Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 687/06 #1Nález ÚS ze dne 14.08.2007K pochybení obecného soudu při doručování rozhodnutí účastníku řízení

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam2
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Brno
SOUD - OS Žďár nad Sázavou
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní“
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedl... více
Věcný rejstříkDoručování
lhůta
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 128/46 SbNU 205
EcliECLI:CZ:US:2007:4.US.687.06.1
Datum vyhlášení11.09.2007
Datum podání27.10.2006
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 37 odst.3

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 50c odst.4, § 47


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Postupem obecného soudu, který spočíval v doručení rozhodnutí účastníku řízení na jeho bývalou adresu, ačkoliv byl soud ze strany účastníka řízení informován v souvisejícím řízení o změně jeho adresu, bylo v dané věci znemožněno podat vůči doručovanému rozhodnutí opravný prostředek. Tím bylo zasaženo do práva účastníka na spravedlivý proces podle § 36 odst. 1 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatelky M. B. zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 14. srpna 2007 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. července 2006 sp. zn. 15 Co 249/2006 a Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. dubna 2006 č. j. 24 E 16/2006-15.

Narativní část

Stěžovatelce bylo usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 10. března 2005 nařízeno vyklizení určené místnosti, přičemž jí byla ve výroku III. usnesení uložena povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na výkon rozhodnutí. Stěžovatelka tuto povinnost nesplnila. Okresní soud proto nařídil usnesením ze dne 16. ledna 2006 výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy stěžovatelky. Usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 19. ledna 2006 na adresu nemovitosti, kterou stěžovatelka od vyklizení prostor dne 11. srpna 2005 neobývala. Tato skutečnost byla Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou známa ze spisu. Druhá výzva k převzetí zásilky byla učiněna dne 30. ledna 2006. K převzetí stěžovatelkou došlo dne 2. února 2006. Stěžovatelka podala dne 17. února 2006 odvolání, ve kterém bylo kromě trvalého pobytu (již zmíněná adresa) uvedeno i místo, kde se zdržuje. Odvolání bylo napadeným usnesením okresního soudu odmítnuto jako podáno po zákonem stanovené lhůtě. Soud vycházel z fikce doručení usnesení dne 30. ledna 2006 (§ 50c odst. 4 občanského soudního řádu). Krajský soud napadeným usnesením v odvolacím řízení usnesení prvoinstančního soudu potvrdil.

Odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu

Ústavní soud konstatoval, že ve spisu vedeném ve věci návrhu na vyklizení určené místnosti, na základě které byla stěžovatelce uložena povinnost zaplacení soudního poplatku, je (na obálce spisu) uveden údaj o původní adrese stěžovatelky, včetně informace o jejím přestěhování a nových adresách (stěžovatelka následně ještě jednou nahlásila změnu adresy). Okresní soud tedy byl informován o tom, že stěžovatelka již nebydlí na své původní adrese. Navzdory tomuto faktu soud doručoval na původní adresu, přičemž si neověřil správnost dalších uvedených adres, případně místo trvalého pobytu. Stěžovatelka tedy nemusela být vůbec informována o uložení zásilky na adrese. V dané věci tedy pochybení soudu mohlo mít vliv na realizaci práva stěžovatelky k podání opravného prostředku, čímž došlo k porušení práva domáhat se stanoveným způsobem svých práv u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny i práva na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny.

Soudcem zpravodajem v dané věci byla Vlasta Formánková. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 687/06 ze dne 14. 8. 2007

N 128/46 SbNU 205

K pochybení obecného soudu při doručování rozhodnutí účastníku řízení

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 14. srpna 2007 sp. zn. IV. ÚS 687/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. B. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. července 2006 sp. zn. 15 Co 249/2006 a usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. dubna 2006 č. j. 24 E 16/2006-15, která vycházela z fikce doručení rozhodnutí soudu prvního stupně na adresu bydliště, z něhož byla stěžovatelka již dříve při výkonu rozhodnutí vyklizením vystěhována.

I. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. července 2006 sp. zn. 15 Co 249/2006 a usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 3. dubna 2006 č. j. 24 E 16/2006-15 bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

II. Uvedená usnesení se proto ruší.

Odůvodnění:

I.

1. Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a rovněž podle čl. 95 odst. 1 a čl. 90 Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a dále práva na rovné zacházení podle čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny.

2. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou (dále též "okresní soud") usnesením z 10. března 2005 č. j. 7 E 21/2005-3 nařídil "podle rozhodnutí městského úřadu, odboru výstavby a regionálního rozvoje, ze dne 17. ledna 2005 č. j. Výst/20104/2005/2896-Ko výkon rozhodnutí vyklizením místnosti povinné (stěžovatelky), nacházející se ve V. M., v 1. nadzemním podlaží a podkroví objektu domu ... na pozemku p. č. ..." (výrok I.), žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a stěžovatelce uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek za návrh na výkon rozhodnutí ve výši 1 000 Kč (výrok III.).

3. Stěžovatelka však dobrovolně nesplnila povinnost stanovenou jí ve výroku III. citovaného usnesení, a proto Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou na návrh téhož soudu nařídil usnesením ze dne 16. ledna 2006 č. j. 24 E 16/2006-3 výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (platu, příjmu) stěžovatelky. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka odvolání. O něm rozhodl nejprve Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou shora označeným usnesením ze dne 3. dubna 2006 č. j. 24 E 16/2006-15 tak, že odvolání odmítl jako podané po zákonem stanovené lhůtě. Následně Krajský soud v Brně (dále též "krajský soud") napadeným usnesením ze dne 13. července 2006 č. j. 15 Co 249/2006-28 potvrdil usnesení soudu prvního stupně č. j. 24 E 16/2006-15. Rozhodnutí soudů vycházela z fikce doručení rozhodnutí soudu prvního stupně (§ 50c odst. 4 občanského soudního řádu) dne 30. ledna 2006 na adresu bydliště, z něhož byla vystěhována na základě výkonu rozhodnutí vyklizením. Stěžovatelka rozhodnutí soudu převzala dne 2. února 2006 a v zákonné lhůtě podala prostřednictvím právního zástupce dne 17. února 2006 odvolání.

4. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že teprve z odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v Brně zjistila, kam jí soud prvního stupně své usnesení doručoval. S ohledem na uvedené okolnosti tedy rozhodnutím o odvolání došlo ke zkrácení v právu na spravedlivý proces, proti kterému není možné užít jiný procesní nástroj než ústavní stížnost. Zároveň namítala, že v jejím případě nebyla dodržena ustanovení o doručování podle občanského soudního řádu, jelikož soudům obou stupňů muselo být z exekučního spisu jasné, že se s ohledem na realizovaný výkon rozhodnutí vyklizením nemůže nadále zdržovat na adrese, z níž byla vystěhována. Proto navrhla, aby Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, neboť jsou projevem zřejmé libovůle v soudním rozhodování.

5. Za Krajský soud v Brně jako účastníka řízení se vyjádřila předsedkyně senátu 15 Co, která uvedla, že v řízení o odvolání se argumentace stěžovatelky užitá v ústavní stížnosti nenacházela, a proto soud vycházel ze spisu soudu prvního stupně. V dalším pak odkázala na odůvodnění napadeného usnesení.

6. Za Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou jako účastníka řízení se vyjádřil samosoudce senátu 24 E, který uvedl, že stěžovatelka nerozporovala adresu, na kterou jí byla zásilka doručena. Následně si zásilku na této adrese i vyzvedla. Jinou adresu pak stěžovatelka uvedla teprve v ústavní stížnosti, přičemž v odvolání byla zmíněna rovněž adresa V. M., H. ul. Vzhledem k uvedeným okolnostem neměl soud důvod nevyznačit v uvedené věci doložku právní moci.

7. Za Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou jako účastníka řízení se vyjádřil samosoudce senátu 7 E, který popsal okolnosti provedení exekuce vyklizením bytu stěžovatelky. Závěrem soudce k ústavní stížnosti uvedl, že je třeba vést občany k odpovědnosti za sdělení poště, že se nezdržují na adrese, která je poště naposledy známa.

8. Stěžovatelka zaslala k vyjádřením soudů repliku, ve které uvedla, že poště průběžně a řádně oznamovala změny svého bydliště, k nimž došlo v důsledku vystěhování z bytu v H. ul. K tomu Ústavnímu soudu zaslala kopie dokladů prokazující toto tvrzení (přihláška SIPO, odhláška a přihláška poplatníka Českého rozhlasu, platební doklady SIPO). Uvedla rovněž, že soudu nesdělovala adresu, na kterou jí má doručovat písemnosti, protože nepředpokládala, že by měla nějaké písemnosti obdržet.

II.

9. Ústavní soud předesílá, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není součástí soustavy obecných soudů, není jim soudem nadřízeným a nepřísluší mu do jejich pravomoci zasahovat, pokud postupují v souladu s principy hlavy páté Listiny. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných "běžnými" zákony, pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace při řešení konkrétních předpisů jsou záležitostí obecných soudů (srov. usnesení sp. zn. II. ÚS 81/95, U 22/6 SbNU 575).

10. Ústavní soud neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí (pokud jimi není porušeno ústavně zaručené právo), neboť taková činnost přísluší právě obecným soudům. Ústavní soud se tedy hmotněprávní stránkou věci nezabývá. O to více se jeho činnost zaměřuje na právní podstatu procesní stránky tak, aby právo na soudní ochranu bylo občanům zajištěno způsobem, který je uveden v čl. 36 a násl. Listiny. Proto nemůže Ústavní soud zasahovat například do provádění dokazování a výkladu skutkových zjištění provedených soudy. Takový přístup je ovšem zachován pouze za situace, kdy obecné soudy v průběhu řízení dodržely příslušné procesní předpisy, které jim ukládají zjistit náležitě skutkový stav projednávané věci a vyvodit z něj odpovídající právní závěry.

11. Z ustálené a obecně dostupné judikatury Ústavního soudu je patrné, za jakých podmínek a okolností je Ústavní soud oprávněn zasáhnout do jurisdikční činnosti obecných soudů, případně jak se jeho pravomoc projevuje ve vztahu k důkaznímu řízení, které proběhlo před těmito soudy.

III.

12. V dané věci si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou vedený pod sp. zn. 24 E 16/2006 a současně i spis téhož soudu vedený pod sp. zn. 7 E 21/2005. Poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a obsahem spisů obecného soudu, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná.

13. Ze spisu sp. zn. 24 E 16/2006 Ústavní soud zjistil, že návrh na zahájení řízení podal Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou dne 12. ledna 2006, přičemž v návrhu byla uvedena adresa stěžovatelky V. M., H. ul. (č. l. 1). Na této adrese byla stěžovatelka obeslána. Podle údajů na doručence byl první pokus o doručení zásilky uskutečněn dne 19. ledna 2006. Na č. l. 20 a 21 je založena kopie obálky, ve které bylo rozhodnutí stěžovatelce doručováno, z níž dále plyne, že druhá výzva byla učiněna dne 30. ledna 2006 a že lhůta k uložení zásilky byla do 3. února 2006. Ještě před uplynutím této lhůty stěžovatelka zásilku převzala (dne 2. února 2006). Dne 17. února 2006 bylo doručeno elektronickou poštou odvolání stěžovatelky, na kterém je uveden trvalý pobyt stěžovatelky V. M., H. ul. (č. l. 7). V přiložené plné moci je uveden jak trvalý pobyt stěžovatelky - V. M., H. ul., tak i místo, kde se zdržuje - V. M., K. ul. (č. l. 9).

14. Na obálce spisu sp. zn. 7 E 21/2005 je strojově vytištěno přesné označení oprávněného a povinné. Obyčejnou tužkou je rukou připsáno u povinné (stěžovatelky) datum jejího narození a dále adresa U. ul., V. M., s dodatkem "má se přestěhovat". U strojově vytištěného údaje "Vyklizení" je obyčejnou tužkou rukou připsáno ul. B. a H. ul.

15. Ze samotného spisu Ústavní soud zjistil, že po vydání usnesení č. j. 7 E 21/2005-3 došlo dne 11. srpna 2005 k vyklizení předmětných prostor, o čemž je ve spise založen protokol (č. l. 22 a 23). Z protokolu je patrné, že vyklízení formálně začalo v 8:15 hodin. Avšak teprve poté, co si stěžovatelka za asistence soudních vykonavatelů a městské policie prohlédla nabízený náhradní byt a stěžovatelku se podařilo přesvědčit k podpisu nájemní smlouvy, bylo v 11:30 hodin zahájeno faktické vyklízení.

16. Ze stěžovatelkou předložených pokladů, jimiž měla osvědčit informování pošty o změnách bydliště, lze z přihlášky SIPO a přihlášky poplatníka Českého rozhlasu zjistit, že stěžovatelka provedla změnu údajů adresy dne 16., resp. 17. srpna 2005 a nová adresa byla V. M., U. ul. Z platebních dokladů SIPO pak vyplývá, že v měsíci říjnu 2005 stěžovatelka znovu změnila místo pobytu na současnou adresu, tj. V. M., K. ul.

IV.

17. Z výše popsaných skutečností je zřejmé, že Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou byl po vystěhování stěžovatelky informován o její nové adrese. Následně bylo provedeno doplnění adresy na obálku spisu sp. zn. 7 E 21/2005, přičemž k tomuto doplnění došlo v době po provedení exekuce (11. srpna 2005). S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka nejpozději v říjnu 2005 znovu změnila místo pobytu, nemohl být rukou dopsaný údaj proveden po této změně. Tomu nasvědčuje i poznámka "má se přestěhovat". Okresní soud tedy byl informován o tom, že stěžovatelka na původní adrese již nebydlí, přesto před podáním návrhu na výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (platu, příjmu), tj. ve věci vedené pod sp. zn. 24 E 16/2006, žádný z pracovníků soudu neověřoval, která z uvedených dvou adres je správná, ani nezjišťoval místo trvalého pobytu např. výpisem z evidence obyvatelstva. Namísto toho použil první adresu, která se nacházela na obálce spisu.

18. Z předložených spisů není ale ani patrné, že by si stěžovatelka zásilku okresníhosoudu adresovanou na H. ul. vyzvedla v důsledku výzev k vyzvednutí soudních obsílek doručovaných na tuto adresu. Existuje proto i možnost, že stěžovatelka si zásilku mohla vyzvednout na poště při vyřizování jiné věci, aniž by byla informována o uložení zásilky na adrese, na které se nezdržovala.

19. Popsaná pochybení není možné pominout s odkazem na skutečnost, že Okresnísoud ve Žďáru nad Sázavou vycházel z údajů uvedených v podání, neboť v projednávané věci byl navrhovatelem právě tento soud, kterému příslušelo o návrhu rozhodovat. V této souvislosti čtvrtý senát Ústavního soudu konstatuje, že jsou mu známy i problémy týkající se doručování zásilek stěžovatelce právě ve věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 7 E 21/2005 na adresu V. M., H. ul. v době před provedením exekuce, které jsou předmětem jiné ústavní stížnosti, vedené pod sp. zn. III. ÚS 330/07 (pozn. red.: vyřízené nepublikovaným usnesením ze dne 31. 10. 2007).

20. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanskésoudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy, tedy i předvídatelnost postupu soudu v řízení ve věci samé. V daném případě však Ústavní soud shledal postup soudu prvního stupně jako nestandardní s tím, že jeho reálná pochybení mohla mít vliv na realizaci práva na užití opravného prostředku. Popsaným postupem tedy Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou zkrátil stěžovatelku v právu domáhat se stanoveným způsobem jejích práv u nezávislého a nestranného soudu zaručeném v čl. 36 odst. 1 Listiny a v právu na rovnost účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, a to bez ohledu na výsledek rozhodnutí o odvolání.

21. V projednávané věci shledal čtvrtý senát Ústavníhosoudu stěžovatelkou tvrzená pochybení okresního i krajského soudu, a proto v souladu s § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu jejich napadená rozhodnutí zrušil.

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru