Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 346/03Usnesení ÚS ze dne 02.07.2003

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Soudce zpravodajZarembová Eva
Typ výrokuodmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - § 43/1/c)
odmítnuto - pro 2b
Předmět řízení
pravomoc a činnost ústavních orgánů/vyhlašování a průběh voleb, referenda
základní práva a svobody/právo podílet se na správě věcí veřejných /volební a... více
Věcný rejstříkReferendum
EcliECLI:CZ:US:2003:4.US.346.03
Datum podání25.06.2003
Ostatní dotčené předpisy

114/2003 Sb., čl.


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 346/03 ze dne 2. 7. 2003

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

IV. ÚS 346/03

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci návrhu E. K., na přezkoumání ústavnosti a zákonnosti postupu při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii, konaného ve dnech 13. a 14. 6. 2003,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním, předaným k poštovní přepravě dne 24. 6. 2003 a doručeným Ústavnímu soudu následujícího dne, stěžovatelka zpochybňovala výsledek referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii, neboť považuje za nepřijatelné, že občan mohl při hlasování před volební komisí prokázat svoji totožnost jak občanským průkazem, tak i cestovním pasem, v němž není vyznačeno jeho bydliště. Jak dále namítá, jestliže se v minulosti přestěhoval a nenahlásil změnu své adresy, může figurovat na seznamu voličů (oprávněných občanů) i v několika místech. Dle tvrzení navrhovatelky tato možnost potom mohla vést k tomu, aby občan v případě, že by si takové jednání předsevzal, hlasoval ve více okrscích. Nejedná se přitom o možnost pouze hypotetickou, neboť ji navrhovatelka spolu s několika přáteli údajně vyzkoušela, a to bez jakýchkoliv problémů. Jak závěrem ve svém podání uvádí, zmíněná "benevolence nebo procesní chyba mohla o několik procent ovlivnit voličskou účast".

Ústavní soud poté, co posoudil podání z pohledu formálních předpokladů nezbytných pro jeho věcné projednání, je nucen připomenout, že dle zákona každý občan oprávněný hlasovat v referendu může podat návrh na rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení [§ 125d odst. 1. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; srov. i čl. 87 odst. 1 písm. m) úst. zák. č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů].

Jinými slovy, občan může napadat rozpornost označeného postupu s citovanými zákony, nikoliv již tyto zákony samotné bez dalšího. Jak plyne z obsahu podání navrhovatelky, tato v podstatě nesouhlasí s platnou právní úpravou, pročež lze její podání chápat jako návrh směřující vůči předmětnému ustanovení § 24 odst. 3 zák. č. 114/2003 Sb., o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda), zakládajícímu možnost občana při hlasování v referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii prokázat svoji totožnost a státní občanství ČR předložením mj. i cestovního pasu.

Okruh aktivně legitimovaných subjektů pro podání návrhu na zrušení zákonů, jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení vymezuje § 64 zák. č. 182/1993 Sb. Je zjevné, že navrhovatelka pod něj nespadá.

Ústavní soud jako orgán veřejné moci vychází při výkonu své jurisdikce důsledně z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR), což je v právním státě condicio sine qua non pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Proto Ústavní soud podání navrhovatelky podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) téhož zákona, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítl jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Z těchto důvodů potom již také nevyzýval navrhovatelku k odstranění formální vady návrhu, spočívající v absenci kvalifikovaného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.), když vzal v úvahu jednak povahu navrhovatelkou uplatňovaných argumentů a z nich plynoucích důsledků, jakož i ust. § 125d odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb.,

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. července 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru