Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 697/01Nález ÚS ze dne 07.03.2002Převedení obviněného (odsouzeného) z vazby do výkonu trestu odnětí svobody

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstříktrest/výkon
Vazba
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 27/25 SbNU 211
EcliECLI:CZ:US:2002:4.US.697.01
Datum vyhlášení25.03.2002
Datum podání05.12.2001
Napadený akt

rozhodnutí jiné

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 8 odst.2, čl. 36 odst.1, čl. 38 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

109/1994 Sb., § 22 odst.2

141/1961 Sb., § 72, § 68, § 322


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 697/01 ze dne 7. 3. 2002

N 27/25 SbNU 211

Převedení obviněného (odsouzeného) z vazby do výkonu trestu odnětí svobody

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 7. března 2002 v senátě ve věci

ústavní stížnosti P. U., proti usnesení státní zástupkyně Vrchního

státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 1 VZt

792/2001, a usnesení státní zástupkyně Městského státního

zastupitelství v Praze ze dne 16. 10. 2001, sp. zn. KZv

2254/2000, za účasti 1) Vrchního státního zastupitelství v Praze,

2) Městského státního zastupitelství v Praze, jako účastníků

řízení, se souhlasem účastníků bez ústního jednání, takto:

Usnesení státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství

v Praze ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 1 VZt 792/2001, a usnesení

státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze ze dne

16. 10. 2001, sp. zn. KZv 2254/2000, se zrušují.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným

usnesením státních zastupitelství stěžovatel uvádí, že těmito

rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv

zakotvených v čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1

Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Trestní řád

v ustanovení § 72 odst. 1 neumožňuje státnímu zástupci učinit při

rozhodování o vazbě jiné rozhodnutí, než propustit obviněného na

svobodu, stěžovatel navíc podal žádost o odklad výkonu trestu

uloženého za jiný trestný čin, a proto mělo být rozhodnuto v prvé

řadě o této jeho žádosti. Tím, že o převedení z vazby do výkonu

trestu rozhodovalo státní zastupitelství, byl stěžovatel současně

odňat svému zákonnému soudci. Z těchto, jakož i dalších, důvodů

domáhá se proto stěžovatel zrušení napadených usnesení.

Vrchní státní zastupitelství v Praze ve svém vyjádření z 5.

2. 2002 uvedlo, že postupem státního zastupitelství v tomto

trestním řízení nedošlo k porušení žádného ze stěžovatelových

ústavně zaručených práv. V situaci, kdy stěžovatel byl pravomocně

odsouzen v jiné věci k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a je

nařízen výkon trestu, nedošlo jeho propuštěním z vazby

a převedením do výkonu trestu k překročení pravomoci státního

zástupce vymezené trestním řádem.

Městské státní zastupitelství v Praze v dopise z 19. 2. 2002

uvedlo, že stěžovatelův případ není jediným, kdo je v obdobné

situaci převeden z vazby do výkonu trestu a poukázalo na to, že

soud bude případně moci rozhodnout o přerušení výkonu trestu podle

ustanovení § 325 trestního řádu.

Městský soud v Praze se podáním ze dne 28. 1. 2002 možnosti

postavení vedlejšího účastníka vzdal.

Z obsahu spisu KZv 2254/2000 Městského státního

zastupitelství v Praze a spisu 1 VZt 792/2001 Vrchního státního

zastupitelství v Praze Ústavní soud zjistil, že napadenými

usneseními byl stěžovatel propuštěn z vazby, do které byl vzat

v souvislosti se stíháním vyšetřovatelem Policie ČR, Úřadu

vyšetřování hl. m. Prahy, vedeným pod sp. zn. ČVS:ÚVP 240/2000,

a současně převeden do výkonu trestu uloženého pravomocným

rozsudkem Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 45 T 24/98. Ze

sdělení Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2001 založeného ve

spise KZv 2254/2000 plyne, že po svém pravomocném odsouzení

stěžovatel požádal o odklad výkonu trestu odnětí svobody ze

zdravotních důvodů. Jak se v tomto sdělení výslovně konstatuje:

"V mezidobí byl odsouzený U. převeden usnesením MSZ v Praze, sp.

zn. KZv 2254/2000, z vazby do výkonu trestu ze shora citovaného

rozsudku, aniž bylo MS v Praze rozhodnuto o eventuálním odkladu

výkonu trestu ze zdravotních důvodů." V dalším přípise z 30. 11.

2001 však Městský soud v Praze již sděluje stěžovateli, že

považuje za nadbytečné rozhodovat o jeho žádosti o odklad výkonu

trestu odnětí svobody ze dne 12. 12. 2001, neboť stěžovateli

nebrání nic v tom, aby požádal o přerušení výkonu trestu ve smyslu

ustanovení § 325 odst. 1 trestního řádu, či upuštění od zbytku

výkonu trestu odnětí svobody podle § 327 odst. 2 trestního řádu.

Stěžovateli třeba přisvědčit především v tom, že vzhledem

k ustanovení § 68 trestního řádu, v dříve, i nyní, platném znění

je rozhodování o vazbě zásadně svěřeno soudu, v přípravném řízení

soudci. Tímto ustanovením trestního řádu je realizován ústavní

princip zakotvený v čl. 8 odst. 5 Listiny, podle kterého do vazby

lze vzít pouze na základě rozhodnutí soudu. Podle ustanovení § 72

trestního řádu, ve znění před novelou, mohl státní zástupce

rozhodnout v přípravném řízení o propuštění obviněného z vazby,

nicméně za podmínky, že pominuly důvody vazby a obviněný bude

propuštěn na svobodu. Trestní řád nezná tedy institut převedení

z vazby do výkonu trestu, tím méně pak připouští možnost, aby

takové rozhodnutí vydával státní zástupce. Pouze ve vyhlášce

Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb. je v ustanovení § 22

odst. 2 připuštěna možnost převodu obviněného z vazby do výkonu

trestu odnětí svobody, nicméně na základě opatření soudu

příslušného k rozhodnutí o vazbě vydaného v trestní věci, v níž

byl obviněný ve vazbě. O takový případ však v projednávané věci

nepochybně nejde.

Také rozhodnutí o výkonu trestu, jakož i opatření s tím

související, jsou svěřena soudu, jenž mimo jiné je povinen

rozhodnout i o žádosti o odklad výkonu rozhodnutí podle ustanovení

§ 322 trestního řádu, a to rozhodnutím, proti kterému je podle

odst. 3 přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Tím, že

stěžovatel je odkazován na možnost požádat o přerušení výkonu

trestu, je mu znemožňováno domáhat se svého práva u nezávislého

a nestranného soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a současně je

vzhledem k vydání napadených usnesení odnímán i svému zákonnému

soudci ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť o přeměně vazby ve

výkonu trestu rozhodoval státní zástupce.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti pro

porušení čl. 8 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 1 Listiny

ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu, vyhověl a napadená usnesení podle

ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 7. března 2002

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru