Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3592/10 #1Usnesení ÚS ze dne 14.03.2011

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - VS Praha
Soudce zpravodajVýborný Miloslav
Typ výrokuodmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /opomenuté důkazy a jiné vady dokazování
Věcný rejstříkDokazování
Směnečný platební rozkaz
EcliECLI:CZ:US:2011:4.US.3592.10.1
Datum podání16.12.2010
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Dotčené ústavní zákony a mezinár. sml.

2/1993 Sb., čl. 36 odst.1

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 132, § 175


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3592/10 ze dne 14. 3. 2011

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 14. března 2011 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ing. J. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, AK se sídlem Velké náměstí 148, 500 03 Hradec Králové, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2008 č. j. 12 Cmo 330/2007-333 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí s tím, že jím byla porušena jeho ústavně zaručená práva, jež jsou zakotvena v ustanoveních čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Porušení těchto základních práv spatřoval stěžovatel v tom, že byly odmítnuty jeho námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, ačkoliv z jím předložených důkazů jasně vyplývalo, že se žalobce zaplacení směnky domáhal neoprávněně. V důsledku vadného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pak byla na majetek stěžovatele a jeho manželky nařízena exekuce, již je nutno považovat za neoprávněný zásah do jejich majetkových práv.

Stěžovatel brojil zejména proti tomu, že jak soud prvního stupně, tak soud odvolací (v napadeném rozhodnutí) vzaly za prokázané, že stěžovatel směnku podepsal jako aval, ačkoliv ze znaleckých posudků vyplývá, že tato možnost není jistá. Za nepřípustný postup označil stěžovatel i doplnění dalších údajů (rodné číslo) ke "svému" podpisu na směnce. Zároveň bylo dle stěžovatele prokázáno, že žalobce nakládal se směnkou způsobem, který odporuje směnečnému vyplňovacímu prohlášení i zákonu. Přes tyto skutečnosti však stěžovatelovým námitkám nebylo vyhověno, pročež se s nimi nyní obrací na Ústavní soud.

II.

Skutkový děj netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť je stěžovateli i účastníku řízení znám.

III.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud je, jak již mnohokrát konstatoval, soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. čl. 83 Ústavy) a nepředstavuje jakousi další instanci v rámci systému obecného soudnictví. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li jejich rozhodnutími či postupy, jež těmto rozhodnutím předcházely, porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy zpravidla nemá za následek porušení základních práv a svobod; to může nastat až v případě (srov. např. nález sp. zn. III. ÚS 224/98, Sb. n. u., sv. 15, č. 98), že dojde k porušení některé z těchto norem jednoduchého práva v důsledku svévole anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti. Napadená rozhodnutí však dle názoru Ústavního soudu za protiústavní ve shora naznačeném smyslu považovat nelze.

Stěžovatelovy námitky se týkají výlučně hodnocení důkazů obecným soudem a zjišťování skutkového stavu; takové námitky - jak již shora uvedeno - však zásadně ústavněprávní relevanci nemají. Ústavní soud ověřil, že se Vrchní soud v Praze s výtkami stěžovatelovými týkajícími se podpisu na směnce i údajného protiprávního nakládání se směnkou přesvědčivě vypořádal a při hodnocení skutkového stavu ani při intepretaci práva nevybočil z mantinelů stanovených mu ústavním pořádkem.

Pokud jde o stěžovatelovu hlavní výhradu týkající se pravosti podpisu na směnce, dodává Ústavní soud, že právní názor, podle něhož v této věci důkazní břemeno nesl stěžovatel, pokládá za ústavně konformní a souladný s ustálenou judikaturou obecných soudů. V dalším může Ústavní soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí - maje je za ústavně konformní - odkázat.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 2011

Michaela Židlická, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru