Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 58/95Usnesení ÚS ze dne 15.01.1997Rozhodnutí orgánu veřejné moci, který rozhodoval v posledním stupni, jako předmět ústavní stížnosti

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)U 2/7 SbNU 331
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.58.95
Datum podání17.03.1995
Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 87 odst.1 písm.d

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 82 odst.2 písm.a, § 82 odst.3 písm.a


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 58/95 ze dne 15. 1. 1997

U 2/7 SbNU 331

Rozhodnutí orgánu veřejné moci, který rozhodoval v posledním stupni, jako předmět ústavní stížnosti

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 15. ledna 1997 ve věci ústavní stížnosti B. O., zastoupeného advokátem JUDr. P. P., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 12. 1994, čj. 17 Co 113/92-272, a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 19. 12. 1991, čj. 43 C 167/89-217,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své ústavní stížnosti napadá stěžovatel pouze shora uvedená rozhodnutí Krajskéhosoudu v Brně a Městského soudu v Brně, ačkoli na základě dovolání stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Brně rozhodoval ve věci Nejvyšší soud České republiky, jenž rozsudkem ze dne 10. 10. 1996, čj. 3 Cdon 1214/96, dovolání zamítl. Toto posléze uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 10. 1996. Právě toto rozhodnutí Nejvyššího soudu je nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu]. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je totiž náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, § 82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], k této nápravě nemůže však dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku, poskytovaném zákonem k ochraně práva. Rozhodnutí o ústavní stížnosti, směřující jen proti napadeným rozhodnutím Městského s Krajského soudu v Brně, by totiž v projednávané věci vedlo k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Nejvyššího soudu zůstalo nedotčeno, což by bylo nepochybně v rozporu s principem právní jistoty.

Všechny uvedené skutečnosti, byť procesní povahy, jsou podle názoru Ústavníhosoudu natolik evidentní a pro rozhodnutí o ústavní stížnosti relevantní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. ledna 1997

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru