Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 820/10 #1Usnesení ÚS ze dne 30.08.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS Hradec Králové
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstříkvýkon rozhodnutí/náklady řízení
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.820.10.1
Datum podání22.03.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

120/2001 Sb., § 89

347/2007 Sb.


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 820/10 ze dne 30. 8. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 30. srpna 2010 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické o ústavní stížnosti obchodní společnosti Servisní služby, s. r. o., se sídlem Petýrkova 1967/27, 140 00 Praha 4 - Chodov, zastoupené JUDr. Šárkou Toulovou, advokátkou, AK se sídlem Janáčkovo nábř. 57, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 24. 9. 2009 čj. 23 Co 434/2009-38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o nákladech exekuce.

Z napadeného usnesení připojeného k ústavní stížnosti vyplynulo, že Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 4. 11. 2008 čj. 16 Nc 14767/2007-23 zastavil exekuci na majetek povinného B. F. (výrok I.) z důvodu jeho nemajetnosti a rozhodl, že stěžovatelka, která v exekučním řízení vystupovala jako oprávněná, je povinna zaplatit soudní exekutorce JUDr. Ingrid Švecové náklady exekuce ve výši 4 165,- Kč (výrok II.). K odvolání stěžovatelky krajský soud rozhodnutí okresního soudu ve výroku II. změnil tak, že k náhradě výdajů soudní exekutorky ve výši 4.165,- Kč zavázal oprávněnou, náhradu odměny soudní exekutorky ve výši 3.570,- Kč uložil povinnému. Krajský soud s odkazem na závěry vyjádřené v nálezu sp. zn. IV.ÚS 314/09 posoudil otázku nákladů soudního exekutora podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007 a poté, co dospěl k závěru o procesním zavinění stěžovatelky za zastavení exekuce, rozhodl, jak shora uvedeno.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že podala návrh na exekuci dne 2. 5. 2007, tedy v době, kdy ustálená judikovaná právní praxe stanovila, že veškeré náklady exekučního řízení, a to i v případě zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného, měl povinnost hradit povinný. Stěžovatelka vyjádřila přesvědčení, že krajský soud věc nesprávně právně posoudil, čímž porušil její právo na právní jistotu, a v této souvislosti poukázala na nálezy Ústavního soudu, který v jiných jejích věcech rozhodnutí odvolacího soudu zrušil z důvodu porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny (sp. zn. IV.ÚS 314/09, I.ÚS 969/09, I.ÚS 1851/09 a další).

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jako účastník řízení, a pan B. F., jako vedlejší účastník řízení, nevyužili svých práv a k obsahu ústavní stížnosti, kterou jim Ústavní soud zaslal, se nevyjádřili.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

V projednávané věci se jedná o situaci, kterou se Ústavní soud již zabýval a rozhodnutí odvolacího soudu ukládající stěžovatelce povinnost nahradit soudní exekutorce vynaložené výdaje opakovaně posoudil a shledal ústavně konformním. Pro účely projednávané věci tak jen připomíná, že stěžovatelka se u obecných soudů domáhala po povinných zaplacení dlužných částek řádově ve stovkách případů a v těch, ve kterých bylo exekuční řízení zastaveno pro nedostatek majetku povinného, jí byla stanovena povinnost hradit část nákladů exekuce. Podstatnou část těchto případů projednával v odvolacím řízení Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, jehož rozhodnutí Ústavní soud rušil, pokud byla v kolizi s ústavně konformní interpretací intertemporality, založené novelou exekučního řádu zákonem č. 347/2007 Sb., jakož i ústavně konformní interpretací ustanovení § 89 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), která vyžaduje, aby v případě zahájení exekučního řízení před datem účinnosti uvedené novely obecné soudy postupovaly při rozhodování o náhradě nákladů exekuce podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2007; opačný postup je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny. V důsledku řady kasačních nálezů, a to i těch, které stěžovatelka zmínila v ústavní stížnosti, krajský soud reflektoval právní závěry Ústavního soudu a svoji rozhodovací praxi změnil tak, aby odpovídala požadavkům kladeným na spravedlivé soudní řízení a rozhodování.

Jak Ústavní soud zjistil z odůvodnění napadeného usnesení, Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, opodstatněně konstatoval, že Okresní soud v Pardubicích nesprávně použil při rozhodnutí o náhradě nákladů exekuce ustanovení § 89 exekučního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2008, a proto při svém rozhodování postupoval podle téhož ustanovení účinném do 31. 12. 2007. Krajský soud zdůraznil, že k zastavení exekuce pro nedostatek majetku povinného došlo s částečným zaviněním obou účastníků řízení; na straně stěžovatelky shledal procesní zavinění na zastavení exekuce v tom, že tato, jak sama potvrdila, vstupovala do exekučních řízení s vědomím, že ve větším množství případů nedojde pro nedostatek majetku povinného k vymožení pohledávek. Ústavní soud tak v projednávaném případě shodně jako v usneseních ze dne 30. 3. 2010 sp. zn. II.ÚS 821/10, ze dne 13. 5. 2010 sp. zn. III.ÚS 1038/10 či ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. IV.ÚS 908/10, uzavírá, že "odvolací soud ústavně přijatelně, na základě provedeného dokazování, zjistil skutkový stav, na který aplikoval přiléhavou a ústavně konformně interpretovanou právní normu, když dospěl k závěru, že vzhledem k neopatrnosti a neuvážlivému postupu lze stěžovatelce přičítat částečné zavinění na zastavení exekučního řízení".

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímusoudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

V Brně dne 30. srpna 2010

Miloslav Výborný, v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru