Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 857/18 #1Usnesení ÚS ze dne 29.03.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.857.18.1
Datum podání08.03.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 857/18 ze dne 29. 3. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. února 2018 č. j. 13 Co 41/2018-164, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 8. 3. 2018, napadá navrhovatel (dále rovněž "žalobce") v záhlaví usnesení označené rozhodnutí, kterým Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. ledna 2018 č. j. 29 C 125/2016-158 ve věci žalobce Petra Bartheldiho proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti v řízení o zaplacení částky 1 400 000,- Kč o zamítnutí žádosti žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 30 a § 138 odst. 1 o. s. ř. neshledal u žalobce splnění podmínek pro vyhovění jeho žádosti, neboť podle jeho zjištění se v případě jím podaného dovolání jedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. Soud prvního stupně v této souvislosti konstatoval, že z jeho úřední činnosti je mu známo, že v současné době eviduje asi 180 žalob a stížností téhož žalobce. V některých řízeních mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů či opatrovník, žalobce jim však neposkytl potřebnou součinnost tak, aby podání mohla být doplněna o základní náležitosti.

Ústavní soud konstatuje, že podání navrhovatele není možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť trpí řadou procesních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Pro řízení před Ústavním soudem nebyl navrhovatel zastoupen advokátem (§ 30, § 31 citovaného zákona).

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě jemu k tomu určené.

Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.

V nyní projednávané věci však Ústavní soud konstatuje, že se navrhovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl navrhovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 293/16, III. ÚS 3876/16, III. ÚS 3759/15 a II. ÚS 1941/17). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel byl již řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto v předmětné věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2018

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru