Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 4108/16 #1Usnesení ÚS ze dne 17.01.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 9
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
hospodářská, sociální a kulturní práva/právo na ochranu rodičovství, rodiny a dětí /práva rodičů ve vztahu k dětem
Věcný rejstříkdůkaz/volné hodnocení
odůvodnění
styk rodičů s nezletilými dětmi
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.4108.16.1
Datum podání14.12.2016
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 32 odst.4

Ostatní dotčené předpisy

89/2012 Sb., § 923

99/1963 Sb., § 132, § 157 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 4108/16 ze dne 17. 1. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jana Musila a Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti P. J. L. J., zastoupeného JUDr. Vladimírou Pajerovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 3, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2016, č. j. 12 Co 293/2016-854, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 2. 2016, č. j. 41 P 72/2013-768, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 9 zamítl rozsudkem ze dne 25. 2. 2016, č. j. 41 P 72/2013-768, návrh stěžovatele na změnu rozhodnutí o výchově jeho nezletilého syna - stěžovatel se domáhal nařízení střídavé péče. Rozhodnutí soud odůvodnil tím, že střídavá péče není v nejlepším zájmu nezletilého; komunikaci mezi rodiči považuje za velmi špatnou, jejich vztah je negativní, vyostřený a nepřátelský. Zejména stěžovatel nehodlá ustoupit od svého negativního přístupu k matce nezletilého syna, zasílá zaměstnavateli matky a přátelům emaily s nevhodným obsahem. Stěžovatel řádně neplní svoji vyživovací povinnost, ač je finančně velmi dobře zabezpečen, navíc dlouhodobě podniká mimo území České republiky a velkou část roku pobývá v zahraniční - z tohoto důvodu ani nevyužívá dříve soudem stanovené termíny styku se synem. V řízení nebyly prokázány skutečnosti odůvodňující změnu výchovy nezletilého dítěte.

Městský soud v Praze rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 14. 9. 2016, č. j. 12 Co 293/2016-854, s odůvodněním, že v řízení nebyla prokázána zásadní změna v poměrech nezletilého. Nezletilý žije ve stabilním prostředí u matky, jejíž péče je více než dobrá, nevykazuje žádné nedostatky. K tomu nezletilý trpí poruchou pozornosti, pročež potřebuje klidné a stabilní prostředí; u otce není jisté, zda by tyto požadavky byl schopen naplnit. Soud konstatoval, že je v nejlepším zájmu nezletilého dítěte, aby v tomto případě zůstal ve výlučné péči matky.

Proti výše uvedeným rozhodnutím se stěžovatel (otec) brání včasnou ústavní stížností. Namítá zásah do práva na rodinný život podle čl. 10 odst. 2, na výchovu dítěte podle čl. 32 odst. 4 a do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Obecné soudy dále podle něj porušily zásadu rovného přístupu (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a nedodržely princip vázanosti soudu zákonem podle čl. 95 odst. 1 Ústavy.

Porušení uvedených práv spatřuje stěžovatel v tom, že obecné soudy svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily, preferovaly v řízení matku nezletilého dítěte na úkor stěžovatele, odepřely mu možnost vychovávat a pečovat o nezletilého syna, přičemž nesprávně vyložily § 909 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pokud konstatovaly, že nedošlo k podstatné změně poměrů, kterou stěžovatel shledává v tom, že již podniká na území České republiky a je schopen plně pečovat o nezletilého syna.

Stěžovatel podal ústavní stížnost formálně i jako zákonný zástupce za svého nezletilého syna. Vzhledem k povaze předchozího řízení a obsahu ústavní stížnosti považuje Ústavní soud za navrhovatele pouze otce ("stěžovatele").

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stížnost rovněž není nepřípustná ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem stížnosti a napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud neshledal, že by napadenými rozhodnutími bylo porušeno jakékoliv tvrzené ústavně chráněné právo stěžovatele. Obecné soudy věnovaly věci dostatečnou pozornost, přičemž náležitě zjistily skutkový stav, který přiléhavě právně zhodnotily; své úvahy přitom jasně, srozumitelně a logicky odůvodnily. V předchozím řízení bylo bezpečně prokázáno, že v případě stěžovatele nejsou splněny základní podmínky pro nařízení střídavé péče o nezletilého syna. Stěžovatel podniká v zahraničí, kde i pobývá po značnou část roku, dlouhodobě řádně neplní svoji zákonnou vyživovací povinnost a změnu těchto poměrů v předchozím řízení neprokázal. Ve vztahu k matce nezletilého dítěte stěžovatel jedná v rozporu se zásadami slušného chování, dobrými mravy a není schopen s ní komunikovat; nevyužívá práva na soudem stanovený pravidelný styk se synem. Stěžovatel měl dostatečný prostor se ke všem důkazům a soudem učiněným závěrům vyjádřit, avšak obecné soudy na jeho argumentaci nepřistoupily. Takový postup nelze považovat za protiústavní a opravňující Ústavní soud k vydání kasačního nálezu.

Stěžovatel je ve výkonu svého základního práva na výchovu dítěte omezen zejména s ohledem na způsob života, který vylučuje možnost střídavé péče o syna. Jestliže bylo nezletilé dítě za daných podmínek svěřeno do výlučné péče matky a stěžovateli je upraven styk v dostatečném rozsahu, nelze usuzovat na nespravedlivé upřednostnění matky před otcem a porušení principu rovnosti účastníků řízení.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru