Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 897/11 #1Usnesení ÚS ze dne 11.04.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS České Budějovice
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkpoplatek/osvobození
poplatek/soudní
Předběžné opatření
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.897.11.1
Datum podání28.03.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 138, § 75b odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 897/11 ze dne 11. 4. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., kterého zastupuje Mgr. Ing. Jaromír Škára, advokát se sídlem Brno, Pekárenská 12, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. prosince 2010 č. j. 19 Co 2824/2010-14, takto:

Ústavní stížnost se odmítá .

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 28. března 2011, stěžovatel podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhl zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí s tvrzením, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo na poskytnutí právní pomoci dle čl. 37 odst. 2 Listiny.

Z ústavní stížnosti a připojených příloh se zjišťuje, že stěžovatel se návrhem podaným u Okresního soudu v Českých Budějovicích domáhal nařízení předběžného opatření, a to přikázání přidělenému advokátovi Mgr. P. O., aby upustil od zapírání se na adrese sídla své advokátní kanceláře. Návrh na vydání předběžného opatření spojil stěžovatel i s návrhem na přiznání osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně z důvodu, že stěžovatel nepředložil dostatečné podklady pro posouzení, zda jsou u něho předpoklady pro osvobození od soudního poplatku dány, osvobození mu nepřiznal a vzhledem k tomu, že stěžovatel nesložil zákonem předepsanou jistotu, návrh na předběžné opatření usnesením ze dne 12. listopadu 2010 č. j. 10 Nc 2502/2010-4 odmítl ve smyslu ustanovení § 75b odst. 2 o. s. ř. Stěžovatel proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal odvolání a domáhal se změny všech jeho výroků. Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") usnesením napadeným ústavní stížností rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil. Krajský soud stejně jako soud prvního stupně dovodil, že stěžovatel řádně neosvědčil, že jeho poměry odůvodňují osvobození od soudních poplatků mu přiznat.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas s napadeným rozhodnutím a tvrdil, že zamítnutí žádosti o osvobození od soudního poplatku se při jeho finančních a osobních poměrech rovná přímému odepření práva na soudní ochranu, neboť si nebyl schopen včas zajistit právního zástupce, čímž mu bylo upřeno právo na poskytnutí právní pomoci.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení a přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu Ústavou České republiky (dále jen "Ústava").

Ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o tom, že stěžovateli se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a návrh na nařízení předběžného opatření se odmítá. Napadeno je tedy rozhodnutí, které v případě jeho vyhovění, by mělo charakter předběžného a dočasného opatření, jež má do doby konečného rozhodnutí ve věci zatímně zajistit poměry účastníků tak, aby nebyl ohrožen výkon vlastního soudního rozhodnutí. Za porušení práv na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny) je v takovém případě třeba považovat postup obecných soudů, které se návrhem na vydání předběžného opatření, navrhovaného z obavy ohrožení výkonu rozhodnutí, dostatečně nezabývaly z hlediska zákonných důvodů opravňujících jeho nařízení. Ústavní soud je přitom oprávněn se jen přesvědčit, zda obecné soudy při rozhodování o předběžném opatření postupovaly ve shodě s čl. 36 odst. 1 Listiny, tj. stanoveným zákonným postupem (viz např. nález ze dne 21. listopadu 2001 sp. zn. IV. ÚS 189/01; Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 24, č. 178; in http://nalus.usoud.cz). K přezkumu reálné existence podmínek pro vydání předběžného opatření ani předpokladů pro osvobození od soudních poplatků není Ústavní soud s ohledem na ústavně zaručený princip nezávislosti soudů oprávněn. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozhodnutí, odvolací soud vážil veškeré podmínky podaného návrhu a své rozhodnutí náležitě odůvodnil.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné krajským soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení tvrzených základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 11. dubna 2011

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru