Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 66/99Nález ÚS ze dne 16.04.1999K účelu uložení věci důležité pro trestní řízení do úschovy

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip legality (vázanosti státní moci zákonem)
Věcný rejstříkvlastnické právo/ochrana
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 54/14 SbNU 13
EcliECLI:CZ:US:1999:4.US.66.99
Datum vyhlášení24.05.1999
Datum podání05.02.1999
Napadený akt

rozhodnutí jiné

rozhodnutí jiné

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 2 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 78 odst.1, § 80 odst.1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 66/99 ze dne 16. 4. 1999

N 54/14 SbNU 13

K účelu uložení věci důležité pro trestní řízení do úschovy

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 16. dubna 1999 v senátě ve věci

ústavní stížnosti V.S. Ostrava, a. s., proti usnesení Okresního

státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8. 12. 1998, čj. Zn

2826/98-16, a usnesení Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava

- Vítkovice ze dne 19. 11. 1998, čj. MROV-1455/V-TČ-98, za účasti

1) Okresního státního zastupitelství v Ostravě, 2) Policie ČR,

obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice, jako účastníků řízení,

a vedlejšího účastníka Š. spol. s r. o. , za souhlasu účastníků

bez ústního jednání, takto:

Usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze

dne 8. 12. 1998, čj. Zn 2826/98-16, a usnesení Policie ČR,

obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice ze dne 19. 11. 1998, čj.

MROV-1455/V-TČ-98, se zrušují.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným

usnesením Okresního státního zastupitelství v Ostravě a Policie

ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice, stěžovatel uvádí, že

výklad ustanovení § 80 odst. 1 trestního řádu je ze strany

Okresního státního zastupitelství nejen nesprávný a značně

rozporuplný, ale navíc rozšiřuje oprávnění orgánů činných

v trestním řízení nad rámec stanovený zákonodárcem. Okresní státní

zastupitelství totiž na jedné straně konstatuje nemožnost použití

citovaného ustanovení, na straně druhé však konstatuje, že

policejním orgánem bylo zcela správně ve smyslu právě tohoto

ustanovení rozhodnuto. Podle názoru stěžovatele v případě, že

trestní řízení vedeno není, by věc měla být skutečně, tedy

v pravém slova smyslu, vrácena tomu, kdo ji policejnímu orgánu

vydal, v projednávané věci stěžovateli. V žádném případě však

okresnímu státnímu zastupitelství nepříslušelo zkoumat vlastnické

právo k vydané věci za situace, kdy ohledně této věci je veden

soudní spor. Napadenými usneseními tedy podle stěžovatelova názoru

došlo k porušení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, jakož i článku 2 odst.

2 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")

a z těchto důvodů navrhuje stěžovatel zrušení napadených

rozhodnutí.

Okresní státní zastupitelství v Ostravě ve svém vyjádření

ze dne 22. 3. 1999 poukázalo na stanovisko vyjádřené v napadeném

usnesení.

Police ČR, obvodní oddělení, Ostrava - Vítkovice,

poukázalo ve svém vyjádření ze dne 19. 3. 1999 na to, že o vydání

věci rozhodl policejní orgán až po vydání stanoviska ze strany

státního zástupce.

Š. spol. s r. o. v poukázaly ve svém vyjádření ze dne 29.

3. 1999 na právní a skutkové závěry obsažené v jejich stížnosti

proti původnímu usnesení Policie ČR ze dne 14. 9. 1998 a navrhly

proto odmítnutí, resp. zamítnutí, ústavní stížnosti.

Z obsahu spisu Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava

- Vítkovice, sp. zn. MROV-1455-V-TČ-98, jakož i spisu Okresního

státního zastupitelství v Ostravě, sp. zn. Zn 2826/98, Ústavní

soud zjistil, že vedlejším účastníkem Š. spol. s r. o., bylo

podáno oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu

neoprávněného užívání cizí věci podle ustanovení § 249 odst. 1,

2 trestního zákona. V souvislosti s řízením vedeným u Policie ČR,

obvodního oddělení, III. Olomouc byl zaměstnanec stěžovatele M. R.

dne 3. 8. 1998 podle ustanovení § 78 trestního řádu vyzván

k vydání speciálního vozidla, blíže identifikovaného v protokolu

o vydání z uvedeného dne, kteréžto výzvě vyhověl. Usnesením

Policie ČR, obvodního oddělení, Ostrava - Vítkovice ze dne 14. 9.

1998, čj. MROV-1455/V-TČ-98, byla věc podle ustanovení § 159 odst.

1 trestního řádu odložena, přičemž usnesením z téhož dne byl

vydaný autojeřáb podle ustanovení § 80 odst. 1 trestního řádu

uložen do úschovy. O stížnosti podané Š. spol. s r. o. rozhodlo

Okresní státní zastupitelství v Ostravě usnesením ze dne 3. 11.

1998. čj. Zn 2826/98-., tak, že napadené usnesení policejního

orgánu zrušilo a uložilo mu ve věci znovu jednat a rozhodnout.

Usnesením policejního orgánu ze dne 19. 11. 1998 již

konstatovaného jednacího čísla byl podle ustanovení § 80 odst. 1

trestního řádu vydaný autojeřáb vrácen Š. spol. s r. o., přičemž

usnesením Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 8.

12. 1998 již uvedené sp. zn. byla stížnost podaná stěžovatelem

jako bezdůvodná zamítnuta. V odůvodnění napadeného usnesení uvedlo

okresní státní zastupitelství, že ve věci není vedeno trestní

řízení, a proto nepřichází v úvahu rozhodování policejního orgánu

o uložení věci do úschovy.

Podle ustanovení § 80 odst. 1 trestního řádu, není-li věci,

která byla podle § 78 vydána nebo podle § 79 odňata, k dalšímu

řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo

zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata.

Jestliže na ni uplatňuje právo jiná osoba, vydá se tomu, o jehož

právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do

úschovy. Takové pochybnosti o právu k věci jsou i v projednávané

věci, neboť ze spisu 21 Cm 262/98 Krajského obchodního soudu

v Ostravě vyplývá, že mezi Š. spol. s r. o. a stěžovatelem je

veden spor týkající se vlastnictví předmětného autojeřábu. Policie

ČR, obvodní oddělení, Ostrava - Vítkovice ve svém usnesení ze dne

14. 9. 1998 posoudila tedy věc správně a v souladu s ustanovením

§ 80 odst. 1 trestního řádu, když rozhodla tak, že z výše

uvedených důvodů bude autojeřáb uložen do úschovy, naproti tomu

obě již citovaná usnesení okresního státního zastupitelství,

a tedy i napadené usnesení tohoto zastupitelství, postrádají

jakoukoli logiku a jsou, jak správně konstatuje stěžovatel, zcela

rozporuplné. Okresní státní zastupitelství totiž na straně jedné

argumentuje tím, že zde povinnost k vydání věci podle ustanovení

§ 78 odst. 1 trestního řádu na straně stěžovatele vůbec nebyla, že

proto není na místě ani v návaznosti na toto zákonné ustanovení

v úvahu přicházející rozhodnutí policejního orgánu o uložení věci,

na druhé straně však považuje napadené rozhodnutí policejního

orgánu, rozhodnuvšího o vrácení věci ve smyslu ustanovení § 80

odst. 1 trestního řádu, za zcela správné. V projednávaném případě,

kdy o právu k věci existují pochybnosti, nemohlo a ani nesmělo

tedy dojít k vydání věci Š. spol. s r. o., neboť orgány činné

v trestním řízení měly postupovat podle ustanovení § 80 odst. 1

věty třetí trestního řádu, týkající se úschovy, a to lhostejno,

zda šlo o věc důležitou pro trestní řízení a že pro nedostatek

podezření z trestného činu byla věc odložena. Při stanovisku, jaké

zaujalo okresní státní zastupitelství, by se totiž mohlo stát, že

věc, která byla vydána, bude policejním orgánem vrácena, jak se mu

zlíbí. Smyslem a účelem ustanovení § 80 odst. 1 věty třetí

trestního řádu, týkajícího se úschovy, je právě zabránit tomu, aby

s věcí bylo až do objasnění práva na ně disponováno, neboť právě

tato dispozice s věcí by mohla vést k již neodčinitelným

důsledkům. Poukaz okresního státního zastupitelství na to, že

usnesením policejního orgánu není rozhodováno o vlastnickém právu

k předmětnému jeřábu, neboť rozhodnutí o tom je v kompetenci

obchodního soudu, jde podle názoru Ústavního soudu zcela stranou

podstaty věci, a jeho rozhodnutí je tedy v rozporu s čl. 2 odst.

2 Listiny, podle něhož zde státní moc lze uplatňovat jen

v případech a v mezích stanovených zákonem. Tyto meze byly totiž

napadeným rozhodnutím překročeny právě tím, že by mohlo dojít

k uvedenému stavu "neodčinitelosti", když v situaci, kdy

o vlastnickém právu k věci není dosud rozhodnuto, by s autojeřábem

mohl disponovat právě vedlejší účastník. I když lze zastávat

názor, že nikoli každé "nezákonností" se vyznačující rozhodnutí je

současně protiústavní, je důvodem pro zrušení napadeného

rozhodnutí právě v již ústavně právní rovině se ocitající rozpor

s čl. 2 odst. 2 Listiny. Všechny tyto úvahy jsou podle názoru

Ústavního soudu na místě tím spíše, že vedlejší účastník poté, co

mu předmětný autojeřáb dne 18. 12. 1998 byl vydán, svůj návrh,

podaný u Krajského obchodního soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 21

Cm 262/98, vzal zpět.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů pro porušení čl. 2

odst. 2 Listiny ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2

písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl

a napadená usnesení podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a)

citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 16. dubna 1999

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru