Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 591/99Nález ÚS ze dne 24.02.2000Doručování písemností do vlastních rukou

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/ukládání daní a poplatků
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkDoručování
daň/nedoplatek
daň/základ
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 31/17 SbNU 225
EcliECLI:CZ:US:2000:4.US.591.99
Datum vyhlášení20.03.2000
Datum podání01.12.1999
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí správní

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

337/1992 Sb., § 17 odst.4

99/1963 Sb., § 250b odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 591/99 ze dne 24. 2. 2000

N 31/17 SbNU 225

Doručování písemností do vlastních rukou

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 24. února 2000 v senátě ve věci

ústavní stížnosti A. Z., zastoupeného JUDr. J. O., advokátem,

proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 1999, čj.

22 Ca 355/99-16, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako

účastníka řízení, a vedlejšího účastníka Finančního ředitelství

v Ostravě, za souhlasu účastníků bez ústního jednání, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 1999, čj.

22 Ca 355/99-16, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

usnesení Krajského soudu v Ostravě stěžovatel v podstatě uvádí, že

zastavením řízení o jeho žalobě došlo k porušení jeho ústavně

zaručených práv zakotvených v čl. 90 Ústavy ČR, jakož i čl. 36

odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"),

neboť rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 28. 2.

1999 mu nebylo řádně doručeno, a proto krajský soud byl povinen

postupovat podle ustanovení § 250b odst. 2 o. s. ř. a případně

správnímu orgánu uložit, aby uvedené rozhodnutí stěžovateli

doručil. Z těchto, jakož i z dalších, důvodů domáhá se proto

zrušení napadeného usnesení.

Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 14. 2. 2000

poukázal na obsah napadeného usnesení, a navrhl proto zamítnutí

ústavní stížnosti.

Finanční ředitelství v Ostravě se k ústavní stížnosti

v určené lhůtě nevyjádřilo.

Z obsahu spisu Finančního ředitelství v Ostravě, sp. zn. FŘ

7640/110/997, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím Finančního

úřadu v Bohumíně ze dne 27. 3. 1998, čj. 9248/98/368920/0329, byla

stěžovateli dodatečně doměřena daň z přijmu fyzických osob za

zdaňovací období roku 1994 ve výši 2 364 516,-- Kč. K odvolání

stěžovatele proti tomuto rozhodnutí rozhodlo Finanční ředitelství

v Ostravě rozhodnutím ze dne 28. 2. 1999, čj. FŘ 4800/110/98/2,

tak, že toto odvolání zamítlo. Ze spisu je patrno, že posléze

uvedené rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě bylo doručeno

na adresu stěžovatele dne 10. 3. 1999, a to tak, že na doručence

je vedle nečitelného podpisu uvedeno "osobně", nicméně stěžovatel

dopisem ze dne 2. 6. 1999 zaslal Finančnímu ředitelství v Ostravě

výzvu ke splnění povinnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4

zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, tedy

s požadavkem, aby toto rozhodnutí, o jehož doručení se náhodně

dověděl dne 22. 5. 1999, mu bylo doručeno do vlastních rukou.

Současně navrhl, aby v tomto směru byl proveden důkaz jeho

výslechem, jakož i výslechem jeho manželky, popř. porovnáním

"podpisu" na doručence s jeho jinými podpisy. Finanční ředitelství

v Ostravě o ústním jednání dne 19. 7. 1999 sepsalo protokol,

v němž je uvedeno, že zástupci stěžovatele byl dán k nahlédnutí

originál zmíněné doručenky, přičemž finanční ředitelství

požadovalo provedení znaleckého posudku grafologem.

Jak dále zjistil Ústavní soud z obsahu spisu 22 Ca 355/99

Krajského soudu v Ostravě, podáním ze dne 20. 7. 1999 došlým

tomuto soudu dne 22. 7. 1999 podal stěžovatel u Krajského soudu

v Ostravě žalobu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního

orgánu s tím, že běh lhůty pro podání této žaloby začal teprve

dnem 22. 5. 1999. Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením

rozhodl tak, že řízení zastavil, když dospěl k závěru, že napadené

rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno již dne 10. 3. 1999, takže

žaloba doručená osobně krajskému soudu dne 22. 7. 1999 byla podána

opožděně. Jak dále uvedl v napadeném rozhodnutí krajský soud, je

v daném případě doručenka prokazující doručení napadeného

rozhodnutí do vlastních rukou řádně vyplněna a za tohoto stavu by

bylo nadbytečné provádět důkazy navrhované stěžovatelem.

Podle ustanovení § 17 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. do

vlastních rukou se doručují písemnosti:

a) u nichž tak stanoví výslovně zákon,

b) je-li den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty, jejíž

nesplnění by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.

Krajský soud v Ostravě se s otázkou doručení rozhodnutí

Finančního ředitelství v Ostravě vypořádal zjednodušeným způsobem

tak, že se spokojil s faktem "řádného vyplnění" doručenky, tj. že

obsahuje datum a podpis příjemce s poznámkou osobně. Přitom

krajskému soudu z obsahu spisu Finančního ředitelství v Ostravě

muselo být zjevno, že ještě před podáním žaloby domáhal se

stěžovatel vůči zmíněnému správnímu orgánu již konstatovaného

splnění povinnosti, stejně jako mu musel být znám zcela zjevný

rozdíl mezi obvyklým podpisem stěžovatele a podpisem uvedeným na

doručence, což vše nutně činilo závěr o doručení rozhodnutí

finančního ředitelství stěžovateli dne 10. 3. 1999 krajně

problematickým. Ukládá-li zákon doručení písemnosti do vlastních

rukou, je třeba mít takové doručení za bezpečně prokázáno, neboť

teprve v návaznosti na tento moment se odvíjí i možnost účastníka

domáhat se stanoveným postupem svého práva (viz rovněž § 250b

odst. 2 o. s. ř.). Pokud tedy Krajský soud v Ostravě se těmito

požadavky kladenými na doručení rozhodnutí do vlastních rukou

neřídil a stěžovatelovými námitkami se vůbec nezabýval, ačkoli

byly uplatněny již v řízení před správním orgánem, upřel tím

stěžovateli ústavně zaručené právo na soudní ochranu zakotvené

v čl. 36 odst. 1 Listiny.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů pro porušení čl. 36

odst. 1 Listiny ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2

písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění

pozdějších předpisů, vyhověl a napadené usnesení podle ustanovení

§ 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 24. února 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru