Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 356/17 #1Usnesení ÚS ze dne 22.02.2017

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - KS Ústí nad Labem
Soudce zpravodajJirsa Jaromír
Typ výrokuodmítnuto pro nepřípustnost
Předmět řízení
procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
Věcný rejstříkopravný prostředek - mimořádný
Dovolání
EcliECLI:CZ:US:2017:4.US.356.17.1
Datum podání03.02.2017
Napadený akt

rozhodnutí soudu

Ostatní dotčené předpisy

99/1963 Sb., § 237


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 356/17 ze dne 22. 2. 2017

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Marcely Mrázkové, zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem v České Lípě, Sokolská 295, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 20. 12. 2016, č. j. 30 Co 373/2016-56, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 20. 12. 2016, č. j. 30 Co 373/2016-56, potvrdil usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 11. 10. 2016, č. j. 38 C 209/2016-46, kterým žalobkyni nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků za návrh ve věci vypořádání společného jmění manželů. Proti usnesení odvolacího soudu se stěžovatelka brání ústavní stížností podanou dne 3. 2. 2017 a navrhuje jeho zrušení.

Ústavní stížnost je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje a mezi které náleží ve smyslu § 72 odst. 3 téhož zákona rovněž dovolání. Citovaná ustanovení vyjadřují zásadu subsidiarity ústavní stížnosti, která je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím teprve tehdy, není-li možná náprava postupy před obecnými soudy, mj. pokud byly řádně vyčerpány veškeré dostupné procesní prostředky obrany.

Stěžovatelka se měla proti usnesení odvolacího soudu o nepřiznání osvobození od soudních poplatků primárně bránit dovoláním jako mimořádným opravným prostředkem. Přezkum rozhodnutí podřízených soudů týkajících se osvobození od soudních poplatků je standardní součástí agendy Nejvyššího soudu, který mj. vyslovil, že za dovolání tohoto druhu se neplatí soudní poplatek, a jejich přípustnost nelze odepřít ani na základě hodnotového omezení podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, a ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013); podmínkami dovolacího přezkumu se zabývá rovněž právní nauka (VEČEŘA, J. Zákon o soudních poplatcích a předpisy související: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 158).

Na závěru o nepřípustnosti ústavní stížnosti nemůže nic změnit ani nesprávné poučení o opravných prostředcích odvolacím soudem, který v napadeném usnesení uvedl, že proti němu není dovolání přípustné. V této souvislosti lze poukázat na ustanovení § 240 odst. 3 o. s. ř., které reaguje na pochybení odvolacího soudu spočívající v nesprávném poučení o opravných prostředcích.

Na základě výše uvedených důvodů byla ústavní stížnost Ústavním soudem podle § 75 odst. 1 ve spojení s § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. února 2017

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru