Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

IV. ÚS 3448/18 #1Usnesení ÚS ze dne 25.10.2018

Typ řízeníO ústavních stížnostech
Význam4
NavrhovatelSTĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgánSOUD - NS
SOUD - MS Praha
SOUD - OS Praha 4
Soudce zpravodajMusil Jan
Typ výrokuprocesní - odložení vykonatelnosti
Předmět řízení
Věcný rejstřík
EcliECLI:CZ:US:2018:4.US.3448.18.1
Datum podání18.10.2018
Napadený akt

rozhodnutí soudu


přidejte vlastní popisek

IV.ÚS 3448/18 ze dne 25. 10. 2018

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jana Filipa a Jaromíra Jirsy ve věci návrhu Michala Janíčka, zastoupeného Mgr. Martinem Rottou, advokátem, se sídlem Maiselova 38/15, Praha 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2018 č. j. 28 Cdo 2488/2018-188, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2018 č. j. 15 Co 485/2017-124, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. července 2017 č. j. 25 C 282/2016-80, za účasti 1. Nejvyššího soudu, 2. Městského soudu v Praze a 3. Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení, a za účasti Veroniky Poskočilové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. července 2018 č. j. 28 Cdo 2488/2018-188, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2018 č. j. 15 Co 485/2017-124, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. července 2017 č. j. 25 C 282/2016-80, se zamítá.

Odůvodnění:

Návrhem podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doručeným Ústavnímu soudu dne 18. října 2018, se Michal Janíček (dále jen "stěžovatel" nebo "žalovaný") domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho ústavně garantované právo na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Z obsahu ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovateli (žalovanému) byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") ze dne 3. července 2017 č. j. 25 C 282/2016-80, uložena povinnost do tří dnů od právní moci daného rozhodnutí zaplatit Veronice Poskočilové [dále jen "žalobkyni"] částku 389 277,40 Kč spolu s úroky z prodlení. Uvedené rozhodnutí napadl žalovaný odvoláním, k němuž Městský soud v Praze napadený rozsudek obvodního soudu rozsudkem ze dne 23. ledna 2018 č. j. 15 Co 485/2017-124, potvrdil. Následné dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 26. července 2018 č. j. 28 Cdo 2488/2018-188.

Stěžovatel součástí ústavní stížnosti učinil i návrh na odklad vykonatelnosti všech napadených rozhodnutí, přičemž jej obecně odůvodnil tak, že takový postup není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a výkon rozhodnutí přiznaný žalobkyni (vedlejší účastnici) pro něj znamená nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám. Dále stěžovatel uvedl, že je invalidním důchodcem, který pobírá důchod ve výši 8 809 Kč a na nezletilou dceru mu bylo stanoveno výživné ve výši 8 000 Kč.

Podle ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může Ústavní soud na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podání ústavní stížnosti zásadně není spojeno se suspenzivním účinkem a rozhodnutí, jímž Ústavní soud výjimečně vykonatelnost napadeného rozhodnutí odloží, je vázáno na striktní splnění podmínek zakotvených v ustanovení § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, jež Ústavní soud s ohledem na zásadu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci a subsidiární povahu ústavní stížnosti vykládá restriktivně. "Povoloval-li" by Ústavní soud odklad vykonatelnosti pravidelně, dostával by se do pozice nikoliv soudního orgánu ochrany ústavnosti, nýbrž do pozice přezkumné instance v rámci soustavy soudů, kteréžto postavení - jak ostatně mnohokrát judikoval - mu nepřísluší. Navíc každé odložení vykonatelnosti již pravomocně ukončené věci se dotýká nejen té strany sporu, v jejíž prospěch je rozhodnutí co do své vykonatelnosti suspendováno, ale také strany druhé, která se (vzdor právní moci napadeného rozhodnutí) nemůže svých práv v důsledku suspenze bezodkladně domoci [srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 27. května 2010 sp. zn. III. ÚS 1180/10, ze dne 7. listopadu 2011 sp. zn. IV. ÚS 2049/11, či ze dne 16. ledna 2018 sp. zn. IV. ÚS 3009/17 (jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu, na stránce: http://nalus.usoud.cz/)].

Ústavní soud neshledává obecné tvrzení stěžovatele, že výkon rozhodnutí by pro něj představoval nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, jako dostatečně přesvědčivé pro vyhovění danému návrhu.

Stěžovatel sice uvádí, že pobírá invalidní důchod a že má hradit výživné na svoji nezletilou dceru, avšak pomíjí fakt, že jeho majetkové poměry rozhodně nejsou nijak nuzné. Jak je totiž zřejmé z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2017 č. j. 25 Co 557,558/2016-688, stěžovatel v době rozhodování daného soudu disponoval hned několika nemovitostmi a jeho měsíční čistý průměr činil 33 000 Kč. Jakkoliv nejde o aktuální informace o současných poměrech stěžovatele (ten nic ohledně vlastnictví nemovitostí neuvádí), nemohl Ústavní soud dále přehlédnout zásadní skutečnost, že v projednávané věci šlo o zaplacení částky odpovídající splátkám z hypotečního úvěru (hrazeným pouze vedlejší účastnicí), z kterého si stěžovatel pořídil nemovitost, jejímž je výlučným vlastníkem (srov. strana 3 a 4 rozsudku obvodního soudu).

Ústavní soud proto, v situaci, kdy neshledal žádného důvodu pro vyhovění návrhu stěžovatele na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků tak, že návrh stěžovatele zamítl.

Nutno dodat, že tímto Ústavní soud nijak nepředjímá výsledek řízení o ústavní stížnosti samotné. Ústavní stížnost bude projednávána v pořadí, stanoveném rozvrhem práce Ústavního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. října 2018

Jan Musil v. r.

předseda senátu Ústavního soudu

Zdroj dat je volně dostupný na http://nalus.usoud.cz
Elektronické verze rozhodnutí ÚS nemají autentickou povahu.
Přesunout nahoru