Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 753/09 #1Usnesení ÚS ze dne 24.06.2010

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
STĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánJINÝ ORGÁN VEŘEJNÉ MOCI - Vinařský fond
Soudce zpravodajŽidlická Michaela
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.753.09.1
Datum podání30.03.2009
Napadený akt

rozhodnutí správní


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 753/09 ze dne 24. 6. 2010

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů a) J. Š. a b) Šimek Bohemia, s. r. o., se sídlem Praha 13, Ovčí Hájek 2165/28, oba zastoupeni JUDr. Petrem Fialou, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Mezníkova 273/13, proti platebnímu výměru Vinařského fondu č. 1/2003 ze dne 6. 8. 2003, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 41/2003 ze dne 12. 12. 2003, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 3/2005 ze dne 5. 1. 2005, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 11/2005 ze dne 27. 1. 2005, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 62/2005 ze dne 5. 5. 2005, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 70/2005 ze dne 29. 6. 2005, platebnímu výměru Vinařského fondu č. 2/2005 ze dne 5. 1. 2005 a platebnímu výměru Vinařského fondu č. 63/2005 ze dne 5. 5. 2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Stěžovatelé se podanou ústavní stížností domáhají s odvoláním na porušení práva na spravedlivý proces a práva na přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné správy soudem, zaručených čl. 36 odst. 1, odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na svobodné podnikání, garantovaného čl. 26 odst. 1, odst. 2 Listiny, jakož i čl. 1 odst. 2 Ústavy České republiky, zrušení shora označených platebních výměrů Vinařského fondu.

2. Jak plyne z obsáhlého odůvodnění ústavní stížnosti, připojených rozhodnutí a dalších příloh, jsou stěžovatelé účastníky řízení před správním orgánem Vinařským fondem a o jejich právech a povinnostech má být rozhodováno v odvolacím řízení proti rozhodnutím Vinařského fondu. Shora označenými platebními výměry Vinařský fond vyměřil stěžovatelům odvody za víno poprvé uvedené do oběhu a penále za nezaplacení uvedených odvodů. Stěžovatelé všechny uvedené platební výměry napadli odvoláním a postup při vyřizování opravných prostředků měl v zásadě trojí průběh. U prvých dvou platebních výměrů napadl stěžovatel a) uvedené platební výměry odvoláním, která Vinařský fond zamítl. Toto zamítavé rozhodnutí stěžovatel opět napadl odvoláním. Vinařský fond mu následně svým oznámením sdělil, že není legislativně upraven odvolací orgán v této věci a že je tedy jeho odvolání za stávajícího právního stavu nepřezkoumatelné. Stěžovatel proto podal žaloby na vyslovení nicotnosti uvedených platebních výměrů, které Krajský soud v Brně odmítl s poukazem na skutečnost, že stěžovatel ve věci nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. K podané kasační stížnosti Nejvyšší správní soud obě usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozsudku poukázal na skutečnost, že se krajský soud dostatečně určitě nevypořádal s otázkou, který konkrétní a existující odvolací správní orgán měl o odvolání stěžovatele rozhodnout. Krajský soud v Brně následně žaloby odmítl usneseními ze dne 23. 3. 2006 č. j. 30 Ca 12/2006-14 a č. j. 30 Ca 11/2006-13 s poukazem na skutečnost, že stěžovatel a) ve věci nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. V odůvodnění těchto usnesení pak krajský soud vyslovil názor, že tímto odvolacím orgánem je Ministerstvo financí. V návaznosti na vyslovený názor krajského soudu právní zástupce stěžovatelů požádal Ministerstvo financí o zaujetí stanoviska. Ministerstvo financí v odpovědi uvedlo, že má za to, že přezkoumávání vydaných rozhodnutí v odvolacím řízení může provést pouze příslušný ústřední orgán státní správy, tedy Ministerstvo zemědělství. Toto však odkázalo ve svém vyjádření na názor Krajského soudu v Brně. V případě dalších třech platebních výměrů pak posledními rozhodnutími v řízení o opravném prostředku zůstala odmítavá rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2006 č. j. 30 Ca 132/2005-24, ze dne 2. 5. 2006 č. j. 30 Ca 133/2005-30 a ze dne 15. 5. 2006 č. j. 30 Ca 131/2005-28 s tím, že stěžovatel ve věci nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Ve zbývajících třech případech Krajský soud v Brně zrušil předchozí zamítavá rozhodnutí o odvolání předsedy Rady Vinařského fondu s odůvodněním, že tato rozhodnutí byla vydána absolutně nepříslušným správním orgánem. K těmto rozhodnutím krajského soudu pak Vinařský fond stěžovatelům oznámil dne 18. 6. 2007, že nemá podaná odvolání komu postoupit a jsou tedy nepřezkoumatelná.

3. Stěžovatelé v ústavní stížnosti poukazují na existenci kompetenčního sporu mezi ministerstvy, jimž by mělo náležet rozhodnutí o odvolání. Vyslovují názor, že zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "dřívější vinařský zákon"), je navíc v rozporu s Evropskou dohodou zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, vyhlášenou sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb. Namítají, že o jejich odvoláních proti platebním výměrům nebylo dosud rozhodnuto, ač tato odvolání byla podána před několika lety, a stěžovatelé tak byli s ohledem na skutečnost, že vydané platební výměry jsou vykonatelné, nuceni plnit bez možnosti řádné právní obrany. Není jasné, který orgán je nadán pravomocí k opravnému řízení. Stěžovatelé se proto obracejí na Ústavní soud, aby jim byla poskytnuta odpovídající ochrana jejich právům. S ohledem na výše uvedené stěžovatelé v závěru ústavní stížnosti navrhují zrušení shora označených platebních výměrů Vinařského fondu.

II.

4. Ústavní soud se dříve, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zabývá nejprve otázkou, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti, a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

5. Stěžovatelé v ústavní stížnosti namítají, že o jejich odvoláních proti platebním výměrům Vinařského fondu nebylo dosud rozhodnuto, ač tato odvolání byla podána před několika lety, a není přitom ani zřejmé, který nadřízený orgán by měl o jejich odvolání proti platebním výměrům rozhodnout. K tomuto jejich tvrzení Ústavní soud připomíná, že se uvedenou otázkou zabýval již v souvislosti se stěžovateli podanou ústavní stížností proti usnesení Nejvyššího správního soudu, jímž byla odmítnuta jejich kompetenční žaloba jako nepřípustná vzhledem k tomu, že podle názoru Nejvyššího správního soudu pravomoc k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Vinařského fondu podle dřívějšího vinařského zákona nenáleží žádnému orgánu. Nálezem ze dne 8. 6. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 4/2009 Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost stěžovatelů odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

6. Ústavní soud současně zdůrazňuje, že sama skutečnost, že proti platebním výměrům Vinařského fondu není možné podat odvolání, nezakládá zkrácení stěžovatelů na jejich právech. I když v převažující míře jsou ve správním řízení přípustné proti rozhodnutím správních orgánů řádné opravné prostředky, a je tak umožněno případnou nápravu vadných prvostupňových rozhodnutí zjednat v rámci samotné moci výkonné, není nepřípustnost opravného prostředku ve správním řízení nijak výjimečná. Nemožnost čerpání řádných opravných prostředků nezbavuje adresáty těchto rozhodnutí práva domáhat se zrušení takových rozhodnutí soudy ve správním soudnictví za podmínek stanovených v § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.

7. K zákonným náležitostem návrhu adresovaného Ústavnímu soudu patří též zachování lhůty pro podání ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Ve smyslu tohoto ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

8. Ve vztahu ke stěžovateli napadeným rozhodnutím Vinařského fondu Ústavní soud z připojených materiálů zjišťuje, jak je uvedeno výše, že v řízení o opravných prostředcích proti těmto rozhodnutím byla vydána poslední rozhodnutí, k nimž by bylo možno ústavní stížnost vztáhnout, v roce 2006 a 2007. Jestliže tedy byla ústavní stížnost stěžovateli podána Ústavnímu soudu až dne 30. 3. 2009, je tato ve vztahu k napadeným rozhodnutím Vinařského fondu podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, a tedy opožděně.

Ústavní soud proto, aniž se mohl zabýval meritem věci, podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. června 2010

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru