Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3822/14 #1Usnesení ÚS ze dne 03.06.2015

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - OS Vsetín
Soudce zpravodajFormánková Vlasta
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /prohlídka jiných prostor a pozemků
základní práva a svobody/nedotknutelnost obydlí /domovní prohlídka
Věcný rejstříktrestní řízení/neodkladný/neopakovatelný úkon
Domovní prohlídka
EcliECLI:CZ:US:2015:4.US.3822.14.1
Datum podání05.12.2014
Napadený akt

rozhodnutí soudu

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb./Sb.m.s., čl. 12 odst.2

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 83, § 83a, § 84, § 160 odst.4


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3822/14 ze dne 3. 6. 2015

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Lichovníka a soudců Vlasty Formánkové a Vladimíra Sládečka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Ladislava Krupy, právně zastoupeného JUDr. Jaroslavem Johnem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Vsetín, Na Výšině 412, směřující proti příkazům Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 10. listopadu 2014, sp. zn. 0 Nt 184/2014, k domovní prohlídce - bydliště stěžovatele; k prohlídce jiných prostor a pozemků - osobního vozidla VW Sharan; k prohlídce jiných prostor a pozemků - osobního vozidla VW Passat, a dále proti provedení nařízených prohlídek, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť jimi, a jejich realizací, došlo k narušení jeho základních práv, zakotvených v čl. 11 odstavci 1, v čl. 12 odstavci 1 a 2 a v čl. 36 odstavci 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Na základě napadených příkazů provedl Celní úřad pro Zlínský kraj dne 19. listopadu 2014 prohlídky dle § 83 odstavce 1 a § 83a odstavce 1 trestního řádu.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti popsal podrobně, leč poněkud nepřehledně své námitky, směřující jednak proti příkazům, jimž vytkl, že tato rozhodnutí nebyla řádně a přezkoumatelně odůvodněna. Stěžovatel nepovažuje nařízení a provedení prohlídek za úkon neodkladný, ve smyslu ustanovení § 160 trestního řádu, a dále nedostatečnost poučení před zahájením prohlídky, zejména za situace, kdy stěžovatel nebyl právně zastoupen. Výsledkem nařízené prohlídky má být nalezení hledané věci. V projednávaném případě však má stěžovatel za to, že nebyla dostatečně konkretizována ona "věc", a prohlídka se změnila v "neřízené zjišťování". Nadto nebyla splnitelná možnost, aby stěžovatel dobrovolně vydal požadovanou věc. Další výtka stěžovatele směřovala k neprovedení řádného výslechu před samotnou prohlídkou, což považuje za protizákonný postup, respektive v důsledku toho zajištěné věci za nezákonně opatřené důkazy. Dále se stěžovatel pozastavuje nad účastí pracovníků celního úřadu jako součástí policejního orgánu, provádějícího domovní prohlídku, a považuje jejich účast za nezákonnou. Závěrem stěžovatel poukázal na fakt, že provedení prohlídek jako neopakovatelného úkonu není v příkazu uvedeno, a proto tento příkaz trpí závažnou vadou.

K příkazu a provedení domovní prohlídky stěžovatel rovněž odkázal na judikaturu Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 287/96, sp. zn. III. ÚS 183/03, sp. zn. I. ÚS 74/06, sp. zn. II. ÚS 362/06, sp. zn. I. ÚS 536/06 či sp. zn. II. ÚS 1940/10). S ohledem na uvedené okolnosti stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadené příkazy zrušil, neboť protiústavnost jejich vydání nelze jiným způsobem napravit.

Dodatečně stěžovatel doplnil své podání, v němž se domáhal ochrany proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, k němuž mělo dojít tím, že v průběhu domovní prohlídky došlo k vydání a odnětí věci, a dále ke skrytému vydání a odnětí věci. Odnětím a nevrácením věcí tak došlo rovněž k zásahu do vlastnického práva stěžovatele. Stěžovatel dále namítl, že je problematické postavení nezúčastněné osoby, kterou byla pracovnice probační a mediační služby, jejímž vedoucím je bývalý vyšetřovatel. Nově pak stěžovatel požadoval, aby Ústavní soud zakázal policejnímu orgánu pokračovat v porušování jeho zaručených práv a současně mu přikázal obnovit stav před porušením jeho práv vrácením věcí vydaných a odňatých, nezajištěných v rámci domovní prohlídky.

Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížností napadeného rozhodnutí a spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp. zn. 0 Nt 184/2014, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.

Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Není obecným soudem dalšího stupně, není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.

Stěžovatel nesouhlasí s prohlídkou, kterou u něj, na základě soudního příkazu, provedl policejní orgán, ve spolupráci s pracovníky Celního úřadu pro Zlínský kraj, jemuž označení policejní orgán, ve smyslu ustanovení § 12 odstavce 2 písmeno d) trestního řádu, rovněž svědčí.

Podle ustanovení § 82 odstavců 1 a 2, § 83 odstavce 1 a § 83a odstavce 1 trestního řádu nařídí soud prohlídku, je-li důvodné podezření, že v dotčených prostorách se nachází věc důležitá pro trestní řízení. Takový příkaz musí výt vydán písemně a musí být odůvodněn. Podle § 160 odstavce 4 trestního řádu je neodkladným úkonem takový úkon, který, vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. Příkaz k prohlídce specifikovaných prostor uvedené zákonné požadavky splňoval, a proto v něm Ústavní soud neshledal tvrzený zásah. Informace o neodkladnosti je zmíněna i v návrhu státního zástupce, který vydání příkazů požadoval.

V souladu s ustanovením § 84 trestního řádu byl stěžovatel nejdříve vyslechnut. V ústavní stížnosti sice zpochybňoval, zda k výslechu došlo před zahájením prohlídky, či až v jejím průběhu; z protokolu o provedení domovní prohlídky, první ze tří provedených, se však podává, že vypovídal hned poté, co byl o nařízených prohlídkách informován. Ve své výpovědi verifikoval okolnosti, které byly podkladem pro nařízení prohlídek, popsal, jak prací prášek nakoupený od jiného dodavatele balil a označoval etiketami s jinou obchodní značkou, které si předtím zakoupil. Současně policejnímu orgánu sdělil, že má ve svém domě množství (stovky) cigaret, které posléze sám celnímu orgánu vydal.

Zákonné záruky, plynoucí z čl. 12 Listiny byly v daném případě dodrženy. Ústavní soud neshledává v postupu orgánů činných v trestním řízení pochybení, která stěžovatel v ústavní stížnosti namítl. Stěžovatelem předestřená, a k prohlídkám se vztahující judikatura Ústavního soudu, byla respektována.

Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že postupem obecných soudů v jeho věci došlo k naříkaným zásahům do jeho základních práv. Proto Ústavní soud neshledal tvrzený zásah.

Podle ustanovení § 43 odstavec 2 písmeno a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2015

Tomáš Lichovník v.r.

předseda IV. senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru