Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 605/11 #1Usnesení ÚS ze dne 23.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - KS České Budějovice
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
odmítnuto pro nedodržení lhůty
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na projednání věci bez zbytečných průtahů
právo na soudní a jinou právní ochranu /sou... více
Věcný rejstříkZastoupení
doručování/do vlastních rukou
Usnesení
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.605.11.1
Datum podání25.02.2011
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 38 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 168 odst.2, § 45c


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 605/11 ze dne 23. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 23. března 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Ing. Z. K., zastoupeného JUDr. Ondřejem Veselým, advokátem se sídlem v Písku, Hradební 134/II, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 12. 2010 č. j. 20 Cdo 2802/2009-53 a na jeho postup a proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2009 č. j. 24 Co 447/2009-25, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 2 odst. 2 a v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhl, aby Ústavní soud ve svém nálezu vyslovil, že Nejvyšší soud svými průtahy v řízení vedeném pod sp. zn. 20 Cdo 2802/2009 zasáhl do základního práva stěžovatele, zaručeného čl. 38 odst 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále poukázal na okolnosti, za kterých byla soudem I. stupně nařízena exekuce na jeho majetek pro pohledávku oprávněného ve výši 44.470,30 Kč, když dle jeho přesvědčení usnesení soudu ze dne 30. 6. 2008 sp. zn. 47 C 387/2003, které bylo podkladem výkonu rozhodnutí, nenabylo právní moci a tedy nebylo ani vykonatelné, když bylo doručeno pouze jeho právnímu zástupci a nikoliv jemu. Odvolání nebylo Krajským soudem v Českých Budějovicích vyhověno, a proto podal dovolání k Nejvyššímu soudu, to však bylo odmítnuto. Podle jeho přesvědčení soudy nesprávně vyložily ustanovení § 168 odst. 2 občanského soudního řádu, upravující způsob doručování usnesení, a tak jeho doručení pouze zástupci považuje za nesprávné. Konečně poukázal na to, že Nejvyšší soud neprojednal jeho dovolání bez průtahů - na ty si stěžoval u předsedkyně soudu, která mu však dne 14. 9. 2010 sdělila, že stížnost neshledala důvodnou.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem odmítnutí návrhu je také zjištění, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadených usnesení zásah do práv, která stěžovatel v návrhu cituje, shledán nebyl. Nejvyšší soud s ohledem na dovolací námitky povinného (nyní stěžovatele), na znění § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3, § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2, na § 241a odst. 2 písm. a), b) a § 242 odst. 3, jakož i na § 45c odst. 3 občanského soudního řádu a svou ustálenou judikaturu, po projednání věci podle občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009, opodstatněně dovolání směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2009 č. j. 24 Co 447/2009-25 jako nepřípustné odmítl a své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Současně také vyložil, kdy jsou vždy dány důvody pro doručení rozhodnutí účastníkovi řízení - tedy tehdy, kdy je mu ukládána činnost, charakterizovaná jejím "osobním prvkem", jenž se upíná jen na jeho osobu, přičemž jde o činnost nezastupitelnou, kterou nemůže jiný za něj vykonat - proto při doručení exekučního titulu (ukládajícího finanční plnění) zástupci stěžovatele s procesní plnou mocí pochybení zjištěno nebylo. Na obsah odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Nejvyššího soudu a soudu II. stupně jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Pokud jde o stížnost na postup Nejvyššího soudu, důvodem k jejímu odmítnutí je zjištění, že stěžovatel, nespokojený s vyřízením své stížnosti na průtahy v dovolacím řízení předsedkyní Nejvyššího soudu dne 14. 9. 2010, ústavní stížnost, ve které brojí proti postupu a způsobu vyřízení své stížnosti Nejvyšším soudem, podal až 25. 2. 2011, tedy nepochybně po lhůtě k tomu stanovené [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. března 2011

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru