datovanou dnem 27. listopadu 2012, z jednání pléna Ústavního soudu dne 27. listopadu 2012, bez dalšího.

3. Dne 6. prosince 2012 obdržel Ústavní soud návrh skupiny poslanců zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem na prominutí pořádkové pokuty, eventuálně na její snížení. Vedlejší účastník uvedl, že si je vědom pochybení spočívajícího v jeho neúčasti na jednání, „toto však nebylo motivováno záměrem snižovat důstojnost soudní moci ani vedeno snahou o průtahy v řízení“, že svým procesním návrhem na ústní jednání sledoval „transparentní cíl – aby toto jednání bylo veřejné“, přičemž „nešlo v žádném případě snad o důvod populistické snahy o prezentaci jednotlivých poslanců, ale o to, že o obsahu zákona, který se týká zdravotních služeb a tedy péče o zdraví občanů jakožto významné sféry života všech lidí, je namístě široce informovat a veřejné projednání před ústavním soudem“. Vedlejší účastník dále poukázal na to, že „k základním zásadám ústavního pořádku republiky, odpovídajícím výkonu spravedlnosti a zejména také ústavně zaručeným podmínkám práva na soudní ochranu ..., náleží – nikoli v poslední řadě – také veřejnost soudních jednání (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a právo účastníka se soudního řízení s příslušnými procesními právy zúčastnit.“ Konstatoval dále, že „veřejnost jednání je přitom také významným edukativním prostředkem všech soudů, o to víc soudu ústavního“ a že „ustanovení zákona (§§ 44 a 45) lze chápat jako jasný principiální imperativ, aby většina jednání byla veřejnými“. Doplnil k tomu, že „zákon stanoví, že v zásadě vždy je jednání soudu veřejné, a to nikoli kvůli stranám sporu, ale pro otevřenost jednání (u obecných soudů také pro kontrolu veřejnosti nad principem spravedlnosti procesu) a zejména proto, aby měl proces samotný vliv na zvyšování právního vědomí občanů a celé společnosti“. Poukázal též na to, že zákon „v § 32 stanoví, že účastník je účastnit se řízení oprávněn – nikoli přímo povinen“. Shrnul, že „požadavek vedlejšího účastníka ... na veřejné projednávání byl s odkazem na výše uvedené zcela legitimní a bez postranních úmyslů“ a že svým chováním hrubě neztížil postup řízení, „protože i bez přítomnosti vedlejšího účastníka procesně nic nebránilo efektivnímu průběhu řízení“. Připustil, že ve věci mohlo být rozhodnuto dříve, „ale doba do konání ústního jednání neuplynula mamě, protože argumenty navrhovatele se mohly opřít o praktickou zkušenost, získanou za období účinnosti zákona“.

4. Závěrem zástupce vedlejšího účastníka, poslanec JUDr. Vojtěch Filip, připojil osobní vysvětlení své neúčasti na ústním jednání. Uvedl, že v mezidobí mu bylo doručeno předvolání k jinému soudnímu jednání, k podání svědecké výpovědi, při čemž se jako svědek neměl možnost se nechat zastoupit. Rozhodl se pro podání svědecké výpovědi s předpokladem, že Ústavní soud přijme jeho omluvu a že jako kvalifikovaného a důstojného zástupce skupiny poslanců (vedlejšího účastníka) bude akceptovat poslankyni JUDr. Zuzku Bebarovou-Rujbrovou. „Bylo mou chybou, že jsem ve své administrativě nezkontroloval splnění mnou uloženého úkolu. Že nebyl splněn, jsem zjistil až onoho úterního rána v den nařízeného jednání. Efektivní náprava už nebyla možná.“ K tomu připojil svou omluvu předsedovi Ústavního soudu a všem jeho soudcům. S odvoláním na dlouholetou advokátní praxi a na skutečnost, že taková věc se mu stala poprvé, konstatoval, že se těžko může smířit se závěrem, že jeho neúčast na jednání byla vyložena jako obzvláště společensky škodlivá a že na jím zastupované poslance „padla tíha kolektivní odpovědnosti“.

5. Podle § 61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu může předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, uložit tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k Ústavnímu soudu, usnesením pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč. Podle § 61 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může uloženou pořádkovou pokutu ten, kdo ji uložil, dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout.

6. Umožňuje-li zákon prominout pokutu zcela, např. na základě později najevo vzešlých skutečností, nepochybně je možné prominout ji jen zčásti, neodůvodňují-li nová zjištění její prominutí úplné. Opačný výklad by byl v rozporu se zásadou proporcionality a individuální spravedlnosti.

7. Konstatuje se, že se nic nemění na důvodech, pro které byla pořádková pokuta uložena. S vedlejším účastníkem lze na jedné straně souhlasit, že veřejnost soudního jednání není jen subjektivním právem strany řízení, ale též objektivním principem (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve srovnání s čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky). S vedlejším účastníkem lze dále souhlasit v tom, že jeho neúčast na jednání nebránila Ústavnímu soudu, aby věc nakonec projednal a rozhodl, i v tom, že z jeho pohledu jde především o právo, nikoli o přísnou povinnost účastnit se ústního jednání. Na straně druhé však, ani vedlejší účastník nepopírá, že byl k ústnímu jednání řádně a včas předvolán, že se mohl ústního jednání zúčastnit v zastoupení kterékoliv osoby, jež skupinu poslanců tvoří, že to byl právě tento vedlejší účastník, který na ústním jednání trval, a to za situace, kdy ani účastníci (v tomto smyslu hlavní) na ústním jednání netrvali, a zejména že se vedlejší účastník z ústního jednání řádně a včas neomluvil, což je nepochybně procesní povinnost, jež každého účastníka řízení stíhá; ostatně ani omluva doručená o dva dny později z povahy věci včasnou omluvou být nemůže, nadto ani neobsahovala žádné zdůvodnění. Teprve v návrhu na prominutí pořádkové pokuty jsou okolnosti a důvody neúčasti uvedeny. Nicméně ani tyto až dodatečně uvedené důvody nemohou představovat vážný důvod pro neúčast na jednání, resp. omluvu z jednání. Byl-li zástupce skupiny poslanců předvolán k jinému soudu jako svědek, je to důvod vážící se pouze k jeho osobě. Jak bylo již konstatováno, kterýkoliv z 41 členů skupiny poslanců mohl tohoto vedlejšího účastníka zastoupit, anebo se tento vedlejší účastník mohl jednání zúčastnit prostřednictvím advokáta.

8. S vedlejším účastníkem lze dále souhlasit v tom, že „veřejnost jednání je ... také významným edukativním prostředkem soudů“ a že má vliv na „zvyšování právního vědomí občanů a celé společnosti.“ Stejně tak však má nepochybně edukativní význam, jak se k veřejnému ústnímu jednání před nejvyšší soudní instancí staví privilegovaný subjekt řízení o kontrole norem a spolunositel zákonodárné moci, jímž je vedlejší účastník. Je-li obecně sdíleným povzdechem, že Českou republiku trápí nízká vymahatelnost práva a že se účastníci vyhýbají soudním jednáním, působí negativně edukativně a na právní vědomí občanů a celé společnosti má záporný vliv to, že se k ústnímu jednání před Ústavním soudem nedostaví bez omluvy skupina poslanců, jež na něm jako jediná trvala. Nic na tom nemění skutečnost, že trváním na ústním jednání realizovala své procesní oprávnění a že Ústavní soud mohl ve věci rozhodnout i bez její přítomnosti. Nutno vzít také v úvahu, že jde o abstraktní kontrolu norem s širokým dopadem na společnost. Ústní jednání o tak závažných věcech, o jakých bylo pojednáváno v řízení Pl. ÚS 1/12, sice nepochybně edukativní význam mělo a snad i přispělo k veřejné debatě o zásadních otázkách, na straně druhé prodleva v řízení, způsobená nutností konat ústní jednání, byť by šlo jen o několik týdnů, měla nepochybně též reálný vliv na osudy lidí, na něž dopadla zákonná úprava, jež byla shledána protiústavní z důvodu rozporu s řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod a mezinárodních smluv o lidských právech. I to je třeba brát v úvahu při realizaci procesních práv.

9. Odmítnout je nutno tvrzení, či spíše náznaky vedlejšího účastníka, že by snad uložení pořádkové pokuty všem členům navrhující skupiny poslanců bylo nepřípustným uplatněním kolektivní viny. Není tomu tak. Skupina poslanců je zvláštním procesně legitimovaným subjektem. Nemá vlastní právní subjektivitu, na straně druhé stranami řízení před Ústavním soudem není ani všech 41 osob, které ji tvoří, jednotlivě. Byť je pravděpodobné, že neúčast tohoto vedlejšího účastníka byla způsobena jeho zástupcem, nelze odhlédnout od toho, že zástupce skupiny poslanců není sám za sebe vedlejším účastníkem řízení, že tento zástupce vystupuje jen jako alter ego tohoto zvláštního procesního subjektu a že jeho úkony jako reprezentanta skupiny zavazují skupinu celou. Proto bylo namístě založit mezi subjekty tvořícími vedlejšího účastníka odpovědnost solidární. Je věcí solidárně zavázaných poslanců, resp. senátorů, jak se na splnění povinnosti budou mezi sebou jednotlivě podílet, či zda vůbec.

10. Protože tedy nebyly vyvráceny důvody, jež vedly k uložení pořádkové pokuty, nebylo možné vyhovět návrhu na úplné prominutí pořádkové pokuty. Dodatečná omluva a vysvětlení, že se na straně vedlejšího účastníka stala chyba, jež byla způsobena zřejmě nedbalou organizací práce a kontrolou plnění pokynů spolupracovníky zástupce skupiny navrhovatelů, o jejichž pravdivosti a upřímnosti není důvodu pochybovat, dále vědomí, že nešlo o opakovaný prohřešek vedlejšího účastníka a jeho zástupce, a konečně víra, že se to již u tohoto vedlejšího účastníka, ani u jiných účastníků z řad zákonodárců, opakovat nebude, vede předsedu Ústavního soudu k závěru, že pořádková pokuta uložená na samé horní hranici sazby se již nejeví jako adekvátní a že je dán prostor pro její prominutí ve významném rozsahu, až pod polovinu zákonné sazby. Návrhu proto bylo částečně vyhověno a pořádková pokuta byla z větší části snížena o 59 000 Kč na částku 41 000 Kč, již jsou ve výroku uvedení členové skupiny poslanců povinni zaplatit společně a nerozdílně do jednoho týdne ode dne doručení tohoto usnesení svému zástupci poslanci JUDr. Vojtěchu Filipovi na účet Ústavního soudu, vedený u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 19-33427641/0710, variabilní symbol 12012. Ve zbytku byl návrh na prominutí pořádkové pokuty zamítnut.

11. Podle § 61 odst. 4 zákona o Ústavním soudu připadají pořádkové pokuty státu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. prosince 2012

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru