Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 361/98Nález ÚS ze dne 11.03.1999K příslušnosti Ústavního soudu rozhodovat kompetenční spory mezi územními samosprávnými celky o místní příslušnost

Typ řízeníVe sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy
Význam3
NavrhovatelOBEC / ZASTUPITELSTVO OBCE - Malá Morávka
Soudce zpravodajČermák Vladimír
Typ výrokuzamítnuto
vyhověno
Předmět řízení
kompetenční spor
Věcný rejstříkpravomoc
Kompetenční spor
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)N 41/13 SbNU 295
EcliECLI:CZ:US:1999:4.US.361.98
Datum podání14.08.1998
Napadený akt

jiný zásah orgánu veřejné moci

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

1/1993 Sb., čl. 87 odst.1 písm.k

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

182/1993 Sb., § 120 odst.1

36/1960 Sb., § 12, § 16, § 17

367/1990 Sb., § 14 odst.1 písm.o, § 62 odst.1, § 62 odst.2


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 361/98 ze dne 11. 3. 1999

N 41/13 SbNU 295

K příslušnosti Ústavního soudu rozhodovat kompetenční spory mezi územními samosprávnými celky o místní příslušnost

ČESKÁ REPUBLIKA

NÁLEZ

Ústavního soudu

Jménem republiky

Ústavní soud

rozhodl dne 11. března 1999 v senátě ve věci

návrhu Zastupitelstva obce Malá Morávka, zastoupeného JUDr.

Vladimírem Ježkem, advokátem AK, Dvořákova 26, 701 84 Ostrava, na

zahájení řízení o rozsah kompetencí obcí Malá Morávka a Karlova

Studánka a ústavních stížností týkajících se určení povinnosti

Ministerstvu vnitra České republiky projednat návrh obce Malá

Morávka na rozhodnutí o příslušnosti obce ve věcech místních

záležitostí veřejného pořádku na části území jejího katastru

a rozhodnout o něm, jakož i určení povinnosti Okresnímu úřadu

v Bruntále zdržet se nezákonných zásahů do práv Obecního

zastupitelstva obce Malá Morávka, jako orgánu územní samosprávy,

spočívajících v nečinnosti vůči opatřením orgánu obce Karlova

Studánka, týkajícím se severní části katastru obce Malá Morávka,

za účasti 1) obce Karlova Studánka, zastoupené Mgr. Jaroslavem

Ličmanem, advokátem AK, Sladovnická 13, 792 01 Bruntál, 2)

Ministerstva vnitra ČR, 3) Okresního úřadu v Bruntále,

zastoupeného Mgr. Jiřím Škrabalem, pověřeným řízením úřadu, takto:

I. Zastupitelstvo obce Malá Morávka je příslušné k místním

záležitostem veřejného pořádku ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1

písm. o) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní řízení), ve

znění pozdějších předpisů, na území zobrazeném v katastrálních

mapách katastru ČR, včetně jeho části zahrnující, ke dni 1. 2.

1999 označené, parcely č. 349 (část), 1595, 1620, 1619, 469

(část), 496 (část), 1621, 1622, 1618, 1396/14, 1510/1, 1603,

1604, 1515/3, 1520, 1378, 1512, 1605, 1515/5, 1609, 1610, 1611,

1612, 1613, 1606, 1519, 1360/1, 1360/10, 448 (část), 281 (část),

1360/11, 1360/3, 441, 330, 1360/5, 1360/6, 1360/4, 1360/7,

1360/8, 1360/9, 1364/1, 396, 1364/7, 286 (část), 452 (část),

1394/40, 456, 1364/5, 455, 1364/3, 1364/4, 1364/8, 454, 453

(část), vše k. ú. Malá Morávka.

II. Okresní úřad v Bruntále je povinen zdržet se zásahů do práv

obecního zastupitelstva obce Malá Morávka jako orgánu územní

samosprávy, spočívajících v nečinnosti vůči opatřením orgánů obce

Karlova Studánka, týkajícím se ve výroku I. nálezu specifikované

části obce Malá Morávka.

III. Ústavní stížnost směřující proti nečinnosti Ministerstva

vnitra ČR se zamítá.

Odůvodnění:

V návrhu na zahájení řízení podaném s odkazem na článek

87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR navrhovatel uvádí, že obec Karlova

Studánka vznikla jako samostatná obec s vlastním katastrem k 1.

1. 1953 vyčleněním části území z katastru obcí Suchá Rudná,

Ludvíkov a Malá Morávka. Rozloha tohoto katastru byla poměrně

velmi malá (přibližně 54 ha) a zahrnovala pouze bezprostřední

okolí lázeňského osídlení. Po svém vzniku začala obec Karlova

Studánka usilovat o územní rozšíření a v tomto směru získala

podporu jak ONV v Bruntále, tak orgánů či organizací provozujících

rekreační zařízení v této zájmové oblasti (chaty Ovčárna

a Barborka, případě Kurzovní chata). V mezidobí byla obec Malá

Morávka přičleněna do okresu Rýmařov, takže změnami mezi hranicemi

obcí ležících v různých okresech se musel zabývat KNV v Olomouci.

Změna hranic byla posléze schválena plenárním zasedáním KNV

v Olomouci dne 5. 2. 1955 s účinností od 1. 1. 1955, po předchozím

souhlasu dotčených obcí, a dotkla se i hranic obce Malá Morávka,

od které byla odpojena severní část o rozloze kolem 400 ha, tj.

okolí Pradědu s rekreačními chatami Barborka a Ovčárna. Ke

skutečné realizaci nově stanovených hranic, jak v terénu, tak

i v katastrální mapě, však nikdy nedošlo, přestože změna hranic

byla publikována v tehdejším Úředním listu ve smyslu vládního

nařízení č. 16/1954 Sb. Podle textu usnesení KNV v Olomouci mělo

být od katastru obce Malá Morávka odloučeno území o rozloze

přibližně 400 ha, zatímco sporné území má rozlohu 1 034 ha, což

znamená, že slovní znění tohoto usnesení je v rozporu

s deklarovaným elaborátem Oblastního ústavu geodézie a kartografie

v Opavě. Nová hranice byla tedy spíše jen zobrazením požadavků

a nároků obce Karlova Studánka, nikoli promítnutím skutečného či

domnělého právního stavu. K podstatné změně stavu věci došlo

v roce 1987 v situaci, kdy obě obce již spadaly do nově zřízeného

okresu Bruntál. Plenární zasedání ONV v Bruntále dne 17. 6. 1987

pod čj. vnitř. 28/1987 schválilo změny hranic katastrálních území

obcí Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Karlovice, Heřmanovice,

Malá Morávka, Holčovice, Světlá Hora a Široká Niva. K této změně

hranic došlo se souhlasem národních výborů dotčených obcí při

jejich plenárních zasedáních, k němuž v případě Karlovy Studánky

došlo dne 27. 10. 1986. Tak byly dodrženy podmínky stanovené

zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění

pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 39 zákona č.

69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů.

Podle této poslední změny hranic spadá podstatná část sporného

území do katastru obce Malá Morávka, když se liší pouze

v detailech od hranice z roku 1953. To znamená, že území vrcholu

Pradědu, chaty Barborky, Ovčárny, jakož i restaurace a parkoviště

Hvězda se nachází v katastru obce Malá Morávka. Toto rozhodnutí

o změně hranic bylo realizováno v katastrálních mapách

i vyznačením v terénu, fakticky si však výkon správy ve sporném

území atrahovala obec Karlova Studánka, a to zejména tím, že

vyměřuje a vybírá místní poplatky. Tento stav obci Karlova

Studánka přirozeně vyhovuje, a proto se po roce 1989 začala

domáhat jeho legalizace, a to úspěšně, neboť přednosta Okresního

úřadu v Bruntále zaslal dne 18. 3. 1991 zainteresovaným obecním

úřadům, i na orgány geodézie, dopis, v němž tvrdí, že rozhodnutí

ONV v Bruntále z roku 1987 je nicotné. Proti tomuto názoru se obec

Malá Morávka ohradila podáním Ministerstvu vnitra ČR, které sice

správně odmítlo "deklaraci nicotnosti", nicméně zejména

nedostatečným rozlišením mezi nesprávným či nezákonným správním

aktem a aktem nicotným nevneslo do věci jasný pohled. Následně se

obec Karlova Studánka obrátila na Okresní soud v Bruntále

s žalobou směřující proti obci Malá Morávka na určení

katastrálních hranic mezi oběma obcemi, ve věci projednávané

Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 9 C 439/93 však došlo

k zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu. Právní stav je

tedy takový, že v létech 1955 a 1987 byla vydána dvě odlišná

rozhodnutí o vytýčení katastru obce Karlova Studánka, přičemž obě

tato rozhodnutí vydal k tomu příslušný státní orgán v rámci své

pravomoci při respektování tehdy platných právních předpisů.

Nepochybně i zde platí analogicky zásada "lex posterior derogat

priori", jejíž aplikace znamená, že sporné území patří nyní do

katastru obce Malá Morávka. Protože na sporné území si činí nárok

obě obce a dochází mimo jiné k takovým paradoxním situacím, kdy

stavebním úřadem ve Vrbně pod Pradědem jsou ke stavebnímu řízení

zvány jako dotčené instituce obě obce a protože obě obce trvají ve

vztahu ke sporné části tohoto území i na své kompetenci týkající

se místních záležitostí veřejného pořádku ve smyslu § 14 odst. 1

písm. o) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení),

a dále protože o tomto kompetenčním sporu nepřísluší rozhodovat

jinému orgánu ve smyslu ustanovení § 122 zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jde podle názoru

navrhovatele nepochybně o spor mezi orgány územních samosprávných

celků, obcí, vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy

ve smyslu ustanovení § 120 citovaného zákona, o němž přísluší

rozhodovat Ústavnímu soudu [čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR].

Pouze z opatrnosti navrhovatel podává ústavní stížnost podle

ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,

o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to proti

nečinnosti Ministerstva vnitra ČR, které svým přípisem ze dne 1.

7. 1998 odmítlo v celé záležitosti rozhodovat a ztotožnilo se se

stanoviskem ředitele odboru všeobecné správy vyjádřeným v dopise

ze dne 11. 6. 1998, a dále proti nečinnosti Okresního úřadu

v Bruntále. Je totiž nepochybné, že i v oblasti samostatné

působnosti obce má okresní úřad své pravomoci vyplývající zejména

z ustanovení § 62 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní

zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zásahem ve smyslu

ustanovení § 72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, je totiž třeba rozumět i nečinnost

příslušného orgánu tam, kde určitou činnost má zákonem přikázánu,

jak je tomu v projednávané věci vzhledem k ustanovení § 62 zákona

o obcích. Z korespondence vedené s Okresním úřadem v Bruntále

naopak plyne, že tento úřad se ztotožňuje s právním názorem obce

Karlova Studánka, že katastrální hranice jsou dodnes určeny

usnesením KNV v Olomouci ze dne 21. 12. 1954, a že proto odmítá

učinit jakákoli opatření proti nesprávným či nezákonným aktům této

obce. Ze všech uvedených důvodů domáhá se proto navrhovatel vydání

nálezu uvedeného pod bodem I., jakož i rozhodnutí o ústavních

stížnostech uvedených pod body II. a III. nálezu. V podání ze dne

8. 3. 1999, předloženém při jednání Ústavního soudu, zpřesnil

navrhovatel návrh v tom směru, že uvedl současná čísla předmětných

parcel a navrhl, aby Okresnímu úřadu v Bruntále bylo uloženo

zdržet se nezákonných zásahů do práv obecního zastupitelstva obce

Malá Morávka jako orgánu územní samosprávy, spočívajících

v nečinnosti vůči opatřením orgánů obce Karlova Studánka,

týkajícím se sporné části území.

Obec Karlova Studánka uvedla ve svém vyjádření ze dne 8.

3. 1999, že z celé řady důvodů se doposud nepodařilo realizovat

rozhodnutí KNV v Olomouci ze dne 5. 2. 1955, kterým došlo ke změně

hranic obcí Karlova Studánka a Malá Morávka, a to provedením

omezníkování obecních hranic uvedených obcí. Obě obce tomuto

problému nevěnovaly náležitou pozornost a tím obě porušily

ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 22/1964 Sb. Právní stav je tedy

takový, že existuje pouze jedno rozhodnutí, a to rozhodnutí

bývalého KNV v Olomouci, jež bylo vydáno v souladu se zákonem

v té době platným a nebylo žádným dalším rozhodnutím zrušeno či

změněno. Podle názoru obce Karlova Studánka jde v tomto konkrétním

případě skutečně o spor ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. k) ústavy

ČR v návaznosti na ustanovení § 120 odst. 2 písm. b) zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Současný platný zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu,

tuto problematiku totiž neřeší. Z ustanovení § 5 písm. d) zákona

č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve

znění pozdějších předpisů, však vyplývá, že katastrální orgány

schvalují změny hranic katastrálního území. V § 6 citovaného

zákona je uvedeno, že na takové řízení se vztahují předpisy

o správním řízení, tedy o řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., jež

však v této věci neproběhlo. Obec Karlova Studánka navrhuje proto

odmítnutí návrhu pro jeho nepřípustnost, popř. vydání nálezu,

v němž se určuje že obec Karlova Studánka je příslušná činit

opatření a jiné zásahy ve věcech místních záležitostí a veřejného

pořádku na celém území katastru obce, včetně jeho sporné části.

Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, uvedlo

ve svém vyjádření ze dne 11. 1. 1999, že jeho působnost je

vymezena ustanovením § 12 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění

pozdějších předpisů, a to tak, že může rozhodovat pouze ve věcech,

které jsou mu svěřeny zákonem, což znamená, že není příslušné

rozhodovat o hranicích katastru obcí, ani o tom, že obec je

příslušná k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku

na části území jejího katastru, neboť jde o samostatnou působnost

obce, která je dána zákonem. Podle § 17 zákona č. 36/1960 Sb., ve

znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra podle tohoto

ustanovení každoročně vyhlašuje v Ústředním věstníku ČR územní

změny, těmito změnami se však nerozumí změny katastrálních území

obcí.

Přednosta Okresního úřadu v Bruntále uvedl ve svém

vyjádření ze dne 5. 1. 1999 mimo jiné to, že na napadená usnesení

KNV v Olomouci a ONV v Bruntále nelze aplikovat ustanovení § 62

zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění

pozdějších předpisů, protože toto ustanovení se vztahuje na právní

akty vydané teprve po účinnosti zákona o obcích. Okresní úřad

v Bruntále tedy nijak nezasahuje do práv obecního zastupitelstva

obce Malá Morávka, neboť zmíněná usnesení, která jsou dosud platná

a účinná, pouze respektuje. Pokud se dotčené obce nemohou

dohodnout, ponechává Okresní úřad v Bruntále věc na rozhodnutí

Ústavního soudu.

Z obsahu usnesení bývalého ONV v Bruntále ze dne 17.

6. 1987, čj. vnitř. 28/1987-604.1, Ústavní soud zjistil, že na

svém plenárním zasedání schválil uvedeného dne bývalý ONV

v Bruntále podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu,

ve znění pozdějších předpisů (§ 16) a podle ustanovení § 39 odst.

2 písm. i) (správně písm. g) zákona č. 69/1967 Sb., o národních

výborech, ve znění pozdějších předpisů, změnu správních hranic

obcí, rovněž obcí Karlova Studánka a Malá Morávka, a to v rozsahu

a způsobem uvedeným v mapách a situačních plánech. Toto rozhodnutí

bylo vydáno po projednání jednotlivými národními výbory

a s jejich souhlasem, ke kterémužto projednání, jak patrno

z přípisu MNV v Karlově Studánce ze dne 28. 10. 1986, čj. 262/86,

a MNV v Malé Morávce ze dne 11. 8. 1986, došlo v obci Karlova

Studánka dne 27. 10. 1986, v obci Malá Morávka dne 5. 12. 1985.

Jak vyplývá ze sdělení Katastrálního úřadu v Bruntále ze dne 16.

12. 1998, v roce 1982 bylo započato s obnovou operátů evidence

nemovitostí novým mapováním v obci Vrbno pod Pradědem a v obci

Karlova Studánka. Správní hranice obce Karlova Studánka byly

vyšetřeny tak, jak jsou dnes zobrazeny v katastrálních mapách

katastru ČR, tj. bez sporného území. Podle závěrečného protokolu,

totiž protokolu ze dne 15. 12. 1982, všichni zúčastnění

s hranicemi souhlasili, platnost obnovených operátů a evidence

nemovitostí byla vyhlášena Krajskou geodetickou a kartografickou

správou pro Severomoravský kraj s účinností od 1. 7. 1985. Podle

ustanovení § 29 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí

ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, se operát

evidence nemovitostí považuje za katastrální operát s účinností od

1. 1. 1993. Z přípisu Katastrálního úřadu v Bruntále ze dne 1. 2.

1999 je konečně patrno, že ke dni 1. 2. 1999 jsou všechny, ve

výroku tohoto nálezu uvedené pozemky, vedeny v katastrálním území

Malá Morávka.

Z uvedených zjištění tedy vyplývá, že v souladu

s citovanými právními předpisy došlo ke změně území obcí Karlova

Studánka a Malá Morávka, a to tak, že sporná část zahrnující

pozemky uvedené ve výroku tohoto nálezu představuje nyní část

územního obvodu obce Malá Morávka. Za tohoto stavu věci pozbývá

tak podle názoru Ústavního soudu smysl a účel, a stává se tak

irelevantním, zabývat se v návrhu zpochybňovanými územními

změnami, provedenými se souhlasem bývalého KNV v Olomouci ze dne

5. 2. 1955, neboť současná změna území obou obcí je výsledkem

procesu završeného již citovaným rozhodnutím bývalého ONV

v Bruntále ze dne 17. 6. 1987. Protože toto rozhodnutí bylo vydáno

orgánem podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb.,

o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, k tomu

kompetentním a presumpce jeho správnosti jako správního aktu

nebyla ničím vyvrácena, znamená to, že jako platný správní akt

bylo způsobilé vyvolat i právní účinky, totiž již konstatovanou

změnu hranic obou obcí, aniž by přitom muselo výslovně zrušit

předchozí vydaná rozhodnutí o územních změnách, jak by tomu bylo

v případě uvedeném v ustanovení § 15 odst. 1 citovaného zákona,

kdy kupř. k podstatné změně území kraje mohlo dojít jen na

základě zákona.

Podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR Ústavní soud

rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů

územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. Toto

oprávnění je blíže rozvedeno v ustanovení § 120 odst. 1 zákona č.

182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,

podle kterého v řízení ve sporech o rozsah těchto kompetencí

Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány

územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo

činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen "rozhodnutí") ve věci

uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen "kompetenční

spory"). Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení návrh na

zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněno podat

zastupitelstvo územního samosprávného celku i v kompetenčním sporu

mezi územními samosprávnými celky navzájem. Podle ustanovení §

122 odst. 1 citovaného zákona návrh je nepřípustný, přísluší-li

rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního

zákona, podle odst. 2 je dále nepřípustný, přísluší-li rozhodovat

o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi

nimiž kompetenční spor vznikl. O takovou nepřípustnost návrhu, kdy

by o kompetenčním sporu měl podle zvláštního zákona rozhodovat

jiný orgán, v projednávané věci nejde, neboť zmíněný kompetenční

spor není upraven zvláštním zákonem zakládajícím jinou příslušnost

k rozhodování o něm. Stejně tak, jak je tomu v případě

kompetenčního sporu o věcnou a funkční příslušnost, přísluší tedy

Ústavnímu soudu rozhodovat i v případě kompetenčního sporu mezi

územními samosprávnými celky o místní příslušnost, tedy

v případě, jde-li o spor vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo

jiné zásahy v určitém územním obvodu obce nebo jeho části.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním dospěl Ústavní soud k závěru,

že orgánem příslušným ve sporné části území je obec Malá Morávka,

a to i k, v návrhu uvedeným, opatřením týkajícím se místních

záležitostí veřejného pořádku [§ 14 odst. 1 písm. o) zákona ČNR č.

367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

předpisů].

Je-li tomu tak, jinými slovy, není-li v tomto

kompetenčním sporu o příslušnosti obce Malá Morávka ve shora

uvedeném smyslu pochyb, obstojí i navrhovatelova ústavní stížnost

směřující proti nečinnosti Okresního úřadu v Bruntále povolaného

k nápravě nesprávných opatření orgánů obce nejen v otázkách

přenesené, ale i samostatné působnosti podle § 62 odst. 1 a 2

citovaného zákona, když k opatřením ze strany orgánů obce Karlova

Studánka, týkajícím se sporného území, docházelo a dochází i po

vydání zákona o obcích. Postoj Okresního úřadu v Bruntále se

ukazuje zcela evidentním i ve světle jeho dopisu ze dne 20. 10.

1998, v němž tento úřad v závěru konstatuje, že obci Karlova

Studánka přísluší vykonávat samosprávu a přenesenou působnost

podle příslušných ustanovení zákona ČNR č. 367/1990 Sb.,

v platném znění, nad celým územím obce, tj. i nad územím okolí

Pradědu, neboť usnesení KNV v Olomouci nebylo žádným kompetentním

orgánem zrušeno. Tuto nečinnost Okresního úřadu v Bruntále nelze

podle názoru Ústavního soudu považovat za nic jiného, než za

odepření práva na právní ochranu ve smyslu ustanovení čl. 36 odst.

1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Navrhovatelova ústavní stížnost neobstojí pouze ve

vztahu k Ministerstvu vnitra ČR, jež podle ustanovení § 12 odst.

1 písm. i) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev

a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, je sice

ústředním orgánem státní správy pro územní členění státu a podle

ustanovení § 17 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve

znění pozdějších předpisů, sestavuje a vyhlašuje seznam krajů,

okresů a obcí tvořících jednotlivé okresy, stejně jako změny

v tomto seznamu vyplývající ze změn prováděných podle tohoto

zákona, tato jeho působnost se však vztahuje jen na změny vzniklé

rozdělením či sloučením obcí, nikoli na změny katastrálních území

obcí.

Ústavní soud proto ze všech uvedených důvodů návrhu

Zastupitelstva obce Malá Morávka v jeho kompetenčním sporu

o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné

zásahy ve sporné územní části uvedené ve výroku tohoto nálezu

vyhověl (čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR, § 120 odst. 2 písm. b)

zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

předpisů), stejně jako vyhověl navrhovatelově ústavní stížnosti

směřující proti nečinnosti Okresního úřadu v Bruntále pro porušení

čl. 36 odst. 1 Listiny (§ 82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b)

zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

předpisů), zatímco jinak jeho ústavní stížnost směřující proti

nečinnosti Ministerstva vnitra ČR podle ustanovení § 82 odst. 1

zákona o Ústavnímsoudu zamítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 11. března 1999

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru