Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3779/17 #1Usnesení ÚS ze dne 13.12.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Praha
Dotčený orgánSOUD - MS Praha
Soudce zpravodajRychetský Pavel
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/stížnost kasační
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
stížnost
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.3779.17.1
Datum podání04.12.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

150/2002 Sb., § 102


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3779/17 ze dne 13. 12. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti Hlavního města Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 - Staré Město, zastoupeného Mgr. Jakubem Kotrbou, advokátem se sídlem Těšnov 1059/1, Praha 1 - Nové Město, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. září 2017 č. j. 3 A 75/2014-292, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 4. prosince 2017, navrhl stěžovatel zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku z důvodu tvrzeného porušení jeho základních práv podle čl. 11 a čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

2. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") ze dne 29. září 2017 č. j. 3 A 75/2014-292 byla zrušena rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 22. května 2014 č. j. 4006/2014-MZE-12142, sp. zn. 19PV4025/2014-12142 a ze dne 9. května 2014 č. j. 84216/2013-MZE-12142, sp. zn. 19PV4023/2014-12142 a věc byla vrácena Ministerstvu zemědělství k dalšímu řízení. Těmito rozhodnutími byla zamítnuta odvolání žalobkyně proti rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, jimiž byla ve zkráceném přezkumném řízení zrušena rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Praha přiznávající jí vlastnické právo k několika pozemkům v katastrálním území Žižkov a Strašnice podle § 9 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel měl v řízení o žalobě postavení osoby zúčastněné na řízení. Městský soud vydal uvedené rozhodnutí poté, co byl jeho předchozí rozsudek v této věci zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 27. dubna 2016 č. j. 10 As 271/2015-167 z důvodu (částečné) nepřezkoumatelnosti.

II.

Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

3. Ústavní soud se předně zabýval otázkou, zda jsou splněny zákonem stanovené procesní předpoklady řízení o ústavní stížnosti.

4. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na uvážení. Ústavní stížnost tedy může zásadně směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tj. rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon poskytuje k ochraně práva. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení, nýbrž je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní. Splnění těchto podmínek lze připustit i v případě nemeritorních rozhodnutí, avšak pouze za předpokladu, že jsou způsobilá bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a současně představují "konečné" rozhodnutí ve vztahu k určité samostatné uzavřené součásti řízení [srov. např. nález ze dne 12. ledna 2005 sp. zn. III. ÚS 441/04 (N 6/36 SbNU 53) nebo stanovisko pléna ze dne 23. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS-st. 35/13 (ST 35/69 SbNU 859; 124/2013 Sb.)].

5. V dané věci není napadeno konečné rozhodnutí. Za situace, kdy byl původní rozsudek městského soudu zrušen Nejvyšším správním soudem pro jeho (částečnou) nepřezkoumatelnost, se neuplatní důvod nepřípustnosti kasační stížnosti podle § 104 odst. 3 písm. a) soudního řádu správního, neboť Nejvyšší správní soud se zatím nemohl věcně zabývat právním posouzením, na němž městský soud založil své rozhodnutí. Stěžovatel tudíž měl možnost podat proti napadenému rozsudku kasační stížnost podle § 102 soudního řádu správního. Z ústavní stížnosti vyplývá, že této možnosti také využil a že ústavní stížnost podal jen z důvodu procesní opatrnosti.

6. Nadto nelze přehlédnout, že ústavní stížnost směřuje proti rozsudku, kterým bylo zrušeno žalobou napadené správní rozhodnutí. I kdyby proto byla kasační stížnost proti napadenému rozsudku zamítnuta, správní řízení by nadále pokračovalo a stěžovatel by v něm mohl uplatňovat svá práva. V případě z jeho pohledu nepříznivého konečného rozhodnutí správního orgánu by se zároveň mohl domáhat ochrany svých veřejných subjektivních práv (jestliže by tímto rozhodnutím byla dotčena) ve správním soudnictví, včetně navazující možnosti podat ústavní stížnost (např. usnesení ze dne 4. ledna 2002 sp. zn. II. ÚS 650/01, usnesení ze dne 4. prosince 2013 sp. zn. IV. ÚS 3564/13 nebo usnesení ze dne 30. května 2017 sp. zn. IV. ÚS 1387/17).

7. Z těchto důvodů Ústavní soud shledal ústavní stížnost stěžovatele nepřípustnou podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2017

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru