Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 508/17 #1Usnesení ÚS ze dne 21.03.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/stížnost proti kasačnímu rozhodnutí
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.508.17.1
Datum podání16.02.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 243e odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 508/17 ze dne 21. 3. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Zdeňky Zieglerové, zastoupené Mgr. Zdeňkem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Anenská 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2016, č. j. 21 Cdo 2350/2016-141, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Nejvyšší soud zrušil usnesením ze dne 7. 12. 2016, č. j. 21 Cdo 2350/2016-141, rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně o zamítnutí návrhu vedlejších účastníků (žalovaných) na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání. Městský soud v Brně tak bude nově o návrhu na prominutí zmeškání lhůty rozhodovat.

Stěžovatelka se proti výše označenému usnesení brání ústavní stížností a navrhuje jeho zrušení, neboť se domnívá, že jím byla porušena její ústavně chráněná práva; namítá zásah do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále se dovolává principu vázanosti soudce zákonem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy.

Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu uvedený zákon v § 72 odst. 3 k ochraně jeho práva poskytuje. Uvedená ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity a minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je třeba pojímat jako krajní prostředek ochrany práva, který nastupuje teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy či jinými orgány veřejné moci, tedy pokud byly vyčerpány všechny zákonné procesní prostředky obrany.

Rozhodovací činnost Ústavního soudu je primárně zaměřena na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž případný zásah do ústavně zaručených základních práv nebo svobod již nelze napravit v rámci řízení samotného, nepřísluší mu obcházet pořad práva - jinými slovy napravovat ústavně relevantní pochybení obecných soudů (již) v situaci, kdy mohou být napravena obecnými soudy samotnými. O takový případ jde i v nyní projednávané věci. Ústavní stížnost byla podána předčasně, neboť stále probíhá řízení před obecnými soudy.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 2017

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru