Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 78/20 #1Usnesení ÚS ze dne 14.01.2020

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 2
MINISTERSTVO / MINISTR - spravedlnosti
Soudce zpravodajFiala Josef
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2020:4.US.78.20.1
Datum podání08.01.2020
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 78/20 ze dne 14. 1. 2020

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Šebesty, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. října 2019 č. j. 39 Co 196/2019-123 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. května 2019 č. j. 20 C 38/2015-114, ve spojení s opravným usnesením ze dne 10. září 2019 č. j. 20 C 38/2015-120, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 8. 1. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví uvedených usnesení obecných soudů. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen "obvodní soud") napadeným usnesením nepřiznal stěžovatelovi osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a neustanovil mu zástupce z řad advokátů; Městský soud v Praze poté napadeným usnesením potvrdil usnesení obvodního soudu a stěžovateli uložil pořádkovou pokutu ve výši 5 000 Kč.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; především stěžovatel není zastoupen advokátem a chybí v něm relevantní ústavněprávní argumentace k údajnému porušení jeho základních práv a svobod napadenými usneseními.

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 1628/14, sp. zn. III. ÚS 3058/18, sp. zn. IV. ÚS 3061/18). Stěžovatel však i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti; na výzvy k odstranění vad často nereaguje (viz dvě poslední výše zmíněné ústavní stížnosti). Omluvou tohoto postupu nemůže být skutečnost, že - dle stěžovatelova tvrzení - od roku 2018 jsou mu Českou advokátní komorou doručována jen rozhodnutí o zamítnutí žádostí o určení advokáta k poskytnutí právní služby.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2382/14, sp. zn. IV. ÚS 3111/16, sp. zn. III. ÚS 85/19, sp. zn. III. ÚS 3201/19, sp. zn. III. ÚS 3822/19 a mnoha dalších (pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2020

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru