Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 53/02Usnesení ÚS ze dne 18.02.2002

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
lhůta
EcliECLI:CZ:US:2002:4.US.53.02
Datum podání28.01.2002
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

30/2000 Sb., čl.

99/1963 Sb., § 240 odst.1


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 53/02 ze dne 18. 2. 2002

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 53/02

Ústavní soud rozhodl dne 18. února 2002 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti M. L., zastoupené JUDr. E. B., advokátkou, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 12. 2001, čj. 21 Cdo 801/2001-152,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovatelka uvádí, že tímto usnesením došlo k porušení jejího ústavně zaručeného práva zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, neboť pro počítání lhůty k podání dovolání mělo být použito novely občanského soudního řádu, a z těchto důvodů se proto domáhá zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu D 334/91 Okresního soudu v Mělníku Ústavní soud zjistil, že usnesení odvolacího soudu, totiž usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2000, čj. 21 Co 63/2000-125, bylo doručeno do vlastních rukou účastníkům (zástupcům účastníků) dědického řízení po B. K. ve dnech 18. 1. 2001 a 23. 1. 2001, dovolání stěžovatelky bylo však podáno teprve dne 13. 3. 2001, tedy již po uplynutí lhůty uvedené v § 240 odst. 1 o. s. ř., v dříve platném znění. Nejvyšší soud ČR napadeným usnesením dovolání stěžovatelky pro jeho opožděnost odmítl, vycházeje z názoru, že usnesení odvolacího soudu bylo vydáno v době do 31. 12. 2000, takže vzhledem k části dvanácté, hlava I, bod 17 zákona č. 30/2000 Sb., novelizujícího občanský soudní řád, je třeba aplikovat občanský soudní řád ve znění účinném do 31. 12. 2000. Argumenty stěžovatelky směřující proti tomuto závěru Nejvyššího soudu ČR však evidentně neobstojí, a to nejen vzhledem k zcela jasnému gramatickému znění bodu 17, zmiňujícímu se o rozhodnutí vydaném přede dnem nabytí účinnosti novely, ale i vzhledem k účelu a funkci tohoto bodu zařazeného do přechodných a závěrečných ustanovení a dotýkajícího se ryze procesní otázky.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnou.

Proti usnesení Ústavníhosoudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. února 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru