Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 659/11 #1Usnesení ÚS ze dne 08.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Praha 6
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/žaloba pro zmatečnost
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
žaloba/pro zmatečnost
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.659.11.1
Datum podání03.03.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229 odst.1 písm.h


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 659/11 ze dne 8. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. R. M., zastoupené JUDr. Štěpánkou Mikovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Národní třída 43, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. června 2004 sp. zn. 23 Ro 774/2004 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. září 2004 č. j. 24 C 822/2004-15, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 3. března 2011 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí z důvodu porušení jejího práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že se s napadenými rozhodnutími měla možnost seznámit až dne 18. února 2011. Obvodní soud pro Prahu 6 ji z důvodu, že se jí nepodařilo doručit návrh na vydání platebního rozkazu, kterým Dopravní podnik hlavního města Prahy po ní požadoval zaplacení 808,- Kč s přísl. s tvrzením, že dne 3. července 2003 se měla přepravovat pražskou hromadnou dopravou, aniž se přepravnímu kontrolorovi prokázala platným jízdním dokladem, ustanovil v řízení opatrovníka (vyšší soudní úřednici z řad zaměstnanců soudu) dle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř. Stěžovatelka má za to, že soud před rozhodnutím o ustanovení opatrovníka řádně neprovedl šetření stran jejího skutečného pobytu. Na podporu svých tvrzení odkázala na konstantní judikaturu Ústavního soudu.

Dříve, než se Ústavní soud začne zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumá, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") tvoří procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv, ve vztahu subsidiarity. Atribut subsidiarity ústavní stížnosti má jak dimenzi formální, tak dimenzi materiální. Na jedné straně se subsidiarita ústavní stížnosti odráží v požadavku vyčerpání všech prostředků před jednotlivými orgány veřejné moci, jež právní řád jednotlivci poskytuje, což nachází výraz v institutu nepřípustnosti ústavní stížnosti (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Na druhé straně má princip subsidiarity i dimenzi materiální, z níž plyne, že důvodem subsidiarity jsou samotné kompetence Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), tedy orgánu, který poskytuje ochranu základním právům jednotlivce teprve tehdy, pokud základní práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti a přiložených příloh konstatuje, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou, a to z toho důvodu, že novelou o. s. ř. (zákon č. 7/2009 Sb.) s účinností od 1. července 2009 byly vytvořeny podmínky pro podání žaloby pro zmatečnost, neboť podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. h) o. s. ř. účastník řízení může žalobu podat, pokud mu byl ustanoven opatrovník z důvodu jeho neznámého pobytu, ačkoliv k takovému opatření nebyly splněny předpoklady. Tím se stala nepoužitelnou judikatura Ústavního soudu, na niž se stěžovatelka v ústavní stížnosti odvolávala.

Podle ustanovení § 234 odst. 5 o. s. ř. lze pak žalobu pro zmatečnost podat ve lhůtě 3 měsíců od té doby, kdy se ten, kdo žalobu podává, dozvěděl o napadeném rozhodnutí. Namítá-li stěžovatelka neexistenci předpokladů k ustanovení opatrovníka, má tak ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení k dispozici procesní prostředek, který je nutno čerpat za účelem obrany jejích práv předtím, než se může se svou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud.

S ohledem na uvedené závěry Ústavní soud ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 8. března 2011

Vlasta Formánková v.r.

soudkyně zpravodajka

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru