Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 81/99Usnesení ÚS ze dne 13.04.1999

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkinterpretace
Správní řízení
veřejný zájem
EcliECLI:CZ:US:1999:4.US.81.99
Datum podání12.02.1999
Napadený akt

rozhodnutí správní

rozhodnutí správní

Ostatní dotčené předpisy

114/1992 Sb., § 70

182/1993 Sb., § 75 odst.2 písm.a

71/1967 Sb., § 9, § 54


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 81/99 ze dne 13. 4. 1999

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 81/99

Ústavní soud rozhodl dne 13. dubna 1999 o ústavní stížnosti Regionální ekologické agentury v Ch., zastoupené JUDr. M. E., advokátem, proti stanovisku Okresního úřadu v Chomutově ve věci územního rozhodnutí o využití území pro "Ochranné lesní pásy pro obec B. u Ch." ze dne 13. 2. 1998, čj. ÚP 110/98A, a oznámení Okresního úřadu v Chomutově o nabytí právní moci rozhodnutí ze dne 13. 2. 1998, čj. ÚP 110/98-B,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení § 75 odst. 1 a 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

V projednávané věci vydal Městský úřad v Chomutově, odbor životního prostředí a územního plánování, dne 10. 12. 1997 pod čj. ÚP/746/97/Pa formou veřejné vyhlášky územní rozhodnutí o využití území. Veřejná vyhláška byla po dobu 15 dnů počínaje dnem 19. 2. 1997 vyvěšena na úřední desce s tím, že podle ustanovení § 42 zákona č. 50/1976 Sb. se poslední den této lhůty považuje za den doručení. Proti uvedenému rozhodnutí podala dne 19. 12. 1997 stěžovatelka odvolání, které Okresní úřad v Chomutově v napadeném stanovisku posoudil jako podání postrádající procesně právní účinky řádného opravného prostředku, neboť bylo podáno přede dnem doručení rozhodnutí. Přestože stěžovatelka s takovým výkladem správního řádu nesouhlasila a domáhala se nápravy cestou mimořádných opravných prostředků, možnosti podat žalobu podle části páté, hlavy druhé o. s. ř. z důvodu neznalosti zákona nevyužila. Stěžovatelka podává proto nyní ve lhůtě jednoho roku od vydání sdělení Okresního úřadu v Chomutově ze dne 13. 2. 1998 ve věci již konstatovaného územního rozhodnutí, jakož i oznámení Okresního úřadu v Chomutově ze dne 13. 2. 1998 o nabytí právní moci, ústavní stížnost, v níž poukazuje na porušení svých ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v níž zastává názor, že v daném případě může Ústavní soud použít ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Právě stěžovatelkou uváděné skutečnosti vedly však Ústavní soud k závěru, že v projednávaném případě ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu nelze aplikovat. To proto, že právo na spravedlivý proces, o které stěžovatelka opírá svoji ústavně právní argumentaci, v sobě zahrnuje nejen právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, ale též právo na zákonného soudce, kteréžto momenty nelze považovat v konkrétním případě za irelevantní jen proto, že účastník správního řízení nezná svoje procesní možnosti. Jinými slovy, představovalo by zpravidla zásah do ústavně zakotvené pravomoci soudů (čl. 90 Ústavy ČR), jestliže by právě cestou aplikace ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byla jejich role poskytování ochrany právům zcela eliminována, a to navíc skutečnostmi, které i z pohledu účastníka mají nahodilou povahu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 13. dubna 1999

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru