Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 938/08 #1Usnesení ÚS ze dne 07.07.2008

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2008:4.US.938.08.1
Datum podání14.04.2008
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

40/1964 Sb., § 33 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 938/08 ze dne 7. 7. 2008

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 7. července 2008 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti společnosti ARTA, s. r. o., se sídlem Vodičkova 5, 120 00 Praha 2, zastoupené JUDr. Šafránkovou Jaroslavou, advokátkou, AK se sídlem Mezibranská 19, 110 00 Praha 1 proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2008 č. j. 35 Co 454/2007-167 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 6. 2007 sp.zn. 18 C 136/2003 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ve včas podané ústavní stížnosti, která i jinak splňuje náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků obecných soudů s tím, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle článku 36 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel vytýká Městskému soudu v Praze nesprávnou aplikaci hmotného práva, a to především v ustanovení § 33 odst. 2 občanského zákoníku.

II.

Ústavní soud ve své ustálené rozhodovací činnosti zcela jasně vymezil princip sebeomezení vyplývající ze skutečnosti, že není součástí soustavy obecných soudů. Připomíná, že jako orgán ochrany ústavnosti není běžnou instancí v systému obecného soudnictví. Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných státních orgánů, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to i v případě, že by na konkrétní podobu ochrany práv zakotvených v podústavních předpisech měl jiný názor. Ústavní soud dále ve své rozhodovací praxi vyložil, za jakých podmínek má nesprávná aplikace či interpretace jednoduchého práva za následek porušení základních práv a svobod.

III.

V daném případě Ústavní soud porušení ústavně zaručených práv stěžovatele neshledal.

Nalézací i odvolací soud dostatečně zjistily skutkový stav, posoudily provedené důkazy a dle zásady volného hodnocení důkazů jim přisoudily příslušnou důkazní sílu. Na zjištěný stav pak aplikovaly příslušná zákonná ustanovení, jež náležitě vyložily, přičemž tento svůj postup osvětlily v odůvodnění svého rozhodnutí, které tak nelze označit za arbitrární, nadmíru formalistické či extrémně vybočující z obecně uznávaných pravidel logického usuzování. Ústavní soud proto neshledal porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv.

IV.

S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. července 2008

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru