Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 56/94Nález ÚS ze dne 22.06.1995Oprávnění soudů zkoumat, došlo-li ke konfiskaci majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 legálním způsobem

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam2
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/právo vlastnit a pokojně užívat majetek/restituce
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkkonfiskace majetku
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 36/3 SbNU 267
EcliECLI:CZ:US:1995:4.US.56.94
Datum podání11.04.1994
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1, čl. 11

Ostatní dotčené předpisy

108/1945 Sb.

87/1991 Sb., § 6 odst.2, § 1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 56/94 ze dne 22. 6. 1995

N 36/3 SbNU 267

Oprávnění soudů zkoumat, došlo-li ke konfiskaci majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 legálním způsobem

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud České republiky

rozhodl dne 22. června 1995

v senátě ve věci ústavní stížnosti R.D. proti rozsudku Krajského

soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 26. 10. 1993, čj.

29 Co 647/93-30 takto:

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec

ze dne 26. října 1993, čj. 29 Co 647/93-30, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec,

potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 25. 2.

1993, čj. 14 C 432/92-15, jímž byla zamítnuta žaloba s návrhem,

aby první vedlejší účastník byl uznán povinným vydat stěžovateli

a sepsat s ním dohodu o vydání domu č. p. 285 se stavební parcelou

č. 1768/1, jakož i kolnu, zapsané na LV č. 2433 k. ú. L. a druhý

vedlejší účastník stavební parcelu č. 1768/2, zapsanou na LV č.

16 k. ú. L., stěžovatel uvádí, že napadeným rozsudkem Krajského

soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec bylo porušeno několik

základních práv a svobod zaručených v Listině základních práv

a svobod, a to rovněž právo zakotvené v článku 11 Listiny, podle

kterého každý má právo vlastnit majetek, vlastnické právo všech

vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu a zaručuje se dědění.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec navrhl

zamítnutí ústavní stížnosti a k důvodům svého rozsudku dodal, že

ke konfiskaci požadovaného majetku došlo v každém případě mimo

tzv. rozhodné období, uvedené v ustanovení § 1 zákona č. 87/1991

Sb., o mimosoudních rehabilitacích, tedy období od 25. 2. 1948 do

1. 1. 1990, a to vyhlášením dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci

nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, ve Sbírce zákonů

a nařízení, tedy dnem 30. 10. 1945.

Vedlejší účastník v. d. E. v L. se v podstatě ztotožnil

s důvody uváděnými v napadeném rozsudku.

Také vedlejší účastník město L. navrhl zamítnutí ústavní

stížnosti, neboť k přechodu vlastnictví k nemovitostem na stát

došlo před 25. 2. 1948, a není tedy založen právní nárok na jejich

vrácení podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních

rehabilitacích.

Ústavní soud, jak již vyslovil v celé řadě dřívějších nálezů,

není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich

soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného

dohledu nad jejich činností, nicméně jen potud, pokud tyto soudy

ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny

základních práv a svobod.

Takové ústavně zaručené základní právo je zakotveno rovněž

v článku 36 odst. 1 Listiny, zakládajícím každému právo domáhat se

stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.

V projednávané věci však obecné soudy podle citovaného článku

nepostupovaly, neboť nevyvodily žádný závěr z toho, že mezi výpisy

z pozemkové knihy pro katastrální území Liberec ze dne 27. 11.

1992 a 11. 2. 1993, vztahujícími se ke knihovní vložce č. 755,

existují evidentní a podstatné rozpory, v jejichž důsledku není

vůbec jasno, kdo předmětné nemovitosti před jejich konfiskací

vlastnil. Tyto rozpory měly obecné soudy odstranit tím spíše, že

ke konfiskaci majetku podle dekretu č. 108/1945 Sb. docházelo sice

ex lege, nicméně při splnění všech, tímto dekretem stanovených,

podmínek, mezi které náleželo i pravomocné rozhodnutí správního

orgánu o tom, že jsou splněny podmínky pro konfiskaci podle tohoto

dekretu (§ 1 odst. 4). Vzhledem k uvedeným skutečnostem měly se

proto tím spíše obecné soudy seznámit s obsahem konfiskačního

rozhodnutí, aby si tím získaly podklad pro závěr, komu a kdy byl

majetek, o který v projednávané věci jde, konfiskován, neboť

teprve potom mohly adekvátně reagovat i při posuzování

stěžovatelem uplatňovaného nároku a jeho případné skutečné povahy.

V této souvislosti třeba poukázat na to, že i v praxi obecných

soudů se nyní prosazují tendence ve směru oprávnění soudu

posuzovat splnění zákonných předpokladů přechodu věci na stát ve

smyslu ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb. v případech

konfiskace majetku podle dekretu č. 108/1945 Sb., jestliže správní

orgán rozhodoval až po 25. 2. 1948 o tom, jsou-li splněny podmínky

pro konfiskaci podle tohoto dekretu (R č. 16/1994 Sbírky soudních

rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne

30. 12. 1994, sp. zn. 4 Cdo 174/94).

Porušení práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1

Listiny je v této věci natolik evidentní, že nebylo třeba se

zabývat dalšími, v řízení o ústavní stížnosti irelevantními,

stěžovatelovými výtkami, které směřují spíše proti dekretu č.

108/1945 Sb. jako takovému.

Protože tedy rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno

ústavně zaručené právo na soudní ochranu ve smyslu citovaného

článku 36 odst. 1 Listiny, Ústavní soud ústavní stížnosti podané

podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy vyhověl a rozsudek

Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka Liberec ze dne 26. 10.

1993, čj. 29 Co 647/93-30, zrušil (§ 82 odst. 3 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavnímsoudu).

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 22. června 1995

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru