Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 518/10 #1Nález ÚS ze dne 23.11.2010K možnosti odmítnutí návrhu soudem jen na základě řádně zjištěných skutečností

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - PO
Dotčený orgánSOUD - KS České Budějovice
SOUD - OS Písek
Soudce zpravodajHolländer Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
vyhověno
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /právo na přístup k soudu a jeho ochranu, zákaz odepření spravedlnosti
Věcný rejstříkOdvolání
Předběžné opatření
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 233/59 SbNU 375
EcliECLI:CZ:US:2010:4.US.518.10.1
Datum vyhlášení09.12.2010
Datum podání22.02.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 75b odst.2, § 76f odst.2, § 201


přidejte vlastní popisek

Analytická právní věta


Pohyb písemností uvnitř soudu musí být s ohledem na splnění povinností ze strany účastníků řízení ve stanovených lhůtách organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv.

Pokud soud bez řádně zjištěných skutečností odmítne návrh účastníka na vydání předběžného opatření s poukazem na § 75b odst. 2 o. s. ř., zasáhne tím do práva účastníka řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Návrh a řízení před Ústavním soudem

Na návrh stěžovatele PRO-LOG CB, s. r. o, zrušil IV. senát Ústavního soudu nálezem ze dne 23. 11. 2010 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy v řízení o ústavních stížnostech usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2009 č. j. 6 Co 3174/2009-43, neboť jím bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Narativní část

Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení výše označeného usnesení, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí okresního soudu o zamítnutí jeho návrhu na nařízení předběžného opatření. Odvolací soud ústavní stížností napadeným usnesením změnil výrok soudu I. stupně tak, že návrh odmítl dle § 75b odst. 2 o. s. ř. s odůvodněním, že s jeho podáním, tj. dne 16. 11. 2009, nebyla žalobcem u soudu složena příslušná jistota. Jak však Ústavní soud v řízení zjistil, složil právní zástupce stěžovatele v pokladně soudu jistotu dne 16. 11. 2009, ta pak byla poukázána a připsána na účet dne 19. 11. 2010

Odůvodnění nálezu Ústavního soudu

Ústavní soud v nálezu uvedl, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti není obecným soudům instančně nadřazen, není jejich součástí a není ani oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, pokud se jejich rozhodování uskutečňuje v ústavním a zákonném procesně právním a hmotně právním rámci, představovaném především principy řádného a spravedlivého procesu, zakotveného v čl. 36 a násl. Listiny, vylučujícími libovůli při rozhodování.

V dosavadní judikatuře (např. sp. zn. III. ÚS 151/06) Ústavní soud interpretoval pojem svévole ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování kogentní normy, interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je přepjatý formalismus), jakož i interpretace a aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsensuálně akceptovaném významu, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní normy. Z uvedené klasifikace pro vztah mezi skutkovými okolnostmi týkajícími se podmínek řízení a z nich plynoucími právními závěry nutno vyvodit důsledek, dle něhož pohyb písemností uvnitř soudu s ohledem na splnění povinností ze strany účastníků řízení ve stanovených lhůtách musí být organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv.

Z výše konstatovaných zjištění přitom bylo nepochybné, že krajský soud, který bez řádně zjištěné uskutečněné platby jistoty složené navrhovatelem odmítl jeho návrh na vydání předběžného opatření s poukazem na § 75b odst. 2 o. s. ř., zasáhl do práva stěžovatele na soudní ochranu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny. Proto Ústavní soud dané usnesení zrušil.

Soudcem zpravodajem ve věci byl Pavel Holländer. Žádný ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.

IV.ÚS 518/10 ze dne 23. 11. 2010

N 233/59 SbNU 375

K možnosti odmítnutí návrhu soudem jen na základě řádně zjištěných skutečností

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera - ze dne 23. listopadu 2010 sp. zn. IV. ÚS 518/10 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele PRO-LOG CB, s. r. o., IČ 28079850, se sídlem v Českých Budějovicích, Dlouhá 385/7, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. prosince 2009 č. j. 6 Co 3174/2009-43 a Okresního soudu v Písku ze dne 18. ledna 2009 č. j. 4 C 341/2009-32 ve věci odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, za účasti vedlejšího účastníka P. J.

Výrok

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. prosince 2009 č. j. 6 Co 3174/2009-43 se zrušuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel se cestou včas podané ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného usnesení, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí Okresního soudu v Písku ze dne 18. listopadu 2009 č. j. 4 C 341/2009-32 o zamítnutí jeho návrhu na nařízení předběžného opatření tak, že návrh odmítl. Uvedl, že svým návrhem požadoval uložit žalovanému, aby se zdržel nakládání s příslušnými dědictvím nabytými nemovitostmi, poněvadž jejich převodem na jiného by došlo k zamezení výkonu rozhodnutí při vymáhání finančních částek, které jsou po žalovaném uplatňovány. Pokud jde o rozhodnutí soudu prvního stupně, stěžovatel poukázal na ustanovení § 76f odst. 2 občanského soudního řádu, jakož i na nález Ústavního soudu ze dne 28. ledna 2009 sp. zn. III. ÚS 635/06 (N 15/52 SbNU 151), a vyjádřil přesvědčení, že jeho návrh byl zamítnut neopodstatněně, s odůvodněním, že žalovaný již ohledně převodu označených nemovitostí smlouvu uzavřel a předložil ji příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení vkladu. Konečně k pochybení došlo i u soudu odvolacího, který změnil výrok soudu prvního stupně tak, že se návrh na vydání předběžného opatření odmítá, a to pro neuhrazení jistoty současně s podáním návrhu. Vzhledem k tomu, že částku 10 000 Kč jako jistotu složil v den podání návrhu u soudu v hotovosti, a tak svou povinnost splnil, že soud prvního stupně jeho návrh zamítl v rozporu s § 76f odst. 2 občanského soudního řádu a že soud druhého stupně bez řádného zjištění údaje o splnění jeho povinnosti jej odmítl, cítí se označenými rozhodnutími dotčen v právech zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod. Proto navrhl, aby bylo porušení jeho práv v nálezu Ústavního soudu vysloveno a usnesení obou soudů zrušena. K výzvě Ústavního soudu stěžovatel vyslovil dne 4. listopadu 2010 souhlas s upuštěním od ústního jednání.

Předsedkyně senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích v písemném vyjádření ze dne 2. září 2010 uvedla, že při svém rozhodování o odvolání stěžovatele vycházela z obsahu spisu, tj. ze záznamu o složení jistoty dne 19. listopadu 2009; příjmový doklad o platbě ze dne 16. listopadu 2009 ve spise nebyl. Současně sdělila, že souhlasí s upuštěním od ústního jednání.

Vedlejší účastník P. J. (proti němuž návrh na vydání předběžného opatření směřoval) v podání, které Ústavní soud obdržel dne 19. října 2010, prostřednictvím svého právního zástupce sdělil, že ústavní stížnost považuje za nedůvodnou. Poukázal na svá předchozí vyjádření ve věci sp. zn. 4 C 341/2009 a na skutečnost, že v době podání návrhu stěžovatelem již smlouvu o převodu předmětných nemovitostí uzavřel a požádal o vklad do katastru nemovitostí. Pokud jde o usnesení odvolacího soudu, uvedl, že nemá důvod k pochybnosti o správnosti tohoto rozhodnutí.

Podle § 44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, bylo se souhlasem účastníků od ústního jednání upuštěno.

Z obsahu ústavní stížnosti, výše citovaných usnesení soudu prvního stupně, Krajského soudu v Českých Budějovicích a ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 4 C 341/2009 bylo zjištěno, že stěžovatel podal u okresního soudu žalobu o zaplacení částky 100 000 Kč a 3 100 eur, a to proti P. J.; žalobě bylo vyhověno platebním rozkazem vydaným soudem dne 8. září 2009. Poté, co žalovaný podal proti platebnímu rozkazu odpor, žalobce dne 16. listopadu 2009 předal soudu návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení povinnosti žalovanému zdržet se nakládání s nemovitostmi v katastrálním území Ražice, zapsanými na LV č. 126 pro obec a katastrální území Ražice, a to p. č. 128, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 516 m2, dům č. p. 102 postavený na p. č. 128 a p. č. 84/9, zahrada o výměře 597 m2. Podle obsahu "záznamu o složení" ze dne 23. listopadu 2009 (na č. l. 37 spisu) na účet ČNB bylo složeno dne 19. listopadu 2009 10 000 Kč jako splátka jistoty. Podle sdělení soudkyněJUDr. Vlasty Halbrštátové, doručeného Ústavnímu soudu dne 11. června 2010, částku 10 000 Kč složil právní zástupce žalobce v pokladně soudu dne 16. listopadu 2009 (doklad č. 2009/POK5P/10), ta pak byla poukázána a připsána na účet v bance 19. listopadu 2010. Okresní soud v Písku s konstatováním zjištění, že žalovaný již uzavřel smlouvu o převodu citovaných nemovitostí, a s odvoláním na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci sp. zn. 9 Co 74/96 návrh na vydání předběžného opatření zamítl s tím, že za situace, kdy byla již smlouva o převodu nemovitostí žalovaným uzavřena, nejsou dány podmínky pro nařízení předběžného opatření, neboť soud není oprávněn katastrálnímu úřadu uložit, aby se zdržel provedení vkladu do katastru nemovitostí. K odvolání, v němž žalobce poukazoval na znění § 76f odst. 2 občanského soudního řádu, na nálezy Ústavního soudu, a tedy na důvody, pro které namítal nesprávnost napadeného rozhodnutí, soud druhého stupně změnil výrok soudu prvního stupně tak, že návrh odmítl dle § 75b odst. 2 občanského soudního řádu s odůvodněním, že s jeho podáním, tj. dne 16. listopadu 2009, nebyla žalobcem u soudu složena příslušná jistota.

Ústavnísoud jako soudní orgán ochrany ústavnosti není obecným soudům instančně nadřazen, není jejich součástí a není ani oprávněn zasahovat do jejich jurisdikční činnosti, pokud se jejich rozhodování uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci, představovaném především principy řádného a spravedlivého procesu, zakotveného v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, vylučujícími libovůli při rozhodování, a tedy v předmětné věci i při aplikaci ustanovení vztahujících se k rozhodování o návrzích na vydání předběžného opatření.

V dosavadní judikatuře ve věcech ústavních stížností [např. nález sp. zn. III. ÚS 151/06 ze dne 12. července 2006 (N 132/42 SbNU 57) a další] Ústavnísoud interpretoval pojem svévole ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování kogentní normy, interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je přepjatý formalismus), jakož i interpretace a aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsensuálně akceptovaném významu, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní normy. Z uvedené klasifikace pro vztah mezi skutkovými okolnostmi týkajícími se podmínek řízení a z nich plynoucími právními závěry nutno vyvodit důsledek, dle něhož pohyb písemností uvnitř soudu s ohledem na splnění povinností ze strany účastníků řízení ve stanovených lhůtách musí být organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv.

Z výše konstatovaných zjištění je nepochybné, že Krajskýsoud v Českých Budějovicích, který bez řádně zjištěné uskutečněné platby jistoty složené navrhovatelem odmítl jeho návrh na vydání předběžného opatření s poukazem na § 75b odst. 2 občanského soudního řádu, zasáhl do práva stěžovatele na soudní ochranu, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv svobod. Proto bylo ústavní stížnosti směřující proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. prosince 2009 č. j. 6 Co 3174/2009-43 vyhověno a rozhodnutí zrušeno [§ 82 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Jelikož v důsledku zrušení usnesení soudu druhého stupně odvolací soud znovu o odvolání žalobce a o námitkách v něm obsažených, směřujících proti usnesení soudu prvního stupně, rozhodne, vůči rozhodnutí Okresního soudu v Písku ze dne 18. ledna 2009 č. j. 4 C 341/2009-32 přísluší stěžovateli procesní prostředek na ochranu práva, pročež návrh na jeho zrušení nutno za těchto okolností považovat za nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru