Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 4247/16 #1Usnesení ÚS ze dne 22.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuodmítnuto pro neodstraněné vady
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.4247.16.1
Datum podání27.12.2016
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 4247/16 ze dne 22. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 22. února 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Jany Vrňatové, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2016 č. j. 32 Cdo 1834/2016-253, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 4. prosince 2016 se Jana Vrňatová (dále jen "stěžovatelka") obrátila na Ústavní soud s tím, že ústavní stížností se "chce domoci svých práv".

Návrh je formulačně zmatený a nesrozumitelný, lze z něj usoudit toliko to, že se týká usnesení Nejvyššího soudu č. j. 32 Cdo 1834/2016-253.

Stěžovatelčino podání - složené ze dvou dokumentů - neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti, především zcela postrádalo formální a obsahové náležitostí podání ve smyslu § 34 zákona o Ústavním soudu. Z obsahu podání není zřejmé, jakým způsobem mělo dojít k zásahu do jejích ústavně garantovaných základních práv a svobod ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, popř. čeho se stěžovatelka domáhá (tzv. petit) - krom shora uvedené formulace. Stěžovatelka rovněž nebyla pro řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu), přičemž Ústavní soud požádala o jeho ustanovení.

Z tohoto důvodu byla stěžovatelka dopisem ze dne 4. ledna 2017 č. j. IV. ÚS 4247/16-8 (doručení do vlastních rukou stěžovatelky vykázáno dne 6. ledna 2017), vyzvána k odstranění vad svého podání, přičemž byla upozorněna, že v případě neodstranění vad ve stanovené lhůtě 30 dnů, bude její návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Součástí výzvy bylo i poučení o možnosti požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně o určení advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii").

Na výzvu Ústavního soudu stěžovatelka do dnešního dne nereagovala. Z dotazu na Advokátní komoru České republiky - pobočku v Brně (úřední záznam ze dne 20. února 2017 na č. l. 9) Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka doposud ani nepožádala o určení advokáta dle ustanovení § 18 odst. 2 zákona o advokacii, a to přes poučení Ústavního soudu o možnosti tak učinit.

Ústavní soud přitom opakovaně konstatoval, že smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup stěžovatelky, která svůj návrh nijak ústavněprávně neodůvodnila a zejména neuvedla petit, o kterém by mohl Ústavní soud rozhodnout. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatelky předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na ní, aby vyslyšela výzvu Ústavního soudu a zvolila si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo její omezení základních lidských práv a svobod, jaká rozhodnutí vlastně napadá a rovněž by uvedl, že před podáním ústavní stížnosti stěžovatelka vyčerpala všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv. Pokud tak neučinila, nemůže tuto její nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatelky nemůže jakkoliv meritorně hodnotit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 1994 sp. zn. I. ÚS 89/94, či usnesení Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2016 sp. zn. II. ÚS 2298/16, jež jsou veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu, na stránce http://nalus.usoud.cz).

Ústavní soud je nucen konstatovat, že přes výzvu stěžovatelka do dnešního dne neodstranila vady svého podání, přičemž lhůta stanovená k jejich odstranění marně uplynula. Proto nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. února 2017

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru