Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 424/04Usnesení ÚS ze dne 16.12.2004

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajWagnerová Eliška
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstříkprocesní postup
výzva
lhůta
EcliECLI:CZ:US:2004:4.US.424.04
Datum podání08.12.2004
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

99/1963 Sb., § 43, § 211


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 424/04 ze dne 16. 12. 2004

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 16. prosince 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. K. zastoupeného JUDr. PhDr. J. K., CSc., advokátem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2004, č. j. 7 Cmo 454/2003 - 60,

takto:

Ústavní stížnost seodmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti zaslané Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon o Ústavním soudu") domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Výše citovaným usnesením bylo odmítnuto odvolání stěžovatele podle ustanovení § 43 odst. 2 a § 211 o. s. ř., neboť dle odvolacího soudu nebylo odvolání stěžovatele ani po výzvě v dané lhůtě doplněno o odvolací důvod.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s faktickým stavem, neboť na výzvu k doplnění odvolání bylo reagováno včas, tj. ve stanovené lhůtě pěti dnů. K tomuto svému tvrzení předkládá stěžovatel své podání, které mělo být Vrchnímu soudu v Praze doručeno osobně dne 10. 5. 2004. Vzhledem k této skutečnosti stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud v záhlaví citované usnesení zrušil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem (§ 72 odst. 1 písm.a) zákona o Ústavním soudu).

Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze podat zpravidla pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel ještě před jejím podáním všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Princip subsidiarity ústavní stížnosti, v němž se fakticky projevuje ústavní princip dělby moci mezi jednotlivými orgány veřejné moci, totiž vychází z toho, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými, byť i v jiném, než dosud vedeném řízení.

Ústavní stížnost stěžovatele je nepřípustná.

Novým procesním opravným prostředkem je od 1. 1. 2001 také žaloba pro zmatečnost. Tento procesní institut koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání takového rozhodnutí předcházelo. Žalobou pro zmatečnost lze ve smyslu § 229 odst. 4 o. s. ř. napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle ustanovení § 218, § 218a nebo podle § 211 a § 43 odst. 2 o. s. ř.) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Tvrdí-li stěžovatel v ústavní stížnosti, že ze strany odvolacího soudu došlo k pochybení, které zakládá možnost domáhat se ochrany svých práv prostřednictvím uplatnění žaloby pro zmatečnost, nezbylo Ústavnímu soudu než posoudit ústavní stížnost (při zachování principu subsidiarity ústavní stížnosti) v této fázi jako nepřípustnou.

Vzhledem k výše uvedenému a také k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2004

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru