Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 99/99Nález ÚS ze dne 28.04.1999K okamžiku nabytí vlastnického práva přidělené půdy

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Stříbro
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkvlastnické právo/přechod/převod
rozhodné období
příděl
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 64/14 SbNU 69
EcliECLI:CZ:US:1999:4.US.99.99
Datum vyhlášení24.05.1999
Datum podání24.02.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

172/1991 Sb., § 2 odst.1

28/1945 Sb., § 5 odst.1, § 5 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 99/99 ze dne 28. 4. 1999

N 64/14 SbNU 69

K okamžiku nabytí vlastnického práva přidělené půdy

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 28. dubna 1999 v senátě ve věci

ústavní stížnosti města S. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni

ze dne 18. 11. 1998, čj. 18 Co 300/98-67, za účasti Krajského

soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka LČR.,

s. p., za souhlasu účastníků bez ústního jednání, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 11. 1998, čj.

18 Co 300/98-67, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

rozsudku Krajského soudu v Plzni stěžovatel uvádí, že jakkoli se

držby předmětného pozemku ujal již dne 1. 7. 1948, nevyvodil

krajský soud z této skutečnosti žádné závěry, ale naopak ve svých

závěrech vycházel z pouhé existence přídělové listiny vydané

Národním pozemkovým fondem teprve v roce 1950. Tyto úvahy

krajského soudu nemají oporu v platné právní úpravě a neodpovídají

skutkovým okolnostem případu. Z uvedených důvodů domáhá se proto

stěžovatel pro porušení čl. 90 Ústavy ČR ve spojení s čl. 11 odst.

1, jakož i čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen

"Listina"), zrušení napadeného rozhodnutí.

Krajský soud v Plzni uvedl ve svém vyjádření ze dne 27.

3. 1999, že v řízení nebylo prokázáno, že by obec O., jako právní

předchůdce stěžovatele, byla vlastníkem předmětné nemovitosti

k 31. 12. 1949 a odkázal v této souvislosti na usnesení (nesprávně

nález) Ústavního soudu ze dne 11. 8. 1998 ve věci sp. zn. I. ÚS

73/98-14.

LČR, s. p. ve svém vyjádření ze dne 14. 4. 1999 k,

v projednávané věci relevantní, otázce konstatovaly celou řadu

rozhodnutí a stanovisek jednoznačně vyjadřujících názor, že

z hlediska aplikace ustanovení § 2 zákona č. 172/1991 Sb. je

právně významným teprve den vydání přídělových listin, nikoli již

předchozí faktické převzetí věci. Protože u obce Otročín byla

přídělová listina vydána až 9. 3. 1950, nemohlo dojít ke splnění

podmínek podle zákona č 172/1991 Sb. .

Z obsahu spisu 4 C 195/97 Okresního soudu v Tachově Ústavní

soud zjistil, že podáním došlým tomuto soudu dne 18. 6. 1997

domáhal se s. p. LČR se určení práva hospodaření k předmětnému

lesnímu pozemku v k. ú. O. obec S.. Okresní soud v Tachově

rozsudkem ze dne 5. 1. 1998, čj. 4 C 195/97-30, žalobě vyhověl,

a to mimo jiné z toho důvodu, že stěžovatel neprokázal vlastnictví

k uvedenému pozemku k datu 31. 12. 1949. K odvolání stěžovatele

proti rozsudku Okresního soudu v Tachově rozhodl Krajský soud

v Plzni napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně

potvrdil. V důvodech svého rozhodnutí uvedl krajský soud, že

přídělové řízení bylo v projednávané věci dokončeno dle dekretu č.

28/1945 Sb., a to přídělovou listinou vydanou Ministerstvem

zemědělství, Národním pozemkovým fondem, dne 9. 3. 1950.

K oprávněné držbě předmětných nemovitostí mohlo tedy dojít až dnem

vydání rozhodnutí o přídělu nemovitostí, a protože přídělová

listina byla vydána dne 9. 3. 1950, nemohla být obec Otročín,

jakožto právní předchůdce stěžovatele, vlastníkem předmětných

nemovitostí ke dni 31. 12. 1949, tedy k datu rozhodnému pro

přechod vlastnictví věcí z vlastnictví ČR do vlastnictví obcí.

Podle ustanovení § 5 odst. 1 dekretu č. 28/1945 Sb.,

o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu

českými, slovenskými a jiným slovanskými zemědělci, byl přídělce

povinen ujmout se držby dne, stanoveného v rozhodnutí o přídělu.

Vzhledem k odst. 2 citovaného ustanovení přidělená půda přecházela

do vlastnictví přídělce dnem převzetí držby. Uvedené ustanovení,

obsahující otázku přechodu vlastnictví přídělem, bylo v rozsudku

Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 2 Cdon 1163/96 aplikováno tak,

že pojem "den přídělu" ve smyslu přídělové listiny je sice nutno

chápat jako den stanovený v rozhodnutí o přídělu, kdy přídělce je

podle § 5 odst. 1 dekretu povinen ujmout se držby, okamžik

přechodu vlastnictví přídělem však určuje den, kdy se přídělce

držby ujal (§ 5 odst. 2), který může být jiným (a to i dřívějším)

dnem, než je "den přídělu". Jak dále uvádí v důvodech svého

rozhodnutí Nejvyšší soud, rozhodnutí o přídělu je nesporným

titulem (právním důvodem) dekretem zakotveného přechodu

vlastnictví na přídělce, od právního titulu přechodu vlastnictví

se však liší způsob přechodu, založený vymezením skutečností, na

jejichž základě dochází u osoby přídělce ke vzniku vlastnického

práva, a které předurčují, v jakém okamžiku se tak stane. Přitom

není zásadní překážky, aby den převzetí držby předcházel dni

vydání rozhodnutí o přídělu, zejména byl-li jim stvrzován stav,

který se v procesu formování návrhu přídělu již fakticky vytvořil.

K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ve věci

sp. zn. III. ÚS 355/96, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení

Ústavního soudu ČR, svazek 9, roč. 1997 - III. díl, str. 139,

v němž se konstatuje, že přidělená půda přechází do vlastnictví

přídělce dnem převzetí do držby, což se v daném případě stalo 1.

6. 1947, ačkoli k vydání přídělové listiny Ministerstvem

zemědělství došlo teprve dne 7. 12. 1950. K uvedenému Ústavní soud

dodává, že důraz kladený v citovaných ustanoveních dekretu na stav

držby reflektoval tehdy panující zásadu, že "půda patří těm, kteří

na ní pracují", takže podmínkou a okamžikem nabytí vlastnictví

bylo v tomto směru i při pozdějším vydání přídělové listiny

skutečné převzetí držby přidělené půdy. Ačkoli stěžovatel

v řízení před obecnými soudy opětovně tvrdil, že se držby

předmětného pozemku ujal již dříve a předložil i fotokopii

potvrzení Okresního úřadu v Tachově ze dne 20. 4. 1949,

osvědčující, že se tak stalo již dne 1. 7. 1948, krajský soud,

vycházeje z odlišného právního názoru, totiž z názoru, že před

vydáním rozhodnutí o přídělu šlo nejvýše o držbu bez právního

důvodu, se otázkou ujmutí či převzetí držby vůbec nezabýval,

stejně jako soud prvého stupně ji ponechal stranou skutkového

zjištění, a tím odepřel stěžovateli právo na soudní ochranu ve

smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti

pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny podle ustanovení § 82 odst.

2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl

a napadené rozhodnutí podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a)

citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 28. dubna 1999

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru