Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 682/01Usnesení ÚS ze dne 08.01.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstříkvazba/důvody
EcliECLI:CZ:US:2002:4.US.682.01
Datum podání27.11.2001
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 67, § 71

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 38 odst.2, čl. 8


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 682/01 ze dne 8. 1. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 682/01

Ústavní soud rozhodl dne 8. ledna 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti ing. P.V., zastoupeného JUDr. K.H., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 11. 2001, čj. 1 To 1075/2001-31, a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 16. 10. 2001, čj. 3 Nt 267/2001-12, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel v podstatě uvádí, že tato rozhodnutí jsou v rozporu s čl. 8 odst. 5, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. I když Ústavní soud je povinen respektovat nezávislost obecných soudů, musí při svém rozhodování sledovat prioritní ústavní rámec, jehož součástí je i právo na spravedlivý proces vylučující libovůli v rozhodování a zajišťující právně účinnou soudní ochranu. V tomto směru nelze proto pominout zákaz deformace provedeného důkazu, otázku důkazů neprávem opominutých, nezbytnost souladu skutkových zjištění a závěrů z nich vyvozených, jakož i respektování základní zásady, že případně vzniklé pochybnosti je nutno vykládat vždy ve prospěch obviněného. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu 3 Nt 267/2001 Okresního soudu ve Frýdku-Místku Ústavní soud zjistil, že již konstatovaným usnesením tohoto soudu byla prodloužena, a to vedle dalších obviněných, také vazba stěžovatele podle § 71 odst. 2 trestního řádu do 15. 2. 2002, a to proto, že i u stěžovatele jsou nadále dány důvody vazby podle § 67 odst. 1 písm. a), b) trestního řádu a současně podle § 72 odst. 2 trestního řádu byla žádost stěžovatele o propuštění z vazby zamítnuta. O stížnosti stěžovatele rozhodl Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením tak, že ji podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.

Stěžovateli třeba přisvědčiti pouze v tom, že obě napadená rozhodnutí ve světle zásadní podmínky umožňující prodloužení vazby z důvodu ustanovení § 67 odst. 1 písm. a) trestního řádu neobstojí. V odůvodnění napadených rozhodnutí je totiž v podstatě pouze reprodukováno zákonné znění citovaného ustanovení, aniž by bylo uvedeno, v čem vlastně spočívají konkrétní skutečnosti ve smyslu citovaného ustanovení.

Obě napadená usnesení se však zjevně opírají především o vazební důvod uvedený v ustanovení § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, když krajský soud v odůvodnění svého usnesení uvádí, že konkrétní skutečností vzbuzující důvodnou obavu je jednání stěžovatele popsané ve výpovědi svědka J.C. ze dne 5. 9. 2001, když v této souvislosti bylo zjištěno, že z prodejny jsou vynášeny určité věci, a proto byl dán pokyn k předvedení některých osob na oddělení do P., k uzamknutí prodejny i auta, do kterého bylo zboží nakládáno. Vzhledem k principu nezávislosti soudu nemůže Ústavní soud toto hodnocení důkazu přehodnocovati, a proto ani z ústavně právního hlediska nelze napadenému usnesení v tomto bodě nic vytknout. Obecné soudy budou nicméně nuceny vzít v úvahu novelu trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., a to ustanovení § 71 odst. 2 trestního řádu, v zásadě omezující vazbu z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) na dobu nejdéle tří měsíců.

Vzhledem k době rozhodování obecných soudů jeví se tedy ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná, a Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ji podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru