Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 45/97Usnesení ÚS ze dne 14.02.1997

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajZarembová Eva
Typ výrokuodmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b)
Předmět řízení
základní práva a svobody/ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:1997:4.US.45.97
Datum podání07.02.1997

přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 45/97 ze dne 14. 2. 1997

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 45/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ing. J.M.,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění.

Ústavní soud ČR obdržel dne 7.2.1997 podání stěžovatelé označené jako "ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod", která nemá náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb. pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Z obsahu podání lze dovodit, že stěžovatel se cítí být poškozen jednáním policisty P.P., který podle tvrzení stěžovatele mu měl způsobit dne 23.6.1993 ublížení na zdraví, v souvislosti s akcí prováděnou Policií ČR. V důsledku jednání jmenovaného policisty utrpěli také psychický šok manželka stěžovatele a jeho syn, přitom v domě, kde stěžovatel bydlí, utrpěla také celá jeho rodina prováděnou akcí újmu na dobrém jménu a pověsti. V závěru svého podání stěžovatel uvádí, že trvá na svém právu, aby tato jeho záležitost byla projednána ve smyslu hlavy páté, čl. 38 Listiny základních práv a svobod.

- 2 - IV. ÚS 45/97

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Z obsahu podání stěžovatele je patrno, že k jím tvrzenému zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených práv a svobod mělo dojít 23.6.1993. Tímto dnem tedy počala stěžovateli běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti ve vztahu k tomuto zásahu. Pokud tedy podal Ústavnímu soudu svůj návrh teprve dnem 7.2.1997, stalo se tak po uplynutí uvedené zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti, a proto musel být jeho návrh z tohoto důvodu odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.

Pro úplnost je třeba dodat, že k projednání návrhu na náhradu škody, případně návrhu na ochranu osobnosti, jsou příslušné obecné soudy, nikoliv Ústavní soud.

Pokud by stěžovatel mínil napadnout usnesení obvodního státního zástupce ze dne 13.1.1997, o němž se ve svém podání zmiňuje, pak je třeba, aby tak učinil kvalifikovanou ústavní stížností podanou prostřednictvím zvoleného právního zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 1997

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru