Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 417/97Usnesení ÚS ze dne 18.03.1998

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajVarvařovský Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - § 43/2/a)
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /specifika trestního řízení
Věcný rejstříkDůkaz
EcliECLI:CZ:US:1998:4.US.417.97
Datum podání07.11.1997
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 417/97 ze dne 18. 3. 1998

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 417/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti K.F., zastoupeného advokátem JUDr. R.J., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 1997, sp. zn. 11 To 341/97, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 22. 5. 1997, sp. zn. 2 T 321/9G, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, zastoupeného předsedkyní senátu JUDr. L.K., jako účastníka řízení,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 7. 11. 1997 doručena včas podaná ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím s tvrzením, že stěžovatel byl zkrácen na svém právu na obhajobu garantovaném v čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové bylo jako nedůvodné zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, na základě kterého byl stěžovatel uznán vinným trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona, a za to mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu jednoho roku.

Namítané porušení ústavně zaručeného práva na obhajobu stěžovatel spatřuje ve skutečnosti, že jeho obhajoba, že dopravní přestupek řidiče J.N. spočívající v nepříliš výrazném překročení povolené rychlosti řešil pouhou domluvou, nebyla provedenými důkazy vyvrácena. V této souvislosti namítá, že nebylo vyhověno návrhu obhajoby na doplnění dokazování o výslechy dvou navržených svědků, ačkoli šlo podle stěžovatele o přísné účastníky události, a dále nebyl proveden navrhovaný vyšetřovací pokus, který měl prokázat možnost slyšitelnosti hovoru osob stojících na vozovce v kabině zastaveného nákladního vozidla. Z uvedeného stěžovatel dovozuje, že postup obou soudů odporuje ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu, neboť zatímco usvědčujícím důkazům byla věnována náležitá pozornost, důkazy svědčící v jeho prospěch byly paušálně odmítnuty. Navrhuje proto, aby byla obě napadená rozhodnutí zrušena.

IV. ÚS 417/97

K ústavní stížnosti podal vyjádření Krajský soud v Hradci Králové. Předsedkyně senátu v něm plně odkázala na odůvodnění usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 1997, sp. zn. 11 To 341/97, ve kterém odvolací soud vysvětlil, z jakých důvodů pokládá odvolání za nedůvodné včetně toho, proč pokládal další návrhy obžalovaného na doplnění dokazování za nadbytečné.

Krajské státní zastupitelství se svého postavení vedlejšího účastníka v tomto řízení vzdalo.

Po posouzení ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že věc se netýká žádné závažné otázky ve vztahu k porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod. Stěžovatelovy námitky lze shrnout do konstatování, že soudy podle něho nesprávným způsobem hodnotily důkazy. V tomto ohledu Ústavní soud již ustálil svou judikaturu týkající se oprávněnosti hodnotit hodnocení důkazů a přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů ve smyslu hlavy páté Listiny základních práv a svobod.

Jak ústavní soud zjistil z přiložených rozhodnutí, soudy jasně vyložily, o které důkazy svá skutková zjištění opřely, jakými úvahami se řídily při hodnocení provedených důkazů, jak se vypořádaly s námitkami stěžovatele a proč nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů. Jakýkoliv zásah ze strany Ústavního soudu do takto provedeného důkazního řízení by byl protiústavní, neboť by tak byl narušen princip nezávislosti soudu (čl. 81 Ústavy ČR).

Ústavní soud po posouzení všech uvedených skutečností neshledal nic, co by nasvědčovalo, že postupem soudů byly překročeny meze ústavnosti, zejména pak, že trestní řízení jako celek nemělo spravedlivý charakter. Za této situace je třeba považovat ústavní stížnost za zjevně neopodstatněnou, a proto ji soudce zpravodaj podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru