Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 657/07 #1Usnesení ÚS ze dne 02.04.2007

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajRychetský Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2007:4.US.657.07.1
Datum podání12.03.2007
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 229 odst.4


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 657/07 ze dne 2. 4. 2007

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele Z. N., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2007, sp. zn. 12 Co 37/2007, mimo ústní jednání dne 2. dubna 2007, soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podáním Ústavnímu soudu ze dne 1. března 2007, doručeným Ústavnímu soudu dne 12. března 2007, se domáhal přezkoumání rozhodnutí Městského soudu v Praze o odmítnutí odvolání (12Co 37/2007-40) proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 28. června 2006 (24 C 1132/2006-18) v jeho nepřítomnosti, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit částku 808,- Kč a náklady právního zastoupení ve výši 4.438,- Kč.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci se zaměřil na posouzení otázky, zda je ústavní stížnost napadající usnesení odvolacího soudu přípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Princip subsidiarity ústavní stížnosti, v němž se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci, totiž vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými, byť i v jiném, než dosud vedeném řízení.

Od 1. 1. 2001 byl novelou občanského soudního řádu zaveden nový mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu § 229 odst. 4 o.s.ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání [dle ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř., § 218 písm. c) o.s.ř.], nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Tvrdí-li stěžovatel v ústavní stížnosti, že ze strany odvolacího soudu došlo k pochybení, které zakládá možnost domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím uplatnění žaloby pro zmatečnost, nezbylo Ústavnímu soudu než posoudit ústavní stížnost (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.

V daném případě je ústavní stížnost návrhem nepřípustným, neboť nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon poskytuje, resp. nebylo doposud dosaženo konečné rozhodnutí ve věci. Stěžovatel podal ústavní stížnost toliko proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání v jeho nepřítomnosti. Takové rozhodnutí evidentně není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, neboť je lze napadnout žalobou pro zmatečnost.

Ústavní soud se zabýval i tím, zda nejsou naplněny podmínky ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. Splnění žádné z podmínek uvedených v označeném ustanovení však neshledal a stěžovatel jejich existenci ani netvrdil.

Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítl, neboť jde o nepřípustný návrh, aniž by se jevilo účelné vést stěžovatele k odstranění vady návrhu - chybějícího právního zastoupení stěžovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 2. dubna 2007

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru