Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 371/2000Nález ÚS ze dne 06.09.2000Důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam3
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuvyhověno
Předmět řízení
základní práva a svobody/svoboda osobní/vazba
Věcný rejstříkvazba/důvody
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 131/19 SbNU 205
EcliECLI:CZ:US:2000:4.US.371.2000
Datum vyhlášení25.09.2000
Datum podání20.06.2000
Napadený akt

rozhodnutí soudu

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 8 odst.5

Ostatní dotčené předpisy

141/1961 Sb., § 67 odst.1 písm.b


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 371/2000 ze dne 6. 9. 2000

N 131/19 SbNU 205

Důvod vazby podle § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 6. září 2000 v senátě ve věci

ústavní stížnosti P. t. č. Vazební věznice, P. P. 5, 140 57 Praha

- Pankrác, zastoupeného JUDr. M. U. proti usnesení Krajského soudu

v Ústí nad Labem ze dne 5. 4. 2000, čj. 6 To 243/2000-36, za

účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako účastníka řízení,

a vedlejšího účastníka Krajského státního zastupitelství v Ústí

nad Labem, za souhlasu účastníků bez ústního jednání, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 4. 2000,

čj. 6 To 243/2000-36, se zrušuje.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému

usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem stěžovatel mimo jiné

uvádí, že v daném případě neexistují a nebyly ani zjištěny žádné

konkrétní skutečnosti svědčící pro uvalení vazby, a proto

z tohoto, jakož i dalších, důvodů se domáhá zrušení napadeného

usnesení.

Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém vyjádření ze dne 10.

8. 2000 poukázal na své stanovisko vyjádřené v napadeném

rozhodnutí s tím, že k němu nemá co dodat či změnit.

Vedlejší účastník Krajské státní zastupitelství v Ústí nad

Labem uvedlo ve svém vyjádřené ze dne 22. 8. 2000, že

z vyšetřovacího spisu jsou zřejmé naprosto konkrétní údaje

o možném ovlivňování svědků či spoluobviněných a možné manipulaci

s důkazy. Z těchto, jakož i dalších, důvodů nepovažuje podanou

ústavní stížnost za opodstatněnou.

Z obsahu spisu 40 Nt 149/2000 Okresního soudu v Ústí nad

Labem Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 4.

3. 2000, čj. 40 Nt 149/2000-7, byl stěžovatel podle § 68 trestního

řádu za použití § 67 odst. 2 trestního řádu z důvodů uvedených

v § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu vzat do vazby dnem 3. 3.

2000. V důvodech svého rozhodnutí uvedl okresní soud, že dosud

zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutky, pro které

stěžovateli bylo sděleno obvinění, jím byly spáchány, vykazují

znaky trestného činu podvodu podle ustanovení § 250 odst. 1, 4

trestního zákona, že vyšetřování trestné činnosti je teprve

v počátcích, již nyní je však evidentní, že se na trestné činnosti

měly podílet i další, doposud nevyslechnuté, osoby a bude třeba

provést výslechy velkého počtu svědků. Hrozí tedy důvodná obava,

že stěžovatel bude působit na dosud nevyslechnuté osoby či jiným

způsobem mařit objasnění skutečností významných pro trestní

stíhání, splňující vazební podmínku podle § 67 odst. 1 písm. b)

trestního řádu. Ke stížnosti stěžovatele rozhodl Krajský soud

v Ústí nad Labem napadeným usnesením tak, že tuto stížnost podle

ustanovení § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu odmítl, když

v důvodech svého rozhodnutí uvedl, že při rozhodování ohledně

existence vazebních důvodů nejde o meritorní zjišťování následků

předpokládaných ustanovením § 67 odst. 1 trestního řádu, ale

o konstatování okolností, které obavy z daného následku

předpokládaného citovaným ustanovením vazbu odůvodňují.

Podle ustanovení § 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu

obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li tu konkrétní

skutečnosti, které odůvodňují obavu, že bude působit na dosud

soudem nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit

objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání. Tato, tzv.

koluzní vazba, je tedy na místě, jestliže v posuzovaném případě

jsou shledány konkrétní skutečnosti, které odůvodňují obavu, že

obviněný bude mařit zjištění skutkových okolností důležitých pro

objasnění věci. Jak Ústavní soud zdůraznil již v celé řadě svých

nálezů, a to shodně i se stanoviskem zaujatým v Komentáři

k trestnímu řádu (1. vydání 1995, str. 263), tento vazební důvod

je podmíněn existencí konkrétních skutečností spojených

s předpokládanou aktivní činností obviněného, jež směřuje k maření

skutečností závažných pro trestní stíhání. Již proto nemůže být

koluzním důvodem vazby jen určitá důkazní situace, např. počátek

vyšetřování, kterého se dovolávají obecné soudy, rozsáhlost

dokazování, ale musí zde být konkrétní skutečnosti nasvědčující

obavě, že obviněný koluzní záměry skutečně má. Rozhodnutí obecných

soudů jsou však v tomto směru zcela vágní, neboť uvedení jakékoli

konkrétní skutečnosti postrádají a v tomto směru jsou proto

i nepřezkoumatelná.

Ústavní soud proto pro porušení ústavně zaručeného práva

zakotveného v čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod

ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,

vyhověl a napadené usnesení podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a)

citovaného zákona zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 6. září 2000

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru